Encyklopedie Tesly: Tesla Model S

Poslední aktualizace: 5. 5. 2019

Ještě před uvedením prvního Roadsteru do sériové výroby začala Tesla s vývojem čtyřdveřového liftbacku Model S (pod krycím jménem WhiteStar). Oficiální ohlášení proběhlo v polovině roku 2008. Tehdy se objevovaly různé spekulace o tom, že by Model S s rozšířeným dojezdem mohl být plug-in hybrid, Musk ale toto na konferenci následně popřel s tím, že Tesla vyvíjí pouze čisté elektromobily. První prototyp Modelu S byl představen v březnu 2009 v centrále SpaceX. Do dvou měsíců společnost přijala přes 1000 rezervací na tento automobil.

Původní prototyp Modelu S (Foto: Tesla)

Výroba začala v roce 2012 v továrně v kalifornském Fremontu. První Modely S byly držitelům rezervací předány v polovině téhož roku, oproti plánovanému roku 2011 šlo tedy o mírné zdržení. Výsledek ale stál za to. Nejlevnější varianta s dojezdem 224 km (40kWh baterie) za 56,5 tisíc dolarů (s tehdejším kurzem 1 130 000 korun) bez daní a dotací sice nebyla moc populární a Tesla ji do roka stáhla z prodeje, silnější varianty s 60kWh baterií s dojezdem 340 km a lepším vybavením se ale již během roku 2012 prodalo v Americe kolem 2 500 kusů. Za každý si Tesla účtovala 68 tisíc dolarů (1 360 000 Kč). Nejsilnější varianta měla tehdy dojezd přes 420 km (85kWh baterie) a prodávala se za 77,4 tisíc dolarů (1 548 000 Kč). Tyto varianty Tesla postupně obměňovala a momentálně nabízí tři verze s mnohem lepšími parametry, od změny obchodní strategie v únoru 2019 navíc šla s cenou výrazně dolů. Nejlevnější Model S si tedy lze v sousedním Německu pořídit za 2 100 000 Kč po započtení DPH, nejdražší Performance verze s velkým výkonem vyjde v základní výbavě do 2 500 000 korun.

Design Modelu S byl navržen Franzem von Holzhausenem, jenž ve firmě figuruje jako vedoucí designér. V roce 2016 se Model S dočkal drobného faceliftu, který kromě drobných designových proměn přinesl též HEPA filtr. Ten je schopen dle Tesly zachytit až 99,97 % nečistot. Další modernizace Modelu S přišla na jaře roku 2019, tentokrát ale zůstal design exteriéru i interiéru stejný a došlo na změny v oblasti techniky. Vyměněna byla například pohonná jednotka, Tesla začala u Modelu S používat nový reluktanční motor s permanentním magnetem navržený na základě motoru vyvinutého pro sedan Tesla Model 3. Kromě toho došlo na vylepšení v oblasti promazávání, chlazení, ložisek a dalších komponentů, díky čemuž se Tesle podařilo u Modelu S dosáhnout až 93% účinnosti, což navýšilo maximální dojezd na jedno nabití. S modernizací také začalo být do vozů instalováno nové adaptivní odpružení. Tento systém aktivně skenuje vozovku a předvídá chování řidiče, díky čemuž dokáže zvýšit pohodlí z jízdy.

Porovnání faceliftové verze (vlevo) a té původní z roku 2012 (Zdroj: Unplugged Performance)

Základní parametry
Parametry Varianty
Standard Range Long Range Performance
Dojezd (WLTP) 450 km 610 km 590 km
Maximální rychlost 225 km/h 250 km/h 250 km/h
0-100 km/h 4,2 s 3,8 s 2,6 s
Cena bez dotací a s DPH 1 774 000 Kč (Německo) 1 976 000 Kč (Německo) 2 150 000 Kč (Německo)
  • Rozvor: 2 960 mm
  • Délka: 4 980 mm
  • Šířka: 1 964 mm
  • Výška: 1 440 mm
  • Hmotnost: 1 961 kg (verze 40) – 2 250 kg (verze s dlouhým dojezdem)
Funkce Autopilotu

Během roku 2014 začaly být Modely S vybavovány kamerou na předním skle, radarem a dvanácti ultrazvukovými senzory, které umožňují monitorovat prostor kolem celého auta. Právě tento hardware spolu s adaptivním tempomatem a funkcí udržení vozidla uprostřed jízdního pruhu položil základ Autopilotu, který Tesla dále rozvíjela. V roce 2016 vyšel vylepšený Hardware 2 (ten byl ovšem kvůli složitosti výměny instalován pouze do nových vozů), jenž zahrnoval výpočetní počítač od společnosti nVidia a dodatečné kamery. Plné autonomnosti má výrazně napomoci FSD Computer (dříve nazývaný jako Hardware 3), jenž Tesla začala do nových vozů instalovat na jaře roku 2019. Zákazníci, kteří mají v Modelu S starší Hardware 2 nebo Hardware 2,5, mají výměnu počítače za FSD Computer zdarma, pokud si zakoupili funkci Full Self-Driving  Capability. Jak Musk jednou řekl, Model S je spíše velmi důmyslný počítač na kolech než obyčejné auto.

Kamery a senzory na vozech Tesla (Zdroj: Tesla)

Systém baterií

Tesla se u Modelu S rozhodla umístit baterie po celém podvozku vozu (u Roadsteru byly články umístěny nad zadní nápravou), což díky nízko položenému těžišti poskytuje vozidlu velmi dobrou ochranu vůči převrácení a lepší jízdní vlastnosti. Baterie jsou v případě 85kWh verze na podvozku rozděleny do 16 modulů, přičemž každý z nich obsahuje 444 válcových článků. Celkem tedy má Model S s 85kWh baterií 7 104 článků. Ty jsou lithium-iontové typu LiNiCoAlO2, které pro Teslu vyrábí v Japonsku společnost Panasonic. Standard jednoho článku je 18650 (průměr 18 mm, délka 65 mm), kapacita se pohybuje na 3400 mAh a článek dokáže uchovat přibližně 12 Wh energie.

Umístění baterie a motoru na Modelu S (Foto: Oleg Alexandrov)

S příchodem Modelů S na trh začala Tesla s výstavbou vlastních nabíjecích stanic Supercharger s výkonem 120 kW. Ten umožňuje nabití na 80 % přibližně za 40 minut (záleží na velikosti baterie). O něco pomalejší je nabíjení přes slabší stanice, nejhůře z hlediska času pak vyjde domácí nabíjení přes obyčejnou zásuvku (na 100 % až 29 hodin). S modernizací v roce 2019 přibyla u nových vozů možnost nabíjet výkonem až 145 kW a v případě užití třetí generace Supercharger V3 může vůz využít výkon až 200 kW, což rychlost nabíjení oproti starší verzi Modelu S téměř zdvojnásobí. S modernizací také přišla funkce, která předehřeje baterii na optimální teplotu, pokud vůz jede k Superchargeru. To umožňuje rychlejší nabíjení a zároveň dochází k šetření životnosti baterie.

Častými obavami ohledně elektromobilů je velké snižování kapacity baterií v průběhu let. Model S má v tomto ohledu poměrně dobré výsledky, finský taxikář Ari Nyyssönen naměřil po třech letech a 400 tisících najezděných kilometrech pokles o 7 %. Fred Lambert pro server Electrek uvedl, že jeho Modelu S po 150 tisících najetých kilometrech a pěti letech poklesl dojezd o 6 %.

Prodeje

Během roku 2012 se v Severní Americe prodalo 2 650 Modelů S, přičemž na další rok si Tesla dala cíl překonat hranici 20 tisíc. K tomu mělo pomoci rozšíření na evropský trh v srpnu 2013, kdy se Modely S začaly prodávat v Norsku, Švýcarsku a Nizozemsku a o pár měsíců později se rozšířily též do dalších zemí. Jen v Evropě a Severní Americe se toho roku prodalo 22 477 kusů, přičemž celosvětově se prodeje vyšplhaly až na 25 tisíc.

V roce 2013 přišlo na řadu rozšíření prodejů do Velké Británie (s volantem napravo) a do Asie. Celosvětové prodeje za tento rok činily 31 655 kusů, čímž se Model S stal druhým nejprodávanějším elektromobilem v tomto období. Nestačil pouze na Nissan Leaf. Z pomyslného trůnu japonskou automobilku Tesla svrhla již v roce 2016, kdy prodala přes 50 tisíc vozů Model S. V součtu od uvedení do výroby tento rok zároveň překonala hranici 100 tisíc prodaných kusů. V dalších letech se prodeje držely na 50 tisících, podobné číslo lze očekávat i za rok 2018. Tesla od konce roku 2015 navíc prodává též Model X a s prodeji Modelu S nezamávalo ani uvedení Modelu 3 na trh v roce 2017.

Vysoká prodejnost Modelu S vedla k tomu, že flotila těchto vozů byla první čistě elektrickou, jejíž řidiči najeli celkem 1 miliardu mil (1,6 miliard kilometrů). V září 2018 byl pak překonán milník 250 tisíc prodaných kusů Modelu S od začátku výroby.

Bezpečnost

V roce 2014 byl Model S testován americkou organizací NHTSA (Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu), dle kterého dostal plných 5 hvězdiček. Nejvyšší hodnocení měl zároveň také v každé testované podkategorii. Stejnou úspěšnost si tento liftback zachoval v testech z roku 2016. Pětihvězdičkové hodnocení Modelu S udělila též evropská organizace Euro NCAP. Dobré hodnocení měl Model S také u americké neziskové organizace IIHS (Insurance Institute for Highway Safety). Výsledky zde byly buď „dobré“ nebo „přijatelné“ (IIHS neuděluje hvězdičky), jako špatná byla na voze označena světla.

První mediálně známý případ vznícení Modelu S se datuje do roku 2013, kdy tento vůz začal hořet krátce poté, co na dálnici najel do kovových úlomků. Nějaký větší z nich dle Tesly prorazil podvozek přímo do jednoho ze šestnácti bateriových modulů. Díky tomu, že jsou jednotlivé moduly odděleny protipožárními přepážkami, došlo pouze k malému požáru. Celý incident se obešel bez jakékoliv zdravotní újmy řidiče, který byl vyzván palubním systémem Tesly k odstavení vozu a jeho opuštění. Tesla v reakci na tuto nehodu nové vozy vybavila titanovým štítem podvozku, který chrání baterii. V průběhu let došlo k několika dalším požárům Modelu S, většina z nich byla způsobená těžkou dopravní nehodou, některé pak přehřátím baterií. Objevily se také případy, kdy Model S začal hořet při nabíjení, jde ovšem o ojedinělé situace v řádu jednotek.

Požáry vozů Tesly bývají často uváděny v médiích a může tak vznikat dojem, že jsou vozy společnosti v tomto ohledu mnohem nebezpečnější. Toto popřel samotný americký úřad pro bezpečnost silniční dopravy, dle jehož vyšetřování nejsou vozy Tesly náchylnější k požárům než kterákoliv jiná auta jezdící dnes po silnici. Tesla uvádí, že její vozy mají statisticky desetkrát nižší šanci vznícení než auta se spalovacím motorem.

Michal Lenc

Na ElonX působím jako redaktor od prosince 2018, věnuji se zde převážně Tesle a občas též The Boring Company. Studuji elektrotechniku a řídicí techniku.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

2
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Vlado
Host
Vlado

Ďakujem za zaujímavý článok, teším sa na ďalšie.