Obří raketa BFR nahradí Falcony a umožní cesty na Měsíc i Mars

Porovnání celkových rozměrů původního ITS (vpravo) a nového BFR (vlevo). Autor: /u/dtrford

Šéf SpaceX Elon Musk přesně 9 let od prvního úspěšného startu této společnosti představil novou raketu BFR, která možná už za pár let nahradí stávající rakety Falcon a loď Dragon. Díky kompletní znovupoužitelnosti BFR umožní levnou dopravu nákladu i lidí na oběžnou dráhu Země a také na Měsíc či Mars. Novou raketu bude navíc teoreticky možné využít jako extrémně rychlý přepravní systém pro Zemi. Podívejme se na to, co všechno Musk o nové raketě prozradil a co to znamená pro budoucnoust SpaceX.

Poznámka: Označení BFR a ITS jsou v podstatě zaměnitelná, ale abych zabránil zmatkům, v tomto článku a také všude na webu budu tyto dvě zkratky rozlišovat. ITS zde bude označovat velkou marsovskou raketu představenou v roce 2016 a BFR bude vždy používáno pouze v souvislosti se zmenšenou raketou představenou v roce 2017.

Co je BFR

Raketa má kódové označení BFR (Big Falcon Rocket / Big Fucking Rocket) a vychází z konceptu Interplanetary Transport System (ITS), který Musk představil loni na konferenci International Astronautical Congress v Mexiku. BFR bylo představeno přesně rok poté na stejné konferenci, která se tentokrát konala v australském Adelaide. Loni představená vize kolonizace Marsu pomocí ITS byla vskutku megalomanská a líbivá, ale zároveň také drahá a těžko realizovatelná. Musk navíc neměl pořádný plán na zafinancování takového megaprojektu. Letos tedy šéf SpaceX přišel se střízlivější vizí, která je v mnoha ohledech rozmáchlejší než ta původní, ale přesto by měla být její realizace o dost snazší a levnější.

BFR je zcela znovupoužitelná dvoustupňová raketa skládající se z nosiče, který disponuje 31 motory Raptor, a kosmické lodi s 6 motory. Raketa je schopna vynést až 150 tun na nízkou oběžnou dráhu Země, přičemž nosič po odpojení přistane zpět na Zemi podobně jako první stupeň Falconu 9. Hlavním rozdílem je však to, že nosič BFR má být schopen tak přesného přistání, že nebude potřebovat přistávací nohy, neboť bude přistávat přímo zpátky na startovní plošině, aby jej bylo možné velice rychle zkontrolovat, natankovat a použít na další start. SpaceX má momentálně za sebou 12 úspěšných přistání Falconu 9 v řadě a dosahuje stále větší přesnosti, takže precizní přistání bez nohou není až tak nereálné, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Vynesená loď mezitím může na orbitě buď vypustit náklad a přistát zpět na Zemi, nebo tu počkat na přílet dalších lodí, které jí doplní palivo a kyslík, a následně se vydat k Měsíci či Marsu. Takto levná meziplanetární doprava nákladu i lidí by mohla konečně umožnit budování cenově dostupných permanentních základen.

Kompletní raketa BFR

Hlavní změnou oproti monstróznímu ITS jsou menší rozměry. Místo původně plánovaných 12 metrů má BFR průměr “jen” 9 metrů – pořád však jde o obří raketu (Falcon 9 má průměr 3,7 metrů). BFR na výšku měří 106 metrů a celková hmotnost i s palivem má být 4400 tun. Kosmická loď pojme až 825 metrů krychlových nákladu, což je větší prostor než třeba v letounu Airbus A380. Loď může kromě paliva nebo jiného nákladu vézt také až 100 lidí. Pro lety s posádkou loď disponuje 40 kajutami pro 2–3 osoby, dále společnými prostorami, kuchyní, skladem a také krytem, kde se může posádka schovat při slunečních bouřích. Kajuty podle Muska dokážou teoreticky pojmout i dvakrát tolik lidí, ale nejspíš by to pak nebyl moc pohodlný let.

Další novinkou oproti ITS je malé delta křídlo, jehož přidání bylo nutné kvůli zajištění dostatečné ovladatelnosti s rozličnými druhy nákladu a ve všech prostředích, ve kterých má být BFR provozováno – od řídké atmosféry Měsíce a Marsu až po hustou atmosféru Země. Loď také disponuje vějířovitými solárními panely, které jsme mohli vidět už na loňském ITS.

