Vyřazené prototypy Starship

Super Heavy Starship Demonstrátory

Přeskočit na konkrétní sekci:

Super Heavy: B9 | B8 | B7 | B5 | B4 | B3 | BN1
Starship: S27 | S25 | S24S23 | S22 | S21 | S20SN17/18/19SN16SN15 | SN12/13/14 | SN11 | SN10 | SN9 | SN8 | SN6 | SN5 | SN4 | SN3 | SN1 | Mk2 | Mk1
Demonstrátory: B2.1 | BN2.1 | NC12 | SN7.2 | SN7.1 | SN7 | SN2 | Zkušební nádrž č. 2 | Přistávací nádrž | Zkušební nádrž č. 1 | Starhopper

» Aktivní prototypy «


Přehled prototypů, které jsou ve výrobě nebo aktivním provozu, najdete zde. Průběh výroby prototypů Starship a Super Heavy můžete sledovat živě v našem článku, ve kterém informujeme o aktuálním dění ve Starbase, kde se prototypy vyrábějí a testují.

Poslední aktualizace:

  • 25. 11. 2023 – Aktualizace profilů Starship S25 a Super Heavy B9 po jejich testovacím letu
  • 29. 7. 2023 – Starship SN15 byla zlikvidována
  • 22. 7. 2023 – Starship S27 byla zlikvidována
  • 27. 5. 2023 – Starship S25 nakonec odstartuje, a tak byla přesunuta zpět mezi aktivní prototypy
  • 13. 5. 2023 – Starship S25 prošla kryogenní zkouškou, což by teoreticky mohlo značit, že se s ní stále počítá pro budoucí lety. Dokud to ale nebude potvrzeno, nechám ji ve vyřazených prototypech.
  • 21. 4. 2023 – Aktualizace profilů Starship S24 a Super Heavy B7 po jejich testovacím letu

Super Heavy

Super Heavy B9

Super Heavy B9 s nainstalovaným prstencem pro hot staging v srpnu 2023 (Foto: SpaceX)

Další prototyp rakety Super Heavy pro orbitální starty s celkem 33 Raptory druhé generace. První potenciální díl byl spatřen v březnu 2022. Výroba byla dokončena v prosinci 2022. Tento prototyp byl určen pro druhý orbitální start v kombinaci s lodí Starship S25.

Oproti B7 a B8 měl tento prototyp mnoho vylepšení. Podle portálu NASA Spaceflight měl vylepšené Raptory, které byly o něco jednodušší na výrobu, měly mít mírně vyšší tah a také obsahovaly elektrický systém pro vektorizaci trysky. Zároveň se předpokládalo zjednodušení konstrukce nosiče. Další změnou byla vylepšená ochrana motorové sekce pro případ selhání jednoho z Raptorů během letu. Dále byla anténa pro Starlink nově umístěna v horní části krytu vnějších tlakových nádob. Podrobnější přehled potvrzených vylepšení na B9 najdete v tomto anglickém článku.

Prototyp B9 byl 16. prosince 2022 převezen na orbitální rampu kvůli tlakovému testování (zatím bez nainstalovaných motorů). To proběhlo na konci prosince a 10. ledna 2023 pak byl prototyp převezen zpět do výrobního areálu. Po instalaci 33 Raptorů byla raketa převezena zpět na rampu 20. července 2023, kde o 3 dny později proběhl tankovací test a zkouška nového vodního systému pod vypouštěcím stolem. Následně byl 6. srpna proveden statický zážeh, který však byl ukončen předčasně kvůli selhání čtyř motorů.

Po statickém zážehu byl 8. srpna 2023 prototyp B9 převezen zpět do montážního areálu, kde proběhla instalace nového prstence na horní část rakety. Ten obsahuje průduchy a tepelnou ochranu kvůli novému způsobu oddělení lodi od nosiče (hot staging). Následně byla raketa 22. srpna převezena zpět na rampu, kde o dva dny později proběhl spin prime test motorů a 25. srpna následoval druhý statický zážeh trvající 6 sekund. Při něm bylo zažehnuto všech 33 Raptorů, avšak dva z nich se vypnuly předčasně. Následovalo připojení lodi Starship S25 kvůli finálnímu kombinovanému testování. Před startem pak byly ještě vyměněny některé součástky systému pro naklápění roštových kormidel.

Sestava Super Heavy B9 a Starship S25 nakonec odstartovala 18. listopadu 2023. Nosič vůbec poprvé úspěšně zažehnul všech 33 Raptorů, které spolehlivě fungovaly až do plánovaného vypnutí většiny z nich před oddělením stupňů. Následně se vůbec poprvé podařilo úspěšně oddělit kosmickou loď Starship (navíc novou metodou zvanou hot staging), a ta pak zažehla všech šest svých motorů. Super Heavy se poté začala vracet zpět k pobřeží kvůli pokusu o simulované přistání ve vodě, avšak v průběhu zpětného zážehu došlo k blíže neurčenému problému a výbuchu rakety. Loď Starship mezitím fungovala správně přes 5 minut a krátce před plánovaným vypnutím motorů z neznámého důvodu selhala a byla zničena destrukčním systémem.


