Vše o Super Heavy Starship

Tento článek bude průběžně aktualizován na základě nejnovějších informací (seznam posledních změn najdete na konci článku). K článku se v budoucnu snadno dostanete z hlavního menu (SpaceX > Rakety a motory > Vše o Super Heavy Starship).

Poslední aktualizace: 16. 4. 2019
(seznam změn)

Fanouškovská vizualizace jednotlivých prvků projektu Starship Super Heavy (Autor: kimitalvitie)

Super Heavy Starship (SHS) je obří raketa navržená společností SpaceX pro lety na Mars, Měsíc a další využití. Postupně má nahradit rakety Falcon 9, Falcon Heavy a lodě Cargo Dragon a Crew Dragon. Díky kompletní znovupoužitelnosti a možnosti tankování na orbitě raketa umožní levnou dopravu nákladu i lidí v podstatě kamkoli ve Sluneční soustavě. Novou raketu bude navíc teoreticky možné využít jako extrémně rychlý přepravní systém pro Zemi. V tomto průběžně aktualizovaném článku najdete všechny důležité informace o této raketě na jednom místě.
Přeskočit na sekci:

Historie projektu

Super Heavy Starship je nejnovější verzí konceptu BFR (Big Falcon Rocket), který se dříve nazýval Mars Colonial Transporter a poprvé byl veřejně představen v roce 2016 pod názvem Interplanetary Transport System (ITS). Tehdy měla raketa průměr 12 metrů a na výšku měřila 122 metrů. O rok později však Elon Musk představil upravenou verzi, která měla už „jen“ 9metrový průměr, výšku 106 metrů a Musk ji nazýval BFR, což do té doby bylo jen interní označení celého projektu. Toto zmenšené BFR navíc bylo nově vybaveno malým delta křídlem pro lepší ovladatelnost v různých prostředích, neboť loď má být provozována nejen na Zemi a Marsu, ale také na Měsíci nebo v podstatě kdekoli ve Sluneční soustavě. V roce 2018 pak BFR prošlo dodatečnými změnami, z nichž nejvýraznější bylo přidání několika aerodynamických ploch, které mají pomáhat se stabilizací lodi při průletu různě hustými atmosférami.

Porovnání jednotlivých verzí rakety ITS/BFR před přejmenováním na SHS a přechodem na ocelový design (Zdroj: Everyday Astronaut)

Trup a nádrže měly být původně vyrobeny z uhlíkových kompozitů a SpaceX během posledních let vyrobilo několik exemplářů z tohoto materiálu. V roce 2016 firma ukázala obří zkušební kyslíkovou nádrž pro raketu ITS, což byla tehdejší verze rakety BFR s průměrem 12 metrů. V únoru 2017 však byla nádrž zničena při tankovacích zkouškách. Následně byla představena zmenšená varianta BFR a během roku 2018 začala výroba další nádrže s průměrem 9 metrů. Elon Musk ale na konci roku 2018 oznámil, že rakety Falcon 9 a Falcon Heavy už nečekají žádné velké úpravy a firma se místo toho bude plně soustředit na vývoj Super Heavy Starship (nový název pro BFR). Souběžně s tím jsme se dozvěděli, že tato raketa bude místo původně plánovaných uhlíkových kompozitů využívat nerezovou ocel. Na otázku, co bylo hlavním důvodem takto radikálních změn designu rakety, Musk odpověděl: „Čas. Ale nový design se nakonec ukázal jako dramaticky lepší.“

Super Heavy Starship obecně

První stupeň rakety se nazývá Super Heavy a druhý stupeň tvoří kosmická loď Starship. Podle Elona Muska je možné výraz „Starship“ použít i pro označení celé rakety. Oba stupně mají průměr 9 metrů a celá raketa měří 118 metrů na výšku, což z ní dělá největší raketu v historii (Saturn V měl 111 metrů). Raketa má být schopna vynést až 100 tun nákladu na nízkou oběžnou dráhu Země (a po dotankování na orbitě bude možné dopravit 100 tun až na Mars). SHS tedy bude mít větší nosnost než kterákoli raketa v dějinách, ale díky kompletní znovupoužitelnosti bude z hlediska mezních nákladů ze všech raket nejlevnější. Počítá se s cenou za start v jednotkách milionů dolarů. Oproti tomu start Falconu 9 stojí minimálně 50 milionů dolarů. Musk se k ceně vyjádřil takto: „Bude to znít neuvěřitelně, ale myslím, že existuje způsob, jak vyrobit Starship / Super Heavy levněji než Falcon 9.“ Musk navíc odhaduje, že cena Super Heavy Starship při přepočtu na kilogram nákladu vyneseného na nízkou oběžnou dráhu, bude minimálně 10krát nižší než v případě Falconu 9.

Nové označení rakety BFR (Foto: SpaceX / popisky: Pavel Vantuch)

Vynesená loď Starship může na orbitě buď vypustit náklad a přistát zpět na Zemi, nebo tu počkat na přílet dalších lodí, které jí doplní palivo a kyslík, a následně se vydat k Měsíci či Marsu. Tankování probíhá tak, že se dvě lodě na nízké oběžné dráze Země spojí záděmi k sobě a následně se prostřednictvím manévrovacích trysek mírně akcelerují, aby se kapaliny usměrnily kýženým směrem. V případě cesty na Měsíc pak loď po přistání už nepotřebuje znovu doplňovat palivo. Množství paliva, které si loď veze s sebou, je dostatečné pro návrat na Zemi. Na Marsu však loď bude potřebovat dotankovat nádrže pohonnými hmotami vyrobenými přímo na Rudé planetě. Poté dokáže znovu vzlétnout a vrátit se na Zemi spolu s 20–50 tunami nákladu.

SHS používá podobně jako Falcon 9 podchlazené pohonné hmoty, díky čemuž jich prý raketa pojme o 10–12 % více. Na rozdíl od raket Falcon ale bude SHS spalovat metan.

Manévrovací trysky na obou stupních rakety měly být původně velmi silné, využívat metan a podle Muska měly „mít blíže ke spalovací komoře Raptoru než SuperDracu, palivo do nich bude vháněno tlakem v nádrži, abychom dosáhli co nejrychlejší reakce (nevzniká zpoždění kvůli roztáčení turbočerpadla).“ Nakonec ale došlo ke zjednodušení plánů a Elon Musk oznámil, že SHS bude vybaveno jen tryskami na stlačený dusík podobně jako rakety Falcon.

U raket Falcon jsou nádrže tlakovány heliem, které se nachází v tlakových nádobách umístěných uvnitř nádrží s palivem či kyslíkem. Oproti tomu budou nádrže v SHS tlakovány přímo metanem či kyslíkem v plynném skupenství odváděnými z motorů, takže zcela odpadne nutnost mít dodatečný heliový systém. Musk řekl, že tento nový způsob tlakování nádrží bude použit už u první verze rakety SHS.

Nerezová ocel versus uhlíkové kompozity

Co se týče přechodu z uhlíkových kompozitů na nerezovou ocel, Elon Musk jej podrobněji vysvětloval v rozhovoru pro Popular Mechanics. SpaceX zvolilo vysoce kvalitní korozivzdornou ocel 301, což by měla být austenitická korozivzdorná ocel s vysokým obsahem chromu a niklu. Musk upřesnil, že použitá ocel nebude úplně přesně typ 301, protože slitinu budou postupně upravovat, ale prý to bude něco velmi podobného. Musk později také zmínil ocel typu 310S pro tepelně namáhané sekce lodi. Ocelové plechy prý vyrábí dodavatel podle požadavků SpaceX, přičemž když je potřeba výroba odlitků, tu SpaceX provádí ve vlastní slévárně v Hawthorne. Tvarování probíhá za kryogenních teplot. Hlavními výhodami těchto slitin oceli jsou vhodné vlastnosti při nízkých i vysokých teplotách, snadná práce s tímto materiálem a taky nízká cena – podle Muska je nerezová ocel zhruba 60krát levnější než uhlíkové kompozity. Loď Starship také bude muset být možné snadno opravit i na Měsíci či Marsu, a k tomu vám u oceli na rozdíl od kompozitů stačí svářečka. Přechod na ocel navíc podle Muska paradoxně povede ke zvýšení nosnosti rakety, nikoli snížení.

Tepelná ochrana

Nový ocelový design SHS bude díky vysokému bude tání oceli potřebovat „mnohem méně” tepelné ochrany, čímž se vykompenzuje vyšší hmotnost tohoto materiálu. To v praxi znamená, že závětrná strana ocelové konstrukce nepotřebuje žádný tepelný štít. Na návětrné straně pak Musk chce mít vůbec první regenerativní tepelný štít: „Trup bude z dvou vrstev nerezové oceli spojených příčníky. Mezi těmito dvěma vrstvami pak může proudit palivo, a na vnější straně budou velmi malé dírky, kterými bude palivo unikat. Dírky budou tak malé, že půjdou vidět jen zblízka.“ Dvouvrstvá část trupu bude plnit funkci tepelného štítu a zároveň bude sloužit jako nosná konstrukce. Díky tomu nebude trpět neduhem starých raket Atlas, které měly tenké ocelové nádrže, které musely být neustále natlakovány plynem, jinak se zhroutily pod vlastní vahou.

Později pak Musk vysvětlil, že většina návětrné strany bude tvořena šestiúhelníkovými dlaždicemi, jejichž tvar byl zvolen proto, že díky absenci přímých linií nemůže horký plyn zrychlovat v mezerách. Musk však neuvedl, z jakého materiálu jsou dlaždice vyrobeny. Spekuluje se o již zmíněné oceli 310S nebo speciálním materiálu TUFROC (Toughened Uni-piece Fibrous Reinforced Oxidation-Resistant Composite), na jehož výzkumu a vývoji SpaceX od června 2018 spolupracovala s NASA. Musk dodal, že výše popsané transpirační chlazení bude přidáno jen na místa, kde bude zjištěno narušování materiálu v důsledku vysokých teplot, aby tepelná ochrana byla znovupoužitelná: „Starship musí být schopna dalšího letu okamžitě po přistání. Bez jakékoliv údržby.“

Starship během návratu do atmosféry (Zdroj: SpaceX)

Při návratu z nízké oběžné dráhy by podle Muska bylo zhruba 20 % povrchu lodi vystaveno maximální teplotě kolem 1476 °C, dalších 20 % teplotě 1326 °C a zbytek povrchu by dosáhl maximální teploty pod 1176 °C, kterou už snese ocel typu 310S sama i bez transpiračního chlazení. Co se týče teplot, kterým bude při návratu vystaven nosič Super Heavy, Musk upřesnil, že teploty na nejvíce namáhaných částech trupu by neměly přesáhnout 330 °C a teploty kolem motorové sekce nepřesáhnou 925 °C, což prý zvládne ocel jen pomocí pasivního radiativního chlazení.

Motor Raptor

Raketový systém SHS budou pohánět motory Raptor, jejichž vývoj SpaceX oznámilo už v roce 2012. Raptor je motor typu „full flow staged combustion“ s uzavřeným cyklem, který spaluje metan a kapalný kyslík. Metan má jako palivo několik výhod – hoří čistěji než petrolej používaný u raket Falcon, takže dochází k menšímu zanášení motorů usazeninami (to napomáhá snadné znovupoužitelnosti), je levný, a dá se vyrábět na Marsu (z vodíku získaného z ledu a z CO2 získaného z marsovské atmosféry).

Raptor bude dosud nejsilnějším motorem SpaceX – měl by mít tah kolem 2 MN, tedy zhruba 2,5krát více než Merlin 1D u raket Falcon. Zároveň by mělo jít o motor s nejvyšším poměr tahu vůči váze, čímž překoná Merlin 1D, současného světového rekordmana. Co se týče regulace tahu motoru, Raptor měl být podle prezentace z roku 2016 schopen tah snížit až na 20 % maxima, ale to se ukázalo jako moc obtížný cíl. Prohlášení Elona Muska z března 2019 naznačují, že první verze Raptoru bude schopná snížit tah jen na zhruba 50 %.

Původní koncept rakety ITS z roku 2016 měl využívat Raptory o tahu 3 MN – 42 motorů na prvním stupni a 9 motorů na lodi. Nejnovější verze rakety BFR z roku 2018 je o něco menší a má používat 31 Raptorů na prvním stupni (nechvalně proslulá sovětská raketa N1 měla rekordních 30 motorů) a kosmická loď má disponovat 7 Raptory. Vývojová verze Raptoru o tahu 1 MN byla od září 2016 testována v McGregoru. Motor však podle Elona Muska od té doby prošel radikálními změnami.

Detail motorové sekce lodi Starship (Zdroj: SpaceX)

První letový exemplář Raptoru byl na konci ledna 2019 přepraven z Hawthorne do McGregoru a začátkem února byl poprvé zkušebně zažehnut. Během prvního týdne testování proběhlo asi 6 zážehů, z nichž jeden byl přibližně 11sekundový a bylo při něm dosaženo tlaku ve spalovací komoře ve výši 268,9 barů. Tím byl překonán ruský motor RD-180 s tlakem 267 barů. Při jednom z těchto testů však byl motor poškozen. Druhý vyrobený Raptor pak putoval do jižního Texasu, kde byl v březnu 2019 nainstalován na zkušební prototyp Starhopper. Třetí Raptor byl začátkem dubna 2019 testován v McGregoru.

Motor Raptor po příjezdu na rampu v jižním Texasu (Foto: bocachicagal / fórum NASA Spaceflight)

Raptor na rozdíl od Merlinu nevyužívá k zažehnutí samozápalnou směs TEA-TEB (triethylhliník-triethylboran). Musk prozradil, že plynný metan a kyslík je zapálen výkonnými svíčkami (podobnými těm, co startují motory v autech), čímž se následně zažehnou hořáky, jež zapálí spalovací komory hnacích turbín (preburner) a také hlavní komoru.

K výrobě motoru Musk řekl: „Některé komponenty Raptoru budou vyrobeny 3D tiskem, ale většina bude tvořena obráběnými výkovky. Také jsme vyvinuli novou slitinu pro kyslíkové čerpadlo, která je pevná i při vysoké teplotě a nehoří. V prostředí s horkým čistým kyslíkem pod tlakem totiž hoří skoro všechno.“ Metalurgický tým SpaceX kvůli tomu vyvinul superslitinu SX500, která je určena pro prostředí s horkým plynem s vysokým poměrem kyslíku a tlakem přes 800 barů. Mělo by se jednat o monokrystalickou moderní verzi superslitiny Inconel (nikl + chrom). Ve slévárně SpaceX se z Inconelu odlévá také část potrubí Raptoru.

Dlouhodobým cílem SpaceX je dosáhnout tlaku ve spalovací komoře Raptoru ve výši 300 barů, ale pro motory, které nakonec reálně poletí, je tlak 250 barů dostatečný. Motor by však podle Muska měl být schopen vyšších hodnot. Při tlaku v hlavní spalovací komoře přesahujícím 300 barů pak začne představovat problém tlak v komoře kyslíkové hnací turbíny, který tím může dosáhnout hodnoty přes 800 barů, což je prý neprobádané území.

Srovnání raketových motorů podle tlaku ve spalovací komoře (Zdroj: Everyday Astronaut)

SpaceX v zájmu zjednodušení vývoje a výroby prozatím připravuje jen jednu variantu Raptoru, která bude použita na obou stupních rakety. Typově je tento Raptor někde mezi motorem atmosférickým a vakuovým, ale blíže má k atmosférickému. Tím bude mít pohon kosmické lodi o něco nižší efektivitu ve vakuu, což mělo za následek snížení maximální nosnosti z původních 150 tun na současných 100 tun. Elon Musk vysvětlil, že budoucí generace motoru bude existovat ve dvou variantách. Jedna bude optimalizovaná pro fungování ve vakuu a bude mít specifický impuls ve výši 380–382 sekund (pro srovnání, vakuový Merlin 1D má specifický impuls 311 sekund a motor RL-10 na horním stupni Atlasu 5 má 451 sekund). Vakuový motor nebude mít rozkládací trysku, jakou používá například motor RL-10B-2 na raketě Delta IV. Druhá varianta Raptoru pak bude optimalizovaná pro atmosférický let a bude mít specifický impuls kolem 356 sekund ve vakuu a tah 2,5 MN (tedy zhruba stejně jako metanový motor BE-4 společnosti Blue Origin).

Super Heavy (první stupeň)

První stupeň rakety se nazývá Super Heavy, bude měřit zhruba 63 metrů s průměrem 9 metrů a pohánět jej bude 31 motorů Raptor (první Super Heavy ale nejspíš poletí s menším počtem motorů pro případ, že raketa selže). Necelé 3 minuty po startu se Super Heavy odpojí od lodi Starship a přistane zpět na Zemi podobně jako první stupeň Falconu 9. Nosič Super Heavy měl původně být schopen tak přesného přistání, že by nepotřeboval přistávací nohy, neboť by dokázal přistávat přímo zpátky na startovní plošině. Následně by byl velice rychle zkontrolován, natankován a použit na další start.

Jelikož se však prozatím upustilo od plánu použít silné metanové manévrovací trysky (viz sekci „SHS obecně“ výše) a raketa bude mít jen klasické dusíkové trysky, nebude mimimálně u první verze rakety možné přistávat přímo na startovní rampě. Jenže jednou z výhod přistávání přímo na startovní rampě bylo to, že nosič Super Heavy díky tomu nepotřeboval přistávací nohy. Se změnou trysek tedy musel být také upraven design Super Heavy. Podle Muska nakonec bude pravděpodobně vybaven stejnými aerodynamickými plochami jako kosmická loď Starship, přičemž tato křídla zároveň poslouží jako přistávací nohy. Plochy v kombinaci s nakláněním hlavních motorů umožní vyšší ovladatelnost nosiče Super Heavy, díky čemuž odpadne potřeba metanových manévrovacích trysek. To podle Muska značně zjednoduší vývoj rakety. Musk také vysvětlil, že stupeň nebude při návratu atmosférou létat „břichem napřed“ jako Starship, jelikož těžiště Super Heavy bude oproti lodi Starship o dost níže a bude konzistentnější (není třeba brát ohled na variabilní hmotnost nákladu), takže bude mít tendenci letět motory napřed stejně jako první stupně raket Falcon.

Neoficiální vizualizace ocelové rakety Super Heavy Starship (Autor: Charlie Burgess)

Strukturální pevnost Super Heavy bude podle Muska zajištěna tak, že nádrže budou obsahovat vnitřní navařené podélné výztuhy a také přepážky zabraňující šplíchání paliva. Oproti tomu loď Starship bude vyztužena zdvojeným trupem na jedné straně lodi kvůli transpiračnímu chlazení (viz výše).

Přechod na nerezovou ocel také vedl k akceleraci vývoje prvního stupně Super Heavy. Ten měl být původně vyvinut až poté, co SpaceX vychytá design kosmické lodi, který je komplikovanější kvůli nutnosti dokázat přečkat návrat do atmosféry z orbitálních rychlostí. Podle Muska ale výroba prvního Super Heavy začne už na jaře 2019, přičemž bude rovnou vyráběn v plné velikosti, takže není v plánu nějaká zmenšená meziverze.

Starship (druhý stupeň)

Kosmická loď Starship bude měřit 55 metrů s průměrem 9 metrů, pohánět ji bude 7 Raptorů, a pojme přes 1000 metrů krychlových nákladu. Kromě paliva nebo jiného nákladu dokáže vézt také až 100 lidí. Pro lety s posádkou loď bude disponovat 40 kajutami pro 2–3 osoby, dále společnými prostorami, kuchyní, skladem a také krytem, kde se může posádka schovat při slunečních bouřích.

Loď má malá pohyblivá křidélka na přídi a další tři větší křídla na zádi. Dvě křídla jsou sklopná a slouží hlavně pro kontrolu náklonu a třetí je fixní. Ve špičkách křídel pak jsou nově vestavěny přistávací nohy. Zajímavostí je, že fixní křídlo podle Muska v podstatě neplní žádnou aerodynamickou funkci, ale jedná se vlastně jen o přistávací nohu, která má tvar křídla kvůli symetrii. Tyto aerodynamické plochy jsou podle Muska potřeba pro ovladatelnost ve všech osách při nadzvukových rychlostech a různých úhlech náběhu.

K problematice udržování pohonných hmot při správné teplotě během dlouhých letů na Mars, Musk v roce 2017 řekl: „Hlavní nádrže budou ve vakuu a vnějšek lodi bude dobře izolovaný (především kvůli zahřívání při návratu atmosférou). Předek lodi bude převážně nasměrován ke slunci, takže k nádržím určeným pro přistání se dostane jen malé množství tepla. Nicméně chlazení paliva lze zajistit také pomocí odpařování. Časem pak možná přidáme kryogenický chladič.“

Starship také disponuje vějířovitými solárními panely, které jí zajistí přísun elektrické energie. Dále má být loď vybavena několika řadami malých oken a jedním rozměrným oknem na špičce.

V zájmu tepelné ochrany bude ocelový povrch vyleštěn jako zrcadlo kvůli maximální odrazivosti. Povrch nebude nijak natírán, protože bude dosahovat moc vysokých teplot. Musk zároveň napsal, že okna „možná” budou mít zlatou vrstvu (asi podobně jako tomu je v případě hledí skafandrů pro astronauty). Co se týče tepelné ochrany motorů Raptor, ty podle Muska „musí být kryty během vstupu do atmosféry”. Následně však dodal: „Ale možná taky ne…”

Co se týče interiéru lodi, tak Elon Musk v září 2018 prohlásil, že byly vypracovány různé koncepty. Podotkl, že interiér se bude lišit v závislosti na tom, pro jaké mise bude loď určena. Interiér lodi pro mise na Mars bude vzhledem k délce letu a počtu pasažérů hodně odlišný od interiéru lodi létající k Měsíci. Podle Muska se však při návrhu interiéru nesmí zapomínat na zábavu, a tak bude loď disponovat prostory pro ty co možná nejzábavnější aktivity, které lze provádět ve stavu beztíže.

Kosmická loď nebude vybavena únikovým systémem pro posádku. Musk se k tomu před časem vyjádřil ve smyslu, že raketa je znovupoužitelná a bude létat tak často, že její bezpečnost bude časem podobně vysoká jako u letadel, takže klasický záchranný systém nebude potřeba. Letadlo také nemá padáky pro cestující a člověk se musí smířit s tím, že je určitá malá šance, že dojde k tragické nehodě. Jestli se takové úrovně bezpečnosti SHS opravdu podaří v reálu dosáhnout, však rozhodně není jisté.

