Odpovědi na nejčastější dotazy k tunelům Boring Company

Společnost Boring Company na svém webu aktualizovala sekci s často kladenými otázkami, která obsahuje spoustu nových informací a fotek, a tak jsem se rozhodl ji celou přeložit do češtiny. Dozvíte se, jak rychlý je nejnovější razicí stroj Prufrock, jak společnost dosáhla výrazného snížení nákladů na stavbu tunelů, jaké výhody má přepravní systém Loop, nebo jak je to s bezpečností tunelové sítě.


K vyřešení problému zdrcujícího provozu musí být silnice rozšířeny do 3D prostoru, což znamená, že jsou potřeba buď létající auta, nebo tunely. Na rozdíl od létajících aut jsou tunely odolné proti povětrnostním vlivům, nepřekáží ve výhledu a nespadnou vám na hlavu. Velká síť tunelů umístěných do mnoha úrovní pod zemí by pomohla zmírnit dopravní zácpy v každém městě. Bez ohledu na to, jak moc město vyroste, vždycky lze přidat další úrovně tunelů.

The Boring Company (TBC), vytvořená Elonem Muskem, zakladatelem společností Tesla a SpaceX, konstruuje bezpečné, rychle vybudovatelné a levné dopravní, užitkové a nákladní tunely. Naše řešení veřejné dopravy, Loop, je navrženo tak, aby bylo nejrychlejším a nejbezpečnějším systémem vůbec.

Tunely

Výhody tunelů

  • Neomezená kapacita: Neexistuje žádné praktické omezení, kolik vrstev tunelů lze postavit, takže lze dosáhnout jakýchkoliv současných nebo budoucích kapacitních požadavků. Tato flexibilita kontrastuje s povrchovým systémem, kde je přidání pruhu na silnici často obtížné.
  • Minimální využití pozemků: Tunely minimalizují využití cenné plochy na povrchu. Tunely také nejsou v konfliktu s aktuálně provozovanými dopravními systémy, jako jsou silnice a chodníky.
  • Minimální dopad na povrch: Konstrukce a provoz tunelu nevytvářejí žádný rozpoznatelný povrchový hluk nebo vibrace. Konstrukce a provoz tunelu jsou neviditelné, tiché a nezjistitelné.
  • Provoz odolný proti povětrnostním vlivům: Teplota, déšť, sníh a vítr na povrchu nemají vliv na provoz systému.
  • Flexibilní architektura: Architektura může flexibilně podporovat různé druhy dopravy (veřejná doprava, pohyblivé chodníky, chodníky pro pěší a nákladní přeprava).
  • Budoucí rozšíření: Z výše uvedených důvodů je mnohem jednodušší rozšířit systém založený na tunelech než systém na povrchu.

Tunel pro systém Loop (Zdroj: The Boring Company)

Proč to dosud nikdo neudělal?

V současnosti je ražba tunelů velmi drahá – u mnoha projektů stojí vyražení jednoho kilometru 100 milionů až 1 miliardu dolarů. Aby bylo možné realizovat rozsáhlé sítě tunelů, musí být náklady na tunely sníženy desetinásobně, přičemž naše tunely pro Loop v současné době stojí přibližně 10 milionů dolarů za kilometr.

Razicí stroje

TBC postupně vyvinula tři generace strojů – Godot (běžný razicí stroj), Godot+ (o 50 % rychlejší než Godot) a Prufrock. Každý stroj byl vyvinut s cílem zrychlit tunelování a snížit náklady.

Razicí stroj Godot (Foto: The Boring Company)

Standardní razicí stroj obvykle vyrazí jednu míli za 8–12 týdnů, což je přibližně 14x pomalejší než zahradní hlemýžď ​​(samozřejmě v závislosti na konkrétním hlemýždi).

Prufrock byl navržen pro tunelování přímo z povrchu a je více než 10krát rychlejší než Godot. Prufrock byl původně navržen tak, aby vyrazil více než jednu míli za týden, s dlouhodobějším cílem dosáhnout rychlosti tunelování srovnatelnou s desetinou rychlosti lidské chůze, což je 7 mil za den.

Razicí stroj Prufrock (Foto: The Boring Company)

Jak zvyšujeme rychlost tunelování?

Prufrock, naše třetí generace razicího stroje, obsahuje následující konstrukční změny a úpravy:

1. Ražba rovnou z povrchu: Zahájení tunelování přímo přímo z povrchu eliminuje potřebu vykopat startovací jámu, což je drahé a pomalé. Místo toho je Prufrock přivezen na kamionu, nakloní se dolů a do 48 hodin už razí tunel. Stroj navíc po dokončení ražby opět vyjede na povrch, takže není nutné vykopávat drahou jámu pro vyjmutí stroje.

Ražba pomocí stroje Prufrock (Zdroj: The Boring Company)

2. Nepřetržitá ražba: Instalace prefabrikovaných segmentů tunelu současně s ražbou eliminuje potřebu zastavovat stroj každé dva metry (tato zastavení jsou běžná u strojů razících v měkké půdě).

3. Ztrojnásobení výkonu: Kombinace ztrojnásobení výkonu stroje s příslušnými vylepšeními v chladicích systémech znamená více výkonu a tím pádem vyšší rychlost ražby.

4. Odstranění kolejí: Využití segmentových přepravníků s gumovými koly namísto tradičních železničních lokomotiv. Tím se eliminuje časově náročná instalace a údržba kolejí a určitá bezpečnostní rizika, například vykolejení.

Speciální přepravník pro segmenty betonového ostění (Zdroj: The Boring Company)

Jak snižujeme náklady na stavbu tunelů?

TBC snižuje náklady na tunely pod 10 milionů dolarů za kilometr prostřednictvím řady vylepšení a inovací, včetně:

  • Vertikální integrace: Výroba razicích strojů, elektrických stavebních vozidel a betonového ostění tunelu vlastními silami.
  • Zmenšení a standardizace průměru tunelu: Změnšení průměru tunelu na 3,6 metru, což je o 30–60 % méně ve srovnání se standardním průměrem přepravních tunelů. Dále udržujeme stejný průměr tunelu pro všechny projekty, aby se zabránilo „znovuobjevení kola“ pokaždé, když TBC navrhne nějaký projekt a proces stavby.
  • Opětovné použití odpadního materiálu: Vývoj alternativních způsobů opětovného využití rubaniny vznikající při ražbě tunelu, včetně opětovného použití pro výrobu cihel a dlažebních kostek pro projekty bydlení a zkrášlování náspů.
  • Navrhování a používání plně elektrické tunelovací techniky: Stavba tunelu pomocí plně elektrické tunelovací techniky, včetně elektrického nákladního vozu pro přepravu betonových segmentů (dříve to byla elektrická lokomotiva), což má za následek čistší tunel s jednoduššími požadavky na větrání díky absenci dieselových zplodin.

Systém Loop

Co je to Loop?

Loop je plně elektrický systém veřejné hromadné dopravy s nulovými emisemi, ve kterém jsou cestující přepravováni prostřednictvím kompatibilních autonomních elektrických vozidel (AEV) rychlostí až 240 km/h uvnitř tunelů hlavní tepny mezi stanicemi. AEV jsou vozidla Tesla (Modely S, 3 a X), které v systému Loop fungují autonomně.

Tesla Model 3 v demonstračním tunelu v Hawthorne (Zdroj: Las Vegas Convention and Visitors Authority)

Jak vypadají stanice?

Existují tři typy stanic: povrchové stanice, podzemní stanice a podpovrchové venkovní stanice.

Jaká je přepravní kapacita Loopu?

Přepravní kapacita Loopu se odvíjí od počtu, velikosti a rozestupu stanic. Obecně platí, že velkoobjemové systémy Loop mají kapacitu 10 000 lidí za hodinu. Pokud systém vyžaduje větší kapacitu, mohou být zkonstruovány dodatečné tunely. Pokud systém vyžaduje mnohem nižší kapacitu, tunelový systém zůstává stejný, ale jsou konstruovány menší a levnější stanice.

Kolik bude stát jízdenka?

Ceny jízdného jsou specifické pro každý projekt, ale budou srovnatelné nebo nižší než v případě současné veřejné dopravy.

Jak se Loop liší od metra?

Loop je expresní systém veřejné dopravy, který připomíná spíše podzemní dálnici než metro. Cestující dorazí přímo do svého konečného cíle bez zastavení díky jízdě v tunelu hlavní tepny a použití bočních tunelů pro nástup a výstup z AEV. Jinými slovy, pokud má linka metra 100 zastávek, vlak obvykle zastaví v každé stanici, takže cesta mezi zastávkou 1 a zastávkou 100 je dlouhá. Naproti tomu cestující v Loopu cestují přímo do svého cíle, kdekoli mezi zastávkami 1 až 100, aniž by museli zastavovat v mezistanicích. Expresní systém Loop umožňuje AEV cestovat rychleji než konvenční vozy metra (240 km/h versus 100 km/h).

Jak Loop zabraňuje vzniku zácp v místech pro nástup a výstup?

Na rozdíl od metra neexistuje žádný praktický horní limit počtu stanic, které lze postavit podél trasy tunelu, protože stanice mohou být malé jako jen dvě parkovací místa. Protože stanice vyžadují tak malou plochu, lze je snadno integrovat do rušných městských center, parkovacích garáží a sídlišť. Tato vysoká hustota stanic bude distribuovat provoz AEV a lidí mezi mnoho přístupových bodů. To zároveň poskytne pohodlnější místa pro nástup a výstup a sníží přetížení v obydlených oblastech. V případě potřeby lze pro zvýšení přepravní kapacity postavit větší stanice.

Jak Loop umožňuje pasařérům zůstat v bezpečí během pandemie COVID-19?

Na rozdíl od standardních systémů veřejné dopravy, přepravují vozidla pro Loop malý počet cestujících (třeba i jen jednoho). To umožňuje uživatelům Loopu cestovat s lidmi, které znají, a snižuje se tak riziko vystavení nemocím přenášeným vzduchem v davu. Kromě toho jsou velmi dobře známé povrchy, kterých se cestující ve vozidlech Loopu dotýkají, a tak je lze mezi jednotlivými jízdami snadno vyčistit a dezinfikovat.

