Stav konstelace Starlink

Poslední aktualizace:
25. 9. 2023

Přehled základních informací a statistik o stavu satelitní konstelace Starlink a jejím budování. Stránka bude aktualizována po každém startu s družicemi Starlink.

Statistiky

Vynesené družice celkem

5178
(včetně prototypů)

Družice aktuálně na orbitě

4828

Funkční družice na orbitě

4797

Družice v aktivním provozu

4192

Vyhrazené starty (F9)

109

Vyhrazené starty (Starship)

0

Počet zákazníků

2 000 000
(září 2023)

Obsluhované země

62
(seznam)


Stav budování konstelace


Seznam uskutečněných startů

Přehled všech misí SpaceX s družicemi Starlink k 25. 9. 2023 (Autor: @_rykllan)

Datum Mise Satelity Orbita Inklinace Slupka Poznámky
22. 2. 2018 Paz 2 512 km 97,46° Na této misi byly vyneseny dva testovací satelity Tintin A a B jako sekundární náklad
24. 5. 2019 Starlink-1 60 550 km 53° 1 60 prototypů ve variantě v0.9, nebyly určeny pro ostrý provoz
11. 11. 2019 Starlink v1-1 60 550 km 53° 1 První mise s družicemi v1.0 pro ostrý provoz
7. 1. 2020 Starlink v1-2 60 550 km 53° 1 Jedna družice byla experimentálně začerněna (DarkSat)
29. 1. 2020 Starlink v1-3 60 550 km 53° 1
17. 2. 2020 Starlink v1-4 60 550 km 53° 1
18. 3. 2020 Starlink v1-5 60 550 km 53° 1
22. 4. 2020 Starlink v1-6 60 550 km 53° 1
4. 6. 2020 Starlink v1-7 60 550 km 53° 1 Jedna experimentální družice se sluneční clonou (VisorSat)
13. 6. 2020 Starlink v1-8 58 550 km 53° 1 První mise se sekundárním nákladem (3 družice)
7. 8. 2020 Starlink v1-9 57 550 km 53° 1 Všechny družice poprvé obsahovaly sluneční clony; sekundární náklad (2 družice)
18. 8. 2020 Starlink v1-10 58 550 km 53° 1 Sekundární náklad (3 družice)
3. 9. 2020 Starlink v1-11 60 550 km 53° 1
6. 10. 2020 Starlink v1-12 60 550 km 53° 1
18. 10. 2020 Starlink v1-13 60 550 km 53° 1
24. 10. 2020 Starlink v1-14 60 550 km 53° 1
25. 11. 2020 Starlink v1-15 60 550 km 53° 1
20. 1. 2021 Starlink v1-16 60 550 km 53° 1
24. 1. 2021 Transporter-1 10 560 km 97,6° 3 Na této sdílené misi letělo také 10 zkušebních družic s lasery, poprvé do třetí slupky
4. 2. 2021 Starlink v1-18 60 550 km 53° 1
16. 2. 2021 Starlink v1-19 60 550 km 53° 1
4. 3. 2021 Starlink v1-17 60 550 km 53° 1
11. 3. 2021 Starlink v1-20 60 550 km 53° 1
14. 3. 2021 Starlink v1-21 60 550 km 53° 1
24. 3. 2021 Starlink v1-22 60 550 km 53° 1
7. 4. 2021 Starlink v1-23 60 550 km 53° 1