Kompozitová nádrž pro ITS (Foto: SpaceX)

BFR používá podobně jako Falcon 9 podchlazené pohonné hmoty, díky čemuž jich prý raketa pojme o 10–12 % více. Metan a kyslík budou umístěny v nádržích z uhlíkového kompozitu. Na loňské přednášce Elon všechny zaskočil, když oznámil, že SpaceX už nějakou dobu potají pracovalo na obří kompozitové nádrži pro ITS o objemu 1000 metrů krychlových. Nedlouho poté společnost začala s jejím testováním na moři. Letos v únoru však došlo k protržení této experimentální nádrže při jednom z testů. SpaceX se k tomu tehdy nijak nevyjádřilo. Elon však na přednášce o BFR naštěstí vysvětlil, co se vlastně s nádrží stalo, a podělil se o krátké video jejího skonu.

Nádrž úspěšně vydržela tlak, pro který byla navržena, načež jsme zkusili o něco vyšší tlak. (smích) Pochopitelně se pak protrhla, ale aspoň jsme zjistili její limit. Vyletěla asi 90 metrů do vzduchu a spadla do moře, načež jsme ji vylovili. Teď máme dobrou představu o tom, co vyžaduje výroba velké kompozitové nádrže pro kapalný kyslík. To je extrémně důležité, pokud chcete mít co nejlehčí loď.

Zničená nádrž po testu na moři (Foto: /u/Death_Cog_Unit)

Rampa

Proslýchá se, že nově budovaná rampa v jižním Texasu by mohla být už od začátku primárně určena pro BFR, což by dávalo smysl. SpaceX má už teď 3 rampy pro Falcony, takže další nutně nepotřebuje, obzvlášť když má BFR rakety Falcon 9 a Falcon Heavy stejně brzy nahradit. Podle webu NASA Spaceflight by BFR také mohlo relativně snadno startovat z rampy LC-39A, přičemž by mohla být zároveň  zachována kompatibilita s Falcony. To by se určitě hodilo během prvních pár let, kdy budou obě třídy raket provozovány souběžně. LC-39A také nahrává skutečnost, že v loňském videu o ITS raketa startovala právě z této rampy.

Raptor

Původní ITS mělo využívat Raptor o tahu 3 MN – 42 motorů na nosiči a 9 motorů na lodi. Nové BFR bude mít “jen” 31 atmosférických Raptorů na nosiči a dalších 6 na lodi (2 atmosférické uprostřed + 4 optimalizované pro vakuum okolo). Tah jednoho atmosférického motoru na hladině moře bude činit 1,7 MN (místo původně plánovaných 3 MN) a vakuová varianta bude mít tah 1,9 MN. Motor je navíc schopen obdivuhodné regulace tahu – tah lze snížit až na 20 % maxima.

Uspořádání a parametry motorů Raptor na lodi BFR

Raptor je moderní raketový motor s uzavřeným cyklem spalující metan. Podle Elona Muska bude finální Raptor pravděpodobně motorem s největším poměrem tahu a váhy, čímž překoná současného držitele tohoto rekordu – motor Merlin 1D, který SpaceX v současnosti používá na raketách Falcon 9 a Falcon Heavy. Motor je pro každou novou raketu z hlediska vývoje tím nejdůležitějším a nejobtížnějším komponentem, a tak vás jistě zajímá, jak probíhá jeho testování.

Test motoru Raptor v září 2016 v McGregoru (Foto: SpaceX)

SpaceX přesně před rokem provedlo první zážeh zmenšeného testovacího Raptoru (tah 1 MN) a dnes jsme se dozvěděli, že firma s motorem od té doby provedla 42 zážehů. Při sečtení všech testů Raptor hořel celkem 1200 sekund a zatím nejdelší provedený zážeh trval 100 sekund. Delší zážeh jim testovací zařízení prý neumožňuje. Elon při prezentaci ukázal video 40sekundového zážehu. Vývoj tedy evidentně pokračuje dobře a rozhodnutí zmenšit výsledný motor o polovinu oproti původnímu plánu pravděpodobně usnadní jeho finalizaci. Elon dodal, že tlak v komoře testovacího Raptoru je 200 barů, ale motor, který nakonec poletí, prý bude mít tlak 250 barů a později chtějí dosáhnout hodnoty mírně přes 300 barů.