Co je Hyperloop a jak se liší od Loopu?

Hyperloop je ultrarychlostní podzemní systém veřejné dopravy, ve kterém jsou cestující přepravováni rychlostí přes 1000 km/h ve vakuově uzavřeném tunelu. Zatímco Loop se používá pro kratší trasy ve městě, Hyperloop je vhodnější pro delší meziměstské trasy.

Současné tunely TBC jsou navrženy a postaveny tak, aby byly připraveny na případný přechod na Hyperloop.

Koncept společnosti Hyperloop Transportation Technologies (Zdroj: PriestmanGoode)

Bezpečnost

Bezpečnost vozidel

AEV (Tesla Model S, 3 a X) dosáhly nejvyššího 5hvězdičkového hodnocení NHTSA a mají nejnižší pravděpodobnost zranění ze všech testovaných vozidel.

Pravděpodobnost úrazu u vozidel testovaných NHTSA (Zdroj: Tesla)

Jak lidé evakuují?

Stejně jako u metra budou mít tunely pro Loop nouzové východy po celé trase. Na rozdíl od většiny podzemních systémů však Loop nemá žádná vnitřní nebezpečí (např. 600voltovou napájecí kolejnici) a celý zpevněný povrch slouží jako nouzový chodník; úniková cesta je tedy bezpečná a široká (navzdory zmenšenému průměru tunelu).

Co když dojde k požáru?

Riziko požáru je v systému Loop velmi nízké, protože ostění tunelu je nehořlavé (beton) a nepřidávají se žádné hořlavé materiály. Navíc zde neexistuje žádná elektrická napájecí kolejnice, což minimalizuje potenciální zdroje požáru. Dále to eliminuje potenciálně nebezpečné dopady (nepravděpodobného) vniknutí vody, se kterým se AEV dokážou bezpečně vypořádat. V nepravděpodobném případě, že dojde k požáru, ventilační systém tunelu odstraní kouř, aby cestující mohli bezpečně evakuovat.

Jaké další bezpečnostní prvky Loop má?

  • Široký chodník pro nouzový výstup,
  • Detekce plynu a kouře v reálném čase,
  • Větrací systém navržený podle norem NFPA,
  • Přímá komunikace z tunelu do řídicího centra prostřednictvím tunelových interkomů, mobilní služby a WiFi.

A co zemětřesení?

Správně navržené tunely jsou jedny z nejbezpečnějších míst během zemětřesení. Ze strukturálního bezpečnostního hlediska se tunel pohybuje rovnoměrně se zemí, zatímco budovy na povrchu reagují na zemětřesení jinak. Kromě toho je velké množství škod při zemětřesení způsobeno padajícími troskami, k čemuž uvnitř tunelů nedochází. Pár příkladů:

  • Zemětřesení v Northridge v roce 1994: Žádné poškození tunelů metra Los Angeles.
  • Zemětřesení Loma Prieta v roce 1989 (Severní Kalifornie): Žádné poškození tunelů, které navíc byly použity k přepravě záchranářů.
  • Zemětřesení v Mexico City v roce 1985: Žádné poškození tunelů, které navíc byly použity k přepravě záchranářů.

Stavba

A co inženýrské sítě?

Naše tunely se obvykle nachází v hloubce přibližně 10 metrů, takže jsou hluboko pod většinou inženýrských sítí, které jsou obvykle maximálně 3 metry pod povrchem. V případech, kdy jsou sítě umístěny hlouběji, se hloubka tunelu adekvátně zvětší.

První tunel pod výstavištěm v Las Vegas (Zdroj: Mark Damon/Las Vegas News Bureau)

Dochází při tunelování k hluku nebo rušivým vibracím na povrchu?

Ne. Jakmile je razicí stroj v hloubce kolem 9 metrů, proces ražby téměř není možné detekovat, zejména v měkké půdě. Provoz tunelu není slyšet a chodec zpravidla vytváří více povrchových vibrací než razicí stroj 10 metrů pod ním.

Co děláte se vzniklou rubaninou?

V typických tunelových projektech je vzniklá rubanina odvážena k likvidaci mimo místo stavby. Tento proces je nákladný, časově náročný, hlučný a neudržitelný z hlediska životního prostředí.

Část materiálu recyklujeme do užitečných cihel a dlažebních kostek, které lze použít k výstavbě všeho od cenově dostupného bydlení až po terasy. Toto není nový koncept, protože budovy byly stavěny z hlíny po tisíce let. Tyto bloky ze zeminy mohou být potenciálně použity pro část ostění tunelu, které je obvykle vyrobeno z betonu. Protože výroba betonu představuje 4,5 % světových emisí skleníkových plynů, využití rubaniny by snížilo dopad na životní prostředí i náklady na tunelování.

Cihly vyrobené z odpadní rubaniny (Zdroj: Teslarati)

Zdroj: The Boring Company FAQ




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
50 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře