Mise Cygnus NG-20

<< Informace Články Fotky Videa Aktuálně >>

Základní informace

  • Datum startu: 30. 1. 2024 18:07:21 SEČ
  • Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Nebyl proveden (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad:  Kosmická loď Cygnus nesoucí zásoby potravin a výbavy a také nové experimenty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci druhé fáze programu Commercial Resupply Services agentury NASA (CRS2)
  • Hmotnost nákladu: Zásobovací loď Cygnus, která by měla mít při startu kolem 8 tun (z toho 3726 kg je užitečný náklad)
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (první stupeň B1077.10)
  • Cíl: ISS na nízké oběžné dráze Země (typicky 400 x 400 km se sklonem 51,6°)
  • Startovní rampa: SLC-40 (Cape Canaveral Space Force Station, Mys Canaveral, Florida, USA)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, pravděpodobně na pevninské plošině LZ-1
  • Press kit ke stažení zde

Milníky mise

Časy a data jsou v SEČ/SELČ.

  • Start: 30. 1. 2024 18:07 ✔️
  • Zachycení lodi ramenem: 1. 2. 2024 10:59 ✔️
  • Připojení k ISS: 1. 2. 2024 13:14 ✔️
  • Odlet lodi: Léto 2024 (plán)
  • Přistání lodi: Léto 2024 (plán)

Podrobnosti a zajímavosti

  • Cygnus je nákladní loď firmy Northrop Grumman (NG), která zásobuje Mezinárodní kosmickou stanici ISS již od roku 2013. Loď byla nejprve vyvinuta firmou Orbital Sciences Corporation, která se po sloučení s firmou Alliant Techsystems v roce 2015 přejmenovala na Orbital ATK. Firmu Orbital ATK potom v letech 2017/2018 zakoupila společnost Northrop Grumman.
  • Celkově šlo o 22. start této lodi a její 21. start k ISS. Při prvním startu byla vynesena maketa, při druhé misi, která byla demonstrační, se již skutečná loď Cygnus připojila k ISS. Zbylých devatenáct se uskutečnilo v rámci programu Commercial Ressuply Services, tedy komerčního zásobování ISS prostřednictvím soukromých kosmických společností. Všechny zásobovací mise s výjimkou jedné svůj náklad na ISS dovezly. Výjimkou je mise Orb-3 Deke Slayton, kdy nosná raketa selhala 15 sekund po startu. Následně došlo ke ztrátě rakety Antares i nákladní lodi Cygnus.
  • Nákladní lodi Cygnus létaly doposud ve dvou variantách, pro demonstrační misi a první tři ostré starty byla použita základní varianta lodi o průměru 3,07 m a délce 5,14 m. Od mise OA-4 létá tato loď ve vylepšené variantě, kdy trup lodi byl prodloužen o 1,25 m na nynějších 6,39 m.
  • Loď Cygnus se skládá ze dvou základních částí, hermetizované nákladní části zvané PCM (Pressurized Cargo Module) a servisního modulu SM (Service Module). Prázdný PCM váží 1800 kg a suchá hmotnost servisního modulu je zhruba identická. Dalších 800 kg váží hypergolické palivo. Modul PCM vyrábí pro NG firma italsko-francouzská firma Thales Alenia Space. Servisní modul si vyrábí NG sám.
  • V současnosti se používá vylepšená varianta lodi Cygnus, která je schopna dopravit na ISS až 3,75 tuny nákladu. Firma Northrop Grumman však plánuje do budoucna zvýšit nákladní kapacitu až na 5 tun pomocí prodloužení nákladového modulu.
  • Nákladní lodi Cygnus běžně využívají pro své starty nosné rakety Antares. Po havárii této rakety při misi Orb-3 byl Cygnus vynesen celkem třikrát nosičem Atlas V firmy United Launch Alliance (ULA). Raketa Antares byla využívaná v řadě různých variant, přičemž ta poslední měla číslo Antares 230+ a využívala ruské motory RD-181. Nebýt invaze Ruské federace na Ukrajinu, létal by Antares 230+ dodnes. Kvůli invazi a zákazu vývozu ruských motorů do ciziny však firma Northrop Grumman v současnosti nemá k dispozici nosnou raketu, a proto uzavřela kontrakt se společností Firefly Aerospace, od které bude nakupovat první stupeň jejich vyvíjené rakety Beta. Ten následně NG připojí k vlastnímu stupni Castor 30XL a výslednou raketu bude provozovat pod názvem Antares 330. Její první start se očekává nejdříve v červnu roku 2025. Do té doby nebude ale společnost NG schopna vlastními silami zásobovat ISS.
  • V srpnu 2022 se proto firma NG obrátila na společnost SpaceX, aby pro ni vynesla zásobovací mise s pořadovými čísly NG-20 až 22 pomocí ralety Falcon 9. Všechny tři mise by se měly uskutečnit v tomto roce. Nebylo zveřejněno, kolik NG za tyto starty zaplatila.
  • Kromě pořadového čísla bývají kosmické lodi Cygnus označovány i jménem. Vždy jde již o nežijící osobu a většinou jde o býválé astronauty NASA, i když v určitých případech jde pouze o bývalé pracovníky NASA či další osoby, které se nějak zapojily do amerického kosmického programu. Mise NG-20 Patricia Robertson je pojmenovaná po člence oddílu amerických astronautů z roku 1998, která se zranila při letecké havárii v roce 2001, aniž se předtím podívala na oběžnou dráhu.
  • Na palubě lodi Cygnus byly zásoby, vybavení a vědecké experimenty. Mezi jinými byl na palubě i malý chirurgický robot, s nímž bude na dálku proveden test chirurgického zákroku. Dále letěla například kovová 3D tiskárna či výrobní platforma určená k testování výroby polovodičů ve vesmíru.
  • Na rozdíl od startů s kosmickou lodí Dragon je při misi s lodí Cygnus používán aerodynamický kryt. SpaceX muselo přidat nový poklop na aerodynamický kryt Falconu 9 o rozměrech 1,5 m x 1,2 m kvůli potřebě umožnit pozdní nakládání časově citlivého nákladu do lodi Cygnus krátce před startem. Aerodynamický kryt i přesto bude možné zachránit a použít znovu.
  • Šlo o první start SpaceX po takřka čtyřech letech z rampy SLC-40, který zamíří k ISS. Poslední takováto mise se uskutečnila v březnu 2020 (CRS-20). Od té doby startuje SpaceX s loděmi Dragon výhradně z rampy LC-39A. To se však nejspíš letos změní, protože SpaceX dokončuje stavbu nové věže a další upgrady SLC-40, které umožní starty nákladního i pilotovaného Dragonu z této rampy.
  • Kosmická loď Cygnus není schopna automatického dokování ke stanici, bude proto zachycena kanadskou robotickou paží. Podobně byly k ISS připojovány nákladní lodi Dragon první generace při misích COTS-2 až CRS-20.
  • Šlo o další misi, při které z důvodu snížení nákladů byla na druhém stupni použita zkrácená tryska vakuového motoru Merlin. Ta byla poprvé otestována na misi Transporter-7. Tryska je levnější, ale zato o něco méně výkonná, a proto je využívána jen u méně náročných misí, kde není potřeba maximální nosnost rakety.
  • Přistání prvního stupně Falconu 9 proběhlo úspěšně na pevninské přistávací plošině LZ-1.
  • SpaceX při této misi provedlo záchranu aerodynamických krytů. Loď Doug pro tyto účely byla umístěna v Atlantiku ve vzdálenosti 470 km od místa startu a kryty vylovila po jejich přistání do vody. Po cestě zpět však byly kryty přesunuty na loď Bob, která je následně dovezla do přístavu.
  • Vývoj data startu: 2. polovina 2023 → listopad 2023 → 11. prosince 2023 → 29. ledna 2024 → 30. ledna 2024

