Elon Musk na rok 2026 slibuje velké věci

Elon Musk na X komentoval souhrn milníků, kterých Neuralink dosáhl v roce 2025. Ve svém komentáři uvedl dvě dost podstatné informace o tom, co Neuralink chystá v roce 2026. V tomto článku se pokusíme vysvětlit, co přesně by jeho komentář mohl znamenat.

Elon Musk: Neuralink v roce 2026 zahájí velkoobjemovou výrobu neurálních rozhraní a přejde na efektivní, téměř plně automatizovaný chirurgický zákrok. Elektrodová vlákna budou implantována skrz tvrdou plenu mozkovou, aniž by bylo nutné ji odstraňovat. To je velká věc.

Velkoobjemová produkce implantátů

Elon píše o tom, že by Neuralink měl začít vyrábět mnohem více implantátů než teď. Kolik jich tedy dnes vyrábí a kolik by mohl vyrábět v budoucnosti? A na co vlastně tolik implantátů potřebuje, jestliže implantována je pouze jejich malá část?

Kolik implantátů Neuralink vyrábí nyní?

Už teď Neuralink pravděpodobně vyrábí tisíce rozhraní. Při loňské prezentaci pokroku jsme na jednom ze slajdů mohli zahlédnout proces párování s implantátem N1 s sériovým číslem 2959.

DJ Seo na své nedávno zveřejněné prezentaci mluvil o tom, že chce-li firma vyvinout skutečně spolehlivé zařízení a vychytat na něm i problémy, které se můžou vyskytnout třeba jen na jednom z tisíce, musí takových rozhraní vyrobit a otestovat několik tisíc.

Neuralink nejednou ukázal svá testovací zařízení, ve kterých simuluje prostředí mozku a urychluje životní cyklus simulovaně implantovaných rozhraní. V takovýchto urychlovačích jsou pravděpodobně už teď umístěny stovky implantátů.

Jak vypadají testovací skříně, vidíme na vizualizaci Neuralinku níže. Dodáme, že příspěvek je z roku 2023 a simulátory urychlují čas stárnutí 4x, čili dnes už Neuralink může mít rozhraní, která prodělala i 12 let zrychleného stárnutí.

Neuralink: V současné době máme přes 20 implantátů nejnovější generace, které překonaly 5letou hranici zrychleného stárnutí v laboratoři (a stále fungují!).

Kolik implantátů by Neuralink mohl vyrábět v roce 2026?

Jestliže Neuralink už dnes vyrábí tisíce implantátů a Elon o tom ví, o jaké velkoobjemové výrobě tedy mluví? Desítky nebo dokonce stovky tisíc implantátů ročně?

Neuralink zatím implantoval kolem 20 pacientů. V roce 2026 může přidat několik desítek dalších. Rozhodně to zatím nebudou tisíce ani stovky.

K čemu tedy bude firma potřebovat tolik implantátů? Pravděpodobně k ještě intenzivnějším testům. Jaké testy Neuralink s implantáty provádí? Dost podrobně jsme toto téma rozebrali v našem článku zde. Neuralink intenzivně testuje všechny hardwarové i softwarové komponenty systému, testuje v laboratořích, testuje na zvířatech i na lidech. Všechny testy, o kterých víme, přehledně shrnuje následující tabulka:

Nový způsob implantace vláken

Jak je rozhraní implantováno nyní?

Rozhraní implantuje robot R1. Tomu jsme se na ElonX věnovali už mnohokrát. Před časem jsme o něm vydali třídílný seriál.

Vylepšováním procesu implantace se zabývá tým chirurgického inženýrství (angl. Surgery Engineering Team).

Aktuální proces implantace se skládá z následujících kroků:

1. před implantací:
   1. provedení detailních skenů hlavy kandidáta (kombinace MRI a CT)
   2. stvoření detailního fyzického modelu hlavy
   3. provedení cvičných implantací na modelu hlavy
2. v den implantace:
   1. chirurg: definitivní určení místa pro implantaci
   2. chirurg: odstranění kůže s vlasy
   3. chirurg: vyvrtání potřebného otvoru v lebce, takzvaná kraniotomie
   4. chirurg: odstranění mozkových plen (včetně tvrdé pleny mozkové)
   5. robot: zavedení elektrodových vláken do mozku (před implantací každého vlákna robot vybere vhodné místo a chirurg ho potvrdí)
   6. chirurg: umístění implantátu do vytvořeného otvoru a upevnění ho k lebce
   7. chirurg: zašití kůže s vlasy
3. po implantaci:
   1. vstupní testy implantátu
   2. rekonvalescence (jeden den)
   3. zahájení testů (jeden až dva týdny po implantaci)

Jak je vidět, chirurg zatím vykonává většinu práce kromě samotné implantace vláken. Ta jsou tak malá, že manipulaci s nimi a jejich přesné umístění dokáže provádět jedině precizní robot.

