Přehled plavidel a lodí SpaceX

Přeskočit na konkrétní loď:
OCISLY | GO Quest | GO Searcher | GO Navigator | JRTI | Finn Falgout | NRC Quest | Hawk | Lauren Foss | Shelia Bordelon | Ms. Tree | Ms. Chief | GO Discovery | Hollywood | Pacific Freedom | Neaktivní lodě

Společnost SpaceX vyrábí a provozuje kosmické lodě a rakety, jejichž starty jsou pro mnohé z nás stále impozantním zážitkem. Firma si ale zároveň pronajímá hned dvě flotily plavidel, které operují v Atlantiku a Pacifiku a starají se tak o zajištění přistání prvních stupňů Falconů na moři, případně o další technické zabezpečení s celým provozem raket spojeným. Pojďme se tedy na tato plavidla podívat trochu blíže a představit si je jedno po druhém.

Poslední aktualizace:

  • 5. 4. 2021 – Přidán profil nové lodi Shelia Bordelon; lodě Ms. Chief a Ms. Tree byly přesunuty do neaktivních (jejich osud je však zatím nejasný)
  • 1. 2. 2021 – Přidán profil remorkéru Lauren Foss
  • 30. 1. 2021 – Loď GO Discovery přesunuta mezi neaktivní; NRC Quest vrácena mezi aktivní, nyní zachraňuje kryty; Hawk přesunut mezi aktivní lodě
  • 4. 6. 2020 – Přidána fotka upgradované JRTI s popisky a novým robotem; vlastníky lodí Ms. Chief a Ms. Tree je SEACOR Marine
  • 6. 5. 2020 – Přidán remorkér Finn Falgout; lodě Hawk a NRC Quest byly přesunuty mezi neaktivní
  • 25. 1. 2020 – Na začátek článku jsem přidal rozcestník pro snadný přesun k lodi, která vás zajímá; odstranil jsem rozdělení na západní a východní flotilu, neboť ta západní už téměř neexistuje; lodi GO Discovery jsem udělal podrobnější profil; lodě Pacific Freedom a Hollywood jsem přesunul do neaktivních
  • 12. 1. 2020 – Doplněny aktuálnější informace a fotky lodi GO Navigator

Aktivní lodě

Of Course I Still Love You (OCISLY)

  • Působí ve východní flotile od r. 2015
  • Délka: 91 m
  • Šířka: 52 m

Autonomní přistávací plošina (ASDS = Autonomous Spaceport Droneship) pravidelně využívaná pro přistání prvních stupňů Falconu 9 ve vodách Atlantiku v případech, kdy první stupeň nemá kvůli náročnosti mise dostatek paliva pro návrat a přistání na pevnině. Plošina je také využívána pro přistání centrálního stupně Falconu Heavy.

Plošina je postavena na platformě pontonového plavidla Marmac 304, které bylo upraveno v loděnicích v Louisianě. Úpravy obsáhly rozšíření paluby pro zvětšení velikosti přistávací plochy, instalaci 4 polohovatelných propulzních hydromotorů s lodním šroubem zajišťujících udržení pozice plošiny na moři a také prvky pasivní protipožární ochrany motorového a elektrického zařízení na palubě.

Pozici plošina udržuje za pomoci GPS dat s přesností na 3 metry a zmíněných hydromotorů, to provádí sama autonomně. Dále je vybavena kamerami, senzory a dalšími měřícími zařízeními pro záznam a shromažďování dat o přistáních. Dvě antény slouží pro odesílání dat k satelitu a pro přeposílání telemetrie z přistávajícího prvního stupně. K dalšímu vybavení plošiny patří prvky jako protipožární hadice a děla či skrápěcí systém, který zajišťuje pokropení přistávací plochy vodou před přistáním stupně.

Na palubě OCISLY je speciální robot sloužící k zajištění stupně po přistání, kterému se přezdívá OctaGrabber nebo Roomba.

Jméno plošiny je převzato ze sci-fi knihy Hráč od Iaina M. Bankse.


GO Quest

  • Působí ve východní flotile od r. 2014
  • Vlastník: Guice Offshore
  • Provozovatel: Guice Offshore
  • Rok výroby: 2004
  • Délka: 52 m
  • Šířka: 11 m
  • Sledování lodi

GO Quest je doprovodnou lodí plošiny OCISLY. Zajišťuje přepravu personálu, který provádí přípravu autonomní plošiny pro přistání prvního stupně – například aktivuje propulzní hydromotory a ostatní zařízení. Poté se posádka vrátí na loď GO Quest, která se během přistání zdržuje v bezpečné vzdálenosti.

