Statistiky a rekordy SpaceX
Přeskočit na sekci: Starty | Přistání | Rampy | Znovupoužitelnost | Dragon 1 | Crew Dragon | Cargo Dragon 2 | Starlink | Prvenství | Ostatní
Poslední aktualizace:
- 13. 1. 2026 – Aktualizace statistik po misích Starlink 6-96, Twilight a Starlink 6-97
- 4. 1. 2026 – Aktualizace statistik po misích CSG-3 a Starlink 6-88
- 17. 12. 2025 – Aktualizace statistik po misích Starlink 6-99 a 15-13
- 16. 12. 2025 – Aktualizace statistik po misi Starlink 6-82
- 14. 12. 2025 – Aktualizace statistik po misi Starlink 15-12
- 12. 12. 2025 – Aktualizace statistik po misi Starlink 6-90
- 10. 12. 2025 – Aktualizace statistik po misích NROL-77 a Starlink 11-15, 6-92 a 15-11
Orbitální starty
» Přehled všech uskutečněných startů
» Přehled statických zážehů raket Falcon
Celkem startů (bez Amos-6 a testu úniku Dragonu za letu):
601 (5x Falcon 1, 586x Falcon 9, 11x Falcon Heavy)
Starty podle roků:
1 (2006), 1 (2007), 2 (2008), 1 (2009), 2 (2010), 0 (2011), 2 (2012), 3 (2013), 6 (2014), 7 (2015), 8 (2016), 18 (2017), 21 (2018), 13 (2019), 25 (2020), 31 (2021), 61 (2022), 96 (2023), 134 (2024), 165 (2025), 5 (2026)
Úspěšnost misí (včetně Amos-6):
99,01 % (celkem); 40 % (Falcon 1); 99,49 % (Falcon 9); 100 % (Falcon Heavy)
Počet úspěšných startů od poslední nehody (Starlink 9-3):
234
Nejdelší šňůra úspěšných startů v řadě:
334 (Iridium-1 až Türksat 6A)
Nejvíce startů v jednom roce:
165 (2025)
Nejvíce startů v jednom pololetí:
84 (2. pololetí 2025)
Nejvíce startů v jednom čtvrtletí:
45 (2. čtvrtletí 2025)
Nejvíce startů v jednom měsíci:
16 (listopad 2024, květen 2025, září 2025)
Nejkratší doba mezi starty:
1h 5m (Starlink 8-10 / Starlink 9-5)
Nejkratší doba mezi starty z jedné rampy:
2d 2h 45m (SLC-40, NROL-77 / Starlink 6-90)
Nejhmotnější náklad vynesený na LEO:
17 500 kg (Starlink 6-39 a podobné)
Nejhmotnější náklad vynesený Falconem 9 na GTO:
7350 kg (Intelsat Galaxy 33/34)
Nejhmotnější náklad vynesený Falconem Heavy na GTO:
9200 kg (Jupiter-3)
Nejhmotnější náklad vynesený Falconem Heavy na GEO:
6722 kg (Viasat-3 Americas)
Nejméně hmotný náklad vynesený Falconem 9:
330 kg (IXPE)
Nejkratší doba mezi statickým zážehem (s nákladem) a startem:
14h 20m (Starlink 10-5)
Nejkratší doba mezi statickým zážehem (bez nákladu) a startem:
67 hodin (Amos-17)
Přistání
» Přehled všech pokusů o přistání
» Přehled prvních stupňů Falconů
» Autonomní mořské přistávací plošiny (ASDS)
Celkem pokusů o přistání:
570 (celkem) – 468 (ASDS), 102 (pevnina)
Celkem úspěšných přistání:
557 (celkem) – 456 (ASDS), 101 (pevnina)
Počet úspěšných přistání od poslední nehody (Starlink 12-20):
142
Nejvíce úspěšných přistání v řadě:
267 (Starlink v1-17 až Starlink 10-5, mise Starlink 6-32 je brána jako úspěch)
Úspěšnost přistání:
