Mise Paz

Informace Články Aktuálně Fotky Videa

Základní informace

  • Datum startu: 22. 2. 2018 15:17 SEČ
  • Startovní okno: Okamžité
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Proběhl 11. 2. kolem 20:00 SEČ (Co je to statický zážeh?)
  • Primární náklad: Španělská radarová družice Paz společnosti Hisdesat, která bude sloužit především k obranným účelům
  • Sekundární náklad: Microsat-2a a Microsat-2b (“Tintin A/Tintin B”) – testovací satelity SpaceX pro jejich plánovanou internetovou konstelaci Starlink
  • Hmotnost nákladu: 1341 kg (Paz) + 2x 386 kg (Microsaty)
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 3 (již jednou použitý první stupeň, sériové číslo 38)
  • Cíl: Heliosynchronní dráha
  • Startovní rampa: SLC-4E (Vandenbergova letecká základna, Kalifornie)
  • Pokus o přistání: Neproběhl
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • Během této mise byly kromě družice Paz vyneseny také dva testovací satelity pro chystanou internetovou konstelaci společnosti SpaceX, která ponese název Starlink. Podle Elona Muska se tyto satelity jmenují Tintin A a Tintin B. Pravděpodobně se jedná o odkaz na belgický komiks Tintinova dobrodružství.
  • Již použitý první stupeň, který letěl na této misi, původně absolvoval misi Formosat-5 v srpnu 2017. Jednalo se o poslední stupeň typu Block 3, který ještě nebyl znovu použit.
  • Původně se mělo za to, že tato mise by mohla být tou první, u které proběhne přistání Falconu na kalifornské pevnině, ale nakonec k pokusu o přistání vůbec nedošlo.
  • Raketa disponovala roštovými kormidly, ale ne přistávacími nohami. Nedošlo však ani ke kontrolovanému přistání na vodní hladině, neboť první stupeň po odpojení neprovedl žádné zpomalovací zážehy, takže jen dopadl do oceánu.
  • První mise s novým typem aerodynamického krytu, který je mírně větší a je lépe uzpůsoben pro záchranu a opakované použití. Kryt se pokusila chytit speciálně upravená loď Mr. Steven do sítě, ale ten ji minul o pár set metrů a přistál ve vodě v jednom kuse.
  • Poslední start Blocku 3.
  • Vývoj data startu: 4. čtvrtletí 2017 → 30. ledna 2018 → 10. února 2018 → 17. února 2018 → 18. února 2018 → 21. února 2018 → 22. února 2018

Související články

Aktuální informace

Fotky

Videa

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Oficiální přenos SpaceX:




  • Mohlo by se vám líbit...

    32
    Diskuze

    avatar

    This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

      Odebírat  
    nejnovější nejstarší nejlepší
    Nastavit upozorňování na
    kokos
    Host
    kokos

    Srpen > leden? To bude snad nejrychlejší znovupoužití!

    Martin
    Host
    Martin

    Najs – štart dvoch rakiet v jeden deň? Pod 24h…. súčasné minimum bolo 46h či koľko nie?

    zdenek
    Host
    zdenek

    Jsem zvědavy spise na družice SpX. Na to jak si povedou ve vesmíru, na funkčnost, cenu, atd. přeju SpaceX aby jejich Starlink fungoval a přinesl jim potřebnou finančni hotovost na program BFR.

    Jirka Hadač
    Host
    Jirka Hadač

    Já se omlouvám, ale pro mě je to spíš zatím pořád hodně bláznivý nápad a zaneřádění oběžných drah. Taktéž bych přál dostatek financí SX pro BFR, ale ne za tuto cenu.

    kopapaka
    Host
    kopapaka

    Tak pokud bude mít SpaceX tolik družic s relatvně krátkou životností a schopností řízeného zániku, tak by to neměl být až takový problém. Navíc při takovém množství startů by se dalo posílat na vhodné dráhy i několik vlečných družic, které by stáhly do atmosféry nejvíc otravné kousky.
    V ideálním případě by nějakým jednoduchým/lehkým/levným tažným systémem mohla disponovat každá z družic Starlinku a bylo by tam čisto hned…

    Yokotashi
    Host
    Yokotashi

    Ja se na Starlink tesim. Konecne to ukonci ten veskery kretenismus s roamingama, extremne drahyma datama v cizine a podobne. A konecne bude mozne za akceptovatelnou cenu mit propjeni k internetu kdekoliv na svete.

