 |
 |
Na povrchu Marsu jezdí velké rovery Curiosity a Perseverance. Nicméně ani ty nejsou tak dokonale vybavené a všestranné, aby se dokázaly vyrovnat pozemským laboratořím. Vznikl proto program Mars Sample Return, jehož cílem je dostat vzorky půdy a hornin z Marsu na Zemi. Vzhledem k rostoucím nákladům a posouvání termínu realizace se zvažuje jeho ukončení. Může SpaceX pomoct se svou Starship?
Již řadu let vynáší SpaceX na oběžnou dráhu družice pro internetovou konstelaci Starlink. Ze začátku bylo vynášeno 60 družic najednou, ale jak firma družice postupně vylepšovala, klesal i jejich počet vynášený při jednom startu, protože byly rozměrnější a výkonnější. Až před několika měsíci se tento trend podařilo zastavit a počet vynášených satelitů opět začal narůstat díky optimalizované variantě družic.
První pracovní pozicí, na kterou se podíváme v rámci našeho seriálu o práci v Neuralinku, je „specialista pro péči o zvířata“ (angl. Animal Care Specialist). Péče o laboratorní zvířata je pro Neuralink velmi důležitou částí jeho činnosti a za 9 let své existence v tomto oboru provedl skutečnou revoluci. Co přesně Neuralink vyžaduje po pracovníkovi na této pozici?
V Neuralinku vedle sebe pracují lékaři, veterináři, patologové, programátoři, materiáloví inženýři, neurovědci, robotici a specialisté mnoha jiných oborů. V novém seriálu si představíme, co přesně pracovníci na různých pozicích v Neuralinku dělají a dokonce i kolik na své pozici vydělávají. V prvním díle si shrneme, jak práce v Neuralinku vypadá obecně.
Po delším zvažování jsem se rozhodl, že si pořídím Starlink, protože mi pro moje potřeby na říční lodi vychází v současnosti jako nejlepší volba. Jak a proč jsem se takto rozhodl? Jaký byl proces objednávání, jak dopadlo zapojení, jakou mám zkušenost s podporou a jak to celé funguje v praxi?
V dalším vydání přeložených komiksů The Daily Hopper se po delší prodlevě podíváme na útrapy při testovacích letech Starship a taky závody s konkurenčním New Glennem.
První uživatel mozkového implantátu od Neuralinku už nejednou překonal rekord v přenosové rychlosti neurálních rozhraní. Hodnota rekordu je udávána v bitech za sekundu. Co to ale přesně znamená, pokud jde o přenosovou rychlost neurálních rozhraní? Jak se vlastně měří jejich „výkon“? V tomto článku se na to pokusíme odpovědět.
Přínos Stanislava Kužela popularizaci kosmonautiky je svým rozsahem mimořádný, a stejně tak jeho znalosti. Spolukomentoval například přistání Armstronga na Měsíci. V rozhovoru jsme se ho zeptali na názor na SpaceX, stav americké i ruské kosmonautiky, budoucnost programu Artemis nebo plány Elona Muska na kolonizaci Marsu.
V cestě kosmonautů na Mars stojí dvě velké překážky: nedostatečná vyspělost technologií pro cesty do hlubokého vesmíru a limity lidského organismu. Člověk je v kosmu vystaven řadě negativních vlivů a musí se potýkat se vším od atrofie svalů přes redistribuci tělních tekutin až po nebezpečné záření a dopady na psychiku.
Minule jsem vysvětloval, kolik práce a času redaktorovi zabere práce se zdroji. To je ovšem jen začátek, protože informace se dají interpretovat různě. Autor tedy stojí před úkolem dát svému sdělení objektivní smysl, což je ale lidsky nepřirozené. Proto si musí autor objektivitu vědomě a důsledně hlídat, jinak to může vést k dezinformacím.
První implantace rozhraní N1 člověku byla pro Neuralink suverénně nejvýznamnější událostí roku. Firma však v jeho průběhu stihla rozhraní implantovat ještě i podruhé, dostala povolení k testům v Kanadě a významně pokročila s přípravami testů zrakové protézy. V článku si shrneme nejdůležitější milníky roku a zamyslíme se nad tím, co by mohl přinést rok následující.
Někteří čtenáři se domnívají, že prostě jen vydáváme texty okopírované odněkud z Internetu. Dost mě to mrzí, protože zrovna ElonX je charakteristický právě tím, že se zaměřuje na originalitu obsahu. Čerpáme z veřejných zdrojů, ale dbáme na to, abychom byli přesní, objektivní a přinášeli i něco zajímavého navíc. Jestli se nám to daří, musí posoudit čtenáři, já bych chtěl jen objasnit, co naše činnost obnáší.
