Vše o konstelaci Starlink

Tento článek bude průběžně aktualizován na základě nejnovějších informací (seznam posledních změn najdete na konci článku). K článku se v budoucnu snadno dostanete z hlavního menu (SpaceX > Vše o konstelaci Starlink).

Poslední aktualizace: 26. 6. 2019
(seznam změn)

Jedním z mnoha grandiózních plánů SpaceX je kromě kolonizace Marsu a rapidní znovupoužitelnosti raket také vybudování obří satelitní konstelace Starlink na nízké oběžné dráze, jejímž prostřednictvím by společnost chtěla zajišťovat rychlý internet doslova po celém světě. To by zároveň představovalo lákavý zdroj příjmů, který by SpaceX rádo využilo k financování vývoje pokročilejších raket a kosmických lodí.

Přeskočit na sekci:

Historie a účel projektu

Elon Musk v Seattlu v roce 2015 během představení plánů na vytvoření internetové konstelace (Foto: GeekWire)

Společnost oznámila plány na vybudování konstelace už v lednu 2015, ale následně o ní firma dlouho nemluvila. Roušku tajemství odhalila až před startem první várky satelitů v rámci mise Starlink-1 v květnu 2019. Už předtím se však dala řada věcí vyčíst z různých povolenek a žádostí úřadů FAA a FCC. Design celé konstelace v průběhu let prošel výraznými změnami. Jméno Starlink je podle Elona Muska inspirováno románem Hvězdy nám nepřály.

SpaceX původně plánovalo konstelaci tvořenou 4425 satelity ve výšce 1110–1325 km nad zemí, které by později doplnila sada dalších 7518 satelitů umístěných na orbitách ve výšce kolem 320 km. Povolení od FCC pro provoz prvních 4425 satelitů společnost získala v březnu 2018, čímž došlo ke spuštění důležitého odpočtu. FCC totiž udělení licencí podmiňuje tím, že zájemci musejí do 6 let od získání prvotního povolení vynést polovinu plánovaných satelitů. FCC zároveň požaduje, aby všechny satelity byly na oběžné dráze do 9 let. Pokud firmy termíny nestihnou, získají povolení k provozu pouze tolika satelitů, kolik jich bylo v době vypršení času na orbitě.

SpaceX pak v listopadu 2018 získalo od FCC povolení také na vynesení a provoz zbylých 7518 satelitů. Spolu s tím SpaceX požádalo o úpravu předchozího povolení. Z původních 4425 satelitů totiž v dané výšce firma nakonec plánuje provozovat jen 2825 satelitů, zároveň ale přidala 1584 satelitů na orbitu ve výšce 550 km. Ve výsledku tedy kompletní plánovaná konstelace čítá 11 924 družic:

  • 1584 satelitů ve výšce 550 km, rozdělených po 66 satelitech do 24 orbitálních rovin s inklinací 53° (tyto družice budou vyneseny jako první a budou představovat první fázi projektu)
  • 2825 satelitů ve výšce 1110–1325 km, rozdělených do různých rovin s odlišnými inklinacemi (viz tabulku níže)
  • 7518 satelitů ve výšce kolem 320 km (ty budou nejspíš vyneseny jako poslední)

Plán rozmístění skupiny 2825 satelitů (Zdroj: SpaceX)

Internetové připojení, které bude tato konstelace zprostředkovávat, využijí především odlehlé a rozvojové oblasti, kde lidé internet nemají, ale Starlink také bude konkurovat poskytovatelům internetu v oblastech, kde lidé připojení už mají, ale je drahé nebo pomalé. Podle OSN v současnosti zhruba polovina světové populace nemá přístup k internetu, takže potenciální trh je obrovský.

SpaceX si od Starlinku slibuje hlavně významný zdroj příjmů, které pak může využít pro vývoj stále pokročilejších raket a lodí. Roční příjmy SpaceX ze startů raket budou výhledově dosahovat maximálně 3 miliardy dolarů, ale příjmy z poskytování internetového připojení přes Starlink by se prý mohly pohybovat kolem 30 miliard. Elon Musk by si rád ukrojil 3–5 % z celosvětových příjmů v oboru telekomunikací, které dosahují přibližně 1 bilionu dolarů (tisíc miliard). SpaceX se však nesnaží vyšachovat existující operátory, spíše s nimi prý bude spolupracovat.

