Víme, že Neuralink už nějaký čas vyvíjí zrakovou protézu zvanou Blindsight. Byla o ni řeč i na poslední prezentaci pokroku firmy (více informací v našem článku zde). Zatím ale příliš nevíme o tom, jak by měly vypadat klinické testy tohoto nového produktu Neuralinku.
Nedávno se objevila informace, že by testy mohly probíhat ve spolupráci s Kalifornskou univerzitou v Santa Barbaře a Univerzitou Miguela Hernandeze ve Španělsku. Je však tato skutečnost stále aktuální?
Blindsight má být po Telepathy druhým produktem Neuralinku. Bude používat nový implantát s 3000 elektrodami a první pacient ho má dostat už příští rok. Vývoj tohoto rozhraní vede Joey O’Doherty. Součástí systému bude kamera umístěná na brýlích. Ta bude propojená s telefonem, zatímco telefon bude propojen s implantátem ve vizuální kůře v týlním laloku mozku.
Vizuální kůra je pro Neuralink zcela novým regionem pro implantaci, který má svá specifika. Na povrchu vizuální oblasti mozku se nachází neurony odpovídající jen za velmi malou část zorného pole. Pokud bude Neuralink chtít, aby jeho uživatelé měli širší zorné pole, bude muset elektrody implantovat značně hlouběji do záhybů mozku. Větší hloubka implantace bude vyžadovat novou verzi implantačního robota.
Implantát rozhraní Blindsight bude potřebovat také nový čip. Čip v implantátu N1 sice obsluhoval čtení i stimulaci na elektrodách, ale nový čip pro Blindsight, zvaný S2, byl vyvinut speciálně pro stimulaci neuronů. Obsluhuje 1680 kanálů (elektrod) a široké spektrum elektrického proudu a napětí pro mikrostimulaci. Čipy Neuralink vyvíjí sám ve svých laboratořích.
Pro Blindsight Neuralink rovněž vyvinul speciálně přizpůsobená elektrodová vlákna optimalizovaná pro stimulaci. Jejich elektrody jsou větší, což snižuje elektrickou impedanci pro bezpečnější a efektivnější přenos elektrického náboje.
Koncem července letošního roku (konkrétně 25. 7. 2025) agentura Bloomberg vydala článek o tom, že Neuralink navázal spolupráci s Kalifornskou univerzitou v Santa Barbaře a Univerzitou Miguela Hernandeze v Elche poblíž Alicante ve Španělsku.
Cílem studie je „zabývat se základními otázkami, které umožní vývoj chytrého bionického oka (Smart Bionic Eye) neboli zařízení, které s pomocí umělé inteligence umožní rozeznávat objekty pro specifické každodenní situace, např. rozpoznávání obličeje, navigace v exteriéru nebo čtení.“ Jde tedy o vylepšení vidění pomocí zrakových protéz, za použití specializovaného systému umělé inteligence. Studie se mají účastnit uživatelé různých zrakových protéz (viz níže).
Role Neuralinku v této studii nebyla zcela jasná. V detailech studie bylo uvedeno, že se jí budou účastnit pacienti Neuralinku v momentě, kdy už budou k dispozici. Jedno ze sídel Neuralinku, Fremont, bylo rovněž uvedeno jako jedna ze tří lokalit, kde bude studie probíhat. Zbývajícími dvěma lokalitami měly být výše zmíněné univerzity.
Prostudovali jsme informace na stránce této klinické studie a zjistili z nich následující:
Informace k 11. 10. 2025 (4. verze dokumentu):
Identifikátor studie: NCT06117332
Oficiální název: Systém vidění pro zrakové protézy posílený umělou inteligencí (angl. AI-Powered Artificial Vision for Visual Prostheses).
Status studie: Aktivní, nábor pacientů pouze na pozvání.
Zúčastněné subjekty: Kalifornská univerzita v Santa Barbaře v USA a Univerzita Miguela Hernandeze v Elche ve Španělsku (zde původně figuroval také Neuralink, ale v nejnovější verzi dokumentu už jej nenajdeme).
Typ studie: Studie rané proveditelnosti.