Starship bude mít kromě hlavních nádrží ještě menší nádrže, které zůstanou na rozdíl od těch hlavních plné až do přistávacího zážehu. To je podle Muska důležité, protože jinak by hrozilo, že motory po nastartování nasají vzduchovou bublinu vzniklou během poletování paliva ve stavu beztíže. To by nejspíš mohlo motory poškodit. Starship proto bude mít menší nádrže („header tanks“) podobné těm, které byly vidět na schématech z představení předchozí verze rakety BFR. Musk ale upřesnil, že výsledné nádrže budou o něco jednodušší než ty v prezentaci z roku 2017:

Průřez lodí Starship ve verzi z roku 2017 (Zdroj: SpaceX)

Starship bude existovat v několika variantách. Kromě minimálně jedné verze pro přepravu posádky bude potřeba také verze s velkým nákladovým prostrem a časem také verze „tanker“, která bude využívána pro dotankovávání jiných lodí Starship na oběžné dráze. Musk k tomu řekl: „Zpočátku bude tankování zajišťovat v podstatě obyčejná loď, akorát bude bez nákladu. Později vyrobíme specializovaný tanker, který bude mít extrémně vysoký hmotnostní poměr mezi plným a prázdným stavem (varování: bude vypadat dost zvláštně).“

Zkušební prototypy lodi Starship

Kompletně smontovaný prototyp lodi Starship (Foto: Elon Musk)

V jižním Texasu, kousek od budované rampy SpaceX u Boca Chica Village, začala v prosinci 2018 montáž prvního technologického demonstrátoru kosmické lodi Starship, která zde bude provádět zkušební lety. Demonstrátor je neoficiálně přezdíván Starhopper a bude vybaven třemi motory Raptor, ale jeho konstrukce nejspíš bude mít k finálnímu designu lodi daleko, podobně jako tomu bylo v případě experimentální rakety Grasshopper. S tou SpaceX v letech 2012 a 2013 trénovalo přistávání prvních stupňů, ale s Falconem 9 toho moc společného neměla.

Stručná historie Starhopperu:

  • 11. ledna 2019 byl Starhopper kompletně smontován, avšak jednalo se jen o velmi hrubou konstrukci bez funkčních motorů, nádrží apod.
  • Následně byl Starhopper opět rozmontován na dvě poloviny a začala příprava „vnitřností“
  • Na konci ledna silný vítr zničil nedostatečně ukotvenou horní polovinu Starhopperu
  • V následujících týdnech pokračovaly přípravy spodní poloviny – instalace nádrží, kabeláže, potrubí, zpevnění nohou apod.
  • 8. března byla spodní část Starhopperu přepravena na nedalekou startovní rampu
  • 11. března byl na rampu dopraven první motor Raptor, který byl o pár dnů později nainstalován na Starhopper
  • Starhopper během března absolvoval několik tankovacích zkoušek
  • 4. dubna proběhl první zážeh Starhopperu, který trval 3 sekundy. O dva dny později proběhl další krátký zážeh. Motor Raptor byl poté z neznámého důvodu ze Starhopperu odmontován.

Podle Muska má Starhopper stejný 9metrový průměr jako finální Starship, ale je o něco nižší. Celková výška prototypu se odhaduje na nějakých 40 metrů, přičemž finální orbitální raketa by podle prezentace ze září 2018 měla mít výšku 55 metrů).

Průběh příprav suborbitálního prototypu budovaného v Texasu sledujeme a nejnovější informace najdete v průběžně aktualizovaném článku.

První prototyp však bude určen jen pro relativně jednoduché krátké lety do nízkých výšek (maximálně 5 km při celkové délce letu 6 minut). SpaceX ale plánuje pokročilejší testy. Elon Musk v únoru 2018 plán testovacích letů popsal takto:

Loď vyletí do výšky několika mil a zase se vrátí na zem. Postupem času budeme dělat náročnější lety. Chceme otestovat tepelný štít, takže vyletíme nahoru, otočíme se, hrozně moc zrychlíme a vrátíme se ve velké rychlosti. Chceme totiž štít, který bude možné mnohokrát použít a zároveň bude schopný absorbovat teplo při návratech z meziplanetárních cest. To není nic snadného.

Od té doby sice došlo ke změně designu lodi, ale nějaké orbitální testování bude potřeba i tak. Podle Muska bude orbitální prototyp vyšší než Starhopper, ocelový trup bude mít větší tloušťku (takže bude mít hladký povrch a nebude vypadat tak zmuchlaně) a bude plynuleji přecházet do špičky. Elon Musk také upřesnil, že přistávací nohy prototypu budou vybaveny tlumiči nárazů. Tento orbitální prototyp by měl být připraven už v červnu 2019 a na rozdíl od Starhopperu nejspíše bude mít mnohem blíže k finální podobě lodi Starship. Výroba zpočátku probíhala v rozměrném provizorním stanu, kde se v roce 2018 vyráběly vzorky a zkušební exempláře dílů z uhlíkových kompozitů pro raketu BFR. Další části orbitálního prototypu lodi Starship jsou od března 2019 vyráběny v jižním Texasu, kde byl předtím montován Starhopper.

Průběh příprav orbitálního prototypu sledujeme v průběžně aktualizovaném článku.

Startovní rampy

Nově budovaná rampa v jižním Texasu měla být původně využívána pro starty raket Falcon, ale později došlo ke změně a rampa bude primárně určena pro SHS. SpaceX má už teď 3 rampy pro Falcony, takže další nutně nepotřebuje, obzvlášť když má SHS rakety Falcon 9 a Falcon Heavy stejně postupně nahradit.

Rampa se nachází v jižním Texasu poblíž Boca Chica Village a města Brownsville. Firma tu zakoupila pozemky už v roce 2012, slavností zahájení stavby proběhlo v roce 2014, ale výraznější stavební práce se z různých důvodů rozjely až v roce 2018. Přesné plány vzhledu rampy ani termín dokončení zatím nejsou známy. Dá se však předpokládat, že nejdříve zde vznikne jen základní zařízení nutné pro provádění zkušebních letů prototypů lodi Starship.

Podle webu NASA Spaceflight by SHS také mohlo časem relativně snadno startovat z floridské rampy LC-39A, přičemž by mohla být zároveň zachována kompatibilita s Falcony. To by se určitě hodilo během prvních pár let po premiéře SHS, kdy budou obě generace raket provozovány souběžně. Použití LC-39A také nahrává skutečnost, že ve videu z představení konceptu ITS (předchůdce BFR/SHS) raketa startovala právě z této rampy. Elon Musk navíc v březnu 2019 oznámil, že SpaceX pracuje na získání povolení pro starty SHS z Mysu Canaveral.

Výroba rakety SHS

Raketu SHS vzhledem k jejím rozměrům není podle Gwynne Shotwell možné vyrábět v centrále SpaceX v Hawthorne, neboť přeprava tak velkých dílů po silnici by byla velice drahá:

Mysleli jsme, že budeme raketu vyrábět v naší továrně v Hawthorne, ale spočítali jsme si, že každý převoz do přístavu by vyšel na 2,5 milionu dolarů – bylo by potřeba odmontovávat semafory a nevyplatilo by se to. Takže postavíme novou továrnu u vody. Časem pak budeme mít další továrny u jednotlivých startovních ramp.

V dubnu 2018 si SpaceX pronajalo pozemek v losangeleském přístavu, aby zde vybudovalo továrnu na výrobu rakety SHS. Pozemky mají rozlohu 4 hektary a nacházejí se asi 35 km od Hawthorne. SpaceX si pozemek pronajalo na 10 let (s možností prodloužení o dalších 2 x 10 let) za cenu 1,38 milionů dolarů ročně. Výhodou této lokality byla její blízkost k centrále SpaceX a také možnost čerpat z místních pracovních sil, které mají dlouhé zkušenosti v leteckém a kosmickém průmyslu. Nevýhodou však byla nutnost vyrobené rakety a kosmické lodě složitě přepravovat po moři skrz Panamský průplav k rampě, odkud by startovaly.

Mapka pozemků, na kterých chce SpaceX vybudovat továrnu na výrobu rakety SHS (Zdroj: Google Maps)

Noviny Los Angeles Times však v lednu 2019 informovaly o tom, že SpaceX od těchto plánů upustilo a místo toho bude SHS vyrábět v jižním Texasu, odkud bude tato raketa také startovat. To potvrdilo také prohlášení radního města Los Angeles, z kterého vyplývalo, že SpaceX zrušilo své plány na továrnu v přístavu. Elon Musk pak v březnu 2019 oznámil, že SHS bude vyráběna přímo u obou startovních ramp – v jižním Texasu i na Mysu Canaveral.

Potenciální využití rakety SHS

SpaceX hodlá SHS nabízet pro prakticky všechny myslitelné účely. Musk zmínil vynášení mnoha menších satelitů najednou a také možnost vzniku nových typů satelitů, které by využily rozměrný nákladní prostor lodi Starship. Něco takového v současnosti nikdo nenabízí, a tak je velikost družic často omezena rozměry aerodynamických krytů běžných raket. Musk uvedl jako příklad vesmírný teleskop, který by díky SHS mohl mít 10krát větší zrcadlo než Hubble, aniž by bylo nutné jej nějak složitě skládat a rozkládat. NASA si shodou okolností nechává vypracovat studii, která by zjistila, zda by SHS bylo možné použít pro vynesení obřího vesmírného teleskopu LUVOIR, který by disponoval zrcadlem s průměrem 8–18 metrů.

Dále má SHS umožnit sbírání starých satelitů či úklid vesmírného odpadu, pokud o to někdo projeví zájem. Raketa také dokáže zásobovat Mezinárodní vesmírnou stanici podobně jako loď Dragon, která tuto funkci plní v současnosti. SHS připojené ke stanici působí trochu komicky, ale k tomu Elon Musk dodal: „Raketoplán byl také hodně velký. Je to proveditelné.“

Pro všechny tyto účely lze sice použít i současné rakety Falcon, ale SHS od nich kromě levnějšího provozu bude odlišovat také schopnost efektivně dopravit náklad i do vzdálenějších destinací, jako je Měsíc či Mars. Je k tomu akorát potřeba vícero startů, aby mohla být loď před dlouhou cestou naplněna palivem a okysličovadlem.

SpaceX potřebuje mít SHS funkční co nejdříve. Firma totiž bude muset do roku 2027 vynést skoro 12 000 satelitů (nejde o překlep) pro svou internetovou konstelaci Starlink, a použití Falconu 9 pro tyto účely by bylo značně neekonomické, ne-li nemožné. Elon Musk na konci roku 2018 prohlásil: „Starlink verze 1 poletí na Falconu a od verze 2 už bude létat na lodi Starship.“

Kromě toho všeho má být raketa schopná zajistit extrémně rychlou mezikontinentální přepravu. Raketa by startovala z jedné z plovoucích startovních plošin, které by se nacházely poblíž velkých měst a lidé by se na ně dopravili pomocí lodí. Raketa by po startu klasicky odhodila první stupeň, který by posléze někde přistál, a kosmická loď by mezitím pokračovala v cestě dál. Následně by přistála poblíž cílové destinace na téměř identické plošině, z které startovala. Většina těchto cest na dlouhé vzdálenosti by trvala kolem 30 minut. I na nejvzdálenější místo na Zemi byste se pak dostali do hodiny. Tento způsob přepravy by podle Muska měl být cenově srovnatelný s běžnými letenkami a podle prezidentky SpaceX Gwynne Shotwell bude v provozu do deseti let.

Projekt dearMoon – oblet Měsíce

Japonský miliardář Jusaku Maezawa si zaplatil týdenní let raketou SHS kolem Měsíce a zpět. Během oznámení těchto plánů v září 2018 také potvrdil, že on byl ten tajemný zákazník, který si u SpaceX zaplatil oblet Měsíce v lodi Crew Dragon, který firma oznámila v roce 2017. Jelikož ale mise vyžadovala Falcon Heavy, který SpaceX nakonec neplánuje certifikovat pro lety s posádkou, oblet bude proveden s větším SHS.

Jusaku Maezawa (Zdroj: SpaceX)

Maezawa je milovník umění, a tak se chce o tento unikátní vesmírný zážitek podělit s dalšími umělci z celého světa, kteří mohou kolem Měsíce letět s ním (malíř, fotograf, filmař apod.). Věří, že vzniklá umělecká díla, jejichž vytvoření tato cesta inspiruje, přispějí ke světovému míru a probudí snílka v každém z nás. Maezawa tento umělecký projekt nazývá dearMoon („Drahý Měsíci“) a současný plán je oblet Měsíce provést v roce 2023.

