Obří BFR bude schopné startu za každého počasí a možná vynese teleskop pro NASA

BFR při vypouštění nákladu na orbitě

Raketa BFR (Big Falcon Rocket) byla představena Elonem Muskem loni v září a jedná se o revoluční zcela znovupoužitelnou raketu schopnou cest na Měsíc i Mars. BFR je pořádný macek – na výšku měří 106 metrů a průměr trupu činí 9 metrů. BFR má postupně nahradit jak rakety Falcon Heavy, tak kosmickou loď Dragon. Tato obří raketa bude uvedena do provozu až za pár let, ale už dnes ji NASA zvažuje jako nosič pro některé své náklady. Díky kompletní znovupoužitelnosti BFR se očekává vysoká kadence startů (obzvlášť pokud bude raketa opravdu provozována pro osobní přepravu po Zemi). Jak se ale BFR vypořádá s nepříznivým počasím, které může způsobit odklad startu?

Podle Elona Muska bude BFR schopné startovat za každého počasí a snese přízemní větry dosahující rychlosti 60 km/h. Ve vyšších hladinách, kde je atmosféra řidší, pak dokonce až 300 km/h. Limitní rychlost větru pro přistání prvního stupně je pak stejná jako v případě startu, tedy 60 km/h.

Tyto hodnoty mohou znít působivě, ale nezdá se, že by byly výrazně lepší než ty pro Falcon 9, který dokáže startovat s přízemními větry o maximální rychlosti 56 km/h. Falcon 9 je však velmi vysoký a zároveň “hubený” (70 metrů na výšku a průměr 3,7 m), takže je oproti jiným raketám náchylnější vůči střihu větru (vítr proudící v odlišných směrech v různých výškách), což už mnohokrát způsobilo odklad startu. V tomto ohledu by širší BFR mělo mít výhodu a být odolnější.

Pro zajímavost, Falcon 9 například nemůže startovat, když méně než 30 minut před startem v okruhu 19 kilometrů udeří blesk, nebo se v tomto okruhu nachází mrak typu cumulus, jehož vršek zasahuje do oblasti, kde mrzne. Takových podmínek je více a není jasné, jestli BFR bude odolnější než Falcon 9 i v některých dalších ohledech kromě střihu větru. Budeme si muset počkat, až BFR začne létat doopravdy.

Do té doby se budeme muset spokojit alespoň s těmito neoficiálními 3D vizualizacemi, které nově vytvořil web Gravitation Innovation. Některé aspekty nejspíš nebudou odpovídat realitě (například tepelná ochrana), ale i tak se jedná o zatím nejdetailnější vyobrazení rakety BFR. Když už nic jiného, obrázky se dají použít alespoň jako tapeta na plochu.

I když tedy BFR zatím existuje jen na nákresech a ve formě 3D modelů, to nebylo překážkou pro agenturu NASA. Ta si nechává vypracovat studii, která by zjistila, zda by BFR bylo možné použít pro vynesení obřího vesmírného teleskopu LUVOIR. Prohlásila to Dr. Debra Fischer na konferenci o exoplanetách v anglickém Cambridge. LUVOIR (Large UV/Optical/IR Surveyor) je obecným označením pro různé koncepty plánovaného vesmírné teleskopu, který by disponoval zrcadlem s průměrem 8–18 metrů. Pro srovnání, Hubblův teleskop má zrcadlo o průměru 2,4 metru, zatímco právě dokončovaný teleskop Jamese Webba disponuje výrazně větším zrcadlem o průměru 6,5 metrů. Čím větší zrcadlo je, tím lepší snímky dokáže teleskop pořídit, ale rozměrná zrcadla se špatně vynášejí do vesmíru, neboť aerodynamické kryty raket mají omezenou šířku a objem. Větší zrcadla proto musejí být skládací, což komplikuje a prodražuje jejich vývoj.

