Prezident Neuralinku prezentoval několik novinek, v říjnu mají začít implantace nové hlasové protézy

Prezident Neuralinku, DJ Seo, měl v poslední době dvě prezentace o práci Neuralinku. Obě byly velmi podobné. První se konala v červenci v Creative Destruction Lab v kanadském Torontu, druhá v září na Choi Jong-hyun Academy of Science and Innovation v Soulu v Jižní Koreji.

DJ na prezentacích představil několik zajímavostí, zejména nový produkt Neuralinku, kterým má být hlasová protéza, o níž jsme psali už v květnu letošního roku.

Hlasová protéza

K implantaci prvního zařízení do hlasového centra mozku by mělo dojít už v říjnu. Elektrody budou umístěny v oblasti mozku, která ovládá pohyby svalů úst a hrtanu. Řeč tedy bude dekódována z představovaných pohybů svalů jedinců, kteří ztratili schopnost mluvit, nejpravděpodobněji z důvodu onemocnění ALS. Má být možné detekovat slova rychlostí běžně mluvené řeči.

K tomu systém může být napojen na jazykový model AI a uživatel by tak mohl telepaticky komunikovat s AI a dostávat od ní informace do sluchátek.

Je pravděpodobné, že k fungování hlasové protézy nejsou potřebné žádné změny hardwaru rozhraní N1. Studie nejspíš bude používat stejné rozhraní, jaké mají aktuální uživatelé ve studiích PRIME a CONVOY, jen jeho elektrody budou implantovány do jiné oblasti mozku. Nový způsob využití rozhraní však zcela jistě bude potřebovat nový software a algoritmy pro detekci jiné mozkové aktivity.

Systém stojí především na úspěchu laboratoře Sergeje Staviského, docenta neurovědy na Kalifornské univerzitě v Davisu, který se svým týmem vyvinul systém dekódující z řečového centra až 80 slov za minutu.

Jde o čtení myšlenek?

Ano i ne. Lépe řečeno nejprve ne, později ano. Jde o to, jak v oblasti neurálních rozhraní fungují takzvané „pokusy o pohyby“ a „představované pohyby“ (angl. attempted movements a imagined movements).

Uživatel rozhraní trénuje model strojového učení tak, že nejprve používá pokusy o pohyby a později přechází na představované pohyby:

• Pokusy o pohyby kurzoru zahrnují aktivní pokus uživatele o pohyb kurzoru na obrazovce (nebo ovládání zařízení) generováním nervových signálů, často prostřednictvím fyzických nebo motorických akcí. Tyto pokusy mohou zahrnovat skutečnou aktivaci svalů nebo záměr pohnout končetinou, i když pohyb není fyzicky proveden (u paralyzovaných jedinců).
• Představované pohyby kurzoru zahrnují mentální vizualizaci nebo představu uživatele o pohybu kurzoru na obrazovce, aniž by se jakkoli snažil fyzicky pohnout částí těla. Jedná se o čistě kognitivní nebo mentální obrazotvorný proces.

Tedy někdy během vzájemného učení mezi uživatelem a rozhraním dochází k určité „magii“ a uživatel už pak nemusí myslet na pohyby rukou, ale prostě bezprostředně hýbe kurzorem.

Budou-li tedy elektrody tohoto nového typu rozhraní implantovány do mozkového centra pro motoriku řeči čili regionu, který ovládá svalstvo v okolí ústní dutiny, nejprve pravděpodobně půjde o „pouhé“ dekódování pohybů svalstva. Šlo by tedy o „pokusy o pohyby“, kdy uživatel, který dříve byl, ale nyní už není schopen mluvit, si bude představovat, jak říká písmena nebo slova, a ta budou detekována ze zamýšlených pohybů svalů v jeho ústech.

Později však, když už Neuralink namapuje potřebné pohyby a vyškolí model strojového učení rozhraní, uživatel pravděpodobně bude moci přejít k představovaným „pohybům“ a bude stačit jednoduše myslet si písmena a slova a systém je dekóduje. Zde už se tedy evidentně dá mluvit o čtení myšlenek.