Přesný profil obletu Měsíce ještě není finalizovaný, ale mělo by jít o zhruba 6denní misi. Raketa odstartuje ze Země s Maezawou a 6–8 dalšími umělci na palubě. Spodní stupeň Super Heavy se po necelých 3 minutách letu odpojí a přistane zpět na Zemi, zatímco kosmická loď Starship doletí na parkovací orbitu kolem Země. Následně bude proveden zážeh motorů, který loď navede na dráhu k Měsíci, kam dorazí za 2 dny. Pasažéři se tak stanou prvními soukromými osobami, kteří se dostali za oběžnou dráhu Země. Fáze letu v blízkosti Měsíce zabere zhruba den a následně se loď začne opět vzdalovat a zamíří zpět k Zemi, kde o 2 dny později přistane. Elon Musk doufá, že půjde misi naplánovat tak, aby se loď přiblížila hodně blízko k povrchu Měsíce.

Předběžný profil mise Dear Moon, během které BFR obletí Měsíc (Zdroj: SpaceX)

Elon Musk během oznámení projektu několikrát zdůraznil, že se jedná o riskantní misi: „Je to nebezpečná mise. Budeme dělat všechno proto, abychom minimalizovali rizika, ale něco se může pokazit. Jusaku je odvážný člověk.” Vzhledem k tomu, že během této mise nebude ani zdaleka využita maximální kapacita SHS, podle Muska to umožní vézt s sebou spoustu rezervního kyslíku a dalších zásob pro případ, že během cesty dojde k nějakému problému. Musk si nebyl jistý, zda bude před touto misí proveden zkušební oblet Měsíce s prázdným SHS, ale nakonec prohlásil, že pravděpodobně ano. Zároveň vysvětlil, že vzhledem k tomu, že oblet Měsíce potrvá jen pár dní, není na rozdíl od několikaměsíčních misí na Mars potřeba komplexní systém podpory života s uzavřeným cyklem, kde se všechna voda a další látky kompletně recyklují. Měsíční mise místo toho můžou využívat systémy, které SpaceX vyvinulo pro pilotované mise Crew Dragonu na Mezinárodní vesmírnou stanici. Pasažéři před misí projdou dlouhým tréninkem.

Tato mise navíc bude živě streamována ve virtuální realitě, aby si každý mohl zkusit, jaké to na palubě je. K přenosu dat by podle Muska mohla být využita internetová satelitní konstelace Starlink, která by tou dobou už měla být v provozu.

Maezawa odmítl sdělit, kolik přesně za oblet Měsíce zaplatil, ale podle Muska je to vysoká částka, která pokryje značnou část nákladů na vývoj SHS. Maezawa zároveň potvrdil, že už SpaceX zaplatil nemalou zálohu.

Financování vývoje SHS

Jusaku Maezawa s Elonem Muskem (Zdroj: Jusaku Maezawa)

Na vývoj SHS podle Elona Muska na podzim roku 2018 připadalo méně než 5 % prostředků SpaceX. Teprve až bude mít firma provoz Falconů a Dragonů takzvaně v malíku a mise budou probíhat hladce, začnou se zaměstnanci postupně přesouvat do projektu SHS. Musk očekává, že na konci roku 2019 už bude většina inženýrů pracovat na SHS.

Musk odhaduje celkové náklady na vývoj SHS na zhruba 5 miliard dolarů, ale prý se to špatně odhaduje. Dodal, že to bude určitě více než 2 miliardy, ale nejspíš méně než 10 miliard. Pro srovnání, vývoj raket Falcon 9 a Falcon Heavy stál 1–2 miliardy.

SpaceX hodlá vývoj SHS financovat ze zisků z vynášení komerčních satelitů, dopravy lidí a nákladu na ISS a sítě Starlink. Dále také pomocí záloh zákazníků jako v případě Jusaky Maezawy. Firma navíc může během vývoje SHS nadále generovat zisky pomocí současných raket Falcon, které bude již brzy možné opakovaně používat snadno a rychle díky jejich vylepšené variantě Block 5. SpaceX si podle Muska může vyrobit tyto rakety do zásoby a postupně je přestat vyrábět. Díky jejich znovupoužitelnosti je bude moci používat ještě dlouho po ukončení jejich výroby.

Navíc díky opakovaně použitelnému prvnímu stupni a aerodynamickému krytu, které dohromady tvoří 80 % ceny rakety, se společnosti markantně zvýší čistý zisk z každého startu. Nemá totiž důvod vlastní úspory ze znovupoužitelnosti nějak výrazně projevovat do cenovky startu pro zakázníka, neboť už dnes je SpaceX výrazně levnější než konkurence. Po uvedení rakety SHS do provozu pak budou mít zákazníci na výběr, zda chtějí svůj náklad nechat vynést osvědčeným a menším Falconem nebo novým a zpočátku riskantnějším SHS.

Americké letectvo zároveň přispívá na vývoj motoru Raptor a podle prezidentky SpaceX Gwynne Shotwell je pravděpodobné, že se podaří získat nějaké peníze na vývoj rakety také od vlády, neboť SHS bude schopné misí, které budou pro vládu zajímavé. Vývoj rakety však bude pokračovat, i když vláda nic nepřispěje.

Harmonogram vývoje a plánovaných misí

Předběžný plán vývojových milníků a plánovaných misí:

  • První start suborbitálního protypu lodi Starship je plánován na jaro 2019.
  • Výroba prvního orbitálního prototypu lodi Starship momentálně probíhá a má být dokončena v červnu 2019.
  • Výroba prvního exempláře nosiče Super Heavy má začít na jaře 2019.
  • Musk odhaduje 60% šanci, že SHS dosáhne oběžné dráhy v roce 2020. Dodal, že šance „rapidně stoupá díky nové [ocelové] architektuře”.
  • Oblet Měsíce v rámci projektu dearMoon je plánován na rok 2023.

Měsíc a Mars

Vzhledem k tomu, že současná americká vláda projevuje velký zájem o Měsíc, Shotwell i Musk předpokládají, že SHS podnikne nejdříve mise na Měsíc a až později na Mars. Gwynne Shotwell doufá, že to bude v rámci budování trvalé měsíční základny.

Věčný optimista zároveň Elon Musk doufá, že první dvě rakety SHS by se k Marsu mohly vydat už v roce 2022. Přiznává, že to je hodně ambiciózní cíl, ale těch několik let mu prý „připadá jako hrozně dlouhá doba“. Tato první mise by byla bez posádky a jejím hlavním úkolem by bylo identifikovat potenciální rizika, potvrdit přítomnost vody v cílové oblasti a také poskytnout základní vybavení pro zajištění energie, podpory života a těžby pro budoucí mise.

Okno pro optimální cestu na Mars se otevírá jednou za 26 měsíců, takže v případě úspěchu první mise na Mars by se podle Muska už v roce 2024 mohli na Mars vydat první lidé. Letěly by čtyři lodě najednou – dvě s posádkou a dvě bez. Hlavním účelem této mise by bylo zprovoznění zařízení na výrobu pohonných hmot, které vyvíjí SpaceX, a také vybudování malé základny, kterou by bylo možné v budoucnu rozšířit. Elon Musk odhaduje, že bude trvat alespoň 10 startovních cyklů, než bude základna soběstačná, tedy nejdříve v roce 2050. Musk při přednášce v roce 2017 ukázal, jak by mohl vývoj základny na Marsu vypadat. Středobodem jsou lodě SHS a zařízení na výrobu metanu a kyslíku z marsovského ledu a atmosféry za pomoci solární energie.

Cena letenky na Mars pro běžné lidi se podle Muska bude odvíjet především od počtu cestujících, ale věří, že cena za přestěhování na Mars (zpáteční let je zdarma) jednoho dne klesne pod 500 tisíc dolarů (11,5 milionů korun) a možná i pod 100 tisíc dolarů (2,3 milionů korun). To je podle něj dost nízká částka na to, aby lidé ve vyspělých zemích mohli prodat svůj dům na Zemi a přestěhovat se na Mars, pokud si to budou přát.

Musk však v roce 2018 upozornil, že všechny tyto plány jsou velmi teoretické a že zatím vlastně ani není jisté, že SHS vůbec někdy úspěšně poletí. Připouští tedy, že může celý projekt selhat, ale zároveň poukázal na rapidní pokroky, kterých SpaceX dosáhlo za posledních 10 let. V roce 2008 firma slavila svůj vůbec první úspěšný start s malou raketou Falcon 1 a o pouhých 10 let později poprvé letěl Falcon Heavy, nejsilnější raketa současnosti. SpaceX navíc dominuje trhu s komerčními starty raket a její Falcony jsou z velké části znovupoužitelné. Musk si myslí, že byste v roce 2008 nejspíš nenašli jediného člověka, který by řekl, že SpaceX během 10 let něco takového dokáže. Ani on sám prý tehdy nevěřil, že se něco takového může podařit. Jinými slovy, SpaceX je dnes o dost zkušenější a nikdo nedokáže odhadnout, čeho firma dosáhne za dalších 10 let.

Nejdůležitější články a odkazy


Poslední aktualizace článku:

  • 16. 4. – Doplněny informace o druhém zážehu Starhopperu a odmontování motoru
  • 4. 4. – Doplněny informace o proběhlém statickém zážehu Starhopperu a testování třetího Raptoru (podrobný článek)
  • 18. 3. – Doplněny nové informace o regulaci tahu Raptoru, vývoji Starhopperu a orbitálního prototypu lodi Starship, tepelné ochraně SHS a plánech provádět start SHS také z Floridy
  • 17. 2. – Doplněny nové informace o výrobě Raptoru, tlakování nádrží SHS a také přistávacích nádržích na lodi Starship (podrobný článek)
  • 11. 2. – Doplněny a aktualizovány informace o Raptoru a Super Heavy na základě nového článku
  • 8. 2. – Doplněno pár nových informací z článku o zážehu Raptoru a změnách Super Heavy
  • 4. 2. – Doplněna videa ze zkušebního zážehu Raptoru a také informace o způsobu zapálení motoru (více v článku)
  • 2. 2. – Doplněny a aktualizovány informace, hlavně o Raptoru a Super Heavy, na základě nového článku
  • 28. 1. – Doplněna věta o teplotách během návratu z nízké oběžné dráhy
  • 27. 1. – Menší upřesnění a opravy chyb
  • 26. 1. – Založení článku, doplnění sekce s odkazy

Líbí se vám takovéto články? Chodíte na ElonX rádi a chtěli byste, aby web zůstal bez reklam a redakce mohla nadále vydávat kvalitní obsah? Vyjádřete svou podporu a spokojenost pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už web podpořili. Děkujeme za přízeň!




  • Mohlo by se vám líbit...

    236
    Diskuze

    avatar
      Odebírat komentáře  
    nejnovější nejstarší nejlepší
    Nastavit upozorňování na
    Lukáš Košík
    Host
    Lukáš Košík

    Co ta novinka o zničeném Starship? Se divím, že jste o tom nepsali. Ani na FB…

    Tthdhn
    Host
    Tthdhn

    “Ocelové plechy prý vyrábí dodavatel podle požadavků SpaceX, přičemž odlévání firma provádí ve vlastní slévárně v Hawthorne” Odkdy se plechy odlívaj?

    Roman
    Host
    Roman

    No držim jim palce ale to přistávání super heavy bez nohou přimo na startovaci rampu nevim nevim. Je to kolos a ta rychlost. Kdyz si vzpomenu na centralni stupen Falcon Heavy jak se zřitil do moře vedle plošiny mam nepřijemné mrazeni v zadech. Muže se stat cokoliv a mužou tu rampu stavět znova. Snad jim to pujde.

    Rikos
    Host
    Rikos

    Super prace! 👍

    Jirka
    Host
    Jirka

    Dost by mě zajímalo jak bude porbíhat přistání Super Heavy. Tam se snad bavíme o cm?
    Jinak by mě zajímalo za co přesně a jak vlastně raketa stojí na rampě (teď myslím F9) – o tom bych si tu něco rád přečet 🙂

    Scarab
    Host
    Scarab

    …přidání několika aerodynamických ploch, které mají pomáhat se stabilizací lodi při průletu různě hustými atmosférami Země, Měsíce a Marsu…

    – no to snad ne!!?? Od kdy má Měsíc atmosféru?

    Ondřej
    Host
    Ondřej
    Jouda
    Host
    Jouda
    Lukas
    Host
    Lukas

    To sa uz o atmosfere nemozme ani bavit.podmienky sa blizia vakuu a akekolvek aerodynamicke plochy su uplne zbytocne

    Jiří Hadač
    Přispěvatel

    Nešťastná formulace. Nejlepší je tyto chybky nahlásit pod článkem v odkazu nahlášení chyb.

    Tthdhn
    Host
    Tthdhn

    “Letadlo také nemá padáky pro všechny cestující a člověk se musí smířit s tím, že je určitá malá šance, že dojde k tragické nehodě.” To mi nebezpečně připomíná sts

    Roman
    Host
    Roman

    No dopravni letadla nemaj padaky vubec.

    yamato
    Host
    yamato

    na jednu stranu ano, pripomina to sts. Na druhu stranu sts nikdy nemal cisto nakladnu verziu a svojou koncepciou nemohol ani teoreticky dosiahnut planovanu frekvenciu letov. SHS ma nakladnu verziu a (teoreticky) skutocne moze lietat velmi casto. Takze pri letoch s posadkou uz bude mat za sebou vela nalietanych hodin. A pri statistickej bezpecnosti ide hlavne o nalietane hodiny, t.j. ziskane data a vychytane chyby.

    Miloš Hůla
    Host
    Miloš Hůla

    Jen upozorním na jendu drobnost. K nehodám dopravních letadel dochází většinou při startu nebo přistání, kdy by člověk padák stejně nezvládl použít. Dopravní letadla jsou překvapivě dobré větroně, takže výpadek motoru neznamená okamžitý pád, ale dá se doplachtit na letiště. Zní to šíleně ,ale jsou znýmy příklady takové úspěšné záchrany a i na velké vzálenosti.

    MilAN
    Host
    MilAN

    Nějak mi nevyhází to financování vývoje ze zisku. Za předpokladu, že bude vývoj trvat 5 let a bude stát velmi optimistických jen 6mld, tak to při předpokládaných 25 startech F9/ rok vychází, že by každý start musel produkovat 50 mil zisku . To nějak nejde dohromady s deklarovanými cenami F9

    yamato
    Host
    yamato

    nikto okrem SpX dnes nevie, aka je marza na jednom starte F9reusable. Ale 50mil. to asi nebude :))) Ziskom sa vsak nemyslia iba starty F9, ale hlavne prevadzka Starlinku. Analytici sa zhoduju ze to je potencialny zlaty dol. Preto v Spx zacali tak tlacit na SHS – pretoze ho potrebuju na vynesenie Starlinku. Mimochodom, SpX vyvija veci zapochodu, takze prve verzie SHS mozu lietat pomerne rychlo a “doladovat” sa budu uz za peniaze, ktore sami zarobia. Podobne ako F9.

    peter
    Host
    peter

    kym starlink zacne zarabat(prichadzat trzby, nie tvorit zisk) tak musi vyniest stovky satelitov, vybudovat pozemnu infrastrukturu, vyvinut modemy,….
    a ked konecne zacne zarabat tak bude hlavne splacat vyvoj satelitov, ich vynesenie a vybudovanie celej infrastruktury
    ak vobec niekedy starlink uvidi svetlo sveta, alebo vesmiru :), tak potrva roky kym zacne ak vobec generovat zisk

    a ak to nechce prevadzkovat len nad usa tak ho budu cakat dost komplikovane byrokraticke vyjednavania s jednotlivymi stami v ktorych bude tu sluzbu chciet prevadzkovat
    ak si niekto mysli, ze mu staci povolenie od usa tak je na omyle a toto sa mu moze celkom aj predrazit, kedze on chce zaberat dost velku sirku pasma a to aj take frekvencie ktore sa v niektorych statoch planuju pouzivat na prevadzku 5G sieti a tu aj klasicki mobilni operatori nebudu sa chciet len tak prizerat na to ako jedna firma by mala tak siroke pasmo dostat zadarmo kym oni si za daleko uzsie frekvencne pasma musia platit obrovske peniaze

    pavel
    Host
    pavel

    hele tak jim tohle mailni, treba jim to po vsech tech meetinzich uteklo 😁

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Samozřejmě to vědí, jen riskují že to nějak vyjde. A když ne, tak skončí jako každý jiný podnikatel kterému risk nevyšel. A když ano, tak jsou v rauši.

    Jiří Hošek
    Host
    Jiří Hošek

    Děkuji za skvělý článek. Snažím se utříbit si informace o druhém testovacím prototypu lodi Starship. Elon Musk tweetoval 22.12.2018, že v přístavu v Los Angeles probíhá výroba dílů pro [ocelový] Starship Mk I „orbitálního designu“. Píšete, že výroba probíhá v tamějším provizorním stanu. Pokud neexistují fotografie, z jakých důvodů je těžší je pořídit oproti loňským fotografiím kompozitových dílů? Následně Elon Musk 16. ledna 2019 tweetoval, že stavba prototypů Starshipů (použitím množného čísla zřejmě myslel Starship Hopper i Starship Mk I) probíhá poblíž rampy v Texasu. Lze to chápat tak, že Starship Mk I bude zkompletován v Texasu z dílů vyráběných v Los Angeles? O Starship Mk I píšete jako o orbitálním prototypu pro orbitální testování. Naznačujete tím, že bude použit nejen pro suborbitální zkušební lety, ale i pro lety orbitální? Nejsou „orbitálním designem“ myšleny spíše podobné parametry s budoucí lodí Starship, vynášenou prvním stupněm Super Heavy (výška, počet motorů, tepelná ochrana)? Z jakého data pochází informace, že by Starship Mk I měl být připraven v červnu 2019?
    K jakému účelu budou sloužit tři vodorovně položené válce na rampě v Texasu (viz video v článku)?

    daevid
    Host
    daevid

    Badass render v tej choromovo zlatej konfiguracii:)
    https://flic.kr/p/2cN457s

    Roman
    Host
    Roman

    Je to jak z jineho světa 🙂

    Dominik K.
    Host
    Dominik K.

    Mám dvě otázky: Myslíte si že loď bude skutečně přistávat zpět na rampě? a za druhé že bude mít skutečně tak velké přední sklo? Osobně si myslím že minimálně přistávání na rampě ještě přehodnotí a nakonec nainstalují nohy ,ale samozřejmě by jsem se rád pletl. Myslím si že se ale budou natolik bát zničení rampy že minimálně ze začátku to takhle fungovat nebude jaký na to máte názor?

    Roman
    Host
    Roman

    To je těžka otazka. Zas na druhou stranu pokud by se něco pokazilo tak jako u Falconu 9, kdy se zaseklo roštove kormidlo tak to počitače navedou mimo přistavaci rampu. Super Heavy bude mnohem robustnějši jak Falcon9 tak při přistani na to nebude tolik pusobit vzdušné prouděni. Vypada to absurdně, že to dokaže přistávat tak přesně ale to si lide o přistáváni prvniho stupně taky mysleli.

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Díky za zajímavý článek, ale našel jsem v něm několik drobných chyb a nejasností:
    – tankování – ” …rakety se popostrčí, aby se kapaliny nasměrovaly …nasměrují se jen po dobu práce postrkujících motorů, pak se ve stavu beztíže dostanou do nedefinovaného stavu,
    – ocelové plechy se neodlévají, ale válcují, možná se jedná o nepřesný překlad, odlévat se může ocel v ocelárně do ingotů pro následné zpracování ve válcovně,
    – vyvinuli novou slitinu pro kyslíkové čerpadlo aby odolalo vysoké teplotě kyslíku – čerpadlo čerpá tekutý podchlazený kyslík z nádrže, takže jaká vysoká teplota!? asi myšlena turbina, která pohání čerpadlo kyslíku, z popisu není zřejmé zda je pro kyslík a metan společná spalovací komora a turbina a nebo pro každou komponentu samostatná,
    – nazvat skoky do výšky 500-5000m suborbitálními je poněkud přehnané,
    – věta “Jestli se taková úroveň bezpečnosti dosáhne, ukáže čas.” je poněkud podivná, dala by se vyložit tak, že když už konečně nikdo neumře při startu, tak bezpečnost bude uspokojivá?? Chápu, že to tak editor nemyslel, ale právě to ukazuje na velké riziko. Nevím zda to v USA vůbec projde přes Federální úřad pro letectví a kosmonautiku. Problém bude také s pojišťovnami.

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Jak se uvádí v předchozích příspěvcích, mám také velké pochybnosti o dosažitelnost potřebné přesnosti při přistání – to musí být v cm ve všech třech souřadnicích a asi i v natočení kolem svislé osy, aby ramena přistávací rampy raketu přesně zachytily a nepoškodily.
    Nemám k tomu přesné informace, ale zdá se mi téměř vyloučené, aby žhavé plyny z 31 motorů při startu rakety alespoň z části nepoškodily startovací rampu – bude pak rampa schopná přijmou přistávající SH? Bude 100% jistota, že při přistání nebude rampa dále poškozena? Bude pak dispozici náhradní rampa? A co další starty, než se naplní nádrže čekající lodě SS s posádkou na orbitě?

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Největší problém celého projektu vidím ve financování.
    – Nelze vůbec předpokládat, že by vývoj i zčásti financovali zájemci o kolonizaci Marsu – to i v nejlepším případě může nastat, až se vybuduje alespoň základní sestava základny, výrobna paliva, kyslíku, vody apod. což může být nejdřív po roce 2026, ale spíše mnohem později. Otázkou je kdo výstavbu těchto objektů bude financovat, určitě ne NASA, ta proto neplánuje žádné prostředky
    – taky nelze očekávat větší příjmy od NASA v oblasti Měsíce, ta má svou raketu a plány s ní, a určitě do roku 2030 neplánuje výstavbu trvalé základny na Měsíci,
    – jak je uvedeno v předchozích příspěvcích nelze z většími příjmy ze Starlinku počítat dříve než v kolem roku 2025,
    – suborbitální mezikontinentální přeprava cestujících je taktéž na velmi dlouhé lokte, zejména schází investoři, takže nejspíš po roce 2030.
    Termín dosažení orbitální dráhy v roce 2020 je s říše fantazie, vždyť dnes není jasné kde se to bude vůbec vyrábět a zda jsou vybudované příslušné kapacity pro výrobu a testování, ani nezačala výstavba montážní haly, přepravního prostředku a odpalovací rampy.

    Roman
    Host
    Roman

    Pokud to SpaceX opravdu dokaže a nejenže dokonči SHS ale i vyšle lidi na Mars tak se o finance opravdu nebojim. Budou toho plné noviny a media. Lide nebudou mluvit o ničem jinem. A tohle si opravdu nikdo nenecha ujit. Když si spočitate kolik miliard dolaru davaji ročně staty na armadu tak se nějake finance určitě najdou.

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Proto aby SpaceX poslala lidi kteří by vybudovali základnu na Marsu včetně celého vybavení pro budoucí kolonizaci bude potřebovat velké peníze předem!. A řekněte mi kolik lidí si zaplatí jednocestnou jízdenku Mars včetně doživotního zaopatření? Jedná se totiž o kolonizaci a Musk s návratem lidí nepočítá.

    Roman
    Host
    Roman

    Myslim, že dost předbihate. Vše zavisi jestli bude vubec SHS dokončena. Pokud bude SHS dokončena a SpaceX bude vlastnit meziplanetarni nosič tak ono se to nějak určitě posune vpřed. Když SpaceX postavilo Falcon Heavy tak se všichni ptali co s tim chtěji dělat a vidite už maji zakazky. Všechno je to o technologii proč si myslite, že se Čina tak hrne do vesmiru. Čina se snaži stat technologickou velmoci a ziskat převahu ve všech oblastech. Nemyslim si, že USA budou jen tak nečině přihližet.

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Právě v tom, aby SpaceX raketu SHS dokončila potřebuje hodně peněz. A USA svou raketu již fakticky mají SLS – a ta jim stačí na to co plánují.

    Roman
    Host
    Roman

    SLS je zastarala a jeji dokončeni je v nedohlednu. Jedine co ta raketa zatim umi je jen vysavat penize. To nemluvim o ceně za jeden start, ktery se bude pohybovat v řadu několika stovek milionu dolaru.

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    SLS není v žádném případě zastaralá požívá špičkové motory na vodík a kyslík, jen není opakovatelně použitelná poněvadž NASA dala přednost nosnosti. Určitě její termín startu je reálnější než u SHS, poněvadž má na ní NASA peníze a její výroba defakto končí. U SHS výroba ani nezačala, nepočítaje v to vyhozené kompozitové nádrže.

    Roman
    Host
    Roman

    SLS použiva motory z raketoplanu to znamena technologie stara 39 let. Takže je to z pohledu dnešniho pokroku opravdu zastarale.

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Ale podstatně zmodernizované, ale motory Merlin a Raptor z něčeho vychází, nejsou žádnou převratnou inovací.

    MilAN
    Host
    MilAN

    Opravdu je pokrok v tom, že je potřeba místo 4 špičkových vodíkových motorů na SLS tady na SH celkem 31 motorů raptor na metan? V čem je ten pokrok ?

    Roman
    Host
    Roman

    Tak třeba v tom, že když selže ten jeden ze 4 tak je to v haji. Když selže jeden z 31 tak se neděje vubec nic. A nebo, že tech 31 motoru použiješ znovu a znovu a tech špičkových motoru na vodik jen jednou? To neni pokrok?

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Při spolehlivosti jednoho motoru 99% tak je spolehlivost rakety se 4 motory 0,99^4=96%, při 31 motorech je to 0.99^31=73%. Samozřejmě to může znamenat jen vypnutí motoru, ale také jeho explozi a ztráty celé rakety. U SLS ze startovací věžičkou je naděje, že se lidé zachrání u SHS ne. Pokud SHS poletí jen jednou a na další let nezíská zakázku, tak je na tom stejně jako SLS. Kolik bude celkově stát vývoj SHS nikdo neví, klidně to může být více než u SLS.

    Kotlopou
    Host
    Kotlopou

    Tenhle výpočet mi přijde celkem pochybný, u Falconu 9 nebo Heavy s 9, resp. 27 motory jde použít taky. U FH není dost dat, ale F9 zatím žádnou vyloženou explozi motoru neutrpěl, pokud je mi známo. Přitom podle vašeho odhadu by měl úspěšnost ~91%. 99% je odhad nezaložený na ničem jiném než na faktu, že naše civilizace bohužel používá procenta (minimálně tak působí). Jelikož pouhou ztrátu tahu můžeme pro naše účely ignorovat, jde jen o pravděpodobnost selhání rakety kvůli jednomu motoru, a pak by nikdo motor s 1% šancí fatální nehody nepoužíval.

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    To je počet pravděpodobnosti, s tím nic nenaděláte. Problém je ve stanovení spolehlivost jednoho motoru. Já jsem pro ilustrací zvolil 99%, ve skutečnosti je asi vyšší, ale kolik, to může doložit jen rozsáhlá časová řada, která prozatím není k dispozici. Navíc je to jako s hodem hrací kostkou, pravděpodobnost hodu 6 je 1/6, ale někdy ji hodíte na poprvé a někdy ani po 12. S tím, že civilizace používá procenta to nemá nic společného. Prostě, jak to obvykle bývá v životě, použití více motorů má světlé i stinné stránky. Každopádně při stejném výkonu a analogickém konstrukčním řešení je 1 velký motor lehčí než 31 menších motorů – to už není pravděpodobnost, to už je fyzika

    Samo
    Host
    Samo

    No silne pochybujem že SH-SS bude drahšia na vývoj a prevádzku ako SLS.
    SpaceX výrobou motorov zvláda výborne, nieje známy jediný prípad zlyhania motoru Merlin 1D to aj vďaka sériovosti výroby kapacita až na 400 motrov ročne, pri Raptore to dosť možno bude musieť byť aj viac čo zasa len zvýši spoľahlivosť vďaka vychytaniu chýb ktoré prebehne veľmi rýchlo.

    Yamato
    Host
    Yamato

    Pochybnosti o pocte motorov boli uz pred Falconom 9. Ten nakoniec obratil trh naruby a v zakazkach a cenach na hlavu porazil tie “spickove” vodikove motory.
    Ono to v reali bude asi viac o praktickej pouzitelnosti a cene, nie o spickovom isp a tahu. A pri dnesnej spolahlivosti uz ani ten pocet motorov nie je taky problem. Oni ti rusi asi tiez vedia preco sa do vodiku moc nehrabu.

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    V USA je vodíková technologie bezpečně zvládnutá o čemž svědčí to, při více než stovce startů raketoplánu motory neselhaly. Podle mne je to spíš o zkušenostech(konstrukčních školách) a výrobním zázemí . Pro začínající firmu jako SpaceX bylo jednoduší začít s klasickými raketovými motory na petrolej, to se jim osvědčilo a dnes přechází na metan, což je jen menší změna.

    yamato
    Host
    yamato

    bezpecne zvladnuta neznamena lacna

    MilAN
    Host
    MilAN

    Tak uveďte, kolik startů pro vojáky letos bylo a kolik byl zisk.Oni potřebují na vývoj ročně miliardu a více. a zisk z armádních zakázek je ve výši jednotek stovek miliónů.
    A když se povede vyslat lidi na Mars, tak se o tom sice bude mluvit, ale z toho mluvení miliardy nepotečou.

    peter
    Host
    peter

    a co z toho marsu akoze ludstvo bude mat? realne, co mu to prinesie, ze na marse bude kolonia ci uz vacsia alebo mensia?
    na nejaku martansku archu sudneho dna zabudni, to financovat staty nebudu a podnikatelia tiez nebudu mat dovod tam investovat, lebo to nebude generovat zisk
    ta kolonia bude zavisla na dodavkach zo zeme, kto to bude financovat a preco by to robil?

    Yamato
    Host
    Yamato

    To uz nechaj na nich. Kazdy kolonista bude mat svoje dovody. A zisku pre podnikatelov je tam nekonecny potencial. Ved tam treba vybudovat civilizaciu z nicoho, planetarne developerstvo :))) Takze otazka nie je zisk podnikatelov, otazka je ci si to kolonisti zaplatia zo svojich uspor/majetku, alebo ci najdu nejaky sposob ako na marse zarabat dolare. Podotykam ze v 21.storoci netreba na zarabanie doly a bane, skor know-how a pripojenie na internet. Kolonisti kludne mozu zostat sucastou “pozemskej” ekonomiky, len budu byvat hodne daleko…

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Samozřejmě je to jen nich, já jen nevím, když někomu nevymluvím sebevraždu, zda nejsem pak spoluviník? Celá ta kolonizace Marsu dle Muska je spojená s obrovským rizikem

    peter
    Host
    peter

    no daj nieco z toho nekonecneho potencialu

    jedna vec je ze mnoho firiem by sa urcite chcelo zapojit do vystavby takej zakladne, ale kto to bude financovat a preco to bude financovat, toto je hlavna otazka a nie to ci sa najde firma co vyvinie technologie na vystavbu a prevadzku tej zakladne. samozrejme, ze sa najde ak to niekto zaplati, ale preco to bude platit?

    a naco by isli na mars ak by chceli ostat sucastou pozemskej ekonomiky? 🙂
    urcite sa par blaznov najde, ale budu mat ti blazni miliardy na to aby tu cestu zaplatili? 🙂

    nepis len nic nehovoriace frazy, napis konkretne v com ty vidis moznost ze si “martania” dokazu zaplatit ten zivot na marse

    yamato
    Host
    yamato

    ved ale tak som to napisal – podnikatelia (na ktorych si sa povodne pytal) budu mat prace habadej. Tym padom aj ich investori. Za predpokladu, ze kolonisti budu mat dost zdrojov a motivacie kolonizovat. Otocil si moje konstatovanie na otazku :))

    peter
    Host
    peter

    ale ja sa pytam kto a preco to bude platit?
    toto kolonisti nemaju sancu zaplatit, ako par blaznov medzi milionarmi mozno aj miliardarmi sa najde co by tam mozno isli, ale ze by sa ich naslo dost aby dokazali zaplatit vystavbu a zasobovanie tej kolonie tak tolko ich nebude.
    co by tam robili? byvali v malych “zemlankach” ? 🙂

    neries kto vytvori technologie, to je jasne, ze sa firmy najdu ked si to u nich niekto zaplati
    ja som chcel vediet kto to ale cele zaplati. ak to nebolo z tej prevej otazky jasne, tak sorry, snad teraz je to uz jasnejsie, takze vies dat dovod preco by to niekto platil, ze co konkretne by z toho mal?

    mna nenapada ziadny prinos kolonie na marse taky aby sa z toho dal generovat zisk na jej chod.

    yamato
    Host
    yamato

    arabi uz planuju cele martanske hotely a cina sa netaji tuzbou zuzitkovat vesmir k prospechu statu a strany, takze tych blaznov sa najde dost 😉

    Jeden z moznych scenarov:
    Prvotnu zakladnu zaplatia statne vyskumne agentury (NASA, ESA, Cina atd.) spolu s privatnym sektorom (arabi, rusi ako Milner, rizikove fondy). Staty budu chciet vyskumne pracovisko, privatny sektor megaexkluzivne dovolenky a svoje loga na marse.
    Prvu zakladnu priletia budovat mladi entuziasti, spicky vo svojich oboroch – podobne ako kedysi zaciatky vesmirneho programu, apollo apod.. Tito ludia ostanu v spojeni so zemou vdaka internetu, takze niektori si zalozia start-upy na spenazenie svojich zlepsovakov (znova existuju historicke paralely). Vdaka tomu zacne mars pritahovat dalsie mozgy, podobne ako silicon-valley. Bude to otazka prestize.
    Tito ludia budu okrem budovania a obsluhy martanskej zakladne postupne mat aj ine prijmy (ich pozemske businessy, digitalni nomadi, instagram apod.) a niektori sa rozhodnu na marse uz zostat.
    Netvrdim ze to je uplne najpravdepodobnejsi scenar, ale ani britske kolonie nevyzerali spociatku ako buduci svetovy hegemon 🙂

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Jako obvykle přání otcem myšlenky. Jak dlouho vydrželo to obrovské nadšení po přistání prvního Apolla 11 v roce 1969 – pouhé 3 roky a na dalších 50 let nastal utrum. Jaké o byly plány na brzké cesty na Mars apod. a zase nic. Aby jste něco zkoumali a zavedli do výroby potřebujete přístrojové vybavení, výrobní zařízení apod. – víte kolik za to zaplatíte? Můžete pak konkurovat stejným záměrům na Zemi, kde to nebude zatíženo těmi náklady?

