Jiří Grygar a jeho pohled na Starlink a Elona Muska

Nedávno se na Televizi Seznam objevil v rámci skautského cyklu „Nebát se“ rozhovor se známým astronomem a astrofyzikem Jiřím Grygarem, který se z velké části věnoval SpaceX, síti Starlink a Elonu Muskovi. Následně se o tomto rozhovoru rozběhla poměrně široká diskuze pod naším článkem Starlink: První fotky terminálů, deorbitace satelitních prototypů, blížící se beta testování a další novinky. Tento rozhovor mě zaujal právě díky jménu Jiří Grygar, jehož seriál Okna vesmíru dokořán jsem jako náctiletý hltal a nenechal jsem si ujít žádný díl. Díky tomu, jak Jiří Grygar uměl velice poutavě a pro laika srozumitelně vysvětlit obor astronomie a astrofyziky, si ho velice vážím jako člověka, který je špičkou ve svém oboru. Po zhlédnutí rozhovoru jsem však byl poněkud zklamán tím, jaký pohled na pokrok v technologiích Jiří Grygar zaujal a to mě vedlo k tomu napsat tento článek.

Jiří Grygar se narodil v roce 1936 v té době německé obci Heinersdorf (dnes polská obec Dziewiętlice), která leží na hranici s Českou republikou. I přesto má Jiří Grygar českou národnost, vystudoval Univerzitu Karlovu v Praze a studoval na Masarykově univerzitě v Brně. Jeho seriál Okna vesmíru dokořán se vysílal v letech 1981 až 1998 a málokdo asi ví, že se na něm formou scénáře podílel později známý Vladimír Železný. V roce 1996 získal Jiří Grygar cenu UNESCO Kalinga „za přínos k interpretaci úlohy vědy při službě společnosti, obohacování jejího kulturního dědictví a řešení problémů lidstva“. Ve stejném roce dal Jiřímu Grygarovi jeho starý kamarád Luboš Kohoutek dárek k  šedesátinám – pojmenoval po něm planetku číslo 3336 v hlavním pásu, kterou objevil v roce 1971. Od roku 1959 je Grygar členem České astronomické společnosti (dříve československé), v letech 1992–1998 byl jejím předsedou. Toliko k osobě Jiřího Grygara a nyní se podíváme na jeho pohled na satelitní konstelaci Starlink, SpaceX a samotného Elona Muska. V rámci tohoto článku se zaměříme především na části rozhovoru, které se týkají těchto témat.

Moderátorka pořadu Marianna Stránská na začátku rozhovoru říká, že ji zděsilo, co na noční obloze viděla (satelity Starlink). Následně pokládá otázku na Jiřího Grygara, jaký má názor na satelity Elona Muska a jeho společnost SpaceX. Jiří Grygar na to reaguje tím, že Starlink je naprosto strašlivá záležitost pro astronomy. Dále pokračuje tím, že satelit Starlinku je „poměrně velký krám, ono to má 250 kilo“. Už z tohoto začátku je zřejmé, že jak moderátorka, tak i host nejsou nakloněni pokroku v této oblasti.

Prvním diskutovaným problémem je tedy velikost družice a z toho vyplývající množství odraženého světla. Tady asi není co namítnout, protože družice skutečně „svítí“ a astronomové z toho radost rozhodně nemají. Pro nás běžné lidi je to však zajímavé, protože díky tomu lze tyto družice pozorovat na noční obloze. Bohužel jak to tak bývá, co jednomu dělá radost, to může jiného potrápit. Společnost SpaceX je si tohoto problému vědoma a usilovně na něm pracuje. Na toto téma jsme přinesli článek Podrobnosti o úpravách družic Starlink, které SpaceX provádí kvůli dopadům na astronomii, kde jsou popsány experimentální úpravy satelitů s názvy Darksat a Visorsat.

VisorSat je název upraveného typu družice Starlink (Zdroj: SpaceX, popisky: Karel Zvoník)