29. 4. 2021 Starlink v1-24 60 550 km 53° 1
4. 5. 2021 Starlink v1-25 60 550 km 53° 1
9. 5. 2021 Starlink v1-27 60 550 km 53° 1
16. 5. 2021 Starlink v1-26 52 550 km 53° 1 Sekundární náklad (2 družice)
26. 5. 2021 Starlink v1-28 60 550 km 53° 1 Poslední mise s družicemi typu v1.0
30. 6. 2021 Transporter-2 3 560 km 97,6° 3 Na této sdílené misi letěly také 3 družice pro třetí slupku
14. 9. 2021 Starlink 2-1 51 570 km 70° 2 První mise pro druhou slupku, poprvé s družicemi typu v1.5 s lasery
13. 11. 2021 Starlink 4-1 53 540 km 53,2° 4 První mise pro čtvrtou slupku
3. 12. 2021 Starlink 4-3 48 540 km 53,2° 4 Sekundární náklad (2 družice)
18. 12. 2021 Starlink 4-4 52 540 km 53,2° 4 První kalifornský start na dráhu s inklinací 53,2°
6. 1. 2022 Starlink 4-5 49 540 km 53,2° 4 První floridský start letící na jihovýchodní trajektorii
19. 1. 2022 Starlink 4-6 49 540 km 53,2° 4
3. 2. 2022 Starlink 4-7 49 540 km 53,2° 4
21. 2. 2022 Starlink 4-8 46 540 km 53,2° 4
25. 2. 2022 Starlink 4-11 50 540 km 53,2° 4
3. 3. 2022 Starlink 4-9 47 540 km 53,2° 4
9. 3. 2022 Starlink 4-10 48 540 km 53,2° 4
19. 3. 2022 Starlink 4-12 53 540 km 53,2° 4
21. 4. 2022 Starlink 4-14 53 540 km 53,2° 4
29. 4. 2022 Starlink 4-16 53 540 km 53,2° 4
6. 5. 2022 Starlink 4-17 53 540 km 53,2° 4
14. 5. 2022 Starlink 4-13 53 540 km 53,2° 4
14. 5. 2022 Starlink 4-15 53 540 km 53,2° 4
18. 5. 2022 Starlink 4-18 53 540 km 53,2° 4
17. 6. 2022 Starlink 4-19 53 540 km 53,2° 4
7. 7. 2022 Starlink 4-21 53 540 km 53,2° 4
11. 7. 2022 Starlink 3-1 46 560 km 97,6° 3 První vyhrazený start pro třetí slupku
17. 7. 2022 Starlink 4-22 53 540 km 53,2° 4
22. 7. 2022 Starlink 3-2 46 560 km 97,6° 3
24. 7. 2022 Starlink 4-25 53 540 km 53,2° 4
10. 8. 2022 Starlink 4-26 52 540 km 53,2° 4
12. 8. 2022 Starlink 3-3 46 560 km 97,6° 3
19. 8. 2022 Starlink 4-27 53 540 km 53,2° 4
28. 8. 2022 Starlink 4-23 54 540 km 53,2° 4
31. 8. 2022 Starlink 3-4 46 560 km 97,6° 3
5. 9. 2022 Starlink 4-20 51 540 km 53,2° 4 Sekundární náklad (SHERPA-LTC2)
11. 9. 2022 Starlink 4-2 34 540 km 53,2° 4 Sekundární náklad (BlueWalker 3)
19. 9. 2022 Starlink 4-34 54 540 km 53,2° 4
25. 9. 2022 Starlink 4-35 52 540 km 53,2° 4
6. 10. 2022 Starlink 4-29 52 540 km 53,2° 4
20. 10. 2022 Starlink 4-36 54 540 km 53,2° 4
28. 10. 2022 Starlink 4-31 53 540 km 53,2° 4
17. 12. 2022 Starlink 4-37 54 540 km 53,2° 4
28. 12. 2022 Starlink 5-1 54 530 km 43° 5 (v1.5) První start pro pátou slupku, která je součástí licence pro síť druhé generace
19. 1. 2023 Starlink 2-4 51 570 km 70° 2
26. 1. 2023 Starlink 5-2 56 530 km 43° 5 (v1.5)
31. 1. 2023 Starlink 2-6 49 570 km 70° 2 Sekundární náklad (D-Orbit ION SCV009)
2. 2. 2023 Starlink 5-3 53 530 km 43° 5 (v1.5)
12. 2. 2023 Starlink 5-4 55 530 km 43° 5 (v1.5)
17. 2. 2023 Starlink 2-5 51 570 km 70° 2
28. 2. 2023 Starlink 6-1 21 530 km 43° 5 (v2-mini) První mise s družicemi 2. generace ve zmenšené verzi V2-mini
3. 3. 2023 Starlink 2-7 51 570 km 70° 2
17. 3. 2023 Starlink 2-8 52 570 km 70° 2
24. 3. 2023 Starlink 5-5 56 530 km 43° 5 (v1.5)
29. 3. 2023 Starlink 5-10 56 530 km 43° 5 (v1.5)
19. 4. 2023 Starlink 6-2 21 530 km 43° 5 (v2-mini)
27. 4. 2023 Starlink 3-5 46 560 km 97,6° 3
4. 5. 2023 Starlink 5-6 56 530 km 43° 5 (v1.5)
10. 5. 2023 Starlink 2-9 51 570 km 70° 2
14. 5. 2023 Starlink 5-9 56 530 km 43° 5 (v1.5)
19. 5. 2023 Starlink 6-3 22 530 km 43° 5 (v2-mini)
31. 5. 2023 Starlink 2-10 52 570 km 70° 2
4. 6. 2023 Starlink 6-4 22 530 km 43° 5 (v2-mini)
12. 6. 2023 Starlink 5-11 52 530 km 43° 5 (v1.5)
22. 6. 2023 Starlink 5-7 47 530 km 43° 5 (v1.5)
23. 6. 2023 Starlink 5-12 56 530 km 43° 5 (v1.5)
7. 7. 2023 Starlink 5-13 48 530 km 43° 5 (v1.5)
10. 7. 2023 Starlink 6-5 22 530 km 43° 5 (v2-mini)
16. 7. 2023 Starlink 5-15 54 530 km 43° 5 (v1.5) Poslední mise s družicemi typu v1.5
20. 7. 2023 Starlink 6-15 15 530 km 43° 5 (v2-mini) První start družic v2-mini z kalifornské rampy SLC-4E
24. 7. 2023 Starlink 6-6 22 530 km 43° 5 (v2-mini)
28. 7. 2023 Starlink 6-7 22 530 km 43° 5 (v2-mini)
7. 8. 2023 Starlink 6-8 22 530 km 43° 5 (v2-mini)
8. 8. 2023 Starlink 6-20 15 530 km 43° 5 (v2-mini)
11. 8. 2023 Starlink 6-9 22 530 km 43° 5 (v2-mini)
17. 8. 2023 Starlink 6-10 22 530 km 43° 5 (v2-mini)
22. 8. 2023 Starlink 7-1 21 525 km 53° 6 První start pro šestou slupku
27. 8. 2023 Starlink 6-11 22 530 km 43° 5 (v2-mini)
1. 9. 2023 Starlink 6-13 22 530 km 43° 5 (v2-mini)
4. 9. 2023 Starlink 6-12 21 530 km 43° 5 (v2-mini)
9. 9. 2023 Starlink 6-14 22 530 km 43° 5 (v2-mini)
12. 9. 2023 Starlink 7-2 21 525 km 53° 6
16. 9. 2023 Starlink 6-16 22 530 km 43° 5 (v2-mini)
20. 9. 2023 Starlink 6-17 22 530 km 43° 5 (v2-mini)
24. 9. 2023 Starlink 6-18 22 530 km 43° 5 (v2-mini)
25. 9. 2023 Starlink 7-3 21 525 km 53° 6