    Yamato
    Host
    Yamato

    Apollo a SHS su dve absolutne neporovnatelne iniciativy. Apollo bolo politikmi zahajene, politikmi financovane z verejnych zdrojov, a napokon politikmi aj zarezane. Cely projekt mal jediny ciel – byt na mesiaci prvy – a tomu zodpovedali aj pouzite technologicke postupy (sialene draha technika na jedno pouzitie). SHS je sukromna iniciativa, ktora si kladie za ciel vyvinut dopravu na mars za udrzatelne naklady. Vzhladom na svoju sukromnost ani nema inu moznost. Dalsi aspekt je vyuzitelnost – SHS ma mnoho inych moznych vyuziti. SaturnV/Apollo mal vyuzitie iba jedno. A vzhladom na svoju jednorazovost a produkcne kapacity tych vyuziti ani viac byt nemohlo.

    peter
    Host
    peter

    ako sa hovori papier znesie vsetko a v dnesnej dobe to je este horsie 🙂 uz vidim ako budu ludia stat v radoch na kupu letenky na mars :):):):)
    fakt super dovolenka 3/4 roka ak nie viac natlaceny ako sardinky v rakete, potom byvanie v malych uzavretych priestoroch a zas 3/4 roka ak nie viac zas v tej rakete 🙂

    vazne uvazujem, ze ci to co pises myslis vazne 🙂

    Yamato
    Host
    Yamato

    Asi si este nevidel milionara na vyprave na severny pol, alebo pri lezeni na Everest. To su tiez vypravy co realne aj s aklimatizaciou trvaju mesiace.

    Ja zas uvazujem, ci aj rano pri cisteni zubov najdes nejaky neprekonatelny problem, alebo ci mas taky “can do” pristup iba na internete 🙂

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Kolik milionářů na ten severní pól nebo Everest šlo? A kolik za to zaplatili? Při tom riziko smrti oproti letu na Mars a cestu zpátky bylo nesrovnatelně menší. Navíc to nemá být výlet na ty destinace, ale kolonizace, což apriori předpokládá, že bude on a jeho potomci žít na Marsu.

    PKoz
    Host
    PKoz

    V Antarktidě je také spousta základen. Tohle je jen vice z kategorie sen. Pokud se na tu cestu nevydáte, tak tam nikdy nedorazíte. Já osobně jsem vděčný za to, že se o to někdo snaží.

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Však první výpravy do Arktidy a Antarktidy skončily fiaskem. Podle mne je to předčasné, ale když na to má někdo peníze a potřebnou vůlí tak ať si svůj sen naplní.

    yamato
    Host
    yamato

    na druhu stranu oblasti za severnym polarnym kruhom, alebo niektore puste, su trvalo osidlene. Ludska historia ukazuje, ze ludia sa mozu usadit aj tam, kde je to extremne nehostinne. Dovody a podmienky su vzdy ine, preto v gronsku a v arktide ziju inuiti, ale antarktida je neobyvana. Arabske puste su osidlene, ale atacama nie…

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    To si myslíte, že na Marsu naleznete soby či tuleně, vždyť tam není ani vzduch a voda je těžko dostupná.

    yamato
    Host
    yamato

    ja pisem o historickych prikladoch osidlenia nehostinnych uzemi, a vy ze soby a tulene? Vazne ste nepochopil co som tym chcel povedat?

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Bohužel nechápu. Lidé se mohli usadit i v tzv. nehostinných oblastech, když tam našli základní lidské potřeby – vzduch, vodu a potraviny. Pro první inuity muselo být např. Grónsko zemí zaslíbenou – obrovská stáda tuleňů, ryb a velryb ve vodách apod. Cena za to zaplacená byla nutnost se přizpůsobit se krutým životním podmínkám, ale zřejmě se jim to vyplatilo.

    yamato
    Host
    yamato

    presne tak, z nejakeho dovodu sa im vyplatilo osidlit uzemie, ktore bolo v porovnani s “inymi moznostami” velmi nehostinne. Rovnako to moze prebiehat aj na marse – niektori ludia skratka budu mat dovod tam zit a pracovat. Mozno uplne prozaicky (rizikove priplatky), mozno filozoficky (zasadny nesuhlas s pozemskou socio-politickou situaciou), kazdy bude mat svoj dovod. Ale to my tu nezistime, to sa ukaze az ked bude realna moznost sa tam dostat. Cakat s tym do doby, kym vam niekto da menny zoznam spolu so zoznamom dovodov a aktivit, to je nezmysel, zamienanie priciny a nasledku.

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Proč ne? Když si někdo najde a zaplatí přepravce k Marsu, zajisití a zaplatí vybudování sídla na Marsu a trvalé zásobování po dobu života resp. návrat na Zem proč ne? A kolik jich bude?

    peter
    Host
    peter

    spousta? je ich par a vsetky su dotovane statmi

    PKoz
    Host
    PKoz

    Tak vidíte 🙂

    peter
    Host
    peter

    co vidim?
    mam to chapat tak, ze podla teba to budu dotovat staty? 🙂 a preco by to robili? nic im to neprinesie a dnes uz nieje studena vojna aby sa dali ospravedlnit tak sialene naklady na let cloveka k inemu vesmirnemu telesu a uz vobec nei na to aby sa dalo ospravedlnit financovanie nejakej kolonii na marse

    PKoz
    Host
    PKoz

    Ja jsem svuj názor nevyjádřil, protože si ho stále ještě utvářím. Jen jsem zpochybnil vase tvrzení “to financovat staty nebudu a podnikatelia tiez nebudu mat dovod tam investovat, lebo to nebude generovat zisk” tím, že jsem uvedl analogii, která ukazuje opak na reálném příkladě.

    Petr Šída
    Host
    Petr Šída

    A co třeba obří rozvoj environmentálních technologii? To je podle mě obří benefit

    peter
    Host
    peter

    coho? nieco konkretne z tych technologii by nebolo?

    ake enviromentalne technologie sa vyvinu vdaka kolonizacii marsu? ale skus take ktore sa daju vyvinut len vdaka pobytu na marse a nie, ze zacne, ze ked sa nieco vyvinie pre mars tak sa to da pouzit aj na zemi. to sa stavat bude, to je jasne, ale to sa predsa da vyvinut aj bez cesty na mars 🙂

    a nezabudaj, ze ked uz si pri tych enviro tak lety rakiet zrovna enviro niesu a to ani zdaleka a kazdy let a hlavne lety velkych rakiet vyrazne nepriaznivo vplyvaju na zemsku atmosferu

    yamato
    Host
    yamato

    obvykla predstava o fungovani vedy a pokroku, ale uplne mylna. Mikropocitace sa predsa dali vyvinut aj inak nez “len” pri vesmirnych zavodoch. Lenze vyvinuli sa pri vesmirnych zavodoch. Princip magnetickej rezonancie sa dal predsa objavit aj inak, ako “len” pri pozorovani hmlovin vo vesmire. Ale objavil sa pri pozorovani hmlovin vo vesmire. GPS, telkom a vsetky ostatne satelity sa predsa dali postavit aj bez toho, aby im predchadzali preteky vo vesmire a stavba planetarnych sond a spionaznych druzic. Ale nepostavili sa bez toho.
    Malokedy sa podari velky objav alebo technologicky prielom tak, ze niekto ide do prace urobit velky objav. Vacsinou je to vedlajsi efekt niecoho, co stimuluje ludsky intelekt daleko viac nez len “riesenie problemov ludstva”. Pristatie na mesiaci, objavovanie marsu, porazka uhlavneho nepriatela. Tak to proste je.

    Ak sa pytas na konkretne technologie, na marse bude nutne odcerpavat CO2 z atmosfery a za pomoci energie z neho vyrobit palivo. Ktore nakoniec skonci zase ako CO2 v atmosfere. Bude nutne velmi efektivne nakladat s energiou, maximalne efektivne tazit, cistit a recyklovat vodu, defacto recyklovat vsetko co sa da. Ak nevidis potencialne vyuzitie takychto vedomosti na zemi pri rieseni pozemskych problemov, tak je asi zbytocne dalej o tom vypisovat 🙂

    peter
    Host
    peter

    Mikropocitace sa predsa dali vyvinut aj inak nez “len” pri vesmirnych zavodoch.

    aj sa vyvinuli inak

    pri vesmirnych pretekoch a hlavne pri zbrojnych pretekoch sa toho naobjavovalo vela. podla niektorych je vojna pre objavy ten najlepsi katalizator :), ale kolonizacia marsu akosi nedava z vojenskeho hladiska vyznam, takze tazko na to ziskas potrebne peniaze od statov.
    pokial nepride k novej studenej vojen a aj to bude musiet by fakt kvalitna studna vojna tak nemas sancu ako donutit staty ist do takychto pretekov

    yamato
    Host
    yamato

    no, ak si predstavime, ze na mars v prvych dekadach budu cestovat vedecke spicky vo svojich oboroch (mladi ludia s tuzbou zmenit svet, co sa po nejakom komforte moc nepozeraju), ktori navyse vdaka internetu budu schopni aj z marsu zakladat a riadit inovativne spolocnosti (kludne na spenazenie zlepsovakov, ktore vyvinu na marse z cistej nutnosti), tak nakoniec moze byt SiliconValley oproti marsu len slaby odvar 🙂 No a potom uz budu mat motivaciu ist tam aj dalsi – aby mohli zit a pracovat v takto unikatnom prostredi.
    Staci sa pozriet, kde sa nachadzaju najinovativnejsie a najbohatsie oblasti na zemi – s prirodnymi zdrojmi to nema nic, skor je tam negativna korelacia…

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Ve snech je možné všechno, realita bývá podstatně jiná. První vlna kolonistů, jiak to bývá pravidlem, bude každodenně bojovat o přežití, všichni budou muset tvrdě fyzicky pracovat a na inovace nebudou mít čas ani sílu. Myslíte, že první osadníci v Americe byli vědci?

    yamato
    Host
    yamato

    myslim si ze prvi osadnici v amerike “kazdodenne bojovali o prezitie, tvrdo fyzicky pracovali a na inovacie nemali cas ani silu”. Z dlhodobejsej perspektivy vysledky kolonizacie ameriky pozname :))

    peter
    Host
    peter

    lenze do ameriky sa nemuseli dovazat vsetky zakladne suroviny potrebne k prezitiu, tam sa dala najst obziva, dali sa najst materialy na stavby obydlia, nebolo treba zariadenie na vyrobu kyslika a vody 🙂

    Samo
    Host
    Samo

    Na Marse suroviny sú stačí tam doniesť len technológiu tak ako si ju doniesli kolonizátori Ameriky s tým že to bude ťažšie o to že potrebné suroviny niesu zadarmo dostupné.

    yamato
    Host
    yamato

    kolonizatori ameriky vedeli o novom kontinente pramalo v porovnani s tym, co vieme my o marse. O vedecko-technologickej urovni ani nebudem hovorit. Dnes sa lahko hovori o tom ako v novom svete vsetko bolo, lenze nebolo. Mnoho povodnych kolonii vymrelo, ale to uz po tych starociach nevidno. Dnes vidno iba manhattan….

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Jenže měli jistotu, že tam najdou vzduch, vodu a nějaké potraviny resp. si vcelku jednoduše mohli potraviny vypěstovat. Také se snáze přemístit na jiné místo apod.

    yamato
    Host
    yamato

    tak preco vymreli? zabudli dychat?

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    O tom, že některé kolonie vymřely jste psal vy, ne já.

    Yamato
    Host
    Yamato

    Ale je to fakt.

    peter
    Host
    peter

    ano niektore kolonie hlavne tie na zaciatku vymreli, ale snad vzdy im k tomu pomohli vojny s indianmi 🙂
    pripadne nejake choroby,… kedze to boli casto male osady s par desiatkami ludi, pripadne ti co prezili sa prestahovali na ine miesto, lebo to kde boli povodne im z mnohych dovodov nevyhovovalo

    peter
    Host
    peter

    teraz vazne, tomu veris? 🙂

    internet? s latenciou desiatok minut? 🙂
    riadit firmy z marsu?

    ale kto to cele zaplati, to mi nejde dohlavy

    no tak najbohatsie oblasti su mikrostatiky s obrovskymi zasobami ropy a plynu 🙂
    a tie ostatne bohate oblasti si vedia suroviny na svoj zivot zabezpecit velmi lacno dovozom, co v pripade marsu nebude platit lebo tam sa kazdy gram materialu dovezeny zo zeme bude “vyvazovat zlatom” 🙂

    yamato
    Host
    yamato

    vies aku latenciu mala posta britskej vychodoindickej spolocnosti?

