Stručná historie SpaceX

Logo společnosti

SpaceX je soukromá americká společnost, jež byla založena v červnu 2002 podnikatelem Elonem Muskem s cílem dosáhnout znovupoužitelnosti raketových systémů a souvisejícího zlevnění vesmírné dopravy a posléze umožnit kolonizaci Marsu. V tomto článku se dozvíte, jak to všechno začalo, kam to směřuje a čeho všeho se SpaceX za těch 15 let od vzniku podařilo dosáhnout.

Prvotní nápad

Elon Musk, zakladatel a výkonný ředitel SpaceX

Elon Musk byl už před založením SpaceX úspěšným podnikatelem – v roce 1999 získal 22 milionů dolarů prodejem vlastní firmy Zip2 a nedlouho poté slavil úspěch se svou další firmou PayPal, z jejíhož prodeje v roce 2002 získal 165 milionů dolarů. Když se následně rozhodoval, kam upře svou pozornost dál a jak využije nově vydělané peníze, dostal nápad na „marsovskou oázu“. Chtěl v americké veřejnosti opět vyvolat zájem o průzkum vesmíru, a tak začal uvažovat nad tím, že by v Rusku levně koupil rakety Dněpr a následně s jejich pomocí vyslal na Mars primitivní skleník, ve kterém by na Marsu vyklíčila semínka. Vznikl by tak krásný obrázek zelených rostlin s rudou marsovskou krajinou v pozadí. Elon doufal, že něco takového by vzbudilo zájem o Mars a vesmír obecně a následně by došlo ke zvýšení rozpočtu NASA apod. Jednání v Rusku však nedopadla dobře a rakety se nepodařilo získat. Po cestě domů ale Elon přemýšlel a uvědomil si, že současná výroba raket je neefektivní (cena surových materiálů potřebných k výrobě rakety tvoří jen pár procent výsledné ceny) a také to, že ke kolonizaci Marsu nedojde, dokud nebude dosaženo znovupoužitelnosti raketové techniky. Tak se v jeho hlavě zrodil nápad založit SpaceX a pokusit se tak dosáhnout radikálního zlevnění vesmírné dopravy a následné kolonizace Marsu.

Založení SpaceX

K oficiálnímu založení společnosti Space Exploration Technologies Corporation (zkráceně SpaceX) došlo v červnu 2002. Firma měla jen hrstku zaměstnanců a první ústředí se nacházelo v El Segundu v Kalifornii. Jedním z prvních zaměstnanců byl třeba Tom Mueller, zkušený konstruktér raketových motorů. Elon Musk byl hlavním investorem. Jako první cíl si firma vytyčila vytvoření malé rakety schopné vynést zhruba půl tuny nákladu na oběžnou dráhu. Tou raketou byl Falcon 1, pojmenovaný po lodi Millenium Falcon ze Star Wars.

První lety Falconu 1

První start Falconu 1 z atolu Kwajalein

V roce 2006, čtyři roky po založení, bylo SpaceX připraveno na první start Falconu 1 z Atolu Kwajalein. Bohužel první starty skončily neúspěchem. Po třetím selhání (v roce 2008) byla firma na pokraji bankrotu (Elon mezitím do společnosti stihl nasypat už 100 milionů dolarů z vlastních peněz). S vypětím všech sil se firma však dokázala udržet při životě až do čtvrtého startu, který byl nakonec úspěšný. SpaceX se tak stalo první soukromou společností, která dosáhla oběžné dráhy s raketou na tekutá paliva. Na základě tohoto úspěšného startu následně SpaceX od NASA získalo kontrakt Commercial Orbital Transportation Services (COTS) na vývoj raketového systému pro zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v hodnotě 1,6 miliard dolarů. Díky tomu se SpaceX dokázalo zotavit z úvodních neúspěchů a pokračovat ve vývoji jejich nové rakety Falcon 9.

SpaceX dospívá

Necelé dva roky po prvním úspěšném letu Falconu 1 SpaceX dokončilo vývoj většího Falconu 9, který poprvé vzlétl v roce 2010. První demonstrační let i ty dva následující v rámci programu COTS byly úspěšné a SpaceX si tak připsalo další prvenství – stalo se první společností, jejíž kosmické plavidlo úspěšně obletělo planetu a bezpečně se vrátilo na zemský povrch (loď Dragon během mise COTS-1). Během těchto úvodních misí SpaceX prokázalo, že jejich raketa i Dragon fungují, jak mají, a NASA tedy mohla dát svolení k započetí ostrého provozu programu Commercial Ressuply Services (CRS). SpaceX začalo v roce 2012 oficiálně zásobovat ISS a stalo se tak první soukromou společností, která připojila své plavidlo k vesmírné stanici.

Zhruba ve stejnou dobu pak NASA oznámila další dlouhodobý projekt ve spolupráci se třemi soukromými společnostmi včetně SpaceX, jehož cílem byla přeprava astronautů na ISS. Výběr byl později zúžen na SpaceX s jejich Crew Dragonem a Boeing s jejich lodí Starliner. První testovací lety SpaceX plánuje na začátek roku 2018 a první lety s posádkou na léto 2018.

Počátky znovupoužitelnosti

První stupeň Falconu 9 při pokusu o přistání na plovoucí plošině během mise CRS-6

Souběžně s překotným vývojem Falconu 9 a Dragonu pro program COTS SpaceX také pracovalo na svých plánech udělat z Falconu 9 znovupoužitelnou raketu. Už v roce 2011 společnost vydala animované video znázorňující jejich představu o znovupoužitelnosti. Na videu je vidět nejen první stupeň, jak se vrátí na zem a bezpečně přistane, ale překvapivě je znázorněna také záchrana druhého stupně, od čehož bylo později upuštěno – jedná o výrazně obtížnější úkol a zároveň se to moc nevyplatí ani z finančního hlediska, neboť zhruba 70 % ceny rakety tvoří první stupeň. Dále je ve videu vidět loď Dragon, která je také navržena jako znovupoužitelná, ale první misí, při které byl znovu použit již letěný Dragon, byla mise CRS-11.

Vydání videa nebylo jen prázdným gestem – v roce 2012 začalo v McGregoru testování technologií potřebných pro přistání prvního stupně. SpaceX zde pomocí testovacích raket Grasshopper a F9R experimentovalo se stále vyššími a vyššími „skoky“, při kterých raketa vzlétla do výšky až jednoho kilometru a následně měkce zase dosedla na zem.

V letech 2013 a 2014 pak společnost přešla k testování přistání během ostrých letů. Nejdříve stupně přistávaly na hladině moře a od roku 2015 pak také na plovoucí mořské plošině (ASDS).

Tip: O historii přistávání a snahách SpaceX na poli znovupoužitelnosti si můžete přečíst podrobný článek.

Končí šňůra úspěchů

Katastrofické selhání během mise CRS-7

Experimenty s přistáváním prvních stupňů zaujaly také média a SpaceX se díky tomu dostalo do širšího obecného povědomí a dokonce i lidé, co kosmonautiku normálně nesledovaly, často o této inovativní společnosti něco zaslechli. SpaceX si užívalo místo na výsluní, ale stejně jako v případě bájného Ikara, společnost čekal bolestivý pád. V červnu 2015 došlo ke katastrofickému selhání druhého stupně během letu CRS-7 a následné ztrátě rakety i nákladu.

Jednalo se o první selhání od dob Falconu 1 a pro SpaceX to byla velká rána. Všechny plánované starty byly pozastaveny a začalo obtížné vyšetřování příčiny nehody. Vyšetřování nakonec zjistilo, že havárii způsobila vadná kovová podpěra, která měla na starost držet na místě nádrž se stlačeným heliem uvnitř kyslíkové nádrže druhého stupně. Podpěra byla výrobcem certifikována na určitou zátěž, avšak v tomto případě selhala při zátěži mnohem nižší. Jednalo se nejspíš o vadný kus. SpaceX v reakci na toto zjištění změnilo dodavatele těchto podpěr.

Společnost nakonec znovu startovala 6 měsíců po nehodě. A byl to návrat v opravdu velkém stylu!

První úspěšné přistání

Historicky první přistání prvního stupně rakety Falcon během mise Orbcomm OG2-2 v prosinci 2015

Prvním startem od nehody CRS-7 nakonec byla mise Orbcomm OG2-2. Napětí bylo vysoké, a to nejen proto, že se jednalo o první misi po nehodě, ale také proto, že šlo o premiéru nové varianty Falconu 9, která se od té předchozí značně lišila. Hlavním rozdílem bylo použití extrémně podchlazeného kyslíku, což je z logistického a procesního hlediska komplexní změna. Po několika odkladech způsobených právě komplikacemi s podchlazeným kyslíkem raketa odstartovala těsně před Vánoci 2015. Vše naštěstí proběhlo hladce a SpaceX vše završilo prvním úspěšným přistáním. Raketa měkce dosedla na přistávací plošinu LZ-1 a firma mohla slavit veleúspěšný návrat do služby.

Společnost nabírá rychlost

SpaceX bylo zpátky na koni a na rok 2016 mělo velké plány. Očekávala se další úspěšná přistání, první start Falconu Heavy a také celkové zvýšení kadence startů. Společnost chtěla startovat zhruba každé 2–3 týdny. Rok 2016 začal velice slibně – v lednu NASA oznámila, že SpaceX a dvě další firmy získaly kontrakt na druhou fázi zásobování ISS (CRS2). A další dobré zprávy na sebe nenechaly dlouho čekat – SpaceX se v první polovině roku povedlo hned několikrát úspěšně přistát na ASDS a starty se jim dařilo uskutečňovat zhruba každé 3 týdny. Bohužel čáru přes rozpočet společnosti udělala další havárie.

