Motory SpaceX: Merlin, SuperDraco, Raptor a další
SpaceX za 15 let své existence vyvinulo řadu různých motorů a další momentálně vyvíjí. Znáte je všechny? Věděli jste, že existoval i jakýsi Kestrel? A čím se vlastně jednotlivé motory liší a k čemu se používají? Jaký je rozdíl mezi Dracem a SuperDracem? A jak pokračuje vývoj Raptoru?
Merlin
Merlin je raketový motor s otevřeným cyklem spalující RP-1 (vysoce rafinovaný letecký petrolej) a kapalný kyslík. Pro SpaceX je dost možná nejdůležitějším motorem, neboť pohání jejich rakety od samého začátku – od Falconu 1 přes současný Falcon 9 až po Falcon Heavy. SpaceX vyrábí až několik set těchto motorů ročně a proto je také největším výrobcem raketových motorů na světě. Merlin prošel v průběhu let mnoha změnami a existuje několik různých variant, které se výrazně liší. Momentálně firma používá motory Merlin 1D (na obrázku) na prvním stupni Falconu 9 a variantu 1D-Vacuum na druhém stupni (jedná se upravenou verzi motoru optimalizovanou pro fungování ve vakuu).
Merlin 1D má nejlepší poměr tahu a hmotnosti (TWR – Thrust-to-weight ratio) ze všech raketových motorů na světě. Váží 470 kg a nejnovější varianta má tah 845 kN na hladině moře (978 kN v případě vakuové varianty). Velkou výhodou Merlinu je jeho restartovatelnost (lze jej po zažehnutí snadno vypnout a poté znovu zažehnout), díky čemuž je možné před startem provádět testovací zážehy a zároveň to umožňuje přistání prvního stupně rakety, které vyžaduje několik zážehů motorů. Další výhodou je regenerativní chlazení, díky kterému je motor snadno znovupoužitelný. Princip regenerativního chlazení spočívá v tom, že velmi studené palivo před spálením v komoře nejdříve prochází kanálky ve stěnách expanzní trysky motoru a tím ji průběžně ochlazuje. Jak to funguje si můžete prohlédnout v tomto animovaném diagramu od Financial Times.
Tip: Podívejte se na krátké video, ve kterém Tom Mueller ze SpaceX vysvětluje, jak funguje motor Merlin, který vyvinul.
O jednotlivých variantách jen stručně:
- Merlin 1A – První verze motoru, která letěla na úvodních dvou startech Falconu 1. Motor tehdy ještě disponoval ablativním chlazením (měl na sobě materiál, který se při zahřívání odlupoval či odpařoval, čímž danou část motoru ochlazoval).
- Merlin 1B – Varianta s vylepšenou turbínou a novým turbočerpadlem. Původně měl být tento motor použit na Falconu 9, ale nakonec nikdy neletěl, neboť byl rovnou nahrazen variantou 1C.
- Merlin 1C – Vylepšená varianta, která už disponovala regenerativním chlazením. Poprvé byl použit při třetím letu Falconu 1 a později také na Falconu 9. Existuje také vakuová varianta tohoto motoru.
- Merlin 1D – Nejmodernější varianta, která poprvé letěla v roce 2013 a používá se dodnes. Novou vlastností byla schopnost regulovat tah motoru až na 70 % (a později dokonce 56 %) maxima. To se hodí obzvlášť při přistávání prvního stupně. Další vylepšení vedly ke zvýšení výkonu a spolehlivosti a snížení náročnosti výroby. Nejnovější verze, která oplývá mírně zvýšeným tahem a dalšími vylepšeními, se někdy označuje jako Merlin 1D Block 5, Merlin 1D+ nebo dokonce Merlin 1E.
Kestrel
Pravděpodobně nejméně známý motor z portfolia SpaceX. Jednalo se o jednoduchý motor spalující RP-1 a kapalný kyslík. Používal se jako pohon druhého stupně rakety Falcon 1. Byl v mnoha ohledech podobný Merlinu, ale nedisponoval turbočerpadlem. Motor měl tah 31 kN ve vakuu a vážil pouhých 52 kg. SpaceX původně plánovalo vylepšenou variantu zvanou Kestrel 2, ale jelikož Falcon 1 byl kompletně nahrazen Falconem 9, který pro pohon druhého stupně využíval vakuovou verzi Merlinu, malý Kestrel už nebyl potřeba.