Porovnání velikosti zrcadel Hubblova teleskopu, JWST a navrhovaného HDST (Autor: C. Godfrey)

Pokud se tedy NASA rozhodne vyvinout teleskop s velkým zrcadlem, nemá moc různých možností pro jeho vynesení do vesmíru. Hlavním kandidátem je raketa SLS ve variantě Block 2, která má mít obří aerodynamický kryt o šířce 8,4–10 metrů a objemu zhruba 1000–1700 m3. Takový kryt by umožnil vynesení teleskopu s rozměrným zrcadlem, které nebude nutné skládat. Problém je, že vývoj SLS se neustále protahuje a v současnosti to vypadá, že nepoletí dříve než v roce 2020, a to se bavíme o slabší variantě Block 1. Její provoz však bude velmi drahý, a tak je značně nejisté, kdy a jestli vůbec se dočkáme startu větších a silnějších variant Block 1B a Block 2. Vzhledem k nejisté budoucnosti SLS tedy není divu, že NASA hledá záložní metody vynesení svého teleskopu pro případ zpoždění Blocku 2.

Plánované varianty rakety SLS (Zdroj: NASA)

BFR od SpaceX má mít nákladní prostor široký až 9 metrů s objemem kolem 1500 m3, takže pro LUVOIR je rozhodně lákavou volbou. A jelikož má být teleskop hotový až někdy ve 30. letech, v té době už BFR bude téměř určitě v provozu. Ostatně, prototyp horní části BFR, tedy kosmické lodi BFS, má začít provádět zkušební suborbitální lety už příští rok a právě teď začíná stavba továrny v Los Angeles, kde se bude BFR vyrábět.

Bavíme se o době vzdálené 15–20 let, takže situace na poli těžkých raket nakonec může vypadat úplně jinak, ale je pozitivní, že NASA vůbec bere BFR v potaz a nepovažuje jej za imaginární raketu, která nikdy nepoletí.

Petr Melechin
Latest posts by Petr Melechin (see all)



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

44 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
entes

Tak kdyz uz mam prvni stupen rakety, druhy stupen, tak bych cekal ze vetsi aerodinamicky kryt uz neni takovy problem. Narazim na ty obrazky SLS vyse 1B, 1Bcrew, 2.

Ivo

Ano, u SpaceX by to byla otázka pár měsíců, u NASA to mohou být dlouhé roky a tím pádem to problém je.

peter

ano za par mesiacov 🙂

3,14ranha

Proto dodnes létá SpaceX s furt stejnými kryty (přestože existuje jistá poptávka po větších) a dodnes létá s adaptérem o nosnosti cca 6, maximálně 7 tun. Což představuje poměrně úzké hrdlo pro náklady Falconu Heavy. 😀

Kritizovat byrokracii nebo třeba plýtvání ve státních agenturách je správné, ale vy už máte asi rudo před očima…

Že se větší kryty plánují až pro SLS blok 2.0 (který nabídne adekvátní nosnost pro takové obří náklady) je přece naprosto logické, říká se tomu postupná evoluce (u soukromých firem takový přístup někteří chválí od rána do večera).

Jen kdyby vám to uniklo, tak by mělo jít o největší kryty na světě. Ještě o chlup větší než by měl být nákladový prostor BFR. Soudný člověk by konstruktérům držel palce, protože jistě půjde o náročný úkol.

Ivo

SpaceX nabízí to o co je zájem. Pokud není zájem o větší nákladový prostor a těžší náklady, tak není důvod vyvíjet potřebný hardware. Dalším důvodem u krytů může být nejspíše to, že SpaceX pracuje na jejich návratu a proto je výhodnější nejdříve dořešit návrat a pak vše aplikovat na větší kryt například pro FH, kdy by mohl dávat smysl.

