Válka na Ukrajině měla mimo jiné také výrazný dopad na kosmonautiku. Ruskou raketu Sojuz už totiž není možné využívat evropskými zákazníky a navíc Rusko zatrhlo vývoz raketových motorů do zahraničí. To mělo negativní vliv například na evropské kosmické mise nebo dokončení konstelace společnosti OneWeb, o čemž jsme už v minulosti psali. Dnes se však zaměříme na americkou firmu Northrop Grumman, která byla situací na Ukrajině zasažena hned ve dvou ohledech. Její raketa Antares totiž využívá ruské motory a první stupeň se vyrábí na Ukrajině. Naštěstí je tu ale firma SpaceX se svou raketou Falcon 9, která dokáže pomoct Northropu ze svízelné situace.

Start rakety Antares s lodí Cygnus (Foto: NASA)

Northrop Grumman (dříve také Orbital Sciences nebo Orbital ATK) v současnosti provozuje raketu Antares 230+ a zásobovací loď Cygnus. Pomocí těchto dvou strojů firma už od roku 2014 zásobuje Mezinárodní kosmickou stanici ISS pro agenturu NASA, podobně jako to dělá SpaceX s nákladním Dragonem. Jenže letos vznikl problém, když vypukla válka na Ukrajině. Raketa Antares totiž využívá ruské motory RD-181 a navíc se celý její první stupeň vyrábí na Ukrajině. Když tedy Rusko zakázalo vývoz svých motorů v reakci na západní sankce uvalené po invazi na Ukrajinu, Northrop přišel o možnost získat dodatečné motory a v zásobě má hardware pouze na dva chystané starty. Ukrajinská továrna Južmaš, kde se mimo jiné vyráběly první stupně pro Antares, navíc byla v červenci cílem ruského raketového útoku. I kdyby tedy Northrop měl možnost získat více motorů nebo je nahradit jiným typem, nebylo by to nic platné, protože nemá přístup ani k dodatečným prvním stupňům své rakety.

Zásobovací loď Cygnus společnosti Northrop Grumman během mise NG-12 v roce 2019 (Foto: NASA)

Northrop má kontrakt s NASA na zásobování ISS pomocí rakety Antares a lodi Cygnus a aktuálně firmě zbývá ještě 8 misí (NG-18 až NG-25). Jak už ale bylo zmíněno, firma má potřebný hardware pouze pro dva starty Antaresu. Otázkou tedy bylo, jak Northrop vyřeší nepříjemnou situaci, ve které se firma ocitla následkem války na Ukrajině. Problém má dvě hlavní části. Z dlouhodobějšího hlediska Northrop potřebuje vyvinout náhradu za raketu Antares, která už nebude spoléhat na ukrajinské či ruské komponenty. To je ale záležitost na několik let a v krátkodobém horizontu je potřeba vymyslet, jak může Northrop plnit závazky vůči NASA a pokračovat v zásobování ISS pomocí lodi Cygnus.

Ruské motory RD-181 pohánějící raketu Antares (Foto: NASA)

Co se týče nástupce stávající rakety Antares, Northrop se rozhodl uzavřít spolupráci s americkou firmou Firefly Aerospace. Ta se momentálně připravuje na druhý start své malé rakety Alpha (první selhal), ale zároveň už pracuje na větší raketě Beta s vlastními motory Miranda. V rámci nové dohody bude Northrop odkupovat první stupně rakety Beta i s motory a využívat je v kombinaci s vlastním druhým stupněm Castor 30XL. Vznikne tak nová raketa zvaná Antares 330, která však bude k dispozici nejdříve v roce 2024.

