Statistiky a rekordy SpaceX
Přeskočit na sekci: Starty | Přistání | Rampy | Znovupoužitelnost | Dragon 1 | Crew Dragon | Cargo Dragon 2 | Starlink | Prvenství | Ostatní
Poslední aktualizace:
- 6. 5. 2026 – Aktualizace statistik po misi Starlink 17-29
- 3. 5. 2026 – Aktualizace statistik po misi CAS500-2
- 2. 5. 2026 – Aktualizace statistik po misi Starlink 10-38
- 30. 4. 2026 – Aktualizace statistik po misích Starlink 17-16, Viasat-3 F3 a Starlink 17-36
- 23. 4. 2026 – Aktualizace statistik po misích Starlink 17-14 a GPSIII-SV10
- 20. 4. 2026 – Aktualizace statistik po misi Starlink 17-22
- 15. 4. 2026 – Aktualizace statistik po misích Starlink 17-27 a 10-24
- 11. 4. 2026 – Aktualizace statistik po misích Starlink 17-21 a Cygnus NG-24
- 7. 4. 2026 – Aktualizace statistik po misi Starlink 17-35
Orbitální starty
» Přehled všech uskutečněných startů
» Přehled statických zážehů raket Falcon
Celkem startů (bez Amos-6 a testu úniku Dragonu za letu):
652 (5x Falcon 1, 635x Falcon 9, 12x Falcon Heavy)
Starty podle roků:
1 (2006), 1 (2007), 2 (2008), 1 (2009), 2 (2010), 0 (2011), 2 (2012), 3 (2013), 6 (2014), 7 (2015), 8 (2016), 18 (2017), 21 (2018), 13 (2019), 25 (2020), 31 (2021), 61 (2022), 96 (2023), 134 (2024), 165 (2025), 55 (2026)
Úspěšnost misí (včetně Amos-6):
99,08 % (celkem); 40 % (Falcon 1); 99,53 % (Falcon 9); 100 % (Falcon Heavy)
Počet úspěšných startů od poslední nehody (Starlink 9-3):
284
Nejdelší šňůra úspěšných startů v řadě:
334 (Iridium-1 až Türksat 6A)
Nejvíce startů v jednom roce:
165 (2025)
Nejvíce startů v jednom pololetí:
84 (2. pololetí 2025)
Nejvíce startů v jednom čtvrtletí:
45 (2. čtvrtletí 2025)
Nejvíce startů v jednom měsíci:
16 (listopad 2024, květen 2025, září 2025)
Nejkratší doba mezi starty:
1h 5m (Starlink 8-10 / Starlink 9-5)
Nejkratší doba mezi starty z jedné rampy:
1d 21h 0m (SLC-40, Starlink 6-97 / Starlink 6-98)
Nejhmotnější náklad vynesený na LEO:
17 500 kg (Starlink 6-39 a podobné)
Nejhmotnější náklad vynesený Falconem 9 na GTO:
7350 kg (Intelsat Galaxy 33/34)
Nejhmotnější náklad vynesený Falconem Heavy na GTO:
9200 kg (Jupiter-3)
Nejhmotnější náklad vynesený Falconem Heavy na GEO:
6722 kg (Viasat-3 Americas)
Nejméně hmotný náklad vynesený Falconem 9:
330 kg (IXPE)
Nejkratší doba mezi statickým zážehem (s nákladem) a startem:
14h 20m (Starlink 10-5)
Nejkratší doba mezi statickým zážehem (bez nákladu) a startem:
67 hodin (Amos-17)
Přistání
» Přehled všech pokusů o přistání
» Přehled prvních stupňů Falconů
» Autonomní mořské přistávací plošiny (ASDS)
Celkem pokusů o přistání:
621 (celkem) – 513 (ASDS), 108 (pevnina)
Celkem úspěšných přistání:
608 (celkem) – 501 (ASDS), 107 (pevnina)
Počet úspěšných přistání od poslední nehody (Starlink 12-20):
193
Nejvíce úspěšných přistání v řadě:
267 (Starlink v1-17 až Starlink 10-5, mise Starlink 6-32 je brána jako úspěch)
Úspěšnost přistání:
97,91 % (celkem), 33,3 % (2015), 62,5 % (2016), 100 % (2017), 85,7 % (2018), 93,75 % (2019), 92 % (2020), 96,77 % (2021), 100 % (2022), 100 % (2023), 99,24 % (2024), 99,39 % (2025), 100 % (2026)
Úspěšnost přistání (na pevnině):
99,07 %
Úspěšnost přistání (na ASDS):
97,65%
Počet pokusů o přistání na OCISLY:
203 (z toho 7 neúspěšných)
Počet pokusů o přistání na JRTI (obě verze):
160 (z toho 4 neúspěšné)
Počet pokusů o přistání na ASOG:
150 (z toho 1 neúspěšný)
Počet pokusů o přistání na LZ-1:
54 (z toho 1 neúspěšný)
Počet pokusů o přistání na LZ-2:
18 (z toho 0 neúspěšných)
Počet pokusů o přistání na LZ-4:
33 (z toho 0 neúspěšných)
Počet pokusů o přistání na LZ-40:
3 (z toho 0 neúspěšných)
Nejvíce úspěšných přistání konkrétního prvního stupně:
34 (B1067)
Největší vzdálenost ASDS od rampy (F9):
690 km (JRTI při misi O3b mPOWER 2)
Největší vzdálenost ASDS od rampy (FH):
1234 km (OCISLY při misi STP-2)
Nejkratší doba mezi přistáními na OCISLY:
2d 22h 22m (Starlink 11-8 / Starlink 11-6)
Nejkratší doba mezi přistáními na JRTI:
4d 5h 10m (Starlink 6-68 / GSAT-N2)
Nejkratší doba mezi přistáními na ASOG:
3d 12h 13m (Starlink 6-60 / Starlink 6-64)
Přistání F9 s nejhmotnějším nákladem na GTO:
7350 kg (Intelsat Galaxy 33/34)
Přistání F9 s nejhmotnějším nákladem na LEO:
17 500 kg (Starlink 6-39 a podobné)
Rampy
» Seznam všech aktivních a budovaných ramp
» Přehled statických zážehů raket Falcon
Startů z LC-39A: 125
Startů z SLC-40: 325 (bez Amos-6)
Startů z SLC-4E: 198
Startů z Kwajaleinu: 5
Nejkratší doba mezi starty z rampy LC-39A:
5d 7h 9m (O3b mPOWER 4 / Starlink 12-2)
Nejkratší doba mezi starty z rampy SLC-40:
1d 21h 0m (Starlink 6-97 / Starlink 6-98)
Nejkratší doba mezi starty z rampy SLC-4E:
2d 10h 23m (Starlink 11-19 / Starlink 11-5)
Nejkratší doba mezi starty z Kwajaleinu:
57 dnů (mezi 3. a 4. startem Falconu 1)
Dragon 1
» Více informací o lodích Dragon
» Přehled všech vyrobených Dragonů
» Informace o zásobování ISS
Misí s Dragonem 1:
22
Nejvyšší vynesená hmotnost Dragonem 1 v rámci CRS:
3138 kg (CRS-8)
Nejnižší vynesená hmotnost Dragonem 1 v rámci CRS:
400 kg (CRS-1)
Nejdelší mise CRS (od startu po návrat):
CRS-9 (39d 11h 3m)
Nejkratší mise CRS (vyjma CRS-7):
CRS-1 (20d 18h 48m)
Zachráněných Dragonů 1:
12 (z toho 6 jednou, 3 dvakrát a 3 třikrát)
Počet misí s již použitým Dragonem 1:
9
Počet Dragonů 1 použitých více než jednou:
6
Dragony 1 s největším počtem misí:
C106, C108 a C112 (3 mise)
Nejrychlejší znovupoužití Dragonu 1 (od přistání po start):
418 dnů (CRS-16 / CRS-20)
Znovupoužitelnost
» Přehled zachráněných stupňů
» Přehled pokusů o zachycení krytů
» Vše o záchraně krytů
Počet znovupoužití stupňů:
571
Startů s již použitým prvním stupněm:
561 (celkem) – 5 (2017), 12 (2018), 9 (2019), 21 (2020), 29 (2021), 56 (2022), 92 (2023), 128 (2024), 157 (2025), 53 (2026)
Podíl startů F9/FH s již použitým prvním stupněm:
86,73 % (celkem), 27 % (2017), 57 % (2018), 69,23 % (2019), 80,77 % (2020), 93,55 % (2021), 91,8 % (2022), 95,83 % (2023), 95,52 % (2024), 95,15 % (2025), 96,36 % (2026)
Nejrychlejší znovupoužití prvního stupně (doba mezi dvěma starty nebo mezi startem a následujícím statickým zážehem):
9d 3h 39m (B1088.4, SPHEREx / NROL-57)
Nejvíce startů konkrétního prvního stupně:
34 startů (B1067)
Maximální výška dosažená prvním stupněm:
247 km (Formosat-5)
Počet pokusů o zachycení aerodynamického krytu do sítě:
32 (z toho 9 úspěšných)
Počet znovupoužití polovin aerodynamického krytu:
přibl. 950
Počet misí s aspoň jedním již použitým krytem:
přibl. 486
Nejvyšší potvrzený počet použití konkrétní poloviny krytu:
35
Podíl startů F9/FH s aspoň jedním použitým krytem (bez misí s Dragonem):
11,11 % (2019), 38 % (2020), 68 % (2021), přes 83,93 % (2022), přes 79,78 % (2023), přibl. 93,75 % (2024), přibl. 95,60 % (2025), 100 % (2026)
Crew Dragon
» Více informací o lodích Dragon
» Přehled všech vyrobených Dragonů
» Přehled a statistiky posádek SpaceX
» Informace o misích na ISS s lidskou posádkou
Misí s Crew Dragonem:
22
Počet lidí dopravených na oběžnou dráhu:
76
Počet lidí dopravených z oběžné dráhy:
74
Počet záchran Crew Dragonu:
20
Počet misí s již použitým Crew Dragonem:
15
Crew Dragon(y) s největším počtem misí:
C206 (6 misí)
Nejrychlejší znovupoužití Crew Dragonu (od návratu po start):
137 dní (C207 Resilience, Crew-1 / Inspiration4)
Nejdelší mise Crew Dragonu (od startu po návrat):
Crew-8 (235 dnů)
Nejkratší mise Crew Dragonu (od startu po návrat):
Inspiration4 (71 hodin)
Cargo Dragon 2
» Více informací o lodích Dragon
» Přehled všech vyrobených Dragonů
» Informace o zásobování ISS
Misí s nákladním Dragonem 2:
13
Nejvyšší vynesená hmotnost Dragonem 2:
3528 kg (CRS-26)
Nejvyšší hmotnost nákladu dovezeného na Zemi Dragonem 2:
2002 kg (CRS-21)
Nejdelší mise Dragonu 2 (od startu po návrat):
186d 23h 59m (CRS-33)
Počet záchran Dragonu 2:
13
Počet misí s již použitým Dragonem 2:
10
Dragon 2 s největším počtem misí:
C208, C209 (5 misí)
Nejrychlejší znovupoužití Dragonu 2 (od přistání po start):
164 dnů (C209, CRS-22 / CRS-24)
Starlink
» Vše o konstelaci Starlink
» Stav konstelace Starlink
» Podrobné statistiky od Jonathana McDowella
Počet vynesených satelitů:
11 980 (celkem) – 2x Tintin, 60x Starlink v0.9, 1665x Starlink v1.0, 2987x Starlink v1.5, 6592x Starlink v2-mini, 674x Starlink Direct-to-Cell
Počet deorbitovaných satelitů (k 23. 4. 2026):
1581 (celkem) – 2x Tintin, 60x Starlink v0.9, 920x Starlink v1.0, 371x Starlink v1.5, 198x Starlink v2-mini, 30x Starlink Direct-to-Cell
Prvenství
- První soukromá firma, která dosáhla oběžné dráhy s raketou na kapalná paliva (Falcon 1 v roce 2008)
- První soukromá kosmická loď, která dosáhla oběžné dráhy a bezpečně se vrátila na zem (nákladní Dragon v roce 2010)
- První soukromá firma, jejíž loď se připojila k ISS (nákladní Dragon v roce 2012)
- První subjekt, který přistál s prvním stupněm orbitální rakety (2015) a znovu jej použil (2017)
- První subjekt, který zachránil aerodynamický kryt orbitální rakety a znovu jej použil (2019)
- První soukromá loď, která bezpečně dopravila lidskou posádku na oběžnou dráhu a na ISS a zpět (Crew Dragon v roce 2020 během mise DM-2)
- První soukromá firma, která bezpečně dopravila lidskou posádku na oběžnou dráhu na již použité raketě a v již použité kosmické lodi (mise Crew-2 v roce 2021)
- První soukromá orbitální mise s lidskou posádkou, navíc bez profesionálních astronautů (Inspiration4 v září 2021)
- První zcela soukromá mise s lidskou posádkou, která navštívila ISS (Axiom-1 v dubnu 2022)
- První start orbitální rakety s motory, které využívají uzavřený spalovací cyklus typu „full-flow staged combustion“ (první integrovaný let Starship v dubnu 2023)
- První výstup soukromých/komerčních astronautů do volného kosmického prostoru (Jared Isaacman a Sarah Gillis během mise Polaris Dawn)
- První zachycení přistávajícího stupně orbitální rakety (Super Heavy B12 v říjnu 2024 během páté testovací mise Starship)
- První let lidské posádky na polární oběžnou dráhu (Fram2)
Ostatní
- Největší výrobce raketových motorů na kapalná paliva na světě
- Raketový motor s nejlepším poměrem tahu a hmotnosti (Merlin 1D s poměrem přibližně 184:1 při tahu na hladině moře)
- Rekordní počet vynesených satelitů na jedné misi (143 satelitů na misi Transporter-1)
- Aktivní americká raketa s nejvíce provedenými starty (Falcon 9)
- Aktivní americká raketa s nejvíce úspěšnými starty v řadě (Falcon 9)
- Nejdelší pobyt americké kosmické lodi ve vesmíru (Crew Dragon, 235 dnů při misi Crew-8)
- Raketa s nejdelší šňůrou úspěšných startů v řadě (Falcon 9, 324 startů)
- Největší satelitní konstelace v historii (Starlink)
- Start rakety s největší výškou, nejvyšším tahem a nejvíce motory v historii (Starship)
- Nejvyšší dosažená vzdálenost od Země se soukromou kosmickou lodí (1408 km při misi Polaris Dawn)
Pokud objevíte chybu nebo vás napadne nějaká další statistika, která tu není, dejte mi vědět v komentářích a já zvážím její přidání.
Podpořte projekt ElonX
Pocet ludi dopravenych z obeznej drahy by mal byt o 2 ks (posadka Boeingu) vyssi ako pocet ludi dopravenych na LEO.
To bude platit, až se vrátí posádka Crew-12. 🙂
Trochu OT, ale jak to je, rusové už vynesli prvních 16 kusů svých starlinků, a že chtějí při 300 kusech pokrytí globální. Nechce se mi věřit že je to možné při použítí LEO, to snad musí mít na MEO aby vystačili s tak málo kusy, ne ? https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/rusko-pripravuje-vlastni-starlink-vyuzivat-ho-bude-i-armada-371693
Mise Starlink 17-24 obsahovala sice 25 ks Starlink V2Mini (Gen2), ale ve skutečnosti plnila dvě části mise.
První částí mise bylo dokončení vynesení zbývajících jedenácti satelitů z první tranše “várky” 7500 starlinků Gen2 (699 satelitů Group 5 V1.5 (Gen2) a 6801 satelitů V2Mini (Gen2)).
Poslední úpravy pro první tranši 7500 starlinků Gen2, FCC řeší v DA 26-36, 14.b) vynést všechny satelity nejpozději do 19.listopadu 2027.
Druhá část mise tvořila úvodních čtrnáct satelitů z druhé tranše “várky” 7500 starlinků Gen2.
Druhých 7500 starlinků Gen2 řeší DA 26-36, 14.a) vynést 50% starlinků nejpozději 1. prosince 2028 a SpaceX musí vynést a provozovat zbývající satelity nejpozději 1. prosince 2031.
Při této misi zároveň přesáhl počet starlinků na oběžné dráze počet 10000.
Druhá dnešní mise (17.3.2026) byla Starlink 10-46 a vynesla dalších 29 satelitů, takže zbývá vynést už jen 7457.
A kolik zbyva ve sluzbe nejstarsich gen.1 bez laseru ?
