Statistiky a rekordy SpaceX

Přeskočit na sekci: Starty | Přistání | Rampy | Znovupoužitelnost | Dragon 1 | Crew Dragon | Cargo Dragon 2 | Starlink | Prvenství | Ostatní


Poslední aktualizace:

  • 18. 5. 2022 – Aktualizace statistik po misi Starlink 4-18
  • 14. 5. 2022 – Aktualizace statistik po misích Starlink 4-15 a 4-13
  • 6. 5. 2022 – Aktualizace statistik po startu mise Starlink 4-17 a návratu posádky Crew-3
  • 29. 4. 2022 – Aktualizace statistik po misi Starlink 4-16
  • 27. 4. 2022 – Aktualizace statistik po návratu posádky Ax-1 a startu Crew-4
  • 21. 4. 2022 – Aktualizace statistik po misi Starlink 4-14
  • 17. 4. 2022 – Aktualizace statistik po startu mise NROL-85
  • 8. 4. 2022 – Aktualizace statistik po startu mise Ax-1
  • 1. 4. 2022 – Aktualizace statistik po misi Transporter-4

Starty

» Přehled všech uskutečněných startů
» Přehled statických zážehů raket Falcon

Celkem startů (bez Amos-6):
163 (5x Falcon 1, 155x Falcon 9, 3x Falcon Heavy)
Starty podle roků:
1 (2006), 1 (2007), 2 (2008), 1 (2009), 2 (2010), 0 (2011), 2 (2012), 3 (2013), 6 (2014), 7 (2015), 8 (2016), 18 (2017), 21 (2018), 13 (2019), 26 (2020), 31 (2021), 21 (2022)
Úspěšnost misí (včetně Amos-6):
96,95 % (celkem); 40 % (Falcon 1); 98,71 % (Falcon 9); 100 % (Falcon Heavy)
Počet úspěšných startů od poslední nehody (Amos-6):
130
Nejvíce startů v jednom roce:
31 (2021)
Nejvíce startů v jednom pololetí:
21 (první pololetí 2022)
Nejvíce startů v jednom čtvrtletí:
11 (druhé čtvrtletí 2021, první čtvrtletí 2022)
Nejvíce startů v jednom měsíci:
6 (duben 2022)
Nejkratší doba mezi starty:
15h 17m (Starlink 4-4 / Türksat 5B)
Nejkratší doba mezi starty z jedné rampy:
8d 3h 42m (Starlink 4-14 / Starlink 4-16)
Nejkratší doba mezi startem a příštím st. zážehem z jedné rampy:
6d 1h 58m (CRS-18 / Amos-17)
Nejhmotnější náklad vynesený na LEO:
16 250 kg (Starlink 4-12 a podobné)
Nejhmotnější náklad vynesený Falconem 9 na GTO:
7076 kg (Telstar 19V)
Nejméně hmotný náklad vynesený Falconem 9:
330 kg (IXPE)
Nejkratší doba mezi statickým zážehem (s nákladem) a startem:
23h 42m (Starlink 4-3)
Nejkratší doba mezi statickým zážehem (bez nákladu) a startem:
67 hodin (Amos-17)
Nejkratší doba mezi dvěma různými statickými zážehy:
15h 30m (Starlink v1-9 / GPSIII-SV03)

Přistání

» Přehled všech pokusů o přistání
» Přehled zachráněných stupňů
» Autonomní mořské přistávací plošiny (ASDS)

Celkem pokusů o přistání:
132 (celkem) – 104 (ASDS), 28 (pevnina)
Celkem úspěšných přistání:
121 (celkem) – 94 (ASDS), 27 (pevnina)
Nejvíce úspěšných přistání v řadě:
47 (aktuální šňůra od mise Starlink v1-19)
Úspěšnost přistání:
91,66 % (celkem), 33,3 (2015), 62,5 (2016), 100 (2017), 85,7 (2018), 93,75 (2019), 92 (2020), 96,77 (2021), 100 (2022)
Úspěšnost přistání (na pevnině):
96,43 %
Úspěšnost přistání (na ASDS):
90,38 %
Počet pokusů o přistání na OCISLY:
57 (z toho 7 neúspěšných)
Počet pokusů o přistání na JRTI (obě verze):
34 (z toho 3 neúspěšné)
Počet pokusů o přistání na ASOG:
13 (z toho 0 neúspěšných)
Počet pokusů o přistání na LZ-1:
20 (z toho 1 neúspěšný)
Počet pokusů o přistání na LZ-2:
3 (z toho 0 neúspěšných)
Počet pokusů o přistání na LZ-4:
5 (z toho 0 neúspěšných)
Nejvíce úspěšných přistání konkrétního prvního stupně:
12 (B1051, B1060, B1058)
Největší vzdálenost ASDS od pobřeží:

1234 km (OCISLY při misi STP-2)
Nejkratší doba mezi přistáními na OCISLY:
8 dnů (Nusantara Satu / DM-1)
Nejkratší doba mezi přistáními na JRTI:
8 dnů (Starlink 4-14 / Starlink 4-16)
Nejkratší doba mezi přistáními na ASOG:
9 dnů (Crew-4 / Starlink 4-17)
Přistání s nejhmotnějším nákladem na GTO:
7076 kg (Telstar 19V)
Přistání s nejhmotnějším nákladem na LEO:
16 250 kg (Starlink 4-12)

Rampy

» Seznam všech aktivních a budovaných ramp
» Přehled statických zážehů raket Falcon

Startů z LC-39A: 49
Startů z SLC-40: 86 (bez Amos-6)
Startů z SLC-4E: 23
Startů z Kwajaleinu: 5

Nejkratší doba mezi starty z rampy LC-39A:
9d 1h 50m (Crew-4 / Starlink 4-17)
Nejkratší doba mezi starty z rampy SLC-40:
8d 3h 42m (Starlink 4-14 / Starlink 4-16)
Nejkratší doba mezi starty z rampy SLC-4E:
23 dnů (NROL-87 / Starlink 4-11)
Nejkratší doba mezi starty z Kwajaleinu:
57 dnů (mezi 3. a 4. startem Falconu 1)
Nejkratší doba mezi startem a příštím stat. zážehem (LC-39A):
6d 5h 20m (BulgariaSat-1 / Intelsat 35e)
Nejkratší doba mezi startem a příštím stat. zážehem (SLC-40):
6d 1h 58m (CRS-18 / Amos-17)
Nejkratší doba mezi startem a příštím stat. zážehem (SLC-4E):
28 dnů (DART / Starlink 4-4)

 

Dragon 1

» Více informací o lodích Dragon
» Přehled všech vyrobených Dragonů
» Informace o zásobování ISS

Misí s Dragonem 1:
22
Nejvyšší vynesená hmotnost Dragonem 1 v rámci CRS:
3138 kg (CRS-8)
Nejnižší vynesená hmotnost Dragonem 1 v rámci CRS:
400 kg (CRS-1)
Nejdelší mise CRS (od startu po návrat):
CRS-9 (39d 11h 3m)
Nejkratší mise CRS (vyjma CRS-7):
CRS-1 (20d 18h 48m)
Zachráněných Dragonů 1:
12 (z toho 6 jednou, 3 dvakrát a 3 třikrát)
Počet misí s již použitým Dragonem 1:
9
Počet Dragonů 1 použitých více než jednou:
6
Dragony 1 s největším počtem misí:
C106, C108 a C112 (3 mise)
Nejrychlejší znovupoužití Dragonu 1 (od přistání po start):
418 dnů (CRS-16 / CRS-20)

Znovupoužitelnost

» Přehled zachráněných stupňů
» Přehled pokusů o zachycení krytů
» Vše o záchraně krytů

Počet znovupoužití stupňů:
97
Startů s již použitým prvním stupněm:
95 (celkem) – 5 (2017), 12 (2018), 9 (2019), 21 (2020), 29 (2021), 19 (2022)
Podíl startů F9/FH s již použitým prvním stupněm:
60,12 % (celkem), 27 % (2017), 57 % (2018), 69,23 % (2019), 80,77 % (2020), 93,55 % (2021), 90,47 % (2022)
Nejrychlejší znovupoužití prvního stupně (doba mezi dvěma starty nebo mezi startem a následujícím statickým zážehem):
21d 6h 16m (B1062.6, Ax-1 / Starlink 4-16)
Nejvíce startů konkrétního prvního stupně:
12 startů (B1051, B1060, B1058)
Maximální výška dosažená prvním stupněm:
247 km (Formosat-5)
Počet pokusů o zachycení aerodynamického krytu do sítě:
32 (z toho 9 úspěšných)
Počet znovupoužití polovin aerodynamického krytu:
78
Počet misí s aspoň jedním již použitým krytem:
40
Nejvyšší počet použití konkrétní poloviny krytu:
6
Nejrychlejší znovupoužití aerodynamického krytu
49 dnů (Transporter-1 / Starlink v1-21)
Podíl startů F9/FH s aspoň jedním použitým krytem (bez misí Dragonu):
11,11 % (2019), 38 % (2020), 68 % (2021), 73,68 % (2022)

Crew Dragon

» Více informací o lodích Dragon
» Přehled všech vyrobených Dragonů
» Informace o misích na ISS s lidskou posádkou

Misí s Crew Dragonem:
9
Počet lidí dopravených na oběžnou dráhu:
26
Počet záchran Crew Dragonu:
8
Počet misí s již použitým Crew Dragonem:
3
Crew Dragon(y) s největším počtem misí:
C206 (3 mise)
Nejrychlejší znovupoužití Crew Dragonu (od návratu po start):
137 dní (C207 Resilience, Crew-1 / Inspiration4)
Nejdelší mise Crew Dragonu (od startu po návrat):
Crew-2 (199 dnů)
Nejkratší mise Crew Dragonu (od startu po návrat):
Inspiration4 (71 hodin)

Cargo Dragon 2

» Více informací o lodích Dragon
» Přehled všech vyrobených Dragonů
» Informace o zásobování ISS

Misí s nákladním Dragonem 2:
4
Nejvyšší vynesená hmotnost Dragonem 2:
3328 kg (CRS-22)
Nejvyšší hmotnost nákladu dovezeného na Zemi Dragonem 2:
2002 kg (CRS-21)
Nejdelší mise Dragonu 2 (od startu po návrat):
38d 9h 9m (CRS-21)
Počet záchran Dragonu 2:
4
Počet misí s již použitým Dragonem 2:
2
Dragon 2 s největším počtem misí:
C208, C209 (2 mise)
Nejrychlejší znovupoužití Dragonu 2 (od přistání po start):
164 dnů (CRS-22 / CRS-24)

» Vše o konstelaci Starlink
» Podrobné statistiky od Jonathana McDowella

Počet vynesených satelitů:
2653 (celkem) – 2x Tintin, 60x Starlink v0.9, 1665x Starlink v1.0, 926x Starlink v1.5
Počet deorbitovaných satelitů (k 18. 5. 2022):
248 (celkem) – 2x Tintin, 57x Starlink v0.9, 133x Starlink v1.0, 56x Starlink v1.5

Prvenství
  • První soukromá firma, která dosáhla oběžné dráhy s raketou na kapalná paliva (Falcon 1 v roce 2008)
  • První soukromá kosmická loď, která dosáhla oběžné dráhy a bezpečně se vrátila na zem (nákladní Dragon v roce 2010)
  • První soukromá firma, jejíž loď se připojila k ISS (nákladní Dragon v roce 2012)
  • První subjekt, který přistál s prvním stupněm orbitální rakety (2015) a znovu jej použil (2017)
  • První subjekt, který zachránil aerodynamický kryt orbitální rakety a znovu jej použil (2019)
  • První soukromá loď, která bezpečně dopravila lidskou posádku na oběžnou dráhu a na ISS a zpět (Crew Dragon v roce 2020 během mise DM-2)
  • První soukromá firma, která bezpečně dopravila lidskou posádku na oběžnou dráhu na již použité raketě a v již použité kosmické lodi (mise Crew-2 v roce 2021)
  • První soukromá orbitální mise s lidskou posádkou, navíc bez profesionálních astronautů (Inspiration4 v září 2021)

Ostatní
  • Největší výrobce raketových motorů na kapalná paliva na světě
  • Motor s nejlepším poměrem tahu a hmotnosti (Merlin 1D s poměrem přibližně 200:1)
  • Rekordní počet vynesených satelitů na jedné misi (143 satelitů na misi Transporter-1)
  • Aktivní raketa s nejvyšším tahem (Falcon Heavy)
  • Aktivní americká raketa s nejvíce provedenými starty (Falcon 9)
  • Aktivní americká raketa s nejvíce úspěšnými starty v řadě (Falcon 9)
  • Nejdelší pobyt americké kosmické lodi ve vesmíru (Crew Dragon, 199 dnů při misi Crew-2)


Pokud objevíte chybu nebo vás napadne nějaká další statistika, která tu není, dejte mi vědět v komentářích a já zvážím její přidání.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
79 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře