Makak Pager v pokusném prostředí (Zdroj: Neuralink)
Pokud jste četli předchozí díl Neuralinku pod lupou, ve kterém jsme se na testy na zvířatech podívali z pohledu Neuralinku, jste možná přesvědčeni o tom, že Neuralink dělal a dělá vše pro to, aby minimalizoval utrpení zvířat a k testům přistupoval jen kvůli potvrzení řádně otestovaných zařízení, tedy neprováděl takzvané explorativní testy.
Uvidíme, co si o tom budete myslet po přečtení následujícího dvojčlánku, ve kterém se na to samé téma podíváme z úhlu pohledu kritiků Neuralinku. Každopádně pokud jste nečetli předchozí část, tak to udělejte, jinak vám budou chybět důležité souvislosti.
V úvodu se však zamysleme nad jednou důležitou otázkou – proč je Neuralink snad jedinou firmou na světě, nejen z oboru neurotechnologie, ale obecně, která ukazuje, jak u ní vypadají testy na zvířatech? Odpověď je jednoduchá – testy na zvířatech kdekoliv jinde vypadají strašně a Neuralink je jediný, kdo se to snaží změnit.
Představíme si chronologicky dosavadní historii testů na zvířatech z pohledu kritiků Neuralinku. Hlavní roli zde hraje organizace zvaná Výbor lékařů pro zodpovědnou medicínu (PCRM). Ta si na Neuralink vyloženě zasedla. Zda jim skutečně jde o zvířata nebo jen o to, že skrze napadání Neuralinku a Elona Muska můžou získat značný prostor v médiích a díky tomu také finanční příspěvky, můžeme jen spekulovat.
PCRM má na svém webu přímo celou sekci věnovanou Neuralinku. Jmenuje se „Kruté mozkové experimenty Elona Muska“ a shrnuje mnoho článků o Neuralinku nejen z webu PCRM, ale i z jiných medií. PCRM však není jediná organizace, která po Neuralinku permanentně jde – negativní články o něm se často objevují třeba na webech Wired nebo Reuters.
Výbor lékařů pro zodpovědnou medicínu (Physicians Committee for Responsible Medicine, dále jen PCRM) je nezisková organizace se sídlem ve Washingtonu. Propaguje rostlinnou stravu, preventivní medicínu a alternativy k výzkumu na zvířatech. Podporuje to, co sama popisuje jako „vyšší standardy etiky a účinnosti ve výzkumu.“ Výbor byl založen v roce 1985. Sdružuje více než 175 000 členů, z nichž kolem 17 000 jsou lékaři.
Kalifornská univerzita v Davisu (University of California, Davis, dále jako UC Davis) je jedním z deseti kampusů rozsáhlého systému Kalifornské univerzity. Studuje na ní kolem 40 000 studentů. Byla založena v roce 1905 jako zemědělská větev Kalifornské univerzity a od roku 1959 je samostatným kampusem. Je známa pro své rozsáhlé výzkumné aktivity v mnoha odvětvích.
Kalifornské národní centrum pro výzkum primátů (California National Primate Research Center, CNPRC) je biomedicínské výzkumné zařízení, jehož cílem je zlepšování zdraví lidí a zvířat, a nachází se v kampusu Kalifornské univerzity v Davisu. CNPRC je součástí sítě sedmi amerických středisek pro výzkum primátů, které se zabývají chovem a studiem primátů pro lékařský a behaviorální výzkum. Bylo vybudováno v roce 1962. V současné době chová asi 4 700 opic, z nichž většinu tvoří makakové rhesus.
Neuralink byl založen v roce 2016. O tom, kdy a jak začal s testy na zvířatech, máme jen kusé informace. Víme, že nejprve testoval na myších a krysách.
Následující obrázek byl publikován ve vědeckém dokumentu, takzvaném white paperu, který Neuralink představil při příležitosti své první veřejné prezentace v červenci 2019. Podepsán byl samým Elonem Muskem. Jak a kde Neuralink tyto testy prováděl, není známo.
Implantace a zapouzdření elektrodových vláken. A. Snímek zobrazující povrch mozku s implantovanými vlákny a minimálním krvácením. B. Senzorové zařízení implantované do mozku krysy.
V září roku 2017 Neuralink zahájil spolupráci na testech na zvířatech s Kalifornským národním výzkumným centrem primátů (CNPRC) při Kalifornské univerzitě v Davisu. Spolupráce trvala 2,5 roku a šlo v ní o testy na primátech, konkrétně makacích rhesus.
Neuralink zde postupně implantoval svá rozhraní 22 opicím, z nichž velká část musela být z důvodu různých komplikací utracena.
To, že Neuralink z testy na zvířatech začal v CNPRC na UC Davis, možná pro firmu nebylo úplně nejlepším řešením – americké univerzity totiž na rozdíl od soukromých firem musí na vyžádání zveřejňovat informace. Zástupci PCRM se tak postupem času dostali k velkému množství dokumentace. Ta ale byla částečně cenzurována – důvěrné firemní informace jsou v dokumentech začerněny.
Server Gizmodo jako vůbec první v roce 2018 informoval o spolupráci Neuralinku s UC Davis. Částečně cenzurovaná verze smlouvy o spolupráci s Neuralinkem je k dispozici zde.
Smlouva uvádí, že „výzkum prováděný v UC Davis poskytne Neuralinku potřebné informace pro zahájení klinických testů na lidech a tím povede k novým léčebným, terapeutickým a chirurgickým postupům, které budou prospěšné lidskému zdraví a zvýší kvalitu života.“ Podle dohody mohli zaměstnanci Neuralinku pracovat bok po boku s vědci v UC Davis. Ti pak byli oprávněni publikovat výsledky společného výzkumu za předpokladu, že Neuralink před zveřejněním zkontroloval, zda neobsahují důvěrné informace. Smlouva vytyčuje obecné vztahy obou subjektů, ale všechny detaily toho, jaký výzkum má být prováděn, jsou začerněny.
Při příležitosti zveřejnění smlouvy v roce 2018, mluvčí UC Davis uvedl důvody cenzury, když citoval výjimku v kalifornském zákoně o veřejných záznamech (California Public Records Act), který pojednává o způsobu sdělování veřejných informací: „Soudy uznaly, že předčasné zveřejnění detailů navrhovaného nebo probíhajícího výzkumu může daný výzkum negativně ovlivnit, tím že umožní zneužití jeho výsledků nebo způsobí obavy z jejich další publikace v budoucnu. Předčasné zveřejnění tak může vážně poškodit integritu výzkumu nebo budoucí kariéru vědců, kteří se na něm podílejí.“ K tomu mluvčí UC Davis ještě dodal, že univerzita musí také zachovat obchodní tajemství Neuralinku, stejně jako všech jiných firem, se kterými spolupracuje.
Přesné datum neznáme. Podle PCRM Neuralink za provádění testů zaplatil celkem 1,4 milionu amerických dolarů.
Psali jsme o tom zde.
Organizace PCRM tehdy na své stránce uvedla, že univerzitu požádala o zpřístupnění veřejných záznamů. Ta však podle nich odepřela zveřejnění většiny dokumentů s tvrzením, že tak postupuje ve veřejném zájmu. UC Davis prý rovněž odmítla zveřejnit vědecké zdůvodnění nutnosti vykonávání experimentů, informace o tom, jakým způsobem můžou zvířata během nich trpět a zda jim může být způsobena smrt. Univerzita podle nich nezveřejnila ani základní informace o jejich veterinární péči a ustájení. Proto organizace PCRM podala na UC Davis žalobu.
Psali jsme o tom zde.
Výbor PCRM u soudu uspěl s žádostí o zpřístupnění informací od UC Davis. Od univerzity získal téměř 600 stran dokumentů, zejména veterinárních a pitevních záznamů. Zástupci PCRM dokumenty prostudovali a výsledky byly dva:
Podle PCRM z dokumentů vyplývá, že „z 22 opic, kterým Neuralink na Kalifornské univerzitě v Davisu implantoval svá rozhraní v letech 2017 až 2020, jich přinejmenším 15 zemřelo“. To však není vše. Jeremy Beckham, jeden ze zástupců PCRM uvedl, že „prakticky každá z opic, která měla implantát, měla kvůli němu vážné zdravotní problémy“. Podle něj „Neuralink pokusná zvířata jednoduše mrzačil a zabíjel.“
Jedna z opic po operaci mozku dostala těžkou infekci a musela být utracena. Jiná byla nějakou dobu po implantaci nalezena bez prstů. Pravděpodobně se jednalo o sebepoškození v důsledku pooperačního traumatu. Opice rovněž musela být utracena. Třetí po operaci nekontrolovaně zvracela a po několika dnech zkolabovala z vyčerpání organismu. Pitva odhalila pooperační krvácení do mozku.
Ve stížnosti podané k americkému Ministerstvu zemědělství, PCRM obviňuje UC Davis a Neuralink z porušení amerického zákona na ochranu zvířat (Animal Welfare Act) v jeho devíti bodech. Ve stížnosti uvádí, že „mnoho, pokud ne všechna, zvířata zažívala při experimentech extrémní utrpení v důsledku neadekvátní péče a vysoce invazivních experimentálních mozkových implantátů.“
Pokud jde o videa a fotografie, univerzita je odmítla zveřejnit s tím, že záznamy patří firmě, čili soukromé společnosti, která nepodléhá kalifornskému zákonu o veřejných záznamech (California Public Records Act). Výbor PCRM pak tvrdil, že práce prováděné a materiály vytvořené ve veřejných zařízeních, tedy na dané univerzitě, zákonu podléhají a musí být zveřejněny. Neuralink podle nich „nemůže využívat veřejné zdroje, a potom se vyhýbat veřejné odpovědnosti.“
Mluvčí UC Davis na stížnost reagoval slovy: „Snažíme se zvířatům, která máme na starosti, poskytovat tu nejlepší možnou péči. Výzkum na zvířatech je přísně regulován a UC Davis se řídí všemi platnými zákony a předpisy, včetně těch, které ustanovuje Ministerstvo zemědělství USA.“
Psali jsme o tom zde.
Na twitterovém profilu firmy se objevil následující příspěvek s odkazem na nový text na jejich blogu:
Neuralink: „Zvířata v Neuralinku jsou naším týmem respektována a ctěna. Bez náležitého kontextu mohou být informace ze zdravotních záznamů a vědeckých materiálů zavádějící. V našem novém příspěvku na blogu představujeme, jak v Neuralinku skutečně vypadá péče o dobré životní podmínky našich zvířat.“
V našem článku z té doby můžete najít překlad celého příspěvku z blogu Neuralinku. Firma v něm vysvětluje, jak vypadalo testování na UC Davis před rokem 2020, jak vypadá dnes v jejích vlastních laboratořích a co plánuje do budoucna. K tomu uvádí, že:
Firma v textu deklaruje:
V Neuralinku jsme absolutně odhodláni pracovat se zvířaty tím nejhumánnějším a nejetičtějším možným způsobem.
Dále je uvedeno, že při zahájení tohoto typu lékařského výzkumu se nové operace obvykle provádějí nejprve na mrtvolách zvířat a později pomocí takzvaných „terminálních procedur“.
V případě mrtvol jde o zvířata, která byla humánně utracena na základě rozhodnutí veterinárního lékaře kvůli zdravotním problémům nebo byla utracena v rámci předchozí nesouvisející výzkumné studie.
Terminální procedury pak zahrnují humánní eutanazii zvířete v narkóze po dokončení operace. Zvířata, která spadají do této kategorie, byla veterinárním personálem označena za dostatečně zdravá pro jednu anestezii, ale jejich zdravotní stav je kvůli předchozím komplikacím natolik vážný, že kvalita jejich života je i tak velmi nízká.
Provádění chirurgických zákroků (v počátcích vývoje nových postupů) na mrtvolách a prostřednictvím terminálních procedur zajišťuje, že zvířata nebudou po operaci trpět v případě, že testovaný postup bude mít neočekávaný výsledek.
Neuralink proto, tak jako každá jiná firma vyvíjející zdravotnická zařízení a léčebné postupy, zahájil první studie na UC Davis s použitím jak mrtvol, tak terminálních procedur. Tato zvířata byla přidělována do projektu v den operace a trpěla širokou škálou již existujících traumat, která nesouvisela s výzkumy Neuralinku.
Kromě zmíněných traumat tato zvířata mohla také během svého předchozího života přijít o prsty kvůli konfliktům s jinými opicemi. Chybějící prsty jsou často důsledkem interakcí mezi makaky rhesus, kteří občas řeší své konflikty pomocí agrese. Neuralink deklaroval, že:
V UC Davis nedošlo k žádným takovým zraněním zvířat po jejich přidělení k projektu Neuralinku.
Práce na terminálních procedurách v počátcích projektu umožnila Neuralinku vyvinout nové chirurgické a robotické postupy a vytvořit bezpečnější protokoly pro zajištění toho, aby následné operace už další opice mohly přežít. Studium přeživších opic pak umožnilo testování různých generací implantátů a jejich zdokonalení pro použití na lidech.
Využití každého zvířete bylo důkladně plánováno a posouzeno tak, aby byl vyvážen vědecký přínos a etické stránky využití pokusných zvířat.
Neuralink tvrdí, že v rámci projektu byla dvě zvířata usmrcena v plánovaných koncových termínech z důvodu získání důležitých histologických dat a šest zvířat bylo usmrceno na základě lékařského doporučení veterinárního personálu v UC Davis. Konkrétně šlo o jeden případ chirurgické komplikace při použití produktu schváleného FDA (BioGlue), jedno selhání zařízení a čtyři podezření na infekce související s přístrojem, což je riziko spojené s jakýmkoliv zdravotnickým zařízením.
Jakmile Neuralink dokončil výstavbu vlastní laboratoře, přesídlil do ní z UC Davis několik ještě neoperovaných makaků. Byl mezi nimi také Pager, kterého jsme mohli vidět ve videu Monkey MindPong.
Práce na zvířatech prováděné na UC Davis byly schváleny odborným výborem univerzity (Institutional Animal Care and Use Committee, IACUC) tak, jak to vyžadují federální zákony USA.
Pokud jde o testy ve vlastních laboratořích, Neuralink deklaroval:
Zařízení a péče v UC Davis splňovaly a nadále splňují nařízené normy. Při přesunu do naší laboratoře jsme však byli odhodláni tyto podmínky ještě vylepšit. V Neuralinku disponujeme finančními zdroji na to, abychom vytvořili něco velmi odlišného a nového. Cílem je navrhnout program péče o zvířata upřednostňující potřeby zvířat před lidským pohodlím.
Na budování laboratoře dohlíželi inspektoři Ministerstva zemědělství Spojených států amerických (USDA), kteří nikdy neměli žádné námitky. Laboratoře rovněž získaly akreditaci od Asociace pro hodnocení a akreditaci péče o laboratorní zvířata (AAALAC), mezinárodní agentury potvrzující excelenci v péči o zvířata.
Dokument na blogu dále uvádí mnoho detailů o tom, jak vypadá prostředí, ve kterém zvířata žijí a jak o ně pečováno. Skutečně se zdá, že ve všech ohledech překračuje standardy a posouvá péči o pokusná zvířata do 21. století.
Zástupci PCRM se vzápětí na své stránce obšírně vyjádřili k tomu, co Neuralink představil v reakci na jejich obvinění. Ve vyjádření je uvedeno, že:
PCRM proto naléhal na Neuralink, aby podnikl následující kroky:
Díky probíhajícímu soudnímu sporu mezi PCRM a UC Davis o dodatečné zveřejnění fotografií a videí souvisejících s Neuralinkem vyšlo najevo, že univerzita má ve svých databázích 371 fotek z testů Neuralinku. 185 z těchto fotografií bylo pořízeno v rámci pitevních zpráv.
Právníci UC Davis dále trvají na tom, že grafické záznamy by neměly být zveřejněny z důvodu jejich nesprávné interpretace veřejností. Zástupce PCRM k tomu dodává: „UC Davis si myslí, že veřejnost je příliš hloupá na to, aby věděla, na co se dívají. Je však jasné, že se univerzita jednoduše snaží skrýt před daňovými poplatníky skutečnost, že se spojila s Elonem Muskem při provádění experimentů, při kterých zvířata trpěla a umírala.“
Koncem listopadu 2022 Neuralink po dvou letech opět prezentoval pokrok ve vývoji svého neurálního rozhraní. Napsali jsme o tom celý seriál.
PCRM se na prezentaci Neuralinku evidentně připravovalo. Zřídilo při té příležitosti i speciální webovou stránku NeuralinkShowAndTell.org, přesměrovanou na pcrm.org. Stránce dodnes vévodí vygenerovaný obrázek Elona Muska jako principála v hrůzostrašném cirkusu:
Na zmíněné stránce nalezneme několik věcí:
PCRM v ní píše, že Neuralink nadále podrobuje zvířata bolestivým, smrtícím experimentům a odmítá přiznat pochybení zdokumentovaná ve zveřejněných záznamech.
Musk na prezentaci řekl, že předtím, než Neuralink udělá cokoliv se zvířetem, je extrémně opatrný. Firma podle něj chce, aby testy byly potvrzující, ne průzkumné. To je podle PCRM lež. Veřejné záznamy z práce Neuralinku v UC Davis odhalují, že práce společnosti měla často výslovně průzkumný charakter.
Musk na prezentaci mluvil o tom, že Neuralink používá pouze šest opic (pojmenovaných Pager, Sake, Comet, Mars, Ranger a Hotshot), ale v dokumentaci podané k Ministerstvu zemědělství USA (USDA) stojí, že společnost použila 15 makaků rhesus, 112 prasat a 5 ovcí během 12měsíčního období, které skončilo 30. září 2021. Kromě toho inspekční zpráva USDA z ledna 2022 uváděla, že v zařízení Neuralinku v Austinu v Texasu je 21 ovcí a 3 prasata.
Elon mluvil rovněž o tom, že zvířata nejsou do ničeho nucena, ale záznamy z UC Davis ukazují, že tamní opice byly připoutávány do speciálních křesel s fixací hlavy, a to i vícekrát denně.
Na stránce NeuralinkShowAndTell.org jsou publikovány záznamy 8 opic. Kompletní dokumentace týkající se 22 opic je dostupná zde. Všechny dokumenty, které Neuralink obdržel od UC Davis, jsou zde.
Opice označovaná jako „animal 10“:
V lednu 2018, kdy byl přidělen do projektu Neuralinku, se jednalo o 7letého samce. Na přání zástupců Neuralinku dostával méně jídla, aby měl během experimentů hlad. V dubnu 2028 dostal injekci ketaminu na uklidnění a byl mu nasazen plastový obojek, aby ho personál mohl snadno přemisťovat z klece do klece a do znehybňujícího křesla. Není známo, kdy opice číslo 10 prodělala implantaci rozhraní, ale během následujícího více než roku u ní několikrát došlo k pozorování zranění vzniklých po sebepoškozování. K tomu bylo několikrát zaznamenáno i vypadávání vlasů a průjmy. Jde o typické příznaky silného stresu vyvolaného experimenty. V září 2020 opice prošla zdravotní prohlídkou a byla shledána způsobilou k přesunu do nové laboratoře Neuralinku. V říjnu byla převezena a její další osud není znám.
Opice označovaná jako „animal 11“:
10letá samice přidělená Neuralinku v roce 2018. Její záznamy uvádějí, že jí chybělo několik prstů na horních i dolních končetinách, ale není známo, zda k tomu došlo před, nebo po přidělení Neuralinku. PCRM uvádí, že podobná zranění u makaků bývají příčinou sebepoškozování vlivem traumat. Neuralink ve vyjádření zmíněném výše uváděl, že k podobným zraněním dochází spíše při konfliktech mezi makaky a že k nim nedocházelo po přidělení opic Neuralinku.
V prosinci 2018 byla opici číslo 11 implantována dvě neurální rozhraní. Operace trvala téměř 6 hodin. Nedlouho po ní personál zaznamenal stafylokokovou infekci v oblasti implantace. Opice místo neustále dráždila. V lednu 2019 se v oblasti implantace objevila zaschlá krev. V březnu pracovníci UC Davis opici uspali a pokusili se ránu vyčistit, což se nepodařilo. O týden později byla utracena.
Opice označovaná jako „animal 12“:
7letá samice přidělená Neuralinku v únoru 2018. Nejprve prošla výcvikem na znehybňujícím křesle. Dne 17. července 2018 jí bylo voperováno rozhraní. Nedlouho po operaci začala mít záchvaty. Měla zvětšenou pravou zornici a zánět spojivek v obou očích. Objevila se infekce a opice dostala antibiotika spolu s probiotiky. Dva dny po operaci nechtěla jíst, začala zvracet a měla rovněž průjem, pravděpodobně po antibiotikách. Dne 31. července 2018 byla opice číslo 12 utracena a byl jí vyoperován mozek z důvodu jeho prozkoumání. Celostní pitva vykázala zánět žaludku.
Opice označovaná jako „animal 13“:
6letá samice přidělená v říjnu 2018. Již dříve měla průjmy a jiná traumata. Dne 22. října 2018 jí byla implantována dvě rozhraní. Od 1. listopadu pravidelně dostávala ketamin a byla přinejmenším 12krát připevňována k znehybňovacímu systému a Neuralink registroval její mozkovou aktivitu. Během těchto záznamů se implantáty v jejím mozku zahřívaly natolik, že kůže na hlavě byla na dotek teplá. Dne 11. ledna 2019 bylo rozhodnuto o utracení opice číslo 13, ale rozhodnutí bylo odvoláno. Později se ukázalo, že na jednom z implantátů je infekce. Opice dostala antibiotika, která ale nepomohla. Od 1. března byla opice na koktejlu antibiotik, probiotik a léků proti bolesti. Kolem levého implantátu byl otok. Zvíře bylo utraceno 4. března 2019. Pitva prokázala meningitidu a přítomnost mnoha různých typů bakterií v oblasti levého implantátu.
Opice označovaná jako „animal 15“:
6letá samice přidělená Neuralinku v září 2017. V dubnu 2018 začala s výcvikem na znehybňujícím křesle. V říjnu 2018 společně s jinou opicí utekla z klece. Teprve 17. prosince 2018 dostala dva implantáty. Operace trvala 5 hodin. Po operaci opice neustále dráždila jedno z míst implantace na pravé straně hlavy. Byla v evidentní stresu a neustále se držela „za ruce“ s opicí z vedlejší klece. Začala ztrácet stabilitu, držela se za hlavu a často upadala. Neustále škrábala místo implantace jednoho z rozhraní. Měla oteklé oči, obličej, místa kolem implantátů i ruce. Chvílemi se třásla, evidentně jí byla zima, proto jí ke kleci nainstalovali teplomet. Dne 8. března 2019 u ní byla potvrzena stafylokoková infekce v oblastech implantace. Dostala antibiotika a probiotika. Infekci se nepodařilo zastavit a 21. března 2021 byla utracena. Pitva ukázala, že implantáty opici poškodily mozkovou tkáň. V mozku byly nalezeny kusy elektrodových vláken, které se pravděpodobně utrhly od implantátu a způsobovaly krvácení.
Opice označovaná jako „animal 20“:
7letý samec, kterému Neuralink 2. prosince 2019 během 9hodinové operace implantoval jeden z prototypů svého neurálního rozhraní. Implantáty byly přišroubovány k lebce 20 šrouby a podle dokumentace měly jakési kabely s konektory, které byly zašity pod kůží na hlavě a rovněž přišroubovány k lebce. Hned po operaci bylo jasné, že s externím konektorem je něco špatně. Jeho šrouby se uvolnily a makak číslo 20 se v daném místě neustále škrábal. Na druhý den podstoupil další operaci, která měla problém napravit. V pooperačních ranách však byla infekce, kterou se nepodařilo vyléčit. Dne 6. ledna 2020 byla opice utracena.
