Rychlozprávy #30: Terraformace Marsu, privatizace Tesly, GO Searcher s helipadem a další novinky ze světa Elona Muska

Vítejte v rubrice Rychlozprávy, kde najdete krátké zprávičky, které si nezaslouží samostatný článek, ale přesto stojí za pozornost. Také zde objevíte různé zajímavosti, které sice zde na webu nebo na facebookové stránce ElonX možná už někde jsou, ale pokud sem nechodíte dennodenně nebo ElonX nesledujete na Facebooku, mohly vám snadno uniknout.

Dnešní kulaté vydání je výjimečné tím, že v něm poprvé kromě SpaceX informujeme také o novinkách týkajících se dalších projektů Elona Muska. V budoucnu už to tak bude vždy, tak snad se vám dodatečné informace budou líbit. Dnes se mimo jiné dozvíte novinky o lodích GO Searcher, Mr. Steven a také chystané třetí mořské přistávací plošině ASOG. Dále zjistíte Muskův názor na terraformaci Marsu, novinky o firmě The Boring Company nebo třeba Muskově záměru privatizovat Teslu.

SpaceX se připravuje na Mars

Web Ars Technica informoval, že SpaceX na začátku srpna uspořádalo workshop s více než 50 experty na téma misí na Mars a všem, co s tím souvisí. Odborníci z NASA a dalších institucí a firem byli v pozvánce nabádáni k aktivním diskuzím o všem, co bude potřeba k tomu, aby se cesty na Mars mohly stát realitou. Předpokládá se, že došlo na témata jako přistání na Marsu, generování energie na povrchu, zužitkování místních přírodních zdrojů, budování příbytků pro posádku apod.

Akce však nebyla veřejná a účastníci byli požádáni, aby o probíraných věcech veřejně nemluvili. Není tedy k dispozici záznam ani reportáže novinářů. Nicméně podstatné je, že podobné kroky indikují, že SpaceX to s Marsem myslí vážně. Firma plánuje zajistit primárně dopravu na Mars (BFR) a také výrobu paliva na místě, ale jinak doufá, že další společnosti a vládní agentury si vezmou na starosti další aspekty kolonizace Marsu. Elon Musk se však nechal slyšet, že pokud se k tomu nikdo mít nebude, tak si to prostě SpaceX zařídí samo.

Seznam účastníků workshopu byl opravdu rozsáhlý a značně rozmanitý:

Vylepšená loď GO Searcher

Loď GO Searcher, kterou bude SpaceX používat během přistání Crew Dragonu do moře, se dočkala výrazných modifikací. Na palubě jsou nově kabiny, nad kterými se nachází přistávací plošina pro vrtulník určený pro rychlou přepravu astronautů na pevninu. Kromě toho je loď už z dřívějška vybavena jeřábem pro vylovení Dragonu z vody. Pokud vás zajímají další informace o této i dalších lodích, které SpaceX využívá, přečtěte si náš starší článek.

Loď GO Navigator v popředí a za ní GO Searcher s novou plošinou pro vrtulník (Foto: Teslarati)

Elon Musk na Twitteru

Elon Musk je na Twitteru poslední dobou méně aktivní než dříve, ale i tak prozradil několik novinek týkajících se SpaceX. Například upřesnil, že třetí mořská plošina zvaná A Shortfall of Gravitas bude mít premiéru až příští léto. To vedlo ke spekulacím, že se možná bude typově lišit od současných plošin OCISLY a JRTI.

Musk zároveň potvrdil, že běžný Block 5 lze použít jako první stupeň Falconu 9 i jako boční stupeň Falconu Heavy, ale centrální stupeň FH musí být speciálně vyroben. To říkal už dříve, ale nedávno se objevily zvěsti, že Block 5 může být použit pro všechny tři účely, tak je dobré v tom konečně mít jasno.

Elon mluvil také o terraformaci Marsu. Problém chybějící magnetosféry, která by mohla chránit Marťany před nebezpečným zářením, by Elon řešil pomocí lokálních generátorů elektromagnetického pole. Zároveň reagoval na nedávnou studii, podle které terraformace Marsu není možná, protože na planetě není dostatek CO2. Elon kontroval studií Roberta Zubrina a Chrise McKaye, podle kterých je na Marsu CO2 víc než dost (například v půdě). Problém je “jen” v tom, jak vázaný plyn efektivně uvolnit a vyvolat tak skleníkový efekt, který planetu postupně zahřeje.