Oficiální vizualizace vyvíjené rakety Antares 330 (Zdroj: Northrop Grumman / Firefly Aerospace)

Podrobnější informace o nové raketě Antares 330 najdete například v článku na webu Kosmonautix. Já se dnes zaměřím primárně na druhou část problému – způsob, jakým Northrop může pokračovat v zásobování ISS i v mezidobí, kdy nebude mít k dispozici vlastní raketu. Poslední dva starty stávajícího Antaresu 230 jsou v plánu na na letošní říjen a příští únor. Následně se Northrop ocitne v situaci, kdy bude potřebovat provádět další zásobovací mise s lodí Cygnus, avšak nový Antares 330 ještě nebude připravený. V minulosti už podobná situace jednou nastala. V roce 2014 totiž došlo k výbuchu Antaresu krátce po startu a tehdejší společnost Orbital Sciences se následně rozhodla raketu upravit a nahradit motory AJ26 současnými RD-181. Provedení těchto konstrukčních úprav ale zabralo dva roky, a tak během tohoto období lodě Cygnus dočasně vynášely na oběžnou rakety Atlas V společnosti ULA. Příští rok tedy Northrop Grumman bude v podobné situaci a potřebuje náhradní raketu.

Výbuch rakety Antares během mise Orb-3 v roce 2014 (Foto: NASA)

Atlas V by byl technicky nejjednodušší varianta, protože už prokázal, že dokáže Cygnus bezpečně vynést. Jenže tato raketa půjde brzy do důchodu a všechny zbývající Atlasy, které je v plánu vyrobit, už mají zamluvené jiní zákazníci. Už v době, kdy vypukla válka na Ukrajině, jsem psal, že jako nejlepší alternativní nosič pro vynesení Cygnusu se jeví Falcon 9 od SpaceX. Má dostatečnou nosnost, je spolehlivý, levný a hlavně je k dispozici v relativně krátkém časovém horizontu, což z něj  dost možná dělá jedinou realistickou volbu. Tyto úvahy se nyní potvrdily, neboť Northrop v návaznosti na oznámení o spolupráci s firmou Firefly prozradil, že si zároveň objednal tři starty Falconu 9 pro mise s lodí Cygnus. Mělo by jít o mise NG-20 až NG-22. První je v plánu na druhou polovinu roku 2023 a další dvě pravděpodobně proběhnou v roce 2024. Následně by měla štafetu převzít nová raketa Antares 330 s kompozitním prvním stupněm od Firefly. Nicméně pokud se vývoj protáhne, jistě nebude problém přiobjednat dodatečné starty Falconu 9. Hodnota kontraktu nebyla oznámena.

Umělecká představa lodi Cygnus v aerodynamickém krytu rakety Atlas V. Tato raketa v minulosti třikrát posloužila jako alternativa pro nedostupný Antares. (Zdroj: NASA Spaceflight)

Toto je další zakázka z poslední doby, který SpaceX získalo v souvislosti se situací na Ukrajině, která přinutila řadu organizací neplánovaně hledat náhradní raketu pro jejich náklady. První vlaštovkou byl OneWeb, jehož satelitní konstelace sice bude konkurovat Starlinku od SpaceX, ale přesto to nezabránilo dohodě o vynesení tří várek těchto družic na Falconu 9. Na raketu SpaceX se možná přesunou také některé náklady, které měly původně letět na evropské verzi Sojuzu. Například jsme už psali o tom, že evropští vědci lobují za to, aby kosmický dalekohled Euclid vynesl Falcon 9 místo Ariane 62, protože by to znamenalo dřívější start. Náhradní raketu navíc nejspíš hledá také evropská vědecká mise EarthCARE nebo jihokorejská družice CAS500-2. Obě měly původně letět na raketě Sojuz v tomto nebo příštím roce. Brousí si SpaceX zuby i na ně?

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

• About
• Latest Posts

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX

Latest posts by Petr Melechin (see all)

• Mise Starlink 6-53 - 19. 4. 2024
• Mise Starlink 6-52 - 17. 4. 2024
• Mise Starlink 6-51 - 14. 4. 2024

Nahlásit chybu / Navrhnout zlepšení

• Issue: *
  Chybná informace Nefunkční odkaz Překlep Návrh na zlepšení Tip na článek Ostatní
• Your Name: *
  
• Your Email: *
  

• Details: *
  

Odeslat hlášení