Tesla

Autopilot od Tesly zažívá revoluci, umělá inteligence se ve verzi FSD 12 učí řídit jako člověk

Co se týče systémů autonomního řízení, jedním z lídrů v oboru je automobilka Tesla. Ta nedávno vydala aktualizaci svého systému Full Self Driving (FSD). Pro neznalého člověka je verze 12 jen další z rutinních aktualizací asistenčního systému Autopilot, na kterou jsou majitelé vozů Tesla zvyklí. Ovšem aktualizace skrývající se pod tímto naprosto nevýrazným označením je, troufám si říci, jednou z nejzásadnějších a nejrevolučnějších, jaká kdy byla vydána. Je totiž zcela založena na neuronových sítích a nepotřebuje manuálně specifikovaná pravidla pro rozličné situace, které mohou na silnici nastat.

Vizualizace okolí vozu v softwaru Tesla FSD Beta (Zdroj: Not Tesla App)

Ptáte se v čem? Doteď platilo, že Autopilot byl velmi komplexní program, kombinující neuronové sítě a naprogramovanou logiku. Nalijme si ale čistého vína. Tento systém rozhodně nebyl dokonalý, ani bezchybný. Problémy mu někdy způsobovaly i základní věci jako kruhové objezdy, křižovatky, semafory nebo stopky. To se ale nyní mění. Od verze 12 je totiž systém kompletně přepracován a využívá čistě jen neuronové sítě („end-to-end“), což znamená, že veškerá rozhodování dělá umělá inteligence na základě poznatků naučených z obrovského množství dat. Tyto neuronové sítě byly trénovány na milionech 360° videích přímo z vozů Tesla, které jsou nahrávány pomocí systému kamer, jímž je každé vozidlo vybaveno. Umělá inteligence sledovala chování reálných řidičů v rozličných situacích a doslova a do písmene se naučila řídit sama. Nikdo tedy nenadefinoval příkazy jako zastavuj na značce stop, zpomaluj na retardéru, na přechodu nech přejít chodce nebo zastavuj na červenou. Výhodou tohoto přístupu je, že neuronové sítě dokázaly nahradit více než 300 000 řádků kódu C++. Velmi podstatnou informací také je, že celý proces rozhodování se odehrává lokálně přímo v autě bez nutnosti mít připojení k Internetu a je výrazně rychlejší než předchozí verze. A to i na starším hardwaru, který má označení HW3, i když se již vyrábějí vozy s výkonnějším HW4. Zajímavá je také spotřeba, jelikož Full Self Driving má odběr pouze 100 W elektrické energie.

Asistenční systém Tesla Autopilot (Zdroj: Tesla)

Díky tréninku sítí na reálných jízdních datech zvládá tento systém velmi dobře i různé komplikace, které mohou na cestách nastat, ale bylo by obtížné je podchytit ručně naprogramovanými pravidly. Jde například o zúžení pruhu kvůli práci na silnici či objetí cyklisty s vhodným odstupem. Řidiči, kteří již mají Autopilot ve verzi 12 se navíc shodují, že jízda je celkově mnohem plynulejší, příjemnější a působí daleko více, jako by řídil člověk. S tím také souvisí nová funkce s názvem Automatic Set Speed Offset, která dynamicky přizpůsobuje rychlost podle hustoty dopravy, typu silnice nebo počasí. V praxi to znamená, že pokud je rychlostní limit omezen na 50 kilometrů za hodinu, nemusí se Autopilot držet přesně na této rychlosti, a pokud zrovna bude pršet a pojede po úzké klikaté silnici, zpomalí například na 40 kilometrů za hodinu.

