Starlink: První fotky terminálů, deorbitace satelitních prototypů, blížící se beta testování a další novinky

Od našeho posledního článku na téma satelitní konstelace Starlink se nashromáždila velká spousta novinek. Například jsme konečně dostali možnost prohlédnout si uživatelské terminály, blíží se beta testování připojení ke Starlinku a ukázalo se, že probíhá deorbitace prvních vypuštěných družic. A na závěr se v krátkosti podíváme na aktivity konkurenčních satelitních operátorů.

Satelitní síť SpaceX, kterou známe pod jménem Starlink, má po jejím dokončení tvořit téměř 12 000 družic v několika orbitálních sférách (ale v budoucnu se může konstelace rozrůst o další desetitisíce satelitů). V rámci devíti startů vynesly rakety Falcon 9 už celkem 538 družic. A ještě předtím byly vypuštěny také dvě testovací družice v rámci mise Paz. Ne všechny družice, které se v současné chvíli nacházejí na orbitální dráze, však budou součástí satelitní sítě SpaceX. O tom, že testovací družice Tintin A a B, deorbitují, jsme vás informovali už koncem dubna. Dle nejnovějších informací serveru NASA Spaceflight však začaly sestupovat také družice z první várky družic Starlink, které SpaceX vyneslo v květnu 2019. Některé z nich sestoupily už dříve, ale tentokrát zahájily deorbitaci všechny. Je to poměrně logické, jednalo se várku, která měla v první řadě otestovat novou satelitní platformu SpaceX, vynesení družic a také nezvyklou metodu, pomocí níž pak dochází k jejich oddělení od druhého stupně. Naproti tomu satelity postrádaly část komunikačního vybavení, kterým byly vybaveny všechny satelity, které následovaly. Prototypy z květnové mise svou práci odvedly a na orbitě v současnosti v podstatě jen zabírají místo satelitům, které jsou již schopné poskytovat služby zákazníkům.

Znázornění orbit družic z první mise Starlink. Lze vidět probíhající deorbitaci. (Zdroj: @StarlinkUpdates)

Každý další start SpaceX pak vynese na orbitální dráhu až 60 nových družic. Při aktualním tempu startů Falconu 9 by mohla být začátkem roku 2021 dokončena první orbitální sféra, která se bude sestávat z celkem 1584 satelitů. Ty budou rozmístěny v celkem 72 rovinách, přičemž v každé z nich bude obíhat 22 družic. Porovnáme-li si počet 22 kusů v jedné rovině s množstvím vynesených satelitů, zjistíme, že se vynesené družice musí na oběžné dráze rozdělit a nastoupat do různých orbitálních rovin, které se od sebe liší délkou vzestupného uzlu. Dosti zjednodušeně si tento parametr lze představit jako úhlovou vzdálenost, která bude dva satelity obíhající v sousedních rovinách dělit při pomyslném protnutí rovníku. K lepšímu pochopení nám možná pomůže i následující graf. Ten má na ose y výšku, ve které se satelity nachází a na ose x je pak vynesena délka vzestupného uzlu. V případě tohoto grafu je vzdálenost mezi jednotlivými rovinami přibližně 20° a vykresluje se nám tu vývoj konstelace během prvních 5 měsíců roku 2020.

Animace znázorňující vývoj konstelace Starlink od vynesení satelitů po vzestup na pracovní dráhu od ledna 2020 (Autor: Ben Craddock / NASA Spaceflight)

V obrázku je dobře vidět, že každá vynesená várka nejdříve vystoupá do parkovací výšky 350 km. Zde třetina vynesených satelitů může začít rovnou stoupat do pracovní výšky. Zbylé dvě třetiny pak čekají řadu dní, než díky různým rychlostem oběhu v různých výškách dojde k jejich přesunu do správné oběžné roviny. Poté může začít nabírat výšku i druhá třetina vynesených družic a poté opět následuje vyčkávací fáze trvající 40 dní, než bude moci vystoupat i zbylých 20 satelitů. Graf dále doplňují i body znázorňující jednotlivé družice, které v některých případech nezahájily vzestupný manévr, ale musely z různých příčin deorbitovat. Družice vynesené v první fázi mají v budoucnu pracovat na orbitální dráze ve výšce 550 km se sklonem 53°. To je podle Elona Muska ta pravá výška pro provoz LEO konstelace.

Až bude dokončena v současnosti budovaná první fáze, která se sestává z 1584 družic, začne SpaceX vynášet další satelity, které budou fungovat v jiné výšce a s lehce odlišným sklonem. Jak bude celý systém po dokončení vypadat, je vidět na následujících obrázcích. Ten vlevo je vzhled po dokončení první fáze, ten pravý pak znázorňuje konstelaci po vynesení 4408 satelitů.

Vlevo: Vzhled satelitní konstelace Starlink po dokončení první orbitální slupky sestávající se z 1584 satelitů. Vpravo: Pokrytí zemského povrchu po vynesení 4408 družic. (Zdroj: NASA Spaceflight)

Na konci loňského roku SpaceX plánovalo provádět každý měsíc dva starty. Toto předsevzetí se jim však zatím nedaří 100% plnit, krátký pohled do seznamu provedených startů nám totiž snadno odhalí, že v současné chvíli SpaceX chybí 4 starty, aby bylo dodrženo plánované tempo. V poslední době ale kadence startů značně narostla, takže SpaceX by mohlo zdržení dohnat. Firma chtěla podle svého plánu začít komerční provoz sítě Starlink v listopadu 2020.

Má-li však SpaceX začít nabízet své služby komerčním zákazníkům, musí nejen vynášet družice na oběžnou dráhu, ale také mít připravenou pozemní infrastrukturu a uživatelské terminály. Elon Musk letos v dubnu představil na Twitteru plán, podle kterého by mělo být interní testování Starlinku zahájeno v červnu. Dle tweetu Steva Jurvetsona, člena představenstva SpaceX a Tesly, k zahájení testování možná už došlo. Ten totiž spolu s ostatními členy představenstva SpaceX nedávno zkoušel uživatelské terminály pro Starlink v centrále firmy v Hawthorne.

Krátce poté se na internetu objevily také první fotografie prototypů těchto uživatelských terminálů, které odpovídají tomu, jak je Elon Musk popisoval v minulosti („UFO na tyčce“). Díky oficiálním dokumentům také už nějakou dobu víme, že plochá sfázovaná anténa má průměr 48 cm. Terminály byly vyfoceny jak v Boca Chica, kde SpaceX vyrábí prototypy Starship, tak ve městě Merrillan ve Wisconsinu, což je jedna z lokalit, kde firma provozuje pozemní brány pro komunikaci mezi Starlinkem a internetovou páteřní sítí. Elon Musk se chlubí tím, že instalace terminálů je extrémně jednoduchá (stačí jej zapojit do zásuvky a namířit k obloze), ale otazník nadále visí nad jejich cenou. Sám Musk v nedávném rozhovoru přiznal, že cena terminálů je momentálně nejtěžší výzvou. Kromě terminálu se objevil také obrázek oficiálního transceiveru, který je nejspíš využíván při testování Starlinku v armádních letadlech.