Popis satelitní konstelace

Detail aerodynamického krytu během mise Starlink-1 (Foto: Marcus Cote)

Plánovaná konstelace bude opravdu obří – po jejím dokončení bude čítat skoro 12 000 satelitů. Pro představu, v roce 2019 Zemi obíhalo 1957 funkčních satelitů CELKEM, konstelace SpaceX by tedy počet aktivních satelitů na oběžné dráze rovnou zněkolikanásobila.

Tyto satelity se budou nacházet na nízké oběžné dráze ve výšce 320–1325 km a budou časem vzájemně propojeny pomocí laserů (první generace však lasery ještě disponovat nebude) a konstelace svým signálem pokryje celý povrch Země v pásmech Ku (12–18 GHz), Ka (26,5–40 GHz) a V (40–75 GHz).

Pásma V a Ku budou sloužit uživatelům sítě a pásma V a Ka budou sloužit pro spojení s pozemními branami, sledování, příkazy a telemetrii. 7518 satelitů umístěných na velmi nízké oběžné dráze bude používat pásma V pro všechny účely. Rozpis konkrétních frekvencí pásem, které bude Starlink využívat:

  • Přenos ze satelitu k uživatelským terminálům: 10,7 – 12,7 GHz
  • Přenos ze satelitu k pozemním bránám: 17,8 – 18,6 GHz + 18,8 – 19,3 GHz
  • Přenos z terminálů k satelitům: 14,0 – 14,5 GHz
  • Přenos z bran k satelitům: 27,5 – 29,1 GHz + 29,5 – 30,0 GHz
  • Sledování, telemetrie a příkazy směrem dolů: 12,15 – 12,25 GHz + 18,55 – 18,60 GHz
  • Sledování, telemetrie a příkazy směrem nahoru: 13,85 – 14,00 GHz
  • Komunikace vesmír-Země (pásmo V): 47,2 – 50,2 GHz
  • Komunikace Země-vesmír (pásmo V): 50,4 – 51,4 GHz

Satelity budou komunikovat buď přímo s uživatelskými terminály (viz sekci níže) nebo pozemními branami, které budou obvykle umístěny u významných internetových uzlů. SpaceX má momentálně povolení pro provozování prvních šesti bran, které budou umístěny na různých místech v USA. Dvě budou ve státě Washington, a to u měst North Bend a Redmond, jedna v Hawthorne v Kalifornii, jedna ve městě Conrad v Montaně, další ve Wisconsinu u města Merrillan a poslední v Pennsylvánii u Greenville. Tyto zkušební brány mají pracovat v pásmu Ku a SpaceX je bude používat „pro přesun dat mezi svými satelity první generace a pozemními internetovými výměnnými body“. Uživatel daedalus_j z Redditu tyto antény nafotil nedaleko města North Bend. Jsou umístěny vedle zařízení společnosti Level 3 Communications, která provozuje páteřní síť.

SpaceX dále plánuje na začátku provozovat dvě pozemní stanice pro sledování a přenos telemetrie – jednu na západním pobřeží USA a druhou na východním (u města Brewster ve Washingtonu).

A jaké parametry připojení bude tato konstelace umožňovat? Podle SpaceX lze očekávat gigabitové rychlosti s velmi nízkou latencí do 20 milisekund (a časem dokonce méně než 10 milisekund), což je víc než dostatečné i pro hraní online her citlivých na rychlost odezvy. Oproti tomu současné metody satelitního připojení k internetu jsou nesrovnatelně pomalejší a jejich hlavní nevýhodou je vzhledem k umístění satelitů na geostacionární dráze ve výšce kolem 35 000 km vysoká latence v řádu stovek milisekund. To už je do jisté míry omezující i při běžném používání, o hraní stříleček nemluvě.

