Nové zakázky SpaceX: Falcony vynesou marsovské vozítko Rosalind Franklin a řadu různých družic
V minulém přehledu jsme se věnovali výhradně vojenským zakázkám, které měly jen málo společného se samotným vynášením nákladů a zaměřovaly se spíše na přípravu vojenských satelitních sítí. V dnešním díle se proto posuneme k dalším kontraktům, které už pokrývají jinou část aktivit SpaceX. Začneme u marsovského vozítka Rosalind Franklin (ExoMars), následně se přesuneme k testovacím zakázkám pro americké ozbrojené složky, poté ke komerčnímu satelitu SXM-11 a na závěr se podíváme i na další zajímavé projekty včetně sdílených startů a nových konstelací.
První zakázka, kterou si dnes představíme, zamíří mimo oběžnou dráhu Země. Jde o rover Rosalind Franklin Evropské kosmické agentury ESA, který má na povrchu Marsu hledat stopy minulého života. Mise se měla původně vydat k Marsu již v roce 2018, nicméně kvůli technickým problémům a změnám mezinárodních partnerů byla opakovaně odložena. V současnosti je start plánován na rok 2028. Na zajištění startu se podílí také americká NASA, která poskytne nosnou raketu, přistávací systém a další klíčové části mise. Dohoda mezi ESA a NASA byla uzavřena v květnu 2024. Již tehdy se předpokládalo, že pro start z Kennedyho vesmírného střediska připadá do úvahy prakticky pouze raketa Falcon Heavy, což bylo oficiálně potvrzeno až v dubnu letošního roku. Podle aktuálních informací by se měl start uskutečnit v druhé polovině roku 2028. SpaceX za jeho realizaci získá přibližně 175 milionů dolarů. Vyšší cena oproti běžným komerčním startům souvisí mimo jiné s tím, že rover využívá radioaktivní zdroj tepla na bázi plutonia-238, což vyžaduje přísné bezpečnostní postupy a rozsáhlé testování. Vládní a mezivládní mise navíc obvykle zahrnují i širší rozsah podpůrných služeb, jako je integrace nákladu a speciální příprava nosné rakety.
Umělecká představa roveru Rosalind Franklin na Marsu (Zdroj: ESA)
Po této meziplanetární misi zůstaňme ještě na chvíli u státních zakázek, konkrétně u amerických vesmírných sil. SpaceX získalo zakázku, jejímž cílem je otestovat nový způsob komunikace mezi družicemi na oběžné dráze. Satelity si mají dokázat předávat data přímo mezi sebou, bez nutnosti okamžitého spojení se Zemí. Takový systém může v budoucnu zrychlit a zpřesnit přenos informací například pro vojenské účely nebo sledování dění na Zemi. SpaceX už podobnou technologii využívá u své sítě Starlink, kde družice komunikují pomocí laserového spojení. Tentokrát ale nejde o internetový systém pro běžné uživatele, ale o samostatný vojenský projekt, který má ověřit využití této technologie v armádní satelitní síti nezávislé na komerčních systémech. Za realizaci tohoto demonstračního projektu získá SpaceX od amerických vesmírných sil 57 milionů dolarů. Testy mají být dokončeny do dubna příštího roku.
Ilustrační obrázek znázorňující družice, které spolu komunikují pomoci laserových pojítek (Zdroj: note.com)
Nyní se přesuneme do komerční sféry. První kontrakt, který si v tomto směru představíme, pochází od americké vysílací společnosti SiriusXM, která zajišťuje satelitní a internetové rádio pro více než 30 milionů posluchačů v Severní Americe. Společnost v současnosti provozuje konstelaci šesti satelitů na geostacionární dráze (GEO), z nichž čtyři jsou aktivní a dva slouží jako záložní. Informace o plánované misi SXM-11 se neobjevují v jedné oficiální tiskové zprávě, ale postupně vyplývají z více plánovacích a technických dokumentů. Ty společně naznačují, že start satelitu má proběhnout na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX na přelomu června a července 2026. Družice SXM-11 bude součástí modernizace celé flotily a nahradí starší satelit XM-5. Spolu s ní byla objednána také družice SXM-12, která má rovněž sloužit k obnově části konstelace. Oficiálně zatím není potvrzen její nosič, nicméně vzhledem k dosavadní praxi je velmi pravděpodobné, že i ona poletí na raketě Falcon 9. Společnost SpaceX už v minulosti dopravila na oběžnou dráhu družice SXM-7, 8, 9 a 10.