(Seznam chystaných misí najdete na stránce Plánované starty SpaceX)

Další zdroje a informace


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Latest posts by Petr Melechin (see all)



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

37 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Maroš

Dnes jsem si vsimnul dalsi zajimave anomalie. Velkou cast satelitu v1.5 vynesenych pro 2. slupku nechavaji zrejme cilene zaparkovanou na docasne orbite kolem cca 359km. Je to dobre patrne pri porovnani jak rychle nastoupavaji druzice z davek 5-1 az 5-10 a 2-4 az 2-9. Prvni z techto davek (5-1 a 2-4) vypustili zhruba ve stejnem terminu a pak sly starty prubezne paralelne do 5. i 2. slupky. Druzice do 5.slupky jedou ve velkem “nahoru”, kdezto pres 50% tech pro 2. slupku “vyckava” (a to ze vsech davek nejen z tech cerstve vynesenych). Tusi nekdo jaky pro to muze mit SpaceX duvod? Prioritizace 5. slupky pred 2. v ramci snizeni rizika kolici pri vynaseni? To by ale slo lepe resit jiz u startu po “celych” davkach bez dlouheho ponechavani vice nez pulky druzic z davky na “plonkove” parkovaci orbite… Nebo nejake specialni testy na nizsich orbitach pri vysoke inklinaci? Proc ale u dnes jiz zastaralych druzic v1.5 a proc vzdy vice nez pulka davky?…

Petr Bílek

Duvod je jednoduchy. Kdyz se vynese vetsi pocet druzic najednou, tak cast z nich je urcena na jinou orbitalni rovinu, nez na kterou startovala raketa. Na nizsi obezne draze nekolik tydnu driftuji a az jsou spravne, zacnou zvysovat svou vysku. Druzice z pate slupky jsou tezsi, vynasi se jich min a jsou urceny jen pro jednu rovinu.

PetrV

Nestojí za článek nový kryptonový pohon starlinku?
Vím, jsou okolo toho tajnosti… 😉

Naposledy upraveno před 3 měsíci uživatelem PetrV
PetrV

Díky za opravu… 😉

Petr Bílek

To je pravda, ale duvod je porad stejny. U slupky 2 je cca 20 satelitu na jednu rovinu, tzn. pri jednom startu se vynasi satelity do 3 rovin. U slupky 5 je jich cca 120 na jednu rovinu, takze jdou vsechny najednou a nepotrebuji driftovat.

PetrV

Teori, realita je košatá…

Maroš

A je to jen Vase teorie nebo to mate nejak potvrzene z duveryhodneho zdroje? Ono i u startu 5-X stoupaji druzice vetsinou ve 3 a vice sadach a ne najednou (coz by ale taky odpovidalo tomu rozdeleni cca 20 na jednu rovinu) a tedy obdobne jako u startu 2-X a taky obdobne jak tomu bylo i u startu 4-X, ktere maji tech cca 20 na jednu rovinu. Rozdil je pouze v casovych rozestupech nastoupavani jednotlivych sad v ramci davky z jednoho startu. Jedine kde lze pozorovat nastoupavani vsech druzic najednou jsou starty 3-X (kde je planovano 58 druzic na rovinu, coz by odpovidalo tomu stoupani vsech najednou do jedne roviny). Jelikoz starty do slupky 5-X jsou mimo puvodne formalne definovane slupky (jina vyska), je mozne, ze neplati ani konfigurace po 120 v rovine ale dle stoupani mozna budou prave po tech cca 20 v rovine (v podstate stejne jako 1., 4., 2. slupky jen s inklinaci 43°). Vzhledem k tomu, ze se vynaseji satelity v1.5, ktere se pry uz nevyrabeji (a tedy je jich k dispozici pouze omezene mnozstvi) mam osobne teorii, ze starty do 5-X mozna spise vytvori novou slupku, ktera “nahradi” dosluhujici 1. slupku se starymi druzicemi v1.0. A tedy je mozne, ze bude v obdobne konfiguraci s cca po 20 v rovine a je otazkou kolik jich bude celkem. Spolecne s doplnenim 2. a 3. slupky tim mozna uzavrou “prvni” generaci site s druzicemi v1.5 (formalne by jim to musela posvetit FCC). A “druha” generace site by se jiz budovala ciste s druzicemi v2.0 a vyssimi. Uspesne stazeni starsich druzic v1.0 (drive nez zacnou ve vetsim nekontrolovane samy pomalu padat) by navic mozna otevrelo moznost “doschvaleni” dalsich druzic do “druhe” generace. Ale to je pouze ma teorie/domenka. Uvidime jak se to dale vyjasni az k nam dopluji dalsi informace…

