Podrobnosti o úpravách družic Starlink, které SpaceX provádí kvůli dopadům na astronomii

Napětí ve světové komunitě astronomů stále stoupá, a to i přesto, že se SpaceX zavázala, že nenaruší astronomická pozorování. V uplynulých dnech společnost zveřejnila některé detaily, které jasně ukazují, že na úpravách družic Starlink se skutečně pracuje. To je určitě dobrá zpráva pro všechny ochránce černé oblohy. Nicméně SpaceX není jedinou společností, která plánuje mega konstelaci na oběžné dráze Země. Lze tedy jen doufat, že i ostatní společnosti budou k problému přistupovat stejně zodpovědně. Fakt je ten, že je k tomu dnes nezavazuje žádná smlouva, a všechny tyto kroky jsou tedy zcela na tvůrcích.

Tento článek vznikl díky spolupráci s redakcí kosmonautix.cz a v podobné formě vyšel také tam. Jedná se o vůbec první podobný článek, který u nás takto vyšel.

Umělecká představa satelitů Starlink na jejich oběžných drahách nad Zemí (Zdroj: Nicolle Rager Fuller)

Na úvod si pojďme zjednodušeně ukázat, proč jsou některé družice vlastně na noční obloze vůbec viditelné. Roli hraje zemský stín, protože pokud se v něm objekty nacházejí, nejsou na Zemi zkrátka vidět. Abychom je tedy mohli spatřit, je potřeba mít v místě pozorování již relativně tmu, ale prolétávající objekt je ještě stále osvětlován Sluncem. Z principu nám tedy zůstávají dvě časová období, kdy je možno družice vidět, a to z kraje večera po západu Slunce a brzy ráno, před jeho východem. V té době je tedy možné pozorovat i přelety družic Starlink. Ty jsou ovšem nebývale jasné, čehož si všimla i laická veřejnost. A zatímco u ní pohled na světelné divadlo vzbuzuje údiv, tak pro komunitu astronomů je to doslova noční můra. Družice jsou krátce po vypuštění opravdu jasné a efekt ještě umocňuje jejich počet „ve vláčku“.

Nikdo ovšem začátku neočekával, že družice sítě Starlink budou takto jasné, dokonce ani pracovníci SpaceX. Společnost ovšem upozorňuje na to, že návrh družic není ani zdaleka konečný. Neustále se pracuje na zlepšeních z hlediska odrazivosti. Pozitivní zprávou tedy je, že společnost výzvy astronomů rozhodně neignoruje. Prvním krokem bylo ztmavení povrchu těch částí družice, kde se nacházejí antény a toto řešení se už zkouší přímo v kosmu. Černý povrch se ovšem, jak je známo, snadněji zahřívá a vyzařuje určité druhy spektra včetně infračerveného. Například při prvním letošním startu v lednu vynesl Falcon 9 třetí sérii konstelace, včetně jednoho kusu s takto upraveným povrchem. Tomuto exempláři se přezdívá Darksat (tmavá družice) a má oficiální označení Starlink-1130. Pozemní pozorování, včetně těch z České republiky a Slovenska, potvrdila snížení jasnosti Starlink-1130 asi o 50 %, ovšem astronomové by uvítali pokles nejméně o 10–20násobek!

Ukázka upravených částí na tzv. Darksatu od SpaceX. (Zdroj: SpaceX, úprava: Karel Zvoník)

Proto SpaceX i nadále pokračuje ve vývoji ještě lepších ztmavovacích technik, které pomohou snížit viditelnost dalších kusů. Společnost se také soustředí na měření toho, jak moc nový povrch skutečně ovlivňuje tepelné a jiné vlastnosti. Koncem dubna navíc upřesnila, že jejím cílem je, aby všechny družice byly do týdne od startu pouhým okem již neviditelné, a to díky změně techniky, kterou se družice přesouvají na své finální dráhy. Jde prý o softwarovou úpravu, která půjde aplikovat na všechny družice.

Další oznámenou úpravou je výklopná clona vyrobená ze speciální tmavé pěny, která bude propustná pro rádiové vlny a nebude tedy rušit signály fázových antén, ale zamezí rozptylu a odrazu světla na anténách. Starlink s touto úpravou se nazývá VisorSat a první testovací exemplář bude vynesen při květnové misi Starlink v1-7. Pokud se nic zásadního nezmění, tak od následující mise budou touto clonou vybaveny všechny družice konstelace.

VisorSat je pracovní název zkušebního typu družice, která poletí při příštím startu Starlink v1-7 a vyzkouší sluneční clonu. (Zdroj: SpaceX, úprava: Karel Zvoník)

Abychom však lépe pochopili plánované změny, tak si zjednodušeně popíšeme, jak se družice Starlink v kosmické prostoru pohybují. Po svém vypuštění stráví nějaký čas na parkovací dráze ve výšce 350 km, poté nabírají výšku a nakonec se usadí na pracovní dráze ve výšce 550 km. V každé z těchto etap jsou družice a jejich solární panely jinak orientovány.

První pozice se využívá v době, kdy družice pouze udržuje svou pracovní výšku. Tehdy je spodní část obrácena k Zemi a kolmo k ní je nasměrován solární panel. Na obrázku, který nedávno představila SpaceX, se tento způsob orientace panelů nazývá „žraločí ploutev“ (shark fin). V této pozici dochází k odrazům hlavně od spodní strany. Druhou možností, jak natočit solární panely, je tzv. metoda „otevřená kniha“ (open book). Tento způsob orientace se používá v okamžiku, když družice mění svou orbitální dráhu, či se nachází na parkovací dráze. Tehdy sklopí svůj solární panel tak, aby byl v jedné rovině se tělem a odrazná plocha je v té chvíli mnohonásobně větší. Hlavním zdrojem odrazivosti je v této fázi solární panel družice rozložený do módu otevřené knihy kvůli zajištění maximálního příkonu elektrické energie a zároveň minimalizaci tření o zbytky atmosféry v takto nízkých výškách.

