 |
 |
 |
| Minulá mise | Příští mise |
V minulých dílech série o kontroverzních důsledcích technologie Neuralinku jsme se zamýšleli nad možnými psychologickými, sociologickými a etickými dopady neurálních rozhraní. Dnes se podíváme na filozofickou stránku věci se zaměřením na názory Slavoje Žižka.
V prvních dvou dílech této série jsme se zamýšleli nad možnými psychologickými a sociologickými dopady neurálních rozhraní. Dnes se podíváme na etickou stránku věci, která dále potvrdí, že se skutečně jedná o nejkontroverznější technologii v dějinách lidstva. Platí to, co uvedl blogger z webu Wait But Why: „Cílem Tesly a SpaceX je změnit, co budou lidé v budoucnu dělat. Neuralink chce změnit lidi samotné.“
Neuralink možná v blízké budoucnosti bude muset řešit nepříjemný problém. Americká organizace s názvem „Výbor lékařů pro zodpovědnou medicínu“ totiž zažalovala jednu z částí Kalifornské univerzity za „zatajování informací týkajících se pokusů na zvířatech prováděných ve spolupráci se společností Neuralink“. V čem přesně spor spočívá?
Na prezentacích Neuralinku se nedozvíte nic o tom, jaké negativní vlivy by technologie neurálních rozhraní mohla mít na jedince nebo celou společnost. Mezi potenciální socilogické problémy patří komercializace mozkových dat, začlenění kyborgů do společnosti, extrémní útěk z reality nebo úplný konec fyzických kontaktů mezi lidmi.
Která momentálně vyvíjená technologie je nejkontroverznější? Vojenští roboti? Zbraně nového typu? Umělá inteligence? Geneticky modifikovaní „lidé“? Nebo třeba sexboti? Podle mě jsou nejkontroverznější technologií pokročilá neurální rozhraní jako ta, na kterých pracuje Neuralink. Nová minisérie by měla být přehledem možných problémů spojených s neurálními interfejsy.
Max Hodak, prezident a spoluzakladatel Neuralinku, oznámil prostřednictvím svého twitterového účtu, že ve firmě skončil. Důvod jeho odchodu není znám. Jde o dost šokující informaci, protože vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že by Hodak měl z firmy odejít.
Video Neuralinku nazvané „Monkey MindPong“ zhlédlo za první týden pět milionů lidí. Není se co divit, každý den asi nemáte možnost vidět opici ovládající počítačovou hru myšlenkami. Co si ale o této demonstraci myslí specialisté v oboru neurovědy? Profesor Paul Nuyujukian o tom natočil výborné video, ve kterém představil mnoho zajímavých postřehů.
Vítejte ve světě telepatie, kde je možná mimosmyslová komunikace a ovládaní neživých předmětů silou myšlenky. Neuralink zveřejnil nové video, ve kterém pokusná opice hraje počítačovou hru Pong pomocí neurálního implantátu. Video a doprovodné tweety Elona Muska jsme pro vás přeložili do češtiny.
Co mají společného Elon Musk, investor Steve Jurvetson a herec Will Smith? Neuralink. Všichni investovali své peníze do tohoto neurotechnologického startupu. Všechny investory bohužel neznáme a nejspíš nikdy nepoznáme. Pojďme se i tak zkusit blíže podívat na to, od koho Neuralink získal finance na svůj provoz.
V minulém roce se objevila kritika, że Neuralink nezveřejňuje výsledky své práce tak, aby pak mohly být kriticky zhodnoceny jinými vědci. Podívejme se tedy, zda je tato kritika oprávněná a co je možné na Internetu najít v souvislosti s patenty a vědeckými publikacemi Neuralinku.
Rok 2020, tedy čtvrtý rok existence Neuralinku, byl pro firmu určitě rokem významným a pro nás velmi zajímavým. Společnost představila novou verzi svého neurálního rozhraní a změnila způsob jeho testování. Čelila však také interním problémům a vlně kritiky z řad neurovědců.
Rafał Kosik je populární polský spisovatel sci-fi. Jeho vize budoucnosti je poněkud temná. Tvrdí třeba, že realita jednou může být brána jen jako nechtěná nepříjemnost. V exkluzivním rozhovoru pro ElonX vyjádřil svůj názor na Elona Muska a jeho společnost Neuralink a také se zamyslel nad dopady neurálních rozhraní na budoucnost lidstva.