Potenciální využití pro BFR

SpaceX hodlá nabízet BFR pro prakticky všechny myslitelné účely. Musk zmínil vynášení mnoha menších satelitů najednou a také možnost vzniku nových typů satelitů, které by využily nákladního prostoru BFR širokého skoro 9 metrů. Něco takového v současnosti nikdo nenabízí, a tak je velikost družic často omezena rozměry aerodynamických krytů běžných raket. Musk uvedl jako příklad vesmírný teleskop, který by díky BFR mohl mít 10krát větší zrcadlo než Hubble, aniž by bylo nutné jej nějak složitě skládat a rozkládat. Dále BFR umožní sbírání starých satelitů či úklid vesmírného odpadu, pokud o to někdo projeví zájem. BFR také dokáže zásobovat Mezinárodní vesmírnou stanici podobně jako loď Dragon, která tuto funkci plní v současnosti. BFR připojené ke stanici působí trochu komicky, ale k tomu Elon Musk dodal: “Raketoplán byl také hodně velký. Je to proveditelné.”

Pro všechny tyto účely lze použít i současné rakety Falcon, ale BFR od nich kromě levnějšího provozu bude odlišovat také schopnost efektivně dopravit náklad i do vzdálenějších destinací, jako je Měsíc či Mars. Je k tomu akorát potřeba vícero startů, aby mohla být loď před dlouhou cestou naplněna palivem a okysličovadlem. Tankování probíhá tak, že se dvě lodě na nízké oběžné dráze Země spojí záděmi k sobě a následně se pomocí manévrovacích trysek mírně popostrčí, aby se kapaliny usměrnily kýženým směrem (u ITS se lodě vzájemně propojovaly bokem). V případě cesty na Měsíc pak loď po přistání už nepotřebuje znovu doplňovat palivo. Množství paliva, které si loď veze s sebou, je dostatečné pro návrat na Zemi. Na Marsu však loď bude potřebovat dotankovat nádrže pohonnými hmotami vyrobenými přímo na Rudé planetě, načež dokáže znovu vzlétnout a vrátit se na Zemi spolu s 20–50 tunami nákladu.

Dvě spojené lodě BFR při tankování pohonných hmot

Přistání na Marsu

Loď k Rudé planetě přiletí rychlostí až 7,5 km/s po hyperbolické trajektorii, načež pomocí několika manévrů co nejvíce prodlouží dobu strávenou v atmosféře, díky čemuž bude loď schopna zpomalit o 99 % pouze aerodynamicky. To je možné díky pokročilému tepelnému štítu založeném na materiálu PICA-X, který najdete také na lodi Dragon. Tento štít bude možné použít více než jednou, ale je ablativního typu, takže se postupně opotřebovává, a proto se bude muset průběžně vyměňovat – obzvlášť po náročnějších průletech atmosférou při cestách na Mars a zpět. V závěru přistání loď využívá dva motory Raptor, avšak i v případě selhání jednoho z nich loď dokáže v pořádku přistát. Elon Musk prý chce dosáhnout stejné bezpečnosti přistání jako v případě letecké dopravy. BFR také oproti loňskému ITS disponuje přepracovanými a znatelně menšími nohami. Vykládání lidí a nákladu z lodi po přistání zajistí jeřáb.

Výroba BFR začíná

Díky všem popsaným změnám vznikl z jednoúčelové marsovské rakety ITS všestranný produkt BFR, který zvládne to samé jako současné rakety Falcon 9 a Falcon Heavy, akorát lépe a levněji, a navíc je schopen efektivních cest na Měsíc či Mars. Zajímavostí je, že BFR bude mít větší nosnost než kterákoli raketa v dějinách, ale díky kompletní znovupoužitelnosti bude z hlediska mezních nákladů ze všech raket nejlevnější. Vzhledem k této univerzálnosti a nízkým provozním nákladům může SpaceX ukončit vývoj Falconů i Dragonu a uvolněné kapacity využít k výrobě BFR.

