DragonFly při testu únikového systému v květnu 2015 (Zdroj: SpaceX)
Pokud vše půjde podle plánu, první polovina příštího roku bude nabitá – čekají nás dvě demonstrační mise Crew Dragonu, jedna bez posádky a jedna s posádkou, a navíc by mezi nimi měl proběhnout ještě test únikového systému za letu. Jak vypadá aktuální harmonogram a jak probíhají přípravy, se dozvíte v článku.
Pokud tento harmonogram vydrží, SpaceX by tak vyneslo posádku na ISS dříve než konkurenční Boeing, čímž by si firma mohla nárokovat trofej ve formě vlaječky, kterou na stanici zanechala poslední posádka raketoplánu pro příští astronauty, kteří poletí z amerického území.
Mise DM-1 a DM-2 budou velmi podobné, hlavním rozdílem bude (ne)přítomnost posádky. Po startu rakety a vypuštění Dragonu na orbitu loď provede automatické dokování s ISS (nebude tedy manuálně zachytávána robotickým ramenem jako v případě současného nákladního Dragonu) a loď následně stráví několik týdnů na stanici. Poté se odpojí a provede klasický návrat na zem, přičemž pomocí padáků přistane v oceánu, kde bude Dragon následně vyloven.
Momentálně probíhá trénování záchranných operací pro neobvyklé situace, které by mohly nastat po návratu Crew Dragonu a při kterých by museli zasáhnout záchranáři spadající pod USAF. K trénování se využívá maketa v životní velikosti se stejným poklopem, kterým bude disponovat finální Crew Dragon:
Mezi misemi DM-1 a DM-2 proběhne ještě test únikového systému Crew Dragonu za letu. Ten je momentálně plánován na duben 2018 a bude k němu využit Dragon z mise DM-1. Test bude probíhat tak, že upravený Falcon 9 (spekuluje se, že by mohlo jít o již použitý první stupeň a že raketa nebude vůbec disponovat druhým stupněm) odstartuje z rampy po suborbitální trajektorii a během fáze letu, kdy na raketu působí největší aerodynamický odpor (normálně zhruba 70 sekund po startu), dojde k aktivaci únikového systému, načež se zažehnou motory SuperDraco, které během okamžiku odnesou Crew Dragon do bezpečí. Ten následně na padácích přistane v oceánu.
Je nepravděpodobné, že bude během tohoto testu možné provést přistání prvního stupně. Předpokládá se, že po odletu Dragonu dojde k poškození prvního stupně v důsledku vzniklého aerodynamického náporu. Na druhou stranu, to samé se předpokládálo u podobného testu rakety New Shepard společnosti Blue Origin, a ta nakonec taky dokázala úspěšně přistát.
Únikový systém Dragonu byl v minulosti už jednou otestován (v květnu 2015), ale tehdy se jednalo o test úniku z rampy pro případy, kdy dojde k nehodě ještě před startem:
Všechny tyto mise proběhnou z rampy LC-39A. Předtím je však na rampě potřeba provést určité úpravy – především instalaci ramene a přípravné místnosti pro nástup posádky do Crew Dragonu. Rameno jako takové už je nějakou dobu vyrobené a instalace je údajně plánována na konec podzimu. Zdá se pravděpodobné, že proběhne souběžně s provedením úprav potřebných pro zajištění kompatibility rampy LC-39A s Falconem Heavy – tyto práce by měly začít po znovuzprovoznění poničené rampy SLC-40.
Na obrázku vpravo vidíte věž a rameno pro loď Starliner společnosti Boeing, která bude stejně jako SpaceX dopravovat astronauty na ISS v rámci programu Commercial Crew.
Od Josepha Stiche z NASA jsme se nově dozvěděli, že SpaceX momentálně vyrábí čtyři různé exempláře Crew Dragonu – jeden kvalifikační pro testování na zemi, dva pro demonstrační mise DM-1 a DM-2 a jeden pro první ostrou misi, která by teoreticky mohla proběhnout někdy koncem roku 2018.