Jestli dobře koukám, tak družic v1.0 je na orbitě 775 (vyneseno jich bylo celkem 1665), ale v aktivním provozu jich je už jen 359 a jsou velmi rychle vyřazovány, neboť jim končí životnost.
Main statistics: 618 (5 x Falcon 1, 603 x Falcon 9, 11 x Falcon Heavy)
But 11 + 603 + 5 = 619 so, something is wrong (number of total Falcon 9 orbital launches or just the sum because Falcon Heavy launches and Falcon 1 launches seems ok)
The sum was incorrect. It’s fixed now, thanks!
Neuskutočnilo spacex v januári 13 orbitálnych štartov ?
Podle “posledních aktualizací” by ta nezapočítaná mise měla být z 25.1.2026 mise Starlink 17-20 (V přehledu uskutěčněných orbitálních startů SpaceX uvedena je).
V 01/2026 bylo uskutečněno celkem 24 startů, z toho tři neúspěšné starty (2x Čína a 1x Indie).
Úspěšné starty: 6x Čína, 15x USA = 2x Elektron a 13x SpaceX.
Máte pravdu, tu misi jsem omylem přeskočil.
O.K., jen přidávám info k LZ:
Včera 30.1.2026 zveřejnil Ryan Caton (NASASpaceflight) na síti X informaci, že nová přistávací plocha na SLC-40 se nazývá “LZ-40”.
Kromě toho říká, že SpaceX má stále přístup k LZ-2, v případě letu Falcon Heavy s dvojitým návratem boosterů.
To by znamenalo jeden booster může přistát na LZ-40 a druhý na LZ-2.
https://x.com/dpoddolphinpro/status/2017277898642649425
https://x.com/dpoddolphinpro/status/2017277898642649425/photo/1
Před deseti lety 22.12.2015 v 02:29 hod. SEČ vystartovala raketa Falcon 9 v1.2 Block 1 a vynesla úspěšně 11 satelitů Orbcomm OG2.
To, že to byl dvacátý start rakety Falcon 9 nebylo tak důležité, jako to, že 1.stupeň rakety s označením B1019, úspěšně přistál o deset minut později na přistávací plošině LZ-1.
Toto úspěšné přistání 1.stupně rakety Falcon 9 se tak zapsalo do dějin světové kosmonautiky a naznačilo cestu, kudy se má raketová technika ubírat.
SpaceX to za deset let potvrdila dalšími 551 úspěšnými přistáními 1.stupně Falcon 9 a třemi úspěšnými zachyceními boosteru SuperHeavy.
Druhá společnost, která dosáhla úspěšného přistání 1.stupně se stala 13.11.2025 Blue Origin s 1.stupněm rakety New Glenn 7×2.
Necháme se překvapit, které další společnosti se k nim “přidají” v roce 2026.
“přidají” nebo přidají?
SpaceX opět pokořila rekord a to s nejkratšími dvěma starty z jedné rampy. 2 dny 2 hodiny 44 minut a 55 sekund u rampy SLC 40 jestli to tedy dobře počítám.
Máte pravdu! V přehledu jsem to aktualizoval.
Nesleduji všechny statistiky, ale počet úspěšných přistání 99 (pevnina), převýšil počet pokusů o přistání 98 (pevnina).
Není to výtka, ale díky vysoké kadenci startů asi došlo k “prohození”.
Právě naopak, pochvala za dlouholeté vedení statistik, které nemá ani SpaceX.
6. 11. 2025 – Aktualizace statistik po misích Starlink 6-81 a 11-14
Celkem startů (bez Amos-6 a testu úniku Dragonu za letu):
574 (5x Falcon 1, 558x Falcon 9, 11x Falcon Heavy)
142 (2025)
Celkem pokusů o přistání:
542 (celkem) – 444 (ASDS), 98 (pevnina)
Celkem úspěšných přistání:
529 (celkem) – 432 (ASDS), 99 (pevnina)
Opraveno, díky.
New record! The shortest time between two launches from Vandenberg’s SLC-4E pad is now 2 days, 10 hours, and 23 minutes (between the Starlink 11-12 and Starlink 11-21 missions).
The shortest time between two launches from Vandenberg’s SLC-4E pad is now 2 days, 18 hours, and 52 minutes (between the Starlink 11-19 and Starlink 11-5 missions).
You’re right! This has now been updated.