Porovnání nosnosti na nízkou oběžnou dráhu různých raket

A nebudeme muset čekat dlouho – Elon Musk oznámil, že první loď se začne vyrábět už během příštího roku a její premiérový start by mohl proběhnout zhruba za 5 let. Výrobní stroje pro hlavní nádrže už jsou objednány a prý probíhá budování “zařízení”. Zde mi však není jasné, co Elon myslí zařízením – modifikaci centrály v Hawthorne, nebo nějaký nový segment či celou budovu, o které zatím nevíme? Vzhledem k tomu, že 9metrový průměr rakety byl podle Muska zvolen proto, že to je maximální průměr, který je možné vyrábět v Hawthorne, je asi správná první možnost. EDIT: Nebo by také mohl myslet rampu v Texasu.

Kde na to SpaceX vezme peníze?

Firma může během vývoje BFR nadále generovat zisky pomocí současných raket Falcon, které bude již brzy možné opakovaně používat “snadno a rychle” díky jejich vylepšené variantě Block 5. SpaceX si podle Muska může vyrobit tyto rakety do zásoby a postupně je přestat vyrábět. Díky jejich znovupoužitelnosti je bude moci používat ještě dlouho po ukončení výroby. Navíc díky opakovaně použitelnému prvnímu stupni a aerodynamickému krytu, které dohromady tvoří 80 % ceny rakety, se společnosti markantně zvýší čistý zisk z každého startu. Nemá totiž důvod vlastní úspory ze znovupoužitelnosti nějak výrazně projevovat do cenovky startu pro zakázníka, neboť už dnes je SpaceX výrazně levnější než konkurence. O peníze na vývoj a výrobu BFR by tedy společnost neměla mít nouzi. Po uvedení nové rakety do provozu pak budou mít zákazníci na výběr, zda chtějí svůj náklad nechat vynést osvědčeným a menším Falconem nebo novým a zpočátku riskantnějším BFR.

Porovnání velikosti a nosnosti BFR s raketami Falcon

Kdy poletí BFR na Mars?

Věčný optimista Elon Musk doufá, že první dvě BFR by se k Marsu mohly vydat už v roce 2022. Přiznává, že to je hodně ambiciózní cíl, ale 5 let mu prý “připadá jako hrozně dlouhá doba”. Tato první mise by byla bez posádky a jejím hlavním úkolem by bylo identifikovat potenciální rizika, potvrdit přítomnost vody v cílové oblasti a také poskytnout základní vybavení pro zajištění energie, podpory života a těžby pro budoucí mise. Okno pro optimální cestu na Mars se otevírá jednou za zhruba 2 roky, takže v případě úspěchu první mise by se už v roce 2024 mohli na Mars vydat první lidé. Letěly by čtyři lodě najednou – dvě s posádkou a dvě bez. Hlavním účelem této mise by bylo zprovoznění zařízení na výrobu pohonných hmot a vybudování malé základny, kterou by bylo možné v budoucnu rozšířit. Elon Musk při přednášce ukázal, jak by mohl vývoj základny na Marsu vypadat. Středobodem jsou lodě BFR a zařízení na výrobu metanu a kyslíku z marsovského ledu a atmosféry za pomoci solární energie:

Nutno podotknout, že budování základny na Měsíci či Marsu by SpaceX téměř určitě nepodniklo samo, nýbrž ve spolupráci s vládními agenturami a dalšími soukromými firmami. SpaceX by především plnilo roli dopravce, zbytek by měl pravděpodobně na starosti někdo jiný. Myslím, že NASA se při představě takové mise sbíhají sliny.

Z Londýna do Los Angeles za půl hodiny

Ale to není všechno! Musk prezentaci zakončil argumentem, že když je BFR schopné cest na Mars, tak proč jej nevyužít také k extrémně rychlé přepravě z bodu A do bodu B na Zemi? Následně pustil video (níže), v němž je znázorněno, jak by taková pozemská přeprava pomocí BFR mohla vypadat. Raketa by startovala z jedné z plovoucích startovních plošin, které by se nacházely poblíž velkých měst. Lidé by se na plošinu dopravili pomocí lodí (vsadím se, že robotických). Raketa by po startu klasicky odhodila první stupeň, který by posléze někde přistál, a kosmická loď by mezitím pokračovala v cestě dál, načež by přistála poblíž cílové destinace na téměř identické plošině, z které startovala. Většina těchto cest na dlouhé vzdálenosti by podle videa trvala kolem 30 minut. I na nejvzdálenější místo na Zemi byste se pak dostali do hodiny. Tento způsob přepravy by podle Muska měl být cenově srovnatelný s běžnými letenkami.