Výbuch Amos-6 během příprav na rutinní statický zážeh

1. září 2016 SpaceX připravovalo raketu se satelitem Amos-6 k rutinnímu statickému zážehu na rampě. Zrovna probíhalo tankování rakety, když vtom došlo k nečekané explozi v druhém stupni, což mělo za následek nejen ztrátu rakety i drahocenného satelitu, ale také poničení rampy SLC-40. Následné vyšetřování nakonec zjistilo, že nový způsob tankování helia a kyslíku, který SpaceX zavedlo několik startů před nehodou, způsobil neočekávané interakce mezi extrémně studenými látkami a nádrží s heliem obalené v kompozitních materiálech, což vedlo ke vznícení.

SpaceX během vyšetřování opět muselo pozastavit všechny starty. Firma se nakonec vrátila do služby necelých 5 měsíců po nehodě misí Iridium-1. SpaceX zároveň muselo urychlit dostavbu nové rampy LC-39A na Mysu Canaveral, která dočasně nahradí rampu SLC-40 poničenou při nehodě Amos-6. To se nakonec podařilo a první mise z této rampy (CRS-10) odstartovala 19. února 2017.

V roce 2017 pak společnost dosáhla řady úspěchů – došlo k hned několika prvnímu opakovanému použití prvního stupně a Dragonu, dále neskutečně dlouhé šňůře úspěšných přistání a také prvním reálným pokusům o záchranu aerodynamických krytů. Společnost navíc konečně dosáhla pekelně rychlé kadence startů.

Plány do budoucna

SpaceX čekají ještě dvě velké premiéry – Falcon Heavylety Crew Dragonu s lidskou posádkou, načež by během roku 2018 pomalu mělo dojít k přesunu firemních zdrojů z vývoje Falconu a Dragonu na vývoj nové raketové architektury ITS a také zprovoznění jejich satelitní konstelace poskytující internet. Málokdo si troufne s jistotou říci, zda se SpaceX opravdu podaří jednoho dne dopravit lidi na Mars, ale je nepopiratelné, že společnost dělá všechno pro to, aby se tento sen stal skutečností.

Zajímavosti

  • SpaceX během testovací mise COTS-1 do Dragonu z legrace umístilo obří kolo sýra. Dragon úspěšně obletěl Zemi a následně přistál v oceánu. Sýr byl poté vystaven v ústředí společnosti v Hawthorne.
  • SpaceX je největším výrobcem raketových motorů na světě. Jejich motor Merlin zároveň disponuje největším poměrem tahu a váhy ze všech známých raketových motorů.
  • Elon Musk nedlouho po založení SpaceX začal investovat také do tehdy nové společnosti Tesla Motors. V roce 2008 se pak stal jejím výkonným ředitelem. Stejnou roli zároveň plní i ve SpaceX. Musí se tedy věnovat vedení obou firem, což je časově nesmírně náročné. Elon prý dříve pracoval i 100 hodin týdně.
  • Několik hlavních jmen z organizace SpaceX:
    • Elon Musk, zakladatel, výkonný ředitel (CEO) a hlavní technický ředitel (CTO)
    • Gwynne Shotwell, provozní ředitelka (COO)
    • Tom Mueller, hlavní konstruktér motorů
    • Hans Koenigsmann, zajištění misí
    • Lars Blackmore, hlavní inženýr přistávacích systémů
  • Vývoj počtu zaměstnanců SpaceX v čase:
    • 160 zaměstnanců v listopadu 2005
    • 500 zaměstnanců v červenci 2008
    • 1100 zaměstnanců v roce 2010
    • 1800 zaměstnanců zařátkem roku 2012
    • 3800 zaměstnanců v říjnu 2013
    • 5000 zaměstnanců začátkem roku 2016
    • 6000 zaměstnanců na jaře 2017
    • 7000 zaměstnanců na konci roku 2017 (z toho 550 v McGregoru)
  • Ve SpaceX pracuje také jeden Čech. Jmenuje se David Pavlík a občas na něj můžete narazit v diskuzní skupině SpaceX CZ/SK na Facebooku. Momentálně pracuje na softwaru pro Dragon.

Pro další informace o SpaceX můžete navštívit sekci menu „Vše o SpaceX“, která je průběžně rozšiřována, a také doporučuji zhlédnutí povedené přednášky Dušana Majera o historii, přítomnosti a budoucnosti SpaceX:


Líbí se vám takovéto články? Chodíte na ElonX rádi a chtěli byste, aby web zůstal bez reklam a autor mohl nadále vydávat kvalitní obsah? Vyjádřete svou podporu a spokojenost pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už web podpořili. Děkuji za přízeň!




  • Mohlo by se vám líbit...

    Diskuze

    Buďte první komentující!

    Nastavit upozorňování na
    avatar
    wpDiscuz