Po přistání technici provádějí zajištění prvního stupně a mají na starosti bezpečnost při přepravě, takže loď na cestě zpět do přístavu plošinu celou dobu doprovází.

Loď navíc disponuje vybavením pro shromažďování telemetrických údajů z přistávajícího stupně, která jsou pro SpaceX neocenitelná pro analýzu pro následující mise. GO Quest je v těchto momentech takovou pojistkou, kdy je přistávající stupeň mimo dosah pozemních stanic.

Loď na moře vyplouvá i v případech, kdy k přistání na autonomní plošině nedochází. Důvodem je právě ono shromažďování údajů telemetrie, například při experimentálním přistání na vodní hladině.


GO Searcher

  • Působí ve východní flotile od r. 2016
  • Vlastník: Guice Offshore
  • Provozovatel: Guice Offshore
  • Rok výroby: 2010
  • Délka: 52 m
  • Šířka: 11 m
  • Sledování lodi

GO Searcher je plavidlo, které je primárně určeno pro asistenci při přistání Crew Dragonu. Z toho důvodu vybaveno helipadem pro přistání vrtulníku, směrovou anténou krytou radomem pro komunikaci s Dragonem, zdravotnickým zařízením pro posádku a na zádi disponuje jeřábovým „A“ rámem pro vyzdvižení Dragonu z mořské hladiny.

Poprvé se loď naostro předvedla během nepilotované mise DM-1. Podobně by ale mohla asistovat u navrátivších se Dragonů programu CRS2 pro zásobování Mezinárodní vesmírné stanice, kdy na základě nových kritérií stanovených ve zprávě Kanceláře generálního inspektora NASA (NASA OIG) pro mise CRS2 agentura vyžaduje u časově citlivého nákladu dopravu na pevninu v časovém rozmezí 3–6 hodin po přistání Dragonu. Přítomnost vrtulníku se tedy nabízí jako velmi pravděpodobné a schůdné řešení.

Díky zmíněnému jeřábu je loď nasazována i během misí, kdy nedochází k zachycení aerodynamických krytů do sítě. Po přistání krytu na vodní hladinu dokáže GO Searcher jednu polovinu vyzvednout na palubu.


  • Působí ve východní flotile od r. 2018
  • Vlastník: Guice Offshore
  • Provozovatel: Guice Offshore
  • Rok výroby: 2010
  • Délka: 52 m
  • Šířka: 11 m
  • Sledování lodi

GO Navigator je sesterská loď lodi GO Searcher. Svého prvního nasazení se dočkala během mise DM-1, kdy posloužila týmu NASA, fotografům a kamerám při pozorování a živém přenosu přistání Crew Dragonu.

Stejně jako její sestra je loď vybavena jeřábovým „A“ rámem, a tak je nasazována během misí, kdy dochází k vylovení aerodynamického krytu po přistání na vodní hladině.

Loď postupně procházela úpravami – byla dovybavena platformou s nástavbou zdravotnického zařízení, dostala směrovou anténu krytou radomem pro komunikaci s Dragonem a především také helipad. Spolu s lodí GO Searcher tak SpaceX má dvě totožné lodě, které se mohou zastupovat při přistáních Crew Dragonu. Nebo je možné, že jedna z nich bude operovat ve vodách Mexického zálivu, kde se nacházejí  záložní přistávací oblasti pro Crew Dragony a také nákladní Dragony budoucích misí CRS2, kde je časový limit pro přepravu časově citlivého nákladu na pevninu stanoven v rozmezí 3–6 hodin.

Díky zmíněnému jeřábu je loď nasazována i během misí, kdy nedochází k zachycení aerodynamických krytů do sítě. Po přistání krytu na vodní hladinu dokáže GO Navigator jednu polovinu vyzvednout na palubu.


Just Read The Instructions (JRTI)

  • Působila v západní flotile od r. 2015, v létě 2019 se přesunula na východní pobřeží
  • Délka: 91 m
  • Šířka: 52 m

Autonomní přistávací plošina (ASDS = Autonomous Spaceport Droneship) využívaná pro přistání prvních stupňů Falconu 9 v případech, kdy první stupeň nemá kvůli náročnosti mise dostatek paliva pro návrat na pevninu.

Druhá plošina tohoto jména. Původní byla vyřazena z provozu v květnu 2015.

