Autor: Vlastimil Švancara

S neurálními rozhraními různých podob se už velmi dlouho setkáváme také v umění, zejména v žánru science fiction. V předchozích dvou dílech jsme se podívali na literaturu a filmy a nyní sérii zakončíme přehledem seriálů, ve kterých autoři představují své vize budoucnosti s neurálními interfejsy.

Tento článek je pokračováním předchozího, který se týkal literatury. Tentokrát se zaměříme na vědecko-fantastické filmy, ve kterých autoři představují nějakou podobu neurálních rozhraní. Minisérii pak uzavřeme příštím třetím dílem, kde se podíváme ještě na seriály s touto tematikou.

Elon Musk se nikdy netajil tím, že inspiraci k nejednomu ze svých projektů našel ve vědeckofantastické literatuře. Pokud vás zajímá, kde hledal Elon inspiraci pro založení Neuralinku, a jak si budoucnost neurálních rozhraní představovali a dále představují autoři science fiction, máte k dispozici spoustu knih na toto téma.

V předchozím článku jsme se zabývali problémy, se kterými se budou potýkat neurální interfejsy v prvních fázích jejich vývoje. Po vyřešení těchto problémů pak bude potřeba zajistit kybernetickou bezpečnost celého systému, který má umožnit připojení osobnosti do Internetu. S dalším vývojem rozhraní navíc přijdou mnohem větší a komplexnější problémy, které zasáhnou celou civilizaci.

Většina článků o Neuralinku či neurálních rozhraních obecně představuje hlavně pozitiva celého projektu a opomíjí negativní stránky. Jde mi především o kyberneticko-psychologická nebezpečí neurálních rozhraní, ale pokusím se při té příležitosti zamyslet nad všemi úskalími, která tato technologie s sebou přináší. To znamená také bezpečnost zdravotní nebo různé sociální, etické a právní důsledky.

V novém dílu seriálu Neuralink pod lupou zkusíme nahlédnout do blízké i vzdálenější budoucnosti a odhadnout, co by mohlo přinést uskutečnění vize Elona Muska o pokročilém neurálním rozhraní. Kam až by mohla tato technologie dojít, jestliže se opravdu podaří propojit mozek s počítačem na takové úrovni, o jaké mluví futurologové a píší autoři science fiction.

Existuje spousta projektů, které mají podobné ambice jako Neuralink. Bezprostřední cíle většiny těchto společností jsou orientovány zejména na léčbu různých nemocí souvisejících z mozkem a nervovým systémem. Druhým krátkodobým cílem společným pro většinu těchto projektů, je ovládání počítače nebo chytrého telefonu či tabletu pomocí myšlenek. Dlouhodobé cíle se ovšem již značně různí.

V roce 2016 Elon Musk označil vývoj vysokokapacitního mozkovo-počítačového rozhraní za velmi důležitý a uvedl, že se mu nezdá, že by se tím nějaká firma vážně zabývala. Myslím, že jeho tvrzení tehdy nebylo tak úplně přesné. Už v té době existovalo mnoho organizací a několik firem, které se tématu neurálních rozhraní intenzivně věnovaly. V tomto článku si představíme některé z nich a pokusíme se shrnout současnou situaci v tomto futuristickém odvětví.