Co všechno SpaceX chystá na rok 2018?

SpaceX má za sebou veleúspěšný rok 2017 a letos nehodlá polevovat. Na co všechno kromě Falconu Heavy se můžeme těšit? Stihne se první pilotovaný let Crew Dragonu? Zachrání SpaceX aerodynamický kryt? Jak to vypadá s Blockem 5 a rampou v Texasu? To vše a mnoho dalšího se dozvíte v článku.

Falcon Heavy

Tou nejočekávanější událostí je rozhodně premiérový start Falconu Heavy, na který fanoušci čekají už opravdu hodně dlouho. První start nejsilnější rakety současnosti by mohl proběhnout v lednu či v únoru a rozhodně se bude na co koukat. Do vesmíru se vydá Elonův elektromobil Tesla Roadster a během mise se všechny tři spodní raketové stupně pokusí o přistání.

Otázkou zůstává, kolikrát letos Falcon Heavy ještě poletí. Momentálně jsou v plánu celkem tři mise – demonstrační, STP-2 a Arabsat 6A. Osobně si myslím, že i když premiérový start proběhne v pořádku, vzhledem k jeho odkladům se letos stihne už jen jeden další start Falconu Heavy (STP-2).

Falcon Heavy na rampě LC-39A v prosinci 2017 (Foto: SpaceX)

Block 5

Svatým grálem znovupoužitelnosti, o který SpaceX už dlouho usiluje, je dosáhnutí výrazných úspor prostřednictvím snadného a rychlého opakovaného použití prvních stupňů raket Falcon. Momentálně sice k repasování stupňů dochází, ale stále se jedná o relativně zdlouhavý a drahý proces (i když je ve výsledku levnější než výroba nového stupně). Cílem SpaceX tedy je dosáhnout toho, že stupeň bude možné použít po přistání velice rychle znovu. Elon Musk hovoří dokonce o 24hodinovém obratu a klíčem má být nová varianta Falconu označovaná Block 5. Tato verze bude certifikovaná pro lety s lidskou posádkou a zároveň bude obsahovat řadu vylepšení, díky kterým nebudou potřeba náročné opravy a kontroly mezi lety. Mezi tyto změny patří například znovupoužitelná tepelná ochrana různých částí rakety, titanová roštová kormidla, sklápěcí nohy či motory Merlin se zvýšeným tahem.

SpaceX tvrdí, že Block 5 bude schopen zhruba 10 letů bez větších oprav a celkem až 100 letů s průběžnými většími zásahy. Taková je teorie, uvidíme, jak to vypadat v praxi. Block 5 by měl mít premiéru v první polovině roku 2018.

Demonstrační mise Crew Dragonu

Společnosti Boeing a SpaceX momentálně vedou závod o to, kdo jako první vynese americké astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Spojené státy o tuto schopnost přišly, když přestaly létat raketoplány. Od roku 2011 tedy americké astronauty na ISS vynáší ruský Sojuz. Pilotované lety lodí Starliner (Boeing) a Crew Dragon (SpaceX) jsou tedy dychtivě očekávány. Podobně jako Falcon Heavy jsou však demonstrační mise těchto nových kosmických lodí neustále odkládány. K první misi Crew Dragonu bez posádky (DM-1) mělo původně dojít už koncem roku 2016, ale momentálně je plánována na srpen 2018. Druhá testovací mise DM-2 (už s posádkou) se zatím chystá na prosinec 2018, ale obecně se má za to, že sklouzne do roku 2019. Tím pádem letos nejspíš neuvidíme v akci stylové skafandry SpaceX:

Skafandr pro posádku s Crew Dragonem v pozadí (Foto: SpaceX)

Mimochodem, instalace ramene pro nástup posádky do Crew Dragonu a související přípravné místnosti by měla na rampě LC-39A proběhnout na jaře.

