Statistiky a rekordy SpaceX

Přeskočit na sekci: Starty | Přistání | Rampy | Znovupoužitelnost | Crew Dragon | Dragon 1 | Cargo Dragon 2 | Starlink | Prvenství | Ostatní


Poslední aktualizace:

  • 24. 11. 2021 – Aktualizace statistik po misi DART
  • 13. 11. 2021 – Aktualizace statistik po startu Starlink 4-1
  • 11. 11. 2021 – Přidány nejdelší a nejkratší mise Crew Dragonu; aktualizace statistik po návratech Crew-2 a CRS-23 a startu Crew-3
  • 28. 9. 2021 – Přidána nová statistika „Crew Dragon s nejvyšším počtem misí“;
  • 19. 9. 2021 – Aktualizace počtu zachráněných Dragonů po návratu mise Inspiration4
  • 17. 9. 2021 – Mise Inspiration4 představovala nový rekord v prodlevě mezi dvěma starty SpaceX
  • 16. 9. 2021 – Aktualizace statistik po startu Inspiration4
  • 14. 9. 2021 – Aktualizace statistik po startu Starlink 2-1

Starty

» Přehled všech uskutečněných startů

Celkem startů (bez Amos-6):
137 (5x Falcon 1, 129x Falcon 9, 3x Falcon Heavy)
Starty podle roků:
1 (2006), 1 (2007), 2 (2008), 1 (2009), 2 (2010), 0 (2011), 2 (2012), 3 (2013), 6 (2014), 7 (2015), 8 (2016), 18 (2017), 21 (2018), 13 (2019), 26 (2020), 26 (2021)
Úspěšnost misí (včetně Amos-6):
96,37 % (celkem); 40 % (Falcon 1); 98,46 % (Falcon 9); 100 % (Falcon Heavy)
Počet úspěšných startů od poslední nehody (Amos-6):
104
Nejvíce startů v jednom roce:
26 (2020, 2021)
Nejvíce startů v jednom pololetí:
20 (první pololetí 2021)
Nejvíce startů v jednom čtvrtletí:
11 (druhé čtvrtletí 2021)
Nejvíce startů v jednom měsíci:
4 (listopad 2020, březen 2021, květen 2021, červen 2021)
Nejkratší doba mezi starty:
44h 7m (Starlink 2-1 / Inspiration4)
Nejkratší doba mezi starty z jedné rampy:
9d 7h 56m (Starlink v1-7 / Starlink v1-8)
Nejkratší doba mezi startem a příštím st. zážehem z jedné rampy:
6d 1h 58m (CRS-18 / Amos-17)
Nejhmotnější náklad vynesený na LEO:
15 600 kg (mise typu Starlink v1)
Nejhmotnější náklad vynesený na GTO:
7076 kg (Telstar 19V)
Nejméně hmotný náklad vynesený Falconem 9:
365 kg (TESS)
Nejkratší doba mezi statickým zážehem (s nákladem) a startem:
26h 25m (Starlink v1-13)
Nejkratší doba mezi statickým zážehem (bez nákladu) a startem:
67 hodin (Amos-17)
Nejkratší doba mezi dvěma různými statickými zážehy:
15h 30m (Starlink v1-9 / GPSIII-SV03)

Přistání

» Přehled všech pokusů o přistání
» Přehled zachráněných stupňů
» Autonomní mořské přistávací plošiny (ASDS)

Celkem pokusů o přistání:
106 (celkem) – 82 (ASDS), 24 (pevnina)
Celkem úspěšných přistání:
95 (celkem) – 72 (ASDS), 23 (pevnina)
Nejvíce úspěšných přistání v řadě:
24 (mezi Starlink v1-6 a Starlink v1-18)
Úspěšných přistání od poslední nehody:
21 (od mise Starlink v1-19)
Úspěšnost přistání:
89,62 % (celkem), 33,3 (2015), 62,5 (2016), 100 (2017), 85,7 (2018), 93,75 (2019), 92 (2020), 96,15 (2021)
Úspěšnost přistání (na pevnině):
95,83 %
Úspěšnost přistání (na ASDS):
87,8 %
Počet pokusů o přistání na OCISLY:
54 (z toho 7 neúspěšných)
Počet pokusů o přistání na JRTI (obě verze):
26 (z toho 3 neúspěšné)
Počet pokusů o přistání na ASOG:
2 (z toho 0 neúspěšných)
Počet pokusů o přistání na LZ-1:
18 (z toho 1 neúspěšný)
Počet pokusů o přistání na LZ-2:
3 (z toho 0 neúspěšných)
Počet pokusů o přistání na LZ-4:
3 (z toho 0 neúspěšných)
Nejvíce úspěšných přistání konkrétního prvního stupně:
10 (B1051, B1049)
Největší vzdálenost ASDS od pobřeží:

1234 km (OCISLY při misi STP-2)
Nejkratší doba mezi přistáními na OCISLY:
8 dnů (Nusantara Satu / DM-1)
Nejkratší doba mezi přistáními na JRTI:
11 dnů (SXM-8 / GPSIII-SV05)
Nejkratší doba mezi přistáními na ASOG:
74 dnů (CRS-23 / Crew-3)
Přistání s nejhmotnějším nákladem na GTO:
7076 kg (Telstar 19V)
Přistání s nejhmotnějším nákladem na LEO:
15 600 kg (Starlink v1-1 a další tohoto typu)

Rampy

» Seznam všech aktivních a budovaných ramp

Startů z LC-39A: 39
Startů z SLC-40: 75 (bez Amos-6)
Startů z SLC-4E: 18
Startů z Kwajaleinu: 5

Nejkratší doba mezi starty z rampy LC-39A:
10d 1h 37m (Starlink v1-17 / Starlink v1-21)
Nejkratší doba mezi starty z rampy SLC-40:
9d 7h 56m (Starlink v1-7 / Starlink v1-8)
Nejkratší doba mezi starty z rampy SLC-4E:
36 dnů (Paz / Iridium-5)
Nejkratší doba mezi starty z Kwajaleinu:
57 dnů (mezi 3. a 4. startem Falconu 1)
Nejkratší doba mezi startem a příštím stat. zážehem (LC-39A):
6d 5h 20m (BulgariaSat-1 / Intelsat 35e)
Nejkratší doba mezi startem a příštím stat. zážehem (SLC-40):
6d 1h 58m (CRS-18 / Amos-17)
Nejkratší doba mezi startem a příštím stat. zážehem (SLC-4E):
31 dnů (Paz / Iridium-5)

 

Crew Dragon

» Více informací o lodích Dragon
» Přehled všech vyrobených Dragonů
» Informace o misích na ISS s lidskou posádkou

Misí s Crew Dragonem:
7
Počet lidí dopravených na oběžnou dráhu:
18
Počet záchran Crew Dragonu:
6
Počet misí s již použitým Crew Dragonem:
2
Crew Dragon(y) s největším počtem misí:
C206, C207 (2 mise)
Nejrychlejší znovupoužití Crew Dragonu:
137 dní (C207 Resilience, Crew-1 / Inspiration4)
Nejdelší mise Crew Dragonu (od startu po návrat):
Crew-2 (199 dnů)
Nejkratší mise Crew Dragonu (od startu po návrat):
Inspiration4 (71 hodin)

Znovupoužitelnost

» Přehled zachráněných stupňů
» Přehled pokusů o zachycení krytů
» Vše o záchraně krytů

Počet znovupoužití stupňů:
74
Startů s již použitým prvním stupněm:
72 (celkem) – 5 (2017), 12 (2018), 9 (2019), 21 (2020), 25 (2021)
Podíl startů F9/FH s již použitým prvním stupněm:
54,54 % (celkem), 27 % (2017), 57 % (2018), 69,23 % (2019), 80,77 % (2020), 96,15 % (2021)
Nejrychlejší znovupoužití prvního stupně (doba mezi dvěma starty nebo mezi startem a následujícím statickým zážehem):
27d 4h 4m (B1060.5, Türksat 5A / Starlink v1-18)
Nejvíce startů konkrétního prvního stupně:
10 startů (B1051, B1049)
Maximální výška dosažená prvním stupněm:
247 km (Formosat-5)
Počet pokusů o zachycení aerodynamického krytu do sítě:
32 (z toho 9 úspěšných)
Nejvíce úspěšných zachycení poloviny krytu v řadě:
3
Úspěšnost chytání aerodynamických krytů do sítě:
28,1 % (celkem), 0 % (2018), 66,66 % (2019), 31,81 % (2020), 0 % (2021)
Počet znovupoužití polovin aerodynamického krytu:
46
Počet misí s aspoň jedním již použitým krytem:
24
Nejvyšší počet použití konkrétní poloviny krytu:
5
Nejrychlejší znovupoužití aerodynamického krytu
49 dnů (Transporter-1 / Starlink v1-21)

Dragon 1

» Více informací o lodích Dragon
» Přehled všech vyrobených Dragonů
» Informace o zásobování ISS

Misí s Dragonem 1:
22
Nejvyšší vynesená hmotnost Dragonem 1 v rámci CRS:
3138 kg (CRS-8)
Nejnižší vynesená hmotnost Dragonem 1 v rámci CRS:
400 kg (CRS-1)
Nejdelší mise CRS (od startu po návrat):
CRS-9 (39d 11h 3m)
Nejkratší mise CRS (vyjma CRS-7):
CRS-1 (20d 18h 48m)
Zachráněných Dragonů 1:
12 (z toho 6 jednou, 3 dvakrát a 3 třikrát)
Počet misí s již použitým Dragonem 1:
9
Počet Dragonů 1 použitých více než jednou:
6
Dragony 1 s největším počtem misí:
C106, C108 a C112 (3 mise)
Nejrychlejší znovupoužití Dragonu 1 (od přistání po start):
418 dnů (CRS-16 / CRS-20)

Cargo Dragon 2

» Více informací o lodích Dragon
» Přehled všech vyrobených Dragonů
» Informace o zásobování ISS

Misí s nákladním Dragonem 2:
3
Nejvyšší vynesená hmotnost Dragonem 2:
3328 kg (CRS-22)
Nejvyšší hmotnost nákladu dovezeného na Zemi Dragonem 2:
2002 kg (CRS-21)
Nejdelší mise Dragonu 2 (od startu po návrat):
38d 9h 9m (CRS-21)
Počet záchran Dragonu 2:
3
Počet misí s již použitým Dragonem 2:
1
Dragon 2 s největším počtem misí:
C208 (2 mise)
Nejrychlejší znovupoužití Dragonu 2 (od přistání po start):
227 dnů (CRS-21 / CRS-23)

» Vše o konstelaci Starlink

Počet vynesených satelitů:
1844 (celkem) – 2x Tintin, 60x Starlink v0.9, 1665x Starlink v1, 117x Starlink v1.5
Počet deorbitovaných satelitů (k 19. 11. 2021):
128 (celkem) – 2x Tintin, 55x Starlink v0.9, 71x Starlink v1

Prvenství
  • První soukromá firma, která dosáhla oběžné dráhy s raketou na kapalná paliva (Falcon 1 v roce 2008)
  • První soukromá kosmická loď, která dosáhla oběžné dráhy a bezpečně se vrátila na zem (nákladní Dragon v roce 2010)
  • První soukromá firma, jejíž loď se připojila k ISS (nákladní Dragon v roce 2012)
  • První subjekt, který přistál s prvním stupněm orbitální rakety (2015) a znovu jej použil (2017)
  • První subjekt, který zachránil aerodynamický kryt orbitální rakety a znovu jej použil (2019)
  • První soukromá loď, která bezpečně dopravila lidskou posádku na oběžnou dráhu a na ISS a zpět (Crew Dragon v roce 2020 během mise DM-2)
  • První soukromá firma, která bezpečně dopravila lidskou posádku na oběžnou dráhu na již použité raketě a v již použité kosmické lodi (mise Crew-2 v roce 2021)
  • První soukromá orbitální mise s lidskou posádkou, navíc bez profesionálních astronautů (Inspiration4 v září 2021)

Ostatní
  • Největší výrobce raketových motorů na světě
  • Motor s nejlepším poměrem tahu a hmotnosti (Merlin 1D s poměrem přibližně 200:1)
  • Rekordní počet vynesených satelitů na jedné misi (143 satelitů na misi Transporter-1)
  • Aktivní raketa s nejvyšší tahem (Falcon Heavy)
  • Aktivní americká raketa s nejvíce provedenými starty (Falcon 9)
  • Aktivní americká raketa s nejvíce úspěšnými starty v řadě (Falcon 9)
  • Nejdelší pobyt americké kosmické lodi ve vesmíru (199 dnů při misi Crew-2)


Pokud objevíte chybu nebo vás napadne nějaká další statistika, která tu není, dejte mi vědět v komentářích a já zvážím její přidání.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
66 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Jirka

Ten třináctý Dragon, který chybí v zachráněných, to je ten co s ním raketa vybouchla a neotevřely se mu padáky?

Majkl

“Největší výrobce raketových motorů na světě”. Zajímalo by mě,ví někdo, jak je na tom konkurence? Kolik motorů za rok vyrobí SpaceX a kolik ostatní konkurenti?

Samo

Presné aktuálne čísla známe niesu ale posledné info z roku 2015 hovorí o 5 tich motoroch/týždeň a vo februári 2016 sa objavili náznanaky toho že chcú zvýšiť produkciu. https://en.m.wikipedia.org/wiki/Merlin_(rocket_engine_family).
Rocketdyne vyrába tak 10-20 motorov za rok Rusi to bude tak do 100 ale nejaké verejné čísla nemám to je len odhad podľa štartov rakiet možno niekto iný bude vedieť viac.

lvy

No jen mě tak napadlo, jeden Sojuz, to je 20 hlavních motorů jen na prvním/druhém stupni. Když se vezme kolik jich za rok letí. No tak si tak říkám, jestli ono ta statistika je správně nebo ne, ale hledat se mi to nechce. 🙂

Jirka Hadač

Malinko nedorozumění, ty hlavní motory RD-107 a RD-108, nebudu počítat manévrovací trysky, jsou čtyřkomorové, ale je jich jen 5 a každý má 4 spalovací komory.

lvy

Já tím chtěl jen naznačit, že by bylo dobré to nej nějak přesněji definovat. Takto je to velice obecné z mého pohledu.

Ondrej

soyuz ma 5 motorov ale 20 trisiek

LZ.

“Největší výrobce raketových motorů na světě” je podle mého názoru hoax.
Kaťuše používají rakety a tam je spotřeba krapet větší než 4 falkony za měsíc.
Na druhou stranu rakety do Kaťuše budou mít pevné palivo a trysku. Tak nevím jestli se to vleze do definice pojmu “raketový motor”
No a Predatoři na tom budou se spotřebou raket podobně.

Ondra_99

Nebylo by lepsi to o nejvetsim vyrobci motoru dat do neake sekce “aktualni nej”, prvenstvi je spis prekonani neceho, co uz nikdo nezmeni.

Do te sekce aktualniho nej by se dalo dat treba ze maji motory s nejlepsim pomerem tahu k vaze, nebo ze maji nejlevnejsi cenu, nejvice startu…

peter

motory sice udajne maju najlepsi pomer tah/vaha ale zaroven su pomerne pazrave a v tomto sa na spicku nechytaju
takze je pekne sa chvalit najlepsim pomerom tah/vaha ale ten zdaleka nieje najdolezitejsi, co tam potom, ze usetris par stovak kilo na vaha motora ked musis dat viac paliva a okyslicovadla

a netreba zabudat, ze s vahou motora sa da celkom dobre kreativne narabat

Martin

Porovnanie raketových pohonov. Špecifický impulz je to čo ťa zaujíma (ťah na jednotku paliva, buď hmotnosť alebo objem pri izbovej teplote). Ak si ich zoradíš podľa impulzu, najvyšší impulz je bez výnimky u Xeónových pohonov (iónové pohony zožerú veľa elektrickej energie na urýchlenie nabitých iónov malého množstva. Ťah už za veľa nestojí). Ďalej ako palivo nájdeš LH2/LOX (vodík je vinikajúci v tom že je ľahký a teda ho ide výrazne urýchliť, čím sa výrazne zvyšuje ťah motorov. Nevýhodou je, že jeho hustota je tak malá, že potrebuje väčšie nádrže a tým pádom rastie suchá hmotnosť rakety). A hľa čo máme po vodíkových palivách? …. Metánové motory: Raptor je spomedzi 3 najvýkonnejších na 1. a 3. mieste. A motory na RP1: Merlin je hneď druhý, strácajúc ledva 3% impulzu na Ruský RD-0124.

Teraz môžme začať debatu voľba akého paliva je najoptimálnejšia, pretože pokiaľ ide o spotrebu paliva, myslím si vedie SpaceX setsakramentsky dobre 😉

peter

no strata 3% je dost vela ked si uvedomis, ze kolko je to ton paliva naviac a tie 3% plati pre vakuovu verziu merlinu, ten co je v prvom stupni straca viac
a aj pri 3% to robi na palive pre F9 viac ako 10t naviac len pre prvy stupen, takze co sa usetri na vahe motora to sa minie na palivo a mozno aj viac

Martin

nechcelo sa mi hľadať čo je ten RD-0124 zač, ale to ani nie je podstatné. čo som chcel vypichnúť je, že byť druhý top z neho robí špičku. Možno nie historickú či celosvetovú, stačí americkú 🙂 nič viac netvrdím 😉

peter

nemusis porovnavat motory v druhych/tretich stupnoch, porovnaj motory na prvom stupni a tam uz druhy nieje a zaostavanie v tomto parametri za najlepsim je vyraznejsie

Jiří Hadač

Nechci vám do toho vstupovat, jen podotknu, že srovnávat motor s otevřeným cyklem a uzavřeným není úplně fér. RD-0124

peter

co je dnesnom svete fer?
ono potom nieje fer ani vytahovat jeden parameter v ktorom je zrovna merlin najlepsi a donekonecna to omielat ked je jasne, ze jeden parameter nic neznamena pokial v inom mozno dolezitejsom zaostava

peter

ale ved ja neriesim konkretny clanok, diskusiu

Damel

Ale tu diskusi jste začal vy. Takže se nelze nezeptat: jaká motivace vás vedla k jejímu započetí? Byla tou motivací snaha o snížení prestiže motorů Merlin poukazováním na to, že v jiných parametrech nejsou nejlepší na světě, přestože to tu ani nikdo netvrdil? Nebo jí snad byla snaha o upozornění na to, že i jiné parametry raketových motorů jsou důležité? Ano jsou, ale musím upozornit na to, že toto není stránka o raketových motorech a jejich parametrech, ale o vlastnostech ve kterých vynikají, a to od jednoho jediného konkrétního výrobce, SpaceX.