Od těchto interních testů pak chce SpaceX přikročit k veřejnému beta testování Starlinku. Podle Elona Muska by k tomu mohlo dojít v říjnu a podle prezidentky SpaceX Gwynne Shotwell po vynesení 14 várek satelitů. Takovéto načasování velmi dobře souhlasí s postupem vynášení družic Starlink. Poslední informace, kterou veřejnosti Elon Musk sdělil, bylo, že testování začne probíhat v oblastech s vyšší zeměpisnou šířkou. Proč bude SpaceX testování provádět v těchto místech, ukazuje velice hezky následující video. Je na něm vidět, že v nižších zeměpisných šířkách při nedostatečném vyplnění orbitálních rovin nemusí síť Starlink pokrývat povrch Země tak dobře, ale pokud se družice začnou dostávat nad 37° zeměpisné šířky, pokrytí je již kontinuální.

V souvislosti s blížícím se veřejným testováním sítě Starlink se SpaceX snaží zjistit, kdo by měl o podobné testy zájem. Na oficiální stránce projektu je nově možné se zaregistrovat svým emailem a PSČ a firma vás bude informovat o novinkách a dostupnosti Starlinku ve vašem regionu. My v ČR si však nejspíš budeme muset ještě nějakou dobu počkat, jelikož SpaceX se bude zpočátku zaměřovat především na Spojené státy a Kanadu. Například 19. června 2020 si firma podala žádost u kanadských úřadů, aby zde mohla případným zájemcům začít nabízet služby své satelitní konstelace. V tomto případě SpaceX jednoznačně míří na venkovské oblasti této druhé nejrozlehlejší země světa. Elon Musk však nezapomíná ani na africký kontinent. Pokud budou vynášky satelitů pokračovat současným tempem, bude podle Muska možné začít nabízet služby v Africe začátkem příštího roku. Toto prohlášení si můžeme převést i na počet startů s družicemi Starlink, protože ve stejném období lze očekávat dostavění první orbitální sféry družic Starlink, kterou bude tvořit 1584 družic. Tehdy bude planeta Země pokryta signálem družic Starlink mezi 60° severní a jižní zeměpisné šířky kontinuálně. Výše položené oblasti si budou muset počkat na další fáze výstavby konstelace, či se spokojit se službami jiných satelitních operátorů.

Registrační formulář pro zasílání novinek o Starlinku (Zdroj: SpaceX)

SpaceX se už podařilo uzavřít  smlouvu s potenciálně velice důležitým zákazníkem, kterým je Armáda Spojených států amerických. Tento kontrakt se nazývá CRADA (Cooperative Research and Development Agreement) a je to dohoda, v jejímž rámci se americké ozbrojené síly snaží vyhodnotit možnosti využití technologií soukromého sektoru dříve, než se zavážou k jejich nákupu. Podobný kontrakt americká armáda již v minulosti uzavřela například se satelitním operátorem SES, který je rovněž poskytovatelem internetového připojení prostřednictvím své satelitní sítě O3b. Dle uzavřené smlouvy budou tyto testy probíhat po dobu tří let. Americká armáda však zároveň plánuje vlastní satelitní síť.

Další možnost, jak získat finanční prostředky pro výstavbu satelitní konstelace Starlink, se pro SpaceX otevřela začátkem června. Stalo se tak díky změně pravidel Federálního komunikační komise (Federal Communications Commisions, FCC), za kterou SpaceX lobbovalo. Změna umožnila firmám poskytujícím satelitní internetové připojení účast na podzimní reverzní aukci, kde budou mezi uchazeče během deseti let rozděleny dotace v celkové výši 16 miliard dolarů určené pro zajištění internetového připojení pro americký venkov. Aukční pravidla sice nedovolí SpaceX získat financování v kategorii, kde je podmínkou rychlost 1 Gbps pro download a 500 Mbps pro upload, stále si však budou moci zažádat o dotace v kategorii s maximální rychlostí připojení 100 Mbps. SpaceX však ještě musí prokázat, že Starlink dokáže nabídnout připojení s nízkou latencí do 100 ms. Elon Musk aktuálně zmínil, že cílem je dosažení latence pod 20 ms, takže tato podmínka by snad neměla představovat problém.

V našich pravidelných přehledech jsme také již dlouho nezmiňovali ostatní satelitní operátory. Firma Amazon plánuje vlastní satelitní konstelaci Kuiper a aktuálně podala stížnost na SpaceX u úřadu FCC. Stížnost souvisí s dubnovou žádostí SpaceX o snížení pracovní výšky budoucích družic Starlink z původně plánovaných 1100 km na 540–570 km, protože v případě selhání družice na nižší oběžné dráze by došlo k rychlejší deorbitaci. Amazonu se nelíbí, že nové navrhované pracovní dráhy jsou moc blízko k těm, ve kterých bude fungovat konstelace Kuiper (590–630 km) a může docházet ke křížení drah obou konstelací. Firma si dále stěžuje na to, že SpaceX po každém startu Starlinku oznamuje pouze úspěšný start, ale neudává podíl družic, které selhaly a je nutné je deorbitovat.

Družice sítě OneWeb přichystané k odeslání na kosmodrom (Zdroj: Airbus)

Na nízké oběžné dráze měla být budována i družicová konstelace dalšího operátora, firmy OneWeb, která však v polovině března podala žádost na ochranu před věřiteli. O hmotný i nehmotný majetek této firmy projevila zájem už řada uchazečů. Podle některých zdrojů mělo mezi nimi být i SpaceX, tyto spekulace však jednoznačně vyvrátil sám Elon Musk. I tak se však o zanikající společnost uchází kupříkladu Amazon, Eutelsat či dvě čínské společnosti.

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
188 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Goodman

Musím pochválit Jirku za jeho profilovou fotografii. Už na pohled se jedná o velmi inteligentního člověka, soudě podle řeči těla bych řekl, že jde vždy přímo k věci. Za mě palec nahoru. Být ženská, tak se asi neudržím.