Nově družice díky softwarové úpravě nebudou otočené celou svou plochou k Zemi, ale naopak se v podélné ose natočí o 90 stupňů a nastaví Slunci ostrou hranu. Tím se sníží velikost plochy, která odráží světlo směrem k Zemi. SpaceX zároveň mírně upraví sklon solárního panelu na finální orbitě, kdy je družice v konfiguraci „žraločí ploutev“. Tato změna způsobí, že panel se částečně schová za tělo satelitu a dopadající světlo se bude odrážet spíše směrem od Země.

Popis změn natočení solárních panelů. (Obrázek: SpaceX, úprava: Karel Zvoník)

Podle Elona Muska jsou všechny tyto úpravy vlastně velice jednoduché a prosté. „Při ohlédnutí zpět se budeme cítit kapku hloupě, že nás to nenapadlo dřív,“ říká. Šéf SpaceX také naznačuje, že všechny provedené změny jsou vlastně ze strany SpaceX jen hledáním správné cesty. Předpokládá totiž, že všechny dodnes vynesené družice, včetně těch bez solární clony, do 3–4 let deorbitují. Nechají se shořet v atmosféře, protože se jejich design stane zastaralým. Budou totiž nahrazeny družicemi druhé generace, které budou mít daleko vyšší přenosovou rychlost a hlavně budou už od začátku navrženy tak, aby minimalizovaly nežádoucí odrazy světla.

Proč ale jas konstelace SpaceX snižovat? Zejména kvůli astronomickému pozorování velkých observatoří a pracovišť. Jednoduše řečeno, k nasnímání vzdálených objektů vesmíru potřebují astronomové čas. Čím je objekt méně jasný, tím delší čas je ke snímání třeba, protože je nutné shromáždit co nejvíce světla. Tím ale zároveň stoupá i riziko, že jim pozorování překazí nějaký nežádoucí objekt, třeba právě prolétající družice. Některé věci se dají vhodným softwarem ze snímků odstranit, ale u některých je to zatím téměř nemožné nebo velmi složité a do této kategorie patří bohužel i družice Starlink. Dalším problémem je jejich vysoký počet a obavy, že se nežádoucím čarám na fotografiích nepůjde vyhnout.

Úprava družic je tedy nutná, protože se ukázalo, že některé oblasti astronomie mohou být skutečně ovlivněny více než jiné. Jedna srovnávací studie například ukazuje, že potíže by mohly mít zejména oblasti pro dlouhodobé snímání velmi vzdálených objektů nebo méně jasných objektů oblohy. Což znamená, že vědci, kteří hledají vzdálené objekty za dráhou planety Neptun – včetně tajemné planety devět – by mohli mít problémy, až bude síť Starlink kompletní. Další problém je, že družice Starlink budou mnohem viditelnější během úsvitu a soumraku, což by mohlo mít negativní vliv při hledání blízkozemních asteroidů. „Záleží na tom, jakou vědu děláte, a o to vlastně jde,“ říká Jonathan McDowell, astrofyzik z Harvardu a expert na vesmírné lety, který na toto téma napsal studii publikovanou v Astrophysical Journal Letters.

Můžeme se tedy těšit na několik nejbližších startů SpaceX, kdy cílem nebude jen úspěšné vynesení družic, přistání prvního stupně nebo záchrana aerodynamických krytů, ale i účinnost nových opatření na viditelnost družic, které trápí komunitu astronomů.

Hlavní zdroj: SpaceX

Jiří Hadač
Karel Zvoník



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
75 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Ivo Janáček

Temná strana síly přichází. 😀

Karel Zvoník

Imperium strikes back! 😀

Ivo Janáček

A teď trochu vážně, měl jsem pocit, že ta počáteční výška se změnila a je nyní mnohem nižší a nebo se pletu?

“Po svém vypuštění stráví nějaký čas na parkovací dráze ve výšce 350 km, poté nabírají výšku a nakonec se usadí na pracovní dráze ve výšce 550 km.”

Karel Zvoník

Já mám dojem, že těch 350 km je od začátku.

Petr

Pokud si správně pamatuji, tak s tím trochu experimentují. Např. poslední dosud vynesené družice jsou nyní (a prakticky se to nezměnilo od startu) na eliptické dráze 319×349 km, viz https://heavens-above.com/orbit.aspx?satid=45552&lat=49.1951&lng=16.6068&loc=Brno&alt=0&tz=CET.

Invc

Změnilo se to. A mění se to.

Změnily se “konečné” dráhy, kdy se celá konstelace posunula dolů.

A změnily se i vypouštěcí dráhy – původně se vypouštělo na kruhové nebo skoro kruhové kolem 350 km. Nově (minimálně 2 poslední) šly na eliptické kolem 210×390.

Petr Melechin

Přesně tak, družice byly vypouštěny několika různými způsoby:

  • Na kruhové orbitě ve výšce 440 km (testovací mise v květnu 2019)
  • Na kruhové orbitě ve výšce 280–290 km (první tři mise Starlink v1)
  • Na eliptické orbitě zhruba 210 km x 390 km (mise Starlink v1-4 a dál)
Invc

díky, nechtělo se mi to hledat pro všechny

samson

Proč ale jas konstelace SpaceX snižovat?