Na mě osobně to působilo tak, že jste velmi citlivý na chválení těch, díky kterým Российская Федерация nevítězí. Stojí za vítězstvím jen síla a schopnosti vítěze nebo pouze slabost a neschopnost poraženého. Či obojí?

Martin

btw – sorry – nezasadol som si na teba… len ma vždy nabudí nejaké polarizované tvrdenie bez uvedenia zdroja, ktorý by ho podporil 😀 …o spotrebe paliva som pred pol hodinou nemal ani šajnu, ale nabudil si ma, tak som googlil a našiel čo som našiel 🙂 ochotne by som ti dal za pravdu keby to tak vyzeralo. Z istého uhla pohľadu máš pravdu – RP1 motory obecne nie sú najefektívnejšie čo sa spotreby paliva týka 😉 …použiteľnosť efektívnejších riešení je už ale niečo do čoho sa ako laik neodvážim púšťať (až na zabrdnutie do toho, že dnešné iónové pohony na orbitu nič nevynesú, tam je to jasné hneď :D)

Jiří Hadač

Když už jsi u toho studia, klidně doporučím i tohle 🙂 ať už se posuneme trošku dál. https://www.youtube.com/watch?v=jK2ikg4P-S0 tam se dostaneš na úplnou špičku specifického impulsu.

Martin

😮 really??! 😮 hodina dvanásť? 😮 …Ďakujem, možno až sa niekedy budem veeeeeeľmi nudiť 😀 😀

Jiří Hadač

Jako bývalý předseda Kosmoklubu nemá Petr Tomek špatné přednášky. Tahle na téma mezihvězdných pohonů je fakt dobrá.

Havi

Napadlo ma pridať alebo urobiť nový článok z cieľmi čo si spacex dalo. Kde by bol aktuálny stav a poprípade dátum do kedy to chcú stihnúť. Napríklad by tam bolo satelitný internet 0/XX satelitov do 2025, 0/1000000 obyvatelou Marsu , znovu použiteľnosť do 24h…. Proste zhrnúť o čo sa snažia a aj míľniky na tej ceste.

Milan

V prvenství předposlední odrážka. “První soukromá firma” je trochu zavádějící. Pokud vím, tak jsou první mezi všemi.

Sebastián

Dala by sa pridať aj štatistika o tom, aká je najdlhšia séria úspešných pristani? Díky 🙂

Tom

Startů s již použitým stupňem celkem 7.

Krvesaj

Marně jsem hledal (zde i na anglické wiki), kolik Dragonů má vlastně Space X k dispozici. Zda vyrábí nové, kolikrát může poslat jeden a tentýž k ISS (více než dvakrát asi ne?)… nikde jsem nenašel. Ví se? Děkuju.

Jiří Hadač

Tak, v následujícím článku se píše, že Dragon z CRS-12 byl poslední nový. Všechny ostatní budou znovuletěné. A dle názoru autora článku možná dojde i na to, že některé poletí víckrát.
https://www.elonx.cz/skatulata-se-startem-crs-12-a-posledni-novy-dragon/
Na počet vyrobených dragonů existuje na serveru kosmonautix.cz krásné shrnutí. Statistix 2017 od Michaela Voplatky. Uvádí tam, že jich bylo vyrobeno 13, v v nákladní variantě. Jeden visí v centrále SpaceX, jeden je v KSC a o jeden SpaceX přišla při misi CRS-7. A podobný seznam, jako uvádí Michael Voplatka je i na wiki, vyhledej heslo SpaceX Dragon. Píše se tam, že exemplář č. C113 je poslední nově vyrobený.

Tom

Celkem 25 úspěšných přistání.

Pavel Riedl

Často diskutuji s kamarády o ekonomice provozu a pak dlouho dohledávám data po různých článcích. Aktuálně je teď hodně informací v “Vylepšení Falconu 9 Block 5…”. Mám na mysli třeba: cena paliva pro jeden start, cena 1. stupně atd…