Maroš

Tak to vypada, ze se slupkama a jejich parametry se jeste chvili bude michat gulas. Aktualne je 3. slupka (starty 3-1 az 3-4) ve vysce 563km s inklinaci 97,6° a dalsi 3 “test” druzice z mise Transporter letos snizili na cca 558km (taky s inklinaci 97,6°). Druzice ze startu 5-1 ted postupne umistuji do vysky 560km (coz je puvodni vyska/orbita pro 3. ale i puvodni 5. slupku 1.faze/generace) nicmene inklinaci maji 43° a na tuto orbitu osobne tipuji pujdou i vsechny dalsi ze startu 5-X. Kolik jich celkem bude uvidime… Zrejme naslo SpaceX skulinu v povolenich jak umistit druzice na schvalenou orbitu v jine inklinaci, kterou vice potrebuji vzhledem k aktualnim potrebam/provozu v siti. Evidentne jiz i znacne vylepsili jejich antikolizni system – puvodne schvalene slupky mely rozestup 10km, nove schvalene maji 5km a dnes v tech cca 560km jim to lita jen 2-3km nad/pod sebou. Uvidime kam umisti druzice ze startu 6-1, ktere maji taky inklinaci 43°, osobne tipuji, ze do oficialni nove slupky ve 530km, ktera je pro 43° inklinaci (ted se oznacuje jako slupka 5 pro druhou fazi/generaci).

PetrV

2-3 km je opravdu málo. Je to srovnatelné s rozdíly letových hladin u letadel (5000 stop- cca 1500 m) . Jen ta rychlost je brutálně jiná. Antikolizní systém TCAS je patrně k ničemu. 20nM urazí za sekundu.
https://en.wikipedia.org/wiki/Flight_level

Ivo Janáček

Nemáte pravdu, standardní výškové rozestupy u letadel jsou 1000 stop měřeno podle tlaku vzduchu tedy něco kolem 305 m což je pro většinu pasažérů stejná výška a tím pádem strach, že se letadla srazí. Tahat sem TCAS je zcela nesmyslné, protože družice nemají možnost manévrování v rámci jednotek sekund jako letadla, takže zcela mimo mísu.

PetrV

Díky za opravu.

Maroš

Je to fakt zajimave az takovou volnost/diru v tom povoleni jsem opravdu necekal… V podstate 95km pasmo souvisleho prostoru kolem Zeme, to je slusny flak zabraneho mista… Uff…

Maroš

Oprava 105km pasmo souvisleho prostoru… Asi bych mel oprasit zakladni matematicke operace… 😉

PetrV
Rudolf Gomola

Ve statistice, tabulka Stav budování konstalace pro slupku 5,6,7 jsou uváděné vysoké počty plánovaných družic, jejich součet má být 7500, uvedené jednotlivé hodnoty 3x 3360?

Jiří Koudelka

Jaký je rozdíl mezi slupkou 3 a 5? Stejná výška, stejný sklon… ?

Samo

Možno mi niečo uniklo, no vlastne sa SpaceX už podarilo vyniesť a sprevádzkovať dostatok družíc podmienky FCC na 50% navrhovanej prvej fázy konštelácie do roku 2024 resp. 6 rokov od udelenia frekvenčných pásiem, dva roky s predstihom. To si pamätám aké aj tu boli búrlivé diskusie, ako sa to nedá stihnúť a že SpaceX si berie väčšie sústo aké zvládne 😀

PetrV

Díky. Na mapě https://satellitemap.space/?constellation=starlink
Je hezky vidět, kde investují do pozemních bran. Prekvapilo mne, kolik jich je na Aljašce a v Chile.