Celý tento koncept se mi líbí, ale zároveň mě napadá řada překážek, které jeho realizaci budou stát v cestě:

  • Povolení úřadů nebude snadné získat, neboť přelétání raket nad pevninou je v současnosti považováno za velké riziko. V případě selhání rakety během letu by totiž mohlo dojít k ohrožení životů a majetku osob. SpaceX by tedy muselo nejdříve demonstrovat obrovskou spolehlivost BFR, aby úřady vůbec začaly zvažovat udělení patřičných povolení. Nemluvě o tom, že povolení by byla potřeba získat od všech zemí, přes které bude raketa létat…
  • Rakety by při přistání vytvářely hluk a způsobovaly sonické třesky, což by v případě několika startů denně, které si Musk představuje, mohlo být proti srsti lidem žijícím poblíž startovních/přistávacích plošin. Jejich umístění mimo města a patřičné přizpůsobení trajektorie letu by však mohlo dopad nepříjemných třesků minimalizovat.
  • BFR nejspíš nedisponuje únikovým systémem pro posádku, tudíž se vracíme k tomu, že pokud nebude prokázána téměř bezchybná spolehlivost a bezpečnost, SpaceX nedostane povolení takovou službu spustit.

Je to realizovatelné?

Jak vidíte, vize pro BFR je velice ambiciózní, ale oproti loňskému ITS působí méně fantasticky a má větší šanci na realizaci. Navíc Elon Musk to s BFR evidentně myslí vážně a není to jen projekt, který by měl navždy zůstat na rýsovacím prkně. Důkazem budiž to, že Raptor je v cílové rovince, vývoj kompozitních nádrží pokračuje a výroba prvního BFR má začít už příští rok. Finanční plán navíc tentokrát působí o dost hmatatelněji, a to Elon ani nezmínil potenciální příjmy z plánované internetové satelitní konstelace Starlink. BFR by mohlo skvěle posloužit k vynesení těch tisíců družic, které budou konstelaci tvořit.

Navíc, prezentace BFR shodou náhod proběhla přesně 9 let od prvního úspěšného startu SpaceX vůbec, tehdy ještě s malou raketou Falcon 1. Společnost od roku 2008 ušla obrovský kus cesty a za tak krátkou dobu stihla dosáhnout revolučních technologických pokroků a rozvrátit okoralý kosmický průmysl, který zamrzl v 70. letech a zapomněl, jak se inovuje. Myslím, že v tomto kontextu by nad plány SpaceX mávnul rukou jen pošetilec. Ovšem, rozhodně není zaručené, že SpaceX dosáhne svých cílů tak, jak to původně plánovalo, a můžeme se spolehnout, že dojde k odkladům, ale nefalšované úsilí o realizaci vlastních snů se společnosti upřít nedá. Historie SpaceX je plná lidí, kteří si vsadili proti Muskovi a jeho zaměstnancům, ale téměř vždy společnost z boje odešla vítězně a s hlavou vztyčenou. Jak to vidíte vy?

Záznam celé Elonovy přednášky o BFR:


Líbí se vám takovéto články? Chodíte na ElonX rádi a chtěli byste, aby web zůstal bez reklam a autor mohl nadále vydávat kvalitní obsah? Vyjádřete svou podporu a spokojenost pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už web podpořili. Děkuji za přízeň!

Petr Melechin



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

30 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Vlada

Napadla mě otázka. Už je známo jak se bude přepravovat BFR jako velká raketa o průměru 9m a značné délky?

Jan Grohmann

Podle mého největší problémy nejsou technického rázu, ale byrokratického a samozřejmě peníze. Představte si situaci, kdy start rakety nevyžaduje vůbec žádné schvalovací, kontrolní, bezpečnostní, ekologické a Bůh ví jaké úřední procedury. Ta úspora času, peněz a schopných lidí se dle mého počítá na roky.
Další věcí jsou peníze. BFR se opírá o známé technologie, ale ty je třeba vyzkoušet. Doufejme, že SpaceX finančně utáhne plus-mínus pět nepovedených startů, aby pochopila, co je třeba upravit a vylepšit.

Vilém

Teď už by SpaceX měla pár neúspěchů zvládnout, maximálně zpomalí další vývoj a testy, než na ztrátu vydělají komerčními starty. Na začátku to bylo jiné.

