Osud vylovených aerodynamických krytů z misí Paz a Iridium-5

SpaceX už několik let pracuje na projektu záchrany aerodynamických krytů. Důvodem není jen šetření peněz (kryt stojí 6 milionů dolarů), ale také snaha zabránit situaci, kdy časově náročná výroba krytů začne vzhledem k rostoucí kadenci startů představovat úzké hrdlo. Jinými slovy, SpaceX by nestíhalo vyrábět kryty dostatečně rychle, což by vedlo by to ke zbytečným odkladům startů. Firma letos začala s prvními vážnými pokusy o zachycení krytu do sítě pomocí lodi Mr. Steven. Zatím žádný nebyl úspěšný, ale SpaceX celý proces ještě piluje a plánuje několik vylepšení a nový způsob testování přistání.

Mr. Steven s aerodynamickým krytem z mise Iridium-5 po příjezdu do přístavu (Foto: Teslarati)

První pokus o zachycení krytu proběhl v únoru během mise Paz. Kryt loď minul o několik set metrů, ale ve vodě přistál v celku. Elon Musk následně na Instagramu zveřejnil fotku krytu po přistání se slovy, že není viditelně poškozen. Na Twitteru pak dodal, že s trochu většími padáky by mělo být přistání v síti možné, neboť kryt bude klesat pomaleji. Problém tedy možná byl v tom, že loď kvůli rychlému klesání krytu neměla dostatek času na přesun do ideální polohy pro zachycení.

Aerodynamický kryt po pokusu o přistání na lodi Mr. Steven během mise Paz (Foto: SpaceX)

Kryt byl vyloven z vody a Mr. Stephen jej přivezl do přístavu. Spekulovalo se, že kryt by přeci jen mohlo jít použít znovu, ale momentálně je rozebírán na pozemcích, kde SpaceX plánuje vyrábět raketu BFR. Nejspíš to tedy potvrzuje, že kryt po kontaktu s mořskou vodou už není použitelný, a proto je nezbytné jej chytat do sítě. Zajímavostí je, že jeden z pozorných fanoušků si na fotkách všiml nápisu na bedně a zjistil tak, že padákový systém pro kryty dodává firma MMIST, která mimo jiné nabízí padáky řízené GPS.

K druhému pokus o záchranu krytu došlo při misi Iridium-5 a také se nezdařil. Řiditelný padák se podle Elona Muska při letu zamotal a kryt dopadl do vody ve vysoké rychlosti. Kryt prý rozráží vzduch, což má neblahý vliv na řízení padáku. Loď Mr. Steven však následně překvapivě přivezla do přístavu kryt ve zdánlivě velmi dobrém stavu. Kryt totiž přistál do vody v jednom kuse i přes problém s padákem, který mimochodem můžete na fotce vidět pod hladinou:

Aerodynamický kryt po přistání do vody během mise Iridium-5 (Zdroj: Elon Musk)

SpaceX plánuje problém s padáky vyřešit tak, že v následujících týdnech bude provádět zkušební shazování krytů z vrtulníku. To vedlo fanoušky k logické úvaze, že pro shozy by mohl být využit některý z dříve vylovených krytů. SpaceX má k dispozici minimálně čtyři půlky v dobrém stavu (z misí SES-10, NROL-76, Paz a Iridium-5). Jenže jen ten z mise Paz obsahuje vylepšení zaměřená na snazší záchranu (mise Iridium-5 podle fotek letěla opět se starým typem), a jak jsem zmínil výše, zrovna tenhle kus SpaceX rozebírá v přístavu, tudíž jej nejspíš neplánuje použít k něčemu dalšímu. Předpokládám, že firma by nejradši prováděla shozy z vrtulníku s tímto novým typem krytu, aby zkoušky co nejvíce odpovídaly realitě, takže není jasné, které kryty pro tyto experimenty nakonec použije.

K dalšímu pokusu o přistání krytu do sítě by mohlo dojít během mise Iridium-6 zhruba v polovině května. Dobrou zprávou je, že podle Elona Muska bychom proces záchrany krytu snad brzy mohli sledovat i živě.




  • Mohlo by se vám líbit...

    Diskuze

    4 komentáře u "Osud vylovených aerodynamických krytů z misí Paz a Iridium-5"

    avatar
      Odebírat  
    nejnovější nejstarší nejlepší
    Nastavit upozorňování na
    Zdeněk
    Host
    Zdeněk

    Takže jejich osud je : dá se takový obří kus kompozitu nějak reciklovat ?

    Jirka Hadač
    Host
    Jirka Hadač

    Budu teď odpovídat pouze na čast samotného krytu, bez tlumících prvků a kovových částí. Dle známých informací je kompozitový a vypéká se. Tuším že se uvádí I uhlíková vlákna jako vláknová výztuž. Takto se zpracovávají reaktoplasty, materiály, které jsou sice vysoce chemicky odolné, netavitelné a díky uhlíkovým vláknům I hodně mechanicky odolné, ale mají celkem nevýhodu, že jakmile je jednou „spečeš“ – zesíťuješ, tak už je dál tvarovat nelze. U těchto material probíhá „recyklace“ tak, že je většinou rozemeleš, a použiješ jako plnivo, nebo je můžeš spálit (tzv. energetické využití), nic jiného s nimi dělat nejde.
    Mimochodem ta chemická odolnost neznamená, že ten kryt nedokáže poškodit mořská voda (v přirodě jedno z nejagresivnějších činidel).

    malky
    Host
    malky

    Nejaky zdroj pro to, ue bychom zachranu krytu mohli sledovat zive? Odkaz na twitter nezminuje nic o zivem prenosu.