Související články

Fotky

Videa

Záznam oficiálního přenosu ze startu:

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Věda na této misi:

Video o Patricii Robertson:

Sestřih ze zachycení lodi:

Sestřih z připojení lodi k ISS:

Tisková telekonference před startem:

Aktuální informace


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

12 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Marek B

Mal som tak trochu zmiešané pocity, keď som na sociálnej sieti 𝕏 videl ako SpaceX oslavovalo nový míľnik po tejto misii, keď prvýkrát za mesiac mali 10 štartov. V Európe sme to zažili druhýkrát.

Hark

Tracking přistání prvního stupně mezi T+7:00-T+8:20 na prvním videozáznamu je naprosto skvostný a unikátní zážitek. Wow.

Naposledy upraveno před 29 dny uživatelem Hark
xor

Taková perlička … nakládka materiálu probíhala i na rampě “naležato” přes mobilní clean room. To implikuje, že skrz fairing se lze dostat dovnitř i do modulu. Nakládaly se lednice s experimenty.

PetrV

Díky za článek.
Dle wiki byla startovací hmota lodě cygnus 6,6 tuny.
Výše v článku je hmotnost nákladu 8 tun, co vynese falcon 9.
Je ten údaj v pořádku?
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Cygnus_(spacecraft)

Petr Melechin

6600 kg je zastaralý údaj. Například na misi NG-19 byla celková hmotnost při startu 8050 kg.

Každopádně přesnou hmotnost pro NG-20 zatím neznáme.

Ivo Janáček

“Nebýt invaze Ruské federace na Ukrajinu, létal by Antares 230+ dodnes. Kvůli invazi a zákazu vývozu ruských motorů do ciziny…”

Já nevím proč, ale vždycky jsem si myslel, že je to opačně, že zákaz dovozu je na straně USA.

Naposledy upraveno před 1 měsícem uživatelem Ivo Janáček
Ivo Janáček

Mě to přijde v pohodě, spíš jde o to, že by mě skutečně zajímalo jak to tedy vlastně je resp. bylo. 🙂

Ivo Janáček

Díky za info, tohle jsem nějak asi přehlídl.