Další zajímavosti z prezentací

V prezentacích jsme měli možnost vidět ještě i několik dalších zajímavostí:

Mravenec

Je dost obtížné si představit, jak tenká skutečně jsou implantovaná vlákna s elektrodami rozhraní Neuralinku. V prezentaci jsme měli možnost vidět video, na kterém po nich chodí mravenec:

Detail elektrodového vlákna

Viděli jsme také detail jednoho z vláken na aktuální verzi implantátu N1. Na jejich konci je očko, za které implantační robot vlákno zachycuje a jedna z šestnácti elektrod:

Animace procesu implantace

V prezentaci v čase 17:15 DJ Seo ukázal moc hezkou animaci implantace elektrodových vláken, kterou jsme ještě nikde neviděli:

Tabulka klinických studií

Seznam klinických studií Neuralinku se neustále rozrůstá. Studie hlasové protézy má označení VOICE (hlas) a Neuralink pro ni od agentury FDA získal speciální výjimku, takzvané Investigational Device Exemption (IDE), což umožňuje zahájení testů na lidech.

DJ Seo v prezentaci ještě dodal, že studie PRIME (ovládání počítače) by v příštím roce měla mít až 50 účastníků.

Kompletní statistiky Neuralinku naleznete zde.

Místa implantací

Viděli jsme také grafiky umístění různých typů rozhraní v mozku:

• N1 Telepathy (studie PRIME a CONVOY, ovládání počítače a robotické ruky) – motorická oblast, část ovládající levou nebo pravou ruku
• N1 hlasová protéza (studie VOICE) – motorická oblast, část ovládající svalstvo úst a hrtanu
• BlindSight – týlní lalok, zrakové centrum

Celostní rozhraní

Co z pohledu Neuralinku znamená celostní neurální rozhraní?

• naslouchání a stimulace neuronů kdekoliv v mozku
• rychlý bezdrátový přenos velkého objemu dat z/do mozku
• možnost nepřetržitého používání
• plně automatizovaná implantace

Možnosti různých verzí rozhraní pak vypadají následovně:

• PRIME: ovládání počítače a herních konzolí, ovládání robotické paže, dekódování pohybu prstů
• VOICE: dekódování slov a přirozené řeči, integrace s AI
• BlindSight: vidění pro orientaci v prostoru a rozeznávání objektů, vylepšené vidění
• celostní rozhraní: více různých implantátů, léčba neurologických a psychických chorob

 

Otázky a odpovědi

Po korejské prezentaci DJ dostal několik otázek od moderátora akce a od studentů z hlediště. Většina otázek byla, bohužel, kladena korejsky, ale DJ na ně odpovídal anglicky. Zde je několik zajímavostí z nich:

• Elon Musk má podle DJ Sea až maniakální pocit naléhavosti pro misi Neuralinku. Je ostře zaměřen na jeho dlouhodobý cíl, čili celostní rozhraní, které má pomoci lidem smysluplně a bezpečně koexistovat s umělou inteligencí.
• Z toho vyplývá nátlak na co nejrychlejší vývoj rozhraní. Iterační proces Neuralinku je extrémně rychlý. Neustále vzniká mnoho nových verzí všech jeho komponentů. Je to umožněno mimo jiné i tím, že Neuralink vyvinul mnoho různých náhražek tkání a testovacích metod a procesů.
• Celostní systém, ke kterému Neuralink spěje, podle DJe bude pravděpodobně nějakým hybridem invazivního a neinvazivního přístupu.
• V Neuralinku příliš nezáleží, na jaké pozici pracujete – některé části rozhraní vznikaly podle návrhu stážistů.
• Podle DJe je možné, že za 3–4 roky dostane rozhraní Neuralinku zdravý jedinec. Jde o poměr zisku a rizika – pokud někomu rozhraní nabídne značné zlepšení života a jeho implantace bude minimálně riziková, ochotní zdraví uživatelé se najdou. Jedním z cílů tak je snadná a zautomatizovaná implantace. Rozhraní si bude možné pořídit „během obědové pauzy v práci“.
• Neuralink úzce spolupracuje s Muskovou firmou xAI, která vyvíjí umělou inteligenci Grok a vlastní sociální síť X.
• Napůl žertem DJ uvedl, že pokud na Olympiádě v roce 2028 budou e-sporty, Neuralink vyšle jednoho ze svých uživatelů pro zlatou medaili. Jde o to, že rozhraní eliminuje zpětnou vazbu mezi mozkem a končetinami. Jeho uživatelé tvrdí, že se jim z toho důvodu občas zdá, že se věci dějí dříve, než na ně pomyslí – kurzor počítače se do zamýšleného místa přemisťuje rychleji než u běžných jedinců. To může být při hraní některých počítačových her velkou výhodou.
• Padla také otázka, proč DJ nadále (jako jediný ze spoluzakladatelů, pokud nepočítáme Elona Muska), zůstává ve firmě. DJ odpověděl následovně: „Jsem docela tvrdohlavý. Chci dosáhnout cíle. Rozhraní jsou iPhony příští generace. Chci takovou budoucnost tvořit.“

---

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!