Jinak nevím proč reagujete na můj příspěvek, protože já jsem komentoval spíše obecný stav a toto je naprosto zřejmé a doložené. Netvrdím to já, ale tvrdí to i lidé, kteří pracovali v NASA a následně u SpaceX. To co v NASA trvalo dlouhé měsíce se u SpaceX řeší v rámci jedné porady.

Ivo

Ahoj Petře, toto by se dala tesat: “Problém je, že vývoj SLS se neustále protahuje a v současnosti to vypadá, že nepoletí dříve než v roce 2020, a to se bavíme o slabší variantě Block 1. Její provoz však bude velmi drahý, a tak je značně nejisté, kdy a jestli vůbec se dočkáme startu větších a silnějších variant Block 1B a Block 2. Vzhledem k nejisté budoucnosti SLS tedy není divu, že NASA hledá záložní metody vynesení svého teleskopu pro případ zpoždění Blocku 2.”

S podobným názorem jsem se prezentoval na kosmonautix.cz, ale tam převládá zcela opačný názor, SLS je nejlepší co nás mohlo potkat a BFR/BFS nikdy nepoletí a pokud poletí, tak spadne a pokud nespadne, tak nepřistane a pokud přistane, tak už nikdy nepoletí. 🙂

Jiří Hadač

Tam jde o to,že se plánuje stanice u Měsíce. A v současné chvíli není nic jiného, co by tam mohlo vynést všechny plánované části DSG. BFR i NG jsou o pár kroků za SLS. A poprvé se má letět SLS za dva roky a za 4 roky má nést Europa Clipper. A prostě tyhle termíny s největší pravděpodobností BFR/BFS nestihne, ikdyby se rozkrájela. Pokud se spletu, tak osobně budu jen velmi rád.
Jinak osobně se domnívám, že tak extrémní názory na BFR/BFS tam rozhodně nejsou tak časté, spíš bych řekl, že vyjímečné, obecně tam panuje pro každou raketu pochvala či držení palců. Za sebe dodávám, že já takový jsem, tedy s vyjímkou raket Unha.
A co se týká ceny, ano, SLS je drahá, ikdyž strašně moc spolkne testování, jenže si představ, že spadne při Maiden flight, nebo při prvním letu s posádkou a máš obrovský problém, který by nejspíš SLS neustála. Nejsem americký daňový poplatník, peníze na SLS mě tedy mrzet nemusí a řekl bych, že čas ukáže, který přístup byl, je a bude lepší, jestli SLS, BFR, NG, Omega, Vulcan či Ariane 6 (nesrovnávám nosnost a velikost raket). Trh je mocná věc.

Ivo

Podle mě je ten projekt celý špatně, nepřináší nic nového a defacto se staví Saturn V za 5x vyšší cenu.V praxi staré SRB, staré motory. Vše se složitě testuje místo toho, aby se lítalo a zkoušelo za provozu. SpaceX to vlastně udělalo velice chytře, zvolili RP-1, kde nádrže dělají 1% hmotnosti a pro jistotu to předimenzovali. U SLS mám pocit, že se vše dělá jen tak, aby to sotva vydrželo. Pak stačí jedna malý chyba a skoční to stejně jako první selhání F9 jen s tím rozdílem, že to ve výsledku přijde x krát dráž.

Jinak jsem tam psal, že si myslím, že těch letů moc nebude a že to dopadne jako Saturn V, protože v momentě, kdy konkurence nabídne raketu s podobnými parametry a za zlomek ceny, pak SLS končí.

