Statistiky a rekordy SpaceX


Poslední aktualizace:

  • 12. 11. – Upřesněny názvy statistik týkající se aerodynamických krytů + přidána statistika “Počet misí s již použitým aerodynamickýmo krytem”
  • 11. 11. – Aktualizovány statistiky na základě startu Starlink v1-1 + přidána statistika “Počet znovupoužitých polovin aerodynamického krytu”
  • 30. 8. – Aktualizovány statistiky na základě návratu Dragonu z mise CRS-18 + přidána nová statistika “Dragon s největším počtem misí”
  • 7. 8. – Aktualizovány statistiky na základě startu Amos-17 + přidána statistika “Nejvyšší počet úspěšných zachycení krytu v řadě”
  • 26. 7. – Aktualizovány statistiky na základě startu CRS-18
  • 25. 6. – Aktualizovány statistiky na základě startu STP-2
  • 12. 6. – Aktualizovány statistiky na základě startu Radarsat Constellation
  • 4. 6. – Aktualizovány statistiky na základě návratu Dragonu z mise CRS-17
  • 29. 5. – Změněn způsob výpočtu nejrychlejšího znovupoužití Dragonu; opravena statistika “Počet zachránění stupňů”; přidána statistika “Nejvíce přistání konkrétního prvního stupně”
  • 24. 5. – Aktualizovány statistiky na základě startu Starlink-1
  • 12. 5. – Doplněna statistika Nejkratší mise CRS
  • 11. 5. – Doplněny statistiky Nejdelší mise CRS a Nejnižší/nejvyšší vynesená hmotnost Dragonem (+ opravena chyba u nejkratší doby mezi starty z LC-39A)
  • 4. 5. – Aktualizovány statistiky na základě startu CRS-17 (+ opravena chyba u nejkratší doby mezi starty z SLC-40)
  • 16. 4. – Celkový počet zachráněných stupňů snížen o jeden (zničený centrální stupeň z mise Arabsat 6A)

Starty

» Přehled všech uskutečněných startů

Celkem startů (bez Amos-6):
83 (5x Falcon 1, 75x Falcon 9, 3x Falcon Heavy)
Starty podle roků:
1 (2006), 1 (2007), 2 (2008), 1 (2009), 2 (2010), 0 (2011), 2 (2012), 3 (2013), 6 (2014), 7 (2015), 8 (2016), 18 (2017), 21 (2018), 11 (2019)
Úspěšnost misí (včetně Amos-6):
94,05 % (celkem); 40 % (Falcon 1); 97,37 % (Falcon 9); 100 % (Falcon Heavy)
Počet startů od poslední nehody (Amos-6):
50
Nejvíce startů v jednom roce:
21 (2018)
Nejvíce startů v jednom pololetí:
12 (první pololetí 2018)
Nejvíce startů v jednom čtvrtletí:
6 (první a druhé čtvrtletí 2018)
Nejvíce startů v jednom měsíci:
3 (červen 2017, říjen 2017, prosinec 2018)
Nejkratší doba mezi starty:
47h 42m (SSO-A / CRS-16)
Nejkratší doba mezi starty z jedné rampy:
12d 1h 21m (CRS-18 / Amos-17)
Nejhmotnější náklad vynesený na LEO:
15 600 kg (Starlink v1-1)
Nejhmotnější náklad vynesený na GTO:
7076 kg (Telstar 19V)
Nejméně hmotný náklad vynesený Falconem 9:
365 kg (TESS)
Nejkratší doba mezi statickým zážehem a startem (s nákladem):
42 hodin (CRS-7)
Nejkratší doba mezi statickým zážehem a startem (bez nákladu):
73 hodin (Nusantara Satu)

Přistání

» Přehled všech pokusů o přistání
» Přehled zachráněných stupňů
» Autonomní mořské přistávací plošiny (ASDS)

Celkem pokusů o přistání:
53 (celkem) – 34 (ASDS), 19 (pevnina)
Celkem úspěšných přistání:
45 (celkem) – 27 (ASDS), 18 (pevnina)
Nejvíce úspěšných přistání v řadě:
19 (CRS-9 až FH Demo)
Aktuální počet úspěšných přistání v řadě:
2 (od STP-2)
Úspěšnost přistání:
84,9% (celkem), 33,3(2015), 62,5(2016), 100(2017), 85,7(2018), 92,85(2019)
Úspěšnost přistání (na pevnině):
94,74%
Úspěšnost přistání (na ASDS):
79,41%
Počet pokusů o přistání na OCISLY:
24 (z toho 4 neúspěšné)
Počet pokusů o přistání na JRTI (obě verze):
10 (z toho 3 neúspěšné)
Počet pokusů o přistání na LZ-1:
14 (z toho 1 neúspěšný)
Počet pokusů o přistání na LZ-2:
3 (z toho 0 neúspěšných)
Počet pokusů o přistání na LZ-4:
2 (z toho 0 neúspěšných)
Nejvíce přistání konkrétního prvního stupně:
4 (B1048)
Největší vzdálenost ASDS od pobřeží:

1234 km (OCISLY při misi STP-2)
Nejkratší doba mezi přistáními na OCISLY:
8 dnů (Nusantara Satu / DM-1)
Nejkratší doba mezi přistáními na JRTI:
39 dnů (SSO-A / Iridium-8)
Přistání s nejhmotnějším nákladem na GTO:
7076 kg (Telstar 19V)
Přistání s nejhmotnějším nákladem na LEO:
15 600 kg (Starlink v1-1)

Rampy

» Seznam všech aktivních a budovaných ramp

Startů z LC-39A: 18
Startů z SLC-40: 46
Startů z SLC-4E: 15
Startů z Kwajaleinu: 5

Nejkratší doba mezi starty z rampy LC-39A:
12d 4h 28m (BulgariaSat-1 / Intelsat 35e)
Nejkratší doba mezi starty z rampy SLC-40:
12d 1h 21m (CRS-18 / Amos-17)
Nejkratší doba mezi starty z rampy SLC-4E:
36 dnů (Paz / Iridium-5)
Nejkratší doba mezi starty z Kwajaleinu:
57 dnů (mezi 3. a 4. startem Falconu 1)

Znovupoužitelnost

» Přehled zachráněných stupňů
» Přehled pokusů o zachycení krytů
» Vše o záchraně krytů

Počet zachránění stupňů:
44 (26 různých stupňů, z toho 11 dvakrát, 2 třikrát a 1 čtyřikrát)
Počet znovupoužití stupňů:
27
Startů s již použitým prvním stupněm:
25 (celkem) – 5 (2017), 12 (2018), 8 (2019)
Podíl startů F9/FH s již použitým prvním stupněm:
32 % (celkem), 27 % (2017), 57 % (2018), 72,72 % (2019)
Nejrychlejší znovupoužití prvního stupně:
71 dnů (TESS / CRS-15)
Nejvíce startů konkrétního prvního stupně:
4 starty (B1048)
Maximální výška dosažená prvním stupněm:
247 km (Formosat-5)
Počet pokusů o zachycení poloviny aerodynamického krytu do sítě:
7 (z toho 2 úspěšné)
Nejvíce úspěšných zachycení poloviny krytu v řadě:
2
Úspěšnost chytání aerodynamických krytů do sítě:
28,57 %
Počet znovupoužitých polovin aerodynamického krytu:
2
Počet misí s již použitým aerodynamickým krytem:
1

Dragon

» Více informací o lodi Dragon
» Informace o zásobování ISS

Misí s Dragonem:
20
Nejvyšší vynesená hmotnost Dragonem v rámci CRS:
3138 kg (CRS-8)
Nejnižší vynesená hmotnost Dragonem v rámci CRS:
400 kg (CRS-1)
Nejdelší mise CRS (od startu po návrat):
CRS-9 (39d 11h 3m)
Nejkratší mise CRS (vyjma CRS-7):
CRS-1 (20d 18h 48m)
Zachráněných Dragonů:
12 (z toho 5 dvakrát a 1 třikrát)
Počet Dragonů použitých více než jednou:
7
Dragon s největším počtem misí:
C108 (3 mise)
Nejrychlejší znovupoužití Dragonu (od přistání po start):
589 dnů (CRS-13 / CRS-18)

Crew Dragon

» Více informací o lodi Crew Dragon
» Informace o misích na ISS s lidskou posádkou

Misí s Crew Dragonem:
1
Zachráněných Crew Dragonů:
1
Počet znovu použitých Crew Dragonů:
0
Nejrychlejší znovupoužití Crew Dragonu:
Zatím nedošlo k opakovanému použití

Prvenství
  • První soukromá firma, která dosáhla oběžné dráhy s raketou na kapalná paliva (2008)
  • První soukromá kosmická loď, která dosáhla oběžné dráhy a bezpečně se vrátila na zem (2010)
  • První soukromá firma, jejíž loď se připojila k ISS (2012)
  • První subjekt, který přistál s prvním stupněm orbitální rakety (2015) a znovu jej použil (2017)

Ostatní
  • Největší výrobce raketových motorů na světě
  • Motor s nejlepším poměrem tahu a hmotnosti (Merlin 1D)
  • Rekordní počet vynesených satelitů na jedné misi americké rakety (64 satelitů na misi SSO-A)


Pokud objevíte chybu nebo vás napadne nějaká další statistika, která tu není, dejte mi vědět v komentářích a já zvážím její přidání.

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který jinak pracuje v oboru lokalizace her a ElonX věnuje až nezdravě velkou část svého volného času. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

51
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Jirka
Host
Jirka

Ten třináctý Dragon, který chybí v zachráněných, to je ten co s ním raketa vybouchla a neotevřely se mu padáky?

Majkl
Host
Majkl

“Největší výrobce raketových motorů na světě”. Zajímalo by mě,ví někdo, jak je na tom konkurence? Kolik motorů za rok vyrobí SpaceX a kolik ostatní konkurenti?

Samo
Host
Samo

Presné aktuálne čísla známe niesu ale posledné info z roku 2015 hovorí o 5 tich motoroch/týždeň a vo februári 2016 sa objavili náznanaky toho že chcú zvýšiť produkciu. https://en.m.wikipedia.org/wiki/Merlin_(rocket_engine_family).
Rocketdyne vyrába tak 10-20 motorov za rok Rusi to bude tak do 100 ale nejaké verejné čísla nemám to je len odhad podľa štartov rakiet možno niekto iný bude vedieť viac.

lvy
Host
lvy

No jen mě tak napadlo, jeden Sojuz, to je 20 hlavních motorů jen na prvním/druhém stupni. Když se vezme kolik jich za rok letí. No tak si tak říkám, jestli ono ta statistika je správně nebo ne, ale hledat se mi to nechce. 🙂

Jirka Hadač
Host
Jirka Hadač

Malinko nedorozumění, ty hlavní motory RD-107 a RD-108, nebudu počítat manévrovací trysky, jsou čtyřkomorové, ale je jich jen 5 a každý má 4 spalovací komory.

lvy
Host
lvy

Já tím chtěl jen naznačit, že by bylo dobré to nej nějak přesněji definovat. Takto je to velice obecné z mého pohledu.

Ondrej
Host
Ondrej

soyuz ma 5 motorov ale 20 trisiek

Ondra_99
Host
Ondra_99

Nebylo by lepsi to o nejvetsim vyrobci motoru dat do neake sekce “aktualni nej”, prvenstvi je spis prekonani neceho, co uz nikdo nezmeni.

Do te sekce aktualniho nej by se dalo dat treba ze maji motory s nejlepsim pomerem tahu k vaze, nebo ze maji nejlevnejsi cenu, nejvice startu…

peter
Host
peter

motory sice udajne maju najlepsi pomer tah/vaha ale zaroven su pomerne pazrave a v tomto sa na spicku nechytaju
takze je pekne sa chvalit najlepsim pomerom tah/vaha ale ten zdaleka nieje najdolezitejsi, co tam potom, ze usetris par stovak kilo na vaha motora ked musis dat viac paliva a okyslicovadla

a netreba zabudat, ze s vahou motora sa da celkom dobre kreativne narabat

Martin
Host
Martin

Porovnanie raketových pohonov. Špecifický impulz je to čo ťa zaujíma (ťah na jednotku paliva, buď hmotnosť alebo objem pri izbovej teplote). Ak si ich zoradíš podľa impulzu, najvyšší impulz je bez výnimky u Xeónových pohonov (iónové pohony zožerú veľa elektrickej energie na urýchlenie nabitých iónov malého množstva. Ťah už za veľa nestojí). Ďalej ako palivo nájdeš LH2/LOX (vodík je vinikajúci v tom že je ľahký a teda ho ide výrazne urýchliť, čím sa výrazne zvyšuje ťah motorov. Nevýhodou je, že jeho hustota je tak malá, že potrebuje väčšie nádrže a tým pádom rastie suchá hmotnosť rakety). A hľa čo máme po vodíkových palivách? …. Metánové motory: Raptor je spomedzi 3 najvýkonnejších na 1. a 3. mieste. A motory na RP1: Merlin je hneď druhý, strácajúc ledva 3% impulzu na Ruský RD-0124.

Teraz môžme začať debatu voľba akého paliva je najoptimálnejšia, pretože pokiaľ ide o spotrebu paliva, myslím si vedie SpaceX setsakramentsky dobre 😉

peter
Host
peter

no strata 3% je dost vela ked si uvedomis, ze kolko je to ton paliva naviac a tie 3% plati pre vakuovu verziu merlinu, ten co je v prvom stupni straca viac
a aj pri 3% to robi na palive pre F9 viac ako 10t naviac len pre prvy stupen, takze co sa usetri na vahe motora to sa minie na palivo a mozno aj viac

Martin
Host
Martin

nechcelo sa mi hľadať čo je ten RD-0124 zač, ale to ani nie je podstatné. čo som chcel vypichnúť je, že byť druhý top z neho robí špičku. Možno nie historickú či celosvetovú, stačí americkú 🙂 nič viac netvrdím 😉

peter
Host
peter

nemusis porovnavat motory v druhych/tretich stupnoch, porovnaj motory na prvom stupni a tam uz druhy nieje a zaostavanie v tomto parametri za najlepsim je vyraznejsie

Jiří Hadač
Přispěvatel

Nechci vám do toho vstupovat, jen podotknu, že srovnávat motor s otevřeným cyklem a uzavřeným není úplně fér. RD-0124

peter
Host
peter

co je dnesnom svete fer?
ono potom nieje fer ani vytahovat jeden parameter v ktorom je zrovna merlin najlepsi a donekonecna to omielat ked je jasne, ze jeden parameter nic neznamena pokial v inom mozno dolezitejsom zaostava

Martin
Host
Martin

btw – sorry – nezasadol som si na teba… len ma vždy nabudí nejaké polarizované tvrdenie bez uvedenia zdroja, ktorý by ho podporil 😀 …o spotrebe paliva som pred pol hodinou nemal ani šajnu, ale nabudil si ma, tak som googlil a našiel čo som našiel 🙂 ochotne by som ti dal za pravdu keby to tak vyzeralo. Z istého uhla pohľadu máš pravdu – RP1 motory obecne nie sú najefektívnejšie čo sa spotreby paliva týka 😉 …použiteľnosť efektívnejších riešení je už ale niečo do čoho sa ako laik neodvážim púšťať (až na zabrdnutie do toho, že dnešné iónové pohony na orbitu nič nevynesú, tam je to jasné hneď :D)

Jiří Hadač
Přispěvatel

Když už jsi u toho studia, klidně doporučím i tohle 🙂 ať už se posuneme trošku dál. https://www.youtube.com/watch?v=jK2ikg4P-S0 tam se dostaneš na úplnou špičku specifického impulsu.

Martin
Host
Martin

😮 really??! 😮 hodina dvanásť? 😮 …Ďakujem, možno až sa niekedy budem veeeeeeľmi nudiť 😀 😀

Jiří Hadač
Přispěvatel

Jako bývalý předseda Kosmoklubu nemá Petr Tomek špatné přednášky. Tahle na téma mezihvězdných pohonů je fakt dobrá.

Havi
Host
Havi

Napadlo ma pridať alebo urobiť nový článok z cieľmi čo si spacex dalo. Kde by bol aktuálny stav a poprípade dátum do kedy to chcú stihnúť. Napríklad by tam bolo satelitný internet 0/XX satelitov do 2025, 0/1000000 obyvatelou Marsu , znovu použiteľnosť do 24h…. Proste zhrnúť o čo sa snažia a aj míľniky na tej ceste.

Milan
Host
Milan

V prvenství předposlední odrážka. “První soukromá firma” je trochu zavádějící. Pokud vím, tak jsou první mezi všemi.

Sebastián
Host
Sebastián

Dala by sa pridať aj štatistika o tom, aká je najdlhšia séria úspešných pristani? Díky 🙂

Tom
Host
Tom

Startů s již použitým stupňem celkem 7.

Krvesaj
Host
Krvesaj

Marně jsem hledal (zde i na anglické wiki), kolik Dragonů má vlastně Space X k dispozici. Zda vyrábí nové, kolikrát může poslat jeden a tentýž k ISS (více než dvakrát asi ne?)… nikde jsem nenašel. Ví se? Děkuju.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Tak, v následujícím článku se píše, že Dragon z CRS-12 byl poslední nový. Všechny ostatní budou znovuletěné. A dle názoru autora článku možná dojde i na to, že některé poletí víckrát.
https://www.elonx.cz/skatulata-se-startem-crs-12-a-posledni-novy-dragon/
Na počet vyrobených dragonů existuje na serveru kosmonautix.cz krásné shrnutí. Statistix 2017 od Michaela Voplatky. Uvádí tam, že jich bylo vyrobeno 13, v v nákladní variantě. Jeden visí v centrále SpaceX, jeden je v KSC a o jeden SpaceX přišla při misi CRS-7. A podobný seznam, jako uvádí Michael Voplatka je i na wiki, vyhledej heslo SpaceX Dragon. Píše se tam, že exemplář č. C113 je poslední nově vyrobený.

Tom
Host
Tom

Celkem 25 úspěšných přistání.

Pavel Riedl
Host
Pavel Riedl

Často diskutuji s kamarády o ekonomice provozu a pak dlouho dohledávám data po různých článcích. Aktuálně je teď hodně informací v “Vylepšení Falconu 9 Block 5…”. Mám na mysli třeba: cena paliva pro jeden start, cena 1. stupně atd…

Martin
Host
Martin

Bylo by fajn vidět mezi statistikama i počet úspěšných startů v řadě.

CarlJARx
Host
CarlJARx

Dragon

Nejrychlejší znovupoužití Dragonu:
654 dnů (CRS-10 / CRS-16)

jestli správně počítám

Tom
Host
Tom

Pořád mi nešlo do hlavy proč mi nesedí celkový počet pokusů o přistání s těmi rozepsanými na plošinách, ať už mořských nebo pozemních. Počet pokusů na LZ 1 totiž bylo 11 a z toho 1 neúspěšný. Ale přiznám se, že jsem to počítal několikrát 🙂

Carl JARx
Host
Carl JARx

A tím pádem
Celkem úspěšných přistání:
32

Marek
Host
Marek

Nejvíce startů konkrétního prvního stupně:
3 starty má i (B1048)

Damel
Host
Damel

Prosím o přidání zrcadlení k “Starty podle roků:” do sekce “Přistání”.

Přistání podle roků (LZ+ASDS/neúspěch/expendable):
0/0/1 (2006), 0/0/1 (2007), 0/0/2 (2008), 0/0/1 (2009), 0/0/2 (2010), 0/0/0 (2011), 0/0/2 (2012), 0/0/3 (2013), 0/0/6 (2014), 1+0/2/4 (2015), 1+4/4/0 (2016), 6+8/0/4 (2017), 4+8/2/9 (2018), 2+4/0/0 (2019)

CarlJARx
Host
CarlJARx

Nejkratší doba mezi starty z jedné rampy:
12d 13h 20m (BulgariaSat-1 / Intelsat 35e)

Nejkratší doba mezi starty z rampy SLC-40:
12d 2h 53m (CRS-6 / TürkmenÄlem 52E)

Neměl by tento údaj být stejný.

CarlJARx
Host
CarlJARx

Dobrý den, nedalo mi to a opět jsem se zaměřil na mise CRS a znovupoužitelnost Dragonů.
V přehledu statistik se vede statistika “Nejrychlejší znovupoužití Dragonu” a je na mé vlastní doporučení uvedeno 628 dnů (CRS-12 / CRS-17), je to spočítáno od jednoho startu do druhého použití (startu).
Což dle mého názoru není správě. Těžko se pracuje na znovupoužití ve vesmíru u ISS.
Statistika by měla být uváděna od přistání Dragonu do oceánu do dalšího startu.
Snažil jsem se tuto skutečnost přepočítat.
Dragon C106 – mise: CRS-4 … 25.10. 2014 (přistání) znovupoužití CRS-11 … 3.6.2017 (start) = 952 dní
Dragon C108 – mise: CRS-6 … 21.5. 2015 znovupoužití CRS-13 … 15.12.2017 = 939 dní
Dragon C110 – mise: CRS-8 … 11.5. 2016 znovupoužití CRS-14 … 2.4.2018 = 691 dní
Dragon C111 – mise: CRS-9 … 26.8. 2016 znovupoužití CRS-15 … 29.6.2018 = 672 dní
Dragon C112 – mise: CRS-10 … 19.3. 2017 znovupoužití CRS-16 … 5.12.2018 = 626 dní
Dragon C113 – mise: CRS-12 … 17.9. 2017 znovupoužití CRS-17 … 4.5.2019 = 594 dní
Doba znovupoužití je na počátku značně ovlivněna smlouvou s NASA, která vyžadovala nové Dragony,
ale i tak je zde vidět rapidní posun ve znovupoužitelnosti.
Pokud bude tento výpočet použit na stránkách ElonX, tak doporučuji přepočítat, neručím za kvalitu výpočtu.
CarlJARx