Proč jas konstelace SpaceX nesnižovat. To se nikdo nezeptá? Zjevně nikdo nepovažuje obě varianty jako rovnocenné. Právo na snižování vlivu Starlinku je evidentně (morálně) nadřazené nad právem SpaceX Starlink nijak neupravovat. Nebo snad někdo chce tvrdit, že SpaceX (resp. jakákoliv satelitní konstelace) už dnes mají stejný přístup k využívání oblohy jako mají astronomové? A že astronomové se jen snaží dovolat práv, které jim po právu patří? Dobře, udělejme si tedy jednoduchý test spravedlnosti.
Přístup k výhledu na oblohu můžeme definovat jako prostor o tvaru polokoule v čase. Prostor můžeme rozdělit např. na obrazové pixely imaginárního teleskopu, který tento celý výhled pokrývá. Nebo naopak na satelity, které tento prostor zastiňují. A čas definujeme typicky na dobu noci. Pro zjednodušení průměrně 12 hodin denně, resp. 4 380 hodin za rok.
Jistě se shodneme, že všichni by měli mít stejné právo přístupu ke zdrojům. V našem případě tedy k ničím nerušenému výhledu na noční oblohu. Nebo možnost výhled naopak zastínit, aby bylo umožněno poskytování satelitních služeb pozemským zákazníkům. Aby to bylo spravedlivé, polovinu zdrojů by měli dostat astronomové a polovinu satelitní společnosti jako je SpaceX. Stejné pravidlo ostatně uplatňují sami astronomové, když si mezi sebou rozdělují drahocenný čas, po který může daný teleskop využívat konkrétní vědecký tým. Tedy 6 hodin denně a kompletní polovinu oblohy by měly dostat satelity. Nebo můžeme zdroje rozdělit sofistikovaněji. Např. že satelity budou neustále pokrývat 50 % veškerého prostoru oblohy na svých drahách a stejné množství prostoru na obloze bude vyhrazeno astronomii.
A teď si řekněme, kolik prostoru z celé oblohy by celkem zabíralo takových 10 tisíc satelitů, kdybychom je vyskládali těsně vedle sebe. Připomeňme si, že aby to bylo skutečně spravedlivé, mají právo naprosto zastínit celou půlku oblohy. Na této polovině tedy nebude možné pozorovat naprosto nic. A světe div se, přesto by to bylo naprosto spravedlivé. Nicméně asi každý tuší, že jeden satelit na finální orbitě zabírá na obloze jen opravdu velmi malou plochu a že i 10 tisíc satelitů by se hravě vešlo do plochy, kterou zabírá na obloze měsíc. Drtivá většina oblohy tak stále zůstane naprosto přístupná pro astronomická pozorování. A astronomům se zdá nemístné, že je na obloze satelitů byť jen 150? 😮
Ve skutečnosti je ale situace astronomů ještě o poznání lepší než popisuje tento příklad. Astronomie totiž nemá k dispozici jeden jediný teleskop na světě. Objekt se dá pozorovat i z jiného místa na Zemi, které ve stejnou chvíli přelétávajícím satelitem zastíněno není. A samozřejmě se tak skutečně děje. Kvůli redundanci dat, přesnému určení směru pohybu tělesa, pro možnost digitálního složení více snímků dohromady v kvalitnější snímek, nebo jen z prostého faktu, že jev zajímá početnou skupinu astronomů. Není tak prakticky možné, aby jakýkoliv úkaz nebylo možné kvalitně zachytit i přes zaclonění jednoho z teleskopů. Problém může nastat asi jen v případě egocentrizmu konkrétního vědce, který se odmítá podělit o pozorování s jinými, aby on sám nepřišel o zásluhy na cenném objevu. Nebo v případě astrocentrizmu celé této vědecké komunity, která má z nějakého zvláštního důvodu pocit, že ona jediná má právo na celou oblohu, a to navíc kdykoliv se jí zachce. To by pak vysvětlovalo, proč se astronomická obec tak rozčiluje.
Můžeme namítat, že pak ale bude potřeba více teleskopů na pozorování stejného množství vědy, nebo bude potřeba postavit více teleskopů pro zachování stejného množství objevů. Inu, pokud chceme opravdu tvrdit, že se chováme nestranně, je tento argument až do totálního zaplnění celé půlky oblohy satelity, neospravedlnitelný. Navíc stejně tak může SpaceX argumentovat, že úprava tisíců satelitů si vyžádá nemalé finanční náklady a že za stejné peníze tedy nově pořídí méně satelitů.
Můžeme také argumentovat tím, že věda je důležitější než nějaký satelitní internet, který bude stejně sloužit jen pro hraní online her a koukání na YouTube. Je pro společnost důležitější nalezení 325488. hvězdy v řadě? No, bez internetu se o tomto nálezu společnost pravděpodobně stejně nedozví. Myslím, že všichni by měli mít naprosto stejná práva. Ale k dosažení rovnoprávného vztahu by na orbitě musely být pravděpodobně statisíce satelitů. Do té doby je i tento argument neospravedlnitelný.
Přestože SpaceX nemá žádnou právní, a jak jsme si právě ukázali, ani morální povinnost vycházet komukoliv vstříc, přesto to dělá. Budiž jí to přičteno k dobru i těmi největšími odpůrci.
Celé mi to tak připomíná psa, který kouše pána, který se ho snaží krmit. Stejně jako Everyday Astronaut, nebo Kosmonautix mohou šířit vědeckou osvětu jen díky příspěvkům z „ošklivé“ reklamy na YouTube šířené díky „povrchnímu“ internetu, může SpaceX dotovat skutečnou vědu (astronomii) jen díky „zlým“ komerčním projektům, jako je Starlink. Pokud se konstelaci skutečně podaří komerčně rozběhnout, nakopne to samotou astronomii bez přehánění tisíc krát více, než pár (ne)rozmazaných snímků kvůli přeletu nějakého satelitu. Astronomové dokážou nahlížet vesmírem miliardy let zpět, ale výhled 20 let do budoucnosti je pro ně zjevně problém. Snad se to v budoucnu naučí.

bohyn

proboha, to je takovej blabol, ze se to ani docist neda. Jak chcete delit oblohu na pozorovaci a telekomuniklacni casy? 🤦

MilAN

Chcete podobně idiotsný výklad práva ?
Na oblohu jako přírodní zdroj má právo nějakých 5 miliard lidí. Na kolik z toho má pro svůj biznis nárok E.M. ?

