Noví uživatelé Neuralinku se přetahují o světový rekord v přenosové rychlosti neurálního rozhraní

Rekord přenosové rychlosti invazivních neurálních rozhraní před založením Neuralinku měl hodnotu něco málo přes 4 BPS (angl. bits per second, čili bity za sekundu). Už první uživatel rozhraní N1 Telepathy, Noland Arbaugh, rekord překonal hned první den, kdy své rozhraní začal používat. Dosáhl hodnoty 4,61 BPS. Později rekord dále vylepšoval a dostal se až na 9,51 BPS, což byla hodnota, která, pokud víme, vydržela dost dlouho, asi kolem jednoho roku.

Nyní však štafetu od Nolanda převzali další uživatelé Neuralinku a začali se se svými výsledky předhánět na X.

Vše začalo příspěvkem Jakea Schneidera (P7), ve kterém ukázal video s dosaženými 10,08 BPS:

Jake Schneider: Vytvořil jsem světový rekord při ovládání kurzoru pomocí svého neurálního rozhraní od Neuralinku!

Na to však vzápětí reagoval další uživatel Neuralinku, Nick Wray (P8), a ukázal video s výsledkem 10,39 BPS:

Nick Wray: Nechci nikomu kazit radost, ale…

Na to Jake Schneider reagoval s tím, že dosáhl dokonce 10,6 BPS, ale, bohužel, nemá video, kterým by to dokázal. Nick to opět s humorem komentoval a chystá se rekord dále vylepšovat. Zatím jsme však ještě vyšší výkon neviděli.

Jake Schneider: Nicku, to je úžasné! Já jsem opět překonal svůj rekord, ale nemáme to nahráno na videu lol. Myslím, že jsem se dostal až na 10,6 BPS.

Nick Wray: Fotky, nebo se to nestalo, kámo! 😎 10,6? Zítra to překonám! Pojďme na to!

Jakých hodnot BPS dosáhli jednotliví uživatelé, se můžete dozvědět v našich průběžně aktualizovaných Statistikách Neuralinku.

Jak Neuralink měří výkon rozhraní?

Autorem metodiky měření je zesnulý neurovědec Krishna Shenoy, bývalý externí poradce Neuralinku a uznávaná kapacita v oboru neurálních rozhraní. Jde o několik metod, ze kterých každá se hodí pro jiný typ zařízení. Pro rozhraní typu označ a klikni, tedy například N1 Telepathy Neuralinku, se obvykle měří takzvaný bitrate neboli datový tok.

Bitrate se dá dobře měřit pomocí mřížkové úlohy, jakou je WebGrid Neuralinku nebo jiné náhodné sekvence bez korelační struktury nepoužívající jazyk, protože ten strukturu má (např. některá písmena budou pravděpodobněji následovat aktuální písmeno než jiná – samohlásky/souhlásky atd.).

Detailní rozbor, jak se měří rychlost rozhraní, naleznete v našem článku zde.

Jakých přenosových rychlostí by Neuralink mohl dosáhnout v budoucnosti?

Dá se asi čekat, že rekord v podání uživatelů Neuralinku bude padat často. Kam až je ale možné dojít?

Autoři studie definující metody měření výkonu neurálních rozhraní ve svém textu uvádějí jednu zajímavou skutečnost. Podle nich je vztah mezi počtem kanálů (elektrod) a výkonem rozhraní nelineární, s větším počtem kanálů klesá přidaná hodnota každého dalšího. Bylo by určitě zajímavé se dozvědět, co o tomto tvrzení soudí neurovědci Neuralinku.

Elon Musk mluví o tom, že pro pokročilá neurální rozhraní budou potřebné megabity, možná i gigabity za sekundu. Otázkou je, jak a kdy by takových hodnot bylo možné dosáhnout. Bude k tomu stačit pouhé zvyšování počtu vpichovaných vláken a elektrod? Bude potřeba vlákna vpichovat do všech oblastí mozku? Budou muset být umisťována také do hlubších částí mozku?

Je-li vztah mezi počtem elektrod a výkonem rozhraní nelineární, dosažení velkých přenosových rychlostí může být nesnadným úkolem.

Jaká přenosová rychlost je potřebná pro celostní neurální rozhraní?

Neuralink se v dlouhodobém horizontu snaží stvořit celostní vysokorychlostní rozhraní pro lidský mozek za účelem splynutí lidské a umělé inteligence. Po cestě k tomuto cíli chce řešit neurologické problémy a vylepšovat lidské schopnosti.

Co to ale přesně znamená? Jak rychlé musí být rozhraní, aby umožnilo nejpokročilejší možné propojení mozku z počítačem?

DJ Seo, prezident Neuralinku, v rozhovoru s Lexem Fridmanem nabídl možné řešení této otázky:

Myslím, že existuje určitý biologický důkaz toho, co by bylo zapotřebí, aby se začala dít „magie“. V našem mozku jsou dvě hemisféry. Ty jsou dokonale propojené. Necítíte žádný rozdíl mezi levou a pravou stranou. Hemisféry jsou spojeny takzvaným kalózním tělesem, které má asi 200–300 milionů spojení neboli axonů. To může znamenat, že právě takový počet elektrod je potřeba k opravdovému splynutí implantátu s mozkem. Ale to jsou jen moje spekulace.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!