Pokusy o zachycení krytů
| Do sítě | Do oceánu | Historie |
Fotomontáž ilustrující princip přistání krytu do sítě
SpaceX už několik let pracuje na projektu záchrany aerodynamických krytů svých raket. Kryt je dvoudílná skořápka na špičce rakety, která chrání náklad před akustickými a atmosférickými vlivy během letu. Kryty stojí několik milionů dolarů a jejich výroba trvá dlouho, a tak firma usiluje o jejich opakované používání. Každá z polovin je vybavena manévrovacími tryskami na stlačený plyn a také samořiditelnými padáky, které na základě GPS dokážou kryt navést do cílové oblasti, kde čeká loď Mr. Steven vybavená rozměrnou sítí. Přistání do sítě je nezbytné, neboť kontakt krytu s mořskou vodou jej znehodnotí.
Články s podrobnějšími informacemi o záchraně krytů a lodi Mr. Steven:
- Jak se SpaceX v průběhu let pokoušelo zachránit aerodynamický kryt
- Proč si SpaceX vybralo pro chytání krytů pavoučí loď Mr. Steven?
- Elonovinky #27: Jak SpaceX chytá aerodynamické kryty do obří sítě
- Mr. Steven už má novou obří síť pro zachycení aerodynamického krytu
- Co nám prozradily fotky krytů, které při přistání těsně minuly síť na lodi
Data jsou uvedena v SEČ, nebo SELČ.
Pokusy o přistání do sítě
Iridium-7
- Datum: 25. 7. 2018
- Cíl: Mr. Steven
- Oceán: Pacifik
- Výsledek: Neúspěch
- Typ krytu: Nový (2.0)
- Poznámky, videa, články:
- První pokus o zachycení krytu do zvětšené sítě
- Posádka lodi díky infrakamerám viděla přistávající kryt i ve tmě, ale zachycení se nezdařilo (nejspíš kvůli silnému větru)
- Jedna polovina byla v pořádku vylovena, ale druhá se rozpadla při vytahování z vody
- Článek: Posádka lodi Mr. Steven se pokoušela zachytit kryt s pomocí infrakamer
Iridium-6/GRACE-FO
- Datum: 22. 5. 2018
- Cíl: Mr. Steven
- Oceán: Pacifik
- Výsledek: Neúspěch
- Typ krytu: Nový (2.0)
- Poznámky, videa, články:
- Přistávající kryt minul síť o 50 metrů.
- Obě poloviny byly vyloveny z vody v dobrém stavu.
- Článek: Co nám prozradily fotky krytů, které při přistání těsně minuly síť na lodi
Iridium-5
- Datum: 30. 3. 2018
- Cíl: Mr. Steven
- Oceán: Pacifik
- Výsledek: Neúspěch
- Typ krytu: Starý
- Poznámky, videa, články:
- Řiditelný padák se při letu zamotal a kryt dopadl do vody ve vysoké rychlosti
- Kryt i přes potíže s padákem přistál do vody v jednom kuse
- Článek: Osud vylovených aerodynamických krytů z misí Paz a Iridium-5
Paz
- Datum: 22. 2. 2018
- Cíl: Mr. Steven
- Oceán: Pacifik
- Výsledek: Neúspěch
- Typ krytu: Nový (2.0)
- Poznámky, videa, články:
- První mise s novým typem krytu (“kryt 2.0”), který je malinko širší a je lépe uzpůsoben pro záchranu
- První pokus o přistání do sítě na lodi Mr. Steven
- Kryt síť minul o pár set metrů
- Kryt přistál ve vodě v jednom kuse, ale byl poničen při vylovení z vody a přesunu na palubu
- Článek: Osud vylovených aerodynamických krytů z misí Paz a Iridium-5
Přistání do oceánu
Telstar 19V
- Datum: 22. 7. 2018
- Oceán: Atlantik
- Výsledek: Neúspěch
- Typ krytu: Starý
- Poznámky, videa, články:
- Nevíme, jak přistání probíhalo, ale loď GO Pursuit do přístavu přivezla jednu poničenou polovinu krytu
SES-12
- Datum: 4. 6. 2018
- Oceán: Atlantik
- Výsledek: Úspěch
- Typ krytu: Starý
- Poznámky, videa, články:
- Nevíme, jak přistání probíhalo, ale loď GO Pursuit do přístavu přivezla jednu polovinu krytu v dobrém stavu
- Video krytu v přístavu
Bangabandhu-1
- Datum: 11. 5. 2018
- Oceán: Atlantik
- Výsledek: Nejasný
- Typ krytu: Starý
- Poznámky, videa, články:
- Nevíme, jak přistání probíhalo, ale loď GO Pursuit do přístavu jednu polovinu krytu přikrytou plachtou
TESS
- Datum: 19. 4. 2018
- Oceán: Atlantik
- Výsledek: Částečný úspěch
- Typ krytu: Nový (2.0)