Goodman

Vážený Jirko, vím, že se nacházím na blogu, který je i zároveň webovou stránkou. Ale nevím, proč by sis měl měnit svoji fotku. Nic takového jsem nenapsal. Jelikož minule jsem pochválil fotku nějaké slečny-autorky (a zároveň si udělal srandu sám ze sebe – což někteří nepochopili) a svalila se mé bedra vlna kritiky, pravděpodobně za sexismus, tak na “genderově vyváženou” jsem nyní pochválil i fotku chlapa.
Článek negativně hodnotit nebudu, protože je dobře zpracovaný. Akorát mě na ElonuX chybí trochu srandy a nadsázky.

vencour

Snad všichni, co se s nimi setkal, tvrdí, že top špičky jsou v pohodě a dá se s nimi bavit o všem. Sám bych měnil fotku jen pokud bych uznal, že má diskutující pravdu. Fascinuje mne seriál Quantum leap, v díle “Good morning, Peoria” se brání svoboda vysílání v USA v roce 1959 – asi i dnes je to aktuální téma.

vencour

No jo, tolik kvalitních webů zase neni, pravda. ALE je část k diskusi pod článkem i část ryze diskusní, někde se tomu říká sandbox, jinde hospoda, kde se drbe vše možné a kam třeba ani nemá neregistrovaný přístup. Že by tip pro adminy, co s off topic tématy?

vencour

Ono se taky říká “troly nekrmit”. Tak mne napadá, měl bych tu vidět vždy stejně, kdyby se tu objevily nekonzistentní příspěvky, admin by to mohl vidět, poznat.

Kamil

Kdy budou Starlinky umět mezi sebou komunikovat pomocí laserů? Bude to verze 2?

Petr Melechin

Gwynne Shotwell před časem řekla, že je přidání laserů v plánu na konec tohoto roku, ale těžko říct, jestli to pořád platí.

P.M.

Na realizaci laserových satelitních interlinků jsem také velmi zvědavý, spousta výrobců a mnoho provozovatelů družic nakonec laserové interlinky zavrhlo… Aneb bylo by to super, ale z mnoha důvodů příliš rizikové …

Naposledy upraveno před 8 měsíci uživatelem P.M.
3,14ranha

Máte k tomu nějaké informace ? Protože laserová komunikace v kosmu je bržděná spíš relativně vyšší cenou a tím že jde o novinku. Takže ji zatím reálně provozují jen agentury NASA a ESA.

Většina komerčních provozovatelů k tomu má podobný postoj jako SpaceX: “někdy v budoucnosti ano, jen nevíme kdy přesně”.

Vladimír Todt

Velmi povedený graf. Z je z něj vidět způsob doplňování “orbitálních uzlů” velmi dobře schematicky.

Jiří Hadač

Souhlas, moc se mi libil v tom clanku na nsf, tak sem se o nej chtel podelit.Ale zaujalo me i to video z yt, dotycny clovicek jich tam ma vic a taky jsou docela zajimava.

vencour

I tohle by mohlo být něco, co zabrání 3. světové, informovanost větší části světové populace a snad odolnost proti nějaké demagogii, stejně tak i její větší hlas. Takže jo, je to plus. Držím palce. Je lepší, když není jen jeden hegemon a tohle by nějaké vyrovnanosti ve světě mohlo přispět.

3,14ranha

Pokud je to spojeno se šířením virtuálních sociálních sítí, tak ty vytvářejí spíš sociální bubliny, kde agresivita a demagogie vůči dalším sociálním bublinám jen kvete. Podívejte se na USA – kolébku sociálních sítí.

Za třicetileté války už víc než 100 let existoval knihtisk a hádejte co se tisklo nejvíc (snad kromě Bible) ? Samozřejmě že demagogické pamflety. První primitivní televize ale i talentovanou Leni Reifenstahlovou k šíření propagandy použila třetí říše a dnes pomocí 160 písmenek tweeteru šíří “svou verzi pravdy” americká levice i pravice. A jeden nejmenovaný stát na východ od nás považuje cílené trolování, šíření internetové demagogie a rozeštvávání cizích skupin obyvatel proti sobě jako regulérní součást nové studené války proti “zkaženému západu”.

PS: neberte to jako můj automatický souhlas pro nadvládu nějaké velmoci, ale v historii existuje něco jak Pax Romana, Pax Britannica, Pax Sinica, Pax Americana. Rozsáhlé konflikty až světové války nastaly s oslabením nějaké hegemonie a nikoli naopak, jak tvrdíte.

PPS: A ještě ke Starlinku: ke komunikaci se Starlinkem potřebujete pozemní terminál (= vysílač). Satelit nad hlavou můžete zastavit jen sestřelením, ale distribuci (made in USA) terminálů a přidělení vysílací licence lze (v Číně, Turecku, Rusku, Severní Koreji, Islámském státu…) regulovat a v případě nelibosti vůdců i zakázat a trestat celkem snadno.

vencour

Pěkné argumenty, díky. Přesto v USA mi to přijde hlavně jako následek neřešení minulosti a její zametávání pod koberec.
Pokud protivníka nezničíte úplně, tak se nevzdá. A proto musíte jednat už předem, ne až ve chvíli, kdy teče krev – tak nějak mne inspirovala situace popsaná v Pánovi času, na youtube to lze najít pod heslem “Zygon speech”.
A chápu to tak, že s oslabením hegemonie se dějí věci. Když jsou dva, pokud budou USA oslabeny a Evropa je “v nedbalkách”, někdo by měl dát šanci těm nejednotným troskám se organizovat proti těm, co myslí a plánují na stovky let dopředu.
Ano, komunikaci Země – satelit lze nějak identifikovat. A použití Elm pásma lze sledovat. No jo. Tak uvidíme, co se s tím dá dělat, jestli jednosměrný přenos signálu nebo něco jiného.

akuhtr

Evropa je “v nedbalkách” bych napsal poněkud jinak. Evropa je v terminálním stádiu rakoviny, jménem byrokracie.

vencour

To nerozporuju, že je to krize identity. A pokud všechny informujete, co se děje, snad ta největší mocnost si nedovolí vše. Pokud mají všichni možnost znát pravdu … jak filozofické, když i na dnešním internetu je těch pravd tolik. No, ale je to cesta, jak bránit svobodu, věděním a možnostmi. jejich rozšiřováním, ne krácením.

Ivo Janáček

Jiný pohled na Starlink a částečně SpaceX od pana astronoma Jiřího Grygara:
https://www.televizeseznam.cz/video/nebat-se/jiri-grygar-druzice-elona-muska-jsou-nestastne-k-letu-na-mars-je-treba-mit-zalozni-koraby-64068126?dop_ab=0&dop_source_zone_id=1&dop_req_id=mA6f8j9Crqy-202006220650&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=abtest154_amp_seznamzpravy_varAA

Jen dodám, že tento pohled nereprezentuje můj názor a navíc bohužel obsahuje spoustu nepravda a nesmyslů což mě od tohoto člověka docela mrzí.

Naposledy upraveno před 8 měsíci uživatelem Ivo Janáček
MilAN

A byl bys ochoten ty nepravdy a nesmysly alespoň bodově popsat

Ivo Janáček

Jde hlavně o to, že tento člověk hovoří z pozice astronoma a tento obor je pro něho celý jeho život a tudíž si není schopen uvědomit i jiné aspekty.

