Rakety SpaceX stojí armádu dvakrát méně než ty od ULA, plus informace o dalších nových zakázkách
Dnes se opět vracíme k tématu nových zakázek, které SpaceX získalo do svého seznamu plánovaných startů, přičemž až na jednu výjimku neopustíme půdu Spojených států amerických. Nejprve se podíváme na mise, které firma získala od americké armády a při té příležitosti se také zamyslíme nad tím, jak jednotliví armádní dodavatelé mění své ceny v průběhu posledních let. Druhou a poslední státní zakázkou dnešního přehledu bude vynesení norské družice na geostacionární dráhu. Stejným směrem pak zamíří i další start, který si objednala firma Echostar. Patrně nejzajímavější soukromou zakázkou dnešního článku je ta poslední, kdy si jeden malý startup objednal u SpaceX rovnou 12 startů, přičemž vynášený náklad ani nedosáhne oběžné dráhy.
Náš přehled jako obvykle začneme zakázkami, které firma získala ze státních zdrojů. A začneme jedním z největších zákazníků SpaceX, kterým jsou Americké vesmírné síly (USSF). Vojáci rozdělovali mise v rámci programu National Security Space Launch (NSSL), který umožňuje americkému ministerstvu obrany a dalším vládním agenturám přístup do kosmického prostoru. V tomto programu se mohou o zakázky aktuálně ucházet pouze tři společnosti: SpaceX, United Launch Alliance (ULA) a Blue Origin. Dokonce je předem i určeno, kolik zakázek každá z nich celkově získá. SpaceX by v průběhu nejbližších několika let mělo získat 28 startů, ULA 19 a Blue Origin může obdržet maximálně sedm misí. Tolik tedy strohá fakta a nyní již přejdeme k říjnovému oznámení, v rámci kterého bylo přiděleno celkem sedm startů, přičemž pět z nich bude vyneseno raketami SpaceX a zbylé dvě patří společnosti ULA. Na Blue Origin se opět nedostalo, protože firma v té době neměla dokončenou certifikaci své rakety New Glenn.
Startující Falcon Heavy při misi USSF-52, prosinec 2023 (Foto: SpaceX)
Jak jsme již řekli, SpaceX získalo do svého seznamu startů pět nových zakázek. Jde o mise USSF-206/WGS-12, USSF-155, NROL-86, USSF-149 a USSF-63. Pro čtyři z těchto misí bude použit Falcon Heavy, pouze USSF-149 bude vynesena Falconem 9. Dle dostupných informací by všechny mise měly startovat z Floridy, přičemž starty se uskuteční nejdříve v roce 2027. Pokud jde o náklad, který mise ponesou, tak už jen samotný pohled na názvy misí nám říká, že armáda byla jako obvykle na informace skoupá. Pouze u mise USSF-206/WGS-12 bylo oznámeno, že vynesena bude armádní telekomunikační družice WGS-12, jejímž cílem bude geostacionární dráha.
Umělecká představa družice WGS-12 (Zdroj: Boeing)
Než se pro dnešní den rozloučíme s armádními starty, dovolte mi ještě několik informací týkajících se finanční stránky. Za vynesení těchto pěti startů SpaceX obdrží od armády celkem 714 milionů dolarů, což také znamená, že za jeden každý start si firma průměrně účtovala 143 milionů dolarů. Tato částka za jeden start je mimochodem velmi podobná tomu, kolik si firma účtovala při dubnovém rozdělování zakázek, tehdy na jeden start připadlo 121 milionů dolarů. Mírné navýšení se dá v tomto případě snadno vysvětlit použítím výkonnějšího Falconu Heavy. Daleko zajímavější situace se nám v tomto případě naskýtá u konkurenční ULA, která za dva získané starty má obdržet 428 milionů dolarů. Armáda tedy za jeden start zaplatí 214 milionů dolarů. Opět jde o částku velmi podobnou té, kterou si ULA účtovala na jaře (213,8 milionů dolarů). Na první pohled tedy žádná změna, jenže pokud se vrátíme o pouhé dva roky dozadu, do roku 2023, změny už budou patrné. Dle serveru Ars Technica získala ULA v roce 2023 od USSF celkem 11 startů, přičemž armáda tehdy platila průměrně 119 milionů dolarů. ULA tedy silně zdražuje, a upřímně, nárůst cen na dvojnásobek za dva roky znamená, že armáda má o čem přemýšlet.
Start rakety Vulcan v říjnu 2024 (Foto: ULA)
Pro další státní zakázku se přesuneme do Evropy. Space Norway je norská kosmická společnost vlastněná norskou vládou. Jejím cílem je vlastnit nebo pronajímat kosmickou infrastrukturu a investovat do aktivit souvisejících s vesmírem. Tato společnost na oběžné dráze provozuje hned několik družic s názvem Thor, a také dvě družice ASBM, které byly v roce 2024 vyneseny raketou Falcon 9. Nově si společnost Space Norway v září letošního roku objednala vynesení telekomunikační družice Thor-8 na geostacionární dráhu. Půjde o 4 tuny vážící satelit, který má zajišťovat internetové připojení a televizní služby pro zákazníky v Evropě, Africe i na Blízkém východě. Družice by měla pracovat na 1° západní délky po dobu přibližně 15 let. Stavbu družice zajistí společnost Thales Alenia Space. Finanční podrobnosti zakázky nebyly zveřejněny.