Jak by rozhraní mělo být implantováno v roce 2026?

Elon na X píše o implantaci skrz tvrdou plenu mozkovou. Znamenalo by to úplné eliminování bodu 2-4 z aktuálního procesu implantace rozhraní. Co to ale přesně znamená?

O experimentech s implantací elektrodových vláken skrze mozkové pleny byla řeč už na prezentaci pokroku Neuralinku v roce 2022. Je to však velká technologická výzva. Proč?

• tvrdá plena mozková, jak už napovídá její název, je relativně velmi tvrdá a tlustá (má u lidí tloušťku až jeden milimetr)
• implantační jehla robota Neuralinku je velmi tenká (má v průměru jen 40 mikronů, čili 0,04 milimetru)
• pokud jehla není dostatečně ostrá, nepropíchne plenu, ale jen ji promáčkne směrem do mozku, přičemž se může ohnout
• přes plenu musí do mozku projít nejen jehla, ale i vlákno
• jednou z hlavních výhod implantace vláken pomocí robota je vyhýbání se krevnímu řečišti, čili snížení invazivnosti zákroku – jak se ale vyhýbat cévám, jestliže jsou pod mozkovými plenami a nejsou vidět?

Co by tedy bylo potřeba pro implantaci elektrodových vláken do mozku skrze tvrdou plenu mozkovou?

• dokonalejší zobrazovací metody (kombinace fMRI a CT s vysokým rozlišením)
• nový implantační robot vybavený následujícími komponenty:
  • dokonalou integrací robota s 3D modelem mozku složeného pomocí zobrazovacích metod – robot už před implantací musí přesně vědět, kde jsou i ty nejmenší mozkové cévy, aby se jim mohl vyhnout (rozhraní typu Blindsight, tedy zraková protéza, potřebuje, aby elektrody byly implantovány mnohem hlouběji do mozku, než je tomu u rozhraní N1 – až 2 cm – čímž se problém ještě více komplikuje)
  • dokonalejším optickým systémem – možná se nějakým způsobem dá pomocí speciální optiky nahlédnout pod mozkové pleny?
  • dokonalejšími implantačními jehlami

Jaké jsou výhody implantace vláken skrze mozkové pleny?

• urychlení a usnadnění procesu implantace – rychlejší zákrok, méně práce pro chirurga
• bezpečnost – menší riziko infekce a poškození mozkové tkáně
• menší invazivnost zákroku

Nového implantačního robota už jsme měli možnost vidět na poslední prezentaci pokroku Neuralinku. Starší a novější robot navenek vypadají velmi podobně, ale každý z podsystémů nové verze byl zcela přepracován se zaměřením na spolehlivost, snadnější výrobu a jednodušší údržbu. Z prezentace víme, že nový robot je:

• rychlejší – implantace jednoho vlákna trvá průměrně 1,5 sekundy, kdežto u R1 to bylo 17 sekund
• zintegrovaný – operační konzole (řídicí počítačová jednotka) a podavač vláken byly integrovány s robotem, čili místo tří částí má nový robot jednu
• kompatibilnější – v nové verzi má robot prodloužený dosah implantační jehly, díky čemu by teď měl být kompatibilní s 99 % populace
• univerzálnější – může implantovat do větší hloubky – více než 50 milimetrů pod povrch mozku, což umožňuje cílení nových regionů mozku a tedy nová využití rozhraní, například pro zrakovou protézu Blindsight

O novém způsobu implantace však nebyla na prezentaci řeč. Bude tedy robot, kterého Neuralink ukázal na prezentaci splňovat požadavky pro implantaci skrze mozkové pleny? Snad se to brzy potvrdí.

---

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!