Dwight z Kanclu unesl Elona Muska a vyzpovídal ho o kolonizaci Marsu
Videa, která na ElonX překládáme, obvykle bývají velmi informativní a vážná. Tentokrát si od faktů a čísel trochu odpočinete a místo toho se můžete zasmát u nevšedního rozhovoru s Elonem Muskem. Jedná se o epizodu webového pořadu Metaphysical Milkshake z roku 2013. Rozhovorem vás bude provázet herec Rainn Wilson, kterého můžete znát jako Dwighta Schruta z americké verze seriálu Kancl. Rozhovor se odehrává v kouzelné dodávce schopné cestovat kamkoli ve vesmíru. Nepřekvapivě proto přijde řeč na kolonizaci Marsu, což je Muskovo oblíbené téma a dlouhodobý cíl jeho firmy SpaceX. Velkou roli však v rozhovoru hraje také obyčejný kuřecí burger.
Překlad tentokrát zajistil Miroslav Tvrdoň a korekturu Jana Uhrinová a Petr Melechin.
V přehrávači si můžete přepínat mezi českým a slovenským jazykem.
Starší otitulkovaná videa o SpaceX najdete zde, další pak také v sekci Videa.
Podpořte projekt ElonX
- První lidi od roku 1972 dopraví na povrch Měsíce loď Starship od SpaceX v rámci zakázky pro NASA - 17. 4. 2021
- Elonovinky #161: Tunelový systém v Las Vegas bude otevřen veřejnosti v červnu - 14. 4. 2021
- Testování Raptorů pro orbitální starty Starship zrychluje, prototyp SN15 dostane vylepšenou verzi motoru - 12. 4. 2021
Vážně cool video. Musk se mi líbí čím dál více, takže mu dávám megalike 😀
Akorát jedna drobnost. Terraformace Marsu je nehorázný nesmysl. Jen pro představu. Co všechno vypouští skleníkové plyny? Jsou to stovky milionů automobilů, komínů domů a továren. Nesmíme taky zapomínat na živočišný původ. Tj. stovky milionů hospodářských zvířátek a taky na více než sedm miliard lidiček (nepředpoládám, že by někdo dobrovolně nosil špunt v zadku). A taky bohatou sopečnou činost a požáry lesních porostů. A tohle všechno se děje strašně dlouho a zvýšili jsme teplotu jen o pár stupňů. Čili, aby kolonie (i která by čítala miliony lidiček a s velmi bohatou idustriální základnou) by nedokázala ohřát Mars v celoglobálním měřítku (bude minimálně chybět sopečná činnost). Teď někdo namítne, že kdyby to trvalo milion let, tak by se zahřát Mars chtě nechtě musel. A já odpovím, nemusel! Páč má třetinovou gravitaci a Mars není schopen udržet skleníkové plyny. Prostě to, co kolonie Marsu vyprodukuje, odfičí do kosmu. Je třeba tedy přestat snít o kolonizaci Marsu? NE! Mars má i tak svoje kouzlo a popravdě, mám rád Mars takový jakým je. Lidé, zvířectvo a květena bude žít částečně v podzemí a částečně v přetlakových kupolích. Bude to nový svět, který bude pocházet ze Země, ale nebude žít životem jako na Zemi. A to je právě na tom nejvíce fascinující.
Teraformace Marsu je nesmysl? Ale kdeže. Doporučuju prvně o teraformaci něco načíst, než vyběhneš na Internet hlásat svoje laické názory… Začal bych třeba tady: https://startupsventurecapital.com/terraforming-mars-bb89a5ade6fc
ano je to nezmysel
na zemy nevieme ani zastavit rozsirovanie pusti a nieto ich zazelenat a to je problem ktory sa tyka stoviek milionov a mozno az miliard ludi a nejde to, lebo by to bolo finacne narocne a tu niekto bluzni o teraformovani celej planety? 🙂
ano teoreticky to mozne je, ale teoreticky je mozne cestovat aj v case a vieme, ze realne to mozne nieje 🙂
Peter, bud tak hodnej a precti si komentar (a clanek) na ktery reagujes jeste jednou, nahlas a aspon trikrat, treba se ti rozsviti.
precital a stale to iste
co mi uniklo? skus vysvetlit inymi slovami aby sa mi rozsvietilo, ze preco teraformacia marsu podla teba nieje nezmysel a ja myslim realnu teraformaciu ktoru je ludstvo schopne spravit povedzme v najblizsich sto rokoch a nie teoreticku teraformaciu to viem, ze je mozne ved ako inak by sme mohli zit na zemi 🙂
Hele, na ty roky bacha, za 100 let se může stát hrozně moc.
