Gwynne Shotwell letos očekává až 28 startů, ale příští rok o dost méně

Prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell (Foto: SpaceX)

Americká televize CNBC umístila SpaceX už druhý rok po sobě na první příčku žebříčku největších narušitelů trhu (“disruptor”), což je označení pro firmy, které mají tak velký dopad na trh, že jej dokážou zásadně změnit.

Při té příležitosti jejich reportérka absolvovala prohlídku továrny v Hawthorne a zároveň vyzpovídala provozní ředitelku SpaceX Gwynne Shotwell. Z reportáží jsem pro vás vyzobal těch pár novinek a zajímavých informací.

  • SpaceX je ziskové. Problematické byly jen roky, ve kterých došlo k nehodám.
  • Hodnota firmy je zhruba 28 miliard dolarů.
  • SpaceX nemá o potenciální investory nouzi a může si tedy vybírat takové, kteří sdílí vizi firmy a jsou ochotni čekat dlouhou dobu na návratnost svých investic.
  • Firma zůstane soukromá minimálně do doby, než budou probíhat pravidelné lety na Mars.
  • V roce 2018 se očekává 24 až 28 startů. Bude vyrobeno zhruba 14 prvních stupňů Falconů a 30 druhých stupňů.
  • V roce 2019 bude nejspíš startů méně, zhruba tolik jako v roce 2017 (18 startů). Důvodem je globálně nižší poptávka. (To možná indikuje, že vynášení satelitů pro Starlink začne ve velkém nejdříve v roce 2020.)
  • Aby mohly rakety létat každý den, musí se trh rozrůst. Takto vysoké kadence bude možné dosáhnout, až raketami začnou létat lidé.
  • SpaceX spolupracuje s ostatními Muskovými firmami. Například Dragon a Falcon využívají bateriové technologie od Tesly a tunely od Boring Company budou užitečné na Marsu. Vozy Tesla by mohly využívat internet od Starlinku.
  • Gwynne má práci pro Elona Muska ráda: “Je to skvělý šéf. Je vtipný a neuvěřitelně férový. Je to dříč a inspirativní vůdce.”

Videa:

 

 

Petr Melechin



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

27 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Hrímfaxi

Mimochodem, není některý ze startů pro Pornhub? 🙂 Na IndieGogo vybírali peníze na první akci ve vesmíru a pak to utichlo. Teď, když jdou ceny dolů a Crew Dragon je ve výrobě, by se mohli pochlapit… Vidím to na let číslo 69.

JANSA JAROSLAV

Byla by někdy možná spolupráce s Boeingem? Myslím použít jako druhý návratový stupeň X37C, který má dost velký nákladový prostor na vypuštění satelitu a hned se může vracet na Floridu či do Kalifornie a znova startovat.

Martin

Možno som úplne vedľa, ale ten raketoplán nepokladám za dostatočne výkonný druhý stupeň. Skôr ho vnímam ako variantu Dragonu, ktorú treba rovnako tak vyniesť dvojstupňovou raketou….dokonca ten raketoplán či nejaké iné lietadielko už na F9 vynášali (myslím misia NROL?) a aj to bol schovaný v aerodynamickom kryte…

Jiří Hadač

Díky Martinovi sem pochopil, na co se vlastně ptáš. Myslím si, že do toho nepůjdou. Rozhodně by podle mě nebyl dobrý nápad jit do spolupráce s konkurencí, kterou se snažíte dostat z trhu. Samozřejmě že na to vytlačení úplně nemá SpaceX peníze, ale klíčová je tu podle mě už i ta rozdílná filozofie. A hlavně, hodlají napřít všechny své síly směrem k BFS a BFR. A BFS bude vlastně něco podobného, ne-li většího, omlouvám se, teď si to prostě neumím rozměrově představit. A mám pocit, že se zatím X-37C neposunul z rýsovacích prken nikam. dál. A Boeing to podle mě neposune nikam dál, pokud mu někdo nezaplatí tu stavbu.
Martine, X-37C je cca 160-180% zvětšenina X-37B, o které si psal ty. Ta mise byla OTV-5

Štěpán Pikna

To se nevyplatí kvůli chystané BFR. Ta vlastně vypadá podobně, a upravovat teď Falcon na toto by nemělo smysl…

Vláďa

Zajímavé srovnání velikostí kosmických lodí.
http://i.imgur.com/MzABnAw.png

JANSA JAROSLAV

No dobře tak tedy vlastní systém návratu aerodynamického krytu aerodynamicky řiditelného, otevřel by se jako kniha a pak zavřel a klouzavým řiditelným letem k zemi. A když nechce podvozek tak tedy padák a chytat do vidlí za letu, nebo do sítě či na hladinu vnitrostátních jezer nebo přehrad. ( sladkovodních vod.).
Diskutovat

Ivo Janáček

Americký podnikatel Elon Musk se chce zapojit do boje proti smyšleným zprávám a hodlá otevřít webový portál hodnotící pravdivost zpráv a poctivou práci jejich autorů i vydavatelů. Uvažuje prý o tom, že svůj web nazve ruským slovem Pravda

yamato

nakoniec zisti ze poslat ludi na mars je jednoduchsie nez zastavit sirenie bludov po internete 😣

Peva

A ja se pořád ptám, kde jsou ty plány na budování hotelů na orbitech….svět je plný miliardářů, kteří po tom touží, ale rozvoj v této oblasti je pořád jen na papíře.

yamato

rozvoj v tejto oblasti caka hlavne na komercne pilotovane lode. Mam dojem ze Bigelow a jeho nafukovacie moduly su ready, aspon podla vysledkov modulu BEAM. Ale bez dopravy to nejde. Takze buduci rok po premiere CCrew sa mozno objavi nejaky seriozny investicny zamer, nechajme sa prekvapit 🙂

hanh

BEAM byl pouze demonstrátor. Dokovací porty budou stejné, co na ISS, tak kdyby něco bylo, tak by to už dávno bylo nabídnuto pro NASA jako minimálně sklad. Myslím tím něco mnohem většího než BEAM a zase by to pro ně bylo test a reklama. Do 2023-2025 se moc hotelů nedočkáme.

Entes

Je otazka nakolik zlevneni vynaseni bude stimulovat trh s druzicemi. Pri tech cenach druzic, zda je tam nejaky vztah

Martin

Zmena ale bude obojstranná: družice sú drahé, pretože ich vynesenie je dnes drahé a zdĺhavé a tak musia byť navrhnuté a konštruované na vysokú funkčnosť, dlhú životnosť a niekedy ruku v ruke s tým aj pomerne veľkú zásobu paliva na korekcie trajektórie počas celej životnosti…..lacné a expresné vynášanie tieto potreby eliminuje a družice môžu byť napríklad len malými CubeSatmi so životnosťou ledva 2 roky, bez finančne náročných komponent, ktoré sú certifikované na dlhodobý pobyt vo vesmíre, bez takmer akéhokoľvek pohonu (stačí ich vyložiť na správnu orbitu)…vďaka tomu nie len že zabehnuté spoločnosti môžu zvýšiť svoj dopyt po letoch ale podporí to aj vznik nových spoločností, ktoré doteraz nemali šancu vzniknúť pre stomiliónové až miliardové vstupné náklady…

Martin B

Nevlastní Musk náhodou firmu na výrobu satelitů? Přece Starlink bude vlastní výroba, takže jakmile bude mít zaběhnutou společnost pro výrobu stovek satelitů ročně, tak není důvod aby nenabízel i nějakou komerční platformu. Levné satelity + levné lety do vesmíru a máme tady zcela nový byznys.