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Vyrábět na Zemi metan z CO2 je asi zbytečné, když jej máme v zemním plynu. CO2 z atmosféry recykluje nejlépe sama živá příroda. A když je to efektivní, tak recyklujeme mnohé suroviny – např. papír, železo, barevné kovy apod.

    yamato
    Host
    yamato

    problem je prave v tom, ze na zemi je lacny metan v zemnom plyne a recykluje sa len to, co nie je lacnejsie vytazit. Ekonomovia jasaju, ale zivotne prostredie trpi. Na zemi pritom nie je skutocne zasadny (ekonomicky) tlak na to, aby sa napr. hladali efektivne sposoby vyroby metanu z CO2. V tom prave moze mars pomoct, pretoze tam to bude otazka zivota a smrti. Na marse su ekonomicke motivacie skratka uplne ine ako na zemi. A to velmi pomaha out-of-box rieseniu problemov.

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Nerozumím tomu, proč by se měl metan vyrábět z CO2, když se na jeho výrobu spotřebuje více energie než se získá jeho spálením, co je probůh na tom ekologického. Je nutné si uvědomit, že co není ekonomické, není ni ekologické. Je to ekologie, když se na recyklaci něčeho spotřebuje více energie než na jeho těžbu?

    Yamato
    Host
    Yamato

    Pokial ta energia pochadza z ekologickeho zdroja, tak je ekologicke vyrobit metan z CO2 a potom ho zase spalit – uhlikova stopa je nulova. Klucovy je sposob ziskania energie a efektivita jej vyuzitia. Pokial ten metan vykopete zo zeme a spalite ho, tak vyuzivate energiu ulozenu pred milionmi rokov, ale hlavne pustate do atmosfery “nove” CO2. Ekonomickost je iba zdanliva, pretoze vasa dnesna “ekonomickost” sposobi giganticke skody v buducnosti.

    A nez sa zacnete rozohnovat s uhlikovou stopou vyroby solarnych panelov – o tom to prave je. Potrebujeme sa naucit robit to lepsie, lenze na zemi nie je taky tlak na inovacie. Bars jaky Trump radsej nataha nove trubky, lebo je to ako vravite “ekonomickejsie”.

    Zdeněk
    Host
    Zdeněk

    Parádní a super dlouhý článek. Díky.

    jregent
    Host
    jregent

    dekuji, skvely prehled 🙂

    Jiný Honza
    Host
    Jiný Honza

    Hezký přehled, díky.

    Fascinuje mě rozdíl mezi velmi konzervativním F9 (+Dragon) a totálně sci-fi Starshipem. F9 je takový souhrn nejlepších, ale dlouho bezpečně ověřených technologií. Naproti tomu u Starshipu snad není vyzkoušené naprosto nic. Od použití motorů na methan přes orbitální stupeň dlouhodobě skladující kryogenní palivo až po to šílené přistání celého druhého stupně. Nejen že nic z toho ještě nikdo nedokázal, on se o to zatím nikdo ani nepokusil.
    No nezbývá než jim držet palce.

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Mám několik zásadních otázek ke kolonizaci Marsu:
    – Aby byla kolonizace kolonizací, musí být kolonizátoři schopni mít zdravé děti, vnuky, pravnuky apod. – kde máme jistotu že to v třetinové gravitaci bude dobře fungovat? Nebude jejich potomkům vadit, že se na Zemi již nikdy nepodívají? Budou moci mít potomci kolonizátorů Marsu mít děti s lidmi ze Země? Nevznikne pak jiný lidský druh?
    – Víme co udělá s psychikou kolonizátorů stálý stres se smrtelně nebezpečného prostředí, kde se každá chyba může platit životem, daleko od rodné planety, kterou uvidí jen jako jasnější hvězdu, s velmi obtížnou komunikaci s příbuznými na Zemi a s neustálým strachem zda přiletí zásobovací lodě?
    – Kdy a jestli vůbec dosáhne kolonie ekonomické soběstačnosti a kdo ji bude do té doby financovat? Kolik lidé se najde, aby zaplatili cestu na Mars a doživotní zajištění zásobování?
    – Jak to bude s právní jurisdikcí prvé kolonie na Marsu, kdo bude v ní vykonávat největší moc? Bude Mars kolonizovat jen USA? Bude mít na Marsu kolonii každý stát samostatně?
    – Myslíte, že bude správné kolonizovat Mars dříve než bude jisté, že není na Marsu původní život?

    Samo
    Host
    Samo

    -Nový ľudský druh je pri kolonizácii Marsu priam nevyhnutný je jedno či vznikne prirodzene ale sa “upravíme”.
    -To sa uvidí, no definitívne v dobe zásobovania zo Zeme bude treba aby tam boli psychicky zdatný jedinci rovnako ako na ISS zásoby tam budu musieť byť navyše definitívne nebudú žiť v strachu o zásoby povedané “od výplaty k výplate” navyše budú zaťažený obrovským množstvom práce bude to tam treba vybudovať nepôjdu na rekreáciu aby mohli uvažovať či zomrú na hlad popri prechádzke lesom.
    -Starlink ak sa ho samozrejme podarí vybudovať. Potom vlády ktoré budú mať záujem o Mars ako potenciálnu veľmi dobú základňu pre vesmíru ekonomiku Asteroidy lety ďalej, veda. Na základe vedy rastie ekonomika bez vedy to nejde a vlády to dobre vedia na základe poznatkov z Marsu sa možu objaviť obrovské ekonomické “boomy” na Zemi.
    – Problém ktorý sa teraz rozoberať moc dobre nedá na to je potreba už reálnu kolóniu.
    -Život pôvodne z Marsu objaví najskôr až kolónia. Na povrchu nieje, ak tam je objaví sa až pri kolonizačnom úsilí (ťažba podpovrchovej vody atd.)

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Odpovědí na mé otázky není jejich zlehčování – aby kolonizace byla kolonizací tak se předpokládá, že na Mars poletí produkční páry, ale ti budou chtít mít záruku, že se jim budou rodit zdravé děti. Jak to chcete zaručit bez dlouhodobého cca 100 let trvajícího výzkumu několika generací primátů a pak lidí? Jak chcete vybírat psychicky odolné lidí, když nevíte nač je konkrétně testovat. Jak tam chcete dopravit potřebné zásoby když nevíte jaké? Jak bude třeba zálohovat různé potřebné technologie, aby jste neměli velké draze dopravené sklady a nakonec vám chyběla nějaká triviální součástka, bez níž to zařízení nebude fungovat. Jak chcete produkovat suroviny pro potřebu Země, když nevíte kde jsou a jaké jsou. Tím chci říci: nejdřív důkladný průzkum Marsu roboty, pak roboty + lidi a pak teprve cca za 100 let je možná kolonizace. Jinak zkrachujete sotva začnete. A proč kolonizace Marsu – kolonizovat vesmír se dá snadněji pomocí vesmírných habitatů, které na rozdíl od planet dovedeme daleko lépe přizpůsobit lidským potřebám, které navíc dle potřeby mohou cestovat napříč sluneční soustavou,být základnami pro těžbu surovin, v daleké budoucnosti i jiným hvězdám?

    palo
    Host
    palo

    roboty su jednoucelove a pomale. na všetky ostatné otazky da odpoveď par desiatok rokov prevadzkovaca zakladna, aj ked nesamostatna. genetika rychlo postupuje, nie za veľmi dlho si budeme dna editovat aj na zemi, vytvoriť martinských ludi adaptivanych na prostredie je iba otazka casu

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Já se držím faktů. Roboti se při průzkumu Marsu osvědčili, lidé jsou při průzkumu planety zbyteční – totiž vše při odběrech a rozborech vzorků vykonávají přístroje, lidé jen na dálku mohou určit, odkud se vzorky budou odbírat a následně dostanou na dálku výsledky. Případně robot může vybrané vzorky odeslat na Zemi v podstatně levnější návratové sondě. A o možnostech genetiky jen fantazírujete, Nikdo ještě ani neví jaké genetické změny bylo by zapotřebí provést, aby se na Marsu rodily zdravé děti. Taktéž je mimo současné chápaní, jak pozměnit geny, aby nastaly určité změny ve psychice. A hlavně i kdyby se někdo odvážil tak dalekosáhle zasáhnout do lidského genomu, taky úspěšnost zásahu se s jistotou může prokázat až po několika generacích.

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Může prosím někdo komentovat můj názor na výstavbu první osady na Marsu prostřednictvím SpaceX? Na začátku se předpokládá výstavba závodu na výrobu metanu pro návrat raket a případně lidí. K tomu potřebuje zdroj uhlíku a vodíku. Uhlík získá z CO2 z atmosféry, což by neměl být velký problém Vodík z vody. Voda je sice také obsažená v atmosféře Marsu, ale jen v setinách procenta, což asi ta správná cesta nebude. Druhá možnost je ji získat přímo z půdy Marsu a to z případných podzemních ložisek vody nebo přímo z půdy, která údajně obsahuje nějaké procento vody. V obou případech se bude jednat o nalezení vhodného místa, kde je výskyt zdroje co možná nejhojnější a to asi dle pozemských zkušeností potřebuje rozsáhlejší geologický průzkum. Pak je třeba najít vhodný způsob těžby a dalšího zpracování, což je taky dle pozemských zkušeností nutné nějak navrhnout a poloprovozně odzkoušet. Jak si myslíte, že se to bude na Marsu v reálu provádět?

    Ivo Janáček
    Host
    Ivo Janáček

    Podle mě bude zajímavé co se zjistí, až se Mars trošku navrtá, protože co když se najde podzemní voda? Pokud totiž někdy byla na povrchu, tak by pod ním klidně mohla být. To by pak bylo všechno jinak.

    Tomáš
    Host
    Tomáš

    No já ti s tím vesmírným smetím vidím úplně jasné. Kdo bude chtít vynášet satelity ten musí zaplatit určitou částku právě na odstranění onoho smetí. Úplně jednoduché… A ke komu ty peníze půjdou? K tomu, kdo bude tuto službu zajišťovat.

    Kotlopou
    Host
    Kotlopou

    Musí? To by byla mezinárodní dohoda? Hodně štěstí s takovým “jednoduchým” řešením. Musíte určit taxu, firmu, co to čištění bude provádět (když sotva víme jak), nejspíš vypsat soutěž… Bylo by to v proporci k velikosti satelitu? Co třeba satelity, které testují lepší způsob zániku v atmosféře, proč by měly ještě navíc přispívat na řešení smetí finančně? Nakonec budete mít milion speciálních případů. Pak se vám stejně stane něco jako čínský test z roku 2007, kdy vzniklo přes 2 000 kusů velkého smetí a nikdo s tím nic neudělal.

    A proč by se do něčeho takového vůbec měl někdo pouštět? Jak to chcete vymáhat? Jak chcete zabránit korupci? Atd, atd. Bohužel to tak dopadá s většinou jednoduchých řešení ve vesmíru.

    PKoz
    Host
    PKoz

    Ono by se s Tomášem dalo souhlasit, ale opravdu hodně, hodně předbíhá … Třeba se jednou budeme o naši planet starat jako o vlastní obec. Třeba to bude dřív než tu naši planetu uděláme neobyvatelnou. Nebo nás k tomu ta blížící se neobyvatelnost donutí …
    Poslední dobou mám takový pocit, že se tu spíš sní, než diskutuje 🙂 A nebýt některých jedinců, tak bychom si tu poletovali na obláčcích optimizmu jako andílci 😀

    J R
    Host
    J R

    Jakého smetí se vaše připomínka týká a jak to souvisí s tématem SHS?