Umělecká představa družice Thor-8 na oběžné dráze (Zdroj: Thales Alenia Space)
Nyní se již přesuňme k zakázkám, jejichž start si u SpaceX objednaly soukromé firmy. Začneme v Severní Americe, kde sídlí společnost EchoStar Corporation nabízející svým zákazníkům internetové a telekomunikační služby či příjem televizního signálu. Společnost za tímto účelem provozuje celkem 13 vlastních či pronajatých družic. A jak to u těchto větších satelitních konstelací bývá, je nutno čas od času vypustit družici novou, přeci jen, v průběhu času se mění požadavky zákazníků a poskytovatel služeb musí reagovat. Smlouva, která byla uzavřena přibližně před 14 dny, zavázala SpaceX vynést v roce 2028 na oběžnou dráhu družici Echostar XXVI. Družici vyrobí společnost Lanteris Space Systems na platformě SSL-1300. Její hmotnost je prozatím neznámá, je však známo, že družice postavené na této platformě mají hmotnost až 6700 kg. Pokud vám výrobce družice nic neříká, věřte, není to vaše chyba. Společnost toto jméno používá od letošního října, dříve byl tento výrobce znám pod jmény Maxar, Space Systems Loral či SS/L. Ani to však patrně není konečné označení, protože na počátku listopadu bylo oznámeno, že tuto firmu plánuje zakoupit společnost Intuitive Machines, takže není vyloučena další změna názvu. Nechme se překvapit.
Start a přistání Falconu Heavy během mise Jupiter-3 (Echostar-24) v červenci 2024 (Foto: SpaceX)
Nyní bych se ale ještě na malý moment vrátil k samotnému zákazníkovi, firmě EchoStar Corporation. Jde o společnost, která si čas od času nechává od SpaceX vynést své družice, nicméně to jí nebrání či nebránilo být se SpaceX ve sporu. Na tomto místě lze připomenout spory před několika lety, když se SpaceX snažilo rozšířit spektrum, které firma využívá pro komunikaci s družicemi Starlink. Tato záležitost se totiž v nedávné době vyjasnila a obě firmy došly k určitému smíru. Letos v září totiž firma SpaceX zakoupila od společnosti EchoStar část frekvenčního pásma za cenu 17 miliard dolarů. Smlouva byla navíc ještě dodatečně upravena na počátku listopadu, což v praxi znamená, že SpaceX získalo další kousek frekvenčního pásma a zaplatí Echostaru dalších cca 2,6 miliardy dolarů v akciích. Dle dostupných informací poslouží toto spektrum při budování služeb pro přímé spojení družic Starlink s mobilními telefony.
Družice Jupiter-3 (Echostar 24) váží 9200 kg, je to nejtěžší kdy vypuštěná družice určená ke službě na geostacionární dráze (Zdroj: Hughes)
Dalším novým zákazníkem je americká startupová společnost Besxar, která se zabývá výrobou polovodičů. Jejím cílem je vyrábět v budoucnu tyto polovodiče na oběžné dráze, nicméně firma stále není ve stavu, aby mohla tento svůj sen uskutečnit. Prozatím se proto spokojila s tím, že uzavřela na počátku listopadu dohodu SpaceX o tom, že při dvanácti startech raket firmy SpaceX budou na prvním stupni umístěny vždy dva prototypové výrobní moduly Fabships. Tyto moduly mají velikost mikrovlnné trouby, během letu budou připojeny k prvnímu stupni, poté stráví několik minut ve vakuu a následně se vrátí zpět na Zemi. Proč se firma k tomuto kroku odhodlává? Dle všeho je situace taková, že i sebečistší místnost na Zemi obsahuje víc nečistot než vakuum na suborbitální dráze, na které se během své cesty bude pohybovat první stupeň. Firma tento kontrakt nazývá první orbitální výrobnou polovodičů na světě. K prvnímu startu by mělo dojít ještě letos a všechny mise by se měly uskutečnit do konce příštího roku. Jak to u komerčních misí obvykle bývá, finační detaily nebyly zveřejněny. Lze však předpokládat, že náklad bude možné vynášet jako sekundární v rámci misí pro jiné zákazníky, takže cena by mohla být poměrně nízká.
Vystavený první zachráněný stupeň Falconu 9 před ústředím SpaceX v Hawthorne (Foto: KC Grim)
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Rakety SpaceX stojí armádu dvakrát méně než ty od ULA, plus informace o dalších nových zakázkách - 28. 11. 2025
- Mise Transporter-15 - 18. 11. 2025
- Mise Sentinel-6B - 16. 11. 2025