Ve srovnání s klasickou sítí má satelitní internet výhodu v tom, že světlo putuje optickým kabelem pomaleji než volným prostorem (navíc data musejí po cestě projít mnoha mezibody, které ve výsledku nepředstavují fyzicky nejkratší trasu), což by v případě Starlinku mělo umožnit rychlejší odezvu při komunikaci na velké vzdálenosti. Nutno však upozornit, že dokud nebude Starlink zprovozněn, nevíme, jak SpaceX nastaví tarify a limity, a neznáme hodnoty rychlosti a odezvy, kterých bude dosaženo v praxi.

Elon Musk také prozradil, že síťový protokol bude jednodušší než IPv6 a pakety budou mít velmi malou hlavičku. Přenášená data navíc budou kompletně šifrovaná na úrovni firmwaru.

Satelity

Vývoj a výroba satelitů pro Starlink probíhá v pobočce SpaceX v Redmondu poblíž Seattlu a momentálně není v plánu výrobu přesunout jinam. Výroba prvních 60 satelitů zabrala „pár měsíců“, ale vzhledem k potřebnému počtu družic se dá očekávat, že proces se bude postupně zrychlovat.

Satelity jsou jako první v historii vybaveny iontovými motory, které využívají krypton. Krypton je méně efektivní než tradiční xenon, takže jsou potřeba větší nádrže, ale zato je 10krát levnější. Specifický impuls motoru je kolem 1500 sekund. Motory budou využívány k přesunu satelitů na cílovou orbitu, následné manévrování a také deorbitaci na konci životního cyklu.

Iontový motor SpaceX využívající krypton (Foto: SpaceX)

Satelity dokáží určit svou pozici pomocí GPS a zařízení pro sledování hvězd, které si SpaceX samo vyvinulo. Díky tomu dokáží lépe směrovat svůj signál a také se automaticky vyhýbat odpadu a ostatním družicím na oběžné dráze. Informace o pozicích těchto objektů družice získávají z databáze NORADu.

Zařízení pro určení pozice podle hvězd (Zdroj: SpaceX)

Vypuštění satelitů je hodně unikátní. Horní stupeň se pomalu roztočí podél horizontální osy a po oddělení satelitů od rakety se o jejich rozprostření postará moment setrvačnosti. Systém neobsahuje žádné pružiny. Satelity do sebe během vypouštění můžou lehce drknout, ale prý jsou na to stavěny.

Družice Starlink před vypuštěním na orbitu (Foto: SpaceX)

Každý z 60 satelitů vynesených v rámci mise Starlink-1 má podle SpaceX hmotnost 227 kg. Jedná se však o první generaci družic, jejichž design se průběžně mění, takže hmotnost se může u příštích misí lišit.

Satelity jsou velice ploché, aby jich bylo možné do aerodynamického krytu umístit co nejvíce, a každý je vybaven jen jedním skládacím solárním panelem tvořeným standardizovanými články.

Rozložený solární panel satelitu Starlink (Zdroj: SpaceX)

Satelity jsou vybaveny čtyřmi výkonnými anténami fungujícími na principu fázového pole („phased array“). Satelitům vyneseným během mise Starlink-1 zatím chybí antény pro pásmo Ka, ale jinak jsou prý v podstatě stejné jako budoucí satelity první generace. V plánu jsou další generace, které časem přidají také laserové spojení mezi satelity. Momentálně jsou satelity propojeny pouze pomocí pozemních bran, přičemž prý možná bude potřeba umístit některé brány také na lodě na moři.

Každých 60 satelitů představuje zhruba 1 terabit užitečné kapacity, avšak celkem možná 2–3 terabity. Jeden satelit by tedy měl mít kapacitu 16–50 Gb/s.

Antény typu phased array na satelitu Starlink (Zdroj: SpaceX)

Momentálně prý stojí vynesení satelitů víc než jejich výroba, z čehož se dá odvodit, že výroba jednoho satelitu vyjde maximálně na 500 tisíc dolarů. Satelity jsou relativně levné, protože si je SpaceX vyrábí samo a při tolika kusech se projeví úspory z rozsahu.