Únikový test Crew Dragonu za letu

Dragon při testu únikového systému v květnu 2015. (Zdroj: SpaceX)

Mezi zmíněnými dvěmi demonstračními misemi Crew Dragonu by měl ještě proběhnout test únikového systému Dragonu. Falcon 9 při něm vynese Crew Dragon jako při normálním startu, avšak v okamžiku největšího aerodynamického odporu dojde k záměrnému spuštění únikového systému lodi. To bude simulovat situaci, kdy dojde k nějakému selhání na raketě a je potřeba dostat posádku do bezpečí. Při tomto testu však loď bude samozřejmě prázdná. Konkrétně to bude vypadat tak, že se zažehnou motory SuperDraco, které Crew Dragon odnesou do bezpečné vzdálenosti od rakety, načež se otevřou padáky a loď přistane v oceánu.

Jestli k testu dojde ještě v roce 2018 se odvíjí od toho, kdy proběhne první demonstrační mise Crew Dragonu (DM-1). Při testu totiž bude použita loď právě z této mise. SpaceX v minulosti plánovalo test provést 2 měsíce po DM-1.

Internetová konstelace

SpaceX se neangažuje jen na poli raket, ale také vyvíjí obří satelitní konstelaci, jejímž prostřednictvím chce poskytovat internetové připojení po celém světě. Konstelaci, která se nejspíš bude nazývat Starlink, budou tvořit tisíce relativně malých družic (zhruba 500 kg), jež mají začít být vynášeny v roce 2019. Už letos však dojde k vynesení dvou testovacích exemplářů, které na oběžné dráze ozkouší vzájemnou laserovou komunikaci a ověří funkčnost dalších aspektů plánované konstelace.

Tyto dva satelity se nazývají Microsat 2a a 2b a má se za to, že budou vyneseny jako sekundární náklad při misi Paz, která je plánována na únor 2018.

Použité stupně a startovní kadence

Start mise CRS-13 s viditelně opotřebovaným prvním stupněm (Foto: SpaceX)

K prvnímu opakovanému použití raketového stupně došlo teprve v březnu 2017, ale od té doby překvapivě velké množství zákazníků SpaceX svolilo k použití repasovaných stupňů na vlastních misích. V roce 2017 letěly použité stupně na pěti misích z osmnácti a rok 2018 na tom bude pravděpodobně ještě lépe. V seznamu plánovaných startů se to jen hemží misemi, u kterých už bylo potrvzeno použití již letěného stupně nebo u kterých se to očekává. Dá se také předpokládat, že u řady dalších misích plánovaných na tento rok bude časem oznámeno použití repasovaného stupně. Někdy se tato informace dostane na veřejnost jen pár týdnů před startem.

SpaceX na rok 2018 plánuje až 30 startů, což je rozhodně dosažitelné vzhledem k tomu, že SpaceX bude mít poprvé k dispozici rovnou tři funkční rampy a také díky častému používání repasovaných stupňů raket Falcon. Osobně si myslím, že minimálně polovina letošních misí poletí s již použitým stupněm. Odhaduje se to však špatně, neboť s celou věcí trochu zamíchá zavedení Blocku 5. Jelikož bude Block 5 pro SpaceX rentabilnější (jeho opakované použití by mělo být levnější), firma by mohla letos prioritizovat Block 5, aby došlo k co nejrychlejšímu zavedení této nové varianty do provozu, a to na úkor použitých stupňů starších variant. Teoreticky tedy můžou vzniknout situace, kdy SpaceX bude mít možnost u nějaké mise použít repasovaný první stupeň typu Block 4, ale místo toho zvolí nový stupeň ve variantě Block 5, neboť to v dlouhodobějším hledisku bude představovat větší úspory.

S tím souvisí také to, že SpaceX se letos u řady misí s již použitým stupněm staršího typu pravděpodobně rozhodne neprovádět další pokus o záchranu stupně podobně jako u mise Iridium-4. Jelikož firma nejspíš neplánuje se stupni starších variant Block 3 a Block 4 provádět více než dva starty, nemá smysl tyto zastaralé rakety podruhé zachraňovat, když je premiéra Blocku 5 za rohem.

