Stav konstelace Starlink
Poslední aktualizace:
25. 9. 2023
Přehled základních informací a statistik o stavu satelitní konstelace Starlink a jejím budování. Stránka bude aktualizována po každém startu s družicemi Starlink.
Statistiky
Vynesené družice celkem
5178
(včetně prototypů)
Družice aktuálně na orbitě
4828
Funkční družice na orbitě
4797
Družice v aktivním provozu
4192
Vyhrazené starty (F9)
109
Vyhrazené starty (Starship)
0
Počet zákazníků
2 000 000
(září 2023)
Obsluhované země
62
(seznam)
Stav budování konstelace
Seznam uskutečněných startů
Přehled všech misí SpaceX s družicemi Starlink k 25. 9. 2023 (Autor: @_rykllan)
| Datum | Mise | Satelity | Orbita | Inklinace | Slupka | Poznámky |
| 22. 2. 2018 | Paz | 2 | 512 km | 97,46° | – | Na této misi byly vyneseny dva testovací satelity Tintin A a B jako sekundární náklad |
| 24. 5. 2019 | Starlink-1 | 60 | 550 km | 53° | 1 | 60 prototypů ve variantě v0.9, nebyly určeny pro ostrý provoz |
| 11. 11. 2019 | Starlink v1-1 | 60 | 550 km | 53° | 1 | První mise s družicemi v1.0 pro ostrý provoz |
| 7. 1. 2020 | Starlink v1-2 | 60 | 550 km | 53° | 1 | Jedna družice byla experimentálně začerněna (DarkSat) |
| 29. 1. 2020 | Starlink v1-3 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 17. 2. 2020 | Starlink v1-4 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 18. 3. 2020 | Starlink v1-5 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 22. 4. 2020 | Starlink v1-6 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 4. 6. 2020 | Starlink v1-7 | 60 | 550 km | 53° | 1 | Jedna experimentální družice se sluneční clonou (VisorSat) |
| 13. 6. 2020 | Starlink v1-8 | 58 | 550 km | 53° | 1 | První mise se sekundárním nákladem (3 družice) |
| 7. 8. 2020 | Starlink v1-9 | 57 | 550 km | 53° | 1 | Všechny družice poprvé obsahovaly sluneční clony; sekundární náklad (2 družice) |
| 18. 8. 2020 | Starlink v1-10 | 58 | 550 km | 53° | 1 | Sekundární náklad (3 družice) |
| 3. 9. 2020 | Starlink v1-11 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 6. 10. 2020 | Starlink v1-12 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 18. 10. 2020 | Starlink v1-13 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 24. 10. 2020 | Starlink v1-14 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 25. 11. 2020 | Starlink v1-15 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 20. 1. 2021 | Starlink v1-16 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 24. 1. 2021 | Transporter-1 | 10 | 560 km | 97,6° | 3 | Na této sdílené misi letělo také 10 zkušebních družic s lasery, poprvé do třetí slupky |
| 4. 2. 2021 | Starlink v1-18 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 16. 2. 2021 | Starlink v1-19 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 4. 3. 2021 | Starlink v1-17 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 11. 3. 2021 | Starlink v1-20 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 14. 3. 2021 | Starlink v1-21 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 24. 3. 2021 | Starlink v1-22 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 7. 4. 2021 | Starlink v1-23 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 29. 4. 2021 | Starlink v1-24 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 4. 5. 2021 | Starlink v1-25 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 9. 5. 2021 | Starlink v1-27 | 60 | 550 km | 53° | 1 | |
| 16. 5. 2021 | Starlink v1-26 | 52 | 550 km | 53° | 1 | Sekundární náklad (2 družice) |