samson

5 miliard lidí stojí každý večer u teleskopu a dělají vážnou vědu? Jejich právo na oblohu není nijak dotčeno. Na finální orbitě ani ten neupravený Starlink nikdo z těch 5 miliard lidí nevidí. Zvláště pak, když většina z nich žije ve městě a neviděla by je asi ani s dalekohledem. Takže chcete tvrdit, že pár set tisíc amatérských astronomů a pár tisíc neamatérských má větší právo než 5 miliard lidí?
Pletete si možná právo na názor a na zdroje. 5 miliard lidí klidně může mít názor, že satelity nechtějí. (I když ve skutečnosti drtivá většina proti satelitům nic nenamítá.) Vyslovit svůj názor má právo samozřejmě každý stejně. Ale prosazovat omezování svobod ostatních, na to (morální) právo samozřejmě automaticky nemají ani kdyby se na tom shodli všichni. Děje se tak jen v případech, kdy je to opravdu nutné. Asi jako by se 5 miliard lidí shodlo, že nemáte právo na vodu, i když je jí dostatek. Něco jiného by samozřejmě bylo, kdyby si jeden člověk usurpoval právo třeba na Středozemní moře. Pak by samozřejmě bylo omezení v právu. Kdybyste tedy chtěl postupovat podle vaší logiky, musela by se obloha rozdělit na 5 miliard částí. Celá astronomie i s celou její amatérskou částí by ale pořád reprezentovala jen pár procent. Pak by tedy astronomové měli podle vás legitimní právo pozorovat plochu max. se rovnající velikosti Měsíce a vše ostatní by jim bylo zapovězeno. Takhle byste to opravdu chtěl?
Elon Musk jako osoba žádný satelit nemá. Má je SpaceX jako firma. Ta je vlastněna tisíci akcionáři. A má také tisíce zaměstnanců. Všichni tito lidé, stejně jako všichni ostatní, mají také právo na svůj podíl z této oblohy. Stejně jako miliony přívrženců SpaceX. A někteří z nich se samozřejmě svojí části oblohy rády vzdají ve prospěch satelitů. Nebo chcete tvrdit, že např. Americkou astronomickou společnost (která se SpaceX koordinuje odstínění satelitů) reprezentuje jen její ředitel? Navíc jsem nemluvil jen o SpaceX, ale o všech konstelacích. I těch, co se plánují. Ty opět budou representovat práva dalších tisíců lidí.
Ve sporu jsou jen tato dvě odvětví a ta se přou o svá práva. Nikdo jiný na právech reálně neutrpěl. Jejich výhled z okna nijak neutrpí. Proto se bavíme jen o astronomii vs konstelace. Nebo snad chcete tvrdit, že astronomové obešli všech 5 miliard lidí a ptali se jich na jejich názor, jestli souhlasí, s výstavbou všech observatoří, co jich na světě je? A že tedy mají souhlas pro svou činnost posvědčenou každým jednotlivcem na planetě a že je tedy přeci nad Slunce jasné, že satelity tu nikdo nechce? Že 5 miliard lidí se shodlo, že na oběžné dráze žádné satelity být nemají? Asi ne, že? Tak proč do toho tedy taháte celou světovou populaci, jako kdyby celá byla na vaší straně?

MilAN

Co do toho stále pletete astronomy a amatérské astronomy ? Obloha , jako přírodní bohatství, patří všem, nejen E.M.
Když někomu z ulice ukážete vláček Starlinků, tak žasne. A když mu řeknete, že jich tam bude 100 x vice, tak se vám vyjádří , že to bude pěkný bordel. Možná jste ještě nezaznamenal, že ten odpor vůči Starlinkům není jen u astronomů, ale i u normálních lidí, kteří zrovna nejsou fandové SpX.

Jan Jančura

Jednak to nebude pár teček ale hlavně jen SpaceX vyjímá oblohu pro sobe, astronomové i mnoho ostatních lidí ji chce zachovat tak, jak dosud byla.

Invc

Mno jo… a můj prapředek zase chtěl, aby byla zachována nedotčená Ostravská pánev … a podívej co tam je teď.

A co je nejhorší, já se na to ještě musím dívat, pokaždé když jedu kolem.

Už chápeš?

A mimochodem – když je to takový obrovský zásah do práva …. napiš přesně, čím to do tvého práva zasahuje. Jak se tě to přímo dotýká. Co přesně ti to dělá. Když je to tak velký zásah … tak by to přece neměl být problém popsat ne?

3,14ranha

U lidí kteří ještě chodí ven (a nejsou trvale “připojeni” k obrazovce) je noční obloha považována za jednu z nejvíce hodnotných přírodních scenérií. Asi jako deset eifelovek a niagarských vodopádů dohromady. Oblohu máme jenom jednu a kromě polárních oblastí bude starlinkem ovlivněná plošně a celá.

U vědeckého výzkumu už se astronomové se svými obavami (až zoufalstvím) vyjádřili celkem jasně. Všechno co kolem sebe vidíte jsme jako lidstvo dosáhli vědeckým pokrokem a součástí toho pokroku je i astronomie (její zásluhy jsou dokonce velmi velké).

Existují samozřejmě noční živočichové o kterých s jistotou víme že se orientují podle hvězd – pěnicovití ptáci atd. (a u mnoha dalších to prostě zatím nevíme, protože ten experiment není zcela triviální). Existují i jiné smysly než jen pět profláklých lidských.

Dnes je v módě u nedovzdělaných ekologů vše svádět na údajně škodlivé globální oteplování, ale v obydlených oblastech kromě přímé fyzické likvidace (kácení lesů, betonování půdy) nejvíc škodí spíše světlo a hluk měst, zejména z dopravy (teď během karantény se v klidných částech měst objevili ptáci a zvířata, za kterými byste ještě před pár týdny musel do nejbližší CHKO.

