Starlink už testují cestující ČD a síť možná bude využita pro orbitální datová centra, plus další novinky

Dnes se po kratší odmlce opět vrátíme k novinkám, které se týkají sítě Starlink. Náš přehled začneme nárůstem počtu uživatelů této největší satelitní konstelace. Poté se přesuneme k zajímavé novince, která má potenciál zvýšit výkon uživatelských antén, protože americký regulátor před nedávnem schválil jisté povolení týkající se jejich provozu. Následně se pokusíme zkráceně probrat jeden tweet Elona Muska, který se týkal nových možností využití družic Starlink na oběžné dráze. Podíváme se také na okolnosti, které minulý měsíc vedly firmu SpaceX k vypnutí několika tísíců antén. Náš přehled zakončíme v České republice, protože zde přes léto probíhaly testy Starlinku ve vlacích.

Začneme rovnou počtem uživatelů, kteří satelitní síť Starlink využívají. V květnu roku 2024 jejich počet dosáhl 3 milionů, o pět měsíců později se připojil další milion, v únoru letošního roku byl dosažen počet 5 milionů, v polovině června přibyl další milion, v srpnu využívalo Starlink na 7 milionů uživatelů a prozatím poslední hranice 8 milionů uživatelů byla dosažena na počátku listopadu. Pokud si máme tedy tento počet nějak shrnout, jen za letošní rok se počet lidí využívajících Starlink zvýšil o rovné tři miliony. Neuveřitelné.

Se získáváním nových zákazníků může SpaceX v budoucnu pomoci i povolení, které firma získala na počátku podzimu letošního roku. Americký Federální telekomunikační úřad (FCC) umožnil firmě nově používat u uživatelských antén vyšší vysílací výkon. Standardní anténa tak může nově zvýšit svůj ekvivalentní izotropně vyzářený výkon (EIRP) z 42,1 dBW na 43,4 dBW a mini anténa z 33,2 dBW na 39,2 dBW. Co však tyto změny vlastně znamenají v praxi? Vyšší vysílací výkon by měl umožnit anténě udržovat vyšší rychlost stahování za všech podmínek, tedy nejen těch ideálních, ale i v době nepříznivých meteorologických podmínek či při nevhodném umístění antény.

Měly by se snížit i výpadky relací, snížit latence a bude možné dosáhnout vyšších ustálených rychlostí nahrávání (upload). Tato okolnost je důležitá zejména proto, že zatímco rychlosti stahování (download) pomocí antén Starlink se na našem území pohybují kolem 164–334 Mb/s, rychlosti pro nahrávání jsou výrazně nižší, zhruba 28–50 Mb/s. Nikde však zatím není uvedeno, k jak velkému zrychlení by mělo dojít. Naopak pozitivní je okolnost, že firma získala povolení jak pro standardní domácí uživatele, tak i pro ty, kteří anténu využívají na pohyblivých dopravních prostředcích, tedy v autě, na vodě či ve vzduchu. Zatím ale není jasné, jakým způsobem bude toto povolení implementováno v praxi. Bude se týkat všech stávajících antén pomocí softwarového upgradu, či bude tato změna implementována pouze do antén, které budou vyrobeny až po získání tohoto povolení? Mohlo by se totiž stát, že zvýšení vysílacího výkonu bude znamenat nutnost lepšího odvodu tepla, které stávající antény postrádají.

Síť Starlink získává stále více zákazníků, a to nejen na Zemi samotné či na oběžné dráze, ale objevují se i další možnosti, jak bude možné využívat družice této sítě v budoucnu. Zvažuje se například vybudování datových center na oběžné dráze. Tato aktivita souvisí s rozvojem umělé inteligence a stále větší potřebou vyššího výpočetního výkonu či datových úložišť. Čím by tato orbitální datová centra mohla být pro eventuální zákazníky zajímavá? Předně je zde neomezený přísun elektrické energie ze slunce a také jsou zde nižší enviromentální náklady než při budování těchto zařízení na Zemi. Inu, i vesmír má své výhody. V poslední době také narůstá zájem různých osobností o tuto tematiku. Zařadit k nim lze Erica Schmidta, bývalého šéfa Googlu, který kvůli svému zájmu o vesmírná datová centra na jaře zakoupil raketovou firmu Relativity Space. Dále třeba Jeff Bezos z Amazonu a Blue Originu hovořil nedávno o tom, že v nejbližších desetiletích se počet datových center na oběžné dráze výrazně navýší.