Opice označovaná jako „animal 21“:
7letá samice, která prošla implantací 10. září 2018. Chirurg Neuralinku při operaci použil takzvané Bioglue (biolepidlo), chirurgické lepidlo, které nebylo schváleno pro použití v takovýchto operacích, protože je toxické pro nervovou tkáň. Den po operaci se opice třásla a byla obecně slabá. Personál UC Davis soudil, že má otok mozku. Ještě téhož dne se stav opice výrazně zhoršil a bylo rozhodnuto, že bude utracena, ale i tak ji drželi při životě ještě další dva dny. Další den ztratila koordinaci pohybu a částečně jí ochrnuly obě nohy. Hlavní vyšetřovatel Neuralinku (angl. principal investigator) i přesto nařídil odložit eutanazii ještě o další den. Příští den opice zvracela a byla už velmi vyčerpaná. Eutanázie proběhla 13. září. Pitva jednoznačně prokázala, že příčinou komplikací byl Bioglue, který pokrýval velkou část levé poloviny mozku opice číslo 21. Na povrchu mozku rovněž byla krev. Byly nalezeny také akutní vředy (boláky) v jícnu, pravděpodobně kvůli zvracení, a krev v žaludku. Přípravek Bioglue byl toxický pro přilehlé tkáně, což je prý popsáno i v části o kontraindikacích v jeho „příbalovém letáku“ i ve varováních v návodu k použití.
Podle PCRM, navzdory tomuto tragickému výsledku, o 11 měsíců později chirurg Neuralinku opět použil Bioglue během experimentální operace. Lepidlo opět uniklo do mozku zvířete. Žádný z těchto dvou incidentů UC Davis neohlásila Ministerstvu zemědělství USA, jak to vyžaduje Federální zákon na ochranu zvířat (Animal Welfare Act). Přestože Výbor PCRM v únoru 2022 podal k Ministerstvu v této věci stížnost, UC Davis ani Neuralink nebyli žádným způsobem penalizováni ani pokáráni.
Opice označovaná jako „animal 22“:
Tomuto samci bylo v roce 2018, když ho přidělili k projektu Neuralinku, 6 let. V září si pečovatelé všimli, že mu na obou nohách vypadávají vlasy, což u opic bývá důsledkem špatné psychické kondice. Dne 21. ledna 2020 mu implantovali dvě rozhraní s konektory pod kůží, stejně jako měl makak číslo 20. O týden později si pečovatelé všimli, že opice se škrábe v místě implantace jednoho z rozhraní. V březnu 2020 se rozhraní uvolnilo a dalo se s ním hýbat. Opice musela být utracena. Pitva ukázala, že dva ze šroubů, kterými bylo rozhraní připevněno k lebce, se uvolnily. V pitvě bylo napsáno, že problém s rozhraním byl čistě mechanický.
Tolik v první části článku o testech na zvířatech z pohledu kritiků Neuralinku. Ve druhé části budeme pokračovat v chronologickém výčtu problémů, které se objevily v souvislosti s testy. Půjde zejména o vyšetřování Ministerstva zemědělství USA a agentury Reuters a k tomu několik dalších stížností ze strany PCRM.
| < Předchozí část | Následující část > |
Předchozí články ze série Neuralink pod lupou:
Neuralink na svém blogu zveřejnil příspěvek, ve kterém shrnuje aktuality kolem své první klinické studie.…
Veřejnosti byl představen nový skafandr SpaceX určený k výstupům do volného prostoru, který bude poprvé…
Noland Arbaugh, první lidský uživatel neurálního rozhraní Neuralinku, se nedávno na X podělil o své…
Řady uživatelů sítě Starlink se stále rozrůstají a my se dnes vrátíme na mořskou hladinu.…
V dalším dílu nepravidelného cyklu shrnujeme krátké zprávy související s Neuralinkem. Elon Musk v rozhovoru…
Raketová technika je něco, co nás opravdu fascinuje. Dnes se proto podívame na místa, kde…