Mám dojem, že pod heslem terraformace se může skrývat jak metoda tak i cíl, výsledek. A stejně tak čekám, že 65% i 105% terraformace bude “použitelná”. Takže co se nepovede se pořeší jinak.
Věda jde sice exponeciálně nahoru, ale problém objemu zůstane stále aktuální. Jedna věc je přijít na to jak a druhá její samotná realizace. Terraformaci bych přirovnal k mezihvězdnému cestování lidí. Technicky hypoteticky možné je oboje, ale znamenalo by to jednak dořešit spoustu otevřených bodů (a to dost zásadních) a co jde podstatně hůře, i vynaložit nezměrné úsilí na realizaci. A na to 100 let rozhodně stačit nebude (to je bohužel skoro stoprocentně jisté). Osobně bych zůstal u toho, co zvládnout můžeme. A to postavit soběstačné kolonie na Marsu, Měsíci a v rámci Solárního systému vybudovat outposty daleko od Země. Jelikož jsem vesmírný fanoušek a optimista, tak si doufám tvrdit, že během jedné stovky let zvládnutelné je (opět jedině za velmi silného zájmu lidstva a velmi masivních investic).
za 100 rokov bude dobre ak bude aspon nejaka mala stala zakladna na marse 🙂
Nekaž mi moje snění …… 😉
Každopádně věci se konečně začínají hýbat pro kosmonautiku správným směrem (teda pokud si američané nezvolí nového Obamu, nebude světový konflikt nebo nová vleklá hospodářská krize). Zase tak velký snílek nejsem. Snad.
Ano, moje názory jsou laické. Protože mám technické vzdělání, nikoliv enviromentální. Všeobecně co se týče kosmonautiky, tak se jedná o dost odborné věci, čili diskuze pod články jsou laické. Do těch laických spadají i ty tvoje. To jenom na ujasněnou, komu se má rozsvítit (teď reguji na tvoji nemístnou poznámku k Peterovi).
Zpět k tématu.
Terraformigem se zabývalo a zabývá nespočet zvučných vědeckých jmen. Jedná se ale v drtivé většině o hypotetické scénáře bez reálného konceptu (od výbuchů jaderných bomb přes “výrobu” skleníkových plynů v továrnách). To, že se o tom mluví je jenom dobře, protože to jednak slouží k popularizaci vědy a jednak je to nový směr uvažování. Byť to považuji za slepou větev, tak v (dlouhodobé) budoucnosti může vést k pokroku v enviromentalistice (třeba k lepšímu pochopení počasí na Zemi). V dnešních dnech, ale podnikat větší kroky než jenom na hypotetické a papírové úrovni, je totální nesmysl a vyhazování peněz/zdrojů (rozhodně bych sám do něj neinvestoval ani pěťák).
Ono terrafomovat Mars není jednoduché. Bavíme se o obrovském objemu. V první řadě by byl problém s CO2. Kde ho vzít tak obrovské množství? A pak samozřejmě ho uvolnit do marsovské atmosféry. Krom toho, mít jakoukoliv atmosféru a mít dýchatelnou atmosféru, jsou dva diametrálně odlišné problémy. Navíc, jak jsem již podotkl, Mars navíc není schopen atmosféru udržet. Čili by složitý terraformovací proces musel pokračovat donekonečna. Něco takového udržet v celoplanetárním měřítku je extrémně náročné. A teď jedna perlička nakonec, která tě nejspíš překvapí. Mars nemá magnetosféru! A to je zásadní problém, protože plynný obal povrch Marsu neochrání. Záření je tak silné, že by jej ustál pouze pár druhů řas. Nikdy by lidé, zvířata a ani drtivá většina rostlin nemohla žít volně na povrchu bez krytu. Takže pro koho bys tedy vůbec Mars chtěl terraformovat? Z tohoto důvodu si myslím, že budoucí kolonie marťanů budou žít v podzemí a v habitatech i za sto tisíc let. Možná někdy lidstvo dospěje technicky na terraformaci cizích planet, ale Mars pro to není vhodným typem planety.
Terraformingem jsem se nikdy moc nezabýval, ale i tak bych rád pár informací přihodil.