97,72 % (celkem), 33,3 % (2015), 62,5 % (2016), 100 % (2017), 85,7 % (2018), 93,75 % (2019), 92 % (2020), 96,77 % (2021), 100 % (2022), 100 % (2023), 99,24 % (2024), 99,39 % (2025), 100 % (2026)
Úspěšnost přistání (na pevnině):
99,02 %
Úspěšnost přistání (na ASDS):
97,42%
Počet pokusů o přistání na OCISLY:
179 (z toho 7 neúspěšných)
Počet pokusů o přistání na JRTI (obě verze):
151 (z toho 4 neúspěšné)
Počet pokusů o přistání na ASOG:
138 (z toho 1 neúspěšný)
Počet pokusů o přistání na LZ-1:
54 (z toho 1 neúspěšný)
Počet pokusů o přistání na LZ-2:
17 (z toho 0 neúspěšných)
Počet pokusů o přistání na LZ-4:
31 (z toho 0 neúspěšných)
Nejvíce úspěšných přistání konkrétního prvního stupně:
32 (B1067)
Největší vzdálenost ASDS od rampy (F9):
690 km (JRTI při misi O3b mPOWER 2)
Největší vzdálenost ASDS od rampy (FH):
1234 km (OCISLY při misi STP-2)
Nejkratší doba mezi přistáními na OCISLY:
2d 22h 22m (Starlink 11-8 / Starlink 11-6)
Nejkratší doba mezi přistáními na JRTI:
4d 5h 10m (Starlink 6-68 / GSAT-N2)
Nejkratší doba mezi přistáními na ASOG:
3d 12h 13m (Starlink 6-60 / Starlink 6-64)
Přistání F9 s nejhmotnějším nákladem na GTO:
7350 kg (Intelsat Galaxy 33/34)
Přistání F9 s nejhmotnějším nákladem na LEO:
17 500 kg (Starlink 6-39 a podobné)
Rampy
» Seznam všech aktivních a budovaných ramp
» Přehled statických zážehů raket Falcon
Startů z LC-39A: 124
Startů z SLC-40: 302 (bez Amos-6)
Startů z SLC-4E: 172
Startů z Kwajaleinu: 5
Nejkratší doba mezi starty z rampy LC-39A:
5d 7h 9m (O3b mPOWER 4 / Starlink 12-2)
Nejkratší doba mezi starty z rampy SLC-40:
2d 2h 45m (NROL-77 / Starlink 6-90)
Nejkratší doba mezi starty z rampy SLC-4E:
2d 10h 23m (Starlink 11-19 / Starlink 11-5)
Nejkratší doba mezi starty z Kwajaleinu:
57 dnů (mezi 3. a 4. startem Falconu 1)
Dragon 1
» Více informací o lodích Dragon
» Přehled všech vyrobených Dragonů
» Informace o zásobování ISS
Misí s Dragonem 1:
22
Nejvyšší vynesená hmotnost Dragonem 1 v rámci CRS:
3138 kg (CRS-8)
Nejnižší vynesená hmotnost Dragonem 1 v rámci CRS:
400 kg (CRS-1)
Nejdelší mise CRS (od startu po návrat):
CRS-9 (39d 11h 3m)
Nejkratší mise CRS (vyjma CRS-7):
CRS-1 (20d 18h 48m)
Zachráněných Dragonů 1:
12 (z toho 6 jednou, 3 dvakrát a 3 třikrát)
Počet misí s již použitým Dragonem 1:
9
Počet Dragonů 1 použitých více než jednou:
6
Dragony 1 s největším počtem misí:
C106, C108 a C112 (3 mise)
Nejrychlejší znovupoužití Dragonu 1 (od přistání po start):
418 dnů (CRS-16 / CRS-20)
Znovupoužitelnost
» Přehled zachráněných stupňů
» Přehled pokusů o zachycení krytů
» Vše o záchraně krytů
Počet znovupoužití stupňů:
521
Startů s již použitým prvním stupněm:
512 (celkem) – 5 (2017), 12 (2018), 9 (2019), 21 (2020), 29 (2021), 56 (2022), 92 (2023), 128 (2024), 157 (2025), 5 (2026)
Podíl startů F9/FH s již použitým prvním stupněm:
85,79 % (celkem), 27 % (2017), 57 % (2018), 69,23 % (2019), 80,77 % (2020), 93,55 % (2021), 91,8 % (2022), 95,83 % (2023), 95,52 % (2024), 95,15 % (2025), 80 % (2026)
Nejrychlejší znovupoužití prvního stupně (doba mezi dvěma starty nebo mezi startem a následujícím statickým zážehem):
9d 3h 39m (B1088.4, SPHEREx / NROL-57)
Nejvíce startů konkrétního prvního stupně:
32 startů (B1067)
Maximální výška dosažená prvním stupněm:
247 km (Formosat-5)
Počet pokusů o zachycení aerodynamického krytu do sítě:
32 (z toho 9 úspěšných)
Počet znovupoužití polovin aerodynamického krytu:
přibl. 855
Počet misí s aspoň jedním již použitým krytem:
přibl. 438
Nejvyšší potvrzený počet použití konkrétní poloviny krytu:
34
Podíl startů F9/FH s aspoň jedním použitým krytem (bez misí s Dragonem):
11,11 % (2019), 38 % (2020), 68 % (2021), přes 83,93 % (2022), přes 79,78 % (2023), přibl. 93,75 % (2024), přibl. 95,60 % (2025), 100 % (2026)
Crew Dragon
» Více informací o lodích Dragon
» Přehled všech vyrobených Dragonů
» Přehled a statistiky posádek SpaceX
» Informace o misích na ISS s lidskou posádkou
Misí s Crew Dragonem:
21
Počet lidí dopravených na oběžnou dráhu:
74
Počet lidí dopravených z oběžné dráhy:
76
Počet záchran Crew Dragonu:
19
Počet misí s již použitým Crew Dragonem:
14
Crew Dragon(y) s největším počtem misí:
C206 (6 misí)
Nejrychlejší znovupoužití Crew Dragonu (od návratu po start):
137 dní (C207 Resilience, Crew-1 / Inspiration4)
Nejdelší mise Crew Dragonu (od startu po návrat):
Crew-8 (235 dnů)
Nejkratší mise Crew Dragonu (od startu po návrat):
Inspiration4 (71 hodin)
Cargo Dragon 2
» Více informací o lodích Dragon
» Přehled všech vyrobených Dragonů
» Informace o zásobování ISS
Misí s nákladním Dragonem 2:
13
Nejvyšší vynesená hmotnost Dragonem 2:
3528 kg (CRS-26)
Nejvyšší hmotnost nákladu dovezeného na Zemi Dragonem 2:
2002 kg (CRS-21)
Nejdelší mise Dragonu 2 (od startu po návrat):
45d 14h 59m (CRS-26)
Počet záchran Dragonu 2:
10
Počet misí s již použitým Dragonem 2:
10
Dragon 2 s největším počtem misí:
C208, C209 (5 misí)
Nejrychlejší znovupoužití Dragonu 2 (od přistání po start):
164 dnů (C209, CRS-22 / CRS-24)
Starlink
» Vše o konstelaci Starlink
» Stav konstelace Starlink
» Podrobné statistiky od Jonathana McDowella
Počet vynesených satelitů:
10 888 (celkem) – 2x Tintin, 60x Starlink v0.9, 1665x Starlink v1.0, 2987x Starlink v1.5, 5500x Starlink v2-mini, 674x Starlink Direct-to-Cell
Počet deorbitovaných satelitů (k 13. 1. 2026):
1410 (celkem) – 2x Tintin, 60x Starlink v0.9, 846x Starlink v1.0, 324x Starlink v1.5, 153x Starlink v2-mini, 25x Starlink Direct-to-Cell
Prvenství
- První soukromá firma, která dosáhla oběžné dráhy s raketou na kapalná paliva (Falcon 1 v roce 2008)
- První soukromá kosmická loď, která dosáhla oběžné dráhy a bezpečně se vrátila na zem (nákladní Dragon v roce 2010)
- První soukromá firma, jejíž loď se připojila k ISS (nákladní Dragon v roce 2012)
- První subjekt, který přistál s prvním stupněm orbitální rakety (2015) a znovu jej použil (2017)
- První subjekt, který zachránil aerodynamický kryt orbitální rakety a znovu jej použil (2019)
- První soukromá loď, která bezpečně dopravila lidskou posádku na oběžnou dráhu a na ISS a zpět (Crew Dragon v roce 2020 během mise DM-2)
- První soukromá firma, která bezpečně dopravila lidskou posádku na oběžnou dráhu na již použité raketě a v již použité kosmické lodi (mise Crew-2 v roce 2021)
- První soukromá orbitální mise s lidskou posádkou, navíc bez profesionálních astronautů (Inspiration4 v září 2021)
- První zcela soukromá mise s lidskou posádkou, která navštívila ISS (Axiom-1 v dubnu 2022)
- První start orbitální rakety s motory, které využívají uzavřený spalovací cyklus typu „full-flow staged combustion“ (první integrovaný let Starship v dubnu 2023)
- První výstup soukromých/komerčních astronautů do volného kosmického prostoru (Jared Isaacman a Sarah Gillis během mise Polaris Dawn)
- První zachycení přistávajícího stupně orbitální rakety (Super Heavy B12 v říjnu 2024 během páté testovací mise Starship)
- První let lidské posádky na polární oběžnou dráhu (Fram2)
Ostatní
- Největší výrobce raketových motorů na kapalná paliva na světě
- Raketový motor s nejlepším poměrem tahu a hmotnosti (Merlin 1D s poměrem přibližně 184:1 při tahu na hladině moře)
- Rekordní počet vynesených satelitů na jedné misi (143 satelitů na misi Transporter-1)
- Aktivní americká raketa s nejvíce provedenými starty (Falcon 9)
- Aktivní americká raketa s nejvíce úspěšnými starty v řadě (Falcon 9)
- Nejdelší pobyt americké kosmické lodi ve vesmíru (Crew Dragon, 235 dnů při misi Crew-8)
- Raketa s nejdelší šňůrou úspěšných startů v řadě (Falcon 9, 324 startů)
- Největší satelitní konstelace v historii (Starlink)
- Start rakety s největší výškou, nejvyšším tahem a nejvíce motory v historii (Starship)
- Nejvyšší dosažená vzdálenost od Země se soukromou kosmickou lodí (1408 km při misi Polaris Dawn)
Pokud objevíte chybu nebo vás napadne nějaká další statistika, která tu není, dejte mi vědět v komentářích a já zvážím její přidání.
Podpořte projekt ElonX
- Lednový výbuch Starship prý vyvolal krizi v letecké dopravě, SpaceX to rozporuje - 22. 12. 2025
- Mise Starlink 6-87 - 8. 11. 2025
- Mise Starlink 10-51 - 6. 11. 2025
Před deseti lety 22.12.2015 v 02:29 hod. SEČ vystartovala raketa Falcon 9 v1.2 Block 1 a vynesla úspěšně 11 satelitů Orbcomm OG2.
To, že to byl dvacátý start rakety Falcon 9 nebylo tak důležité, jako to, že 1.stupeň rakety s označením B1019, úspěšně přistál o deset minut později na přistávací plošině LZ-1.
Toto úspěšné přistání 1.stupně rakety Falcon 9 se tak zapsalo do dějin světové kosmonautiky a naznačilo cestu, kudy se má raketová technika ubírat.