    Strach ze ztrojnasobeni poctu satelitu je samozrejme validni, ale na druhou stranu:
    – vetsina Starlinku bude pomerne nizko, takze tam nezustane dlouho.
    – Kessler effect jde omezit konstrukci satelitu. Kdyz to hodne zjednodusim (v realu to bude o neco slozitejsi a mozna bude problem chlazeni), tak staci dat na satelit 5cm polystyrenu a pres to 0.5mm hliniku a naprosta vetsina smeti, ktera satelit zasahne nedokaze vygenerovat sekundarni objekty.
    – mozna jsem naivni, ale od SpaceX ocekavam jiny pohon, nez chemicky monopropellant. Solarni plachtu, nebo iontovy motor. Takze ty satelity budou moci vyrazne lepe manevrovat a deorbitovat.

    yamato
    Host
    yamato

    tak v dnesnej dobe znacnu cast toho zaneradeni obeznych drah tvori kadejaky odpad – horne stupne, rozpadnute horne stupne, nefunkcne druzice. Pokial starlink skutocne zafinancuje BFR, tak v znacnej miere prispeje k redukcii tohto odpadu. Jednak BFR bude kompletne reusable nosic, takze nebude na LEO po sebe nic nechavat, jednak druzice starlinku, ak sa nemylim, maju po skonceni zivotnosti deorbitovat. A keby aj nie, z nizkej LEO deobituju aj samovolne.

    Jirka Hadač
    Host
    Jirka Hadač

    Já jsem věděl, když sem to sem psal, že to nebude populární a oblíbený názor. :-), ale na druhou stranu, od čeho je diskuze, aby člověk názor napsal a jen neopakoval všeobecné pravdy. Podstatu a strukturu kosmické tříště chápu. Určitě souhlas, že BFR nebude produkovat tříšť. Ale mám prostě před očima srážku Iridia s Kosmosem. A že dochází I k odkladům startů kvůli možným kolizím s objekty na oběžné dráze je taky fakt. A I ISS před nimi uhýbá. Moc přeju dostatek financí pro BFR, za tím si stojím. Dokud ty družice budou schopné manévrů a tedy deorbitace, bude to dobré. Zvlášť v té výšce cca 300km to bude úplně v klidu, tam cokoliv bez kontroly rychle zanikne. Ale nezapomínal bych, že dochází I k samovolným rozpadům na oběžné dráze, z poslední doby mě napadá AMC-9. A trosky na GEO je mazec, ta dráha nejde ničím nahradit. Samozřejmě Starlink bude daleko níž.
    Abych to shrnul, moc si přeju, abych neměl pravdu, a budu rád, když se ukáže, že sem se mýlil. Díky za odpověd

    Richard
    Host
    Richard

    Ono i to shazování raket do oceánu není nic moc a bude dobre když se s tím skonci.

    Martin
    Host
    Martin

    Tak-ako-tak: myslím že aj prehustenie obežnej dráhy vie prispieť ku kladným výsledkom. V dôsledku množstva objektov (aktívnych či odpadu) na obežnej dráhe bude totiž nevyhnutné vylepšovať a prepracovať vesmírne technológie, legislatívu a iniciatívy (napr. zber trosiek z obežnej dráhy) 😀 …a to je myslím pravdepodobnejšie ako možnosť, že si to tam zaplníme tak, že to zredukuje až nakoniec úplne znemožní posielanie hocičoho na orbitu pre neakceptovateľné riziko zrážky počas letu alebo krátko po vynesení 🙂 🙂

    Ivo
    Host
    Ivo

    A to já s vámi naopak souhlasím, navíc problémem mohou být i ty srážky na LEO, protože můžou úlomky vymrštit na dráhy vyšší a tím pádem následky ještě zhoršit.

    yamato
    Host
    yamato

    no ale prave ten zmieneny kozmos bol nefunkcny. Cize problem nie je vela druzic, problem su nefunkcne druzice na vyssich drahach a vselijaky odpad. Dobuducna by teda kazda druzica mala byt schopna “sa odpratat” a rakety by nemali po sebe nic zanechavat na LEO. Obe poziadavky nahravaju BFR, kedze okrem reusability bude vediet vyniest tazsie druzice (s deorbit palivom) za nizsiu cenu. Starlink budu sice tisice druzic, ale aktivnych. Kazda vysluzila pojde rychlo dolu.

    Ivo
    Host
    Ivo

    V případě, že se něco s něčím srazí je úplně jedno, jestli to předtím bylo funkční nebo ne. Navíc pokud by tam mělo být řádově 7000 družic, pak se velice snadno stane to, že jich bude několik nefunkčních a to buď z důvodu závady a nebo z důvodu srážky se smetím, které je tak malé, že o něm nevíme. V praxi tedy najednou můžete mít několik desítek nefunkčních družic a těmi ostatními budete muset neustále manévrovat tak, abyste se vyhnul těm nefunkčním. Neříkám, že to nejde, jde téměř vše, ale nebude to snadné a možnost srážky bude značná.

    Petr Šída
    Host
    Petr Šída

    Na nízkých drahách je toho nefunkčního smetí pomálu, tady je životnost odpadu krátká

    Problém je u drah vyšších, než 500 km

    Jirka Hadač
    Host
    Jirka Hadač

    Ještě mě napadá další věc, pořádná sluneční erupce, jako ta ze září 1859 co Zemi zasáhla, nebo jí podobná z července roku 2012, který Zemi minula, tak ty můžou hodně napáchat velký problém takové satelitní konstalaci. A pak tam budeme mít mít těch vyřazených satelitů řádově víc. Ale nechci malovat čerta na zeď.
    Jak píše Ivo, vše jde, ale prostě bude to o dost náročnější.

    Petr Šída
    Host
    Petr Šída

    Stát se to může, ale nefunkční půjdou rychle dolů

    Problém by mohl být na středních drahách, na leo si myslím, že ne

    Filip
    Host
    Filip

    Jak je na te fotce ten nalozeny a zabaleny stupen, tak to je ta ulice, kde je ten dvou kilometrovy tunel Hyperloopu 🙂

    Radim Szkandera
    Host
    Radim Szkandera

    Víte někdo proč se testuje Starlink na heliosynchronní dráze, když má ve finále být na LEO?

    Jirka Hadač
    Host
    Jirka Hadač

    LEO znamená, že bude do 2000km vysoko, z definice LEO. A pokud SSO bude do této výšky, tak splňují definici LEO.
    Dráhy můžeš rozlišovat podle výšky, inklinace, centrálního tělesa atd. A SSO je dělení podle inklinace.

    Jirka Hadač
    Host
    Jirka Hadač

    Dodatek: A samozřejmě I podle synchronosti.

    Radim Szkandera
    Host
    Radim Szkandera

    Mě šlo spíše o testovací místo samotné. Na heliosynchronní dráze (kde bude vypuštěn Startlink), přece nemůžu zkoušet komunikací satelitů se zemí…

    Tom
    Host
    Tom

    Neví se, zda mají v plánu opět nějaké experimentální přistání na moři? Ačkoli na logu nejsou ani kormidla a ani nohy. Což bez nohou by to šlo, ale bez kormidel asi sotva.

    Damel
    Host
    Damel

    Nový link na Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz
    https://www.youtube.com/watch?v=70TMeR5Tjzw