PS: Ostravské pánve je z určitého pohledu škoda, ale je to jen malá oblast Země a dnes už to zpět nevrátíme. Dnešní lidstvo se snaží velké části plochy s těmi nejzajímavějšími místy ochránit tvorbou rezervací. Dokonce celý jeden kontinent jsme sami sobě zakázali plundrovat. Pokud se nepodaří Starlink podstatně ztmavit půjde o barbarství 100x horší než co naši předci spáchali v ostravské pánvi.

Silhan.J

Když nebyla elektřina a nesvítila města tak se taky lépe koukalo na oblohu znamená to že zakážeme elektřinu když to tak narušuje “původní” čistotu oblohy. A co motorizovaná doprava? Copak lidé co chtějí na planetě ticho jako ve středověku nemají stejná práva jako lidé co chtějí jezdit auty a kupují zboží přivezené kamiony?

3,14ranha

1. Města jsou lokální zdroj světla, přinejmenším vědci a turisté mohli před nočním světlem utéct do opuštěných hor.
Ale ono už se to (hlavně s příchodem studeně bílých LED) tak moc přehání že to má závažné následky na zdraví lidí (rakovina, poruchy psychiky) a na ekologii (krajské a větší město ozařuje oblohu až desítky kilometrů daleko). Takže bez ironie, je třeba trochu světla ubrat i v těch městech ! Hlavně svítit rozumně pod nohy a ne do oblohy, nebo do ložnic obyvatel (žaluzie jsou v typickém paneláku v nižších podlažích 10x užitečnější pro klidný spánek v noci, než proti vedru ve dne !) a zakázat v noci studené bílé LEDky (= vysoký podíl modré složky která v noci ruší).

2. Starlink (kromě malých oblastí za polárním kruhem) ale bude zcela plošná záležitost pro celou planetu. Nemáte šanci uniknout vy, ani živočichové kteří se orientují přímo podle hvězdné oblohy (jako třeba pěnicovití ptáci).

3. Je úplně jestli pozorujete zprostřed václaváku, dokud se nepodaří starlinky upravit a ztmavit tak aby nepřesvítily naprostou většinu přírodních hvězd. Neupravené starlinky mohou běžně dosáhnout magnitudy 2. Na celé obloze je ale jen 48 jasnějších hvězd. Bavíme se zhruba o jasnosti hvězd ve velkém voze – ty jsou vidět i z toho václaváku. A to se opět bavíme jen o běžných lidech a přírodě (nikoli o astronomech).

4. Všechno to co kolem sebe vidíte jsme dosáhli vědeckým poznáním. Bylo by hloupé a dekadentní zpomalit, pokud ne téměř znemožnit vědecký výzkum v astronomii. Astronomie vždy byla a dodnes je královskou vědou, která ovlivňuje mnoho oborů od fyziky po filosofii.

PS: družice jsou tady 50 let, ale starlink je velmi neefektivně a lacině navržený systém. Asi jako byste nechal všechny auta jezdit bez tlumiče výfuku. Za chvíli byste ohluchnul (obyvatelé měst mimochodem zhoršeným sluchem opravdu trpí, městský hluk tedy není dostatečně vyřešený a skutečně zdraví poškozuje)….

samson

Nemíchejme prosím dvě věci dohromady. Když řekneme, že je to bohatství všech lidí, automaticky tím naznačujeme, že všichni lidé budou nějak omezeni na svém bohatství. Ale to samozřejmě není vůbec pravda.
99,99 % lidí na této planetě žádná konstelace nijak neomezí. Satelity jsou pro naprosto drtivou většinu lidí neviditelné.
1. Zvyšování orbity je jen dočasné a děje se jen na konkrétních místě, a ne na celé ploše Země. Nemůže tedy např. člověk v Chile tvrdit, že mu Starlink kazí výhled, když nad Chile satelity vůbec nepřelétaly. Toto omezení se tak reálně týká jen omezeného počtu lidí.
2. Toto omezení je jen dočasné. 99,99 % času nejsou tyto satelity pouhým okem pozorovány vůbec. Ani žádná tečka, jak tvrdíte, nebude vidět. Tedy opět nemůže 99,99% lidí tvrdit, že jim satelity kazí výhled na oblohu, když žádný satelit ve skutečnosti nevidí.
Stěžovat si tak mohou opravdu jen astronomové, kteří satelit skutečně uvidí. Takže celé otázka je jen o právech astronomů vs. satelitního sektoru. A je tedy potřeba nějakým exaktním způsobem určit, kdo má na co práva a jestli právo astronomů na všechno je skutečně ospravedlnitelné. Status quo totiž v inteligentní společnosti jako argument nestačí.

MilAN

Mám dojem, že vůbec netušíte, o čem píšete, máte jen potřebu s někým nesouhlasit. Nevím, proč píšete o zvyšování orbity, ty satelity jsou vidět na všech drahách a všude, nejen u nás ale v Chile . To, že satelity nejsou z 99.99 % vidět , je čistě demagogický údaj, který má dát větší váhu vašemu nesmyslnému tvrzení . ale celkem chápu, že u vašeho PC ty satelity skutečně neuvidíte. To , že je neuvidí lidé, na to jste přišel kde ? Zatím všechny vypuštěné Stralinky jsou viditelné pro normální lidi na obloze očima.