SpaceX to za deset let potvrdila dalšími 551 úspěšnými přistáními 1.stupně Falcon 9 a třemi úspěšnými zachyceními boosteru SuperHeavy.
Druhá společnost, která dosáhla úspěšného přistání 1.stupně se stala 13.11.2025 Blue Origin s 1.stupněm rakety New Glenn 7×2.
Necháme se překvapit, které další společnosti se k nim “přidají” v roce 2026.
“přidají” nebo přidají?
SpaceX opět pokořila rekord a to s nejkratšími dvěma starty z jedné rampy. 2 dny 2 hodiny 44 minut a 55 sekund u rampy SLC 40 jestli to tedy dobře počítám.
Máte pravdu! V přehledu jsem to aktualizoval.
Nesleduji všechny statistiky, ale počet úspěšných přistání 99 (pevnina), převýšil počet pokusů o přistání 98 (pevnina).
Není to výtka, ale díky vysoké kadenci startů asi došlo k “prohození”.
Právě naopak, pochvala za dlouholeté vedení statistik, které nemá ani SpaceX.
6. 11. 2025 – Aktualizace statistik po misích Starlink 6-81 a 11-14
Celkem startů (bez Amos-6 a testu úniku Dragonu za letu):
574 (5x Falcon 1, 558x Falcon 9, 11x Falcon Heavy)
142 (2025)
Celkem pokusů o přistání:
542 (celkem) – 444 (ASDS), 98 (pevnina)
Celkem úspěšných přistání:
529 (celkem) – 432 (ASDS), 99 (pevnina)
Opraveno, díky.
New record! The shortest time between two launches from Vandenberg’s SLC-4E pad is now 2 days, 10 hours, and 23 minutes (between the Starlink 11-12 and Starlink 11-21 missions).
The shortest time between two launches from Vandenberg’s SLC-4E pad is now 2 days, 18 hours, and 52 minutes (between the Starlink 11-19 and Starlink 11-5 missions).
You’re right! This has now been updated.
Všech 133 startů v letošním roce absolvoval Falcon 9, což znamená ve srovnání s loňským rokem 2024 (132 startů F9 a 2 starty FH), že Falcon 9 překonal v letošním roce, opět sám sebe a až do konce roku hlásit při každém startu F9 překonání vlastního rekordu .
Samozřejmě velká gratulace do SpaceX.
Stupeň B1088 má letos dokonce 10 startů za 10 měsíců, což je taky rekord.
Kolik satelitu Direct to cell je vlastne ted uz nahore ? Odkdy neni ta tabulka (delali jste neco skrze jeji generovani pres AI ?) chybi prehled. A nebylo by zle dat i clanek treba o pripravovane druhe generaci DTC druzic.
DTC družic je zhruba 650, čímž SpaceX dokončilo prvotní konstelaci, a žádné další momentálně vynášeny nejsou.
Ja myslel ze k dokonceni DTC je treba 840 kusu…
A koukejte, tento system udela automaticky dokonce tak slozitou vec jako vyrocni zprava firmy. Jsem si jist, ze naky AI nadsenec by vam udelal i zadarmo automatizovany system delani te tabulky Starlinku. Fakt nechcete aby se vas web pozitivne odlisoval od jinych podobnych ? Kosmoamater Majer se vam smeje jak mu vyklizite pole 🙂 https://www.itpoint.cz/arbes/?i=vyrocni-zprava-automatizace-tvorby-15963
Na otázku: “Kolik satelitů Direct to cell je vlastně teď už nahoře?” existuje úplně jednoduchá odpověď.
Je to na internetu, dokonce na této stránce, kde jste psal svůj příspěvek, stačí se jen podívat a kliknout!
Konkrétně: ” Podrobné statistiky od Jonathana McDowella”
Tam najdete veškeré údaje o síti nazývané “Direct to cell”, i ty údaje na které se ptáte.
Jinak u téměř každého startu družic Starlink, které obsahovaly družice “Direct to cell” jsem dával informaci o aktuálním stavu.
Jestli vám nějaký údaj chybí, tak napište a pokud budu vědět, tak vám odpovím.
Upřímně řečeno, kopírovat údaje z databáze Jonathana McDowella a přitom ho žádat o souhlas se zveřejněním, když na odkaz na ty stránky stačí jen kliknout, za mě nedává smysl.
Navíc ElonX.cz si zachovává trošku odlišnou strukturu dat a musel by to dělat prakticky 2x, jen kvůli vám.
Co se týká toho, že by nebylo “špatné” uveřejnit článek o připravované druhé generaci DTC družic, jste zaskočil i mě.
Prakticky se téměř pět měsíců řešila společnost Echostar a i když už jen ta zápletka by sloužila jako námět filmu, nebo knihy, tak určitě takový typ článku ElonX nevydává.
Vlastní prodej části spektra opět nic zásadního neřeší a prakticky článek s prvními náznaky napsal 1.10.2025 Jason Rainbow a uveřejněn je na spacenews.com.
Znovu se budu opakovat, většina jsou dohady a z toho autor článku, článek nenapíše anebo šéfredaktor nevydá.
No a přece chceme mít ElonX jako seriózní web, tak si na seriózní článek počkejte.
Pokud SpaceX zvládne do konce září provést ještě tři plánované starty, máme tady nový rekord. 17 startů Falconu 9 během jednoho kalendářního měsíce. Slušná kadence!
Tak asi nezvládne. 🙁 Teď jich mají 15 a v plánu na září už zbyl jediný start z Vandenbergu. Kolem Floridy teď rejdí hurikány nebo se aspoň tvoří tropické bouře. https://www.nhc.noaa.gov/
Tak nakonec SpaceX v září s 16 starty za měsíc vyrovnala rekord z listopadu 2024 a května 2025.
Sluší se SpaceX složit poklonu za 500 úspěšných pokusů o přistání 1.stupně rakety Falcon 9.
O to víc, že 406 úspěšných přistání bylo na autonomních mořských přistávacích plošinách ASDS a zbytek na pozemních přistávacích plochách LZ.
Pokud k tomu přidáme 30 úspěšných přistání 1.stupně F9 s označením B1067, který navíc nechce odejít do důchodu a pokusí se o celkem 40 přistání, aby papírově vyrovnal 1.stupeň od rakety New Glenn (BO).
Už je to pěkných pár týdnů zpátky, ale ElonX nás informuje o všech přistáních, i začátečních pokusech o přistání.
SpaceX si sama musela vytvořit systém a za jakých podmínek bude přistání úspěšné, protože byli první.
Navíc, jak podotknul Everyday Astronaut: “Dělat cokoliv “experimentálního” na Falconu 9 bylo riskantní, protože to byl jediný zdroj příjmů SpaceX, bylo to jejich záchranné lano, jejich pracovní kůň.
Vychytat na Falconu 9, aby se pokusila dostat booster zpět v té době, byla křehká rovnováha, protože by to mohlo vést k selhání primární mise.”
“Když SpaceX před téměř 10 lety poprvé přistála s posilovačem, byly poměrně pomalé a ty první neporažené “blokové 5″ byly schopné pouze pár letů, ale SpaceX se učila z každého pokusu a vývoj svého bloku 5 a Falcon 9 dovedla ke 30 misím”.
“Nyní si představte, kdyby SpaceX mohla mít svobodu a nebála se o náklad zákazníka, aby získala data během kampaně za znovu použitelnost Falconu 9. Představte si, že by mohli testovat postupy motoru nebo tlačit profily obnovení posilovače, nebo vyzkoušet dění v rozloze tepla nebo co máte.
To je fáze, ve které je SpaceX v průběhu programu Starship. Vím, že slyšíme mluvit o “dnešním užitečném zatížení dat” a mohlo by se to zdát jako trik nebo omluva, ale to je svoboda, kterou téměř žádný raketový program předtím neměl. Chcete-li vědět, že můžete jen vyzkoušet věci, létáte s reálným hardwarem, aniž byste zbankrotovali společnost, je ultimátní vývojová platforma.
Chcete-li být schopen vytlačit schopnosti motoru, odstranit dlaždice tepelného štítu schválně, testovací profily, mít poruchy, nastavit zpět, objevit nedostatky, naučit se operace.
Když lidé říkají věci jako “Starship ještě ani nedosáhla na oběžné dráhy”, zcela to postrádá smysl. Nesnaží se jen dosáhnout oběžné dráhy, snaží se udělat něco, co se nikdy neudělalo, postavit rychle opakovaně použitelnou raketu. Raketa, která může přistát a odrazit. To se nikdy předtím nestalo a upřímně je hloupé si myslet, že byste mohli udělat něco takového, aniž byste zkusili nějaké extrémní věci. To je to, co dnes vidíme, a to je pro mě nesmírně vzrušující”.
Co říci závěrem.
Nemá momentálně smysl vytvářet tabulku, kde by SpaceX měla u 1.stupně F9 číslo 500x.
Navíc druhý booster, který zvládl několikrát úspěšně přistát, je ze SuperHeavy Starship, která patří opět SpaceX.
Následující přistání opakovaně použitého boosteru B15.2 je právě z výše uvedených důvodů plánováno do vody.
Je třeba si uvědomit, že do konce roku se o přistání pokusí několik prvních stupňů různých raket.
Budu držet palce 29.9.2025, ať se zdaří nejen start, ale i přistání (nebo alespoň z přistání ať získá co největší množství dat).
Takže s posilovačem, říkáš? S užitečným zatížením dat, říkáš?
Objevil jsem poznámku od Erica Bergera, který porovnával SpaceX a jejího největšího konkurenta ULA.
Tvrdil, že ULA, od začátku svého působení, za téměř devatenáct let (od prosince 2006), neměla tolik startů, jako SpaceX za poslední rok.
SpaceX od 01.09.2024 do 31.08.2025 celkem 166 startů F9 a jeden start FH. (použil jsem stránky ElonX.cz)
ULA od 14.12.2006 do 31.08.2025 celkem 166 startů různými raketami (použil jsem stránky wikipedia.org a započítal jen starty raket od založení ULA, první start 14.12.2006)
Delta II (od 14.12.2006 155 – 125 = 30x
Delta IV 45 – 7 = 38x
Atlas V 103 – 8 = 95x
Vulcan Centaur 3x
——————————————
ULA celkem 30 + 38 + 95 + 3 = 166 startů
Takže nelhal, ne?
Eric Berger určitě má velký přehled a někdy překvapuje svými vědomostmi, jako se mohla přesvědčit např. ULA.
Já jsem věděl, že počet startů každý rok roste, jen jsem si neuvědomil, že oproti 137 startům za kalendářní rok 2024, tam je takový nárůst.
Pro zajímavost, procentuálně k počtu celosvětových startů jsou výsledky skoro stejné.
SpaceX od 01.09.2024 do 31.12.2024 celkem 59 startů z 99 celosvětových startů = 59,596 %
SpaceX od 01.01.2025 do 31.08.2025 celkem 108 startů ze 192 celosvětových startů = 56,25 %
SpaceX od 01.09.2024 do 31.08.2025 celkem 167 startů ze 291 celosvětových startů = 57,39 %
ULA od 01.09.2024 do 31.12.2024 celkem 1 start z 99 celosvětových startů = 1,01 %
ULA od 01.01.2025 do 31.08.2025 celkem 3 starty ze 192 celosvětových startů = 1,56 %
ULA od 01.09.2024 do 31.08.2025 celkem 4 starty ze 291 celosvětových startů = 1,37 %
ULA plánuje navýšit počet startů v příštím roce na 25.