Umělecká představa družic SXM-11 a 12 (Zdroj: Maxar)
Další tři nové zakázky, které v dnešním přehledu zmíníme, představují tzv. sdílené (rideshare) mise. Jde o model, kdy si jedna společnost objedná celou kapacitu rakety a následně ji rozdělí mezi více zákazníků. V praxi SpaceX poskytne nosnou raketu Falcon 9, zatímco zákazník nebo integrátor zajišťuje využití kapacity a rozdělení nákladu mezi jednotlivé družice. V tomto případě si tyto mise objednaly společnosti SEOPS a Exolaunch, které jsou známé jako integrátoři a organizátoři menších nákladů při sdílených startech, například v rámci pravidelných misí Transporter. Exolaunch si objednal dvě mise, přičemž Exo-1 má podle aktuálních plánů startovat ve druhé polovině roku 2027 a Exo-2 o rok později. Mise SEOPS s názvem Waymaker-1 je plánována na rok 2028. Tento model není pro SpaceX novinkou. Už v roce 2018 proběhla mise SSO-A (SmallSat Express), při níž byla kapacita jednoho Falconu 9 rozdělena mezi desítky malých družic různých zákazníků. Tento let se stal důležitým milníkem sdílených startů a položil základ modelu, který dnes využívají například Exolaunch a SEOPS při vlastních dedikovaných misích.
Start mise SSO-A v prosinci 2018 (Foto: SpaceX)
Předposledním zákazníkem dnešního přehledu bude Ukrajina, která připravuje vlastní satelitní konstelaci UASAT určenou pro komunikační a datové služby. Projekt se poprvé objevil na konci roku 2025 v souvislosti s registrací u mezinárodní organizace pro koordinaci satelitních frekvencí a v průběhu roku 2026 přešel do fáze oficiálního průmyslového projektu. V dubnu 2026 byla oznámena spolupráce mezi dánskou společností GomSpace a ukrajinskou firmou STETMAN, které společně zakládají joint venture pro vývoj a výrobu této konstelace. Podle dostupných informací má jít o síť až zhruba 300 menších družic na nízké oběžné dráze. První z nich by měla být vypuštěna na podzim 2026, a to na raketě Falcon 9. Konstelace má být budována postupně a jejím cílem je vytvořit nezávislou komunikační infrastrukturu.
Satelitní terminál UASAT GEO 74 (Zdroj: itc.ua)
Na samotný závěr článku jsme si nechali zajímavý projekt Hyper norské společnosti KSAT. Ta je známá především provozem rozsáhlé sítě pozemních stanic pro komunikaci s družicemi. Nový systém Hyper má část těchto služeb přesunout přímo na oběžnou dráhu, což by mělo umožnit rychlejší předávání dat z družic jejich provozovatelům. Cílem je zjednodušit komunikaci mezi družicemi a pozemní infrastrukturou tak, aby nebylo nutné spoléhat výhradně na okamžitý dosah pozemních stanic. Velikost budoucí konstelace zatím nebyla zveřejněna, nicméně nepůjde o projekt v řádu stovek družic. Známá je pouze přibližná hmotnost satelitů, která má činit kolem 300 kg. SpaceX se k projektu připojilo v prosinci loňského roku, kdy se firma zavázala vynést první satelity plánované konstelace. Přesný počet družic zatím zveřejněn nebyl, jisté je pouze to, že nepůjde o jediný kus. Není proto zatím jasné, zda půjde o vyhrazený start, nebo zda budou satelity vypuštěny jako spolucestující při některé z misí Transporter. Start je v současnosti plánován na druhou polovinu roku 2027.
Sídlo společnosti KSAT v norském Tromsø (Zdroj: KSAT)
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