První přistání v Kalifornii

Přistávací plošina SLC-4W v listopadu 2016 (Zdroj: TerraServer)

Možná už v únoru bychom se mohli dočkat vůbec prvního přistání Falconu na kalifornské pevnině. SpaceX by už tou dobou mělo mít všechna potřebná povolení pro přistávání prvních stupňů na plošině SLC-4W na Vandenbergově letecké základně (VAFB). Všechny dosavadní přistání na pevnině probíhaly na Floridě (LZ-1). V podstatě všechny letošní starty z Vandenbergu by měly být schopny přistání na pevnině, takže je to teď jen otázka toho, jestli SpaceX dostane povolení a také jestli se o přistání pokusí při první příležitosti, nebo nás nejdříve čekají další starty bez záchrany stupně jako u Iridium-4.

Dva nejbližší starty z VAFB jsou Paz a Iridium-5, přičemž oba poletí s již použitým stupněm. Je tedy možné, že i když bude technicky vzato přistání na pevnině možné, SpaceX se o něj nepokusí, neboť pro zachráněné stupně už nebude mít využití. V takovém případě by první přistání mohlo proběhnout během mise Iridium-6, která poletí s novým stupněm typu Block 5. Ten SpaceX bude jistě chtít zachránit a zároveň by díky vyššímu výkonu této varianty mělo být přistání možné, i když se jedná o skoro 10tunový náklad, kvůli čemuž předchozí mise Iridium přistávaly na ASDS Just Read the Instructions.

Záchrana aerodynamických krytů a horního stupně

SpaceX už skoro 2 roky pracuje na záchraně aerodynamických krytů – duté skořápky na špičce rakety, která chrání náklad při stoupání atmosférou. Důvodem je časově a finančně náročná výroba těchto komponentů z uhlíkových kompozitů. Záchrana krytů je zatím spíše experimentální projekt, o kterém SpaceX moc nemluví, takže bohužel moc nevíme, jak úspěšné byly loňské pokusy o kontrolované přistání těchto krytů pomocí systému manévrovacích trysek a řiditelných padáků. Společnost si však koncem loňského roku pronajala rychlou loď Mr. Steven, kterou vybavila speciální konstrukcí, u níž se předpokládá, že bude sloužit k zachytávání přistávajících krytů. To by mohlo značit, že SpaceX už je schopno při přistání dosáhnout dostatečné přesnosti, aby bylo možné provést přistání na lodi. Firma zároveň vyvíjí vylepšený kryt – má se za to, že bude obsahovat úpravy, které usnadní jeho záchranu.

Ředitelka SpaceX Gwynne Shotwell odhaduje, že společnost začne s opakovaným používáním krytů v první polovině letošního roku. Zároveň upřesnila, že SpaceX se sice letos pokusí o kontrolované přistání horního stupně Falconu v oceánu, ale účelem bude jen získání dat a zkušeností pro potřeby vývoje nové rakety BFR. SpaceX neplánuje znovupoužití horních stupňů raket Falcon.

Loď Mr. Steven v přístavu Port of Los Angeles v prosinci 2017 (Foto: /u/vshie)

Přeorientování na BFR

Rok 2018 by se mohl nést v duchu postupného přeorientování úsilí SpaceX z raket Falcon a lodi Dragon směrem k novému systému BFR, který má oba tyto produkty časem nahradit. Design Falconu 9 a Falconu Heavy by měl být letos víceméně finalizován ve formě Blocku 5 a loď Crew Dragon bude nakonec nejspíš mít jen jednu variantu, která bude používána jak pro lety s posádkou, tak pro zásobovací mise s nákladem. Vývoj Dragonu by tedy také mohl být letos dokončen. Následně se mohou inženýrské týmy začít plně věnovat vývoji BFR.