Proč je potřeba víc CO2, než už tam je? V pozemské atmosféře je ho 0,04%, na Marsu 95%. Při, řekněme, setinovém tlaku by ho tam mělo být řádově srovnatelné množství, navíc další je na pólech v podobě suchého ledu. Řekl bych (ale nemám to čím podpořit), že hlavní problém je dostatečný tlak atmosféry a vůbec nějaký plyn, který může zpomalovat ztrátu tepla vyzařováním. K tomu ostatně, pokud vím, měl sloužit ten návrh na odpaření vody v polárních čepičkách jadernými výbuchy (nebo lépe srážkou s asteroidem nebo kometou, která by se tam navedla). Navíc vodní pára je daleko lepší skleníkový plyn. Takhle už by se dalo vytvořit prostředí celkem vhodné pro nějaké řasy, které pak můžou vesele začít produkovat kyslík (což by teda trvalo dlouho, ale dělo by se to jaksi samo). Čímž jsem sám sebe doběhl, protože CO2 je potřeba pro výrobu kyslíku rostlinami. Alternativně by se dal dělat elektrolýzou vody, ale tam pak skutečně je problém s množstvím a taky s přebývajícím vodíkem.
Mně osobně jako hlavní problém při výrobě plus mínus pozemské atmosféry přijde, kde vzít dusík. A to si teda neumím představit ani v hrubých obrysech. Na druhou stranu pro život je podstatný parciální tlak kyslíku, takže si nejsem jistý, jestli by vlastně byl problém se na kyslík vykašlat, pokud by bylo klima udržitelné při pětinovém tlaku.
Co se týče udržení atmosféry, tak tady je hlavní problém právě ta absence magnetického pole. Kvůli tomu může sluneční vítr strhávat plyny z horních vrstev atmosféry a odfoukávat do volného vesmíru. Tenhle proces je ale pomalý, takže kdyby se podařilo nějak rychle zahustit atmosféru, měla by se prý asi 100 000 let celkem dobře udržet. Což je spousta času na zkoumání tvorby umělého magnetického pole v planetárním měřítku. Ohledně radiace si vůbec nejsem jistý, jaké jsou podíly v ochranném vlivu atmosféry a magnetosféry. Rozhodně ovšem přinejmenším proti vysokoenergetickým částicím chrání atmosféra, protože magnetosférou klidně projdou. Nízkoenergetické částice na Zemi odstíní magnetosféra, ale celkem nepochybuju, že by to atmosféra zvládla taky, byť by to určitě nějak změnilo její dynamiku. Samozřejmě hustší atmosféra stíní lépe, čímž se obloukem vracím k tomu dusíku.
Díky všem, co dočetli až sem, snad to bylo podnětné.
Velmi zajímavá úvaha. Ale opět, bavíme se o terraformaci celé planety. Nejde jenom o to najít vhodné složení atmosféry, ale provedení její realizace. Postupné uvolňování a řízení je mmt nepřekonatelný problém pro minimálně následující století (spíše tisíciletí). Další otázkou je co to bude stát. Teď nemyslím peníze, ale způsob dosažení. Odpalovat jaderné bomby je naprosto šílené, stejně tak i navést asteroid na Mars. Nejenom technicky, ale tento postup by měl i neblahé vedlejší účinky. Mars by se mohl stát daleko méně obyvatelnější než je nyní.
Vynaložit úsilí na nejistou terraformaci (jejiž správnost bychom si ověřili až za 100tisíc let) je zbytečný hazard. Logické se jeví vynaložit prostředky a energii do stavby tunelů a chráněných přetlakových habitátů. To jisté je a můžeme začít stavět již relativně brzo.
Bohužel, co se týče vysokoenergetických částic,elektronů a protonů ze Slunce, tak před nimi atmosféra Zemi nechrání,ale magnetosféra. Je tomu přesně opačně než píšeš. Tvorba umělého magnetického pole v celoplanetárním měřítku je už čiré scifi na úrovni warpu. Je to dobré téma pro fantazírování a spekulování, ale není možné s ním kalkulovat. Dost pochybuji, že se někdo touto myšlenkou vůbec seriozně zabývá.
Omlouvám se za opožděnou odpověď, ale nějakou dobu sem nešlo přispívat.