Mr. Steven trénuje

Loď Mr. Steven, kterou SpaceX využívá při pokusech o zachycení aerodynamického krytu Falconu 9, bude nasazena znovu do akce až na konci září při misi SAOCOM 1A a firma tento čas využila k testování sítě. Pracovníci do ní pomocí jeřábu spouštěli aerodynamický kryt z některé z dřívějších misí. Později také probíhaly zkoušky s hmotnostním simulátorem Dragonu, při kterých došlo k poškození paluby lodi. Nejspíš proto pak musela být demontována ramena, mezi kterými je natažena síť.

Mr. Steven s dvěma odmontovanými rameny (Foto: Pauline Acalin)

Tolik k novinkám o SpaceX. Nyní se vůbec poprvé podíváme také na pár aktualit ze světa ostatních firem a projektů, v kterých má Elon Musk prsty. Neberte to jako vyčerpávající přehled všeho, co se událo, ale prostě jen několik krátkých novinek, ať máte nějaký přehled také o Tesle, Hyperloopu nebo The Boring Company. A nezapomeňte, že pravidelný videopořad Elonovinky také informuje o všech Muskových podnicích.

Privatizace Tesly

Logo společnosti Tesla

Elon Musk na začátku srpna oznámil, že zvažuje privatizaci společnosti Tesla. Její akcie by už tedy nebyly veřejně obchodovatelné. Plánuje vykoupení akcií stávajících akcionářů za 420 dolarů (aktuální cena na burze je kolem 320 dolarů), ale zároveň doufá, že většina akcionářů ve firmě zůstane i po privatizaci. Musk později oznámil, že peníze potřebné pro odkup akcií by mohl z velké části zajistit investiční fond Saudské Arábie. Musk ale jedná s dalšími investory a současnými akcionáři, aby výsledné složení investorů firmy bylo rozmanité.

Musk o těchto krocích informoval představenstvo Tesly už 2. srpna a momentálně se projednávají konkrétní kroky, které by byly nutné pro případné provedení privatizace. Musk zároveň formuluje detailní plán celého procesu – zajištění financí na odkup akcií, plán pro akcionáře, kteří se rozhodnou s Teslou zůstat, a další aspekty tohoto velkého kroku. Muskovo oznámení plánů na privatizaci na Twitteru pak byl podle mnohých zavádějící a Komise pro kontrolu cenných papírů Spojených států (SEC) údajně zjišťuje, zda nedošlo k nelegálnímu ovlivnění ceny akcií.

Hlavní výhodou privatizace by podle Muska bylo, že firma by se mohla lépe soustředit na dlouhodobou vizi a nebyla by omezována nutností vykazovat akcionářům čtvrtletní výsledky, což mnohdy vede k neefektivním rozhodnutím v zájmu krátkodobých zisků apod. Firma by pak vlastně fungovala stejně jako SpaceX, což Muskovi vyhovuje více. Nicméně zatím není nic jisté a k privatizaci Tesly nakonec nemusí vůbec dojít.

Prohlídka továrny

Podívejte se, jak probíhá výroba vozů v továrně společnosti Tesla v kalifornském Fremontu. V tomto novém videu vám bude průvodce dělat sám Elon Musk, který zná celý výrobní proces do posledního detailu.

Požár v Tesle

V areálu té samé továrny došlo 24. srpna k požáru. Oficiální zdroje hovoří o vzplanutí uskladněného kartonu, který se rozšířil dále na okolní porost. Elon Musk, který se byl na místě osobně podívat, upřesnil, že se jednalo o karton připravený k recyklaci a ocenil bleskový zásah místních hasičů, kterým se podařilo požár rychle zlikvidovat. Na místě nejsou žádní zranění, ani nedošlo ke škodám v továrně.

The Boring Company

Muskova Boring Company se podělila o video zachycující výrobu cihel z rubaniny vznikající při ražbě tunelů. Firma tak našla využití pro tento odpadní materiál a zároveň chce prodejem cihel snížit celkové náklady na stavbu tunelů. Společnost také zveřejnila novou fotku jejich zkušebního tunelu, který začíná na parkovišti SpaceX v Hawthorne.