samo

“S podobným názorem jsem se prezentoval na kosmonautix.cz, ale tam převládá zcela opačný názor, SLS je nejlepší co nás mohlo potkat a BFR/BFS nikdy nepoletí a pokud poletí, tak spadne a pokud nespadne, tak nepřistane a pokud přistane, tak už nikdy nepoletí.” toto určite na kosmonautixe určite nieje (možno si sa stretol s niekým kto BFR moc nefandí) no ide o to že SLS tu bude skôr a termíny pre BFR teda 2022 prvý let na Mars sú veľmi optimistické(bodaj by sa realizovali) a nedá sa SLS len tak uškrtiť keď už existuje letový HW narozdiel od BFR kde je to stále na hrane vývoja a realizácie napríklad teraz by mali začať testy plnorozmernej turopumpy pre Raptor nevieme v ako stave je HW pre výrobu kompozitného trupu atď. pri SLS vieme že existuj horný stupeň adaptér nádrže motorová sekcia všetko pripravované na let.Nemôžeš začať vykrikovať že SLS je drahá nepoužiteľné a nemá budúcnosť proste je to politický projekt a keď už vznikla nech sa aspoň využije a nejdú tie peniaze do luftu.

Ivo

Já si myslím, že 2022 spíš bude první testovací let SLS, dříve se to asi nestihne a na Mars mám obavu, že už ani nedojde. Mohu vykřikovat, že SLS je drahá, protože je extrémně drahá a předražená. Vždyť tam zahučelo už skoro 20G$. Mohu vykřikovat, že nemá budoucnost, protože skutečně v dnešní době je tato technologie dávno překonaná a to víme. SLS je tady právě jen proto, že tam zahučelo takové množství financí, že pokud nepoletí alespoň jednou, tak by to asi položilo i ty firmy, které na tom dělají. Největší sranda je to, že místo drahých STS mají amíci mnohem dražší SLS. Tedy vlastně zatím nemají…

3,14ranha

Nezlobte se, ale jste to vy, kdo je zaujatý. Jednak 20 miliard má být celkový účet za SLS až po blok 2.0 (který by měl mít větší kryt než bude nákladový prostor BFR), pozemní práce (rampa atd.) a ještě loď Orion(MPCV), která je o něčem trochu jiném než jsou sojuzy a dragony. S certifikací pro posádku se počítá od začátku. Za druhé SpaceX není veřejně obchodovaná – nakolik je ekonomicky výhodný reusable Falcon blok 5 to ví jen Elon a částečně to budou vědět zákazníci. Myslíte že SpaceX je první firma která se zabývá reusable raketami ? Držme palce aby byla první která z toho udělá komerční úspěch.

Máte pravdu že NASA je státní agentura a trpí byrokracií… no a co ??
Až bude SpaceX firma s 60 letou historií, tak tam ředitel už taky nebude kempovat na pracovišti ve spacáku a zaměstnanci taky budou zvyklí si brát dovolenou v obvyklém rozsahu jako zbytek společnosti.
Kdyby SpaceX (nedej Bože) postihla tragická havárie pilotovaného letu, tak se taky začnou dívat na bezpečnost trochu jinak. Jako varovný prst jsou tady CRS-7 a Amos-6 (zejména ten Amos – kdy během statického zážehu byl premiérově připojen náklad, takže došlo k totálnímu selhání mise se ztrátou rampy i nákladu)

Když se zadaří tak BFR postupně pošle SLS do důchodu, ale ten vtip je v tom že u SLS už existuje skutečný letový hardware. Zatímco do BFR nikdo neposadí posádku dřív než několik let potom co ji poprvé dostanou na orbitu. Lunární stanice se má začít stavět a provozovat za pět let. SLS bude mít pro začátek práce docela dost.

PS: STS měl za úkol vynést nahoru (a pak zase dolů) hlavně sám sebe (přesněji Shuttle) a dodnes úžasných 7 členů posádky ! se všemi výhodami a nevýhodami z toho plynoucími. Zatímco SLS je klasický nosič, speciálně vhodný pro vědecké deep space mise (účinný horní stupeň). Zkuste cenu STS a SLS porovnat přes tuny vědeckého nákladu a pochopíte.

Také Saturn V byl o hodně dražší než SLS. Musíte porovnávat ceny očištěné o inflaci. Program Apollo (ze kterého Saturn V byl hodně významná položka) dokázal sežrat 10% státního rozpočtu USA ! proti tomu je SLS za hubičku a přitom v bloku 2.0 výkonnější.

Ivo

Nechci zde spouštět hádku, takže pouze fakta:

Náklady na SLS v cenách roku 2016
2006 – 2010 4,8G$
2011 – 2017 12,5G$
Celkem do 2017 17,3G$

V uvedených nákladech nejsou náklady na EUS a není tam půlka roku 2018. Troufám si tvrdit, že můj odhad 20G$ lze pokládat za poměrně velmi přesný. Dále jen dodám, že pro roky 2018 – 2021 tam zahučí dalších nejméně 5G$. Dále je potřeba si uvědomit, že nejsou započteny náklady na EUS jak jsem uvedl výše, nejsou tam náklady na pozemní operace (asi 400M$/rok – náklady NASA). Samozřejmě tam nejsou náklady na samotné užitečné zatížení jako je např. Orion.

Dále píšete o haváriích a uvádíte dva příklady, stejně tak může kdokoli uvést dva jiné skutečně tragické příklady NASA. Ano, SpaceX se učí za pochodu a je schopna se poučit. V případě NASA to dopadlo víme jak.

Ano, letový hardware SLS již existuje, které jeho díly možná již více jak 20 let. Víte problémem je rychlost, SLS se staví neskutečně dlouho a přesto jde o hardware, který není nový a je od začátku zastaralý. Proč? Protože snaha ušetřit za každou cenu ať to stojí co to stojí. A dostáváme se k jádru problému, SLS je projekt politický. Cena za STS byla řádově 500-800M$ za jeden let. Kolik to bude u SLS? Odhadem 1,5-2G$. Uvědomte si, že SLS používá staré motory z STS, které se dlouhé roky upravovaly, aby se daly použít. Po mnoha letech se SLS projekt chlubí tím, že motory jsou připraveny. Porovnejte to s tím, že SpaceX je schopno vyrobit jeden motor pro F9/FH za jeden jediný den. Ano jistě, je to mnohem menší motor, ale i tak to srovnání je možné. NASA dlouhé roky repasuje staré motory za cenu, která by SpaceX stačila na to, aby vyvinula nový motor, který bude výkonnější, účinnější a výrobně x krát levnější.

Saturn V stál kompletně 33G$ v cenách roku 2016. V tom máme 13 letů, komplet vývoj, 3 verze testovací a další dva kousky, které nakonec neletěly, ale byly postavené a plně letuschpné. Když to shrnu, v momentě, kdy poprvé poletí SLS, tak náklady se budou velmi blížit těm, co stál celý projekt Saturnu V. A ještě k těm 10% rozpočtu, je logické, že když něco uděláte rychle, tak to krátkodobě stojí mnohem více a navíc když do toho zamícháte ještě náklady na Apollo a spol. Je jasně, že SLS, která se vyvíjí víc jak deset let a v době prvního startu to bude tak patnáct, bude logicky na rok stát méně.

Jiří Hošek

Do ceny SLS chybně započítáváte 4,8 miliardy dolarů za zrušený program Ares. Tento program do ceny SLS nezapočítává ani Úřad generálního inspektora OIG. Podle OIG jsou náklady na SLS do listopadu 2018 celkem 12,1 miliardy dolarů, viz str. 51: https://oig.nasa.gov/audits/reports/FY17/IG-17-017.pdf
Ano, Saturn V stál 33 miliard dolarů v cenách roku 2016, ale v tom není vývoj motorů ani letový provoz, pouze cena raket.
https://history.nasa.gov/SP-4029/Apollo_18-16_Apollo_Program_Budget_Appropriations.htm
https://www.usinflationcalculator.com/inflation/historical-inflation-rates/
Navíc, z částky 33 miliard bylo utraceno 19 miliard dolarů do jara roku 1966. Proto jsem reagoval na chybné tvrzení “defacto se staví Saturn V za 5x vyšší cenu”.
Vaše poslední věta je také chybná. SLS je financována a vyvíjena od roku 2011, tedy sedm let.