Očekává se, že satelity budou po 5 letech zastaralé, a tak budou průběžně nahrazovány novými generacemi. Krátká životnost snižuje náklady na každý satelit a také umožňuje rychlejší míru inovace. Zároveň společnost může rychleji reagovat na měnící se požadavky zákazníků.

Uživatelské terminály

Koncový uživatel se bude moci k satelitům připojit pomocí speciálního terminálu ve tvaru placatého disku o velikosti středně velké pizzy. Toto zařízení bude disponovat elektronicky směrovatelnou anténou („phased array“), takže se nebude muset fyzicky otáčet. Přepínání mezi satelity by mělo být nepostřehnutelné. Terminál bude potřebovat přímý výhled na oblohu a SpaceX usiluje o to, aby stál maximálně 200 dolarů (cca 5000 Kč). Anténa funguje i za pohybu, takže může být umístěna na auto, loď či letadlo.

V únoru 2019 firma podala žádost u telekomunikačního úřadu FCC o povolení provozovat až milion těchto uživatelských terminálů na území Spojených států.

Komunikace mezi satelity a terminály bude ovlivněna počasím (déšť, hustá oblačnost apod.), ale momentálně není jasné, jak velký problém to bude v praxi.

Harmonogram uvedení do provozu

Dva testovací satelity označované Tintin A a Tintin B SpaceX vyneslo v únoru 2018 jako sekundární náklad v rámci mise Paz. Firma prostřednictvím těchto dvou satelitů otestovala vzájemnou laserovou komunikaci a také spojení s několika pozemními stanicemi, které byly rozmístěny v rozličných zařízeních SpaceX v Hawthorne, McGregoru, Brownsville a Redmondu. Jedna stanice je také v budově společnosti Tesla v kalifornském Fremontu a další tři mobilní stanice byly umístěny v dodávkách. Satelity obíhají ve výšce 514 km.

Testovací satelity Tintin A a Tintin B internetové konstelace Starlink (Zdroj: SpaceX)

Firma poté začala s vynášením většího počtu satelitů první generace 24. května 2019, kdy vypustila prvních 60 exemplářů v rámci mise Starlink-1. Telekomunikační úřad FCC požaduje, aby celá konstelace čítající 11 924 byla dokončena do listopadu 2027 (a do roku 2024 musí být vynesena alespoň polovina všech satelitů). Ani poté ale SpaceX nepřestane vynášet další satelity, protože tou dobou už bude potřeba začít postupně obměňovat staré satelity, které byly vyneseny na začátku.

Společnost tvrdí, že komerční provoz může být spuštěn pro oblast severní části Spojených států a Kanady již po šesti startech. Pokud vše půjde dobře, už na přelomu let 2019 a 2020 by SpaceX mohlo začít poskytovat služby telekomunikačním firmám a dalším zákazníkům.

Financování projektu

Prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell odhaduje, že zprovoznění sítě Starlink bude stát kolem 10 miliard dolarů. Do SpaceX už v roce 2015 investovala společnost Google spolu s fondem Fidelity miliardu dolarů a má se za to, že hlavním účelem investice byl právě projekt Starlink.

Elon Musk tvrdí, že SpaceX má dostatek financí pro výstavbu funkční konstelace čítající několik set satelitů. Získání dalšího kapitálu by prý bylo potřeba jen v případě, že se něco pokazí. SpaceX ale nemá problém kapitál získat – v posledním investičním kole prý byl větší zájem investorů než bylo potřeba.

SpaceX zatím neuzavřelo smlouvu s žádným zákazníkem, ale probíhají jednání se strategickými partnery, jako jsou například telekomunikační společnosti v zemích, kde je na venkově špatné internetové připojení.

Vynášení satelitů

Jak vlastně SpaceX plánuje vynést několik tisíc satelitů během pouhých pár let? Společnost oznámila, že toho hodlá docílit pomocí své rakety Falcon 9 a klíčem k úspěchu bude její rapidní znovupoužitelnost, kterou má umožnit vylepšená varianta Falconu 9 zvaná Block 5. Firma dokonce chce časem dosáhnout 24hodinového obratu jedné rakety. Každý jednotlivý stupeň navíc bude možné využít minimálně desetkrát.

Falcon 9 na rampě před misí Starlink-1 (Foto: SpaceX)

Pokud se tedy plány SpaceX naplní, rychlá znovupoužitelnost Falconu 9 by v kombinaci s několika aktivními rampami mohla umožnit vynést velké množství satelitů každý rok, a to relativně levně. Při prvním startu bude vyneseno 60 satelitů, ale u dalších misí mohou být počty jiné. Elon Musk očekává, že pomocí raket Falcon bude možné vynášet 1–2 tisíce družic ročně, přičemž pro pokrytí Spojených států bude potřeba 12 startů a pro ucházející globální pokrytí alespoň 24 startů. Pro nepřerušovaný signál po celém světě je potřeba provozovat satelity v alespoň šesti rovinách.

Hlavním omezujícím faktorem během vynášení družic je momentálně velikost aerodynamického krytu, nikoli nosnost rakety, takže využití Falconu Heavy, který sice má vyšší nosnost, ale má stejně velký kryt jako Falcon 9, by SpaceX neumožnilo vynášet více satelitů najednou. Zajímavostí je, že u startů s družicemi pro Starlink není aerodynamický kryt vybaven akustickými destičkami, které během letu normálně chrání náklad před hlukem a vibracemi. Důvodem by mohla být maximalizace dostupného prostoru uvnitř krytu pro umístění co nejvyššího počtu satelitů.

Chystaná megaraketa Starship už má výrazně větší nákladní prostor, ale podle Muska není pro dokončení konstelace nezbytně nutná. Musk však doufá, že Starship začne létat dlouho předtím, než SpaceX vynese všech 12 000 družic. Náklady na start Starship by totiž díky kompletní znovupoužitelnosti měly být o dost nižší (prý minimálně pětkrát).

Poskytování služeb Starlinku prý může začít už po vynesení 400 satelitů, ale pro ekonomickou návratnost je podle Elona Muska potřeba provozovat alespoň 1000 satelitů.

Seznam startů

Datum Mise Satelity Cíl Poznámky
22. 2. 2018 Paz 2 512 km Na této misi byly vyneseny dva testovací satelity Tintin A a B jako sekundární náklad
24. 5. 2019 Starlink-1 60 550 km Bylo vyneseno 60 exemplářů první generace satelitů
2019 Starlink-2 60? 550 km
2019 Starlink-3 60? 550 km

(Přesnější termíny chystaných misí najdete na stránce Plánované starty SpaceX.)

Problém vesmírného smetí

Vizualizace vesmírného smetí v roce 2009, měřítko neodpovídá realitě (Zdroj: NASA)

Na oběžné dráze Země je stále více a více objektů – nejen aktivních satelitů, ale také zbytků raket, různých malých i velkých trosek, nefunkčních družic atd. V závislosti na typu orbity, po které se daný objekt pohybuje, může proces samovolné deorbitace trvat od několika měsíců v případě nízké oběžné dráhy až po tisíce let v případě geostacionárních drah. Správní orgány i odborníci se tedy oprávněně obávají zhoršení problému vesmírného smetí a zvýšení rizika vzniku Kesslerova syndromu následkem vytvoření rozsáhlých konstelací, jaké kromě SpaceX plánují i další firmy. SpaceX však tvrdí, že riziko není zdaleka tak vysoké, jak by se mohlo zdát. Satelity jsou malé a v okolí Země je neuvěřitelné množství místa. Konstelace navíc bude navržena tak, aby co nejvíce minimalizovala rizika a potenciál vzniku vesmírného smetí:

  • Satelity mají vlastní pohon a budou schopny se vyhnout případné srážce s jiným objektem – ať už jiným satelitem, vesmírným smetím či nefunkčním satelitem z vlastní konstelace.
  • Dosluhující satelity (předpokládá se životnost kolem 5 let) budou včas přesunuty na takovou orbitu, která do 1–5 let způsobí vstup do atmosféry, kde satelit shoří. Tento proces je o dost rychlejší než 25 let, které momentálně vyžadují mezinárodní standardy.
  • V případě té části konstelace, která se nachází na velmi nízké oběžné dráze, se problém vesmírného smetí řeší sám. Satelity budou obíhat tak nízko, že budou muset periodicky udržovat potřebnou výšku pomocí motorů, jinak by následkem atmosférického tření došlo v řádu týdnů k jejich deorbitaci. I pokud tedy satelit selže a přijde o možnost vlastního pohonu nebo se přeruší kontakt se Zemí, během krátké doby sám shoří v atmosféře a nepřispěje tak k problému vesmírného smetí.