Zkušební tunel (Foto: The Boring Company)

Jak se vyrábějí baterie

Nevadská Gigafactory 1 společnosti Tesla je už teď největší továrnou na baterie na světě – má výrobní kapacitu 20 GWh ročně, což je více než všechny ostatní automobilky dohromady. Vzhledem k nárůstu počtu vyráběných vozů Tesla bude kapacita GF1 do konce roku ještě zvýšena na 35 GWh. A nezapomínejme, že Gigafactory má zatím pouze 30 % své plánované velikosti!

Firma se navíc nedávno podělila o zajímavé video z výroby bateriových článků v Gigafactory 1:

Nekraďte Tesly

Krást automobily Tesla se moc nevyplácí. Statistiky ukazují, že 112 ze 115 odcizených Tesel se v USA podařilo vrátit původním majitelům. Důvodem je například možnost vůz neustále sledovat pomocí GPS. Pro srovnání, průměrná šance na navrácení ukradeného vozu jiné značky je jen 58,4 %. Nutno však podotknout, že evropští zloději jsou sofistikovanější a Tesly se jim zde daří krást častěji než v USA. Přesné statistiky však nejsou k dispozici. Nicméně ukradené vozy jsou obvykle rozmontovány a zpeněženy ve formě náhradních dílů.

Elektromobily Tesla jsou navíc stále populárnější u policejních sborů. Setkat se s nimi můžete například v Los Angeles, Denveru nebo Lucembursku. V kradeném autě se vám tedy nebude ujíždět zrovna snadno. 🙂

Tesla uvolní bezpečnostní software

Elon Musk se nechal slyšet, že Tesla dá bezpečnostní software svých vozů volně k dispozici ostatním automobilkám, neboť bezpečnost budoucích autonomních vozů je klíčová pro úspěch těchto revolučních technologií. Velkou hrozbou je hlavně potenciální hackování samořiditelných vozů na dálku. Nutno dodat, že Tesla už v minulosti uvolnila své patenty týkající se elektromobility. Není však jasné, zda jich využily některé z velkých automobilek (ví se jen o jednom čínském startupu).

Petr Melechin
Latest posts by Petr Melechin (see all)



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

46 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Filip

K té Gigafactory 1 – pokud mají teď výrobní kapacitu baterií 20 GWh/rok, to odpovídá bateriím pro cca 16,5 tis. aut/měsíčně, a cca 198 tis. aut/ročně (s bateriemi 100 kWh/auto). Takže musí pořádně hnout kostrou, jestli chce Tesla vyrábět 0,5 mil. aut ročně.

Peter P

Mam dotazohladne toho workshop ktory organizoval SpaceX. Su k tomu aj nejake videaz prezentacii a pod.?
Dik

Lusyen

chcelo by to nejakého nášho človeka v Elonovom najbližšom okolí ako špeha, ktorý by nás zásoboval pikoškami a novinkami. Osobného šoféra nehľadá náhodou, že by som sa prihlásil :-)?

Goodman

Už jsem to zkoušel jako muskův leštič bot. Bohužel, na tuto pozici vyžaduje alespoň šest semestrů z MIT.

Zdeněk

Paul Wooster ze Spacex by měl mluvit na konferenci Mars Society, takže by jsme se měli dozvědět nějaké žhavé novinky ze Spacex nebo možná něco o BFR. Bohužel moje angličtina je strašná. Přikládám odkaz. https://www.reddit.com/r/spacex/comments/9a21wh/paul_woosters_spacexs_plans_for_mars_talk_mars/

Zdeněk

Tak to je škoda, čekal jsem nějakou aktualitu. A všechno nejlepší k narozeninám Péťo 🎂.

Tadeáš Pospíšil

Možná když bude mít nová plošina premiéru až příští rok tak by mohla být pro loď BFR

Zdeněk

Paráda. Jen tak dál.

P. Roth

Nechci Vám kazit radost, ale podle nejnovější studie NASA půjde na Marsu zvednout atmosférický tlak maximálně asi na 7,5% pozemské. Myslel jsem, že tady o tom něco bude. Na druhou stranu Mars není moc důkladně prozkoumaný a navíc možná bude možné nějak tepelně ” štěpit” oxid železitý na trikyslík a železo, ale nevím… Tady je zdroj :https://www.nasa.gov/press-release/goddard/2018/mars-terraforming
Dost mě to zklamalo.