Plošina je postavena na platformě pontonového plavidla Marmac 303, které bylo upraveno v loděnicích v Louisianě a přes Panamský kanál dopraveno do Port of LA. Úpravy obsáhly rozšíření paluby pro zvětšení velikosti přistávací plochy, instalaci 4 polohovatelných propulzních hydromotorů s lodním šroubem zajišťujících udržení pozice plošiny na moři a také prvky pasivní protipožární ochrany motorového a elektrického zařízení na palubě. K dalšímu vybavení plošiny patří prvky jako protipožární hadice a děla či skrápěcí systém, který zajišťuje pokropení přistávací plochy vodou před přistáním stupně.

Pozici plošina udržuje za pomoci GPS dat s přesností na 3 metry a zmíněných hydromotorů, to provádí sama autonomně. Dále je vybavena kamerami, senzory a dalšími měřícími zařízeními pro záznam a shromažďování dat o přistáních. Dvě antény slouží pro odesílání dat k satelitu a pro přeposílání telemetrie z přistávajícího prvního stupně.

Zajištění prvního stupně se provádělo pomocí vzpěr a řetězů, jelikož plošina (zatím) není vybavena robotem, jako je OctaGrabber. SpaceX však pro tuto plošinu vyrábí nového robota.

Jméno plošiny je převzato ze sci-fi knihy Hráč od Iaina M. Bankse.

Plošina působila v západní flotile od r. 2015, ale v létě 2019 se přesunula na východ. Důvodem bylo nejspíš to, že v té době nebyly mnoho měsíců dopředu v plánu žádné starty SpaceX z Kalifornie. Plošina nejdříve strávila několik měsíců v loděnicích v Morgan City v Louisianě a v prosinci 2019 pak byla přesunuta do Port Canaveral k plošině OCISLY. Zde prošla údržbou a úpravami (například dostala výkonnější motory a vlastního robota).

Upgradovaná JRTI byla poprvé použita na misi Starlink v1-7 v červnu 2020.


Finn Falgout

  • Působí ve východní flotile od dubna 2020
  • Vlastník: Falgout Brothers Towing
  • Provozovatel: Falgout Brothers Towing
  • Rok výroby: 1975
  • Délka: 43,25 m
  • Šířka: 12,19 m
  • Sledování lodi

Remorkér k vlečení OCISLY. Poprvé byl použit při misi Starlink v1-6 v dubnu 2020.

Loď se dříve jmenovala Sea Venture nebo Janet.


NRC Quest

  • Působí v západní flotile od r. 2015
  • Vlastník: NRC International Holdings
  • Provozovatel: NRC International Holdings
  • Rok výroby: 2002
  • Délka: 48m
  • Šířka: 11m
  • Sledování lodi

NRC Quest bývala doprovodnou lodí plošiny JRTI. Zajišťovala přepravu personálu, který prováděl přípravu autonomní plošiny pro přistání prvního stupně. Posádka se poté vrátila na loď NRC Quest, která se během přistání zdržovala v bezpečné vzdálenosti.

Po přistání technici prováděli zajištění prvního stupně a měli na starosti bezpečnost při přepravě, takže loď na cestě zpět do přístavu plošinu celou dobu doprovázela.

Loď navíc disponuje vybavením pro shromažďování telemetrických údajů z přistávajícího stupně, která byla pro SpaceX neocenitelná pro analýzu pro následující mise. NRC Quest byl takovou pojistkou v momentech, kdy přistávající stupeň byl mimo dosah pozemních stanic. Loď na moře vyplouvala i v případech, kdy k přistání stupně na autonomní plošině nedocházelo. Důvodem bylo právě ono shromážďování údajů telemetrie, například při experimentálním přistání na vodní hladině.

NRC Quest je dále vybavena jeřábovým „A“ rámem, který umožňuje vyzdvižení nákladu z vodní hladiny. Z toho důvodu byla využívána také k vyzdvižení navrátivších se nákladních Dragonů a jejich přepravě do přístavu. Loď byla pro vylovení Dragonu naposledy využita během mise CRS-20. Od mise CRS-21 však Dragony přistávají v Atlantiku, takže pro tyto účely není NRC Quest potřeba.

Nyní je to poslední zbývající loď SpaceX na západním pobřeží USA, kde je nově využívána při záchraně aerodynamických krytů. Loď dokáže díky jeřábu a velké palubě vylovit obě poloviny krytu.