Borek

Mě na tom překvapuje jedna věc. Zatím největší kosmická loď – raketoplán – měla kolik, 7 lidí? A létala jen na LEO. Apollo se třema lidma na Měsíc. A on chce hned rovnou 100 lidí na Mars. Nějak to moje hlava nebere 🙂 Což je možná jen mou omezeností.

OK, přistanou na Marsu se zásobama potravin a materiálu. Vybalej prefabrikovaný kusy baráků. Buldozerem vyhrabou základy, nějakým manipulátorem sestavěj “baráky” a buldozerem je zahrabou. A/nebo z místních hornin udělají tvárnice, jako se u nás podomácku dělávaly ze škváry. A máme odstíněný budovy.

A teď se budou muset pustit do zemědělství. Povezou pečlivě vybranou skladbu semen a hlíz rostlin. Kolik hektarů plochy bude potřeba na uživení 100 lidí? Existuje nějaký materiál, který propustí viditelné světlo + něco okolo, ale nepropustí nebezpečné částice? Zakopat to pod zem, nahoru dát panely a dole svítit je kvůli účinnost blbost. Je vůbec na Marsu v “zimě” dost světla? Asi mi z toho vychází jen jaderný reaktor + obří zahrabané skleníky. Nebo jaké se předpokládá řešení zemědělství? Protože půjde (předpokládám) o mnohem větší plochu než budou potřebovat samotní lidé.

Borek

To mi taky přijde logičtější, než 2022 nákladní lodě a 2024 dvě osobní s 2x 100 lidma.

Zdeněk

NASA řeší zemědělství ve vesmíru spoustu let, záleží na tom jestli Spacex tuto technologii předá.

Vlada

Zajímala by mě při tak vysoké lodi, jak zajistí stabilitu po přistání. U přistání na Marsu, nebo Měsíci je nutné počítat také s nezpevněným nerovným povrchem, či kameny. A druhá věc. Pokud například přistávají s prvním stupněm, tak tam je těžiště dost nízko. Ale zde bude v horní části rakety náklad, takže těžiště dle mého bude posunuto o dost výš.

peet365

rozhodne idú do obrovského rizika. Ukončiť ďalší vývoj dragona a falconov na úkor úplne novej rakety, ktorá bude mať úplne nové, prakticky nikdy v kozme nevyskúšané materiály, typ motora, ktorý doteraz nikto reálne ani len v polovičnej veľkosti nevyskúšal. BFR je do takej miery iný ako falcony, že len malú časť plánovaných technológií bude možné odskúšať na falconoch. Neviem si predstaviť, že by nejaký šéf boeingu, ULA, Ariane, alebo hocakej inej verejne obchodovateľnej spoločnosti urobil podobné rozhodnutie – máme výrobok s obratom cez 2mld dolárov, ktorý je najlepší na trhu, ale zastavíme jeho postupný vývoj a následne výrobu a pôjdeme do niečoho, čo si myslíme bude lepšie, ale ešte nevieme na 100% či to vôbec budeme vedieť vyrobiť. A pritom už vedia, že konkurencia nespí a blue origin bude mať pravdepodobnejšie lepšie nosiče o 5 rokov ako terajšie falcony. Takže aj keby sa chceli vrátiť späť k falconom v prípade neúspechu BFR, určite nebudú mať tak dominantnú pozíciu ako budú mať najbližšie 3 roky.
Výroba BFR bude super drahá a budú mať na to dosť peňazí aby 1, alebo 3 ks im pri prvých pokusoch zhoreli?
Myslím, že toto je “Musk, the risk taker on steroids”, pretože je rozdiel riskovať vlastných 100 miliónov, ktoré do spacex dal Musk na začiatku a 10 mld , akú ma dnes spacex hodnotu a 6500 zamestnancov.
Toto ukazuje aké ťažké je podnikanie vo vesmíre a aj vysvetľuje prečo sme sa za posledných 40 rokov veľmi neposunuli.
Ináč BFR by možno mohlo mať šancu urobiť z ťažby asteroidov rentabilnú záležitosť.

Vlada

Proste Elonon ma vyssi cile nez vydelavat penize. Jeho cilem je kolonizovat Mars a na to Falcony nestaci.