| 26. 5. 2021 | Starlink v1-28 | 60 | 550 km | 53° | 1 | Poslední mise s družicemi typu v1.0 |
| 30. 6. 2021 | Transporter-2 | 3 | 560 km | 97,6° | 3 | Na této sdílené misi letěly také 3 družice pro třetí slupku |
| 14. 9. 2021 | Starlink 2-1 | 51 | 570 km | 70° | 2 | První mise pro druhou slupku, poprvé s družicemi typu v1.5 s lasery |
| 13. 11. 2021 | Starlink 4-1 | 53 | 540 km | 53,2° | 4 | První mise pro čtvrtou slupku |
| 3. 12. 2021 | Starlink 4-3 | 48 | 540 km | 53,2° | 4 | Sekundární náklad (2 družice) |
| 18. 12. 2021 | Starlink 4-4 | 52 | 540 km | 53,2° | 4 | První kalifornský start na dráhu s inklinací 53,2° |
| 6. 1. 2022 | Starlink 4-5 | 49 | 540 km | 53,2° | 4 | První floridský start letící na jihovýchodní trajektorii |
| 19. 1. 2022 | Starlink 4-6 | 49 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 3. 2. 2022 | Starlink 4-7 | 49 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 21. 2. 2022 | Starlink 4-8 | 46 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 25. 2. 2022 | Starlink 4-11 | 50 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 3. 3. 2022 | Starlink 4-9 | 47 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 9. 3. 2022 | Starlink 4-10 | 48 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 19. 3. 2022 | Starlink 4-12 | 53 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 21. 4. 2022 | Starlink 4-14 | 53 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 29. 4. 2022 | Starlink 4-16 | 53 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 6. 5. 2022 | Starlink 4-17 | 53 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 14. 5. 2022 | Starlink 4-13 | 53 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 14. 5. 2022 | Starlink 4-15 | 53 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 18. 5. 2022 | Starlink 4-18 | 53 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 17. 6. 2022 | Starlink 4-19 | 53 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 7. 7. 2022 | Starlink 4-21 | 53 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 11. 7. 2022 | Starlink 3-1 | 46 | 560 km | 97,6° | 3 | První vyhrazený start pro třetí slupku |
| 17. 7. 2022 | Starlink 4-22 | 53 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 22. 7. 2022 | Starlink 3-2 | 46 | 560 km | 97,6° | 3 | |
| 24. 7. 2022 | Starlink 4-25 | 53 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 10. 8. 2022 | Starlink 4-26 | 52 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 12. 8. 2022 | Starlink 3-3 | 46 | 560 km | 97,6° | 3 | |
| 19. 8. 2022 | Starlink 4-27 | 53 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 28. 8. 2022 | Starlink 4-23 | 54 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 31. 8. 2022 | Starlink 3-4 | 46 | 560 km | 97,6° | 3 | |
| 5. 9. 2022 | Starlink 4-20 | 51 | 540 km | 53,2° | 4 | Sekundární náklad (SHERPA-LTC2) |
| 11. 9. 2022 | Starlink 4-2 | 34 | 540 km | 53,2° | 4 | Sekundární náklad (BlueWalker 3) |
| 19. 9. 2022 | Starlink 4-34 | 54 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 25. 9. 2022 | Starlink 4-35 | 52 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 6. 10. 2022 | Starlink 4-29 | 52 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 20. 10. 2022 | Starlink 4-36 | 54 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 28. 10. 2022 | Starlink 4-31 | 53 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 17. 12. 2022 | Starlink 4-37 | 54 | 540 km | 53,2° | 4 | |