Ketivab

Možná nebude nutné využívat k terraformaci jen zdroje na planetě. Měly by jít využít například i komety nebo asteroidy, které potřebné prvky obsahují. Snad existují některé vhodné. Nevím jaké množství by bylo na Mars potřeba dopravit, ale v budoucnu by snad nebude takováto přeprava problém, koneckonců optimistické odhady o délce procesu terraformace se pohybují minimálně v řádu stovek let, což je vlastně strašně moc času.

P. Roth

Určitě a nebo Venuše – Mars = 2x Země.

Martin

Jop. Presne tak. Nie som žiadny odborník a tak si predstavujem ako možno existujú skleníkové superplyny len o zlomok ľahšie ako kyslík a iné zložky nami dýchateľného vzduchu (kľudne umelo navrhnutá zmes vhodná pre ľudí, zver a rastliny), nejaká kombinácia látok ktorá umožní dosiahnutie použiteľného tlaku a teploty pri minimálnom množstve plynu 🙂 ….nikde sa nepíše že možno použiť len pozemské zloženie atmosféry 😉

Goodman

Už na diskuzi pod jiným článkem jsem uváděl pádné argumenty, proč je terraformace neuskutečnitelná. Každopádně není důvod být zklamaný. Neumím si představit jak by šlo vytvořit atmosféru, ale dejme tomu, že nějak ano. Zcela určitě ale nebude dýchatelná, kosmické záření bude bičovat povrch Marsu (generátory elektromagnetického pole v planetárním měřítku je naprosto zcestná, takže ji ani neberu v potaz), čili stejně lidé budou žít v podzemí nebo v přetlakových habitatech. A teď bonbónek nakonec. Ona ta atmosféra přinese i obrovské negativum, které nyní Mars nezná. A to větrné bouře. Dnes jsou marsovské bouře, byť dosahují několik set kilometrů za hodinu, díky řídké atmosféře neškodné. S přibývající hustotou budou samozřejmě přidávat i na intenzitě. Takže ve finále spíše trable osadníkům přibudou, než naopak. Krom toho, proč dělat z Marsu druhou Zemi ? Mars má obrovský potenciál i bez atmosféry. Osobně si myslím, že Musk a stejně i Zubrin mají obavy, že by bez naděje na terraformaci Mars nebyl dostatečně atraktivní pro dobrodruhy-osadníky. Ale to se oba pletou. Dejme tomu, že BFR bude taková pecka, jak nám Musk slibuje. Vybudují prosperující kolonii pro milion lidí. Těch milion lidí, ochotných se natrvalo a bez návratu přestěhovat, by se přihlásilo ve velmi krátké době. Věřím tomu, protože lidé jsou v povaze objevitelé a zvědavci. Stejně, jako když před staletími se do neznámé ameriky stěhovali miliony lidí. A narozdíl od Ameriky, na Marsu nikoho neskalpují 🙂
Každopádně Musk je borec, bez něj bychom neměli naději na kolonii. A to jsem ho původně moc nemusel, protože jsem si myslel, že řeči o Marsu jsou jenom PR trikem. A ono ne.

Goodman

Řekl bych, že máme o další pádný důvod k urychlené kolonizaci Marsu https://www.novinky.cz/veda-skoly/481046-lekari-jsou-bezradni-na-bakterie-uz-nezabira-ani-dezinfekce.html
Asi před pěti lety jsem byl na přednášce Zubrina. Odborný novinář mu položil zhruba deset otázek a jednou znich byla ta, zdali život na marťanské kolonii by nebyl život příliš nebezpečný. Odpověď zněla, že v mnoha aspektech bude bezpečnější než na Zemi. A měl pravdu.