Hawk

  • Působí ve východní flotile od října 2017 (s přestávkami)
  • Vlastník: SeaBulk Towing
  • Provozovatel: SeaBulk Towing
  • Rok výroby: 1995
  • Délka: 33,5 m
  • Šířka: 12,2 m
  • Sledování lodi

Hawk je remorkér, který zajišťuje odvlečení OCISLY nebo JRTI do a z přistávací oblasti v Atlantiku, jelikož plošina není schopna se sama dopravit do místa přistání prvního stupně a zpět. Propulzní hydromotory plošiny jsou konstruovány pouze k udržení přesné pozice ve vzdálenosti i několika stovek kilometrů od pobřeží. Na dopravu do takové vzdálenosti je využíván remorkér.


Lauren Foss

  • Působí ve východní flotile od června 2020 (s přestávkami)
  • Vlastník: Foss Maritime Company
  • Provozovatel: Foss Maritime Company
  • Rok výroby: 2003
  • Délka: 45,66 m
  • Šířka: 12,2 m
  • Sledování lodi

Remorkér k vlečení OCISLY nebo JRTI. Poprvé byl použit při misi GPSIII-SV03 na konci června 2020.

Loď se dříve jmenovala Deborah W.


Shelia Bordelon

  • Působí ve východní flotile od března 2021
  • Vlastník: Bordelon Marine
  • Provozovatel: Bordelon Marine
  • Rok výroby: 2015
  • Délka: 68,33 m
  • Šířka: 15,8 m
  • Sledování lodi

Loď, kterou SpaceX začalo využívat v březnu 2021 pro účely lovení aerodynamických krytů z mořské hladiny. Loď k tomu využívá velký jeřáb a rozměrnou palubu, kam se vejdou minimálně dvě poloviny krytu.

Shelia Bordelon byla poprvé použita na misi Starlink v1-22, ale zatím není jasné, jestli se k flotile SpaceX přidává permanentně.


Neaktivní či občasně využívané lodě

GO Ms. Tree (dříve Mr. Steven)

  • Od r. 2017 působila v západní flotile, od r. 2019 působila ve východní flotile
  • Vlastník: SEACOR Marine
  • Provozovatel: Guice Offshore
  • Rok výroby: 2014
  • Délka: 63 m
  • Šířka: 10 m
  • Sledování lodi

GO Ms. Tree (dříve Mr. Steven) je moderní vysokorychlostní plavidlo specifické především svou rychlostí a použitím alternativního druhu pohonu, vodních trysek.

SpaceX loď využívá při pokusech o zachycení aerodynamických krytů a k tomuto účelu byla i dodatečně upravena. Na palubu byla namontována ocelová ramena, do kterých je natažena velká síť. Díky tomu si plavidlo v některých kruzích vysloužilo trefnou přezdívku „Pavoučí loď“. Na základě neúspěchů o zachycení krytu byla tato modifikace několikrát pozměněna, především se změnila délka ramen a velikost záchytné sítě. Naposledy prošla úpravami po nehodě v únoru 2019 během mise Nusantara Satu, kdy přišla o dvě ramena a záchytnou síť a byla poškozena paluba, loď tak zůstala mimo provoz. Teprve v druhé polovině května dostala nová ramena i síť.

Za příznivých podmínek je loď schopná se pohybovat až rychlostí 60 km/h.

Loď od roku 2017 působila na západním pobřeží, začátkem roku 2019 došlo k jejímu přesunu na východ do Port Canaveral.

V červnu 2019 byla loď přejmenována z Mr. Steven na GO Ms. Tree, jelikož její původní majitel SeaTran Marine zkrachoval, a tak loď nyní vlastní společnost Guice Offshore, která ji předtím jen provozovala.

Ms. Tree byla naposledy nasazena v únoru 2021 během mise Starlink v1-19, avšak stejně jako u několika předcházejících misích už neproběhl pokus o chycení krytu do sítě. V následujících měsících byla tato loď spolu se sesterskou Ms. Chief mimo provoz a v přístavu jim byla oběma odstraněna ramena pro zachytávací síť a další vybavení, které SpaceX přidalo kvůli záchraně aerodynamických krytů. Spekuluje se tedy, že služba těchto dvou lodí končí a SpaceX už bude kryty pouze lovit z vody pomocí lodí jako Shelia Bordelon nebo GO Searcher a GO Navigator.


GO Ms. Chief

  • Od r. 2019 působila ve východní flotile
  • Vlastník: SEACOR Marine
  • Provozovatel: Guice Offshore
  • Rok výroby: 2014
  • Délka: 61 m
  • Šířka: 10 m
  • Sledování lodi

Moderní vysokorychlostní plavidlo specifické především svou rychlostí a použitím alternativního druhu pohonu, vodních trysek.

