Ceny startů raket SpaceX
Start Falconu Heavy při misi Arabsat 6A (Foto: SpaceX)
Vytvořil jsem vlastní seznam všech startů SpaceX, u kterých je známa přesná cena. Cílem je sledovat vývoj cen v průběhu let. Seznam bude průběžně aktualizován.
- Převážně jde o vládní nebo armádní zakázky, u kterých je povinnost zveřejňovat jejich cenu. Na druhou stranu jsou tyto starty obecně dražší než ty komerční, jelikož vyžadují více kontrol a papírování, za což se připlácí.
- Starty Falconu 1 jsem záměrně přeskočil, protože dnes už nejsou relevantní.
- Vynechal jsem mise, které měly původně letět na Falconu 1, ale později byly přesunuty na Falcon 9 (např. CASSIOPE, Orbcomm, Formosat-5 apod.), jelikož se jedná o zvláštní případy, jejichž ceny neodpovídají reálným cenám Falconu 9.
- U některých komerčních misí jsem našel odhady ceny, ale zahrnul jsem je pouze v případech, kde byl zdroj této informace důvěryhodný.
- Tabulka obsahuje informace o typu prvního stupně a možnosti jeho záchrany, což může mít vliv na cenu kontraktu.
- Pokud jsem vynechal nějakou misi, u které je známa cena, kontaktujte mě, a já ji doplním.
Poslední aktualizace:
- 7. 2. – Zveřejnění článku
Otevřít dokument v aplikaci Google Docs
Petr Melechin
Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.
Podpořte projekt ElonX
Podpořte projekt ElonX
Ceny u Falconu Heavy dost podstřelují ceny ULA u Delta Heavy. Ti musejí mít “radost”.
A to na tom přitom SpaceX má královský zisk. 😀
Nechtěl bych být v kůži ULA pokud se EM skutečně podaří zalétat Starship. Je to svým způsobem buldozer, když se do něčeho zabejčí, viz např. Tesla, kdy má řadu odpůrců a tlačí to. A chytře nyní zacílil na Čínu a EU, kde soudruzi nyní toto prosazují. Co se týče elmobilů, tak jsem neutrální, mám environmentalistiku jako celek, včetně dosahu LCA analýz (použité všechny zdroje a energie na výrobu, při těžbe a po dobu živostnosti, napojení na další systémy apod.).
Víte taky bych byl neutrální, vůči elektromobilům, na Elektromobilech mě láká hlavně jedna jediná věc – elektriku si doma dokážu vyrobit, ale naftu nebo benzín ne, takže v případě chytře postavené domácí infrastruktury je cesta Elektro cestou nezávislosti na systému. Ale zatím vzhledem k cenám elektroaut se obávám že zůstanu v dohledné době u ropáka.
Ono není to jen cenou těch aut, ale i cenou té elektřiny, kterou si sám vyrobíte. I ta je zatím poměrně vysoká. Ale pokud jde o samostatnost, tak pak jistě souhlas.
Řekl bych, že elektroauta jsou ve skutečnosti ještě závislejší.
Je naprosto jasné, že všechna moderní vozidla jsou nacpaná elektronikou, bez které prakticky nedokáží fungovat.
Elektroauto je jednodušší než současné vozy se spalovacími motory, nicméně baterie si doma nevyrobíte.
Jakmile skončí jejich životnost, musíte koupit za dost velké peníze nové.
Naproti tomu generálka motoru například staré Škody 105 je v porovnání s tím mnohem jednodušší a levnější.
Starší auta se spalovacími motory, čistě mechanická, je totiž možné udržovat v funkčním stavu svépomocí téměř ve všech případech. Člověk samozřejmě musí být alespoň trochu šikovný mechanik. Naši otcové a dědové takto běžně samodomo-garážově servisovali všechny staré spartaky, wartburgy a embéčka atp..
Čili pokud chce být člověk opravdu nezávislý (“hardcore prepper style” 😀 ) nejlepší je koupit si starou vejtřasku, přestavět ji na dřevoplyn a místo nafty používat vlastnoručně lisovaný olej, například ze slunečnic :D.
Elektroauta mají výhodu v nulových lokálních emisích a jsou trochu levnější na běžný provoz.
Nevýhody nicméně přetrvávají. Krom obligáního nižšího dojezdu a zdlouhavého nabíjení také záleží na tom, jak byla vyrobena vlastní elektřina – pokud např. v uhelné elektrárně, žádné skutečné snižení emisí se nekoná. Výroba takového vozu pak díky bateriím vyprodukuje ještě více emisí (a na konci životnosti i ekologické zátěže) než výroba konvenčního auta.
Nicméně masivní nástup elektromobility podle mě způsobí největší problém trhu s ojetinami. Dnes jsme zvyklí na to, že auto je spotřební zboží, které lze poměrně levně koupit ve všech cenových hladinách.
Relativně slušné auto lze pořídit řádově od desítek tisíc korun výš. Kdo si ale koupí auto např. za 50 – 100 tis., které ale bude vyžadovat výměnu baterií za 100 – 150 tis.?
Dnes jsou lidé schopní koupit si nové auto zvyklí svůj 4 – 6 let starý vůz prodat za slušné peníze, ale jak udají elektromobil? Okruh kupců se podstatně zmenší, to je jasné.
Lidé kteří si mohou dovolit koupit si ojetinu za 100-200 tis. si najednou budou muset připlatit třetinu ceny. Počet lidí schopných koupit si slušnou ojetinu také výrazně klesne.
A nakonec lidé, co si dnes kupují levné ojetiny do 50 tisíc a kteří jsou přesto často na svém voze existenčně závislí, si nebudou moci dovolit auto vůbec. Jak se jim tato skutečnost bude líbit se můžete už dnes zeptat například žlutých vest ve Francii…
Mnohem větší pozitivní dopad na životní prostředí než elektromobilita bude mít autonomní řízení a koncept doprava jako služba. K zajištění současné úrovně dopravních služeb bude totiž potřeba vyrobit pětina současného počtu aut. A autonomní auta budou samozřejmě elektromobily, protože jsou konstrukčně mnohem jednodušší a levnější na provoz a údržbu, časem i na výrobu.
U STP-2 by mělo být “letectvo souhlasilo”.
Opraveno, díky.
Nebylo by lepší zarovnání textu v buňkách spíše nahoře než dole?
Nastavil jsem zarovnání na prostředek, to je asi nejrozumnější.
Cena FH je neskutecne levna, i pres to ale neleta. Je problem ve schazejici rade druzic pro tuto velkou raketu? Nebo je problemu vice? Maly nakladovy prostor? Proc treba nezvetsili nakladovy prostor pro druzice starlink? Misto 60 treba 200 na FH?
Řekl bych, že Falcon 9 je dost výkonný na to, aby postačoval pro drtivou většinu nákladů. Velikost krytu podle mě v praxi až tak omezující nebude, každopádně FH možná dostane větší kryt kvůli zakázkám pro letectvo. Jestli pak bude FH používán i pro Starlink, se neví.
F9H je relativne nova raketa, bude nejaky cas trvat kym sa nanho vyrobia druzice, predpokladam ze cely ten proces od projektu, schvalovania, stavby samotnej druzice je velmi zdlhavy a trva roky.
Podle mne je FH potencionálně velmi výkonná raketa, ale v současném stavu nevyvážená a nedotažená. Konstrukce 2° je stejná jako u F9 což z hlediska pevnosti omezuje skutečné maximální zatížení FH. Pokud byl tento 2° patřičně upraven a případně doplněn o 3°, tak by se takto upravená FH mohla stát výkonnostně i cenově bezkonkurenčním nosičem těžkých sond. Mohla by vynášet na Měsíc a i Mars poměrně těžké náklady a z Měsíce i Marsu vrátit vzorky půdy apod. Totéž platí o sondách k vnějším i vnitřním planetám. Byly by zcela reálným a dobrým “předskokanem” před SHS. Bohužel tomu asi tak nebude.
Ovšem nějaký třetí stupeň bude SX potřebovat i pro Starship
Docela by mě zajímalo, kdo vám dal minus. Protože máte pravdu a dá se lehce pogůglit co musely mít sondy vypouštěné z raketoplánu pokud letěly mimo LEO. (ani reusable Boeing 747 nepoletí na druhý konec světa pro jednoho pasažéra – nebylo by to rentabilní)
Jen vás lehce doplním, aby nemuseli další čtenáři ani googlit. Stačí si najít něco například o Inertial Upper Stage.
FH je vhodný spíše na energeticky náročné dráhy, tam je pevnost 2. stupně i adaptéru dostatečná. Výkonnější 2. stupeň by se hodil, ale SX do toho asi investovat už nebude. EM řek, že kdyby se moh znovu rozhodnout, tak by FH nešel.
I tak se to dá říci. Prostě vsadil “na většího koně”, snad mu to riziko vyjde.
Na energeticky náročné dráhy by se ale právě hodil pokročilejší druhý stupeň, nebo dokonce další stupeň (Ciolkovského rovnice nepustí). Jak píšete, tak i EM je výsledkem projektu Falcon Heavy celkem zklamaný.