Anton

Podľa môjho názoru ide zlepšíť podmienky na osídlenie Marsu životom, musíme ale ešte zapracovať.
1. Treba vyriešiť výrobu paliva na Marsu pre návratové misie na Zem.
2. Treba vyriešiť výrobu energie pre aktivity na Marsu. Ekonomickú ťažbu vody.
3. Prví osidlenci, pracovníci, turisti, nemusia bývať na povrchu Marsu. Najlepšie by bolo spočiatku vyhlbiť podzemné mestá do Marsovských hôr. Ľudia by boli čiastočne tienení pred zvýšenou radioaktivitov. Zároveň by mohli ťažiť nejaké kovy. Určite aj vyrábať z odpadu skelníkové plyny, ktoré by pumpovali do atmosféry. Z ostatných materialov by pomocou 3D tisku mohli vhodne upravovať povrch a zabezpečenie svojích sídlisk.
Tie skusenosti s ťažbou tunelov na Zemi a Boring Company sa môžu na Marse veľmi zísť.
4. Bez magnetického poľa ekonomickí upravovať atmosféru Marsu asi nepôjde.
Musk a spol navrhujú lokálne generátory elektromagnetického poľa.
Ja navrhujem a už vydala podobnú štúdiu aj NASA stvoriť v libračnom poli L1 Marsu magnetické pole. Stvorenie magnetického poľa by bola zároveň skúška na stvorenie záložného magnetického poľa v libračnom bode L1 Zeme!!!
Naša Zem už nezvykle historickí dlho neprepolovala. Vtedy bude život na našej Zem mimoriadne ohrozený. Také záložné magnetické pole Zeme v L1 by zároveň ochraňovalo našu Zem pres slnečnými supererupciami, ktoré našu Zem historickí zasahovali a budú zasahovať. Záložné magnetické pole v L1 Zeme by mohlo rozšíriť ochranu života aj na obežnej dráhe Zeme, pre kozmické mestá, továrne, vesmírne posádky.
Je spočítané, že do miliárdy rokov a možno oveľa skôr stupne intenzita Slnka na sile, že sa nám vyparia všetký oceány a na Zemi nastane to predpovedané biblické peklo, podobne tomu sklenikovému peklu na Venuši. S takými projektami v libračnom poli L1 by sme mohli
predlžiť vhodné podmienky pre život o miliády rokov. Odskúšať si ich môžme na Marse, lebo Mars chceme predsa osídliť a zálohovať život.
5. Tiež som názoru, že ak ľudstvo neexpanduje do blízkého vesmíru, aspoň svojou výrobou a ťažbou do 100 rokov, je veľa hrozieb, že zanikne.

peter

kto chce mars osidlit? par naivnych vizionarov? nikto pri zmysloch a bez megalomanskych ambicii osidlovat mars nechce
keby musk namiesto fantazirovania o osidlovani marsu a jeho teraformacii radsej skusal teraformovat taku afriku tak by pre ludstvo spravil radovo viac ako snivanim o osidleni marsu

si vobec uvedomujete, ze ludstvo nedokaze ani len zazelenat puste na zemi a vy tu bluznite o teraformacii marsu? 🙂

a tie kecy o tom, ze musime na mars aby sa ludstvo zachranilo :):):):)
pre boha aka by to uz musela byt katastrofa aby podmienky na zemi boli horsie ako na marse :):):)

Lusyen

jeden asteroid priemeru 10km a zazeleňovanie púští už nikto nikdy riešiť nebude musieť, lebo okrem baktérií nebude mať kto

peter

ale ten asteroid moze rovnako narazit aj do marsu 🙂

no a kedze najvacsie nebezpecenstvo moze naozaj byt velky asteroid, nebolo by vhodne namiesto snivania o kolonii na marse vhodne radsej snivat o tom ako takyto asteroid odklonime?
predsa len je smiesne investovat biliony, triliony alebo bohvie ake -iony do toho aby na marse bola vybudovana zaloha o pocte 1 milion kusov, namiesto toho aby sa tie peniaze investovali do toho aby sa na zemi zachranili miliardy. co ty na to? 🙂

a 10 km asteroid nesposobi vyhynutie ludstva, ani nahodou

Jiří Hadač

Pokud se nepletu, obrovský štít, který tato Sluneční soustava má a všechny kamenné planety v ní, je Jupiter, který vychytá a odkloní téměř všechno. Co se týká těch asteroidů, nejdřív bychom je musely všechny zmapovat a tady nejsou komplet zmapované ani všechny, které ohrožují Zemi, natož Mars, co si pamatuju přednášky J. Grygara, tak je na to halda rezolucí, nařízení a doporučení, ale penízků se na to dává málo. No, držím každopádně palce.

Goodman

Penízky nejsou, protože se raději vyplítvají na nějaké super sportovní akci. Mzdy AV ČR (celkem pro skoro šest tisíc lidí) 3,9 miliardy kč. Pro srovnání rozpočet Real Madridu je 11,1 miliardy kč. Těžko říct, zdali 30 čutálistů má 3x větší přínos lidstvu než několik tisíc vědců.

