Základna na Marsu je hrozný nápad, ale přesto bychom ji měli postavit

Dlouhodobým cílem SpaceX, s kterým byla společnost založena, je zlevnit vesmírnou dopravu natolik, že to umožní stavbu trvalých základen na Měsíci a Marsu. SpaceX hodlá přispět především tak, že zajistí dopravu nákladu a lidí pomocí chystané rakety Super Heavy Starship. To je však jen jeden díl velké skládačky, kterou kolonie na Marsu představuje.

Nové video ze známého naučného kanálu Kurzgesagt vysvětluje, jaké překážky čekají budoucí základnu na Rudé planetě – od výroby energie přes pěstování rostlin až po všudypřítomnou radiaci a prach – a jestli to celé vlastně stojí za námahu. Video je však optimistické a dochází k závěru, že i když bude kolonizace Marsu náročná, drahá a nebezpečná, lidstvo by o ni mělo usilovat, protože to ve výsledku bude přínosné. Video už má přímo na YouTube české titulky.

Titulky si můžete zapnout tlačítkem CC (jazyk si případně změňte v nastavení)




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
51 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Zdeněk

Pěkný.

Technomagg

Když člověk vidí to video tak mu přijde že logičtější krok by bylo napřed vytvořit soběstačnou kolonii na měsíci – je dost blízko na pravidelné zásobování, radiace proti marsu také výrazně menší, je dobře zmapovaný, led se tam taky našel a co se základny pro cesty po sluneční soustavě týká tak nižší gravitace měsíce je vhodnější pro meziplanetární mise.
Ale mars má hold teď velké PR takže bude spíše první mars, což je trošku škoda, raději bych viděl základnu a města na měsíci než na Marsu jako první, Mars až po měsíci co budeme mít lepší infrastrukturu a víc zkušeností s cestami vesmírem.

Petr Bilek

Radiace na Mesici mensi nez na Marsu?

Technomagg

Možná se pletu ale pro měsíc mluví minimálně tři věci – 1. je ještě natolik blízko země že EM štít země ho částečně chrání. 2. Tunely na měsíci a jeho jeskynní systémy které jsou již dnes zmapované nabízí ohromné prostory které jsou chráněny před radiací – na marsu jsou sice také nějaké takové prostory ale zdaleka ne tak velké. 3. Solární energie na měsíci bude 100% spolehlivá – energie narozdíl od marsu bude na měsíci velice levná a snadno dosažitelná

Jan Jančura

O tom, že by radiační štít Země chránil Měsíc dost pochybuji. S tou solární energií to nebude tak divoké, podle mne je tam 14 dnů den a 14 dnů noc. O těch tunelech nic nevím, zajímal by mne nějaký odkaz.
Ale i tak si myslím, že je logické postavit nejdřív vědeckou základnu na Měsíci.

Pavel Kralicek

https://www.iflscience.com/space/scientists-have-found-a-perfect-place-to-build-a-moon-base/amp.html z roku 2017…sokovaly me tenkrat ty giganticke rozmery jeskyne v porovnani s centrem Philadelphie…

Jan Jančura

Díky za odkaz, ale nejsem si jistý, nakolik je ta zpráva věrohodná. Ta velikost je opravdu šokující, tak velké lávové trubice na Zemi ani zdaleka nejsou. To musel být gigantické množství lávy, kde by se jí tolik na Měsíci vzalo? Asi je co zkoumat.

Tomáš

Ty tunely tam jsou a z toho se pak pátralo dál a zjistilo, že Měsíc je docela dost porézní… Přijde mi to laciné, když o tom víte kulový označit to jako nedůvěryhodné… Logika mača.

Radomir Vysocky

Dobry den pane Jancuro. Myslim, ze takove prostory na Mesici mohou skutecne exitovat. Mesic je prakticky stejne stary jako Zeme, a kdysi byl stejne geologicky aktivni. Tyto komplexy na Mesici budou velmi, velmi stare. Predpokladam, ze vznik a setrvani takovych prostor umoznila sestinova gravitace. Zeme je navic stale geologicky aktivni, takze neco tak velkeho u nas nema patrne tak dlouhe trvani. To je samozrejme jen predpoklad…

Jan Jančura

Já jsem nepsal, že ty lávové tunely neexistují, ale že jejich existence není věrohodně doložená. Ta zpráva vychází z dálkového průzkumu Měsíce z oběžné dráhy. U takových zpráv odborníci vždy připisují otazníky. Platí, že pokud to někdo neviděl „na vlastní oči“, tak to není 100% doložené. Já sám považuji existenci za pravděpodobnou, ale ne jistou. Na české Wikipedii není o těch lávových tunelech zmínka, uvedeno je pouze, že se na Měsíci vyskytovala sopečná činnost bez dalších podrobností.

Kotlopou

Bez ohledu na zbytek vašeho komentáře, českou Wikipedii bych ignoroval. Anglické se (celkem) věřit dá.

Radomir Vysocky

Lavove tunely a labyrinty na Mesici budou urcite, pane Jancuro. Neprime dukazy mame napriklad diky snimkum LRO: https://www.google.com/url?sa=t&source=web&rct=j&url=http://www.livingfuture.cz/clanek.php%3FarticleID%3D11093&ved=2ahUKEwi6kN7p5ergAhWPHxQKHUwfDdoQFjADegQIAhAB&usg=AOvVaw0LzdBj_JX8UW-WqFpH1V9c
Jak ale chapu Vas prispevek, pochybujete spise o udavanych velikostech a rozsahu podzemnich prostor. Je to skutecne jen odhad, patrne na zaklade radaroveho mereni… A prime a presne potvrzeni zatim nemame. Jak jsem ale uvedl vyse, ja bych tomu klidne veril…

Jan Jančura

Na anglické wikipedii jsem našel odkazy na sopky na Měsíci – viz např. ZDE, ZDE, a ZDE. Ale u nich se píše, že ty otvory jsou spíš malé magmatické studny. Tak jsem dříve psal, jsou to všechno nepřímá svědectví, která je možné vysvětlit různými způsoby.

Roman

Měsic se vyplati už z jednoho dobreho duvodu a to je velmi vzacny izotop Helia3 kam ho po miliardy let ukladal slunečni vitr. Je 125x dražši než zlato a měsični regolit ho obsahuje ve slušnem množstvy. Až lide zvladnou jadernou fuzy dokaže 25 t Helia3 zasobovat energii USA a EU po dobu jednoho roku.

Ondřej Dujka

Až lidé zvládnou jadernou fúzi tak půjde o reaktory D-T nebo D-D. Počet reaktorů na He3 ve výstavbě nebo plánovaných = nula.

Technomagg

Hlavně i z hlediska logistiky převozu lidí – ono zamyslel jste se někdo co znamená převést třeba jen 20 lidí na Mars ? to není jen je naložit a vyletět, zároveň musíte vzít dost potravin na minimálně 2-3 roky (cesta tam, pobyt na místě a cesta zpět) protože ze začátku tam určitě ty lidi zůstat nebudou moct.
Spočítejte si kolik potravin potřebuje jeden člověk na 3 roky – ono se ta hmotnost nákladu hodně zvedne, počítám že vodu budou recyklovat, ale to není nikdy 100% takže i tak bude třeba počítat minimálně s 500L vody na osobu – to je 10 tun jen vody a to počítám že ji budou snad moct na marsu doplnit. Potraviny pokud budu hodně při zemi s odhadem tak minimálně 2000kg zásob na osobu – a to se mi zdá stále dost málo, spíše 3T na osobu. to je cca 70 tun jen vody a potravin, plus živá váha 20 lidí a jejich osobní věci – to bude dejme tomu 2-3T, a kde je vědecké vybavení, vybavení pro stavbu základny apod. z nosnosti SHS na tohle co zbude je ubohých 30T pokud budu počítat nostnost na mars těch avizovaných 100T. A to v těch 30T bude muset být aparatura na rafinaci metanu na místě – ta bude vážit určitě hodně, a pochybuji že si risknout letět bez záložní kdyby se jim zrovna na tomhle něco posralo.
Měsíc by měl tu výhodu že nemusíte tahat tolik zásob protože ze zěmě to trvá max týden dle oběžných drah a efektivity cesty, věřím že než se vyrazí na mars tak se vše testne alespoň na malé základně na měsíci – tam je přecejen možnost záchrany lidí v případě selhání výrazně větší.

Jan Jančura

NASA počítá ze spotřebou na osobu a den vodu 2,3 kg, jídlo 1,7 kg, oblečení a hygiena 0,93 kg, spotřební materiály pro udržení života 0,2 kg, celkem 5,13 kg.
Samozřejmě minimálně to musí mít pro let tam, který teoreticky má trvat 90 dnů. Je možné, že věci pro pobyt na Marsu a cestu zpět a další nutné vybavení pro pobyt na Mars budou dopraveny zvláštními raketami. V každém případě to vše budou muset vše cestující uhradit – takže nejen letenka tam i zpět, ale všechny náklady na pobyt. Pak je tu ještě jiná otázka – nikdo tam nepoletí dřív, než bude mít jistotu, že ten náklad pro pobyt a cestu zpět je v pořádku a palivo pro zpáteční cestu je připravené na Marsu. A to bude velmi obtížné z důvodů nebeské mechaniky zjistit (kromě paliva, vody, kyslíku apod.). Muselo by se to dopravit o jeden vhodnou konjunkci planet dříve, tedy cca o 2 roky. Teprve jak dostanou z Marsu signál, že zásoby jsou OK, tak budou moci vyletět, ale pak se budou celou cestu obávat, aby se za dobu letu něco na Marsu nepokazilo. No bude to horor.

Jan Jančura

Je možné, ale ne jisté, že první lety SHS zakoupí NASA, pokud na to bude mít. Ale to není přece vize Maska na kolonizaci Marsu – ta předpokládá lety velkých skupin lidí a budování velké kolonizační základny, kde na ty letenky stejně musí dojít?
Ale zajímavá je první lidská výprava na Mars v režii SpaceX. Tam poletí skupina odborníků, kteří tam budou muset vybudovat elektrárnu a továrnu na výrobu paliva (nikde jsem se nedočetl, odkud získají vodík pro výrobu metanu). Vše z neotestovaného materiálu za pomocí neotestovaných strojů, které tam budou dopraveny o 2 roky dříve 2 nákladními raketami. Bydlet budou na své raketě, zásoby čerpat ze své rakety a těch nákladních. Pokud se ji tu továrnu nepodaří vybudovat a zprovoznit, tak neodletí, poněvadž tam žádné jiné zásoby paliva asi nebudou. A i odletět nebudou moci, kdy chtějí, pro odlet z Marsu taky platí nějaká odletová okna.

Radomir Vysocky

Pane Jancuro, pro vyrobu metanu na Marsu je mozne pouzit CO2 z atmosfery, k separaci uhliku. Dale je potreba voda. Z ni lze ziskat vodik. Kyslik po separaci z vody pro dychani a jako okyslicovadlo pro motory. Akorat nevim, kde na Marsu ziskat dusik, myslim, ze ho na Marsu ve srovnani se Zemi moc neni.

Jan Jančura

Ty údaje znám z wikipedie, přesto díky. V tom dokumentu je také uvedeno, že atmosféra na Marsu obsahuje 2% dusíku, ten by šel získat při těžbě CO2 z atmosféry.
Já jsem se spíš tázal, zda někde blíže SpaceX nespecifikovalo, odkud chce získat vodu pro výrobu vodíku. Z výše uvedeného zdroje je zřejmé, že atmosféra obsahuje nějaké desetiny procenta vody. Voda je asi také v podobě ledu na pólech, pak v podobě vody či ledu pod povrchem Marsu. Ve všech případech bude velmi obtížné v podmínkách Marsu vodu získat. Samozřejmě to bude zejména energeticky náročné a spolu energetickou náročností získání vodíku z vody to bude vyžadovat vydatný energetický zdroj. Dle vyjádření nějakého odborníka ze SpaceX nebudou na to stačit fotovoltaické panely, bude nutný jaderný reaktor o výkonu 1 MW, který musí být přizpůsobený podmínkám Marsu. Prý jej SpaceX vyvíjí ve spolupráci s NASA. Takže jsem zvědavý, pro co se SpaceX rozhodne, jak to bude zkoušet a pak dopraví a smontuje na Marsu a bude to tam vše trvale provozovat.

Radomir Vysocky

Mate samozrejme pravdu. Voda na M. existuje, ale bude treba nalezt spravnou lokalitu, a jeji zpracovani bude skutecne vyzva. Hodne me bude zajimat ten vyvoj megawatoveho reaktoru, to jsem nevedel. Projekt Kilopower je fajn, ale vykon neni zavratny, zatím supluje (nebo doplnuje) fotovoltaiku. Pro zrizeni a provozovani polosobestacne zakladny na Marsu bude silny a spolehlivy zdroj energie naprosto stezejni. Neco takoveho by siklo i pro dalsi postup v projektu VASIMR…

Robert

Zalezi v akej polohe Mesiac voci Zeme a Slnku je. Cize niekedy ho Zem chrani (je ako keby v ochrannom chvoste) a niekedy nie.

MilAN

Neměli bychom se alespoň pokusně o něco málo pokusit na Zemi? Pokud vím, projekt Biosféra se zrovna moc nepovedl a nejsme schopni ani na Zemi udržet fungující systém . A to v takřka ideálních podmínkách : optimální teplota, ochrana před radiací…

peter

to je priliz jednoduche
vizionari sa nezaoberaju takymito postupnymi krokmi, vizionari robia obrovske skoky a cim vacsie tym vacsi vizionar 🙂

ale inak mas pravdu a ak niekto realne hovori, ze chce na marse budovat sebestacnu koloniu tak by to mal dokazat najprv na zemi a to za pouzitia len tych zdrojov ktore na marse uz dokazene boli a s tym, ze dopravovat material na stavbu tej pokusnej kolonie bude len v takych mnozstvach v akych je dnes resp. v kratkej dobe asi budu moznosti rakiet a lodi.

Vencour

Šťastní jsou ti, kdo prožívají velké časy. Kdo mají tu šanci doufat, čekat, přispívat k něčemu, co lidem připomene, že svět je velký a člověk malý. Kdo může jako dítě hledat nové světy a poznávat co ještě neviděl.

Ve Star Treku Zefram Cochrane pomohl sjednotit lidi a nasměrovat místo proti sobě někam do Vesmíru. Tady se o to snaží Elon 🙂

Jan Jančura

My neprožíváme velké časy? Na oběžné dráze máme velkou výzkumnou stanici, naše sondy přistály na kometách, asteroidech, na Měsíci, Venuši, Marsu, Titanu apod. Kolem Země obíhají stovky vědeckých a komerčních družic, máme dalekohledy v kosmu, přijímáme TV přes vesmírné satelity, máme GPS z vesmíru, komunikujeme přes vesmír apod. To je málo? V blízké budoucnosti budeme mít kosmickou stanici u Měsíce, a později znovu přistání na Měsíci. Aby ten Muskův velkolepý sen na kolonizaci Marsu neskončil ještě hůře než celé Apollo, prostě „Velké skoky“ jsou nereálné (viz velký sen Maa na „Velký skok“). Chápal bych jeho sen vybudovat vědeckou stanici na Marsu, ale proč zrovna kolonizaci?

Jan Tichavský

ISS a komunikační družice už jsou standard, to už nikoho moc nepřekvapí, stejně jako navigační systémy které tu jsou několik desetiletí. Novinky které poutají pozornost jsou přistávání raket na zem, vynesení člověka do vesmíru v americké družici, i ten Falcon Heavy s Teslou jako originálním nákladem. Další pak bude oblet Měsíce #dearmoon a zanedlouho potom konečně mise na Mars. Po Měsící se lidi prošli před 50 lety, což znamená že už máme pomalu dvě generace které to nezažily a dál než nějakých pár set kilometrů od Země jsme se od té doby nedostali a to je sakra málo!

Kolonizace Marsu je konečný cíl, stejně jako u Tesly je cíl přejít kompletně z fosilních faliv na elektřinu a čisté zdroje, nejen nadvládu elektromobilů Tesla. Holt Musk jako jeden z mála má opravdu dlouhodobé cíle a ne jen jak co nejlépe uspokojit akcionáře do pár let. Základní kámen pro Mars je právě ta základna, konkrétně továrna na palivo (metan, kyslík), která umožní obousměrné lety a další růst té základny. Postupně se bude vyrábět víc než jen palivo až si začnou marťani stavět obydlí z lokálního materiálu a nakonec budou úplně soběstační. A proč tam vůbec jezdit bydlet kromě průzkumu planety? To bych se stejně tak mohl ptát proč se lidi rozhodli přestěhovat a bydlet na taková nehostiná místa naší planety jako je Grónsko, Aljaška, Svalbard anebo Tristan da Cunha.

Jan Jančura

To jsou jen takové obvyklé fráze. Napište mi jeden konkrétní důvod, proč by měli lidé kolonizovat zrovna Mars. Fráze, že pro bezpečnost lidstva by měli lidé osídlit vesmír, neberu. Hlavním důvodem je ekonomika, pokud nebude kolonie ekonomicky za cca 10 let soběstačná, tak do toho nikdo nepůjde. Právě ta ekonomika zavinila, že po Apollu lidé znovu na Měsíc či jinam, neletěli. Žádná vláda ani soukromník nemůže dlouhodobě podporovat tak nákladný a ztrátový podnik. Jak jsem psal již dříve je zapotřebí dlouhodobý průzkum planet, jejich měsíců a asteroidů a z něho teprve vyplyne jak a kdy lidé osídlí vesmír.

havran

K tomu Marsu a Tesle. Elon v minulosti v suvislosti s elektromobilitou a Marsom pouzival krasne slovicko “sustainable” (udrzatelny), uz ho nepouziva. Moja teoria je, ze si uvedomil, ze Tesla nie je pre kazdeho (je draha) a nie je do kazdeho podnebneho pasma (tie baterie pri -20 vela nevydrzia). Co sa tyka dopravy nakladu do vesmiru, operoval so zlacnenim dopravy o dva rady, co by bolo uzasne. Zatial, F9/FH nepriniesli ani radove zlacnenie 🙁 Preto velmi drzim palce MCT.
S mnoziacimi sa studiami o nevhodnosti a nemoznosti teraformovat Mars (dufam, ze len sucasnou technikou a vedomostami) sa aj vizia udrzatelnej kolonie na Marse, trochu rozplyva. Video by si mal kazdy fanusik kozmonautiky pozriet, lebo krasne popisuje ake problemy nas cakaju. Pekny den vsetkym.

David

Největší obavy mám upřímně z chloristanů v půdě. Těm co přistáli na měsíci dělal velký problém prach. Zničil vybavení, dostal se do plic a přichytil se ke všemu. Prach na Marsu sice není tak abrazivní ale je plný těch toxických solí. Na druhou stranu pokud se bavíme o možnosti terraformace, je to obrovské množství kyslíku zachyceného v půdě který by po uvolnění společně s CO2 z polárních čepiček vytvořil solidní základ pro novou atmosféru.

Martin B

Bez magnetosféry ti to je docela k ničemu, protože atmosféra bude odfouknutá stejně jako tomu bylo u původní atmosféry Marsu v době kdy tam byla voda. První nějak musíme vytvořit ochranu před solárním větrem než začneme vytvářet atmosféru.

david

Opravdu? Tak to mi vysvětli jak to že Venuše ačkoliv je mnohem blíže ke Slunci má nejhustší atmosféru v naší soustavě a to i bez magnetického pole, stejně tak Titan který má navíc ještě menší gravitaci. Nebo Ganymedes který magnetické pole má ale po atmosféře ani stopy. Je to proto že z krátkodobého hlediska, v řádech milionů let není magnetické pole pro udržení atmosféry důležité. “odfouknutí” té atmosféry je věc která trvá desítky, možná i stovky milionů let a to už nás nemusí zajímat. Magnetosféra je pro nás důležitá jen kvůli ochraně před radiací a slunečními erupcemi.

František

Tak já jsem velký fanda pokroku, technologií, výzkumu vesmíru … ale nějak tu praktickou stránku kolonie na Marsu nevidím (tedy samozřejmě kromě pozemského využití technologií, které eventuálně budou vyvinuty pro tyto mise).

Jan Jančura

Mám podobný názor. Nejdřív důkladný robotický průzkum, pak na případném zajímavém místě výstavba vědecké výzkumné základny a její dlouhodobé provozování. Kolonizace Marsu bez tohoto důkladného průzkumu a získání dlouhodobých zkušeností s pobytem lidí na Marsu je naprostý nesmysl. Viz Antarktida – ta se zkoumá 100 let a žádná kolonizace – při tom jsou tam životní podmínky mnohonásobně lepší než na Marsu (voda, vzduch, blízkost…). Vše nakonec může zásadně změnit objev života na Marsu.

Jan Tichavský

Antarktida se nekolonizuje protože kromě té hromady sněhu a ledu tam nic moc praktického není a to zajímavé se tam zkoumá prakticky po celý rok (v létě více). Ale určitý druh kolonie to je, mají tam postavenou dobře vybavenou základnu, zásoby dostávají letecky jednou za čas, takže skoro jak na Marsu. Nicméně třeba v Grónsku nebo na Svalbardu kolonie s civilním obyvatelstvem existuje a ta druhá je poměrně častým cílem turistů, což bude jednou i ten Mars 🙂

Mimo to i dnes je spousta lidí kteří by dobrovolně brali jednosměrnou jízdenku a letěli kamkoliv stavět novou základnu a nechat se zkoumat jaký je vliv okolního prostředí, ať už na Mars nebo na Měsíc nebo úplně jinam. Nějak se začít musí a pokud se bude úskostlivě dbát na 99% dožití do důchodové věku i v náročných misích do vesmíru tak se v tomhle století nikam nehneme a o je dost škoda. Před pár set lety se dobrodruhové plavili do neznámých končin s plným vědomím že se otamtud nemusí vrátit ba ani tam přežít a stejně se na cestu vydali. Oproti tomu my máme dnes Mars i Měsíc skvěle zmapované, už toho víme dost o jejich složení a lokálních podmínkách.

Roman

Jediny duvod proč se Antarktida nekolonizuje je ten, že je neutralni a nepatři žadnemu statu.Antarktický smluvní systém zmrazuje nároky států na území Antarktidy, zakazuje jakékoliv vojenské aktivity a také například zakazuje těžbu nerostných surovin (minimálně do roku 2048). K roku 2012 vzneslo územní nároky na Antarktidu 7 různých států, jejichž požadavky jsou díky Smlouvě o Antarktidě pozastaveny. Jakakoliv kolonizace by byla porušenim teto smlouvy. Jedine co zde muže byt postaveno jsou vyzkumne stanice. Antarktida je velice bohata na nerostne suroviny obzvlašt na ropu.

Jan Jančura

Máte pravdu, ale podobná ustanovení, pokud se nemýlím, platí i pro vesmír.

Jakub

Taky myslim vyzkum by se mohl dělat z obježné drahy při dnešni robotizaci a vr prakticky žadne spožďeni signálů.

Roman

Robotizace je nesmirně pomala. Sonda InSight potřebovala několik hodin jenom na to aby srovnala kabel do roviny. Na co robot potřebuje několik hodin to člověk zvladne za par sekund. Roboti neumi myslet a řešit problemy.

havran

Prakticka kolonizacia Marsu je zachovat ludsku populaciu.Cim viac sa ludstvo rozlezie mimo Zem, tym vacsia pravdepodobnost jeho zachovania existuje.
Minoritne by som uvazoval vedecke, socialne, technologicke a ine napredovanie.

Lusyen

Viem, že na tomto fóre sa preberajú skôr technické stránky jednotlivých misií a tém no mňa na kolonizovaní Marsu aj tak najviac fascinuje ten pohľad ako na novú úplne novú civilizáciu. Marťania budú proste iní. A to nehovorím len o tom, aký vplyv budú mať tamné podmienky na ich telá, ale aj ich sebauvedomenie si samých seba. Budú mať vlastnú identitu, vlastné dejiny, vlastný politický systém. Stačí si pozrieť len USA ako vnímajú sami seba a to je nič v porovnaní s novou civilizáciou na úplne novej planéte. ďalšia téma ktorá ma fascinuje je fiktívna situácia, keby kvôli nejakej udalosti sebestačná kolónia na Marse a Zem prerušili kontakt na pár storočí. Ako by sa tá spoločnosť uberala, kam by dospela a podobne. Ak by sa povedzme kvôli veľkej vojne na Zemi ľudia na tisíc rokov nezaoberali marsom ale vlastnou existenciou a po čase by možno Marťanská kolónia bola len v našich mýtoch. A po tisíc rokoch by tam pristáli naše nové spirit a oportunity a považovali by sme civilizáciu, ktorú tam nájdeme na našu? Ako by sme ich vnímali? Prepáčte ak som sa priveľmi zasníval, ale ak je reč o kolónií na Marse tak som v predstavách trošku uletel pri popíjaní poobednej kávičky.

Lusyen

Nevraviac o tom, že príbehy o začiatkoch kolonizácie sa stanú súčasťou ich dejín možno mýtov a legiend a prvý osadníci a ich hlavný predstavitelia budú hrdinami ich legiend a mýtov.

Premek

Jo, proč se nezasnít a nezkusit si sci-fi představit jako možnou realitu. Je to fascinující 🙂

Vidurius

Budou mít bez pochyby i vlastní náboženství a možná budou uctívat Elona jako Proroka. Mám rozepsanou sci-fi povídku, kde marťani vyslali loď pro Teslu se Starmanem, aby ji umístili jako relikvii do svého nově postaveného chrámu Elona Vykupitele. 🙂

Jan Jančura

Pro jedny prorok, pro druhé satan, tak to ve světe chodí.

Lusyen

A možno bude pre nich anti hrdina, ktorý ich priviedol na nehostinnú planétu “z rajskej pozemskej zeleno-modrej záhrady”, Podstatné bude ako o ňom budú písať marťanské médiá a nasmerujú verejnú mienku

Lusyen

Mimochodom s tou poviedkou výborný nápad. Aj keď som fanúšikom elona a spacex mohol by som zase pre zmenu napísať poviedku o tom, ako elona o stáročia neskôr marťania považujú za zloducha ktorý ich odsúdil na živorenie na nehostinnej planéte (návrat na zem finančne možný len pre najmajetnejších Marťanov) a príde samozvaný vodca, ktorý sa pokúsi viesť svoj národ naspäť do Zeme zasľúbenej.

Jan Jančura

Pro sci-fi zajímavý nápad, ve skutečnosti po dlouhodobém pobytu na Marsu, popřípadě pro další generace kolonistů, nereálný. Neunesli by 2,5 větší přitažlivost, budou mít imunitní systém apod. Budou to pro nás skuteční mimozemšťané.

Lusyen

veď práve v tom je pointa príbehu, že ten samozvaný vodca bude mať firmu na exoskelety, bez ktorých by marťania na Zemi veľa nenabehali a nápad s presunutím na Zem je len jeho podlý ťah ako zvýšiť predaj