Vydra20

Tyjo, pěkná mapa. 🙂

Maroš

Jsem docela zvedavy jaka komercni cloudova platforma a pro jake sluzby jako prvni realne vynese a zprovozni sve servery na orbite s primym propojenim do Starlinku (tipuji, ze to spojeni bude pres laserova pojitka ruznych generaci). Pro takove reseni jiz postupne pozemni brany nebude potreba (i kdyz bude spousta dalsich, kde brany sve misto mit budou). Zatim to je zrejme jeste priserne drahe reseni se spoustou novych subsystemu/procesu k vyvoji a testovani ale s komercnim zprovoznenim Starship se to verim opet posune o kousek blize k realite.

Ota

Obávám se, že provozovat cloudové servery na orbitě nedává smysl.
1) Je na to potřeba ohromné množství elektřiny (na to by nestačily ani panely z ISS).
2) Velkým nepřítelem je radiace. Jediná nabitá částice se slušnou energii by dokázala změnit informaci v SSD popřípadě ho zničit, nebo zamotat hlavu procesoru. Například motory Merlin (pokud si správně pamatuji) mají každý tři počítače s dvoujádrovým procesorem, takže program se provádí současně 6x a to právě kvůli reálnému riziku, že nabitá částice kosmického záření prolétne křemíkovým čipem a buď ho poškodí, nebo ovlivní běh programu zcela nepředvídatelným způsobem.
3) neexistuje možnost servisování a výměny dílů.

Invc

4) Teplo. Procesory generují spostu tepla… a ve vesmíru se ho sakra blbě zbavuje.

5) Proč by to někdo chtěl dělat? Pokud uživatel není na podobné oběžné dráze … tak to cloudcentrum dělá tu nejhorší věc – pohybuje se….

LZ.

Jediné co mě napadá je fyzická bezpečnost. Je to lepší než trezor. Ten jde dneska otevřít přes noc.
Ovšem bez pořádného antiradiačniho štítu a zdroje energie to nepůjde. A než na LEO, bezpečný cloud bych umístil spíše do asteroidu kde je trochu chraněný před radiaci a lépe se tam zbavuje tepla.

Invc

Naprostá většina bezpečnostních incidentů je v současné době čistě virtuálních … a to CC z principu musí být připojeno a vzdáleně spravovatelné… Fyzicka bezpečnost je “podružný” problém relativně snadno řešitelný na zemi.

Asteroid ? A kde ho vemem? Pokud vím, žádného vhodného souputníka nemáme nehledě na to, že CC milion kilometrů daleko je úplně k ničemu (ono je k ničemu už na GEO 40 000 km daleko…).

PetrK

Navíc ta fyzická připojovací bezpečnost ve smyslu safety bude při bezdrátovém připojení významně horší.

Invc

Směrové (pohyblivé) optické spojení CC – carrier (např. Starlink na LEO) bude poměrně bezpečné (fyzicky) … a dál už je to jedno.

PetrV

A umí to lidstvo z Měsíce?
Potažmo z Marsu a dále.

PetrK

Zabezpečení proti zneužití/nabourání se ano. Zabezpečení proti přetížení/zničení na fyzické vrstvě ne. Potřebuješ mít data/výpočetní výkon nejen zabezpečená, ale i dostupná (a konzistentní (integrity)) – CIA

PetrV

Datovému poli-sítí v https://en.m.wikipedia.org/wiki/Outer_space se nevyhneme, pokud chceme ovládat lety na Měsíc a dále.
Jedině že by zvládli laser komunikaci na velké vzdálenosti.
Nechám se překvapit.

Igor Skrutek

Super 👍