SpaceX vysoutěžilo další armádní starty, z celkem 39 misí jich firma zatím vyhrála 38

Prázdniny nám skončily a zářijový přehled nových zakázek SpaceX vám představí další obří armádní kontrakt, kterým SpaceX dále posílí svou pozici významného armádního poskytovatele startů. Tato zakázka je zajímavá nejen svou hodnotou, ale především počtem objednaných startů. Druhým a posledním zákazníkem našeho dnešního přehledu je americká firma, pro kterou SpaceX vynese nově vyvíjený orbitální tahač.

Náš přehled začneme armádními zakázkami, konkrétně programem National Security Space Launch (NSSL) Amerických vesmírných sil (USSF), jehož prostřednictvím získává americké ministerstvo obrany a další vládní agentury přístup do kosmického prostoru. Dlouhá léta tyto služby zajišťovala výhradně společnost United Launch Alliance (ULA), jejíž monopol skončil v roce 2015, kdy SpaceX získala certifikaci pro vynášení vojenských nákladů. Až do roku 2023 pak byly SpaceX a ULA jedinými poskytovateli armádních startů z kategorie velkých a nákladných misí. V roce 2023 se však armáda rozhodla dosavadní systém změnit a část vojenských startů, především technologických demonstrátorů, experimentů a družic konstelace Space Development Agency (SDA), začala zadávat prostřednictvím otevřenějšího výběrového řízení. Tato část programu dostala označení Lane 1. Druhá část, známá jako Lane 2, zůstává vyhrazena náročnějším misím s drahými družicemi a starty na energeticky náročné oběžné dráhy, přičemž počet zakázek pro jednotlivé poskytovatele je v tomto případě stanoven předem.

Start vojenské mise GPSIII-SV08 v květnu 2025 (Foto: SpaceX)

My pro účely našeho článku zůstaneme u Lane 1. V červenci proběhlo již páté výběrové řízení, v jehož rámci armáda vybrala poskytovatele pro dva balíky startů. Vzhledem k přetrvávajícím problémům rakety Vulcan a obecně vyšším cenám společnosti ULA patrně nikoho nepřekvapí, že obě zakázky si pro sebe zajistila společnost SpaceX. Celkem tak firma uskuteční 18 startů raket Falcon 9 a všechny budou startovat ze západního pobřeží Spojených států. Mise by se měly uskutečnit do konce roku 2027 a jejich celková hodnota činí 1,6 miliardy dolarů. SpaceX při nich vynese družice programu Space Based Sensing and Targeting (SBST), které mají americké armádě poskytovat schopnost detekovat, sledovat a zaměřovat vzdušné cíle.

Tím jsme si tedy prošli současné výběrové řízení, nicméně nebude bez zajímavosti se na chvíli podívat i na předchozí kola. Ta totiž ukazují, že červencová zakázka není žádnou výjimkou, ale spíše pokračováním dosavadního trendu. První soutěž v říjnu 2024 přinesla SpaceX devět startů, v lednu letošního roku následovalo dalších devět a v dubnu přibyly ještě dva. Jedinou odchylku od tohoto schématu představuje květnová zakázka pro Blue Origin na jeden start rakety New Glenn. Když tedy všechny dosud přidělené starty sečteme, dostaneme se k pozoruhodnému výsledku: z celkem 39 startů v rámci Lane 1 připadá 38 na SpaceX a jediný na Blue Origin.

Raketa New Glenn před misí EscaPADE (Foto: Blue Origin)

Raketa New Glenn před misí EscaPADE (Foto: Blue Origin)

Než definitivně opustíme armádní vody, rád bych poněkud doplnil předchozí odstavec. V rámci Lane 1 může teoreticky soutěžit celkem sedm společností. Kromě již zmíněných SpaceX a Blue Origin sem patří i United Launch Alliance (ULA), Rocket Lab, Stoke Space, Impulse Space a Relativity Space. Ve skutečnosti je ale situace poněkud složitější. Zdaleka ne všechny tyto společnosti totiž v současnosti disponují raketou, která by byla schopna konkurovat Falconu 9 při zakázce tohoto rozsahu. V praxi tak v současnosti představují hlavní konkurenci SpaceX pouze Blue Origin a ULA. Zbylé společnosti sice do Lane 1 patří, jejich nosiče však zatím nesplnily základní armádní požadavek, tedy mít za sebou alespoň jeden úspěšný start.

Centrála Amerických vesmírných sil v Colorado Springs v Coloradu (Foto: USSF)

Centrála Amerických vesmírných sil v Colorado Springs v Coloradu (Foto: USSF)

Po této obří vojenské zakázce se přesuneme již do komerčních vod a k poslední zakázce dnešního přehledu. Portal Space Systems je poměrně mladá americká společnost, která se zaměřuje na vývoj kosmických platforem. Není bez zajímavosti, že pro jejich pohon nepoužívá klasické chemické motory ani elektrický pohon, ale zaměřuje se na využívání slunečního záření k ohřevu pohonné látky. Portal přitom nechce svou technologii rovnou vyzkoušet na velké a drahé platformě. Nejprve ji postupně ověřuje pomocí menších demonstrátorů. První z nich se vydal do vesmíru letos na jaře a druhý má následovat koncem roku. Tyto menší stroje jsou ale pouze předstupněm k tomu, co chce Portal skutečně vyrábět. Hlavním produktem má být výrazně větší platforma nazvaná Supernova. Ta už má fungovat jako skutečný orbitální tahač, který dokáže pomocí vlastního pohonu měnit svou oběžnou dráhu a přepravovat náklad tam, kam je potřeba. Jednoduše řečeno, raketa vynese družici do vesmíru a Supernova ji následně může dopravit na jinou oběžnou dráhu, aniž by k tomu byla potřeba další raketa. V srpnu firma Portal oznámila, že si pro první Supernovu objednala u SpaceX celý start rakety Falcon 9. K misi s názvem Motus Via Sol by mělo dojít v roce 2028. Půjde zároveň o první let této nové platformy a také o první skutečnou zkoušku jejího pohonu FLARE přímo ve vesmíru. Vzhledem k tomu, že Portal nevyužije celou nosnou kapacitu rakety, rozhodla se firma případným zájemcům nabídnout zbývající volnou kapacitu nosiče.

Demonstrátor Starburst-1 společnosti Portal, který se vydá do vesmíru v rámci mise Transporter-18 (Zdroj: Portal Space Systems)

Demonstrátor Starburst-1 společnosti Portal, který se vydá do vesmíru v rámci mise Transporter-18 (Zdroj: Portal Space Systems)

Jiří Hadač

Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

5 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Antonín

Děkuji Jirko za pěkný článek!V této souvislosti se chci zeptat,jak pokračuje zakázka armády na vertikální integraci vojenských nákladů,stavba pojízdné montážní “budovy” a většího aerodynamického krytu.Jestli někdo víte něco nového,zda to pokračuje nebo bylo zrušeno?

Honza1616

Vzhledem k probíhajícímu vývoji Starship, asi SpaceX nevidí důvod stavět a mrhat penězi na další obří (pojízdnou) konstrukci, na jedné z rampy…. (čti LC39A (kvůli kompatibilitě s FH ))

Zdenek

Parádní článek.👍😃