Fanouškovská vizualizace ocelové lodi Starship (Autor: Sam Taylor)
Elon Musk nás obdařil další sérií tweetů, které se tentokrát týkaly především kosmické lodi Starship a také motoru Raptor, který ji bude pohánět. Hlavní novinkou byla změna designu Starship, která má nakonec být přeci jen vybavena dvěma druhy motorů. Musk dále mluvil o zrychlení výroby Raptorů a také manévrovacích tryskách a konkurenci SpaceX.
Diskuzi vyvolal Everyday Astronaut svým animovaným schématem spalovacího cyklu motoru Raptor, na který Musk reagoval: „Tok pohonné hmoty v turbočerpadle umožňující dosažení vysokého tlaku v komoře je dost komplikovaný. Je k tomu potřeba inducer a dva rotory s výkonem na hřídeli dosahujícím 100 000 koní (74 569 kW).
Raptor v McGregoru v lednu 2019 (Foto: Elon Musk)
Musk poté sdělil, že pátý vyrobený Raptor je skoro hotový (čtvrtý je testován v McGregoru) a že SpaceX nyní pracuje na zrychlení výroby a během léta chce dosáhnout výrobní kadence jednoho Raptoru každé tři dny (dosud to byl v průměru jeden motor měsíčně). Ale pozor, neznamená to, že výroba jednoho Raptoru bude trvat jen tři dny! Je to myšleno tak, že SpaceX dokončí výrobu jednoho motoru každé tři dny díky souběžné výrobě několika kusů najednou.
Následně se někdo zeptal, kdy začnou zkušební lety s několika motory, na což Musk odpověděl, že prototypy vyráběné na Floridě a v Texasu „budou létat s alespoň třemi motory, možná se všemi šesti“. To pochopitelně vyvolalo otázku, zda se nespletl, jelikož poslední plán byl, že Starship bude vybavena sedmi Raptory. Na to Musk odpověděl, že opravdu myslel šest – tři atmosférické a tři vakuové s větší tryskou.
Jedná se tedy o částečný návrat k původnímu designu, kdy tehdejší loď BFR měla mít čtyři vakuové motory a dva nebo tři atmosférické. V roce 2018 ale došlo ke změně na sedm atmosférických motorů v zájmu urychlení vývoje Starship, jelikož tak odpadla nutnost vyvinout dvě varianty Raptoru. Elon Musk však nyní dodal, že cílem sice je mít vakuové motory už v krátkodobém horizontu, ale rozhodně to není jisté. Je možné, že testování a finalizace atmosférického Raptoru pokračuje lépe, než se čekalo, a tak to inženýry SpaceX nabudilo k návratu k vývoji vakuové varianty dříve, než původně plánovali. Elon Musk doufá, že vakuový Raptor by mohl mít specifický impuls 380 sekund, ale určitě minimálně 370. Ostatní parametry by měly být podobné atmosférické verzi.
Bližší informace bychom se mohli dozvědět už 20. června, na kdy Musk plánuje prezentaci o vývoji Starship.
Přidání vakuových motorů by podle Muska mohlo vést k navýšení nosnosti na nízkou oběžnou dráhu na 150 tun v plně znovupoužitelné konfiguraci. Je to opět jen cíl, nicméně nosnost by prý určitě měla být minimálně 100 tun.
Musk navíc nedávno opět potvrdil, že je stále v plánu nahradit metanové manévrovací trysky jednoduššími dusíkovými. Ty bude Starship využívat pro manévrování ve vakuu, zatímco při návratu do atmosféry bude využívat naklánění hlavních motorů a aerodynamické plochy na přídi a zádi. Křidélka na přídi prý budou potřeba i v případě, kdy už raketa bude vybavena silnějšími metanovými tryskami, protože jinak by docházelo k vysoké spotřebě paliva při řízení lodi v atmosféře (nebo by se muselo kvůli tomu hodně hlídat umístění těžiště). Nosič Super Heavy také zpočátku nebude mít metanové trysky, kvůli čemuž nebude moci přistávat přímo na rampě, jak bylo původně v plánu.
A když už jsme u manévrovacích trysek, Musk se podělil o jednu zajímavost ohledně motorů Draco, které používají lodě Dragon pro manévrování na oběžné dráze a k deorbitaci. Regulace tahu u motorů Draco probíhá pomocí stovek malých zážehů, u kterých se ovládá šířka impulzu.
Na otázku, zda by ponaučení z vývoje Starhopperu mohla být užitečná i pro Falcony, Musk odpověděl, že ne, ale opačně to prý platí určitě. Mimochodem, Starhopper by podle Elona Muska mohl poprvé vzlétnout už za pár dnů.
Musk si také nedávno rýpl do konkurence. Jeff Bezos, který vlastní společnost Blue Origin, nedávno oznámil svou vizi lidstva žijícího ve vesmíru uvnitř O’Neillových válců. Podle Muska je něco takového nesmysl, protože aby taková kolonie mohla růst, bylo by nutné tam vozit obrovské množství materiálu z planet, měsíců či asteroidů. Přirovnal to ke snaze vybudovat USA uprostřed Atlantiku.
Před nedávnou misí Arabsat 6A mluvil Musk také o tom, že Falcon Heavy ve variantě Block 5 má vyšší nosnost než loňský exemplář, který letěl na demonstrační misi. Dodal, že FH dokáže na libovolnou orbitu vynést více nákladu než jakákoli jiná současná raketa. V souvislosti s tím si pak postěžoval na mýtus, který neustále opakuje konkureční společnost United Launch Alliance. Ta totiž ráda tvrdí, že její rakety Delta IV Heavy nebo Atlas V dokážou létat na určité orbity, na které Falcon Heavy létat nezvládne. To je podle Muska „absolutně nepravdivé“. Falcon Heavy by prý sice musel letět v režimu bez záchrany stupňů pro splnění požadavků pro některé armádní mise mířící přímo na geostacionární orbitu, ale ty jsou podle Muska velice vzácné.
Neuralink zaznamenal mechanický problém s implantátem svého prvního uživatele, Nolanda Arbaugha. Blíže neurčený počet implantovaných…
Dnešní přehled novinek o síti Starlink věnujeme využití této satelitní služby na železnici. Patrně vás…
Neuralink na svém blogu zveřejnil příspěvek shrnující dosavadní průběh klinické studie z pohledu prvního uživatele…
Neuralink na svém blogu zveřejnil příspěvek, ve kterém shrnuje aktuality kolem své první klinické studie.…
Veřejnosti byl představen nový skafandr SpaceX určený k výstupům do volného prostoru, který bude poprvé…
Noland Arbaugh, první lidský uživatel neurálního rozhraní Neuralinku, se nedávno na X podělil o své…
Zobrazit komentáře
Zajímalo by mne jestli někoho ze SpaceX napadlo kombinace padák / motor - použít vysokorychlostní padák pro snížení pádové rychlosti na co nejmenší hladinu a motory pak pouze pro lehké dosednutí na přistávací plochu - pokud by se použil dostatečně malý řiditelný padák tak by šlo docílit opravdu velmi přesného přistání a zároveň snížit spotřebu paliva o desítky procent. Padák by mohl být dost malý a přitom by snížil rychlost pádu třeba jen na 50m/s, na to při výkonu raptorů stačí jen malý pšouk výkonu a dosednutí na přistávací plochu bude jak v peřince.
Schálně si tohle zkuste v Kerbal Space Program - vím že to není exaktní simulátor ale je to to nejbližší co se dá laicky použít a se správnýma addonama je to hodně blízko realite. Tenhle typ přistání se dá realizovat poměrně snadno - díky padáku stačí velmi zanedbatelné množství paliva pro velmi hladké přistání.
Nápad je to dobrý, ale nedokážu si představit, že by se ho momentálně někdo odvážil Elonovi navrhnout. Problémů s padáky mají i tak až nad hlavu.
Krom toho... potřebuješ stejně udělat reentry burn (přibrzdit před vstupem do atmosféry), boostback burn (pokud se chceš vrátit zpět na místo startu a ne na loď) a pak ještě stejně musíš dobrzdit těsně před přistáním... to vše stejně musíš motorama (první 2 se dělají nad atmosf, kde padáky nefungují)
Tohle řešili asi tisíckrát. Naposledy to vysvětlovali u crew dragona.
1) Odpovídající padáky jsou těžké - takže zas tolik váhy neušetříš.
2) Padáky jsou složité (a hyper / super sonické zvlášť) - a znamenají přidání zařízení, které tam jinak mít nemusíš.
3) znovupoužitelnost - padáky jsou náročné na údržbu. Kontrola / výměna, přebalení ... to vše bys musel udělat "navíc" oproti kontrolám motorů a spol (které stejně musíš udělat) a oni se snaží o co nejmenší náročnost mezi lety (ideálně natankovat a letět znovu)...
Taková kombinace by se nedala přesně řídit, jinak to někoho již napadlo, vizte sojuz
Myslím že malé vysokorychlostní padáky by se dali řídit velmi dobře - přecejen schopný parašutysta s klasickým padákem je schopen přistát na stejně velké ploše jako přistávají falcony takže by to jít mělo, úspora paliva by byla opravdu obrovská - je rozdíl pomocí trysek snižovat rychlost z např 50m/s nebo z třeba 3 machů - velký padák nebo nějaký velký komplet by už byl určitě neřiditelný - ale spíše mi šlo o malý brzdný padák - něco jako airodynamickou brzdu která sníží rychlost o 90% a zbytek pak uřídí a ubrzdí motory.
a preco by uz pri 3 machoch mal zacat brzdit motorom? trenim o atmosferu sa da ubrzdit na podstatne nizsiu rychlost
brzdenim o atmosferu dokazes znizit rychlost na niekolko sto km/h
I pokud by to šlo, nesnížilo by to bezpečnost? Padák by byla krytická součást která by mohla selhat a pokud by byly potřeba na přistání motory, vždy by byly potřeba funkční oba systémy, protože by se při přistání nepočítalo s tím že by měli dost paliva na přistání bez padáku.
Osobně mi přišlo od začátku divné na druhý stupeň cpát atmosférické motory - ale asi to mají spočítané že se to vyplatí, při přistání stačí atmo motory s menším výkonem protože se přistává s podstatně menší hmotností, pro vzlet zase jde o to že starship je až druhý stupeň takže k zážehu dojde až někde ve stratosféře kde je vliv atmosféry na motor asi zanedbatelný proti vlivu na hladině moře. Na Marsu i na měsíci kde nebude k dispozici spodní stupeň nosiče je stejně vakuová varianta lepší volba. Takže buď dát všechny vakuové nebo jak teď psal Elon jejich kombinaci pro co nejlepší poměr výkonu/kg paliva.
Jasně že se musí stačit přistávat na atmosférické motory zažehnout vak. motor v atmosféře není dobrý nápad. Navíc se celou tobu počítalo s kombinací vak.+atmos. motory pro 2. stupeň. Musk jenom jednou řekl, že první verze budou mít jenom jeden druh motoru kvůli rychlejšímu vývoji a ušetření financí. Tím se právě srazila odhadovaná nosnost na 100t.
Za mesiac je prezentacia a on zas vsetko vykeca dopredu, stejne jak #dearmoon 😆
Na prezentaci si určitě nechává info o chlazení tepelného štítu. To je teď asi nejdůležitější část lodi.
Snad dufajme. Este ostava dost casu na tweetovanie :)
Souhlasim s Tebou tomasi. Tepelny stit celeho projektu SHSS muze byt jeho nejvetsim trumfem, ale take achilovou patou. Osobne mam pocit, ze spolehlive (a levne) designovani noveho tepelneho stitu bude naprosto stezejni pro realizaci celeho projektu. Chci moc verit, ze se to nakonec podari. Pokud ano, za 10 let to zasadnim zpusobem zmeni dodavadni charakter kosmickych letu. Takze SX drzim palec...
Už sa teším na video od @EverydayAstronaut o tých raptoroch. Vraj to bude prakticky dokumentárny film o dĺžke vyše 45 minút! 😮 ....vyrobiť titulky mi určite zaberie celý deň (vyše 9h roboty), ale zaberám si to! 😀 😁
Dozvieme sa aj niečo nové, alebo sa EA chystá spraviť len zhrnutie známych informácii?
Pravděpodobně půjde jen o shrnutí známých informací, ale i tak to jistě bude velice zajímavé.
Bude mít kombinace vakuových a atmosferických motorů pozitivní vliv i na vynášený náklad na Marsu ? S přihlédnutím k cca 100x nižšímu tlaku. Přijde mi, že kombinací motorů přijdeme o sen jednostupňové rakety na zemi ale možná to bylo reálné jen s uhlíkovou konstrukcí i když chápu že ocel nabídne mnohem snažíš a vyšší znovupoužitelnost :-)
Mars je hlavně daleko, myslím časově ve srovnání s tím jak Elon mění plány, takže kdoví, jak to bude. Možná že ani dvě lodě nebudou stejné a budou plnit různé mise a pořád se budou vyvíjet.
Lodě musí bejt stejné. Pokuď bude upravovat lodě "za pochodu" tak nezíská certifikace nutné pro vládní zakázky. Uprava konstrukce bude postupná jako F9, ale mezi změnou verzí můžou uplynout i roky.
Otázka je, jestli když bude chtít SpaceX poslat raketu na Mars, jestli musí být certifikovaná.... Certifikované pro NASA mohou být standardní verze pro obežnou dráhu země, další úpravy může dělat za pochodu a posílat na svoje náklady dále do vesmíru (měsíc, mars)... Samozřejmě je otázka, jak moc to bude nákladné, na druhou stranu se bavíme o tom, že jenom pro Starlink, bude potřebovat desítky či stovky startů, takže pár startů navíc za svoje ho už asi nezrujnuje...
Mars je desítky let daleko.Navíc spacex nebude mít na Měsíci či Marsu co dělat. Musí tam letět s partnery(NASA atd.) sx bude jenom dopravce na místo pro vědecké výpravy.
Pro interní mise nepotřbují certifikaci vlastně ani pro komerční zakázky(myslí). Musí ale začít vynášet náklad pro platících zákazníky hlavně pro vládu(to vydělává nejvíc) a na to právě potřebují certifikaci. Taky potřebují certifikaci pro lety s posádkou/turisty. Vynášením Starlinku budou jenom prodělávat na nákladech za start navíc ten ještě nějakou dobu nebude generovat zisk. Musk taky jednou řekl, že firma neutáhne dlouhodobě provoz SHS spolu s F9 a FH. Takže musí získat povoloní pro vladní zakázky a falcony vyřatid co nejdřív.
Tak musk rekl ze pokud se nikdo nenajde tak nebudou delat jen dopravce ale sami se aktivne zapoji do dalsiho vyvoje potrebne techniky.
S tou certifikaci to lze vyresit i jinak. Jednoduse necham certifikovat neco co budu pouzivat tam kde je to vyzadovano. A dal si pojedu svuj vyvoj necertifikovane varianty. Ted se nabizi otazka zda to nezkomplikuje vyrobu, toho se nebojim, protoze i sam musk rekl ze nikdy nevyrobili stejny F9 dvakrat
Starlink sice vydelavat nebude, ale pro zacatek maji nejnizsi mozne naklady oproti konkurenci takze to ma potencial.
Ano, přidání vakuových motorů bude mít pozitivní vliv na nosnost bez ohledu na cíl.
Myslím, že v dotazu nejde o cíl, ale o start ...
Ale odpověď je více méně stejná - podmínky na Marsu vyhovují více vakuovým motorům než atmosférickým, takže by se jim mělo startovat o něco lépe.
(Jinak Chello: co se týče SSTO - u starshipu - k tomu Musk řekl, že by toho sice byla schopna, ale pouze - prázdná, bez znovupoužitelnosti a bez tepelného štítu).
Aha, já to přečetl jako "vynášení nákladu na Mars". Tak to se omlouvám. Každopádně máte pravdu.