peter

ja viem ako to bolo myslene lenze mnoho ludi to pochopilo uplne absurdne a potom tym casto argumentuju, ze aka je spacex super, lebo za 1 den dokaze vyrobit motor

Damel

Takže jsme se dostali od “motor za 1 den” k “denně 1 motor”? Stále úžasné a super.

peter

to je sakra rozdiel

a uzasne? ani nie lebo ide len o seriovost a ak by mal ten motor polovicny vykon a chceli rovnaku nosnost tak by museli vyrabat 2 denne alebo opacne ak by mali 2x vykonnejsi motor tak im staci 1 za 2 dni

uzasne je ked sa vyraba nieco unikatne, seriova vyroba uzasna sama o sebe nieje

Damel

comment image

peter

a to pre boha co ma byt? nevies sa vyjadrovat normalne?

Damel

Ony tam měly být původně obrázky dva, ale z důvodu znemožnění editace příspěvku jsem ho tam nemohl dodatečně vložit, a tak jsem ho nakonec nepoužil vůbec. Ale když vás to mate, tak tady je ten obrázek, který měl tomu gifu předcházet:

comment image

A sem patří ten gif. 🙂

PS: Prosím o znovuumožnění editace příspěvku. Kvůli opravám. Například po dobu 10ti minut od odeslání.

Martin

Editácia je povolená, ale myslím sa viaže len na session aktuálneho okna.. keď ho refreshneš, možnosť opravy stratíš (túto zátvorku plánujem vymazať editáciou 😀 …ak ju čítaš, editácia sa ozaj sprdkala :D)

peter

neznasam ludi co pouzivaju take trapne obrazky
ak si myslis ze som napisal sprostost tak to napis a normalne nie pomocou trapnych obrazkov a hlavne napis spravnu odpoved 🙂
no kolko motorov o polovicnom vykone by musel niest falcon 9? 🙂

a nic take ako nelinearny pomer vykon/hmotnost nieje ziadne pravidlo, zalezi len na konkretnom motore aky bude mat tento pomer
mensi rd-275m ma lepsi pomer ako vacsi rd-264
alebo rd-170 ma pomer 79, polovicny rd-180 ma 71, ale stvrtinovy rd-191 uz ma pomer 89
takze kde je to tvoje pravidlo o nelinearnom pomer hmotnost/vykon? 🙂 nic take neexistuje

a ak si nepochopil tak ja som nerobil presny vypocet kolko motorov o polovicnom vykone by presne bola treba 🙂
lebo tam nejde len o ten pomer hmotnost/vykon, ale o dalsich XY parametrov napr. aj to ake by mali tie motory ucinnost, lebo darmo ma najlepsi pomer vykon/hmotnost ked bude napr. neskutocne pazravy 🙂

takze nabuduce namiesto trapnych obrazkov stiahnutych z netu skus komunikovat vecne

peter

uz viac krat som cital ako spacexfans pouzivaju pojem, ze vyrobit motor za jeden jediny den
co si konkretne ty pod tym predstavujes? vazne veris, ze raketovy motor ide vyrobit za jeden den?
no to by som chcel vidiet ako vsetko potrebne na ten motor vyrobia za jeden jediny den 🙂

ja som cital ten clanok(alebo to bolo video) kde to niekto zo spacex zmienoval ale podla mna to bolo zle pochopene a bolo myslene, ze dokazu chrlit priemere 1 motor denne a nie, ze ho dokazu vyrobit za jeden den a to je velky rozdiel

fabrika na auta dokaze chrlit stovky aut za den, teda kazdych par minut jedno, ale to predsa neznamena, ze to auto za tych par minut realne vyrobia