Přechod z výroby Falconů a Dragonů na BFR však nastane později. Elon Musk na loňské prezentaci o BFR sice prohlašoval, že výroba prvního exempláře této nové kosmické lodi by mohla začít už ve druhém čtvrtletí 2018, ale předpokládám, že měl na mysli nějaký prototyp pro potřeby testování, který by byl vyroben ještě v Hawthorne. BFR jako takové se však vzhledem ke své obří velikosti bude muset vyrábět někde na pobřeží (SpaceX zvažuje Los Angeles), takže výroba se nemůže rozjet, dokud společnost nevybuduje novou továrnu.

Do té doby bude SpaceX nadále vyrábět rakety Falcon a lodě Dragon, které si plánuje navyrábět do zásoby. Vzhledem k tomu, že jednotlivé kusy hodlá mnohokrát použít, bude moct tyto Falcony a Dragony zákazníkům nabízet i v budoucnu, kdy už bude výroba těchto produktů ukončena ve prospěch BFR.

Vizualizace lodi BFR po přistání na Měsíci (Zdroj: SpaceX)

Porovnání s loňskem

Přesně před rokem jsem vydal podobný článek, kde jsem psal o plánech SpaceX na rok 2017. Jak si společnost nakonec vedla? Vlastně docela dobře. Nestihl se sice start Falconu Heavy, Crew Dragonu, ani Blocku 5, ale podle plánu došlo k prvnímu znovupoužití Falconu i Dragonu, startům z ramp LC-39A a SLC-40 a SpaceX stihlo zavést do provozu Falcon 9 v1.2 Block 4.

Letos se podle mě nestihne zmiňovaný let Crew Dragonu s posádkou (a možná ani test únikového systému) a také pochybuji, že bude dokončena nová rampa v jižním Texasu (i když by tam mohly alespoň začít nějaké větší práce).

Na co se letos nejvíc těšíte vy? Zapomněl jsem na něco? Myslíte, že SpaceX tento rok něco určitě nestihne? Podělte se o názor v komentářích!




  • Mohlo by se vám líbit...

    35
    Diskuze

    avatar
      Odebírat  
    nejnovější nejstarší nejlepší
    Nastavit upozorňování na
    RiMr
    Host
    RiMr

    “SpaceX na rok 2018 plánuje až 30 startů, což je rozhodně dosažitelné”
    …a kdy to jako “rozhodně” stihnou? Leden pomalu v dýmu a moc to nevypadá, že se bude startovat dvaapůlkrát za měsíc…
    Podle mého nepodstatného názoru to dosažitelné je, ale určitě ne “rozhodně”… je to dosažitelné, ale ne moc pravděpodobné…

    Jirka Hadač
    Host
    Jirka Hadač

    Mrkni na minulý rok. Jediná mise v lednu, druhá v únoru, třetí v březnu, v dubnu a listopadu nic, a přesto toho stihli tolik. Spíš to ber obráceně, pokud se stihne na konci ledna SES-16, tak budou mít nádskok.

    Petr Blaschke
    Host
    Petr Blaschke

    A co oblet Měsíce? Ten se asi nestihne, ale myslel jsem si, že je pořád ještě plánován na rok 2018 nebo už oficiálně sklouzl na rok 2019?

    Miroslav Uhlíř
    Host
    Miroslav Uhlíř

    S obletem Měsíce bych počítal nejdříve v roce 2020. To je ještě hodně optimistické datum.

    HighLander
    Host
    HighLander

    A je známe aké sú plány SpaceX v roku 2018 vo vývoji metánového motora Raptor?

    Jirka Hadač
    Host
    Jirka Hadač

    Mimochodem, hodně se mi líbí (počítal jsem si to), že jen LC-39A (9) a SLC-4E (8) dají dohromady skoro celou loňskou porci startů a SLC-40 s těmi 13 plánovanými přinese ten hlavní příspěvek. Trošku mě překvapilo, ale asi je to pochopitelné, že vše pro NASA bude z LC-39A, čekal jsem odtamtud jen lety s dragonem a FH (po startu CRS-13 z SLC-40).
    Těším se na ty kryty a jejich zachraňování, mohlo by z toho být další prima live show při startech. Jsem napnutý, jak jim to půjde. Hezky sepsané.

    Vlada
    Host
    Vlada

    Když si analyzuji poslední měsíce, myslím listopad, prosinec, leden, tak to je ve znamení neustálých odkladů. Zatím to není tak plynulé a bezproblémové jak jsem očekával po znovu zprovoznění druhé rampy na Floridě. Ostatní odklady termínů přisuzuji tomu, že SpaceX pracuje na několika projektech najednou. Crew Dragon, F9 blok 5, FH prvni let, záchrana aero krytů. Takže za úspěch v letošním roce považuji, pokud start FH bude úspěšný, pokud se zavede finální varianta F9 a pokud výrazně pokročí i vývoji a zkouškách Crew Dragonu.

    P. Roth
    Host
    P. Roth

    Proč SpaceX vymýšlí docela složitý manévr s 14 metrů dlouhým aerodynamickým krytem, když je uhlíkový kompozit lehčí než voda a tedy by měl plavat. Navíc uhlíkový kompozit nemůže zreznout ve vodě a nemusejí vymýšlet různé systémy navádění. Přece podobně se recyklovaly SRB u raketoplánů. PS nejsem skeptik SpaceX.

    Jirka Hadač
    Host
    Jirka Hadač

    Hodne plastu je hustsi nez voda, uhlikova ci skelna vlakna maji tez vyssi hustotu nez voda. A nezapomen, ze bez padaku by mohl klidne dosahnout pri narazu do more cca 180km/h, to by asi nepreckal ve zdravi. Reznout nebude, ale nejde jen o kryt ale i o zarizeni v nem a to uz bude neco jineho. Mrkni na kryt z mise Zuma, takhle vypada po nebrzdenem padu. SRB dosedala do vody na padaku.

    Honza Kučera
    Host
    Honza Kučera

    Je někde odkaz na fotku dopadlého krytu z mise Zuma?

    Jirka Hadač
    Host
    Jirka Hadač

    http://www.elonx.cz/mise-zuma/
    Je tam v aktualnich informacich, plus je tam odkaz na forum na kosmonautix.cz,kde je jich vic.

    Ivo
    Host
    Ivo

    Možná o tom nevíte, ale přistání na hladinu oceánu znamená také velké vlny a dovedete si představit co s poměrně křehkým 14 metrů dlouhým kompozitem udělají? Ano, kompletně ho velice rychle zničí. A to nemluvím o vlivu slané vody na to všechno. Jinak raketa je mnohem pevnější a vlny ji rozlámou během pár minut po měkkém dosednutí.

    Abra
    Host
    Abra

    Předpokládám, že i samotné louhování kompozitu ve slané vodě, je devastující. Prvně (ať se vám to může zdát jako nesmysl) neexistuje žádná pryskyřice která by byla plně vodě odolná, molekuly vody postupně pronikají do materiálu, především za vyššího tlaku. Za druhé, to je ovšem pouze má spekulace. Materiál nemusí být homogenní, může být například podobný papírové kartonové krabici ap. pokud by se voda dostala dovnitř je to konečná.
    Samozřejmě to vše je už jen detail, řešit zda se molekula dostane do kompozitu, když sůl sežere všechny hliníkové a jiné komponenty…
    Jinak uhlíkový kompozit sám o sobě jde okamžitě ke dnu, jeho obvyklá hustota je 1,7 kg na litr.

    Jirka Hadač
    Host
    Jirka Hadač

    On mluvil jen o rezavění, což samozřejmě nerezaví. Ale jinak to podepisuju, přesně takhle jsme se to učili na výšce v předmětu kompozitní materiály a řadě dalších. Můžeš ho mít I vyztužený vlákny, ale jak se ti tam dostane do té oblasti přimo k vláknům (což není tak těžké), tak konečná. Moc nespekuluješ, jde o to, že se kompozity z té strany, ze které na ně něco může působit, upravují. Ale zbytečně je budeš upravovat z jiné strany, stojí to peníze a čas. Máš to něco jako dlouhou tyč vlákno-pryskyřice, z oblých stran odolné , ale když namočíš jeden či druhý konec, však víš.
    Co se týká té pryskyřice (pokud myslíš I termoplasty či jen termosety) a odolnost vodě , záleží na tom, jestli je to či není polární látka. Ale to asi už zabíháme hodně do detailů a hlavně, podstata je jasná, slaná voda tutově není nejzdravější prostředí pro kryty raket.