Jan Jančura

Rozdíl je v tom, že astronomové vlastně chtějí jen zachovat stávající stav, který SpaceX a jiné firmy chtějí podstatně změnit. SpaceX požádalo o 1 mil. terminálu pro Starlink a kvůli tomu bude 7 mld. lidí létat nad hlavami min. 12 tisíc satelitů.
A není pravda, že budou neviditelné, přečtěte si článek na Elonu.cz z 19.4.2020 s příznačným názvem “Stalink bude nakonec na nižších orbitách…”, dle něj SpaceX podalo na FCC nový požadavek na snížení orbit, ve finále vyžadují 4408 satelitů ve výšce 540-570 km a 7518 satelitů ve výšce 320 km. Ty v té 320 km budou dobře viditelné. Já jsem v Ostravě krásně spatřil vláček Starlinku, byl jasnější než první hvězdy.

samson

Ano to jste řekl naprosto přesně, astronomové chtějí zachovat “jen” současný stav. A z nějakého (mě) neznámého důvodu předkládají, že na tento původní stav mají nějaké nezadatelné právo. A jediný argument je ten, že to tak prostě bylo vždycky. Že prostě celá obloha vždycky patřila astronomii a jedině tak to je správně a to samo o sobě dokazuje, že to tak bude správně i do budoucna.
Asi jako když si vozka na začátku 20. století stěžoval, že auta nemají na cestě co dělat, protože všechny cesty patří odjakživa koním. To přece každý ví a to dá rozum, ne? A tento chudák vozka přeci nechce nikoho omezovat, on přece chce “jen” cesty bez aut. Nic víc. A zlá auto mu jeho cesty narušují. Automaticky tak předpokládá, že cesty jsou jen jeho. A pak má tedy logicky pocit, že je naprosto v právu.
Ale každý ví, že doby se mění. Nikdo nemůže říct, že obloha je jen jeho a to na napořád. Dokonce ale nemůže říct ani že 90 % oblohy je jeho a že on laskavě přenechává 10 % všem ostatním. A tak že si už nikdo nemůže stěžovat, že chce víc. Jako kdyby snad on jediný měl právo rozhodovat kdo má jaká práva. To je zase jen odvar předchozího myšlení. Já jsem tu byl první a já rozhoduju a vždycky budu rozhodovat a všichni se mi musejí přizpůsobit.
A to je přesně ta logika, kterou teď předvádějí astronomové.
Ale je potřeba úplně od začátku stanovit pravidla a přerozdělit zdroje. Výchozím stavem logicky je, že každý má stejná práva a všichni jsou si rovni. Tedy satelitní konstelace mají naprosto stejná práva jako astronomie. A celý předchozí komentář byl jen o testu těchto práv. Opravdu dostávají konstelace takový podíl práv, jaky se právem zaslouží? A naopak jsou práva astronomu skutečně tak postižená, jak oni tvrdí?

Jan Jančura

Obloha na Zemi jako celý Vesmír není nikoho majetkem a dokonce ani lidstva. Takže nikdo z lidí nemá na něj právo. Ti profesionální i amatérští astronomové a milovníci čisté oblohy si na něj žádné právo nečiní, chtějí je ponechat tak jak je. Opakem je SpaceX i podobné firmy, které je chtějí zcizit pro své soukromé zájmy.

Zdenek H

Dovolil bych si nesouhlasit. Předpokládám, že nám oblohu nechtějí zcizit, jen využívají toho, že tady je tento prostor. Stejně jako námořní lodě nikomu nezcizují oceány a letadla už dávno využívají atmosféru.
Můžeme se bavit o tom, jak to změní život lidí ( stejně jako nám změnily život zaoceánské lodě i jak změnila život lidí letadla). Váš komentář mi trochu připomíná období, kdy tady byli zlí imperialisté. kteří nám taky chtěli všechno zcizit.

Jan Jančura

Pojem “zcizit” nemá nic společného s imperialisty, používá se dnes když obec prodává svůj majetek.
Jinak řečeno, když se vloupáte bez povolení do nějaké státní instituce a děláte si tam co chcete, překážíte ostatním v jejím běžném provozu, s tou obhajobou, že když je státní je i Vaše – je to v pořádku?

Invc

Pojem “zcizit” je obecný pojem pro změnu vlastnictví – a nemá to žádnou negativní konotaci. Když něco “zcizím” tak to znamená, že jsem to “něco” prodal, daroval, nebo jinak převedl na někoho jiného. (V aktivní podobě se to moc nepoužívá, protože většinou zvolím “daroval jsem”, “prodal jsem” … ale často je to k vidění v podobě zákazu jakékoliv formy převodu, která se třeba do katastru zapisuje jako “zákaz zcizení”).

Často se to zaměňuje za sloveso “odcizit” – které (v majetkové souvislosti) znamená ukrást.

PetrK

no clovek se porad neco uci 🙂

Ema Ma Misu

Ale tuhle pravnictinu znaji akorat pravnici a urednici. Nepravnikovi zni “zcizit” uplne stejne ptydepe tvar “odcizit”, ktery by take nikdy nepouzil. Slova pochopitelna pro kazdeho jsou napriklad “zmenit vlastnika” a “ukrast”.

bohyn

S podobnými individui mají již zkušenosti kolegové v Anglii. Tam se jim říkalo rozbíječi strojů. Nejenže připravili o práci sebe, ale i tisíce dalších lidí. A to se vyplatí! Inu i Darwinova teorie má své mochy.

Ivo Janáček

Já tady moc nechci zasahovat do jistě plodné diskuze, ale proč má na oblohu jako přírodní zdroj mít nárok pouze 5 miliard lidí? A co ten zbytek? Ti jsou jako méněcenní nebo jak je to myšleno???

PS: Tímto se nepřidávám na žádnou stranu a osobně mi bude líto až vidět nebudou i když chápu i astronomy.

samson

Kolega hovořil o pěti miliardách, tak jsem ho u toho nechal. 😉

MilAN

Vloudil se překlep, ( 5 místo 8) , ale když už disuse pokračovala, tak jsem to nechtěl zpětně měnit. Snad to nic nemění na tom, že s vámi ani jednom slově toho příspěvku nesouhlasím. 🙂
A mohu jen dodat, že ani v těch dalších

Dušan Majer

Do jádra diskuse zasahovat nechci, jen bych chtěl uvést na pravou míru financování Kosmonautixu. Na našem YT na kanálu máme vypnutou monetizaci. Pokud se Vám u našich videí reklamy, pak jdou jejich příjmy do kapsy YT.

Ivo Janáček

Většina čtenářů vč. místních vám za to děkuje stejně tak jako i panu Melechinovi za skvěle odvedenou práci, která ve většině případů značně převyšuje práci profesionálních médií.

Dušan Majer

Celou naši redakci skvělých autorů tahle slova ohromně těší. Moc si vážíme toho, že se čtenářům / divákům naše projekty líbí.

Dušan Majer

Hlavně nás to baví. To je asi základ všeho. Někdo sbírá známky, někdo pěstuje kaktusy, nás zase baví psát o kosmonautice. A zpětná vazba od čtenářů je pro nás ohromně cenná – je to vlastně ta nejvyšší možná odměna. Proto máme radost, když má článek hodně přečtení, když je spěšný na sociálních sítích, když ho lidé sdílí, dobře hvězdičkují a tak dále …

Ivo Janáček

Jen ještě doplním jednu věc, oba weby si nijak agresivně nekonkurují a naopak navzájem na sebe často odkazují a to je na poklonu v dnešní době.

Dušan Majer

To považuji za samozřejmost – viz tento článek, který vytvořili společně autoři obou webů a vyšel na obou portálech ve stejnou chvíli. Jde nám o stejnou věc, tedy o popularizaci kosmonautiky. Skutečnost, že tvoříme pro různé weby nemůže být překážkou, právě naopak – je to výhoda. Každý z našich webů má možnost oslovit jinou část veřejnosti a dostat tak informace i k lidem, na které ten druhý třeba nedosáhne. Čím více bude popularizačních projektů, tím více budou lidé o kosmonautice informováni.

Jan Jančura

Naprosto s Vámi souhlasím a děkuji obě webům za skvělou práci a platformu pro diskuzi

Dušan Majer

Díky, jsme moc rádi, že nás čtete. 😉

Zdenek H

Taky bych se rád přidal a ocenil vaši vynikající práci, kterou tady už několik let odvádíte. Doufám že kosmonautika nepřestane být vašim koníčkem a vydržíte psát ještě hodně dlouho.
Děkuji

Dušan Majer

Říká se nikdy neříkej nikdy, ale po těch letech si opravdu myslím, že ještě nějakou chvíli vydržíme. 😉 Ustáli jsme různé situace a jedeme dál. Věřím tedy, že ještě „chvilku“ pojedeme dál.

Invc

Když už máte pánové (Dušan, Petr) povídavou … jak to snáší rodina? (Noční zpravodajství, noční komentované přenosy…)

Dušan Majer

No upřímně řečeno … 😀 zvykli si. Ale ne, teď vážně. Na podporu rodiny jsme si nikdy nemohl ani v nejmenším stěžovat. Vždycky jsem měl plnou podporu ve všem, co jsem dělal. Rodina je mi jednoznačnou oporou a vždy tomu tak bylo. Na oplátku se snažím být co možná nejužitečnější, když je chvilka kosmonautického volna. 😉

PetrK

Je mi trochu hloupé chválit tu autory odjinud, ale připojuji se k Ivovi. Kosmonautix a ElonX jsou dva z webů, kam chodím v podstatě denně. Komu čest, tomu čest. Díky.

Dušan Majer

Toho si moc vážíme, děkujeme!

samson

Vím, nechtěl jsem to komplikovat a rozepisovat kdo přesně jaký kanál má zpoplatněný a který ne. Myslel jsem to samozřejmě obecně, např. jako příspěvky od Mall.cz a u toho Tima ten YouTube.

Dušan Majer

Jasně, chápu. Nemám s tím problém. jde mi jen o to, aby se to uvedlo na pravou míru. Ony tyhle informace pak mohou neinformovaného čtenáře zmást a pak bude pracovat s nepravdou. 😉

Karel Zvoník

Kosmonautix žádnou vědeckou osvětu jen díky příspěvkům z „ošklivé“ reklamy na YouTube nešíří. Tato možnost lze vypnout. Web má z YouTube příjem 0 kč. Vím je to pro některé povrchní lidi stále k neuvěření, že tu funguje web, kam autoři přispívají bez nároku na honorář. A dělají to lépe než 99 procent „profesionálních“ a finančně podporovaných redakcí v ČR. To se pak místo spolupráce, poděkování nebo jiné formy podpory objevují podobné závistivé žvásty. Poprosím Vás, aby jste podobné bludy šířil jinde.

samson

Vím, nechtěl jsem to komplikovat a rozepisovat kdo přesně jaký kanál má zpoplatněný a který ne. Myslel jsem to samozřejmě obecně, např. jako příspěvky od Mall.cz a u toho Tima ten YouTube.

Berlin

A proč ne 100 % ? Napadá mě řada novinářů, kteří odvádí dobrou práci a to je jejich situace složitější ve srovnání s psaním na blog. Už jen proto, že to dělají pro skutečně nejširší veřejnost a ne pro sektu, která kdyby jim jistý zde se vyskytující odborník znásilňoval matku napsali, jak skvělou práci děla

Karel Zvoník

Reagoval jsem ukvapeně a trochu přehnaně. Proto bych se chtěl omluvit. Nerad bych, aby se to někoho dotklo osobně. Nebo, aby to snad někdo vnímal jako projev arogance.

Ema Ma Misu

Velmi zajimavy vyklad ukazujici, ze je velmi obtizne definovat, co je vlastne spravedlive. Ale silne me zaujalo tvrzeni na konci: “Pokud se konstelaci skutečně podaří komerčně rozběhnout, nakopne to samotou astronomii bez přehánění tisíc krát více, než …” – z ceho tak usuzujete? Starlink je datova sit, kterou sice mohou pouzivat i astronomove, ale hvezdarny i a odlehlych mistech k datum pripojene jsou a lidi, kteri zpracovavaji rucne data take. Necekal bych obri priliv dobrovolniku ze slumu v Africe, kde lide ziji za pul dolaru denne (i kdyz by to samozrejme bylo pozitivni prekvapeni).

Kuba

Co je fazová anténa?

Ivo Janáček

Laicky tuším jak to funguje, je to plochá anténa, která však umí směřovat směr vyzařování. Tedy pokud se nepletu.