Družice jsou navíc navrženy tak, že se po deorbitaci kompletně rozpadnou. Žádná jejich část tedy nedopadne na zemský povrch, kde by mohla někoho ohrozit. Výjimku tvoří prvních několik desítek satelitů, které používají ještě starý design, u něhož některé komponenty nemusí kompletně shořet.

Problémy pro astronomii a astrofotografii

Po vypuštění první šedesátky satelitů během mise Starlink-1 vyšlo brzy najevo, že pomalu se rozprostírající satelity po dobu několika dní na noční obloze vytvářejí zajímavý úkaz ve formě šňůrky světel. Jelikož tento neobvyklý jev je velice dobře viditelný, vyvolalo to obavy u amatérských i profesionálních astronomů a astrofotografů. Navíc některé frekvence, na kterých budou družice vysílat, by mohly mít negativní vliv na radioastronomii.

Elon Musk na obavy reagoval tím, že SpaceX prý záleží na tom, aby jejich konstelace neměla zásadní vliv na astronomické výsledky a jejich tým již pracuje na snížení albeda, tedy míra odrazivosti satelitů. Podle jeho slov budou mít družice Starlink nulový dopad na pokroky v astronomii a zároveň uvedl, že při kriticky důležitých astronomických experimentech by mělo být možné dočasně upravit naklonění solárních panelů družic, aby se snížilo množství odráženého světla. SpaceX také uvedlo, že viditelnost satelitů se značně sníží poté, co vystoupají na vyšší orbitu a natočí se anténami směrem k zemi, přičemž svým tělem zakryjí solární panely (při pohledu ze země). Podle slov Elona Muska by síť Starlink neměla ovlivnit ani výzkum radioastronomie, když napsal: „Vyhýbáme se použití určitých nižších Ku frekvencí specifických pro radioastronomii.“

K problematice se vyjádřila také americká Národní radioastronomická observatoř (National Radio Astronomy Observatory), podle které tato organizace spolupracuje se SpaceX na analýze a minimalizaci potenciálních dopadů konstelace Starlink na radioastronomii. Zvažuje se například vytvoření ochranných zón kolem současných a budoucích radioastronomických zařízení.

Konkurence

Konstelaci společnosti OneWeb má tvořit 650 satelitů ve výšce 1200 km (Zdroj: OneWeb)

SpaceX není jedinou firmou, která provozuje nebo plánuje vytvořit globální internetovou konstelaci, avšak většina z nich je navržena pro jiné účely (např. Iridium či Orbcomm) nebo mají značně omezenou kapacitu kvůli nízkému počtu satelitů (HughesNet, Viasat).

Největšími potenciálními konkurenty Starlinku jsou konstelace společností OneWeb, Telesat a Amazon a dále projekt LeoSat. Avšak pouze SpaceX, Telesat a OneWeb zatím vynesly testovací satelity pro své konstelace. OneWeb a SpaceX zároveň už několik let mezi sebou vedou spory.

SpaceX si navíc na rozdíl od ostatních firem může zajistit dopravu satelitů na oběžnou dráhu pomocí vlastních raket, což představuje nemalé úspory a velkou konkurenční výhodu. SpaceX však podle Elona Muska nikdy neodmítne vynesení satelitů pro konkurenční konstelaci, pokud o to někdo projeví zájem.


Poslední aktualizace článku:

  • 26. 6. – Doplněna sekce o potenciálních problémech pro astronomii, astrofotografii a radioastronomii
  • 24. 5. – Přidána sekce Seznam startů, doplněny nové fotky a informace o satelitech z oficiálního webu Starlinku, opravena chyba ohledně testovacích satelitů Telesatu
  • 21. 5. – Doplnění informací o orbitálních rovinách, původu názvu Starlinku, šifrování a síťovém protokolu
  • 20. 5. – Založení článku

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který jinak pracuje v oboru lokalizace her a ElonX věnuje až nezdravě velkou část svého volného času. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

17
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Jiří
Host
Jiří

Perfektní článek se vším všudy, děkuji 🙂

Invc
Host
Invc

Nejsou někde informace o rozložení?
(někde sem viděl v první vlně cca 50 rovin, každá kolem 55 satelitů – ale teď se mi to nedaří dohledat).

Invc
Host
Invc

Už sem to našel – 24 oběžných rovin (sklon 53 stupnu), každá po 66 satelitech.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Když tak je to tady to je podrobněji. V tabulce v tom článku.

vencour
Host
vencour

Pěkné, děkuji.
Tak ještě vědět jaká bude polarizace u terminálů, mam podezření, že pořád je ještě nejčastější lineární.
Update: fakt jsem na to zvědavej, s cenou do těch 200$ by bylo nejjednodušší mít kruhovou polarizaci, nemusí se hlídat poloha a dotočení na družici.

Kamil
Host
Kamil

Už se ví, proč je udávaná hmotnost prvního startu 18t, když z vahy satelitů vychází 13t? Co je ten rozdíl?

alejanemamzadnejmeno
Host
alejanemamzadnejmeno

a pak to cele krachne a nahoře bude smetí jak v indii dětí :o) a kdo to zamete ? no nejprv nikdo, pak to do něčeho narazí a až pak se někdo nakrkne a začne se pomáloučku uklízet ten brajgl.

Jana
Host
Jana

Dobrý den. Omlouvám se dotaz mimo. Prosím o vysvětlení prospěšnosti tohoto projektu. Snad není cílem lepší internet, copak 300 tisíc výsledků za 0,000000168 sekundy je málo? Nelíbí se mi, že tento projekt zasahuje do soukromí lidí doslova celé planety. Nebude možnost být offline. Ani v pralese, ani v horách. Signál wifi může působit na mozek. Stejně jako na něj působí jiné druhy signálů a záření. Bude možnost sledovat každého, neustále, všude. Prosím, uklidněte mě a řekněte mi – jaké jsou výhody tohoto projektu, etické zásady, právní ochrany “uživatelů”? Sám Elon mluví o vytvoření nového systému podobného nervovému systému, nebo novému organismu. Jak se dá tento systém zastavit, pokud by se vyskytl error? Děkuji předem za odpověďi.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Projekt má potenciální šanci být velmi prospěšný pro SpaceX, přinese jí totiž peníze. A také pro lidi, kteří nemají kde jinde vzít připojení na internet.
A proč bychom se měli uklidňovat, řešíme tu hlavně raketovou a satelitní techniku. Pod těmito příspěvky.
A já bych se vás paní Jano zeptal, jak mě může ten satelit sledovat? Když už pokládáme takové otázky, zeptal bych se já vás.na oplátku.

Janm
Host
Janm

V evrope je mozna internet dostupny skoro vsude ale jinde na svete to neplati, takze z globalniho hlediska to bude opravdu zlepseni pripojeni k internetu. Na komunikaci se satelitem budete potrebovat relativne velkou antenu (jako krabice od pizzy) takze bez tohoto zarizeni budete moct byt i nadale offline. Co se tyce obav ze sledovani tak toho bych se opravdu nebal, ucinne jste sledovatelna pokud nosite mobil v kapse (mobilni sit z principialniho hlediska potrebuje vedet kde ste). Co se tyce nervove site, tak starlink je pouze a jenom o pripojeni k internetu, zadnou inteligenci mit opravdu nebude…
A co se tyce zdravotnich hledisek, tak zadne negativni nasledky radiovych vln pouzivanych v telekomunikacich prokazany nebyly, coz znamena ze bud zadne nejsou, nebo jsou naprosto minimalni (zvlast ve srovnani s kourenim, alkoholem, smogem ve mestech atd?.) Potencialni vyhody starlinku jsou obrovske od internetu v letadlech a lodich, pres konektivitu v odlehlich lokalitach az po spoustu dalsich veci, ktere lidstvo posunou zase dale. Obavy bych z toho opravdu nemel… ps. Tech 3000000 vysledku za 0,0000018s neznamena ze by se vam 30000000 vysledku za 0,0000000018 s stahlo do pocitace…..

vencour
Host
vencour

Cílem je poskytnout takový přístup, jaký máte vy, pro zbývajících cca 60% lidské populace (nebo kolik nemá srovnatelný internet).

