 |
 |
Zatímco v prvním a druhém dílu jsme na „kosmonomiku“ nahlíželi spíše očima daňových poplatníků, v tomto se podíváme na hospodaření firem, zejména SpaceX. Proslýchá se, že SpaceX mělo cestu k vrcholu vydlážděnou dotacemi a státními zakázkami. Zvěsti ale velmi často nestojí na skutečných faktech.
V prvním díle jsme se zamýšleli nad ekonomickým přínosem kosmonautiky, nyní se budeme zabývat jedním v kosmonautice velmi nepopulárním tématem – rozpočtovou odpovědností. Přestože účelem průzkumu vesmíru je vědecké poznání, tak i zde platí ekonomické zákonitosti. Každý projekt má stanovený určitý rozpočet, a pokud ho překročí, je nutné rozhodnout, zda ho dále financovat, nebo ho ukončit.
Ekonomickému pozadí kosmonautiky se obvykle nevěnuje příliš velká pozornost, čímž vzniká prostor pro různé mýty. Nejrozšířenější mylnou představou o kosmonautice je, že výzkum vesmíru je sice zajímavý, ale kromě hezkých fotek nemá žádný přínos. Stejně tak není pravdivé tvrzení, že peníze investované do kosmonautiky se vždy mnohonásobně vrátí.
Na povrchu Marsu jezdí velké rovery Curiosity a Perseverance. Nicméně ani ty nejsou tak dokonale vybavené a všestranné, aby se dokázaly vyrovnat pozemským laboratořím. Vznikl proto program Mars Sample Return, jehož cílem je dostat vzorky půdy a hornin z Marsu na Zemi. Vzhledem k rostoucím nákladům a posouvání termínu realizace se zvažuje jeho ukončení. Může SpaceX pomoct se svou Starship?
Přínos Stanislava Kužela popularizaci kosmonautiky je svým rozsahem mimořádný, a stejně tak jeho znalosti. Spolukomentoval například přistání Armstronga na Měsíci. V rozhovoru jsme se ho zeptali na názor na SpaceX, stav americké i ruské kosmonautiky, budoucnost programu Artemis nebo plány Elona Muska na kolonizaci Marsu.
V cestě kosmonautů na Mars stojí dvě velké překážky: nedostatečná vyspělost technologií pro cesty do hlubokého vesmíru a limity lidského organismu. Člověk je v kosmu vystaven řadě negativních vlivů a musí se potýkat se vším od atrofie svalů přes redistribuci tělních tekutin až po nebezpečné záření a dopady na psychiku.
Minule jsem vysvětloval, kolik práce a času redaktorovi zabere práce se zdroji. To je ovšem jen začátek, protože informace se dají interpretovat různě. Autor tedy stojí před úkolem dát svému sdělení objektivní smysl, což je ale lidsky nepřirozené. Proto si musí autor objektivitu vědomě a důsledně hlídat, jinak to může vést k dezinformacím.
Někteří čtenáři se domnívají, že prostě jen vydáváme texty okopírované odněkud z Internetu. Dost mě to mrzí, protože zrovna ElonX je charakteristický právě tím, že se zaměřuje na originalitu obsahu. Čerpáme z veřejných zdrojů, ale dbáme na to, abychom byli přesní, objektivní a přinášeli i něco zajímavého navíc. Jestli se nám to daří, musí posoudit čtenáři, já bych chtěl jen objasnit, co naše činnost obnáší.
Není ten Elon fakt blázen? Má nejlepší raketu s nejspolehlivějšími motory, a to všechno se rozhodne zahodit a začít úplně znovu ve prospěch Starship s motory Raptor, nehledíc na ohromné náklady. Jaké důvody mohly vést k takovému riskantnímu rozhodnutí? Jedním z těch důvodů nesporně je, že metan je pokládán za perspektivnější palivo. Nyní si vysvětlíme proč.
Před časem jsme vydali článek o raketových motorech, který byl zaměřen na princip jejich fungování a jejich efektivitu. Otázka raketových paliv byla tehdy odsunuta na příště. A ten čas, probrat výhody a nevýhody jednotlivých paliv, právě nadešel. Čím se třeba liší tuhá a kapalná paliva nebo jednosložková a vícesložková?
Raketový motor je mimořádnou ukázkou lidského důvtipu a vynalézavosti. Následující ucelený souhrn základních poznatků o raketových motorech pomůže s hledáním odpovědí na některé často vznášené otázky jako: co je to specifický impuls nebo proč neposílit Super Heavy Starship ještě o boční stupně.
Přinášíme vědomostní kvíz pro čtenáře ElonX, po jehož vyplnění ti nejúspěšnější z vás získají řadu výhod. Ukažte, jak dobře znáte Elona Muska a jeho projekty!