Super Heavy B8

Super Heavy B8 během převozu z orbitální rampy na konci října 2022 (Foto: Kevin)

Další prototyp rakety Super Heavy. První potenciální díl byl spatřen v lednu 2022. Kompletace nádrží proběhla 7. července 2022. Typově je tento exemplář nejspíš téměř stejný jako B7.

Dne 20. září 2022 byl prototyp převezen na orbitální rampu, zatím bez nainstalovaných motorů a roštových kormidel. Následně ale neproběhly žádné testy a prototyp nakonec byl přeskočen ve prospěch pokročilejšího exempláře B9, který obsahuje řadu vylepšení. Super Heavy B8 strávila nějakou dobu v oblasti s vyřazenými prototypy a 19. ledna 2023 byla odvezena k likvidaci.


Super Heavy B7

První statický zážeh Super Heavy B7 na orbitální rampě 10. srpna 2022 (Zdroj: Elon Musk)

Prototyp rakety Super Heavy pro integrované starty. První díl byl spatřen na začátku října 2021. Jednalo se o puk, který byl poprvé uzpůsoben pro 13 středových motorů. B7 je tedy první prototyp s celkem 33 Raptory. Prototyp B7 je však kompatibilní pouze s novější variantou motoru (Raptor 2).

Tento prototyp by měl být určen pro první orbitální start spolu se Starship S24, ale plán se může změnit. Kompletace proběhla na začátku března 2022 a převoz dokončeného prototypu na rampu proběhl 31. března. Prototyp obsahuje nový typ kyslíkové přistávací nádrže a má jinak umístěné vnější tlakové nádoby. Kryty těchto nádob navíc poslouží jako aerodynamické plochy při návratu.

Prototyp B7 úspěšně absolvoval kryogenní zkoušku na orbitální rampě 4. dubna 2022 a 8. dubna byl přesunut z vypouštěcího stolu na stojan pro strukturální testování, kde prošel dalšími tlakovými zkouškami. Během jedné z nich došlo k poškození velké trubky, která přivádí metan z hlavní nádrže do motorů. Následně byl prototyp 18. dubna převezen zpět do montážního areálu, kde proběhly opravy a 6. května byl B7 převezen zpět na orbitální rampu kvůli dalšímu testování. Pak proběhly dva kryotesty 9. a 11. května 2022, které zřejmě měly za úkol prověřit provedené opravy. 14. května následoval převoz B7 zpět do montážního areálu kvůli instalaci roštových kormidel (nově mají trochu jiný tvar) a motorů Raptor.

Všech 33 motorů Raptor a jejich ochranné kryty byly nainstalovány během května a června 2022. Prototyp B7 byl poté 23. června převezen zpět na orbitální rampu. Přemístění rakety na vypouštěcí stůl poprvé zajistila ramena Mechazilly (v minulosti toto vždy zajišťoval běžný jeřáb). Následně začala další fáze testování, avšak 11. července 2022 došlo při testu roztočení Raptorů (spin prime) k neplánovanému výbuchu. Raketa proto byla následně převezena zpět do montážního areálu kvůli kontrolám a posouzení škod. Raketě nakonec byly vymontovány středové Raptory a prototyp byl převezen zpět na orbitální rampu 6. srpna 2022. Následně prototyp absolvoval několik spin prime testů a 10. srpna také statický zážeh jednoho Raptoru. O den později následoval 20sekundový zážeh jednoho Raptoru, který navíc otestoval autogenní tlakování nádrží. Poté byl prototyp B7 převezen zpět do montážního areálu kvůli instalaci zbývajících Raptorů.

Dne 23. srpna 2022 byl prototyp Super Heavy B7 se všemi 33 Raptory převezen zpět na orbitální rampu, kde o dva dny později absolvoval spin prime testy a 31. srpna také statický zážeh dvou Raptorů najednou. Poté byl na raketě vyměněn jeden motor a proběhly další spin prime testy (včetně zopakování zkoušky všech motorů, který v červenci vedl k výbuchu). Testování završil 19. září statický zážeh sedmi Raptorů. Raketa poté byla převezena zpět do montážního areálu kvůli upgradům před orbitálním startem.