    Ivo
    Host
    Ivo

    Je to tak, venkovní strana je upravena pro odolání dešti, ale to je asi tak vše. Navíc vnitřní strana obsahuje tlumící látky, takže předpokládám velmi porézní materiál, který asi taky vodu moc nerad.

    Abra
    Host
    Abra

    Jojo, nátěr chránící kompozit před slanou vodou ze všech stran na tak velké ploše, to je otázka třeba 100 nebo 200 kilo (to střílím od boku, ale můj 6 metrový katamaran sežere 8 kg barvy a to jen z jedné strany).
    A jojo představuji si tlumící materiály jako houbu, nejprve se nacucne slanou vodou v moři, pak to budou v podtlaku vysoušet tři měsíce a nakonec to vezmou a vyhodí, protože sůl v materiálu zůstane, tudíž to bude těžký a hlavně netlumící, jelikož krystaly soli látku zpevní.

    Ivo
    Host
    Ivo

    Já si myslím, že pokud půjde přistát se starší verzí rakety na zemi, tak budou přistávat. Jednak zkušenost a jednak vcelku mizivé náklady. Navíc pokud by došlo k nějakým problémům s verzí Block 5, pak by měli dostatek starších verzí k použití, než odstraní případné problémy s verzí Block 5.

    No a pokud jde o BFR, taky by ji mohli sestavit v Hawthorne a pak přeletět jinam. 🙂 No nebylo by to krásné? 😀

    samo
    Host
    samo

    Ono skúšobne by mohli jednu BFR podľa mňa v Hawthorne vyrobiť toľko by spravili jeden drahší presun na ktoré SpaceX ako sa ukazuje už má keď 11. 1. 2018 použili služby transportéru AN-124 Ruslan pre let z LAX na TIX pričom išlo pravdepodobne o horný stupeň pre GovSat-1. https://www.flightradar24.com/data/aircraft/ur-82073/#101802ff

    Štěpán
    Host
    Štěpán

    Myslím si, ze rok přesunu na BFR, jak je zmíněno na konci článku bude právě tok příští. Tento rok doufejme dotáhnou hodně projektů je konci, příští rok dodělajou a hurá na BFR. Ale to bude rok 2019…

    Ivo
    Host
    Ivo

    Já to vidím optimisticky na rok 2020, pokud se zadaří.

    Štěpán
    Host
    Štěpán

    Myslel jsem že se začnou víc jak z 50% věnovat BFR, ne ze ji postaví. A to se podle me stane už v 2019…

    Jansa Jaroslav
    Host
    Jansa Jaroslav

    Z pohledu NASA bude tvrdit že neexistují žádné důkazy o bezpečnosti posádky v rámci partnerství veřejného
    a soukromého sektoru, které by mohly sloužit k dopravě posádky na vesmírnou stanici (ISS).!!!!
    A tím mohou zdržova iniciativu a brzdit nadšení celé a přitom by se SpaceX. hodilo aby se s nadšením zapojilo celé NASA do smělých cílů aby opět Amerika nesla prapor pokroku.!

    Jirka Hadač
    Host
    Jirka Hadač

    Něco na tom je, podobný názor včera psal někdo na foru na serveru kosmonautix.cz. Konkrétně to bylo o tom, že je problém ve financování ze strany kongresu.
    Prosba. Jen si to příště prosím po sobě přečti, mrkni na skloňování, diakritiku, tečky a čárky. Nebo taky možná problém tkví v tom, že používáš predikci textu. Četl jsem to asi 6-7x, než mi došlo, co chceš sdělit.