Draco
Doposud jsme mluvili o hlavních motorech, které pohání celou raketu, ale SpaceX také vyrábí menší motory sloužící pro precizní manévrování či stabilizaci trajektorie. Takovým motorem je Draco, který se v současnosti používá na kosmické lodi Dragon pro manévrování na orbitě a také finální deorbitaci. Spaluje oxid dusičitý a monomethylhydrazin a má tah pouhých 400 N. Dragon disponuje rovnou osmnácti motory Draco, které zajišťují kontrolu nad plavidlem ve všech osách. Motory Draco SpaceX plánovalo použít na druhém stupni Falconu 9 v1.0, ale nakonec byly použity jednoduché trysky se stlačeným dusíkem.
SuperDraco
V roce 2012 SpaceX dokončilo vývoj nového motoru pojmenovaného SuperDraco, který je v mnoha ohledech podobný svému menšímu bratříčkovi, ale je o dost silnější. Stejně jako Draco spaluje oxid dusičitý a monomethylhydrazin a je restartovatelný. Zatímco však Draco má tah 400 N ve vakuu, SuperDraco se pyšní tahem 73 kN na hladině moře. Je tedy zhruba 200krát silnější než Draco a dokonce více než dvakrát silnější než Kestrel.
Motory SuperDraco byly navrženy pro použití na nové generaci lodi Dragon, které měly původně mít dvojí využití. Primárně budou využívány jako únikový systém, který v případě nehody na rampě či během letu odnese loď s posádkou do bezpečí (SuperDraco dosáhne plného výkonu pouhých 100 milisekund po zažehnutí!). Druhým využitím pak měla být možnost pomocí těchto motorů přistát na pevnině s přesností helikoptéry. Výkon motoru je dobře regulovatelný až na hodnotu 20 % maximálního tahu, což by pro přistání bylo velmi užitečné. Dragon 2 však nakonec bude přistávat klasicky pomocí padáků na mořské hladině a motory SuperDraco budou sloužit jen pro účely únikového systému. Loď bude disponovat osmi motory – dvěma na každé straně.
Zajímavostí je, že tento motor je kompletně vyráběn pomocí tzv. 3D tisku – například spalovací komora je vyráběna metodou laserového spékání kovu, konkrétně ze superslitiny niklu a chromu zvané Inconel. Díky 3D tisku je motor lehčí a odolnější a je možné jej vyrobit rychleji a levněji ve srovnání s běžným odléváním. Některé tvary potřebné pro tento motor navíc běžnými metodami ani vyrobit nelze.
Ahead of our in-flight abort test for @Commercial_Crew—which will demonstrate Crew Dragon's ability to safely carry astronauts away from the rocket in the unlikely event of an emergency—our team has completed over 700 tests of the spacecraft's SuperDraco engines pic.twitter.com/nswMPCK3F9
— SpaceX (@SpaceX) September 12, 2019
Test únikového systému Dragonu s motory SuperDraco:
Test motorů SuperDraco na vývojové variantě Dragonu 2:
Raptor
Nyní se podívejme do (nedaleké) budoucnosti. Jak jistě víte, hlavním cílem SpaceX je umožnit kolonizaci Marsu. Interplanetary Transport System (ITS) byl soubor zařízení a technologií, jejichž prostřednictvím toho SpaceX chtělo původně dosáhnout. Tato architektura se později vyvinula v o něco menší raketu BFR (později přejmenované na Starship). Oba stupně této rakety budou pohánět motory Raptor, na jejichž vývoji SpaceX pracuje už několik let.
Raptor je motor typu „full flow staged combustion“ s uzavřeným cyklem, který spaluje metan a kapalný kyslík. Metan jako palivo má několik výhod – hoří čistěji než petrolej používaný u raket Falcon, takže dochází k menšímu zanášení motorů usazeninami (to napomáhá snadné znovupoužitelnosti), je levný, a dá se vyrábět na Marsu (z vodíku získaného z ledu a z CO2 získaného z marsovské atmosféry).
Raptor je dosud nejsilnějším motorem SpaceX s tahem kolem 2 MN, což je zhruba 2,5krát více než Merlin 1D. Co se týče regulace tahu motoru, Raptor měl být podle prezentace z roku 2016 schopen tah snížit až na 20 % maxima, ale to se ukázalo jako moc obtížný cíl. Prohlášení Elona Muska z března 2019 naznačují, že první verze Raptoru bude schopná snížit tah jen na zhruba 50 %.
Nejnovější verze rakety BFR z roku 2018 má využívat 35 Raptorů na prvním stupni (nechvalně proslulá sovětská raketa N1 měla rekordních 30 motorů) a kosmická loď má disponovat 6 Raptory. Vývojová verze Raptoru o tahu 1 MN byla od září 2016 testována v McGregoru, zatímco první exemplář Raptoru v plné velikosti byl poprvé zkušebně zažehnut v únoru 2019:
K výrobě motoru Musk řekl: „Některé komponenty Raptoru budou vyrobeny 3D tiskem, ale většina bude tvořena obráběnými výkovky. Také jsme vyvinuli novou slitinu pro kyslíkové čerpadlo, která je pevná i při vysoké teplotě a nehoří. V prostředí s horkým čistým kyslíkem pod tlakem totiž hoří skoro všechno.“ Metalurgický tým SpaceX kvůli tomu vyvinul superslitinu SX500, která je určena pro prostředí s horkým plynem s vysokým poměrem kyslíku a tlakem přes 800 barů. Mělo by se jednat o monokrystalickou moderní verzi superslitiny Inconel (nikl + chrom).
Dlouhodobým cílem SpaceX je dosáhnout tlaku ve spalovací komoře Raptoru ve výši 300 barů, což by byl rekord mezi raketovými motory.
Podrobnější a aktuálnější informace o motoru Raptor najdete v průběžně doplňovaném článku o raketě Super Heavy Starship.
Tip: Pokud vás zajímá obecný princip fungování různých typů motorů, můžete si přečíst článek Raketové motory – snadno a přehledně na Kosmonautix.cz.
Líbí se vám takovéto články? Chodíte na ElonX rádi a chtěli byste, aby web zůstal bez reklam a autor mohl nadále vydávat kvalitní obsah? Vyjádřete svou podporu a spokojenost pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už web podpořili. Děkuji za přízeň!
- Mise NROL-149 - 11. 12. 2024
- Mise GPSIII-SV10 - 9. 12. 2024
- Mise O3b mPOWER 4 - 8. 12. 2024
F9 používá trisky na stlačený dusík, ale víme co bude používat Starship a Super heavy? Z pohledu přijatelnosti pro přepravu lidí by dával smysl spíš ten dusík než draco, Přeci jen monomethylhydrazin je mám pocit dost toxický a to by mohlo komplikovat jeho doplňování na starship a vystupování lidí. Nabízí se i možnost nějakého nového malého motoru na netoxické palivo.
Starship bude pro manévrování používat silné metanové trysky. Musk k nim řekl:
Děkuji, když to čtu, čast o čerpadlech mi příjde povědomá, tak jsem na to narazil už dříve, ale očividně jsem to zapoměl. Elegantní řešení které usnadní doplňování paliva. Škoda že neznáme jméno toho motoru aby mohl být přidán do přehledu.
Zajímavé video o tom, jak ve SpaceX simulují procesy ve spalovací komoře (v angličtině): https://www.youtube.com/watch?v=txk-VO1hzBY
Existuje nějaká oficiální statistika kolik jaký výrobce vyrobí raketových motorů? Nebo z čeho vychází tvrzení, že SpaceX je největší výrobce raketových motorů na světě?
První stupeň ITS bude používat 42 Raptorů jeden kolem 3 MN. 42 Raptorů x 3MN = 126 MN a kua
Jak vypadají ty trysky na změnu sklonu druhého stupně a proč se používá dusík a ne jiny plyn ?
Děkují
Píšete že se merlinů vyrábí několik stovek ročně… to mají mají všechny pro vlastní potřebu nebo je i prodávají jiným firmám?
