Ceny startů raket SpaceX

Start Falconu Heavy při misi Arabsat 6A (Foto: SpaceX)

Vytvořil jsem vlastní seznam všech startů SpaceX, u kterých je známa přesná cena. Cílem je sledovat vývoj cen v průběhu let. Seznam bude průběžně aktualizován.

  • Převážně jde o vládní nebo armádní zakázky, u kterých je povinnost zveřejňovat jejich cenu. Na druhou stranu jsou tyto starty obecně dražší než ty komerční, jelikož vyžadují více kontrol a papírování, za což se připlácí.
  • Starty Falconu 1 jsem záměrně přeskočil, protože dnes už nejsou relevantní.
  • Vynechal jsem mise, které měly původně letět na Falconu 1, ale později byly přesunuty na Falcon 9 (např. CASSIOPE, Orbcomm, Formosat-5 apod.), jelikož se jedná o zvláštní případy, jejichž ceny neodpovídají reálným cenám Falconu 9.
  • U některých komerčních misí jsem našel odhady ceny, ale zahrnul jsem je pouze v případech, kde byl zdroj této informace důvěryhodný.
  • Tabulka obsahuje informace o typu prvního stupně a možnosti jeho záchrany, což může mít vliv na cenu kontraktu.
  • Pokud jsem vynechal nějakou misi, u které je známa cena, kontaktujte mě, a já ji doplním.

Poslední aktualizace:

  • 29. 3. – Cena za start mise DART byla navýšena o 1,3 milionu
  • 4. 3. – Cena za start mise Psyche byla snížena
  • 29. 2. – Přidána mise Psyche (Falcon Heavy)
  • 7. 2. – Zveřejnění článku

Otevřít dokument v aplikaci Google Docs

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

21
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Ceny u Falconu Heavy dost podstřelují ceny ULA u Delta Heavy. Ti musejí mít “radost”.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

A to na tom přitom SpaceX má královský zisk. 😀

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Nechtěl bych být v kůži ULA pokud se EM skutečně podaří zalétat Starship. Je to svým způsobem buldozer, když se do něčeho zabejčí, viz např. Tesla, kdy má řadu odpůrců a tlačí to. A chytře nyní zacílil na Čínu a EU, kde soudruzi nyní toto prosazují. Co se týče elmobilů, tak jsem neutrální, mám environmentalistiku jako celek, včetně dosahu LCA analýz (použité všechny zdroje a energie na výrobu, při těžbe a po dobu živostnosti, napojení na další systémy apod.).

technomagg
Host
technomagg

Víte taky bych byl neutrální, vůči elektromobilům, na Elektromobilech mě láká hlavně jedna jediná věc – elektriku si doma dokážu vyrobit, ale naftu nebo benzín ne, takže v případě chytře postavené domácí infrastruktury je cesta Elektro cestou nezávislosti na systému. Ale zatím vzhledem k cenám elektroaut se obávám že zůstanu v dohledné době u ropáka.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Ono není to jen cenou těch aut, ale i cenou té elektřiny, kterou si sám vyrobíte. I ta je zatím poměrně vysoká. Ale pokud jde o samostatnost, tak pak jistě souhlas.

Kverulant
Host
Kverulant

Řekl bych, že elektroauta jsou ve skutečnosti ještě závislejší.
Je naprosto jasné, že všechna moderní vozidla jsou nacpaná elektronikou, bez které prakticky nedokáží fungovat.
Elektroauto je jednodušší než současné vozy se spalovacími motory, nicméně baterie si doma nevyrobíte.
Jakmile skončí jejich životnost, musíte koupit za dost velké peníze nové.
Naproti tomu generálka motoru například staré Škody 105 je v porovnání s tím mnohem jednodušší a levnější.
Starší auta se spalovacími motory, čistě mechanická, je totiž možné udržovat v funkčním stavu svépomocí téměř ve všech případech. Člověk samozřejmě musí být alespoň trochu šikovný mechanik. Naši otcové a dědové takto běžně samodomo-garážově servisovali všechny staré spartaky, wartburgy a embéčka atp..
Čili pokud chce být člověk opravdu nezávislý (“hardcore prepper style” 😀 ) nejlepší je koupit si starou vejtřasku, přestavět ji na dřevoplyn a místo nafty používat vlastnoručně lisovaný olej, například ze slunečnic :D.