Onen signál, elektromagnetické vlnění, je už teď distribuován z družic na GEO (tj. ve vzdálenosti cca 36000 km nad rovníkem). Starlink bude mít družice blíže k Zemi, takže nebude třeba taková energie pro šíření elektromagnetického vlnění a signálu. A dále budete mít lepší odezvu, na Skypu/Whatsuppu nebo co používáte se uslyšíte s protějškem dříve, s kratší prodlevou.

Z Vašeho pohledu je to samé, jako když po Praze jsou zásuvky s USB, abyste si mohla nabít telefon. Je to tam, ale můžete si jich nevšímat.

Zatím to vypadá, že se jedná o přístupovou síť. Nějaké sledování by dělala nějaká další inteligence, modemy pro Starlink by musely reportovat GPS apod. Takže by nemělo být proč se bát.
Mimochodem prý lze nalézt jméno Jana 264944 v ČR, takže jestli si chcete hlídat soukromí, hlídejte si, co o sobě kde a komu napíšete.

Jestli se nepletu, tak stále se neví, zda “modemy” pro Starlink budou fungovat jako routované či bridgované a jak si za ně budete moci připojit počítač, wifi apod. A jak budete moc přivázáni k onomu modemu.

Invc
Host
Invc

1) Výhoda – dostupnost slušného internetu – pro zájemce kdekoliv na planetě.
2) 300 000 výsledků za 0,0000000168 sekundy – je naprosté nepochopení, co je to internet. A je to úplně mimo vůči tomu, k čemu je Starlink (a vůbec jakýkoliv operátor kabelů, nebo bezdrátového připojení).
3) Možnost offline samozřejmě vždy byla, je a bude – prostě to nemusíš používat (abys tohle mohla používat – potřebuješ dost složité a poměrně velké zařízení … tak si ho prostě nepořídíš).
4) Ano elektromagnetické záření může mít biologické účinky. Ale pokud se toho bojíš, tak raději zalez někam hluuboko pod zem a nevylézej, páč toho schytáváš ze všech zdrojů strašné dávky každý den, z přírody i běžných zařízení…. hory nehory.
5) Ne – možnost sledovat každého a všude – opravdu nebude. Není jak. Ty satelity opravdu nemají oči ani jiné senzory, které by k tomu byly použitelné, a ani takové senzory neexistují. A ani nejmodernější špionské satelity s dalekohledem velkým, jak tvůj obývák, nejsou schopny rozlišovat lidi…
6) Jaké etické zásady potřebuješ řešit? Že se můžeš připojit na internet? No to můžeš i zmobilu – tak v čem je problém?
7) Jakou právní ochranu uživatelů? Uživatelé mají právo veta – nemusí to používat. Jinak – klasický internetový standard…
8) O jakém nervovém systému nebo novém organismu to točíš? To jako starlink ? To je jen přenosový systém – takové lepší telegrafní sloupy, kde je místo kabelu rádiový paprsek. Pokud by se vytskytl nějaký skutečně fatální error, tak se na to prostě vykašlem – a časem to spadne do atmosféry všechno samo….

A přátelská rada na závěr: pokud trpíš takovými představami a obavami… možná bys měla navštívit nějaké odborníky – nejprve z oboru psychologie, a pak nějakého IT / fyziky. STřední škola postačí. Možná zjistíš, že ti ze života zmizí spousta zcela zbytečných obav.

JINDRA
Host
JINDRA

Dobrý den, je možné někde získat “jízdní řád, kdy je možné družice pozorovat? Děkuji, Jindra