Jinak stručně bodově:

1) Vyzařování družic v infračervené oblasti brání pozorování a později chválí družíce, které pozorují v infračervené oblasti o které říká, že nejde pozorovat ze Země. Tak jak to tedy vlastně je???
2) Geostacionární družice nejsou na oběžné dráze ve výšce 38 000 km, ale ve výšce 35 786 km.
3) Výzkumné družice byly opatrné vůči astronomům??? Skutečně?
4) Hovor stál asi 3000 dolarů, Motorola. Takhle přece nemluví inteligentní a chytrý člověk.
5) Je daleko lacinější a spolehlivější mít optické vlákno na zemi. Tak to nevím jak to budou dělat třeba polárníci případně kdokoli v odlehlé oblasti. Asi si tam má natáhnout pár set/tisíc km optiku.
6) Počet okem viditelných družic (2500) srovnává s celkovým počtem družic, ale už neřekne, že z toho celkového počte lze teoreticky vidět jen menší zlomek, protože ty ostatní jsou mimo viditelný obzor pozorovatele.
7) Pan Grygar hovoří o vysoké ceně hovoru a asi mu nedošlo, že dneska už se hovory nepoužívají, ale přenášejí se data a na ty bude paušál, takže je opět zcela mimo mísu.
8) Družice jsou vesměs bezpilotní. Ona existuje nějaká pilotovaná družice??? To je jako bezpilotní dron.
9) Na ISS může být maximálně šest lidí?? Skutečně?
10) Tři lidi se starají o to, aby ISS nespadla? Vážně? Takže když tam jsou jen tři, tak nedělají žádný výzkum???
11) Pilotovaná kosmonautika je slepá ulička.
12) Na Mars poletíte 10 – 12 měsíců?? Vážně?
13) Kryštofovi Kolumbovi se jedna loď pokazila. Netušil jsem, že se může plachetnice pokazit. 🙂
14) Až doletí na Mars, tak nebudou vidět na přístroje, protože budou mít zničenou sítnici.

Je toho víc než jsem čekal a je z toho člověku smutno.

Na konec bych jen řekl, že celý ten rozhovor je poměrně tragický především moderátorkou, která je zcela mimo.

MilAN

Spíš bych hodnotil rozhovor z hlediska, kdo se ptá a komu jsou odpovědi určeny.
Z toho vyplývá většina zjednodušení a nedotažení. Myslím tím třeba to, že běžně se mezi lidmi a – mládeži asi nerozlišuje, co je družice, proč říkáme satelit a proč kosmická loď a pod. Zrovna tak hodnota pro GEO je přibližná. Pokud by uvedl 36.000 nebo 42.000 km, bylo by to blíže. Ale stejně by to nebyla hodnota, kterou uvádíš ty- ani ta není přeci přesná.. Počty družic a Stralinků neporovnává momentálně viditelné, ale poměr mezi dosud a po Starlinku. V jeho nepropspěch spíš hovoří to, že neporovnává to, jaký je poměr jasných družic ve stejé jasnosti jako Stralinků. To je daleko děsivější číslo. Myslím, že pro veřejnost rozlišovat telefonní a datový přenos není třeba , zrovna tak jeho tarify…Také nikdo neřekne, že jde uskutečniot datový hovor, ale že telefonuje. 🙂 . Cena 3.000 za hovor v počátcích Iridia je zřejmý úlet, i když se do ní započítává poušál za pronájem telefonu + + .
Počet lidí na ISS – 6 je skutečný provozní počet, kolik by se tam vecpalo nebo kde budou spát , když jich bude více- asi není předmětem té krátké odpovědi. Zrovna tak není příliš přehnaný údaj, že 3 lidi jsou nutní jen na udržení chodu ISS.
Opravdu je v tom rohovoru potřeba rozlišovat jestli se plachetnice porouchala nebo potopila nebo co se stalo ? Je to odbyté tím, že dál pokračovaly jen 2…
O té sítnici byla řeč ve smyslu, že je potřeba zabezpečit osádku před vnějšími vlivy, jinak dojde k tomu …
Jak dlouho poletíme na Mars ? Jde o to, jestli bereme jen cestu tam nebo včetně průzkumu nebo komplet i s návratem. Protože na celou dobu je nutno posádku ochránit před těmi venkovními vlivy- o tom byla právě celá ta úvaha. A celou cestu rychleji neabsolvujeme.
Infračervený obor astronomie je frekvenčně dost široká oblast. Některou lze zkoumat ze země, a pak ty satelity překážejí, jiná oblast je mimo možnosti pozemního pozorování, a tady se uplatňují satelity na oběžné dráze. Tam není žádný logický rozpor.

Ivo Janáček

“Počet lidí na ISS – 6 je skutečný provozní počet, kolik by se tam vecpalo nebo kde budou spát , když jich bude více- asi není předmětem té krátké odpovědi.”

Ano a proto od mise Crew 1 tam bude lidí sedm.

“Zrovna tak není příliš přehnaný údaj, že 3 lidi jsou nutní jen na udržení chodu ISS.”

Ne, to skutečně pravda není, ve třech lidech se jede běžně, ve dvou už by to ale problém být mohl, rozhodně to však není o tom, že by ISS spadla, takto by to nazvali novináři, ale od pan Grygara bych to nečekal.

Samo

IR je zhruba v astronómii od 0,4-600 um, pozemné teleskopy sú schopné pozorovať 0,4-30 um (to sa na vzdialené objekty ktoré spomína JG moc nehodí) a majú do 5m (reálne menej, problém menom atmosféra robí bordel a teda zrkadlo na zemi nie je ekvivalentom vesmírneho) JWST bude 6,5m a v rozsahu 0,6-600 um bez starlinkov a atmosféry. objekt s 0C by mal vyžarovať okolo 10 um IR no zasa zatienená družica až toľko nevyžiari, koľko 200W možno? väčšina IR čo bude škodiť sa vyrieši clonením a zmenou orientácie predsalen 1300W ma m2 pri viditeľnom na ploche 1,5×3, je cez 5kW (nepočítam ani FV) odrazeného a 200W v IR bude rozdiel čo nepredpokladám že bude pozorovateľné zo zeme. IR z tepla družice je zanedbateľné oproti odrazu aj keď tých 200W len typujem a moc IR observatórii nieje pod Starlinkom na povrchu a vo vzduchu so SOFIA ich je až 6 ani jedno nieje širokoúhle, takže družice nepredstavujú taký problém, dá sa im celkom efektívne “vyhnúť”.

Ivo Janáček

OPRAVA:

6) Počet okem viditelných hvězd (2500) srovnává s celkovým počtem družic, ale už neřekne, že z toho celkového počte lze teoreticky vidět jen menší zlomek, protože ty ostatní jsou mimo viditelný obzor pozorovatele.

bohyn

8) Evidentně Vás to překvapí, ale třeba ISS je také družice/satelit, spolu se vším na oběžné dráze kolem země. Včetně Měsíce.
9) Dokud nebude certifikovaný Crew Dragon nebo Starliner, tak to odpovídá
12) Běžná doba letu k Marsu je 9 měsíců, jsou rychlejší i pomalejší profily, podle toho kolik chcete utratit za palivo. Navíc je to astronom, ne rakeťák, tak bych nebyl tak přísný.
13) Zastarale to má význam rozbít, tomu už rozumíte? https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pokazit

Martin B

Taky mě zarazilo jeho srovnání s počtem viditelných hvězd, když se SpaceX snaží s budoucími družicemi o magnitudu 7 a více, tedy že by neměly být viditelné pouhým okem. A to během téměř všech fází letu.

MilAN

Tak to by bylo celkem pěkné. Jenže by to znamenalo proti současbnosti ty satelity zeslabit 100x

Martin B

Oproti první verzi je už zastínili o 80%.

Ricardo

Tady se ukazuje jaký je Grygar lhář a demagog, protože fakta jsou takovéto:

  • v roce 2018 bylo aktivních cca 5000 satelitů a nikomu jejich IR stopa nevadí
  • Grygar argumentuje že je okem viditelných 2500 hvězd, ale kolik je vidět satelitů? Musíš hodně dlouho čučet do oblohy abys jeden letící našel.
  • Muskových 10 000 satelitů Starlink tohle množství zvýší na 3x násobek, tedy žádná tragédie se nekoná
  • Grygarovi vůbec nedochází, že nejlepší místo pozorovat vesmír je mít dalekohled na oběžné dráze a Muskova znovupoužitelná Starship umožní vynést několik 100 tunových delekohledů na orbitu za den. Místo aby skákal radostí tak bude jenom plivat špínu.

To je prostě tragédie sledovat myslenky této vědecké rádobyelity. Nicméně pěkná ukázka jak komunistický režim deformuje a zabíjí kreativitu. Fuj…..

Jan Nohejl

Asi bych to nekomentoval takto ostře. Mě osobně zarazila jeho neznalost Starlinku a Spacex celkově, spíš to vypadalo, že jediné, co o Muskovi ví, si přečetl na idnes… Jako příklad, když kritizoval Muska, že plánuje použít jeden vesmírný “koráb” při cestě na Mars, to bylo opravdu na “facepalm”….

Ricardo

Přesně tak, Grygar se považuje za odborníka a nemá ani šajna co Musk, jakožto člověk způsobující doslova druhou kosmickou revoluci, chce dosáhnout? WTF? Grygar u mne klesnul na naprosté dno.

Druhá a mnohem horší věc je, že Grygar se považuje za elitu a snaží se nám kázat svou jedinou pravdu a přitom má příšerné znalostní nedostatky, a ten jeho hejt že doufá že Musk zkrachuje, to už ukazuje že je úplně mimo. A takových je v Akademii věd mraky. Jeden mimoň přisátej na státní prachy vedle druhýho, produkují nesmyslné věděcké teorie o kvasarech, lítají si za státní prachy (z našich daní) po světě po věděckých konferencích a za dva roky nějaký nový objev ty jejich teorie vyvrátí. Už těma sluníčkářskýma kecama to začalo ukazovat že ten člověk je naprosto odtrženej od reality. To je vidět že nebydlí v levných hotelech za naše prachy, jinak kdyby se dostal mezi obyčejné lidi třeba v USA a občas zabloudil do nějakého ghetta, tak by velmi ale velmi rychle vystřízlivěl.

Já bych doporučil soudruhovi Grygarovi aby místo celoživotního přisátí na státní prachy, se konečně začal živit vlatní prací a zkusil něco uskutečnit jako Musk. Místo přání aby Starlink zkrachoval tak ať vymyslí něco lepšího a založí si vlatní firmu. Vsadil bych se, že ti naši páni akademici by všichni zkrachovali a skončili na pracáku

Robert

To fakt odporucas 84r rocnemu panovi aby si zalozil firmu a isiel konkurovat Muskovi? Dost smutne ze si ten jeho rozhovor neviete dat do kontextu. Ale co uz len hovorit cloveku co sa znizi na takuto uroven.

Ricardo

No a co? Důchodce o oprýskané rachotině Sanders objížděl restauračky se svým kořením na kuřata když mu bylo 65 let a později se stal z něj zakladatel KFC a miliardář. Grygar je chytrej jak rádio tak to zvládne x-krát rychleji.

Jenže ono by se totirž ukázalo, že je rozdíl mezi teoretizováním člověka celoživotně přisátého na stát a někým kdo opravdu umí něco kloudného vytvořit. A Grygar se odkopal že je úplně mimo realitu.

vencour

Pokud o něčem mluvím a nemám o tom potuchu, proč se divím, že mne ostatní kritizují? Nebo taky “proč se diví všichni, že modly padají”? Třeba překročí svůj stín, své meze, zapomenou, že odbornost v jedné věci neznamená odbornost i jinde? Brání svůj starý svět a byl zneužit proti tomu novému třeba?
Hodí se vnímat nejen, to, co bylo řečeno a jak, ale i to, co nebylo řečeno …

akuhtr

Mě spíše zarazilo, jak v jednom rozhovoru hlásí větší rozhled vědců a tím hájí právo kecat do politiky a zároveň v tom stejném rozhovoru dokáže že má zásadní mezery v oboru příbuzném/blízkém jeho samému a trpí totální profesní slepotou.

Kotlopou

S tím pozorováním z oběžné dráhy už mě to teď dost štve. Pokaždé to někdo vytáhne, jako by to mělo všechno vyřešit. Je to jenom jedna kategorie pozorovacích zařízení se spoustou technických problémů (nejen ty spojené s vynesením), kterou nenahradíte velké pozemní dalekohledy.

Ricardo

O jaké vlnové délce IR se tu přesně bavíme? Ty satelity budou mít jinou frekvenci než záření z vesmíru, takže se to bude dát odfiltrovat pryč. Ostatně stejně se to řeší už dnes s těma tisícema satelitama. Grygar je starej komunistickej nok, nic víc.

Přitom jestli znáte staré komixy z ABC, Galaxia aneb obří kosmická loď ala Battle star Galactica, Příběhy malého boha (tam bylo i vertikální přistání rakety které autoři obšlehli od Cimrmanovi rakety), Vzpoura mozků kde byla vzpoura A.I. a kosmická loď Prometeus, Golem jakožto super silný android seslaný mimozemšťany na průzkum…… ti autoři jeli bomby už tenkrát v 80 tkách a dost předběhli dobu. Grygar je fosil a zůstal zaseknutý někde v normalizačních 60-70 letech, prostě komunistickej nok jak vyšitej.

3,14ranha

My se tady zcela obecně bavíme o tom že pozemní astronomie jak leží a běží je (a mnoho desítek let ještě bude) prakticky nenahraditelná.

Dnes budované optické teleskopy mají zrcadla v desítkách metrů, soustavy radioteleskopů pak mají součet plochy v celých hektarech a to se nebavíme o nespočetných amatérech kteří hledají (a nacházejí) třeba komety, nebezpečné asteroidy atd.