Jiří Hošek

Stejně jako Jiří Hadač a samo, také potvrzuji, že na kosmonautix.cz nepřevládá názor, že BFR/BFS nikdy nepoletí. Tento názor vyslovil pouze diskutující s nickem Alois.
K větám “SLS je extrémně drahá a předražená”, “defacto se staví Saturn V za 5x vyšší cenu”. V roce 1965 u nás stál 1000gramový chléb 2,60 Kč. Dnes stojí 27 Kč. Jak píše 3,14ranha, musíte porovnávat ceny očištěné o inflaci. Jinak uvíznete v úvahách o desetinásobně předraženém chlebu.
Píšete, že první let SLS se asi nestihne dříve než v roce 2022. V souvislosti s výrokem Janet Kavandiové z tohoto týdne https://twitter.com/jeff_foust/status/1016296728448962560 by Vaše tvrzení mělo být podrobně doloženo. Kde konkrétně vidíte rizika dvouletého skluzu? Nestačí mi úvahy o lineární extrapolaci, bavme se o konkrétních problémech. Například TPS. Ta je již nanesena na všechny díly centrálního stupně s výjimkou nádrže na kapalný vodík. Na ní aplikace TPS právě probíhá.

Ivo

Doufám, že každý pochopil správně moji větu zakončenou smajlíkem. Ano ve skutečnosti je to tak, že většina lidí je optimistická a obdivující SLS a naopak skeptická k BFS/BFR. To je to co jsem touto větou chtěl naznačit. možná jsem tam těch smajlíků měl dát více.

Ceny srovnáváte špatně, vždy se musí srovnávat v cenách dle nějakého roku, takže v případě SLS/Saturn V uvádím srovnání dle roku 2016 a SLS vychází mnohem dráž, viz můj příspěvek výše.

Je to můj osobní odhad založený na tom, že SLS dělá x různých dodavatelů a víme z minulosti kam to vedlo. Pokud se start povede dříve, tak to bude jen dobře.

Prosím pochopte, že já nepřeji SLS nic zlého, ale mám názor ten, že měla poprvé letět tak kolem roku 2008. Rovněž nemám nic proto těm, kteří na ní pracují, jen je mi líto, že je to politický projekt a že mnoho lidí, kteří na tomto projektu pracují nemohou skutečně dělat něco, co by dávalo větší smysl než naplnění politického zadání. Mnohem víc bych jim přál, aby mohli dělat na něčem, co by nás posunulo dále a co by mělo budoucnost. Takto jen dělají něco, co už tady vlastně bylo a byť to bylo úspěšné, tak jsme o 50 let dále a je jiná doba.

Jiří Hošek

Neporovnávám to špatně. Stejně jako Vy to porovnávám v cenové úrovni konkrétního roku (viz oba moje předchozí příspěvky).
SLS nemohla letět v roce 2008, když projekt začal v roce 2011.

Marian

Bolí mě z toho u srdce když čtu kolik už nasa nalila do černý díry SLS a kolik toho ještě spolkne a co zato mohlo bejt užitečnějších projektů.

Martin

jj. Je len malým zadosťučinením vidieť SLS konečne letieť (keby projekt zrušili teraz, boli by tie peniaze ešte bezvýslednejšie stratené…). Bohužiaľ ale uvažovanie, že by sa peniaze dali použiť na iné projekty celkom takto v praxi nefunguje – NASA by o ne najskôr prišla úplne a šli by do iného rezortu. Je zložitejšie od kongresu vyhuckať rozpočet na tucet menších vesmírnych projektov bez jednoznačne silnej previazanosti, než obhájiť jediný monštruózny projekt, ktorý dá prácu ľuďom naprieč celými USA…koniec koncov – SLS je skôr projektom na zvýšenie HDP, než projektom na posun vo vesmírnych technológiách….

Zdeněk

BFR je moje srdeční záležitost. Díky za článek.

P. Roth

Proč NASA neuvažuje i o New Glenn, vždyť to je podobné řešení a jistá snaha o realizaci tu je, navíc je určená přímo k vynášení komerčních nákladů ?

samo

Malý kryt, iba 7 metrov LUVIOR potrebuje viac aspoň tých 8+ metrov

peter

luvior nepotrebuje este ziadnu konkretnu velkost rakety lebo cele je to este len vo velmi rannom stadiu vyvoja, este ani nevedia ktory projekt sa zacne realizovat a rozmery planovanych zrkadiel su ako sa aj v clanku pise od 8 do 18m, takze aj BFR pri takych rozmeroch ake spacex prezentuje bude vediet v nezlozenom stave vyniest ten teleskom len v pripade, ze sa vyberu navrhy tych mensich

a inak dost pochybujem, ze nasa schvali vystavbu teleskomu za miliardy dolarov s tym, ze ako nosic bude uvazovat raketu ktora je len na “rysovacich doskach”. ten projekt bude pekelne drahy a nasa si nemoze dovolit nieco take, ze by teleskop dostavala a raketa by nebola este k dispozicii, to by bol mega pruser
takze teleskop a jeho riesenie sa zvoli podla uz dostupnych rakiet

samo

Lenže také už dostupné rakety ešte neexitujú… preto sa robia tieto štúdie a LUVIOR nezačne vznikať skôr ako okolo 2030

Jirka Hadač

Průměr krytu, pokud by velikost LUVOIRu byla, jako že zatím není ani schválen, do cca 8,5m, tak se tam dá nacpat do BFS nerozloženě, tj levněji, jak píše autor. NG má mít ten větší kryt 7 metrový (podle informací z roku 2017), a to by byl proti JWST 6,5m malý pokrok. Samozřejmě nikdo neříká, že to nakonec NASA neudělá. Studie nejsou zadarmo, ale taky nejsou zas tak drahé. A lepší pár studií, než utopit pár miliard dolarů špatně.

Bohumil Boruvka

Myslim ze jeden z duvodu bude ze New Glenn je stale jako vetsina vseho od BO stale jen na papire ;-(-Bohuzel

Jiří Hadač

Jen bych dodal, že bude nejspíš už mít i téměř hotový motor BE-4, momentálně mají v plánu dosáhnout 70% plánovaného výkonu (65% dosaženo v březnu). A pokud má letět cca 2019/20 poprvé Vulcan, musí s nimi mocně pohnout kupředu, nebo se na nich ULA nejspíš finančně zahojí.

Ivo

To je určitě pravda, na druhou stranu zase SpaceX má poněkud více zkušeností z reálných startů (a přístání) na oběžnou dráhu, takže tímto ušetří asi hodně času, peněz a starostí. Ale zase na druhou stranu jen ať se jim daří, aspoň bude tlak na SpaceX, aby s tím pořádně mákli. 😉

B.Boruvka

Tak to je skvela zprava!! -Nesladuju deni az tak pravidelne a tak mi toto uniklo.Dekuji z info!

Jirka Hadač

V podstatě jediné, co musí SpaceX dělat, je pokračovat ve vývoji a stavbě BFR, což bych rozhodně řekl, že nezanedbává. Protože tato událost se děje kolem ní.
Zároveň má kapku kliku,protože ze tří dalších raket pro EELV 2, dvě – Vulcan 4 nebo 5m a NG 5,4 nebo 7m neplánují mít kryt dostatečný pro vynesení HDST alias LUVOIRu v rozloženém stavu. U Omegy sem nic nedohledal.
To s tím bleskem je hodně zajímavé, to jsem nevěděl. Asi následek Apolla 12 a toho startu Atlasu z roku 1987. A pokud si z toho vzali poučení, tak jen a jen dobře. Moc hezké, díky za to.

Sebastián

niekedy minulý rok, myslím ešte pred letnou uzavierkou kosmoportu, teda niekedy v júni

Sebastián

pamäť mi ešte celkom slúži 😀