Jiří Hadač

Souhlasím s tebou, docela nemám kvůli tomu rád tu velkou cenu v Brně, protože prý kvůli prestiži se musí dotovat. Ať si na sebe vydělají sami. Jinak ten Real nesouhlas, ten si na sebe vydělá sám.

peter

no to by si sa cudoval, ale aj real je dotovany a to navyse takym sposobom aby to bolo co najmenej transparentne
http://www.pluska.sk/sport/futbal/real-madrid-ma-krku-poriadny-skandal-biely-balet-moze-prist-miliony.html

a boli tam este aj ine machinacie ktore boli skrytou dotaciou od mesta

Kotlopou

Máš (částečně) pravdu – mělo by se udělat obojí. K dalším poznámkám:

1) Srovnání typu “proč to radši nedat na ___” nefunguje; tohle není rozhodování buď/nebo. NASA má rozpočet pod 1% HDP USA, což je strašně málo. Peníze se v rozpočtu dávají na všelijaké nesmysly (nebudu jmenovat) a určitě by se někde dalo najít další procento, které by se lépe investovalo do ochrany před meteority než tam, kde je teď.
2) Asteroid může narazit do Země i do Marsu, ale je dost malá šance, že vrazí do obou rychle po sobě, takže se z toho spíš dostaneme. Na Marsu by navíc nenastala zima kvůli popelu ve vzduchu, takže by kolonie měla větší šanci na přežití.
3) 10km asteroid vyhladil dinosaury. Část lidstva by asi přežila, ale civilizace by byla vrácená o pár let zpátky. Protože je většina fosilních paliv vykopaná a zbytek je ve velkých hloubkách (a na jeho získání je potřeba těžká technika, která by to nepřežila), zbytek lidstva už by nemusel znovu projít průmyslovou revolucí a zůstal by v divném středověku. Nejspíš by pro velký zmatek stačil poloviční asteroid.

peter

2, ano tam by nenastala zima, lebo ta tam uz je 🙂
3, ludia niesu dinosauri na to netreba zabudat, ak by sa zistilo, ze nam hrozi zrazka s asteroidom tak radsej vrazit prachy do toho aby sa zachranilo co najviac ludi na zemi ako ich vrazit do zachrany radovo mensieho poctu elit niekde na marse.
sebestacna kolonia na marse je utopia a ak skonci zem skonci velmi rychlo aj ta marsova kolonia

Goodman

Vybudovat kolonii na Marsu a obranu proti střetu s nebeským tělesem se vzájemně nevylučuje.

peter

nevylucuje ale zdroje su len jedny

Goodman

Zdroje jsou na oboje, ale není dostatečná vůle. USA jsou tahounem komonautiky a to přitom dávají z rozpočtu ani ne 0,5% z rozpočtu.

Kotlopou

Ono se to taky zjistit nemusí. A pak už se s tím těžko něco dělá.

peter

ale zisti, tak velky objekt na koliznej drahe so zemou sa zisti roky dopredu

Goodman

A to je právě omyl. Náraz asteroidu na Marsu bude mít daleko menší následky než na Zemi. Na Marsu díky slabé atmosféře nehrozí monstrózní tlaková vlna, nehrozí ani kilometrová tsunami. Mars nezachvátí ani požáry. Lidé v přetlakových a podzemních habitatech by moc nepocítili následky dopadu (vyjma místa dopadu samozřejmě). Jelikož Mars sem tam zahalí celoplanetárně písečné bouře i na několik let, tak zahalení oblohy prachem po dopadu by nebylo nic extra. Marťanská civilizace bude na podobné katastrofy daleko lépe připravená.
Peníze se do Marsu investovat vyplatí, protože přínese řadu nových technologií a nových vysoce kvalifikovaných pracovních příležitostí na Zemi.
Btw. dal jsem vám palec nahoru, protože pro popularizaci průzkumu vesmíru jsou důležití opononeti jako jste vy. Protože rozvíříte debatu, na které pak padají zajímavé úvahy a argumenty. Děláte kosmonautice službu.

peter

a nebolo by lepsie budovat na zemi rovnake pretlakove habitaty pre pripad katastrofy? vyjde to radovo lacnejsie ako ich budovanie na marse, cize pri vynalozeni rovnakych prostriedkov zachranis viac ludi

a dalsi problem je, ze ta kolonia by musela byt na 100% sebestacna ale to neverim, ze sa podari dosiahnut a tym padom nema zmysel s nou uvazovat ako s novodobou archou kedze po zniceni zeme skonci aj ona

Goodman

Z dnešního pohledu je soběstačná kolonie těžko představitelná. Nicméně není nereálná s postupem času. Kolonie v americe byly také závislé na dovozu z evropy. Budovat na Zemi habitaty na soudný den nemá absolutně žádný smysl. Protože kromě katastrofy (která nemusí přijít) by neměly žádné využí. Prakticky by to byla černá díra na peníze s nulovým přínosem. Na Marsu by využité byly, protože jsou nutností pro přežití (tj.ochrana před katastrofou by byla pouze sekundárním účelem). Než tedy budovat na Zemi bunkry ála 60léta, tak raději vyzkoumejme jak asteroid zastavit ještě před impaktem na povrchu.

peter

kolonie v amerike ale neboli odkaze na zakladny dovoz,prezit tam ludia dokazali aj ked stroskotali a neostalo im nic ine ako holy zivot

Goodman

Docela byste se divil, kolik lidí by chtělo odcestovat. Dobrodruzi, vizionáři, vědci ale i oportunisté. Milion lidí úplně v klidu (999.999 + já).
Terraformace je fantazie, to máte pravdu. Nicméně chápu, že tato myšlenka nabývá na síle. Protože se konečně začínají hýbat ledy. Věci začínají jít správným směrem, takže už se nám derou sny do hlavy. Já třeba pevně věřím v menší kolonii (ne soběstačnou, pro pár set lidí) během následujících pětadvaceti let. Přitom skeptickým pohledem, nemáme ani raketu, nemáme zatím skoro vůbec nic. Ale naděje a částečné úspěchy a silná vůle jednoho vizionáře, nám dávájí ten pocit nesmírného pokroku. Proto lidé blouzní. Stejně jako blouznili při přistání na Měsíci. Je to přirozená reakce lidského mozku, na které není nic šptaného. Zájem o vědu je vždy ku prospěchu všech.
Proč má Musk zazelenat pouště? To je společenský relativismus. To bysme mohli říct o všem, proč děláme to a to a proč raději nepošleme všechny peníze na charitu. To je přeci blbost. Právě investice do vědy (kterou průzkum vesmíru je) přináší pokrok pro všechny. Bez vědy by nemohlo žít sedm miliard lidí na Zemi (dávno bysme vymřeli).
Ano, Mars je spásou pro lidstvo. Jednou bude naše Země neobyvatelná. Buď vyhyneme nebo se rozšíříme do vesmíru. Jiná cesta není.

peter

no tym poslednym odstavcom si to zabil 🙂
a na marse ludia nevyhynu? 🙂
ked bude nasa ze neobyvatelna tak si je predsa teraformujeme ako ten mars 🙂 alebo si tam aspon postavime hermeticky uzavrete obydlia ako to planuju na marse 🙂 a bude to daleko lacnejsie ako sa trepat na mars ktory je uz dnes neobyvatelny 🙂

Goodman

Tak jsem to nemyslel. Měl jsem na mysli Mars jako startovací můstek pro expanzi lidí mimo naší Sluneční soustavu (máme na to pár desítek milionů let než to bude aktuální, takže šance je).

Jiří Hadač

Ono ani s tím Marsem to nebude růžové, tady souhlas s Peterem. A taky se mu může stát, že odšupajdí ze sluneční soustavy pryč. Ale jinak jo, investice do vědy naprostý souhlas. Připomínám, že se říká, že každý dolar vložený do projektu Apollo se vrátil americké společnosti 8x.

Goodman

Viz odpověď Peterovi. Kolonizací Marsu neberu jako konečnou. Je to stejné jako s osídlením Ameriky. Východním pobřežím expanze taky neskončila. Doufejme, že se historie bude opakovat a že neskončíme u přistání na Měsíci.

Jiří Hadač

Nezbývá než se podepsat, pod to, co si napsal.

Kotlopou

S miliardami let (resp. slyšel jsem něco kolem 300 milionů) bych se tu nezatěžoval, to zatím jaksi není priorita. Ale jinak souhlas.

Martin

Pekne 🙂 a ešte k tomu guľaté 30. vydanie v deň mojich 30. narodenín 🙂 ďakujem 🙂