Snažil jsem se dohledat, ale našel jsem jen toto a nevím, zda je to správně, když tak mě, prosím, opravte.

https://cs.qwe.wiki/wiki/Phased_array

Invc

Ten odkaz je strojový překlad … dost mizerný.

Ale “phased array” je správné heslo – pro originál.

Ales

Jeste bych uvedl takovou zajimavost. Spoustu lidi si mysli ze do praxe tuto technologii dostalo az SX. Pritom technologie posunu faze neni nic noveho – viz. Napriklad sovetsky radar DUGA jiz tuto “technologii” zvladal.

A jeden takovy “skoro” priklad z praxe – pokud mate vice anten napr pro TV tak hlavne v dobach analogu se resila delka propojovaciho koaxalniho kabelu tak aby se amplitudy sladily. Delka tohoto kabelu je zavisla na frekvenci. Jak je to s digitalem netusim – nemam tv.

Martin B

Není nic nového, ale radikálně se liší užitím. Bšžné fázové antény stojí o několik řádů více než za co to chce prodávat SpaceX.

Ales

To prece nikdo nezpochybnuje. Ja mluvil o technologii jako takove. Ne o cene. A samozrejme ze SX bude mit ceny jinde – jinak to snad ani nejde 😉

Invc

Ono je to poměrně zrádné … pojem sfázovaných antén je příšerně široký a schovají se pod to jak “tři klacky s drátem” a jedním rádiem, tak meta-antény radarů složené z tisíců antén, a kde každá má separátní generátor signálu…

Jejich schopnosti jsou prakticky nesrovnatelné, stejně jako jejich složitost a i cena…

Ema Ma Misu

Pro prijem TV se pouzivaly 2 anteny a mezi nimi koax. Pro tohle se pouzivaji desitky az tisice anten a ten “koax” mezi nimi ma nastavitelnou delku a tim lze nastavit na kterou stranu to pole anten vysila (odkud prijima).

A protoze se to vsechno nastavuje fazi (elektronicky), tak tou antenou jde “otacet” velmi rychle a treba sledovat z druzice nejaky bod na povrchu Zeme.

Funguje to na principu interference. 2D analogie jsou vlny na hladine rybnika. Dejte na rybnik 100 “anten” vedle sebe a koukejte se kdy presne na ne prisla vlna od kamene vhozeneho o dost dal do vody. Kdyz za kazdou z tech “anten” udelate vhodne dlouhou zpozdovaci linku a vysledky sectete, tak se vam vlny z jednoho smeru sectou a z jinych smeru nesectou (prijde prvni, druha, treti …. docela dlouho tam bude zvysena hladina, ale jen o kousek). A vysilani funguje presne stejne – pokud dokazete ve vhodne okamziky vyslat sto malych vlnek (hodit kaminek do vody), vlny se ve vetsine smeru odectou a jenom v jednom zustanou zachovane.

Akorat rychlost svetla je o neco vyssi, nez rychlost vlny na rybnice, takze vsechno musi probihat s o trosku vetsi presnosti.

Invc

Originál je “phased array”
Český ekvivalent by byl sfázovaná anténní soustava.

PetrK

Je to to samé, co používá 802.11ac ?

Invc

mno … ne.

Invc

Není to úplně mimo (ne MIMO 🙂 … chvíli sem váhal, jestli se do toho pouštět, ale pak sem raději zvolil “lež dětem” a zvolil suché “ne”, jako reakci na “to samé” :).

Ano některé hlubší principy jsou stejné… ale … mno k čemu to přirovnat… asi jako rozdíl mezi 3 stavovými diodami a 4K OLED displayem ? 🙂

Ales

No vzhledem k tomu ze nejnizsi prenosova frekvence je 10.7 GHz, tak MIMO je trochu mimo. Ale u muska clovek nikdy nevi.

Proc nepouzit MIMO:
-vysilaci vykon je smerovy
-vysilaci frekvence je vyssi a dovoluje vyssi propusnost
-vysilaci vykon muze byt vyssi protoze nejsou v okoli lide jako napr. u wifi.
-drazsi prijimaci zarizeni (respektive konkurenceschopnost)

Proc pouzit MIMO:
-i s navysenim vsech parametru na max jim nebude stacit prenosova kapacita

Vic me ted toho nenapadlo, treba nekdo doplni…

PetrK

Stačila mi lež dětem 🙂 Inv(a) už nějakou chvíli znám, takže pro mne bylo důležitější to “mno…”, než to “ne” 🙂 Každý jiný by řekl “není to to samé, je to jen trochu podobné” 🙂

Vláďa

Koukam, že se tu rozjela debata o anténách na kmitočtech. Už jsem se zkoušel ptát, ale zatím nikdo nedal žádné informace, tak to zkusím i tady. Snad nevadí…

Neví někdo jak je to s kmitočty pro Starlink na který dostalo SpaceX povolení od FCC v Evropě? Existuje nějaká dohoda mezi CEPT a FCC co se týče koordinace při využívání kmitočtů? Co když nastane kolize a dojde k rušení stávajících služeb na území (nejen) Evropy? Předem díky za odpověď…

Petr Melechin

Na tohle jsem se ptal člověka z Českého telekomunikačního úřadu, tak pokud dostanu odpověď, najdete ji pak u nás v nějakém článku. Jinak nevím, jestli vám na tohle někdo dokáže s jistotou odpovědět.

Vláďa

Na to se docela těším, i když si nejsem jistej jestli názor ČTÚ něco řeší…. díky

Petr Melechin

Kdo by podle vás mohl u nás znát odpověď na tuhle otázku, když ne ČTÚ?

Vláďa

CEPT jakožto nadřízený orgán a autorita EU…

Vladimír Todt

Dlouhá diskuze. Někteří se tady vyčerpávají atd. A přitom ani písmenko ze zde napsaného sem neovlivní nic. :O Jako když se neexistující komáři v Antarktidě hádají, že je potřeba omezit/zachovat auta v EU. 🙂