K těmto technologickým inovátorům se nedávno přidal i Elon Musk, který na X uvedl, že při budování orbitálních datových center by mohly výrazně pomoci družice sítě Starlink. Nikoliv však ty současné, ale družice třetí generace, které má SpaceX prozatím v plánu začít vypouštět příští rok, až se jí podaří komerčně rozběhnout vyvíjenou raketu Starship. Dle Elona by těchto družic stačilo vypustit jen více. Pro upřesnění dodávám, že družice třetí generace mají navýšit stávající kapacitu pro maximální stahování na desetinásobek, tedy až na 1 Tb/s na jednu družici. Upřímně, přesný přínos družic Starlink pro budoucí vesmírná datová centra není úplně jasný. Základním principem datových center je ukládání, zpracování a přenos dat. Logicky se tedy nabízí možnost, že družice Starlink budou používány hlavně pro přenos dat z datových center nebo mezi nimi, nicméně, nevylučoval bych předem ani možnost, že by samotná družicová platforma mohla být využita i při konstrukci těchto center. Nerad bych ale rozvíjel nějaké teorie na základě jednoho příspěvku Elona Muska, nicméně těžko podceňovat nejbohatšího člověka na světě, který je vlastníkem největší satelitní konstelace všech dob a který za účelem jejího rozšíření vyvíjí nejsilnější raketu na světě.

Ne vždy ale počet uživatelů sítě Starlink pouze narůstá. Vyskytují se totiž i případy, kdy síť Starlink je využívána nezákonně a v takových případech je SpaceX nuceno zasáhnout a dotyčné uživatele zablokovat. Jako příklad těchto událostí je možno zmínit Zimbabwe či Jihoafrickou republiku, o kterých jsme naše čtenáře v minulosti informovali. Další blokace antén probíhají i v jihovýchodní Asii, konkrétně pak v Myanmaru (bývalé Barmě), kde na konci října letošního roku bylo deaktivováno na 2500 antén. Dle dostupných informací byly využívány při kyberpodvodech po celé planetě. Z dostupných informací není jasné, zda blokace proběhla pouze na žádost myanmarských orgánů, či zda SpaceX aktivně s místní vládou spolupracovalo. Není ale vyloučeno, že šlo i o reakci na výzvu americké senátorky Maggie Hassan, která letos v červenci vyzvala Elona Muska, aby zabraňoval zločincům využívat při jejich operacích síť Starlink, zvlášť pokud jsou jejich aktivity namířeny proti Američanům. Nutno dodat, že síť Starlink nemá v Myanmaru oficiálně povoleno nabízet své služby a stránky SpaceX stále uvádí, že datum spuštění služeb je v této zemi neznámé.

Dnešní přehled novinek zakončíme zprávou, která pochází z našich končin. Psal se březen letošního roku, když jsme na stránkách našeho serveru slibovali, že cestující Českých drah (ČD) dostanou příležitost při svých cestách vyzkoušet internetové připojení pomocí Starlinku. Plány byly veliké a měly být původně testovány rovnou dvě antény. Z těchto nápadů však sešlo a testovala se nakonec anténa jediná. Testy na vlacích měly být zahájeny již na jaře, nicméně k instalaci antény došlo až na konci června, takže zkoušky započaly na začátku prázdnin. Anténa byla umístěna na jednotku InterPanter 660 004, se kterou jste se mohli potkávat hlavně na tratích Brno – Česká Třebová – Praha či Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.

Původní plány hovořily o tom, že testy budou probíhat až do poloviny září. Dle informací, které měsíc po zahájení testů poskytly ČD, byla reakce cestujících vesměs pozitivní. Na konci října se pak objevila další zajímavá informace, dráhy budou v testech pokračovat i během zimních měsíců, protože chtějí otestovat chování antény při sněžení či námraze. Nadále ale platí, že připojení je cestujícím poskytováno zdarma. Mimochodem, ti této okolnosti využili vrchovatě, protože během testovacího provozu stáhli přes 5 TB dat. I za těchto okolností si ale dráhy pochvalují, že satelitnímu operátorovi platí zhruba jen třetinu ceny, kterou by normálně platily mobilním operátorům.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!