- Poznámky, videa, články:
- Nevíme, jak přistání probíhalo, ale loď GO Pursuit do přístavu přivezla jednu poničenou polovinu krytu
- Video zachycující přesun poničené poloviny krytu v přístavu
KoreaSat 5A
- Datum: 30. 10. 2017
- Oceán: Atlantik
- Výsledek: Nejasný
- Typ krytu: Starý
- Poznámky, videa, články:
- Nevíme, jak přistání probíhalo, ale Mr. Steven (tehdy ještě bez ramen a sítě) přivezl do přístavu polovinu krytu přikrytou plachtou
NROL-76
- Datum: 1. 5. 2017
- Oceán: Atlantik
- Výsledek: Úspěch
- Typ krytu: Starý
- Poznámky, videa, články:
- Podle neoficiálních informací kryt přečkal návrat atmosférou, přistál v moři a následně byl úspěšně vyloven v jednom kuse
- Kryt prý přistál zhruba 6,5 kilometrů od cíle
- Článek: NROL-76: Spekulace o záchraně krytu a Blocku 4
SES-10
- Datum: 31. 3. 2017
- Oceán: Atlantik
- Výsledek: Nejasný
- Typ krytu: Starý
- Poznámky, videa, články:
- Historicky první zachráněný kryt
- Kryt podle Elona Muska úspěšně přistál v oceánu v jednom kuse
- Loď do přístavu přivezla kryt přikrytý plachtou (fotoalbum)
- Později byl poničený kryt vyfocen u budovy SpaceX na Mysu Canaveral
- SpaceX vydalo video zachycující tento kryt plující vesmírem před návratem do atmosféry
Historie projektu
- První zmínka o tom, že SpaceX zvažuje opakované použití aerodynamických krytů, se objevila v červnu 2015. Elon Musk tehdy na Twitteru prohlásil, že nalezený kryt vyplavený na Bahamách firmě pomůže se znovupoužitelností krytů.
- První důkaz, že SpaceX aktivně pracuje na záchraně krytů, přišel v březnu 2016 ve formě amatérských záběrů ze startu mise SES-9. Na nich bylo vidět, že kryty po oddělení od rakety používaly manévrovací trysky (viz toto video v časech 5:20 a 5:29).
- Elon Musk v červnu 2016 na Twitteru doplnil, že kryty budou časem disponovat také samořiditelnými padáky. Proslýchalo se, že SpaceX původně zvažovalo zachytávání krytů na padácích přímo ze vzduchu pomocí vrtulníků. Od toho však prý nakonec bylo upuštěno.
- Další výraznější zmínka o krytech přišla v únoru 2017 na tiskové konferenci u příležitosti prvního startu SpaceX z rampy LC-39A. Ředitelka SpaceX Gwynne Shotwell zde potvrdila, že firma se opravdu pokusí zachránit aerodynamické kryty a odhadovala, že k nějakým hmatatelným výsledkům by mohlo dojít ještě v roce 2017.
- První vážnější pokus o přistání krytu proběhl během mise SES-10 na konci března 2017. Elon Musk se na postartovní konferenci pochlubil, že kryt přistál do vody v jednom kuse a že v budoucnu budou kryty přistávat na jakémsi “skákacím hradě”, aby se zabránilo kontaktu krytů s korozivní mořskou vodou. Zachráněný kryt schovaný pod plachtou poté do přístavu přivezla loď GO Searcher.
- Nemalý úspěch během mise SES-10 Muska nejspíš naplnil optimismem, neboť pár dní poté na Twitteru prohlašoval, že ke znovupoužití krytu dojde ještě v roce 2017.
- Elon Musk v červnu 2017 na Twitteru prozradil, že společnost se potýká s problémy se samořiditelnými padáky. Zároveň ale odhadoval, že do konce roku se vše vyřeší.
- Řešením nakonec byl vývoj vylepšené verze krytu (“kryt 2.0”), kterou SpaceX od září 2017 do února 2018 testovalo v Ohiu, kde se nachází největší termální vakuová komora na světě.
- Upgradovaný kryt si odbyl premiéru při misi Paz v únoru 2018. Podle Elona Muska má kryt mírně větší průměr, ale především je lépe uzpůsoben pro projekt záchrany krytů.
- Během mise Paz se vydala na moře také speciální loď, o které jsme se poprvé dozvěděli v prosinci 2017. SpaceX vybavilo velmi rychlou loď Mr. Steven kovovou konstrukcí a sítí, do které by mohly dosednout kryty klesající na padácích. Prvotní pokusy o zachycení krytu do sítě během roku 2018 však byly neúspěšné.