Jirka Hadač

krásné shrnutí, ostatně jako vždy. No, dnes mě zaujal Elon tím, že toho má rozjetého o dost víc. Ten project baterie pro Austrálii, zajímavé. Je Pravda, že dvakrát odstartuje F9 a má tech 50 M zpátky 🙂

Zdeněk

Díky autorovi za vyčerpávající článek 👏. Super podrobnosti.

Kamil

5 let mi taky přijde jako strašně dlouhá doba. Chtěl bych aby letěli už zítra, strašně se těším.
A pak bych přidal Elonovi pár nápadů: myslím že při tom docerpavani paliva na oběžné dráze by bylo výhodné udělat z jednoho tankeru čerpací stanici. Čili po jeho startu by ostatní tankery doplnili jeho a až následně by startovala pilotovaná loď, která by natankovala všechno najednou.
A taky Elon nezmínil možnost krátkodobých turistických výletů na LEO s 200 lidmi najednou, myslím že týden bych se vydržel mačkat v té kabině se 4 lidmi i já.
K té mezikontinentální dopravě: pokud se uskuteční, spíš bude existovat do 10 klíčových kosmodromů, které budou ve spojení mezi sebou a budou v blízkosti velkých letišť. Odtamtud by mohly startovat i ty turistické lety na LEO. A pokud by byly na moři, tak třeba 50 km od pobřeží aby ty sonické třesky neobtěžovaly

Vilém

1. Díky za super shrnutí.

2.

Tankování probíhá tak, že se dvě lodě na nízké oběžné dráze Země spojí v oblasti hlavních motorů a následně se pomocí manévrovacích trysek mírně popostrčí kýženým směrem, čímž se palivo přesune z jedné nádrže do druhé.

Pokud jsem to správně pochopil, tak se tímhle jen palivo “srovná” na stranu tak, aby šlo klasicky přečerpat (v beztíži jinak nádrž vyplní náhodná směs kusů paliva a plynu, a to moc čerpat nejde).

3. Nemyslím že by bylo reálné úplně zrušit podvozek. Elonovým cílem je dostat se na spolehlivost letadel, ale i ta občas přistanou úplně mimo zamýšlenou dráhu. Naopak bude potřeba vymyslet systémy pro nouzová přistání – u raketoplánů se dodělávaly po havárii Challengeru.

4. Nejsem si jistý, zda by u těch suborbitálních letů bylo nutné získat souhlas všech států mezi. Měl jsem za to, že státy kontrolují jen vzdušný prostor, a ten končí v určité výšce, ještě pod suborbitálními drahami.

Ondra

Ahoj, moc hezky článek 🙂

Můj názor je, že raketa vznikne, ale nemyslím si, že ještě táto raketa bude létat mezi kontinenty. To se podle mě stane, ale někdy v další budoucnosti s jinou raketou… Tuto raketu využije spíš k těm družicím + cestám mezi Marsem, Měsícem a Zemí.
Co se týče cestování na Mars, nejprve by se měl vrátit k motorickému přistáni Dragonu bez lidí a opětovného navrácení. Z toho získat potřebné data a například poslat symbolicky pár lidí ke vztyčení prvního praporku: D Co se týče většího počtu lidí, a kolonizaci, tak si myslím, že nejprve bude větší základna na měsíci. Jo nemá atmosféru, ale je blíže, je jednodušší a tím i levnější, i když nevím jak by to bylo s dopadem vesmírných těles…. A navíc s měsícem by pomohlo mnohem více společností nežli s marzem…
Jinak někde na fb. Jsem četl, že by měli mít problém s kosmickým zářením. Tak ano je to problém, ale už teď je řešitelný a během následujících let se ještě vylepší. Na Marsu či měsíci by se dalo uvažovat o podpovrchových úkrytech a případně postupně doplňovat nějakým novým materiálem (s výnosem těžkých kovu nebude už problém..) nebo novou technologii (např. jsem četl o tom, že by chtěli vytvořit srážku částic s fotony a tím to záření bud vyrušit nebo vychýlit.) A co se týče samotné cesty, tak stačí minimální stínění s tím, že by cesta nesměla trvat příliš dlouho. Ale bylo by to rizikové s hlediska slunečních erupcí a taky toho že né každý člověk je stejný. Na každého člověka působí i malé množství jinak. 😉

Doufám, že se toho všeho ještě dožijeme, snad není Musk větší snílek než já 🙂

Vilém

Záření bývá problém ve dvou případech – radiační pásy kolem planety, nebo zvýšená sluneční aktivita. ISS létá pod radiačními pásy, výše se dostali zatím jen astronauti Apolla, a ti je pár dní přežili. Plánují se ale obydlené stanice na vyšších drahách, a tam to může být náročnější. Za zvýšené sluneční aktivity se neprovádějí výstupy ven, a Elonova loď má mít pro tyhle situace speciální úkryt. Také pomáhá natočit loď od Slunce, a stínit motory i zbytky paliva.