Asteroid/kometa jsou momentálně jistě mimo naše možnosti. Ale ty atomovky jsou jediný relativně levný rozumně dostupný způsob zahuštění atmosféry, jaký mě napadá. Ovšem samozřejmě s sebou nesou problém s radioaktivitou. Každopádně pokud by se přistupovalo k podobně drastickým opatřením, tak by bylo lepší je udělat předtím, než se nějaká kolonie začne vůbec budovat.
Samozřejmě, že umělé magnetické pole v celoplanetárním měřítku je sci-fi. Ovšem vzhledem k tomu časovému měřítku, které jsem nadhodil (100 000 let), je to jedno. Pokud se lidstvo udrží tak dlouho na dvou planetách, tak není předpoklad pokračujícího technického vývoje nijak mimo mísu. A když se podívám na vývoj techniky za posledních 200 let, tak mě při představě 100 000 let nijak nevzrušuje, že je to teď sci-fi. Jen abychom vydrželi.
Ze slunce žádné skutečně vysokoenergetické částice nepřichází. Jde mi o https://en.wikipedia.org/wiki/Cosmic_ray a https://en.wikipedia.org/wiki/Ultra-high-energy_cosmic_ray Nerad bych se mýlil, ale myslím, že hlavní způsob jejich detekce je založený na hledání produktů jejich srážek s molekulami atmosféry. Z čehož nutně vyplývá, že v atmosféře zanikají za vzniku sprchy částic s nižší energií. Tedy atmosféra před nimi chrání. Částice s nižší energií, jako jsou ty ze Slunce, sesbírá skutečně magnetosféra. Ale při její absenci nevidím důvod, proč by ochrannou funkci nedokázala do určité míry převzít atmosféra i pro nízkoenergetické částice, když zvládne vysokoenergetické. Je to zajisté otázka míry, do jaké by to zvládala, což ovšem ze své pozice laika nejsem s to odhadnout a rád si poslechnu názor někoho poučenějšího.
Ještě tak úplně na okraj. Nějak jsem minul to přirovnání k warpu. To nesouhlasím, warp, nakolik vůbec můžeme posoudit, vyžaduje technologie, které nemáme zvládnuté ani v hrubých obrysech a které si neumíme ani přestavit. Na umělé magnetické pole potřebujete baterii a drát. Dál je to pak otázka míry (jakkoliv by to přineslo obrovské množství technologických překážek, pro začátek zdroj energie), ale v principu je to relativně jednoduché a nejsou třeba obrovské posuny v teoretické fyzice, aby se zjistilo, jestli to teoreticky vůbec jde. A to mi přijde v extrémně dlouhodobém horizontu, o němž mluvím, proveditelné. U warpu se teprve uvidí (a moc šancí mu bohužel nedávám).
Stopnout současné snahy o dosažení kolonie na Marsu a zahájit plán jaderného bombardování, je opravdu strašná představa.
Za prvé je si nutné uvědomit náš současný stav. Jsme schopni na Mars dostat sotva dvou tunový náklad. To je bod nula na kterém mmt stojíme. Vážně chceš uvažovat o terraformaci celé planety? Pokud neuvažujeme o dopravě, načasování a ani rozmístění náloží, tak by nestačili ani všechny vyrobené jaderné bomby (exploze všech bomb by nezvýšila teplotu ani o jeden stupeň). OK, stále to není úplně neřešitelný problém. Jaký by byl tedy cíl? Značně nejistý. Krom toho bychom zdevastovali Mars pro další osídlování/zkoumání. To by jisté bylo. Raději bychom se měli soustředit na co máme, čeho můžeme dosáhnout. Uvedu příklad, třeba takový vesmírný výtah. Ten by změnil úplně všechno. BFR by proti tomu bylo nic. Má tedy smysl BFR odpískat a věnovat se projektu vesmírného výtahu? Určitě nemá, protože BFR je současnost (deset let beru jako současnost), vesmírný výtah je budoucnost s velkým otazníkem.
Co se týče umělého magnetického pole, tak bude problémem za 100tisíc i za milion let. Nehledě na technologický pokrok, tak fyzikální zákony zůstanou stejné. Energii stále budeme muset pracně získávat (nebudeme ji vytvářet z ničeho, limity jsou jasně dané E=mc2) a umělá magnetosféra by ji spotřebovala enormní množství. Takové množství, že se prostě nevyplatí. Budoucí lidé by ji raději využili jinak, nějak užitečněji. Problém většiny lidí (mě nevyjímaje) je problém si představit obrovské vzdálenosti a objemy.
Ještě bych doplnil, že magnetosféra JE nepostradatelná pro život (myšleno ten náš, tak jak ho známe). Úvahy, že všechno řeší atmosféra nejsou správné. Proto terraformace Marsu postrádá jakýkoliv smysl. Budoucnost patří tunelům a odstíněným habitatům. Člověk si je schopný přizpůsobit do jisté míry prostředí na Zemi, ale ve vesmíru to bude právě člověk, kdo se bude muset přizpůsobovat a omezovat. Jiná cesta není a ani nikdy nebude. Start Trek je jenom film, kde se zmáčknutím jednoho tlačítka (a k tomu za pár hodin) změní nehostinná planeta v neobyvatelné zóně na novou Zemi. Takhle to ale fungovat nebude a ani nemůže (právě kvůli popírání fyzikálních zákonů).
Laikové jsme všichni. Kromě pár velmi hrubých (často nijak vědecky nepodložených) studií neexistuje nic hmatatelnějšího. Terraformace je po právu na samém okraji vědeckého zájmu.
myslím, že vytvoriť riasu pokrývajúcu povrch marsu, nemôže byť zas tak veľký problém…už predsa dokážeme vytvárať rastliny, ktoré sa v prírode nevyskytujú
Začíná se ti Musk líbit? Pak si o nem precti knihu at víš jaký dokáže být hajzl, a o te teraformaci by jsi toho mel hodně nastudovat…
Co máte přesně na mysli, jakou událost, fakt nebo co?
Myslíte to od Ashlee Vance?
Ano, o Muskovi pracovní kázni jsem již slyšel hodně. A nejspíš je to i pravda. Nicméně on nikoho nedrží násilím. Všichni pro něho pracují ze své svobodné vůle. Jen pro info, SpaceX je jedním z nejžádanějších zaměstnavatelů. Mají desítky tisíc žádostí zájemců o práci.
Co se týče terrafomace, tak ta se píše z dvěma RR (od slova Terra – Země). To jenom když už chceš poučovat. K nastudování toho moc zatím není a scifi neberu jako relevatní zdroj infomací. To je hlavně zábava.
Podle Wikipedie je možná i “teraformace”.
To byla spiš komedie, ale i tak máme zase kus Elona. A toho milujeme všichni. 😉
Pěkné video, dík.
Nelze brát vše doslova. Proto se nepozastavuji nad termínem terraformace. Cílem je mít obyvatelnou další planetu. Na základě našich znalostí a zkušeností. Uvidíme, zde se bude žít pod povrchem, pod nějakou střechou nebo pod širou oblohou.
Jak pozoruju spotřební průmysl okolo sebe na Zemi, odpadky, obaly a tak, tak jsem zvědavý, jak si s tímhle na Marsu poradí.
Všichni jsou paf z lidí na Marsu a ještě jsem neviděl probírat téma “jak se tam bude vládnout, rozhodovat, hlasovat”. Když už se do něčeho řítím, měl bych být připravený. Bude to další stát USA? Nezávislé území? U Měsíce to bude “základna státu X” nebo “mezinárodní základna”.
Jsem zvědavý, na koho / co se budou na Marsu odkazovat, na koho vzpomínat ze Země, až se rozrostou.
Ono nemusíš probírat konkrétní planetu. Zde je podle mě fantazie naprosto bezbřehá. Stačí zmínit kupříkladu Ocelové jeskyně I. Asimova, R. A. Heinleina – Měsíc je drsná milenka, Dvojník, Kočka která prochází zdí. TO jsou jen ty, které okamžitě napadly mě. Jedna věc je podle mě jistá, minimálně vznik a první roky kolonie budou řízeny 100% Zemí a co bude potom? Kdo ví.
Na koho budou odkazovat? Na D.D. Harimana :-D, pardon, na E.M. 🙂
Já to spíš myslel tak, že “co je to to, co nás žene dál, co nás spojuje, na co z naší Matičky Země jsme hrdí”?
Ve smyslu nemam rád Francouze, že jsou “divní”, ale celý svět jim vděčí za “volnost, rovnost, bratrství”.
A u Měsíce a Heinleina to bylo tak, že Měsíc byl částí Země. Což asi Mars nebude. Nebo nebude dlouho.
Jedny drby říkají, že SSSR nám po listopadu nevrátil Zakarpatskou Ukrajinu proto, že se Slováci nechtěli dělit o hlasovací právo v ČSSR. Nechtěli mít třetinu hlasů místo poloviny. Mars je (bude) jiná liga. Předpokládám, že se o něm bude rozhodovat v OSN, když už?
Co koukam, tak podle Kosmické smlouvy (https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmick%C3%A1_smlouva) …
Tak jsem zvědavý. Každý člověk je nějak jedinečný a všichni by se měli na něčem shodnout. Poznáme, kam to dojde.
(za odkaz dík)
Přesně tu kosmickou smlouvu zmiňoval už před lety v jednom pořadě pan Luboš Perek, jen sem si nemohl vzpomenout na to, jak se to přesně jmenuje. A já prostě bez odkazů nerad něco tvrdím.
Jinak co se týká Heinleina, Měsíc byl a nebyl součástí Země. Po revoluci už byl dalším státem. A na co jsme hrdí? Přeci na Zelené pahorky Země, a budeme v rámci nějaké naší diaspory šířit naši kulturu, nešvary a zlo, stejně jako to dobré co v nás je. Prostě buď vše, nebo nic. Tady je zajímavé, jak píše Asimov v Nadaci a Zemi. Že člověk nepřestěhuje komplet životní prostředí, prostě přestěhuje to co jde a to co se mu bude líbit. Čili nikdy nevytvoří kopii Země, už jen proto, že si nedovedu představit, že by sebou na novou planetu bral jedovaté hady, krokodýly, moskyty, pokud to půjde, nevezme si sebou žádné viry, a tím prostě novou kolonii děláš jednodušší, a ona si pak příroda bude muset vytvořit jinou novou a vlastní rovnováhu a potravní řetězec.
A co se týká budoucnosti kolonií, myslím si, že ať už bude jakákoliv kolonie ze začátku pod vlivem Země, do budoucna se dříve nebo později osamostatní, vytvoříš si vlastní historii, zvyky, psychologicky a fyzicky se přizpůsobíš planetě, na které žiješ. A pokud bys ji nechal jakkoliv izolovanou, tak ty její obyvatele časem nepoznáš.
No doufam, že to nedopadne jako Neteleportovaný muž … diktatura za oponou Ráje.
zmluvy niesú fyzikálny zákon… väčší mr*á, prvý berie. Nevidím v tom žiadny problém.
Musk ale zastáncem terraformace je. Stačí se podívat na web Space X. Čili nejednalo se o žert. Na obhajobu Muska musím podotknout, že on nečiní pro to žádné kroky. On to bere jako úvahu pro dalekou budocnost (možná je i cílem pouze nalákat více pozornosti – modrý Mars je atrkativnější než narudlá pustina). V první řadě půjde o přežití. Nedělám si ilize, že žít tam bude idylka. Bude to každodenní zápas o holé přežití po mnoho desetiletí.
Odpadky na Marsu nebudou žádné, protože suroviny budou příliš vzácné. Vše se bude recyklovat. Obaly se mohou bez problému recyklovat i na Zemi, ale bohužel ne všichni lidi sdílejí tuto vizi. Čili problém není v technice, ale v chování lidí.
Jak se bude vládnout na Marsu je velká hádanka. Docela by mě to taky zajímalo, protože tady jsou možné všechny scénáře.
Dokud se na Marsu nezačnou rodit děti, bude to vědecká stanice, jakmile se začnou rodit děti, bude to už domov. A to sebou začne přinášet řadu dalších nutných věcí, které budou muset být přítomné. Mimochodem, je úplně fascinující, že když jsem četl tvůj komentář, tak jsem jen přečetl větu a napadla mě vždy nějaká scifi knížka velkých autorů.
To s těma dětma bude nejzajímavější část. Dospělá osádka kolonistů bude silně motivovaná skupina lidí. Odhodlaných žít na nové planetě a ledacos si odříct. Budou mít jeden cíl a to bode kolonie samotná. Udržet ji při životě a to všemi prostředky. Pak se narodí děti, ale ony nemusejí sdílet vizi svých rodičů. Ostatně kolik lidí šlo v profesních šlépejích svých rodičů? Oni mohou Mars nenávidět a prahnout po životu na Zemi. A najednou máme dost vážný problém. Kdyby záleželo na mě (a teď neříkám, že je to správný názor), tak pořizování dětí bych nechal až do momentu plně rozvinuté kolonie (třeba až s tím milionem lidí, jak navrhuje Musk). Zdrojem kolonistů by tedy byla výhradně Země – čili dobrovolníci, kteří jsou ochotni přijmout novou výzvu, pravidla i rizka žití na jiné planetě.
deti narodene na marse sa na zem uz tak lahko nedostanu ak teda nebudu trpiet masochizmom, ich tela sa pri vyvoji prisposobia tretinovej gravitacii a pobyt na zemi bude velmi narocny(ak vobec bude mozny), lebo zit zrazu v trojnasobnej gravitacii nebude sranda a podla toho co aspon sa pise vo wikipedii tak to bude aj nemozne, lebo udajne telo znesie dlhodobo len 2g a aj to len v urcitom smere
https://sk.wikipedia.org/wiki/Pre%C5%A5a%C5%BEenie_(tia%C5%BEov%C3%A9_zr%C3%BDchlenie)
takze ak aj tam bude nejaka kolonia tak to bude dost zvlastne, lebo ludia zo zeme tam chodit budu moct, ale ti co tam budu dlhodobo alebo sa tam uz narodia sa na zem uz nedostanu
No tak si oblečou podpůrný skeleton, který si již nyní mohou zakoupit paraplegici, aby mohli znovu chodit. Nepochybuji, že v té době nebudou možnosti. A kdyby nechtěli zakoušet takové přetížení, tak budou plovat v mobilní nadrži no. 🙂
Souhlas možnosti budou, jenže já bych to položil jinak, celou tuto story. Budeme my vlastně chtít, aby tyto děti toužili se vrátit na mateřskou planetu, nebudeme spíš stát o to, aby chtěly na Marsu zůstat, být vlastně Marťany? Být hrdí na planetu svého zrodu a poskytnout vlastně úplně nový pohled na lidstvo? Pohledem někoho, kdo je doma tam, kde je?
Jen bych řekl, že nepůjde jen o nosnost kostry, ale i o srdce a další orgány a to jen tak nenahradíš zvenku. I ten paraplegik, kterého zmiňuješ, byl počat na Zemi a je přizpůsoben její přitažlivosti.
Nechť toto jest pro všechna pokolení výlučným právem rozhodovacím jejich, ni naším!
PS: Srdci lze v prostředí s vyšší gravitací částečně pomoci kompresním oblekem nebo změnou vzájemné polohy nohou a hlavy. To naopak nižší gravitace je z hlediska srdeční činnosti větší problém.
no neviem ci by si bol hrdy na to, ze budes cely zivot zavrety niekde v tunely alebo nejakej malej kupole
predstava, ze tie priestory buducej kolonie budu nejake priestorne je asi dost sci-fi
hlavne ak budes vediet, ze existuje milionkrat lepsie miesto pre zivot, tak to bude musiet byt pre tych ludi riadny zahul na psychiku
ved si staci spomenut ako mnohi ludia prahli za socializmu po zapadniarskom sposobe zivota a to pritom rozdiel medzi nami a zapadom zas az taky velky nebol, ale vedelo sa, ze na zapade je to predsa len o nieco lepsie
ake to bude musiet byt pre tych narodenych na marse a hlavne ten pocit, ze uz si odkazany cely zivot zit v uzavretych a dost obmedzenych priestoroch
moze sa zdat pre niektorych, ze toto su zbytocne obavy a hlavne treba riesit ako tu koloniu tam vybudovat a toto sa potom akosi samo vyriesi, ale toto by malo byt praveze riesene hned od zaciatku lebo to dost vyrazne moze potom skomplikovat existenciu tej kolonie
Tak jasně, že v první řadě bychom chtěli udržet marťany na Marsu, ale podívej se třeba na mě. Zde na Zemi žiju celkem pohodlný život. Nic mi nechybí. A přesto bych měnil za strádání na Marsu. Kupodivu nejsem sám. Pár set tisíc dalších dobrodruhů by zvolilo taky tak. Totéž se dá přepokládat i o marťanech. Prostě se najdou tací, co budou chtít jinam. Nemusí jít nutně o projev nedostatku, stačí touha po dobrodružství a objevování.
to bol pokus o vtip? 🙂
a aky skeleton vymyslis na vnutorne organy, ci na ne ta trojnasobna gravitacia nebude ucinkovat? 🙂
Drobnost: jedná se o video staré aspoň 5 let (publikované 18.3.2013). Vrtalo mi hlavou, že tam Elon vypadá tak mladě a odpočatě …
V textu nad videem to je zmíněno. 😉
Ok, přehlédl jsem, omlouvám se.