Jedná se o sesterskou loď k GO Ms. Tree, které SpaceX společně využívá při pokusech o zachycení aerodynamických krytů.

Loď se dříve jmenovala Capt. Elliot McCall. Plavidlo se k flotile SpaceX přidalo v srpnu 2019 s úkolem chytat druhou polovinu aerodynamického krytu a bylo přejmenováno na Ms. Chief. Instalace ramen a sítě proběhla v říjnu 2019 a první pokus o zachycení krytu do sítě proběhl 17. prosince 2019 během mise JCSAT-18/Kacific-1. První úspěšné zachycení ale proběhlo až o 7 měsíců později na misi ANASIS-II.

Ms. Chief byla naposledy nasazena v únoru 2021 během mise Starlink v1-19, avšak stejně jako u několika předcházejících misích neproběhl pokus o chycení krytu do sítě. V následujících měsících byla tato loď spolu se sesterskou Ms. Tree mimo provoz a v přístavu jim byla oběma odstraněna ramena pro zachytávací síť a další vybavení, které SpaceX přidalo kvůli záchraně aerodynamických krytů. Spekuluje se tedy, že služba těchto dvou lodí končí a SpaceX už bude kryty pouze lovit z vody pomocí lodí jako Shelia Bordelon nebo GO Searcher a GO Navigator.


GO Discovery

  • Aktivní na východním pobřeží od konce roku 2019
  • Vlastník: Guice Offshore
  • Provozovatel: Guice Offshore
  • Rok výroby: 2014
  • Délka: 53,65 m
  • Šířka: 14 m
  • Sledování lodi

Loď byla několikrát použita pro přepravu komponent a nástrojů pro výrobu Starship z Floridy do Brownsville v Texasu.

Dříve se jmenovala Mr. Ernie a Ms. Taylor.


Hollywood

  • Působí ve východní flotile od r. 2019
  • Vlastník: TradeWinds Towing
  • Provozovatel: TradeWinds Towing
  • Rok výroby: 1985
  • Délka: 32,5 m
  • Šířka: 10,2 m
  • Sledování lodi

Hollywood je remorkér, který zajišťuje odvlečení OCISLY do a z přistávací oblasti v Atlantiku, jelikož plošina není schopna se sama dopravit do místa přistání prvního stupně a zpět. Propulzní hydromotory plošiny jsou konstruovány pouze k udržení přesné pozice ve vzdálenosti i několika stovek kilometrů od pobřeží. Na dopravu do takové vzdálenosti je využíván remorkér.


Pacific Freedom

  • Působila v západní flotile od r. 2016 do ledna 2019
  • Vlastník: Pacific Maritime Group
  • Provozovatel: Pacific Maritime Group
  • Rok výroby: 1976
  • Délka: 35 m
  • Šířka: 11 m
  • Sledování lodi

Pacific Freedom je remorkér, který zajišťuje odvlečení JRTI do a z přistávací oblasti v Pacifiku, jelikož plošina není schopna se sama dopravit do místa přistání prvního stupně a zpět. Propulzní hydromotory plošiny jsou konstruovány pouze k udržení přesné pozice ve vzdálenosti i několika stovek kilometrů od pobřeží. Na dopravu do takové vzdálenosti je využíván remorkér.


GO Pursuit

  • Aktivní od února 2018 do srpna 2018 a poté v prosinci 2018 a v březnu 2021
  • Asistenční loď používaná k vylovení aerodynamického krytu z vodní hladiny

Just Read the Instructions (1. verze)

  • Aktivní v roce 2015
  • Představena v listopadu 2014 na Twitteru Elona Muska
  • Postavena na platformě pontonového plavidla Marmac 300
  • JRTI se do akce vydala jen dvakrát během roku 2015
  • SpaceX si mezitím pronajalo dvě nové ASDS a po dokončení patřičných úprav byla původní JRTI v květnu 2015 vyřazena ze služby

Signet Warhorse III

  • Aktivní v únoru 2019 při misi Nusantara Satu
  • Nejsilnější a nejrychlejší remorkér, který kdy OCISLY táhnul
  • Nasazený byl z důvodu urychlení návratu plošiny do přístavu před následující misí DM-1