Na sociální síti X zhruba před pěti měsíci Elon Musk v přímém přenosu demonstroval alfaverzi FSD 12 v Modelu S Plaid. Během celé 45minutové jízdy musel pouze jednou zasáhnout do řízení, když si Autopilot spletl semafor patřící jeho pruhu a pokusil se tak vjet do křižovatky na červenou. K tomu Musk poznamenal, že díky neuronovým sítím nebude problém toto chování opravit. Zkrátka se do dat pro trénink sítí přidají videa podobných situací se správným chováním, a tím bude problém odstraněn. Musk také řekl, že byl trochu problém systém naučit zcela zastavovat na značce stop, jak to vyžadují pravidla silničního provozu. Důvod je velmi úsměvný. Při průzkumu videozáznamů Tesla zjistila, že 99,5 % řidičů nezastavuje na značce stop, jen zpomaluje. Aby tedy systém nepřebral toto „špatné“ chování, neuronovým sítím byla předána pouze část záznamů, ve kterých lidé na značce opravdu zastavují. Ovšem i toto malé množství dat bohatě stačilo na vytrénování neuronové sítě, jak se budete moci přesvědčit na videu od Whole Mars Catalog.

S tím také souvisí další komentář. To, že software neobsahuje žádná manuálně speficikovaná pravidla, neznamená, že by byl nekontrolovatelný. Právě díky vhodnému výběru tréninkových dat by jej mělo být možné postupně dostat do bezchybného stavu. I když se může vše zdát na první pohled až příliš jednoduché, pravda je přesně opačná. Aby mohla fungovat takováto neuronová síť, je zapotřebí obrovské množství dat, miliardy dolarů na tréninkový hardware (Dojo od Tesly a také čipy od Nvidie) a především znalost, jak zprovoznit tyto superpočítače, aby dělaly přesně to, co je potřeba. Jak sám Musk prohlásil, není to lehké.

Superpočítač Dojo, který v Tesle slouží k tréninku neuronových sítí pro Autopilot. (Foto: Tesla)

Pokud byste si chtěli nového Autopilota vyzkoušet v Evropě, máte v současné době bohužel smůlu, jelikož kvůli legislativě je program FSD Beta dostupný pouze obyvatelům Severní Ameriky. Tento stav by ale neměl trvat věčně a vypadá to, že brzy bychom se mohli plně autonomního řízení v jeho pravé podobě, tak jak ho můžete vidět na videích ze Spojených států, dočkat i v České republice, potažmo celé Evropě. První krok by měl být učiněn na 192. zasedání Evropské hospodářské komise OSN v Ženevě, která se koná od 5. do 8 března. Návrh nového předpisu o asistenčním systému při řízení řidiče byl nedávno zařazen na předběžný pořad jednání. Pokud dojde k přijetí návrhu, nařízení by mohlo platit již v září 2024, což by připravilo půdu pro spuštění plně autonomního řízení v Evropě. Kdy konkrétně se ale dočkáme FSD od Tesly i v České republice, je v tuto chvíli nejasné.

Pojďme se nyní ale podívat na nějaké ukázky od YouTubera Whole Mars Catalog, který má jako jeden z mála „civilistů“ přístup k FSD 12 a má tak reálné zkušenosti s tímto novým systémem. Na začátku videa můžeme vidět, jak si Tesla představuje budoucnost. Stačí stisknout tlačítko mikrofonu na volantu, vyslovit cílovou destinaci a nakonec kolečkem na volantu aktivovat Autopilota. To je v podstatě vše, co musíte po nasednutí do auta udělat. Následovala naprosto bezchybná jízda bez jediného lidského zásahu do řízení. Systém neměl problém ani se skupinou dětí. Na konci první trasy Model S navíc vzorně zaparkoval u krajnice, kde se Autopilot deaktivoval, což je oproti předchozím verzím výrazné zlepšení, jelikož dříve po příjezdu na cílovou lokalitu zůstalo auto stát uprostřed svého pruhu. Za celou jízdu měl Autopilot problém pouze na parkovišti na konci druhé druhé trasy, kde byl nejspíše problém v tom, že parkoviště nebylo v mapě navigace. Místo jednoduchého placu na otočení se tak Model S ocitl před pruhy na parkovišti a zaparkovanými vozy.

Dále se můžete podívat například na následující video o AIDRIVRa, který měl možnost se svézt v autě s FSD 12 a zároveň tuto verzi porovnat se svojí Teslou, která má starší variantu FSD 11. Oba vozy jely stejnou trasu a je zajímavé sledovat, jak se lišilo jejich chování v totožných situacích.

Pokud bude vývoj FSD pokračovat jako doposud, mohl by výsledkem tohoto snažení být nejbezpečnější, nejefektivnější a celkově nejlepší systém autonomního řízení, jaký byl kdy vytvořen. Zatím však neuronové sítě potřebují další trénování, protože stále někdy dělají relativně hloupé chyby nebo třeba příliš váhají na stopkách. Proto také současná verze prozatím nebyla zpřístupněna všem severoamerickým majitelům vozů Tesla, kteří si za tuto funkci připlatili. To přijde až s některou z budoucích verzí, která napraví některé ze současných nedostatků a zvýší tak spolehlivost celého systému.


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Zobrazit komentáře

  • Upřímně, články o Tesle jdou většinou mimo mě, ale tohle se četlo moc hezky. Už se těším, až to bude v Evropě. Proč? Inu, mám možnost se občas Teslou svést, takže jsem zvědav, zda to majitelka auta bude zkoušet. A mám li říct pravdu, první svezení v Tesle byl fakt zajímavý zážitek.

  • Už aby bylo FSD v Evropě.
    A jestě více se těším na Robotaxi. Pokud by službu nabízeli levněji než co vyjde provoz auta (včetně leasingu, havarijka a povinného ručení), tak zahodím klíčky od auta do kanálu a nechám se vozit. O starost míň.

    • No těžko říct s tím levněji. Využíval jsem docela dost carsharingy, tedy tucové auto jen s jednou online krabičkou navíc, které si musím řídit sám a dokonce k němu sám dojít, ale kam se dostaly ceny, je šílené. Dokonce i 2x Bolt po 35 km (dvě jízdy za Prahu a zpět) mě vyšel lépe než Car4way nebo Anytime za stejný počet km + půjčení na 4 hodiny. Cesty v rámci Prahy jsou pak úplně bez diskuze.
      Takže zázrak bude, pokud to bude někde na půlce mezi vlastním autem a Boltem. Osobně doufám, že robotaxi by mohlo být někde okolo 6 Kč za minutu. Méně je z říše snů.

      • To mi nepřijde jako moc dobré srovnání. Výhoda robotaxi je, že to auto může téměř bez přestávky jezdit s různými pasažery a majiteli neustále vydělávat peníze. Díky tomu můžou být ceny o dost nižší než u toho carsharingu, kde to auto stráví velkou část času nečinným stáním někde na parkovišti (ať už je zrovna pronajaté, nebo ne), takže aby se to majiteli vyplatilo, musí nastavit relativně vysokou cenu.

        • Naopak je to velmi dobré srovnání. Obě služby jsou půjčování auta bez řidiče. Obě služby vyžadují podobný servis (nabíjení, čištění, přezouvání...) na podobný počet zákazníků.
          Stejně jako carsharing může vydělávat skoro bez přestávky, ale nedojde k tomu, tak stejně tak k tomu u robotaxi nedojde k tomu, že by jezdilo bez přestávky už jen z důvodu rozložení poptávky převážně do špiček.
          Nidko nenutil carsharingové služby nastavit vysokou cenu (až +50 % za poslední 3 roky), rozhodli se sami a tím se rozhodli i k tomu, že auta budou mnohem více stát než jezdit.
          Taktéž utilizace (nebo jak se tomu říká) robotaxi bude záviset na nastavené ceně.
          Robotaxi také musí dojet k zákazníkovi, čekat než tam nastoupí a potvrdí, po jízdě zaparkovat, to některé z dalších nákladů, které má oproti carsharingu a to se musí promítnout do ceny. A pak je tu samozřejmě nabíjení - bude ho dělat zákazník výměnou za minuty zdarma (pro dobro spolčenosti to zdarma dělat nikdo nebude), nebo na to bude specializovaný tým? Opět další položka do výsledné ceny.
          Opravdu, nemalujte si to na růžovo, ta má nastřelená cena je to nejnižší, s čím můžete počítat. Něco jako 5 Kč/km nikdy nebude (už jenom proto, že v zácpě nebudete platit 15 korun za půl hodiny jízdy), takže buď to bude těch 6-8 Kč/min., nebo nějaká obdobná kombinace minutového tarifu, nástupní sazby a poplatku za kilometry.
          Edit: Možná jsem dokonce přehnaně optimistický:

          The robotaxi should be nearly $1 trillion as the price gets to about $1.10 per mile

          Tedy 16 Kč/km. V tom případě bychom mohli rovnou zapomenou na možnosti typu výletu Praha-Šumava.

          • No a zhruba 100 kc za 20km vam prijde hodne? Vzdyt je to pohoda ne?🤷

          • To si vůbec nemyslím, že je to dobré srovnání. Právě utilizace je to nejdůležitější. Taxikář taky nemůže většinu času někde stát aby si na sebe vydělal. Srovnej to právě s taxikářskou službou bez toho největšího nákladu - člověka. Jen si to vem. Dnes platíš leasing, povinné ručení, havarijní, servis, parkování a to jenom proto aby ti auto 95% času někde stálo. To je extrémně neefektivní. Nehledě na výrazně nižší náklady na servis ve vlastních servisních centrech a nižší pojištění, pokud služba bude tak bezpečná že získá licenci na provoz.

            Těch špiček je v průběhu dne několik. Mezi špičkama se může nabíjet a čistit. Logistika určitě bude nastavena tak, aby ve špičce byly na silnici všechny auta a dobíjení a údržba bude probíhat mimo špičky, kdy část vozidel nebude potřeba.

            Dobíjení může být klidně automatické. Když budeš ve městě provozovat taxislužbu se stovkama nebo tisícovkama aut, tak nejspíše investuješ do automatizovaných parkovacích domů. Přinejhorším tam někdo zasune kabel a před odjezdem vysune. Jeden člověk obslouží desítky aut naráz.

            Minutovým a kilometrovým tarife můžeš stoprocentně počítat. Stejně jako u Uberu.
            Cena uvedená se týká USA a určitě se bude lišit mezi státy.
            A určitě můžeme počítat s nižšími cenami pro pravidelné či dokonce sdílené cesty. Jako například do práce.

            U dlouhých tras spíše předpokládám, že se to postupně ustálí na kombinaci Robotaxi-vlak-robotaxi. Taxík tě doveze na nádraží, na místo dojedeš vlakem a místně si zase objednáš taxíka. Tahle kombinace se ustálí velice rychle. Zvláště v turistických destinacích, kde se vyplatí provoz robotických taxíků. Stejně jako když dnes si vezmeš u dlouhých tras taxíka na letiště a v místě si třeba půjčíš auto nebo zase jezdíš taxem.

          • Otázka je taky jaké si z toho bude chtít vzít výpalné v tomto případě například Tesla.

Sdílet

Aktuální články

Neuralink musel řešit problém s vytaženými elektrodami mozkového implantátu prvního uživatele

Neuralink zaznamenal mechanický problém s implantátem svého prvního uživatele, Nolanda Arbaugha. Blíže neurčený počet implantovaných…

20. 5. 2024

Internet od Starlinku začíná pronikat také na železnice, nasazení zvažují dokonce i České dráhy

Dnešní přehled novinek o síti Starlink věnujeme využití této satelitní služby na železnici. Patrně vás…

18. 5. 2024

Průběh klinické studie Neuralinku očima prvního uživatele implantátu N1, objevil se problém s elektrodovými vlákny

Neuralink na svém blogu zveřejnil příspěvek shrnující dosavadní průběh klinické studie z pohledu prvního uživatele…

16. 5. 2024

Neuralink zveřejnil shrnutí dosavadního průběhu klinické studie PRIME

Neuralink na svém blogu zveřejnil příspěvek, ve kterém shrnuje aktuality kolem své první klinické studie.…

12. 5. 2024

SpaceX představilo nový skafandr pro výstupy do volného prostoru, bude poprvé použit na misi Polaris Dawn

Veřejnosti byl představen nový skafandr SpaceX určený k výstupům do volného prostoru, který bude poprvé…

11. 5. 2024

První uživatel neurálního rozhraní Neuralinku zveřejnil své další plány, chce být o dost otevřenější

Noland Arbaugh, první lidský uživatel neurálního rozhraní Neuralinku, se nedávno na X podělil o své…

6. 5. 2024