- Mr. Steven byl v červenci 2018 vylepšen – byl vybaven 4x větší sítí.
Zajimalo by me, jestli nezvazovali nejakou formu motorickeho pristani. Ten padak je… Proste nevim, sam dost dlouho letam paragliding, i zavodne a pristani na presnost neni zvlast v obtiznejsich podminkach zrovna snadna zalezitost. A ze spatnych podminek na mori je vic nez dost. Tech krytu je skoda, zvlast pri jejich cene.
Určitě zvažovali spoustu různých metod. Každá měla výhody a nevýhody (cena, složitost, rizika…) a ve výsledku jim jako nelepší varianta vyšlo chytání krytů do sítě. Pokud se nakonec ukáže, že tudy cesta nevede, třeba se vrátí k některé jiné z dříve zvažovaných variant.
S tou přesností přistání je to divné. Myslel jsem, že se dneska na závodech běžně trefují na 2cm velký terč, a klidně několikrát po sobě. Tím ale nechci říct že je to snadné, zvlášť s krytem velkým jako autobus.
Ano, myslel jsem si to podobně.
To je samozrejme pravda (ostatne posledni zavody v presnosti pristani jsem letel ted v sobotu 🙂 Ale jde o podminky za jakych se leta a kridla na kterych se leta. Vemte take v uvahu, z jake vysky se leti, rychlosti vetru a smer v ruznych vrstvach, velikost toho krytu… Podminky za kterych muze odstartovat raketa jsou uplne nekde jinde, nez podminky pro presne pristani padakem a nedovedu si predstavit, ze se odlozi start s oduvodnenim nevyhovujiciho pocasi pro pristani krytu. Aby to nevyznelo spatne, nemam nic proti pouziti padaku, ostatne letani na nich je moje temer celozivotni vasen, jen se mi to zda technicky neskutecne narocne. Zvlast pokud se to ma stat “beznou” soucasti pouzivani F9.
Nedávno sem ty podmínky studoval, takže můžu říct, že si je hezky popsal, ba dokonce je jich ještě víc. Co se týká toho počasí, hezký a názorný příklad nám ukazuje Saocom 1. V místě dopadu krytu několikametrové vlny, Mr. Steven zůstal doma,ale raketu vlny nezajímají, takže se startovalo, a kryt šel do kšá. Dokonce se dá připojit i příklad Hispasatu, kdy se mělo zachraňovat, dokonce kvůli tomu letěla družice na subsynchronní dráhu, ale kvůli vlnám OCISLY nevyplula/odplula. Je zde sice otázka, zda by to takhle probíhalo, kdyby šlo o B5, ale to se asi teprve uvidí. Můžu se domnívat, že by se nestartovalo, ale je to jen moje domněnka.
Tak povětrnostní podmínky nejsou uprostřed oceánu asi vždycky ideální, ale už podle fotek je zřejmé, že to nebyl ten převažující důvod. Kryt ve většině případů přistál bez porušení do moře, někdy i na hladinu jako zrcadlo.
Křídlo/padák i výšku si SpaceX volí. Jde o to ten padák uřídit podle GPS. Vzhledem k tomu že přistát dovedou s nadzvukovou dvacetitunovou raketovou rourou… No asi je to něco jiného… Máte štěstí, šachy a dokonce i go už ovládli počítače, parašutismus zatím odolává. 🙂
Tak mne napadá, zda by to (padák s krytem) nemohli zkusit trefit (chytit) někam na zem, třeba do pouště. Mam podezření, že nad mořem vzduch proudí drobet chaotičtěji a nepředvídatelněji.
Jaky je vlastne duvod, ze kryty lovi z vody a vozi zpet? Podivat se, v jakem stavu prezily? Stahnout data ze senzoru? Zrecyklovat kov?
Rozhodně může být důvod všechno, co navrhuješ. Ale klidně bych přidal i další. Například aby měli co při pokusech shazovat z vrtulínku. Protože shazovat nepoužitý kryt je blbost, lepší použít takový, který už k ničemu není, ale na pokusy se zachytáváním je dobrý ještě dost a dost.
Co tak třeba jenom to základní, uklidit po sobě, pokud je to možné.
Já si myslím ,že chytání krytu do sítě je volovina.Zde hraje hlavní faktor a to je oceánský vítr ,který fouká nepředvídaně a často mění směr.Tento systém podle mne má malou procentní úspěšnost a časem se od toho upustí.Existuje jednodušší a mnohem levnější metoda,která nejenom zachytí oba kryty,ale hodí se i na zachytávání druhého stupně ve dne i v noci.Už jsem to jednou napsal,tak předem děkuji za mínusy.