John Henry

  • Aktivní v lednu 2019 během mise Iridium-8
  • Doprovodná loď JRTI

Rachel

  • Aktivní v květnu 2018 během mise Bangabandhu-1
  • Remorkér k vlečení OCISLY

Betty R Gambarella

  • Aktivní od srpna do listopadu 2017
  • Remorkér k vlečení JRTI

Elsbeth III

  • Aktivní od listopadu 2014 do září 2017
  • Remorkér k vlečení OCISLY

Kelly C

  • Aktivní v červnu 2017 během mise Iridium-2
  • Remorkér k vlečení JRTI

Pacific Warrior

  • Aktivní v lednu 2017 během mise Iridium-1
  • Remorkér k vlečení JRTI

American Islander

  • Aktivní od roku 2012 do května 2014 během prvních čtyř misí programu CRS
  • Loď využívána k vyzdvižení Dragonu z vodní hladiny a jeho dopravě do přístavu

American Spirit

  • Aktivní v září 2013 během mise CASSIOPE
  • Doprovodná loď

American Champion

  • Aktivní v letech 2010–2012 během misí COTS-1 a COTS-2
  • Asistenční loď, remorkér
Karel Zvoník



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
13 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
alien5

to se budou fakt delat pekne fotky nocni oblohy za to bude vse vypustene : https://www.youtube.com/watch?v=LGBuk2BTvJE

Jiří Hadač

Ono to nejak souvisi s clankem o lodich?

Ivo Janáček

Navíc tady k tomuto tématu byl článek a ještě k tomu navíc ten odkaz na video je naprostá hovadina, protože jde o vizualizaci polohy nikoliv o vizualizaci reálného stavu. Možná by bylo lepší napsat oč vám vlastně jde a proč to sem vůbec dáváte.

Jiří Hadač

Hezke kluci, jen pokud dobre pocitam, jeste tri mise a NRC Quest jde taky do duchodu. Mimochodem, kdyz ste psali nejrychlejsi remorker, o kolik uzlu rychlejsi to bylo?

Ivo Janáček

Jen tak mě napadlo, v oblasti lodí jsem naprostý laik. Proč se u tahání plošin nepoužívají propulzory (doufám, že to moc nekomolím) jako pomocný pohon ke zrychlení celkového transportu? A nebo se používají?

Karel Zvoník

Moderní lodě mají na přídi dokormidlovací zařízení, to máte zřejmě na mysli. To slouží plavidlům k manévrům. Bez příďového pohonu se za špatného počasí může klidně stát, že plavidlo neotočíte. Dobře také poslouží ke zpomalení. Na vodě také platí, že udržet plovoucí těleso co nejvíce v klidu na stanovené pozici vyžaduje právě velmi kvalitní propulzní system. Ten pokročilý se nazývá Dynamic Positioning system, používá se zkratka DP, který je rozdělen na kategorie a vyžaduje vyškolený personál.
comment image

Všechny tyto propulzory mají největší účinnost v menších rychlostech. Platí, že čím větší rychlost plavidla, tím menší účinnost dokormidlovacích zařízení. Každá loď má tzv. trupovou rychlost, což není nic jiného než nejvyšší možná rychlost daného plavidla. Každá loď vytváří příďové vlny a při zvyšování rychlosti se záď “propadá” do doliny příďové vlny a loď pluje stále více „do kopce“. Pokud dále přidáváme výkon motoru, rychlost se mění už jen minimálně a jen zvyšujete spotřebu. comment image
K základnímu pochopení pomůže i toto video:
https://www.youtube.com/watch?v=HTr9C1D7L60

Václav Procházka

Jen poznámka: Dokormidlovací zařízení slouží toliko k manévrům v přístavu atp.. U normálních lodí se Vám rozhodně nemůže stát, že byste bez něj na moři loď neotočil a to ani za špatného počasí. Pokud máte nějakou rozumnou rychlost proti vodě, pak je kormidlo dostatečně účinné:-)

tonda

Hezký článek,pěkně všechno shrnuté na jednom místě!Díky!Překvapilo mě,že přistávací plošina se před přistáním zkrápí vodou,to jsem netušil.Ale asi to je z důvodu ochrany před horkými spalinami,pokud se pletu,prosím,opravte mě,ať nežiju v nevědomosti!

Jansa Jaroslav

Já bych rád chtěl vidět budoucí lodní flotilu SpaceX pro Starschip SH. Jestli bude Elon Musk třeba využívat upravené plovoucí ropné plošiny jak pro start tak i přistávání.

Adam Ř

Nejste vy prorok? Nedávno SX za tímto účelem koupila 2 vysloužilé ropné plošiny