Zkoumané stavy: Získaná slepota u pacientů s existujícími vizuálními protézami (retinální nebo kortikální implantáty).
Hledaní účastníci: 2 typy: 1) Jedinci s implantovanou vizuální protézou (např. Argus II, Orion, Cortivis), 2) Jedinci s částečnou slepotou.
Cíle: Zkoumání základních aspektů umělého vidění vylepšeného umělou inteligencí u nevidomých pacientů s kortikálními implantáty. Cílem je překonat omezení současného nízkého rozlišení fosfenového vidění pomocí umělé inteligence pro lepší interpretaci scén.
Vedoucí studie: Michael Beyeler, PhD, University of California, Santa Barbara.
Financování: 2 granty. Více informací zde.
Stránka studie na clinicaltrials.gov byla po jejím úvodním vyplnění v roce 2023 ještě 3x aktualizována. V předposlední verzi z 22. července 2025 ještě figuroval Neuralink se svým rozhraním Blindsight. O 6 dní později – 28.7.2025 – 3 dny po vydání článku na Bloombergu, však už byly veškeré záznamy týkající se Neuralinku, odstraněny.
Proč Neuralink ze studie odstoupil, nevíme.
Stejně jako s Telepathy (studie PRIME) a ovládáním robotické paže (studie CONVOY), Neuralink nedělá nic, co by ještě nikdo nezkoušel. Jde o to, že Neuralink se technologii snaží značně zdokonalit a zpřístupnit běžným uživatelům, jinak řečeno, snaží se z ní udělat produkt.
Mnoho vědeckých týmů už v minulosti pracovalo i v současnosti pracuje na vývoji různých zrakových protéz. Nejznámějšími z nich jsou například Argus I a II, Cortivis nebo Science Eye Maxe Hodaka, bývalého prezidenta Neuralinku.
Přehled všech současných projektů v této oblasti neurotechnologie představuje stránka bionic-vision.org, kde můžete nalézt seznam 55 implantátů od 39 firem a institutů.
V dalším shrnutí novinek a zajímavostí o Neuralinku bude řeč například o těchto tématech: Exponenciální…
Neuralink ukázal video zatím asi nejpokročilejšího použití robotické paže pomocí myšlenek v rámci studie CONVOY.…
Americká vláda plánuje vybudovat protiraketový štít zvaný Golden Dome. Jednou z jeho prvních částí by…
Neuralink údajně v následujících letech plánuje rapidní rozvoj. Kolem roku 2031 mají být rozhraní Neuralinku…
Zatímco v prvním a druhém dílu jsme na „kosmonomiku“ nahlíželi spíše očima daňových poplatníků, v…
Prezident Neuralinku, DJ Seo, měl v poslední době dvě prezentace o práci Neuralinku. DJ na…
Zobrazit komentáře
Ten poslední odstavec je nedopsaný, nebo byl takto zamýšlen? Reálně jsme se, krom počtu firem, nedozvěděli tedy nic jak s vývojem náhrad zraku vypadá a ani čím se reálně Neuralink liší.
Na stránce bionic-vision.org můžete nalézt seznam 55 implantátů od 39 firem a institutů, které se vývojem umělého zraku aktivně zabývají. Většina z nich se zaměřuje buď na retinální implantáty, které stimulují sítnici, nebo na kortikální implantáty, které působí přímo na zrakovou kůru.
Neuralink se od těchto projektů liší především mírou integrace a ambicí vytvořit plně komerčně dostupné zařízení, nikoli jen experimentální prototyp. Díky svým vysokokapacitním čipům s tisíci elektrodami, proprietárnímu implantačnímu robotu a propojení s rozhraním umělé inteligence má potenciál nabídnout výrazně vyšší rozlišení a přirozenější interpretaci obrazu než dosavadní systémy.
Zatímco většina současných zrakových protéz umožňuje pacientům rozlišit jen základní tvary nebo světelné kontrasty, cílem Neuralinku je dosáhnout funkčního, rozpoznatelného vidění, které by mohlo v budoucnu přiblížit nevidomým běžné vnímání okolního světa.