Nevím jak dobře stíní tenká atmosféra Marsu, ale na Měsíci se základny plánovaly typicky pod povrchem, a na Marsu zas na povrchu, takže snad dost.

Ondra

Radiace je nejvíce v meziplanetárním prostoru, kde jí nic nebrání. U planety je to tak, že Země má dobrou atmosféru, odstíní dost záření, ale má také dobré magnetické pole. Kolem země je pak na nízké oběžné dráze dostatečné krytí tímto polem, ale jen v blízkosti rovníku. U obou pólů je toto pole nejslabší. A také jak říkáš v oblasti van Allenových pásů.
Ale měsíc atmosféru, ani mag. pole nemá. Jediná snižující možnost je stavba na vzdálenější straně měsíce od slunce, kde by byly chránění samotným měsícem, zde nastává problém především sekundárními částicemi – neutrony. Proto ty stavby pod povrchem, ale na druhou stranu je zde úplně jednoduché a téměř bezeztrátové přistávání a následné odpoutání od povrchu, což krom že měsíc je blízko je druhé největší plus. Proto si myslím, že první bude Měsíc…
Mars magnetické pole téměř nemá (neplést s gravitačním) a atmosféru má příliš řídkou, tím pádem delší pobyt je taky dost rizikový, proto bych to i tam viděl na pobyt v podzemních krytech, než se postaví dostatečné odstíněné budovy… Navíc je u marsu horší přistání a následný vzlet, je to věc která i trochu poškozuje loď, stejně jako tady na zemi. A tím že jsou na planetě Mars jiné atmosférické podmínky, proto bych to první viděl na menší plavidlo, nebo dvě které by tohle všechno otestovali a data se použili na velkou BFR.
Jinak co se týče samotného letu, tak natáčení lodi je sice dobrý způsob, ale jen krádkodobý. Při cestě na Mars hraje především roli sluneční počasí ale také doba letu. Čím delší, tím rizikovější. Uplné odstínění lze dosáhnout jenom vhodnými materiály, které by museli mít uritou tloušťku a vrstvení..(Gama – olovo, neutrony – vodík, sekundární rentgenové záření – vhodná tloušťka materiálu)

cx[]

Největší dávky radiace dostanou astronauti na hranici Van Allenových pásů a při solárních erupcích jak psal kolega výše. V meziplanetárním prostoru, když zrovna Slunce nic nechrlí, je záření méně a podle Muska by nemělo být výrazným nebezpečím. Magnetické pole Marsu je komplikovanější než píšete. V některých místech je jen trochu slabší než nejslabší místa na zemi.

Ondra

Problém je ten, že slunce vyzařuje neustále 😉 V meziplanetárním prostoru by astronauti mohli dostat 500 až 1000 mSv. Kdežto u ISS je to 200 mSv/rok. A ano je to různé, mám to nastudované 😉 Nicméně z krátkodobého hlediska to není problém, spíš je to problém (i když se dá dost zmírnit) z dlouhodobého hlediska.

Jirka

Mohu poprosit o detaily? Těch 500-1000 mSv je za jak dlouhou cestu, je to na Mars i zpět a počítá se s neodstíněnou raketou (je vůbec technicky možné odstínění alespoň na polovinu hodnot)? Děkuji.
A předpokládám, že se jedná jen o “problém” cesty, na Marsu už by měla být dávka záření minimální i bez ochrany.

Honza

Mohu se zeptat, co si představujete jako “vzdálenější stranu měsíce od slunce”?

Ondra

Omlouvám se, nějak jsem se do toho zamotal 😀 samozřejmě nic takového není, měsíc rotuje, jen pomaleji než země…

Naglafar

A nepřichází nějaké záření i z volného vesmírného prostoru ?

Jiří Hadač

Samozrejme, jinak by Pierre Auger observatory byly vyhozene penizky. 🙂 a řada dalsich experimentů.