Prototyp B7 byl 7. října 2022 převezen zpět na orbitální rampu, potenciálně naposledy. Raketa měla upravené okrytování a tepelnou ochranu motorové sekce. Dne 12. října pak došlo ke spojení  B7 a Starship S24 do jednoho celku. O pár dnů později byla sestava rozpojena a 20. října znovu spojena. Následovaly kombinované testy kompletní sestavy, při kterých byl do nádrží nosiče i lodi zkušebně tankován buď jen metan, nebo jen kyslík. Dne 8. listopadu byla sestava opět rozpojena a pokračovalo samostatné testování Super Heavy B7. Po dalších kryozkouškách a spin prime testu proběhl 14. listopadu statický zážeh 14 Raptorů najednou. O dva týdny později následoval další statický zážeh 11 Raptorů, který trval zhruba 13 sekund a byl proveden s plnou kyslíkovou nádrží kvůli otestování autogenního tlakování. Poté byly na raketě vyměněny dva Raptory a na začátku prosince byl prototyp B7 odvezen z rampy zpět do montážního areálu, kde bylo dokončeno ochranné okrytování motorů a další přípravy na finální testování a orbitální start.

Prototyp B7 byl znovu a potenciálně naposledy převezen na orbitální rampu 8. ledna 2023 a následující den k němu byla připojena loď Starship S24 kvůli kombinovaným tankovacím zkouškám, které proběhly 13., 18. a 23. ledna. Poté došlo k rozpojení prototypů a odvozu Starship S24 pryč z rampy v rámci provádění příprav na statický zážeh všech 33 motorů na B7 (jeden z nich byl na konci ledna vyměněn).

Několikasekundový test všech 33 motorů na Super Heavy B7 nakonec proběhl ve čtvrtek 9. února 2023 a byl z velké části úspěšný. Dva Raptory však při zkoušce nespolupracovaly, a tak bylo nakonec úspěšně zažehnuto „jen“ 31 motorů. Elon Musk následně upřesnil, že jeden motor byl záměrně vypnut ještě před zážehem a jeden se vypnul sám během testu. I přes tento menší nedostatek však šlo o světový rekord, neboť byla překonána sovětská raketa N1, která disponovala celkem 30 motory. Pro SpaceX byl s výsledek statického zážehu uspokojivý, protože firma se rozhodla test neopakovat a rovnou přejít k finálním přípravám na orbitální start. 17. února ještě proběhl spin prime test jednoho Raptoru na B7 (nejspíš jednoho z těch dvou, které se při předchozí zkoušce nezažehly). 11. března 2023 pak byl prototyp B7 sejmut z vypouštěcího stolu, pravděpodobně kvůli usnadnění finálních prací na orbitální rampě před startem.

Finální přípravy na orbitální start začaly 29. března 2023, kdy byl prototyp B7 umístěn zpět na orbitální stůl. 3. dubna pak následovala kryozkouška a 5. dubna byla připojena loď Starship S24. Následovat mělo kompletní tankování v rámci generálky předstartovních úkonů, ale z toho nakonec sešlo a SpaceX se rozhodlo rovnou přejít k pokusům o start. 12. dubna proto byla loď sejmuta z nosiče a v následujících dnech byly odjištěny nálože destrukčního systému na S24 i B7. 15. dubna pak byla loď opět umístěna na Super Heavy.

Start Super Heavy B7 se Starship S24 nakonec proběhl 20. dubna 2023, avšak selhal před oddělením lodi od nosiče, částečně kvůli selhání několika Raptorů během letu. Oba prototypy pak byly zničeny automatickou aktivací destrukčního systému.


Super Heavy B5

Zkompletovaná Super Heavy B5 během převozu z High Bay v prosinci 2021 (Foto: Cosmic Perspective)

Tento prototyp rakety Super Heavy měl být původně určený pro druhý orbitální start spolu se Starship S21, ale postupně nejspíš došlo ke změně plánu a prototyp nepoletí. První díly byly v Boca Chica spatřeny na začátku srpna 2021. Finální kompletace nádrží do jednoho celku proběhla 20. listopadu 2021. Následně byl prototyp přesunut z High Bay do oblasti s vyřazenými prototypy Starship. V červnu 2022 pak začala likvidace tohoto exempláře.

Jednou z odlišností oproti předchozímu prototypu B4 měla být přítomnost menší nádrže pro skladování kyslíku určeného pro přistávací manévry.


Super Heavy B4

Super Heavy B4 během převozu na rampu (Foto: Elon Musk)

Tento prototyp rakety Super Heavy byl původně určený pro první orbitální start spolu se Starship S20. První díly byly v Boca Chica spatřeny na začátku července 2021.

Pro první orbitální test raketa dostala 29 Raptorů. Konkrétně šlo o 9 klasických atmosférických motorů RC a 20 atmosférických motorů RB, které nejsou schopny vektorizace tahu.

I když byl předchozí prototyp B3 vybaven výkonnými metanovými manévrovacími tryskami, podle Elona Muska prozatím nejsou potřeba a pro první orbitální let měly být použity klasické trysky na stlačený dusík. Prototyp B4 byl navíc jako první vybaven ocelovými roštovými kormidly, která byla poháněna elektricky. B4 se od svých předchůdců lišil také tím, že měl vyztužený mezistupeň na vršku metanové nádrže. Výška rakety je 69 metrů.

Montáž prototypu včetně instalace všech 29 motorů byla dokončena 2. srpna 2021 a převoz na rampu následoval o den později. Prototyp byl 4. srpna přesunut na orbitální vypouštěcí stůl a 6. srpna k němu byla nakrátko připojena Starship S20. Dne 10. srpna byla B4 odvezena zpět do montážního areálu, kde byla raketa připravena na samostatné pozemní testování. Druhý převoz na orbitální rampu proběhl 8. září 2021. Raketa už rovnou měla nainstalováno všech 29 Raptorů, ale některé z nich byly před zahájením testování vyměněny. Prototyp B4 pak byl dočasně odstraněn z vypouštěcího stolu, údajně kvůli pracím na integrační věži a rampě. Zároveň byly kolem motorů nainstalovány ochranné kryty.

Dne 13. prosince 2021 byl prototyp B4 opět přesunut na orbitální stůl, kde pak počínaje 17. prosince proběhla série tří zkoušek s kryogenním dusíkem. Zároveň pokročila instalace krytů kolem motorů a externích tlakových nádob. 30. prosince pak byl prototyp znovu sejmut z vypouštěcího stolu.

Prototyp B4 byl umístěn zpět na vypouštěcí stůl 6. února 2022 pomocí jeřábu a o 4 dny později k němu byla připojena Starship S20 pomocí Mechazilly. Výsledná raketa posloužila jako kulisa při prezentaci Elona Muska o Starship.

14. února 2022 byla sestava na rampě opět rozpojena a Super Heavy B4 prošla několika dalšími kryogenními zkouškami. Dne 16. března 2022 byla sestava znovu spojena a oba prototypy absolvovaly dvě společné kryogenní zkoušky v následujících dvou dnech. 20. března byla Starship S20 znovu odpojena a 24. března byl prototyp B4 přesunut pryč z orbitálního stolu do zahrádky s ostatními vyřazenými prototypy. Tím skončilo testování B4, aniž by prototyp absolvoval jediný statický zážeh motorů. Pro první integrovaný let Starship byl nakonec použit pokročilejší prototyp Super Heavy B7.


Super Heavy B3

Statický zážeh Super Heavy B3 (Foto: SpaceX)

Druhý exemplář rakety Super Heavy. První díl byl v Boca Chica spatřen 19. ledna 2021, tehdy ještě označen jako BN2. Podle Elona Muska měl být tento prototyp vyroben, opatřen motory a vyvezen na orbitální rampu ještě před koncem dubna 2021, ale k tomu nakonec nedošlo. Původně mělo jít o první prototyp Super Heavy, který vzletí a provede krátký skok s dvěma až čtyřmi motory Raptor. Později měly být přidány další motory a „pokud se poštěstí, BN2 možná už bude schopný provádět orbitální starty,“ dodal Elon Musk. Nakonec ale došlo ke změně plánů a díly pro BN2 byly zkombinovány s prototypem BN3, který byl vyráběn od března 2021. Výsledný exemplář byl interně označován BN2 nebo Booster 2, ale později došlo k přejmenování na Booster 3 (B3).

Prototyp obsahoval řadu změn na základě ponaučení z výroby BN1. Velkým rozdílem je prohození hlavních nádrží – prototyp BN1 měl metanovou nádrž dole, zatímco B3 ji měl nahoře (stejně jako loď Starship). Prototyp neměl roštová kormidla, ale zato byl vybaven zkušební verzí metanových manévrovacích trysek.

Tento prototyp Super Heavy měl být původně použit na první orbitální misi spolu se Starship S20, ale pak došlo ke změně plánů a B3 poslouží pouze pro pozemní testování. Prototyp byl zkompletován 29. června 2021 a na rampu byl převezen 1. července, načež byl umístěn na upravený testovací stůl A. Zde pak 9. července proběhl test s plynným dusíkem a 12. července prototyp podstoupil tlakové testování s kryogenním dusíkem. Následně byly nainstalovány tři motory Raptor (RC57, RC59 a RC62). Další na řadě byl statický zážeh všech tří motorů, který úspěšně proběhl 19. července. Všechny Raptory byly následně odinstalovány a během srpna začala postupná likvidace prototypu přímo na rampě. Tehdy ale byla pouze odstraněna horní nádrž a spodní část byla zlikvidována až v lednu 2022.