| 28. 12. 2022 | Starlink 5-1 | 54 | 530 km | 43° | 5 (v1.5) | První start pro pátou slupku, která je součástí licence pro síť druhé generace |
| 19. 1. 2023 | Starlink 2-4 | 51 | 570 km | 70° | 2 | |
| 26. 1. 2023 | Starlink 5-2 | 56 | 530 km | 43° | 5 (v1.5) | |
| 31. 1. 2023 | Starlink 2-6 | 49 | 570 km | 70° | 2 | Sekundární náklad (D-Orbit ION SCV009) |
| 2. 2. 2023 | Starlink 5-3 | 53 | 530 km | 43° | 5 (v1.5) | |
| 12. 2. 2023 | Starlink 5-4 | 55 | 530 km | 43° | 5 (v1.5) | |
| 17. 2. 2023 | Starlink 2-5 | 51 | 570 km | 70° | 2 | |
| 28. 2. 2023 | Starlink 6-1 | 21 | 530 km | 43° | 5 (v2-mini) | První mise s družicemi 2. generace ve zmenšené verzi V2-mini |
| 3. 3. 2023 | Starlink 2-7 | 51 | 570 km | 70° | 2 | |
| 17. 3. 2023 | Starlink 2-8 | 52 | 570 km | 70° | 2 | |
| 24. 3. 2023 | Starlink 5-5 | 56 | 530 km | 43° | 5 (v1.5) | |
| 29. 3. 2023 | Starlink 5-10 | 56 | 530 km | 43° | 5 (v1.5) | |
| 19. 4. 2023 | Starlink 6-2 | 21 | 530 km | 43° | 5 (v2-mini) | |
| 27. 4. 2023 | Starlink 3-5 | 46 | 560 km | 97,6° | 3 | |
| 4. 5. 2023 | Starlink 5-6 | 56 | 530 km | 43° | 5 (v1.5) | |
| 10. 5. 2023 | Starlink 2-9 | 51 | 570 km | 70° | 2 | |
| 14. 5. 2023 | Starlink 5-9 | 56 | 530 km | 43° | 5 (v1.5) | |
| 19. 5. 2023 | Starlink 6-3 | 22 | 530 km | 43° | 5 (v2-mini) | |
| 31. 5. 2023 | Starlink 2-10 | 52 | 570 km | 70° | 2 | |
| 4. 6. 2023 | Starlink 6-4 | 22 | 530 km | 43° | 5 (v2-mini) | |
| 12. 6. 2023 | Starlink 5-11 | 52 | 530 km | 43° | 5 (v1.5) | |
| 22. 6. 2023 | Starlink 5-7 | 47 | 530 km | 43° | 5 (v1.5) | |
| 23. 6. 2023 | Starlink 5-12 | 56 | 530 km | 43° | 5 (v1.5) | |
| 7. 7. 2023 | Starlink 5-13 | 48 | 530 km | 43° | 5 (v1.5) | |
| 10. 7. 2023 | Starlink 6-5 | 22 | 530 km | 43° | 5 (v2-mini) | |
| 16. 7. 2023 | Starlink 5-15 | 54 | 530 km | 43° | 5 (v1.5) | Poslední mise s družicemi typu v1.5 |
| 20. 7. 2023 | Starlink 6-15 | 15 | 530 km | 43° | 5 (v2-mini) | První start družic v2-mini z kalifornské rampy SLC-4E |
| 24. 7. 2023 | Starlink 6-6 | 22 | 530 km | 43° | 5 (v2-mini) | |
| 28. 7. 2023 | Starlink 6-7 | 22 | 530 km | 43° | 5 (v2-mini) | |
| 7. 8. 2023 | Starlink 6-8 | 22 | 530 km | 43° | 5 (v2-mini) | |
| 8. 8. 2023 | Starlink 6-20 | 15 | 530 km | 43° | 5 (v2-mini) | |
| 11. 8. 2023 | Starlink 6-9 | 22 | 530 km | 43° | 5 (v2-mini) | |
| 17. 8. 2023 | Starlink 6-10 | 22 | 530 km | 43° | 5 (v2-mini) | |
| 22. 8. 2023 | Starlink 7-1 | 21 | 525 km | 53° | 6 | První start pro šestou slupku |
| 27. 8. 2023 | Starlink 6-11 | 22 | 530 km | 43° | 5 (v2-mini) | |
| 1. 9. 2023 | Starlink 6-13 | 22 | 530 km | 43° | 5 (v2-mini) | |
| 4. 9. 2023 | Starlink 6-12 | 21 | 530 km | 43° | 5 (v2-mini) | |
| 9. 9. 2023 | Starlink 6-14 | 22 | 530 km | 43° | 5 (v2-mini) | |
| 12. 9. 2023 | Starlink 7-2 | 21 | 525 km | 53° | 6 | |
| 16. 9. 2023 | Starlink 6-16 | 22 | 530 km | 43° | 5 (v2-mini) | |
| 20. 9. 2023 | Starlink 6-17 | 22 | 530 km | 43° | 5 (v2-mini) | |
| 24. 9. 2023 | Starlink 6-18 | 22 | 530 km | 43° | 5 (v2-mini) | |
| 25. 9. 2023 | Starlink 7-3 | 21 | 525 km | 53° | 6 |
(Seznam chystaných misí najdete na stránce Plánované starty SpaceX)
Další zdroje a informace
- Vše o Starlinku
- Oficiální stránky Starlinku
- Typy tarifů:
- Mapa pokrytí, pozemních bran a družic
- Návod, jak snadno sledovat družice konstelace Starlink na noční obloze
- Jak SpaceX redukuje množství odrážejícího se světla ze Starlinků
- Jak často selhávají družice Starlink a co SpaceX dělá, aby zbytečně nevytvářelo kosmický odpad?
- Jak funguje antikolizní systém družic Starlink a jak SpaceX minimalizuje riziko vzniku odpadu na oběžné dráze
- Družice Starlink druhé generace
- Komunitní statistiky rychlosti Starlinku
- Podrobné statistiky o družicích konstelace Starlink
- Přehled dalších statistik a rekordů SpaceX
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.
Podpořte projekt ElonX
Podpořte projekt ElonX
Latest posts by Petr Melechin (see all)
- Mise Starlink 6-21 - 29. 9. 2023
- Mise Starlink 6-19 - 24. 9. 2023
- Mise Starlink 7-3 - 22. 9. 2023
Dnes jsem si vsimnul dalsi zajimave anomalie. Velkou cast satelitu v1.5 vynesenych pro 2. slupku nechavaji zrejme cilene zaparkovanou na docasne orbite kolem cca 359km. Je to dobre patrne pri porovnani jak rychle nastoupavaji druzice z davek 5-1 az 5-10 a 2-4 az 2-9. Prvni z techto davek (5-1 a 2-4) vypustili zhruba ve stejnem terminu a pak sly starty prubezne paralelne do 5. i 2. slupky. Druzice do 5.slupky jedou ve velkem “nahoru”, kdezto pres 50% tech pro 2. slupku “vyckava” (a to ze vsech davek nejen z tech cerstve vynesenych). Tusi nekdo jaky pro to muze mit SpaceX duvod? Prioritizace 5. slupky pred 2. v ramci snizeni rizika kolici pri vynaseni? To by ale slo lepe resit jiz u startu po “celych” davkach bez dlouheho ponechavani vice nez pulky druzic z davky na “plonkove” parkovaci orbite… Nebo nejake specialni testy na nizsich orbitach pri vysoke inklinaci? Proc ale u dnes jiz zastaralych druzic v1.5 a proc vzdy vice nez pulka davky?…
Zajímavý postřeh, ale odpověď neznám.
Duvod je jednoduchy. Kdyz se vynese vetsi pocet druzic najednou, tak cast z nich je urcena na jinou orbitalni rovinu, nez na kterou startovala raketa. Na nizsi obezne draze nekolik tydnu driftuji a az jsou spravne, zacnou zvysovat svou vysku. Druzice z pate slupky jsou tezsi, vynasi se jich min a jsou urceny jen pro jednu rovinu.
Těžší jsou zatím jen družice z misí Starlink 6-X. Maroš mluví o rozdílech mezi misemi 5-X a 2-X. Ty obě používají družice v1.5.
Nestojí za článek nový kryptonový pohon starlinku?
Vím, jsou okolo toho tajnosti… 😉
To, co se o novém ARGONOVÉM pohonu ví, jsem už rozebíral tady: https://www.elonx.cz/spacex-dopravilo-prvni-druzice-starlink-druhe-generace-na-obeznou-drahu-jsou-lepsi-ve-vsech-ohledech/
Díky za opravu… 😉
To je pravda, ale duvod je porad stejny. U slupky 2 je cca 20 satelitu na jednu rovinu, tzn. pri jednom startu se vynasi satelity do 3 rovin. U slupky 5 je jich cca 120 na jednu rovinu, takze jdou vsechny najednou a nepotrebuji driftovat.
Teori, realita je košatá…
A je to jen Vase teorie nebo to mate nejak potvrzene z duveryhodneho zdroje? Ono i u startu 5-X stoupaji druzice vetsinou ve 3 a vice sadach a ne najednou (coz by ale taky odpovidalo tomu rozdeleni cca 20 na jednu rovinu) a tedy obdobne jako u startu 2-X a taky obdobne jak tomu bylo i u startu 4-X, ktere maji tech cca 20 na jednu rovinu. Rozdil je pouze v casovych rozestupech nastoupavani jednotlivych sad v ramci davky z jednoho startu. Jedine kde lze pozorovat nastoupavani vsech druzic najednou jsou starty 3-X (kde je planovano 58 druzic na rovinu, coz by odpovidalo tomu stoupani vsech najednou do jedne roviny). Jelikoz starty do slupky 5-X jsou mimo puvodne formalne definovane slupky (jina vyska), je mozne, ze neplati ani konfigurace po 120 v rovine ale dle stoupani mozna budou prave po tech cca 20 v rovine (v podstate stejne jako 1., 4., 2. slupky jen s inklinaci 43°). Vzhledem k tomu, ze se vynaseji satelity v1.5, ktere se pry uz nevyrabeji (a tedy je jich k dispozici pouze omezene mnozstvi) mam osobne teorii, ze starty do 5-X mozna spise vytvori novou slupku, ktera “nahradi” dosluhujici 1. slupku se starymi druzicemi v1.0. A tedy je mozne, ze bude v obdobne konfiguraci s cca po 20 v rovine a je otazkou kolik jich bude celkem. Spolecne s doplnenim 2. a 3. slupky tim mozna uzavrou “prvni” generaci site s druzicemi v1.5 (formalne by jim to musela posvetit FCC). A “druha” generace site by se jiz budovala ciste s druzicemi v2.0 a vyssimi. Uspesne stazeni starsich druzic v1.0 (drive nez zacnou ve vetsim nekontrolovane samy pomalu padat) by navic mozna otevrelo moznost “doschvaleni” dalsich druzic do “druhe” generace. Ale to je pouze ma teorie/domenka. Uvidime jak se to dale vyjasni az k nam dopluji dalsi informace…
Tak to vypada, ze se slupkama a jejich parametry se jeste chvili bude michat gulas. Aktualne je 3. slupka (starty 3-1 az 3-4) ve vysce 563km s inklinaci 97,6° a dalsi 3 “test” druzice z mise Transporter letos snizili na cca 558km (taky s inklinaci 97,6°). Druzice ze startu 5-1 ted postupne umistuji do vysky 560km (coz je puvodni vyska/orbita pro 3. ale i puvodni 5. slupku 1.faze/generace) nicmene inklinaci maji 43° a na tuto orbitu osobne tipuji pujdou i vsechny dalsi ze startu 5-X. Kolik jich celkem bude uvidime… Zrejme naslo SpaceX skulinu v povolenich jak umistit druzice na schvalenou orbitu v jine inklinaci, kterou vice potrebuji vzhledem k aktualnim potrebam/provozu v siti. Evidentne jiz i znacne vylepsili jejich antikolizni system – puvodne schvalene slupky mely rozestup 10km, nove schvalene maji 5km a dnes v tech cca 560km jim to lita jen 2-3km nad/pod sebou. Uvidime kam umisti druzice ze startu 6-1, ktere maji taky inklinaci 43°, osobne tipuji, ze do oficialni nove slupky ve 530km, ktera je pro 43° inklinaci (ted se oznacuje jako slupka 5 pro druhou fazi/generaci).
2-3 km je opravdu málo. Je to srovnatelné s rozdíly letových hladin u letadel (5000 stop- cca 1500 m) . Jen ta rychlost je brutálně jiná. Antikolizní systém TCAS je patrně k ničemu. 20nM urazí za sekundu.
https://en.wikipedia.org/wiki/Flight_level
Nemáte pravdu, standardní výškové rozestupy u letadel jsou 1000 stop měřeno podle tlaku vzduchu tedy něco kolem 305 m což je pro většinu pasažérů stejná výška a tím pádem strach, že se letadla srazí. Tahat sem TCAS je zcela nesmyslné, protože družice nemají možnost manévrování v rámci jednotek sekund jako letadla, takže zcela mimo mísu.
Díky za opravu.
Taky jsem nad tím dumal a vypadá to, že ty provozní hladiny nejsou striktní a SpaceX může Gen2 družice provozovat v podstatě kdekoli v rozmezí 475 až 580 km, protože v povolení mají toleranci desítek kilometrů nad i pod schválenými hladinami.
Je to fakt zajimave az takovou volnost/diru v tom povoleni jsem opravdu necekal… V podstate 95km pasmo souvisleho prostoru kolem Zeme, to je slusny flak zabraneho mista… Uff…
Oprava 105km pasmo souvisleho prostoru… Asi bych mel oprasit zakladni matematicke operace… 😉
ULA je na prodej.
https://arstechnica.com/science/2023/03/sources-say-prominent-us-rocket-maker-united-launch-alliance-is-up-for-sale/
Co to znamená pro SpaceX?
Pro SpaceX v podstatě nic podle mě.
Ve statistice, tabulka Stav budování konstalace pro slupku 5,6,7 jsou uváděné vysoké počty plánovaných družic, jejich součet má být 7500, uvedené jednotlivé hodnoty 3x 3360?
Pravda, má to být jen 2500 družic v každé slupce. Těch 3360 kusů platilo pro verzi konstelace s 30 tisíci družicemi. Opravil jsem to.
Jaký je rozdíl mezi slupkou 3 a 5? Stejná výška, stejný sklon… ?
Jiná konfigurace družic v orbitálních rovinách. Viz tento přehled:
Možno mi niečo uniklo, no vlastne sa SpaceX už podarilo vyniesť a sprevádzkovať dostatok družíc podmienky FCC na 50% navrhovanej prvej fázy konštelácie do roku 2024 resp. 6 rokov od udelenia frekvenčných pásiem, dva roky s predstihom. To si pamätám aké aj tu boli búrlivé diskusie, ako sa to nedá stihnúť a že SpaceX si berie väčšie sústo aké zvládne 😀
Díky. Na mapě https://satellitemap.space/?constellation=starlink
Je hezky vidět, kde investují do pozemních bran. Prekvapilo mne, kolik jich je na Aljašce a v Chile.
Tyjo, pěkná mapa. 🙂
Jsem docela zvedavy jaka komercni cloudova platforma a pro jake sluzby jako prvni realne vynese a zprovozni sve servery na orbite s primym propojenim do Starlinku (tipuji, ze to spojeni bude pres laserova pojitka ruznych generaci). Pro takove reseni jiz postupne pozemni brany nebude potreba (i kdyz bude spousta dalsich, kde brany sve misto mit budou). Zatim to je zrejme jeste priserne drahe reseni se spoustou novych subsystemu/procesu k vyvoji a testovani ale s komercnim zprovoznenim Starship se to verim opet posune o kousek blize k realite.
Obávám se, že provozovat cloudové servery na orbitě nedává smysl.
1) Je na to potřeba ohromné množství elektřiny (na to by nestačily ani panely z ISS).
2) Velkým nepřítelem je radiace. Jediná nabitá částice se slušnou energii by dokázala změnit informaci v SSD popřípadě ho zničit, nebo zamotat hlavu procesoru. Například motory Merlin (pokud si správně pamatuji) mají každý tři počítače s dvoujádrovým procesorem, takže program se provádí současně 6x a to právě kvůli reálnému riziku, že nabitá částice kosmického záření prolétne křemíkovým čipem a buď ho poškodí, nebo ovlivní běh programu zcela nepředvídatelným způsobem.
3) neexistuje možnost servisování a výměny dílů.
4) Teplo. Procesory generují spostu tepla… a ve vesmíru se ho sakra blbě zbavuje.
5) Proč by to někdo chtěl dělat? Pokud uživatel není na podobné oběžné dráze … tak to cloudcentrum dělá tu nejhorší věc – pohybuje se….
Jediné co mě napadá je fyzická bezpečnost. Je to lepší než trezor. Ten jde dneska otevřít přes noc.
Ovšem bez pořádného antiradiačniho štítu a zdroje energie to nepůjde. A než na LEO, bezpečný cloud bych umístil spíše do asteroidu kde je trochu chraněný před radiaci a lépe se tam zbavuje tepla.
Naprostá většina bezpečnostních incidentů je v současné době čistě virtuálních … a to CC z principu musí být připojeno a vzdáleně spravovatelné… Fyzicka bezpečnost je “podružný” problém relativně snadno řešitelný na zemi.
Asteroid ? A kde ho vemem? Pokud vím, žádného vhodného souputníka nemáme nehledě na to, že CC milion kilometrů daleko je úplně k ničemu (ono je k ničemu už na GEO 40 000 km daleko…).
Navíc ta fyzická připojovací bezpečnost ve smyslu safety bude při bezdrátovém připojení významně horší.
Směrové (pohyblivé) optické spojení CC – carrier (např. Starlink na LEO) bude poměrně bezpečné (fyzicky) … a dál už je to jedno.
A umí to lidstvo z Měsíce?
Potažmo z Marsu a dále.
Zabezpečení proti zneužití/nabourání se ano. Zabezpečení proti přetížení/zničení na fyzické vrstvě ne. Potřebuješ mít data/výpočetní výkon nejen zabezpečená, ale i dostupná (a konzistentní (integrity)) – CIA
Datovému poli-sítí v https://en.m.wikipedia.org/wiki/Outer_space se nevyhneme, pokud chceme ovládat lety na Měsíc a dále.
Jedině že by zvládli laser komunikaci na velké vzdálenosti.
Nechám se překvapit.
Super 👍