Vesmírné teleskopy jsou jen třešnička na dortu astronomie a nikdy nebudou levnější než pozemní přístroje.

PS: Vy si ze zkratky Sci-Fi berete jen tu fikci… to je váš problém.

Ricardo

Přesně jak píšeš že Evropa je astronomická velmoc = Evropa je přeborník v krávovinách. Kvůli žádnému pozorování nebude chleba levnější a teoretizovat ze Země můžou jak chtějí.

Musk zlevní a zpřístupní internet celé planetě a ještě zlevní dopravu materiálu na LEO asi 100x. Díky levnému přístupu na orbitu bude možné poslat do do naší i mimo sluneční soustavu 100x víc sond a dalekohledů a uskuteční se 100x víc objevů než čučením ze Země.

Ale Evropa bude dál největší odborník na čučení ze Země. No ale to víme že Evropa je sto let za opicema. Co mne osobně překvapuje je, že jim stále nedochází že jim těžce ujíždí vlak. A ten komunistickej nok Grygar to jenom potvrzuje.

akuhtr

Problém je, že když se Starlink neprosadí teď, tak nikdy a když se neprosadí starlink, tak nejspíš ani žádný orbitální průmysl.
Aby jsme mohly využít orbitu, potřebujeme levné vynášení, to nebude bez velkého objemu přepravy (pokud si myslíte, že Starship bude levná, pokud bude lítat 2* do roka, jste na omylu). Pokud Grygar a spol by teď vyhrály, tak nejen že ohromě poškodí kosmonautiku a aplikační výzkum vesmíru okamžitě, ale příště to bude “nemůžete mít solární elektrárny na orbitě, protože hvězdy”, “Nemůžete mít továrny na optické kabely na orbitě, protože hvězdy”. Starlink je první seriózní plošná komercionalizace LEO s potenciálním dopadem na celou populaci (satelity TV jsou na GEO, Iridium je specialita, GPS a spol jsou státní, nikoliv komerční projekty a ani nevím jaká je jejich orbita)

Další věc je, zkostnatělost astronomů a neochota podívat se na věc z úhlu pohledu ostatních stran.

Kotlopou

Solární elektrárny na orbitě, pokud vím, jako koncept štvou i Muska, jaký je to nesmysl.

Přijde mi, že celý problém by se vyřešil, kdyby se Starlink vypuouštěl o rok později, a předtím by holt dělali testy s odrazivostí. Takhle, než stihnou najít něco použitelného, tak už tam bude Starlinků mraky, a potrvá roky, než se ty satelity stihnou vyměnit (kvůli životnosti). Bohužel je to dané legislativním oknem na vynášení, které tohle nezohlednilo.

vencour

Noo hele, nabíjet baterky do Tesly na orbitě a vozit je dolů, opravdu by tohle nešlo, nebo nějak to “vytunit” a optimalizovat? Nahoře je větší hustota energie, ve vesmíru, robot vyzvedne ze Starship baterky, zapojí, obslouží, odpojí, naloží, výroba paliva by mohla taky být do Starship skoro automatizovaná … jen mít místo, odkud lítat a kde bezpečně přistávat. Kde je logická chyba v úvaze a efektivitě? Tepelné znečištění? Něco jiného? Aý budou ty superkondenzátory, tak by tohle mohlo fungovat ještě líp?

Invc

Otázka číslo jedna je “proboha proč”? Problém není získat energii pro nabíjení, ale problém je, kde ta energie je a doba nabíjení a její skladování v autě.

A pokud jde o to, kde je chyba v tvé úvaze:

1) Tesla nemá výměnné baterie.

2) I kdyby měla – tak bys je musel dopravit do místa startu a přistání…. což asi nebudeš mít za městem…

3) Starship si jich ssebou může vzít kvůli nosnosti a prostoru max tak 200 (pokud vyřešíš celou tu logistiku, jak je umístit a připojit)… i kdyby měly každá 100 kWh celkovou kapacitu tak musíš počítat, že nikdy nejde do nuly tedy bude třeba odečíst nějaké částečné nevybití – když si poletíš v průměru pro nějakých 80 kWh na jednu, tak můžeš být rád – a to máš zhruba 16 MWh…

4) Start Starship+SH potřebuje zhruba 1 200 tun zkapalněného a podchlazeného metanu a 3800 tun zkapalněného a podchlazeného kyslíku. Energie potřebná na zkapalnění a podchlazení se mi momentálně nechce moc počítat… (páč bych toho musel dohledávat trochu moc…)

5) 1200 tun metanu je při pokojové teplotě zhruba 1850 m3 – což ti hodí výhřevnost něco přes 20 MWh… kdybys to narval do lepší elektrárny – tak ti z toho vyleze zhruba 13MWh el. energie… s tím co narveš do energie potřebné na zkapalňování a podchlazování paliva a kyslíku … budeš energeticky veeelký kus v mínusu, než kdybys ten metan narval do elektrárny a spolu s energií na zkapalňován a podchlazování narval přímo do těch baterek. (A to ještě tam nemáš náklady na ten převoz na rampu a zpět).

(A to sem ještě ani nezkoušel spočítat, jak by to vypadalo, kdybys ten metan rovnou spálil v běžném ICE).

Superkondenzátor nic neřeší – naopak je na tom co doho hustoty energie většinou hůře (ale řešil by čas potřebný na nabíjení).

vencour

Ty baterky přece nejsou jen do Tesly, jsou i do Powerwallu. Nabité budou k dispozici. Vozit se pak můžou kamkoliv, možná i na Měsíc, co já vím. Jedná se o pracovní verzi návrhu. Bodka.

bohyn

To je celkem jedno ne? Ty jednotlive clanky se pouzivaji furt stejne (18650) a tedy hmotnost a rozmery ku kapacite jsou v +- stejnem pomeru u elektromobilu i u power wall. Tahat to na orbitu a zpatky se nevyplati nikde, ani na Mesici (lepsi postavit panely na povrchu).

Naposledy upraveno před 8 měsíci uživatelem bohyn
vencour

Hm a neni to lepší než přenos vlnama nebo čim někam na zem?

bohyn

Vzhledem k tomu, ze vic energie spalis v motorech, nez privezes zpatky na Zem, tak vyzarit tu energii do vesmiru bez uzitku je levnejsi 😉

vencour

Ok, Dick v “Měsíc je drsná milenka” navrhoval z Měsíce používat katapulty směrem k Zemi. Možná taky blábol. Dokud to někdo nepředvede, že to funguje.

diwalt

Onen katapult je z hlediska vynaložené energie přesný, protože na poslání čehokoli z Měsíce na Zemi je potřeba poměrně málo energie a dalo by se to snadno urychlit katapultem na elektromagnetický pohon (v zásadě si to lze představit jako kus kolejí, na kterých elektromagneticky urychlím vlak až na únikovou rychlost). Díky vakuu na Měsíci pak nedojde k žádnému tření o atmosféru a tedy žádnému zpomalení. Gravitační studna Země si už daný objekt stáhne.