Elektroauta mají výhodu v nulových lokálních emisích a jsou trochu levnější na běžný provoz.
Nevýhody nicméně přetrvávají. Krom obligáního nižšího dojezdu a zdlouhavého nabíjení také záleží na tom, jak byla vyrobena vlastní elektřina – pokud např. v uhelné elektrárně, žádné skutečné snižení emisí se nekoná. Výroba takového vozu pak díky bateriím vyprodukuje ještě více emisí (a na konci životnosti i ekologické zátěže) než výroba konvenčního auta.

Nicméně masivní nástup elektromobility podle mě způsobí největší problém trhu s ojetinami. Dnes jsme zvyklí na to, že auto je spotřební zboží, které lze poměrně levně koupit ve všech cenových hladinách.
Relativně slušné auto lze pořídit řádově od desítek tisíc korun výš. Kdo si ale koupí auto např. za 50 – 100 tis., které ale bude vyžadovat výměnu baterií za 100 – 150 tis.?
Dnes jsou lidé schopní koupit si nové auto zvyklí svůj 4 – 6 let starý vůz prodat za slušné peníze, ale jak udají elektromobil? Okruh kupců se podstatně zmenší, to je jasné.
Lidé kteří si mohou dovolit koupit si ojetinu za 100-200 tis. si najednou budou muset připlatit třetinu ceny. Počet lidí schopných koupit si slušnou ojetinu také výrazně klesne.
A nakonec lidé, co si dnes kupují levné ojetiny do 50 tisíc a kteří jsou přesto často na svém voze existenčně závislí, si nebudou moci dovolit auto vůbec. Jak se jim tato skutečnost bude líbit se můžete už dnes zeptat například žlutých vest ve Francii…

Kamil
Host
Kamil

Mnohem větší pozitivní dopad na životní prostředí než elektromobilita bude mít autonomní řízení a koncept doprava jako služba. K zajištění současné úrovně dopravních služeb bude totiž potřeba vyrobit pětina současného počtu aut. A autonomní auta budou samozřejmě elektromobily, protože jsou konstrukčně mnohem jednodušší a levnější na provoz a údržbu, časem i na výrobu.

Vedra
Host
Vedra

U STP-2 by mělo být “letectvo souhlasilo”.

Tomáš
Host
Tomáš

Nebylo by lepší zarovnání textu v buňkách spíše nahoře než dole?

tomast
Host
tomast

Cena FH je neskutecne levna, i pres to ale neleta. Je problem ve schazejici rade druzic pro tuto velkou raketu? Nebo je problemu vice? Maly nakladovy prostor? Proc treba nezvetsili nakladovy prostor pro druzice starlink? Misto 60 treba 200 na FH?

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Podle mne je FH potencionálně velmi výkonná raketa, ale v současném stavu nevyvážená a nedotažená. Konstrukce 2° je stejná jako u F9 což z hlediska pevnosti omezuje skutečné maximální zatížení FH. Pokud byl tento 2° patřičně upraven a případně doplněn o 3°, tak by se takto upravená FH mohla stát výkonnostně i cenově bezkonkurenčním nosičem těžkých sond. Mohla by vynášet na Měsíc a i Mars poměrně těžké náklady a z Měsíce i Marsu vrátit vzorky půdy apod. Totéž platí o sondách k vnějším i vnitřním planetám. Byly by zcela reálným a dobrým “předskokanem” před SHS. Bohužel tomu asi tak nebude.

Kamil
Host
Kamil

Ovšem nějaký třetí stupeň bude SX potřebovat i pro Starship

3,14ranha
Host
3,14ranha

Docela by mě zajímalo, kdo vám dal minus. Protože máte pravdu a dá se lehce pogůglit co musely mít sondy vypouštěné z raketoplánu pokud letěly mimo LEO. (ani reusable Boeing 747 nepoletí na druhý konec světa pro jednoho pasažéra – nebylo by to rentabilní)

Jiří Hadač
Přispěvatel

Jen vás lehce doplním, aby nemuseli další čtenáři ani googlit. Stačí si najít něco například o Inertial Upper Stage.

bohyn
Host
bohyn

FH je vhodný spíše na energeticky náročné dráhy, tam je pevnost 2. stupně i adaptéru dostatečná. Výkonnější 2. stupeň by se hodil, ale SX do toho asi investovat už nebude. EM řek, že kdyby se moh znovu rozhodnout, tak by FH nešel.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

I tak se to dá říci. Prostě vsadil “na většího koně”, snad mu to riziko vyjde.

3,14ranha
Host
3,14ranha

Na energeticky náročné dráhy by se ale právě hodil pokročilejší druhý stupeň, nebo dokonce další stupeň (Ciolkovského rovnice nepustí). Jak píšete, tak i EM je výsledkem projektu Falcon Heavy celkem zklamaný.