V březnu 2017 mimochodem proběhly testy systémů na podporu života ve speciálním modulu ECLSS (Environmental Control and Life Support System), který byl co nejvěrnější skutečným systémům, které budou použity na Crew Dragonu:
Největší neznámou jsou však zatím stále skafandry, kterými bude vybavena posádka Crew Dragonu. Boeing už svoje skafandry představil, ale SpaceX podobu těch svých stále úzkostlivě tají. Elon Musk se v minulosti chvástal, že budou stylové a “cool”, takže jejich představení fanoušci pochopitelně napjatě vyhlížejí. K dispozici máme jen tyto dva obrázky a video o Crew Dragonu, ale nejedná se o zrovna aktuální materiály a není tak vůbec jasné, jak moc vlastně odpovídají výslednému produktu:
Související články a videa:
V tomto dost možná úplně posledním článku, který na tomto webu vyjde, se ohlédneme za…
Redaktoři vedou boj na více frontách. Musejí ověřovat zdroje, z nichž čerpají, kontrolovat sami sebe,…
Zářijový přehled nových zakázek SpaceX vám představí další obří armádní kontrakt, který je zajímavý především…
Naposledy jsme o službě Direct to Cell, tedy přímém spojení mobilních telefonů s družicemi Starlink,…
Dnes zamíříme do světa a budeme se věnovat místům, kde satelitní síť Starlink nachází možná…
Jedním z pilířů úspěšné ukrajinské obrany proti ruské armádě je satelitní komunikační systém Starlink. Díky…
Zobrazit komentáře
Ruku na srdce - kdo těm termínům věří? : ) (já bych rád)
Nic prosím ve zlém, pane Novák, ale na tuto otázku se ptáte dle mého na špatném serveru, tady by se z principu mělo a musí Elonovi věřit :-D, ikdyž popravdě, mám to podobné jako vy, ale pokrytecky mlčím :-)
Teď vážně, já bych jim moc rád věřil. Jsou sice už zapsaní jako první soukromníci, co dosáhli orbitu, ale určitě by se raději přidali do trojlístku SSSR-Rusko, USA, Čína s dopravením lidí na orbit. I bramborová bude víc než žádná.
Dovolím si nesouhlasit - na kvalitní server (jako je tento) naopak patří diskuze a kritický racionální pohled, nikoli slepé následování a glorifikace všeho, co souvisí se jménem Elona Muska.
Příště do té věty dám víc smajlíku ;-) aby bylo jasné, jak ten názor myslím.
Nákladní Dragon by mohl testovat přistávání na pevninu jak motorů tak výsuvných noh.
Vidím to tak, že Dragony jsou pro Space X slepá ulička. Dodělají je a budou nějaký čas provozovat kvůli NASA, ale žádný další rozvoj nebude. Prioritu dostane loď pracovně zvaná miniITS, spojující druhý stupeň rakety s nákladovým prostorem, případně kabinou posádky, která bude startovat místo druhého stupně Falconu Heavy, případně na větší raketě a bude umět přistát vcelku a motoricky.
Nemyslim si ze je to tak uplne slepa ulicka. Je to bezpochyby dolezity krok pre SX k osvojeniu si letov s posadkou. Bez dragona by urcite ITS nebol mozny. To je ako povedat ze misie Gemini boli pre let na mesiac slepou ulickou. Je to velmi potrebny vyvoj a az realne misie CrewDragona ukazu akym smerom pojde vyvoj ITS.
Pouze se svolením NASA. A šušká se, že té se to nelíbilo, což byl hlavní důvod, proč nakonec SpaceX od motorického přistání upustilo – firma by musela dělat časově a finančně náročné testovací lety na svoje náklady, nikoli v rámci misí pro platícího zákazníka.
Na co tedy budou motory SuperDraco kdyz se neplanuje motoricke pristani? Pouze na abort?
Přesně tak. A na nákladním Dragonu vůbec nebudou nainstalovány.