To, co bylo v knížce nedomyšlené, byl obsah daných zásilek, tedy konkrétní vypěstovaná pšenice. Tam se mezitím od doby napsání spousta věcí posunula a potraviny by bylo dnes jednodušší pěstovat na Zemi. Principiálně totiž stačí jen dostatek energie a můžete pěstovat dostatek potravin naprosto kdekoliv na Zemi – umělé osvětlení, přímá distribuce živin a vody ke kořenům…

Měsíc je drsná milenka patří rozhodně k dobrým knihám v rámci žánru. Vědecká část je pojata velmi dobře (s ohledem na dobu vzniku), popis sociální situace na Měsíci je také zajímavý a promyšlený. Zápletka trochu naivní, ale opět v rámci žánru rozhodně nadprůměr. I dnes, více než půlstoletí od vzniku, to stojí za přečtení.

akuhtr

Baterky mají šíleně nízkou energetickou hustotu na to kolik energie stojí dostat ty baterky nahoru. Pokud by se na oběžné dráze nevyráběla antihmota, nebo aspoň štěpný materiál z lehčích prvků jako transportní médium což i kdyby technicky šlo, bych dolů vozit nechtěl ve významném množství (obojí, to první ještě míň než druhé), asi nemá smysl používat lodě na přepravu energie ze solární elektrárny dolů loděmi.
Co se uvažuje je dostat to dolů mikrovlnama, či laserem

3,14ranha

Nic ve zlém, ale vámi navržený způsob výroby energie je tak neefektivní, že je prostě o několik řádů v záporných hodnotách. Takový systém celkově energii neprodukuje, ale spotřebovává. Bodka.

vencour

Noo ona je vlastně výhoda, že není jedna centrální správa Země, protože pak by Musk vůbec nemohl dělat nic proti vůli většiny. Takže fakt je to na jedincích, co táhnou a ukazují směr, prorážejí cestu k novým funkčním představám a názorům, ukazují a předvádějí faktické výsledky.

akuhtr

Regulace ze strany státu, či skupin států často omezují pokrok.

Robert

Presne tak, dnes uz dalekohlad na obeznej drahe Zeme neposkytuje az taku velku vyhodu, jeho najvacsia vyhoda je ze sa pouziva 24/7, teleskop na Zemi pozoruje hlavne v noci. Samozrejme to nijako teoreticky neznizuje hodnotu teleskopu, ktory by bol vyneseny na obeznu drahu dnes, pozorovaci cas na hubble je radovo v tisicoch $ za minutu ak sa dobre pamatam a to je prakticky 30rocny stroj s par generalkami.

Naposledy upraveno před 8 měsíci uživatelem Robert
Martin B

A proto potřebujeme zlevnit vynášení a konstrukci satelitů. Aby minuta nestála tisíce dolarů.

Invc

S tím pozorováním 24/7 to není až tak úplně pravda. Hodně záleží na tom, kde ten teleskop obíhá – a kam se chce koukat. Při té citlivosti občas potřebuje “zavřít oči” / případně se otočit zády ke Slunci / Zemi / některé oblasti kvůli Zemi nevidí / do některých směrů se nesmí koukat kvůli Slunci … atd…

Největší výhoda je, že mu nepřekáží atmosféra:
1) Odpadá zkreslení spojené s rozptylem v atmosféře a vlněním atmosféry
2) Vidíš i to, co atmosféra odfiltruje (zcela nebo částečně) – UV / IR…
3) Plus je tam daleko předvidatelnější heat management .. (některé senzory potřebují … být chlazené)

Nevýhoda je… že je to všechno dražší a složitější či v současném stavu nemožné. Prostě některé věci, tam nahoru zatím dostat nedokážeme (třeba zrcadlo 40m v průměru … byť segmentované). Samozřejmě 25m dalekohled na oběžné dráze (nebo ještě lépe v nějakém libračním bodě) by na tom byl o hodně lépe než 40m na Zemi … jenže co z toho, když ten 25m tam nahoře zatím postavit nedokážeme. (Pro srovnání JWST má mít skládané zrcadlo 6,5 metrů v průměru z hexa o průměru 1,8m).

vencour

Jestli se nepletu, adaptivní optika a skládaná zrcadla fungují, čili je problém udělat jedno velké zrcadlo, ale lze je složit … dělal jsem na webu https://www.coursera.org/learn/astro/ – “Astronomy: Exploring Time and Space”, tam zmiňovali 30m zrcadlo, na Hawaii nebo v Chile, pomáhal ho dělat “Caltech”, v plánu mají být zrcadla o rozměrech 40m (kapitola big glasses)

Robert

Suhlasim, vplyv atmosfery vieme uz odstranit(nie uplne), hubble nepracuje v UV alebo IR oblasti a za tretie, to ze senzor musi byt chladeny, napr. u IR senzrov je pravda ale to palivo ti raz dojde, na Zemi nikoliv(i ked neviem, na Zemi alebo na LEO zrejme IR teleskop nedava zmysel). Napr. hubblovo hlboke pole bolo davno pozemnymi pozorovaniami prekonane za zlomok ceny a rovnako aj pozorovacieho casu, vdaka uz spominanemu skladaniu obrazu z viacerych pozemskych teleskopov. Ale nechapte ma zle, ja by som bol len rad keby tam nad nami lietalo vela “hubblov”, len a len rad. Ono tie starty az tak drahe niesu v porovnani s cenou sondy, cize ma dost zaraza preco uz nemame hubble like teleskopy na LEO, zrejme to neni u investorov a agentur obhajitelne, kedze za rovnake prachy postavite niekde v Chile vykonnejsi teleskop a viete ho modernizovat a opravovat, momentalne nemame ani len samotny hubble ako opravit, neni kozmicke plavidlo na to.

vencour

Děkuji za skoro ojedinělý hlas rozumu 🙂 Jen houšť a větší … satelity, rakety, Starshipy apod … a hlavně asi většího ducha

MilAN

Místo nálepkování lháři a demagogy is zkus zamyslet nad tím co jsi dále napsal
1/ na běžné obloze, ne ve větších městech, nevidíš více jak 600-800 hvězd. Z toho množství je cca 20-30 jasných tak, že jejich jas je roven nebo větší než jas Starlinků
2/ jenže Starlinků nebude 20-30, ale minimálně 12,000
3/ z těch 5000 satelitů a zbytků je velké procento nefunkčních . Navíc je většina menších svojí plochou i velikostí, než Starlinky
4/Velká část satelitů létá na vyšší dráze než Starlinky, takže je méně rušících ve všech oborech
5/ Takže Muskových 12.000 satelitů převýší množství těch rušících objektů nikoliv 3x, ale zhuba 100x. K tomu se stačí podívat i dnes na předpovědi přeletů a jasností družic, a již dnes převyšují v dané jasnosti Starlinky ostatní satelity více než 3x
6/ na naší obloze už teď je v každém okamžiku tak 10 Starlinků, z nichž je tak 1/2 viditelná.Takže si to lze znásobit poměrem 12.000/500, jak je to málo.