Druhým problémem je podle Jiřího Grygara vyzařování satelitů v infračervené oblasti. Je to vcelku logické, protože satelity obsahují elektroniku, která se zahřívá a vyzařuje ztrátové teplo. Infračervené záření je vědci využíváno pro hlubší zkoumání vesmíru. Jelikož má infračervené záření vysokou teplotu, je nutné, aby byl pozemní teleskop při jeho pozorování stíněn a navíc ochlazován tekutým dusíkem nebo heliem. Nejvíce se tato nutnost projevuje ve střední až vzdálené části infračerveného spektra. Značné problémy při pozorování infračerveného záření teleskopy působí vodní pára v zemské atmosféře, která absorbuje velkou část záření. Z tohoto důvodu jsou tedy teleskopy umísťovány do míst s velkou nadmořskou výškou a nízkou vlhkostí vzduchu. Proto je stejně jako u optických teleskopů nejlepší umístit i ty infračervené do vesmíru. Mezi takové patří Hubbleův vesmírný dalekohled, který dokáže sledovat i infračervenou část spektra, a Spitzerův vesmírný dalekohled, který je přímo určen pro pozorování infračerveného záření. Astronomové si určili určitá pásma podle vlnových délek, která se dají zkoumat ze Země, ale obecně se dá říct, že nejlepší výsledky mají teleskopy, které jsou mimo vliv zemské atmosféry. I přesto se ale budují nové infračervené teleskopy, které jsou širokoúhlé a tyto budou mít s přelétajícími satelity docela problém. Řešení tohoto problému bude asi poměrně složité. Částečně by se asi dal řešit tepelným odstíněním strany satelitu, která je natočena k Zemi, ale je otázka, jak moc velké problémy by to přineslo s chlazením. Druhá část zdroje tepla je však teplo přijaté ze Slunce a tady to bude ještě složitější, protože tmavý povrch se bude zahřívat více, světlý povrch bude zase více odrážet sluneční světlo. Nakonec sám Jiří Grygar v rámci rozhovoru v čase 13:30 říká, že jsou pozorování, která nelze provádět ze Země a jako první uvádí právě infračervenou oblast.

Spitzerův vesmírný dalekohled (Zdroj: NASA)

Následuje malé faux pas, kde Jiří Grygar tvrdí, že geostacionární dráha je ve výšce 38 000 km, přičemž ve skutečnosti je o více jak 2 000 km níže, a to konkrétně ve výšce 35 786 km.

V další části se Jiří Grygar dostal na velmi tenký led. Naráží na satelitní síť Iridium, která zbankrotovala a že to prý dopadlo špatně, což není tak úplně pravda. Společnost Iridium SSC sice prošla bankrotem, ale nový vlastník ji přejmenoval na Iridium Satellite LLC a zatím ji dál provozuje. Společnost vyslala 75 nových satelitů druhé generace nazvaných Iridium NEXT pomocí raket Falcon 9. Dále Jiří Grygar uvádí cenu za telefonické hovory v síti Iridium, kdy podle něj stojí minuta hovoru 3000 dolarů. Nevím, kolik mohla stát minuta hovoru v počátcích sítě, ale dnešní sazby začínají na 140 dolarech za měsíční paušál, v kterém je obsaženo 140 minut hovoru. Nejdražší tarif je za 480 dolarů, má v ceně 500 minut volání, takže jedna minuta stojí necelý dolar. Když si vezmeme, že za tuto cenu jsme schopni dovolat se prakticky z kteréhokoli místa na souši, vodě či ve vzduchu, dá se říct, že cena není nijak vysoká. V čase 16:20 navíc Grygar prohlásil, že vše, co se v kosmonautice dělo do „toho nešťastného Elona Muska“, bylo pozitivní. Máme to tedy chápat tak, že i Iridium bylo pozitivní a až s příchodem Elona Muska se to najednou změnilo?

Kompilace snímků ze všech startů Falconu 9 pro společnost Iridium (Foto: SpaceX / Pavel Vantuch)

Jako další argument proti satelitům přenášejícím data uvádí Jiří Grygar jejich pomalost. Uvádí, že se od přenosu dat přes satelity upustilo, protože je pomalejší než přenos přes optické sítě. Rychlost optických sítí je dána rychlostí světla v daném materiálu. Podle toho, co jsem dohledal, se rychlost světla ve skle rovná přibližně dvou třetinám rychlosti světla ve vakuu a stejně tak rychlost šíření elektromagnetických vln ve vzduchu je přibližně rovna této hodnotě. Čistě teoreticky by se dalo říct, že by satelit měl být rychlejší. V praxi je to poněkud složitější a navíc si myslím, že Jiří Grygar poněkud zaměnil rychlost s kapacitou a odezvou. Aby bylo satelitní připojení rychlé, musí být jednak satelit na nízké oběžné dráze, musí mít zajištěnu rychlou konektivitu do páteřní sítě a pak taky musí mít dostatečnou kapacitu pro pokrytí všech požadavků. Jak tomu bude u Starlinku ve skutečnosti, se teprve dozvíme. Dá se ale říct, že v odlehlých oblastech bude tento typ připojení velice žádaným a v porovnání s ostatními dostupnými možnostmi i velmi rychlým. Dále Jiří Grygar říká, že „je daleko lacinější a spolehlivější mít optické vlákno na zemi“. Ale jak se to má realizovat ve vzduchu, na vodě a nebo ve velmi odlehlých oblastech? My jsme si zvykli na to, že mobilní signál je skoro všude, ale neuvědomujeme si, že to rozhodně neplatí bez výjimek. Mnohdy stačí popojet o pár kilometrů dál a z telefonu máte jen cihličku, která sice pořád umí dost věcí, ale nedovoláte se ani na lampárnu, natož někam jinam. Na konec tohoto tématu jen malé zamyšlení. Pokud bych byl ekolog a zajímal se o živočichy a rostliny, tak budu bojovat proti optickým sítím, protože se kvůli nim musí rozkopat lesy a louky a navíc se musí natahat přes moře a oceány. Vše jak vidno záleží na daném úhlu pohledu, co je lepší a co horší.

Prototypy uživatelských terminálů pro připojení k síti Starlink (Foto: bocahicagal / NASA Spaceflight)

Dále moderátorka položila otázku, zda se máme bát o oblohu, jakou známe. Jiří Grygar správně uvádí, že okem viditelných je v jednu chvíli asi 2500 hvězd (některé prameny uvádějí pro ČR 2000–2500 a jiné až 3000 hvězd). Problém je v tom, že tento počet host programu srovnává s celkovým počtem satelitů, které jsou na oběžné dráze a jejichž počet uvádí jako desítky tisíc družic s tím, že jejich jasnost je jako u hvězd Velkého vozu. V tomto případě je docela problematické odhadnout, kolik satelitů bude skutečně v jednu chvíli na jednom místě vidět. Jde především o to, že okem lze vidět pouze malou část oblohy a tudíž i malou část satelitů a k tomu navíc bude potřeba, aby byly satelity ve vhodném postavení mezi pozorovatelem a Sluncem. Jediné, co si troufám odhadnout, je část oblohy, kterou lze okem vidět, a to pro satelity ve výšce 550 km. Hrubým odhadem by mohlo být teoreticky vidět šedesátinu všech satelitů, pokud nepočítáme vliv světla. Prakticky si myslím, že v optimálním čase na bezmračné obloze budou vidět jednotky maximálně desítky satelitů, které budou „svítit“ obdobně jako hvězdy Velkého vozu. Nepočítám v to ty, které budou těsně po startu a budou ještě blízko sebe. V této části rozhovoru Jiří Grygar ještě dodává, že doufá, že Musk zkrachuje. Předpokládám, že tím myslí přímo SpaceX. Tento názor zdůvodňuje tím, že bude muset mít hovory za vysoké ceny. Pokud je mi známo, tak satelitní síť Starlink má být primárně určena pro přenos dat a zatím jsem nezaznamenal nějaké informace o tom, že by měly být k dispozici satelitní telefony Starlink.

Dále Jiří Grygar tvrdí, že na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) může být maximálně šest lidí a z toho tři se starají o to, aby nespadla, a jen tři mohou dělat nějakou vědeckou práci. Zde naši čtenáři moc dobře ví, že stanice jen tak sama od sebe spadnout nemůže, ale pro laika to může být jinak a ten tomu uvěřit může. Samozřejmě údržba stanice potřebuje svoje a každé ruce navíc se hodí, ale nelze tvrdit, že by tři kosmonauti na plný úvazek řešili běžnou údržbu stanice a nedělali nic jiného, tak to není.  K maximálnímu počtu lidí snad lze jen dodat, že za pár měsíců na ISS nastoupí nová posádka a bude tam trvale sedm lidí s přestávkami na výměnu. Krátkodobě se může stát, že v jednu chvíli bude na palubě i 11 lidí při výměně směn, ale to se uvidí, až bude létat Starliner a jakým stylem bude NASA měnit posádky. Grygar toto téma uzavřel s tím, že pilotovaná kosmonautika je slepá ulička, je strašně drahá, zatímco „bezpilotní družice“ se dá postavit za milion dolarů (o ceně za její vynesení ale nepadlo ani slovo).

Aktuální posádka ISS (Foto: NASA)

Jiří Grygar dále doufá, že Musk na Mars nepoletí, protože „on (Musk) si neuvědomuje, že to je opravdu velmi velký rozdíl mezi Měsícem a Marsem“. Argumentuje i tím, že na Měsíc se letí tři dny, ale na Mars je to 10 nebo 12 měsíců. Zde je nutno podotknout, že doba letu ITS (předchůdce Starship) s lidskou posádkou na Mars se plánovala na 3–5 měsíců a například vozítko Perseverance na Rudé planetě přistane 7 měsíců po startu. Doba přeletu záleží na přesnosti využití časového okna a samozřejmě na možnostech zrychlení a zpomalení samotné lodi. Dalším Grygarovým argumentem proti letu je nutnost mít minimálně tři lodě z důvodu zálohy pro případ, že se něco pokazí. Jako poslední problém Jiří Grygar uvádí, že kosmonauti přijdou o zrak vlivem kosmického záření, protože jim zničí sítnici. Hledal jsem k tomuto tvrzení informace, ale nic konkrétního jsem nenašel. Samozřejmě vliv záření na  kosmonauty se řeší, mnoho pracovišť po celém světě na tomto problému poměrně intenzívně pracuje. Pro podrobnější informace doporučuji článek Jak přežít ve vesmíru se zářením na serveru osel.cz, kde se však nezmiňuje žádný konkrétní vliv na sítnici oka.

Nakonec musím zmínit ještě jednu věc. Jiří Grygar hodnotí negativně internet jako takový, protože podle něj díky sociálním sítím šíří v 99 % bludy. Bohužel na tomto názoru je skutečně mnoho pravdivého a jak víme, každá dobrá věc se dá většinou i zneužít. Na druhou stranu dále v rozhovoru říká, že v době karantény mohl normálně fungovat, psát články a řešit telekonference, takže evidentně ten internet přeci jen je k něčemu užitečnému.

Celý rozhovor si můžete pustit na Televizi Seznam.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
186 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
MilAN

Jsem sám, kdo má pocit, že tohle jsem v nedávné době prakticky doslovně četl? Přijde mi to jako hezká recyklace argumentů, které tu už byly. 🙂

Naposledy upraveno před 11 měsíci uživatelem MilAN
Tomáš Kratochvíl

Já zase vůbec nechápu celkový smysl tohoto článku. Je to jak záznam z pitevny, na stole leží záznam rozhovoru s Grygarem a pitvají se jednotlivé věty vytržené z celku a ukazuje se, jak je to “správně”. Ovšem, u věcí o kterých autor článku nic neví a nebyl schopen nic “dohledat” se tedy prostě neví, ale určitě to nebude tak, jak říká ten starý pomatenec. Navíc, jak píšete, vše tu proběhlo v diskuzi.
Autor článku, u mě proslul zejména svou propagací nafty, nedůvěrou k elektromobilům a tendenci k různým konspiračním prohlášením. Prezentace jeho domněnek ve vztahu ke Starlinku nevidím jako relevantní zdroj informace.
Apeluji na autora, stejně jako Stroupežnický na Cimrmana: nepište mi a raději nepište vůbec.

akuhtr

Pokud v článku vydíte nějakou chybu, máte lepší informaci,… prosím, podělte se. Aktuálně reagujete ve smyslu: “u věcí o kterých autor článku nic neví a nebyl schopen nic “dohledat” se tedy prostě neví, ale určitě to nebude tak, jak říká ten starý pomatenec” jen místo na grygara, reagujete na autora a nic jste se dohledat ani nepokusil, zatímco on se aspoň vyhledávat pokusil a sepsal, či se o to pokusil nepřesnosti a chyby.

Tomáš Kratochvíl

Reaguji na clanek, nikoliv na rozhovor. Ukazovat prstem na malicherne nesrovnalosti typu vyska GEO, to delaji male deti. Dalsi skupina jsou subjektivni nazory no a zbyde par zavadejicich myslenek, ktere se daji pochopit vzhledem k tomu, ze o Starlinku mluvi astronom. Mnoho povyku pro nic.
Osobne vzdy rad vymenim kus prirody za technicky “pokrok”. Jestli Starlink prinese neco objektivne pozitivniho pro svet, to se jeste uvidi. Negativa jsou vsak jasna uz dnes.

akuhtr

Je vcelku zajímavé že to říkáte dnes, když za kusy přírody byly vyměněny za dálnice, železnice, doly, města, elektrárny, pole, přehrady a vlastně za celou naši civilizaci a najednou, zatímco si užíváte výhod těchto obětí vám pokrok vadí a chcete zabránit budoucím generacím z něj těžit.

Robert

Suhlasim s vami Tomas, je to zbytocny clanok. Auto clanku je asi zrejme dokonaly a jeho verbalny a pisomny prejav je vzdy informacne dokonaly a nikdy trosku nepriklasli alebo neprisposobi svoj prejav svojmu publiku aby to pochopilo.

akuhtr

Problém s rozhovorem je který měl Grygar je v tom že je hodně nepřesný v bodech, které zcela změní vše co se plánuje z „není to neřešitelné“ na „to nejde“. Případem je ta doba přeletu. Přestřelit dobu přeletu 2* až 4* a z této doby předpovídat nemožnost takové mise, to je jaksi hodně velký argumentační faul.

MilAN

A co si ten rozhovor poslechnout a zjistit, že vlastně je řeč o biologických probémech ve vztahu k letu na Mars. . A že ty vlivy netrvají jenom po dobu přeletu tam, ale trvají celý ten výlet.. A ten pod 1 rok nejde udělat.
Takže kdo tady fauluje? Podle mě ty a autor článku, který tu jen recykluje “argumenty”, které už byly jednou publikovány a přebrány. Ale chápu, že se to pro nedělní článek hodí – je to už hotovo, může to mít atraktivní název a fanklub E.M. bude nadšen.

Naposledy upraveno před 11 měsíci uživatelem MilAN
akuhtr

Rozhovor jsem slyšel krátce poté co vyšel. Co si vzpomínám, šlo hlavně o záření a u toho budou na marsu alespoň trochu stíněni atmosférou a ideálně i zeminou, když budou žít pod povchem. Nejhorší je mám pocit situace při průletu Van Allenovy pásy. Pokud se zmiňoval i o stavu beztíže, mám pocit že nejdelší pobyt na ISS byl půl roku a na Marsu pak gravitace je, i když nižší. V obou těchto případech je nejhorší přelet, v případě prvním je z přeletu nejhorší navíc jen relativně krátká doba průletu pásy a případná solární bouře.

Andrej

najdlhsie pobyty vo vesmire
Mir 437 dní Valerij Poľakov 
ISS 340 dní, 8 hodín a 42 minút. Michail Kornijenko a Scott Kelly

Kantor

Vase odpoved nevypovida nic o autorovi clanku ale spise o vas a o vasi neschopnosti pouzit rozumne argumenty.

Robert

Ja narozdiel od vas grygarov rozhovor vnimam s nadsazkou a chapem dovod jeho reakcie a nazorov(aj ked sa snimi nestotoznujem). Vas a aj autora zrejme dany rozhovor extremne uraza a mate potrebu detailne dva tyzdne rozoberat kazde jedno slovo a citite pocit zadozucinenia ze ste tohoto pana agrumentacne znicili.

Kantor

Nadsazka vam zcela evidentne chybi, jinak byste tak hystericky a bez argumentu nereagoval na opravnenou a vecnou kritiku pana Grygara. Cela ta vase “argumentace” spociva v tom, ze si do jinych lidi promitate nejake vase fantasie o jejich motivacich. Chovate se opravdu velmi emotivne a hloupe.

Tom

Ja se priznam ze se mi clanek libil. U mne to autor “vyhral” touto vetou:
“Díky tomu, jak Jiří Grygar uměl velice poutavě a pro laika srozumitelně vysvětlit obor astronomie a astrofyziky, si ho velice vážím jako člověka, který je špičkou ve svém oboru.”

To ze pouzil pritomny cas svedci o zralosti cloveka. Mohu si vazit cloveka se kterym nesouhlasim, ci ma uplne odlisne nazory.
Pan Grygar je odbornik na asronomii a astrofyziku. Nikoli na kosmonautiku ci Internet.
Uz z principu je jasne ze p Grygar bude zasadne proti Starlinku. Je to jeho nazor a ma na to plne pravo, i kdyz na zdejsim webu bude 99,9% priznivcu Starlinku. Verim ze se najde web specializovany na astronomii kde ten pomer bude presne opacny. 38 tisic vs 36 tisic kilometru nema smysl resit u popularniho vyjadreni. Kdo zde by z hlavy vedel jakou magnitudu ma Polarka (se stejnou odchylkou).
Ale clanek konkretne vyjmenovava kde se p Grygar mylil. A ze se mylil! Ale to se muze stat, protoze p Grygar opravdu neni odbornik na Internet a Internetovou kominuikaci, ani na telekominikace a ani na kosmonautiku. A ano je ponekud nestastne ze do takoveho hovoru zabredl. Spise bych to chapal jako jeho pohled na vec, ktery je zkresleny tim ze nekterym vecem nerozumi tak jako treba lide zde.
Ostatne nemohu se zbavit pociu ze cely smer rozhovoru byl predem dan, moderatorka rozhodne nepusobila dojmem nezaujateho reportera.
Takze diky za clanek a vysvetleni pro nekoho kdo treba nektere informace neznal a diky ze jste jeden z mala kdo si dokaze vazit cloveka i kdyz s nim v leccems nesouhlasi.

Volík

Souhlasím; jen dodám, že podle mého názoru “moderátorka” působila dojmem začínající amatérky. To ale není nic špatného, protože zjevně velmi mladou amatérkou je. Ale co my víme, třeba se jednou vypracuje na hvězdu DVTV.
Ostatně by mne zajímalo, jestli by skutečně profesionální moderátor, poctivě připravený na hosta a vybavený rešerší na dané téma nechal pana Grygara plácat takovéhle věci.
Pochybuji, že například v Hyde Parku by mu takovéhle výroky “prošli” jen tak..

Volík

Souhlasím, také mám podobný dojem.
Chtěl jsem jen říct, že profesionální moderátor si o dané věci napřed zjistí něco předem sám a pak pozve hosta, který k tomu může opravdu něco smysluplného říct. Pozvat si astronoma a astrofyzika, aby mluvil de facto o kosmonautice, není úplně košer.
Čili buďto měl mít rozhovor jiné téma (maximálně se zmínit o aktivitách SpaceX ve stylu “Starink je špatný, áno?” 🙂 ), nebo měl přijít jiný host – například Jan Kolář z České kosmické kanceláře, nebo třeba i takový Karel Pacner by nepochybně dokázali na dané téma mluvit mnohem lépe.

Adam Trhoň

Jinak ceník volání přes Iridium např. tady: https://www.groundcontrol.com/Iridium_Non_Standard_Calling_Rates.htm

Loni jsem to hledal, když jsem byl zvědavý, jestli je dražší volat s Iridiem z Antarktidy nebo s O2 ze Švýcarska.

Tom

Z realu – pujceni (pred nekolika lety) cca AU$13 za den, a tusim v tom byla 1 minuta hovoru na den. Tj za 3 tydny 20 minut. Jinak AU$2 za minutu. Signal v aute ano na prednich mistech ci predni konsoli mezi sedackama.
Jinak myslim ze je chytre nenabizet telefonni sluzby, protoze v mnoha zemich se telekomunikace a datove sluzby ridi uplne jinymi predpisy. Zbytecne si komplikovat zivot, a dneska stejne kdokoliv to bude chtit pouzivat pouzije bud VoIP ci nejaky messenger.
Urcite to budou milovat digitalni nomadi, ze nebudou omezeni odkud mohou pracovat.

Rhorin

Smutné ze pan Grygar neobtěžoval s ověřením jím prezentovaných “faktů”. I když pro zisk informací mimo kriminální rubriky a jiných zpráv úrovně Tv Nova by člověk na seznam ani chodit neměl.

Ales

Z pana ke kteremu jsem mel respekt se stal dinosaur, ktery odmita vse nove. Timto pristupem si zavira dvere sam pred sebou. K tomu neni co vic rict – snad at jen uvolni misto mladsim a progresivnejsim novackum.

Naposledy upraveno před 11 měsíci uživatelem Ales
Marek

Prospělo by vám trochu pokory. Kdo ví co budete blábolit v jeho věku.

Ales

Urcite ano, umeni je vcas zkoncit 😉

Jenom tim, ze lide vcetne vedcu umiraji nastava pokrok. Pokud by se to nedelo, nebyli bychom tam kde jsme.

Naposledy upraveno před 11 měsíci uživatelem Ales
Ales

A taky on sam si pod sebou podrezava vetev. Cely zivot venoval vede a astronomii. Ted jeho slova jsou zavadejici a zmatecna. V ocich spousty lidi klesl a ty mladsi co ho do te doby neznali ani po nem patrat nebudou. Tim pomyslne zahazuje svoji celozivotni praci at byla prinosna jakkoliv.

Karel

MUSK je geniální manipulátor jeho projekty už spolkly miliardy a stále jsou ve strátě .Až tahle bublina praskne bude to problém pro celou USA.

Koně

Nejprve si zopakuj základní školu a douč se pravopis. Poté doporučuji prostudovat alespoň základy ekonomie a hospodářské soutěže. Následně si projeď historii pár velkých firem z různých odvětví, aby si pochopil, jakým způsobem se v jakém odvětví dá úspěšně firma budovat a až pak svoje domněnky které budou založené na něčem relevantním, narozdíl od tvých současných “idnes” domněnek prezentuj.

Protože teď tu ze sebe děláš prostě debila…

Naposledy upraveno před 11 měsíci uživatelem Koně
Marian

Zatím s tím máš problém jenom Ty 🙂

Pavel Kostica

Tenhle článek mne dostal, to zase nějaký Google odbornik si hraje na oponenta vědeckým kapacitám. Ach jo, blábol kam se podíváš.

Malky

To jsou mi “vědecké kapacity” když za celý rozhovor nevypustí z pusy jediné pravdivé slovo. To že je někdo autorita neznamená, že se vše co řekne bude brát jako gospel a nezpochybňovat.

akuhtr

“Dovolávání se autority” je argumentační klam. Pokud máš s článkem problém, argumentem není “Grygar má pravdu protože je odborník a článek je proto špatný”, ale “Článek se plete v tomhle bodě, protože …”
Článek rozepisuje v čem a proč se Grygar mílí. Ty ale nepíšeš nic o tom v čem se mílí článek. a tím se dopouštíš klamu, z wiki: “Ačkoli lze předpokládat, že kvalitní odborná publikace obsahuje převážně pravdivá tvrzení, že významní odborníci rozumějí své problematice a podobně, samotný fakt, že se tvrzení těší podpoře autorit, neznamená, že je toto tvrzení pravdivé”

jirka

Základní vyjmenovaná slova po M a příklady slov od nich odvozených – český jazyk 3. třída:

  • my,
  • mýt, umyvadlo, mýdlo, myčka,
  • myslit, myšlenka, smysl, pomyšlení,
  • mýlit se, mýlka, omyl, pomýlit se, neomylný,
  • hmyz, hmyzožravec,
  • myš,
  • hlemýžď,
  • mýtit, mýtina,
Invc

Máš to špatně: Správně jsou vyjmenovaná slova takto: Myslivec, myslí, že mydlář mydlí myš mejdlem, hlemýžď se smýká po mýtině. Máš tam někde samycy?

Naposledy upraveno před 11 měsíci uživatelem Invc
PetrK

TADY !

Volík

Nevím, nevím. Samice s tvrdým… co by na to asi tak řekla J.K.Rowling? 😀

Ralf

Mílí?

Pacholik

Souhlasím.

Marko

Přesně tak. Souhlasím a mám podobný názor.
Je třeba taky brát v úvahu, že pan Grygar je ročník 1936 a pružnost v přijímání novinek zásadně klesá s věkem. Tomu se nikdo nevyhneme.

Jiří Hadač

Je pravda, že Ivo bylo možná asi místy až moc tvrdý a přesný, třebas tu výšku GEO bych panu Grygarovi odpustil, ale jo, je to tak, pan Grygar byl místy mimo, se vším respektem k němu.
U politiků se to bere, že se jejich slova prosévají sítem s nechutně úzkými dírkami, ale u vědce nesmíme? Můžu to říct za sebe, většinou se i na tomto serveru pod každým článkem lidi ozvou, když najdou faktickou chybu, ozývají se často a je to dobře. A když by publikoval článek ve vědeckém časopise, tak by se bleskurychle ozvali kolegové. Ano, v rozhovoru či přednášce se člověk může uťápnout, málokdo si při dlouhém povídání zvládá hlídat pusu, ale i tak by si to měl člověk hlídat a poslouchat se.
Jinak to, že si myslím, že se v mnohých svých názorech Jiří Grygar v rozhovoru zmýlil, neznamená, že si nepustím rád některý jeho rozhlasový pořad, například Vstupte, kde popisuje jedno těleso naší sluneční soustavy za druhým. A vám doporučuju totéž.

Jirka

Ivo byl…

B.Boruvka

Alespon o jeden priklad blabolu bych poprosil 😉

Vladimír Todt

Fiasko byl a je např. jeho rozhovor v rádiu s vrchním českým přiznivcem placaté země. Ti to pak používají jako svou výhru nad vědeckou kapacitou. Proč to nedopadlo je drobátko jiná kapitola p. Grygara.

hansnasa

Je smutné, že taková osobnost jako je J. Grygar zbrojí proti pokroku a to pomocí nepravdivých argumentů, které může normální člověk neznalý této tématiky považovat za fakt. A to proto,že si takový člověk řekne” to řekl Grygar a tak to musí být pravda”Nadále mám k němu úctu i k jeho vitálnosti v tomto pokročilém věku, ale musím konstatovat z vlastní zkušenosti,že se často plete a je tím pádem čím dál tím více nedůvěryhodný. Asi to bude věkem. Jinak co se týče jeho názoru na pilotovanou kosmonautiku to je takový český Sagan.Jinak perfektně napsaný článek se kterým se stoprocentně ztotožňuji.díky

Rej

Aaa, uz se objevuji hateri v komentarich, co se chteji jen pohadat.
Pana Grygara jsem mel taky rad, ale na ty bludy, co zvanil jsem se nevydrzel divat, vypnul jsem to asi po 10 minutach.
Hlavne mi prislo, ze vse bylo nalinkovano, ze meli dohodnute otazky.
Opravdu to nechapu, kazdy trochu rozumny clovek, nebo odbornik z oboru muze jen kroutit hlavou, zda to neni zaplacena anti reklama. Jak takovy odbornik muze vykladat takove snusky bludu.
Podle mne hezky napsany clanek jen bych pridal nasledujici.
Vzdyt jen kdyz si uvedomite, jak je zemekoule velika, jakou ma plochu, navic ji nafouknete ten prumer o 1000 km (500km nad povrch na obou stranach) a ted si na te plose milionu ctverecnich kilometru predstavte tech par satelitu, To je jak plivnuti do more, ale pan Grygar mluvi jako kdyby jsme meli o ty satelity zakopavat pri kazdym kroku.
Opravdu nehcapu proc takovy rozhovor vznikl.

Jan Jančura

Vycházíte z mylných předpokladů. Musíte si spočítat výsek oblohy (pozorovatelný úhel) pro příslušnou výšku oběžné dráhy. Ten zjistíte když si v místě pozorování uděláte pomyslnou tečnu k zemskému povrchu a pak podělíte poloměr Země vzdálenosti průsečíku této tečny s oběžnou dráhou satelitu od středu Země. Mi vyšlo cca 12% celého obvodu. Čemuž odpovídá, že “nad Vámi” je cca 1400 satelitů z celkových 12000. Samozřejmě skutečně viditelných bude méně, ale to už si netroufám počítat.

MilAN

Je ale potřeba počítat plochu = vrchlík, nejen obvod. Pak to vyjde jinak. Ale to už bylo probíráno nesčetněkrát. I s tím, kolik jich bude asi současně vidět. I tak ale to číslo mnohonásobně překračuje počet satelitů, které jsme doteď mohli vidět současně na naší obloze. Pro fan klub E.M. to je nádherné, pro astronomy katastrofa. Smiřte se s tím, že ten, komu se to nelíbí, nemusí být zabedněnec ani nepřítel pokroku. Zrovna tak to ale platí o těch druhých- nemusí to být géniové a nositelé pokroku 🙂

Invc

To není správně. Počáteční myšlenka (tj., že jsi limitován rovinou na které stojíš) – je v pořádku. Ten zbytek – už v pořádku není… a popravdě se mi nechce přemýšlet nad tím, kdes udělal chybu.

Předpokládejme pro zjednodušení, že stojíš na rovné ploše, takže nevidíš pod rovinu, na které stojíš.

Tímpádem to, co je nahoře je část koule odříznutá tou rovinou na které stojíš. Což je prakticky definice kulové úseče. A nás z té kulové úseče zajímá kulový vrchlík (alias povrch kulové úseče bez podstavy). Parametry jsou poloměr koule = (poloměr země + výška oběžné dráhy) a výška toho vrchlíku = je výška “roviny” oběžné dráhy, která tě zajímá. Tu pak můžeš snadno porovnat oproti povrchu celé té koule (o poloměru země + výška oběžné dráhy).

Pokud tě zajímá oběžná “rovina” 550 km – pak z ní vidíš zhruba 4% (23 941 449 km2 z 603 150 402 km2)
Pokud tě zajímá třeba 20 000 km – pak z ní vidíš zhruba 38% (3 314 757 240 km2 z 8 743 666 649 km2)

EDIT: upřesnění některých termitů (zejména poloměr koule vs poloměr vrchlíku)

Naposledy upraveno před 11 měsíci uživatelem Invc
Jan Jančura

Samozřejmě se jedná o kulový vrchlík. A musím počítat podíl plochy kulového vrchlíku o výšce dané poloměrem Země + výška oběžné dráhy nad povrchem Země ku kulové ploše dané poloměrem oběžné dráhy satelitu. Polovina vrcholového úhlu toho vrchlíku je dána poměrem poloměru Země ku součtu poloměru Země a výšce oběžné dráhy nad povrchem Země – arccos(r/(r+h)). Pak mi s použitím vzorců z české Wikipedie vyšlo, že je to cca 14% celé kulové plochy o poloměru oběžné dráhy, tedy dokonce víc, než jsem to zjednodušeně počítal.

Jan Jančura

Omlouvám, se ve svém výpočtu plochy kulového vrchlíku jsem se dopustil chyby, když jsem nedopatřením počítal s dvojnásobkem jeho vrcholového úhlu. Pak ten podíl po opravě vychází 3,6% tj. a satelitů “nad hlavami” bude cca 440.

Invc

Můžeš mi prosím říct, pro jaký poloměr země a pro jakou výšku dráhy si to počítal?
A kterému úhlu říkáš “vrcholový”?
A když už jsme u toho – který vzorec si použil?

(A koneckonců – proč do výpočtu kulového vrchlíku taháš vůbec nějaké úhly, když to daleko snadněji můžeš spočítat z prostého poloměru koule a výšky vrchlíku, které znáš?).

Naposledy upraveno před 11 měsíci uživatelem Invc
Jan Tichavský

U satelitů není ani tak problém počet na kilometr čtvereční ale jejich rychlost (prakticky ani není možnost zabrzdit, jen se vyhnout s předstihem) a potom pravděpodobnost srážky s nějakým neřízeným odpadem. Tohle třeba Starlink řeší oběhem na nízké dráze kdy se v případě problému po pár měsících až letech nefunkční satelit deorbituje a shoří v atmosféře.

Mário

Je to smutné ale je to proste človek ako všetci ostatní. To že je odborník vo svojom obore neznamená že nebude za hlupáka inde a nebude šíriť bludy. Je to o to horšie že tie hlúposti čo narozpraval sú ľahko dostupné informácie a človek nemusí byť odborník aby vedel že sú to minimálne chybné informácie. Aj Mahátmá Gándhí bol veľký bojovník za mier a nenásilné riešenie a pritom veľký rasista čo sa zdá ako neuveriteľné. Najhoršia škoda je ak si veľa ľudí začne myslieť že ak to povedal on tak Elon je ten najhorší zločinec a starlink jeho diabolský plán na zničenie ľudstva. Ale stále zostáva ten základ že netreba veriť všetkému a ani známe meno nie je záruka spoľahlivých a nezaujatých informácií. A treba si vždy overovať aj keď je to náročné v dnešnej dobe rozlíšiť pravdu a konšpirácie. Starlink nebude mať len svetlé stránky ale stále je to stokrát užitočnejšia vec ako app čo skrášli vaše foto alebo robot na donášku toaletného papiera.

SGaba

Tak jsem zas po ránu naštvaný a smutný.
Je tisíckrát usvědčený ze lži a málokomu to vadí.
Nejhorší je, že to se netýká jen pana Jiřího Grygara.