Mají je jen pro sebe. SpaceX letos plánuje až 20 startů a jelikož každý Falcon 9 potřebuje 10 Merlinů, Falcon Heavy jich má 28, je jasné, že motorů je potřeba hodně. Plus část motorů je nejspíš určena jen k testování a nikdy nepoletí, k tomu nějaké ty ztráty či zmetky…
Super clanek. Moc me bavil, diky bohu za vybrany styl popisu. Bylo to svezi a nebylo k tomu potreba vysokou abych vse krasne pochopil 😀 diky!
Snažím se, aby to bylo jakž takž srozumitelné pro laiky a zároveň aby z toho něco měl i někdo znalejší, tak snad se mi to tak nějak daří. 🙂
Mě se článek líbil, všechna čest vašemu blogu, ale přišel mi strohý. Příště by to chtělo trochu více informací (dle mého názoru). Věřím že je to těžké hledat, ale na zvážení to je 😊 spíš to beru jako takové shrnutí .
Jo a trošku mi tam chyběly tabulky s parametry…
Pravda, takova tabulka, kde by byly vsechny ty motory po kupe a byly videt k porovnani ty jejich parametry.
Záměrem tohoto článku bylo poskytnout obecný přehled motorů a nezacházet do přílišných detailů.Časem však plánuji vydávat odbornější a podrobnější články o konkrétních motorech, typech Dragonu či variantách Falconu, které by se zaměřovaly na znalejší publikum. Nejdříve jsem však potřeboval mít alespoň něco obecného, jelikož o motorech jsem tu zatím neměl žádné informace
Pokud vás zajímají podrobné parametry, prozatím může dobře posloužit třeba česká Wikipedie.
Ahoj. Proč Spacex používá raději několik menších motorů než jeden velký? Cenově to asi nemůže vycházet lépe. Nebo už je náročnost výroby u velkých motorů násobně dražší? Dík Roman
Nesouvisí to i se spolehlivostí? Když máš devět motorů a dva vysaděj, pořád letíš. Když bude samotnej, tak ne.
Má to tři hlavní výhody:
1) Kdyby měl Falcon 9 třeba jen dva velké motory, nebylo by nejspíš možné přistát s prvním stupněm, neboť tah byť jen jednoho takového motoru by byl příliš velký a nedal by se kvůli tomu provést přistávací manévr. Už teď je to i s jedním malým Merlinem dost náročné na provedení.
2) Redundantnost. Když dojde k poruše některého z motorů během letu (tak jako se to stalo při misi CRS-1), raketa může ztrátu motoru vykompenzovat zvýšením tahu zbylých motorů či prodloužením jejich hoření. Takový Atlas 5 by měl v případě selhání jednoho ze svých dvou motorů pravděpodobně smůlu a nebylo by možné dosáhnout kýžené orbity.
3) Když je potřeba vyrobit stovky kusů motorů ročně místo pouhých dvaceti, vede to k úsporám z rozsahu při výrobě. Menší motory jsou zároveň pravděpodobně snazší na výrobu ve srovnání s těmi velkými.
Myslim ze RD180 ma dve trysky..tudis se jedna o motor pouze jeden na Atlasu 5..
Aha, no vida, přiučil jsem se zas něco nového. 🙂
Výhodou je, že i při selhání jednoho motoru z devíti může raketa splnit alespoň primární úkol, což se přesně stalo u crs-1.
Pozdě
Kvôli bezpečnosti, ked sa za let pokazí jeden veľký tak je raketa mimo,ale Elon povedal, že na Falcone sa môžu pokaziť aj 3 a stáe ude schopná pokračovať v lete..
dobra otazka. duvodu je hned nekolik: jednoduzsi vyroba mensich motoru, zejmena moznost pouzit stavajici zarizeni a obrabeci stroje, protoze velikost je podobna jako merlin a dale lepsi pomer tahu k vaze u malych motoru. rekordni pomer tahu k vaze u merlinu prave souvisi s jeho velikosti. a v neposledni rade tipuji ze je snazsi udelat mensi motor s vysokym tlakem ve spalovaci komore (300 baru u raptoru je svetovy rekord), protoze male veci jsou pevnejsi nez velke