Jiří Hadač

Myslím si, že reakce trhu bude pomalejší. Vynecháme teď vědecké družice, protože tam to nebude platit. Většinou je to tak, že se objedná start a 2-3 roky se letí, občas to trvá i déle. Je to umožněno tím, že existuje řada předpřipravených platforem a dílů, které se opakují v různých variacích. Z této logiky plyne, že jakákoliv reakce trhu bude zpožděná.
Přidávám příspěvek uživatele Tris z fóra na serveru kosmonautix.cz. http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=87&t=2332 . Ten zmiňoval, že důvodem prohození SES-12 a SES-14 byla obava SES ze zpoždění startu Falconu 9. Toto může být nevýhodou pro SpaceX, má sice vysokou kadenci startu a ovládá trh, ale nemáš jisté, že se splní termíny. Prostě SpaceX ještě pořád dohání ztráty po CRS-7 a Amos-6. Povětšinou je zamázla, ale pořád ještě nejsou odstraněny všechny. Takže ten letošní nárůst na 28 může být i snaha dohnat a vymazat zpoždění. A příští rok nemusí být stagnace, ale spíš jen návrat do normálního stavu.
Mimochodem, v důsledku toho zpoždění mezi objednáním satelitu a podpisem kontraktu o vynesení, tak vlastně až tak přespříští rok začne trh na znovupoužití viditelně reagovat. A ty kontrakty ovlivněné těmito událostmi se uzavírají teď. A k tomu si každý z těch satelitních operátorů musí promyslet vlastní postup, totéž i výrobci družic – LM, SSL, Boeing, TAS, Orbital ATK atd. budou muset zapřemýšlet, jak zareagují, jestli budou dělat ne tak náročné platformy atd.
Jediná reakce, která mě teď napadá je, že si může nějaký provozovatel družice zrušit start na současné raketě a přesunout se na block 5.

Jiří Hadač

Já ho chtěl nasdílet, ale nemohl jsem ho najít. 🙂 čili díky.

hanh

Teď se převážně odbavují lety, které byly dojednány před oběma RUD. Přiští rok je impakt toho, že v době mezi 1., 2. RUD a obnovou + pár měsíců po s nimi rozhodně moc nových kontraktů podepsáno nebylo. To zpoždění je tak 2-5 roky mezi podpisem a startem. Takže 2019, 2020 a možná i 2021 budou chudší. A víc leda ukradením zákazníku z jiných nosičů, které půjdou přesunout na Falcon 9.

Kamil

Doufám, že Dragon bude pilotovaný létat mnohem častěji než 1x ročně pro NASA. To by fakt byla nuda

Hrímfaxi

To je pořád víc letů, než kolik udělala NASA za posledních sedm let…

Martin

nestrieda sa posádka ISS každých 3 či 6 mesiacov? Tuším som niečo také niekde videl… jedno sedadlo v Soyuze stojí NASA 80 mil. $…až budú mať za podobnú cenu celý jeden let dragonu, čiste matematicky môžu lietať každé 2 mesiace a aj tak ušetria 😀 …ak je kapacita dostatočná, možno bude Crew lietať miesto Cargo misií spolu s nákladom a experimentami a v takom prípade už ozaj môžu lietať každý mesiac 😀

Tata

SpaceX nie je ziadna charita. Napriek tomu, ze ze SpaceX aj Boeing dostali nemalu dotaciu na vyvoj Crew Dragonu a CTS-100, tak ta cena ma byt podla NASA 58M$ za jedno miesto. Ak si dobre pamatam, celkova cena za crew program aj s miestenkami na par rokov je drahsia, ako keby stale lietali na sojuzoch. Ale zato bude mat USA vlastne nosice a nie je odkazana na ochotu Ruska vyniest im na ISS astronautov. Ono by to aj bola pomerne hanba aby najvacsia (jedna z najvacsich) kozmicka velmoc nemala moznost dostat astronavtov na vesmirnu stanicu 🙂

https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/ccp_olia_fact_sheet_final_508-10-27.pdf

Jiří Hadač

Martine, v něčem máš pravdu, číslo expedice se navyšuje co 3 měsíce. A a astronauti tam pobývají půl roku. Tj. každý astronaut absolvuje vždy dvě expedice (pominmě S. Kellyho a jeho partáka či P. Whitson). V současné době to znamená 4 sojuzy ročně. Sojuzy budou létat nadále. Takže 2 sojuzy + 1 starliner a 1 dragon. A dle článku na kosmonautixu vědci spíš volají po delších pobytech. Čili nejde navyšovat množství pilotovaných startů. Jinak zase ano, crew dragon bude létat i v nákladní verzi, ale zase budou tři kontraktoři místo současných dvou. A v současné době léta dragon cca 4x ročně a 2x cygnus. Tj. šest amerických zásobovacích letů ročně, z toho plyne v případě kontraktorů NASA, že každý poletí cca 2x ročně.

Zdeněk

Paráda.