Ricardo

Většina populace žije ve městech a v noci čumí na TV a nikoliv na oblohu. Takže ikdyby Musk vypustil 200 tisíc satelitů tak to bude většině lidí putna. Naopak dost možná budou mít levnější net, hlavně ti v odlehlejších oblastech budou velmi rádi. Miluju tuhle neutuchající evropskou inkvizici, která se pořád snaží bojovat pro kulaté zemi. Kdyby tolik času co věnují remcání věnovali práci, tak už má Evropa základnu na Slunci, boha 😀

3,14ranha

1) Kulatá Země byla v té vaší “zaostalé” Evropě samozřejmostí od antiky, od Erastothena (který i přesně změřil obvod rovníku). Ve středověku šlo o naprostou samozřejmost a matematické důkazy byly součástí osnov všech univerzit.

2) Ne každá novinka je k dobrému. Rasová teorie šířená třetí říší byla kdysi taky žhavá novinka a popletla i lecjakou chytrou hlavu. Člověk který tleská novince jen proto že jde o novinku, nebo člověk který už ani nevytáhne paty od obrazovky téměř ztrácí nárok na přívlastek “sapiens”.

3) Evropa je astronomická velmoc. Právě teď ESA buduje v Chilských horách další dalekohled, tentokrát s 39 metrů širokým zrcadlem. LHC a ITER sídlí v Evropě asi taky jen náhodou…

PS: Máte problém pochopit, že je fyzikálně nemožné v tomto století PLNOHODNOTNĚ nahradit pozemní astronomii tou na oběžné dráze (i kdyby to všechno Elon vynášel zadarmo). Ale to je jen a jen váš problém.

Ricardo

Pokud Musk zprovozní Starhip do 5 let, tak PLNOHODNOTNĚ nahradí pozemní astronomii do 20 let. Doufám že je ti známo, že v nulové gravitaci stačí rozvinout platchtu a nebudou muset hledat vhodné údolí a budovat obří teleskopy desítky let. Ty jsi úplně mimo jako ten nok Grygar…..

Ale chápu jak jsi to myslel. Ty předražené Evropské rakety by to tam opravdu vynesly asi tak za 300 let.

MilAN

Možná ti uniká drobný detail. Kosmická dalekohled – tedy alespoň trochu se blížící rozměry těm pozemským, je projekt na minimálně několik (hodně) miliard $ . V tom cena za vypuštění , nebo nějaká sleva, to jsou jen drobné. To astronomii nezachrání. A hlavně nenahradí desítky observatoří. Pozemské dalekohledy jsou drahé, ale ty , které mají fungovat ve vesmíru, vycházejí 10x dráž. Na to nějaký Straship ani EM nemá moc vliv a ani to nezachrání, kdyby byly teleskopy vyneseny zdarma. Navíc, vývoj a výroba vesmírného teleskopu zabírá v průměru více jak 10 roků, takže za 5 roku nic SpX nenahradí. Zatím není ani jasné, jaké budou vůbec definitivní parametry Strashipu, takže se zatím nedá ani jen uvažovat, natož konstruovat nějaký velký vesmírný teleskop.Zatím je to vše jen fantazírování lidí, kteří do problematiky vůbec nevidí.

akuhtr

Design současných kosmická dalekohledů vychází z dogmatu, že vesmír je drahý. Vypustit satelit je drahé a tak se jede na šíleně nízkou toleranci selhání, používají se jedinečné komponenty/upravené pro vesmír a to vše prodražuje. Starlink nám ukazuje, že to jde dělat jinak. Levně. Když se odpoutáme od dogmatu drahého vesmíru, dovolíme si dělat levnější kosmické teleskopy. Dnes není důvod dělat superdrahý satelit, aby neselhal a my jsme nepřišli o půl miliardy co se zaplatilo při startu. Svět se změnil a ten start už nestojí tu půl miliardu USD.

MilAN

Cena za vypuštění je pakatel v ceně dalekohledu A to i pro ty pozemské, kde je po ruce stále člověk i montéři a obráběcí centra.

akuhtr

Takže budeme ignorovat, že pozemní musí umět mnohem víc než vesmírné aby byly stejně užitečné? Adaptivní optika nebude zrovna levná záležitost, stejně tak možnost zacílit pozemní je úkol mechanicky náročný, zatímco pro orbitální to je jen otázka natočení samotného teleskomu pomocí motorů, které SpaceX pro starlink chrlí pro zatím jen interní použití jako baťa cvičky a tedy i levně. Orbitální teleskop postavená na platformě odvozené třeba od Starlinku může být o dost jednodušší než ten pozemní a tedy i levnější.

Invc

Orbitální teleskop postavený na platformě starlink? A jak velké zrcadlo si představuješ, že ponese?

akuhtr

Psal jsem odvozené, tedy použít komponenty a filosofie návrhu ze starlinku. Nikoliv že vezmeme starlink a plácneme na to místo antény teleskop (byť trochu extréměji by šlo jít cestou FH, ale tam už se EM poučil že nestačí prosě “přišroubovat” tři k sobě)

Ricardo

akuhtr:
Máš pravdu. Všichni tady jenom hejtujou jak je všechno složité a přitom nikdo z nich žádnej satelit nikdy nedělal. To samé by tu tvrdili před Starlinkem, že není možné jenom tak si vypustit mega konstelaci s 10 000 satelity a že by to trvalo 200 let. A všichni víme že Musk to zvládne za pár let díky zcela nekonvenčnímu přístupu.

Takže opět se ukazuje že tady místní lemplové jsou mistři světa ve zdůvodnění proč něco nejde, stačí si přečíst tady pár příspěvků 😀

Fandové do astronomie jsou schopni dát za amatérské Casegrain reflektory statisíce, ale že by je napadlo se připravit na dobu kdy budou ceny za vynesení směšně nízké, a dát dokupy nějaký polo-amatérský teleskop na oběžnoiu dráhu? FV soláry, vyhřívání a teleskop je pár kaček. Zbývalo by dořešit gyroskopickou stabilizaci a pohon, ale i to se dá koupit. Místo toho tady budou místní lemplové žvanit jak furt něco nejde…

bohyn

4 iPhony

Invc

Nojo… na iphone a jeho noční režim sem zapomněl… mea culpa

MilAN

Pokud si myslíš, že to je ve vesmíru jednodušší- namíříš a jde to, tak nevíš o té problematice nic. Jediné , s čím nemusíš nic dělat, je seeing- to je jediná komplikace na Zemi. Jinak udržet teleskop namířený na objekt s přesností několi setin arcsec, na zemské dráze, kde oběhne satelit za 90minut , nad gravitačnimi anomáliemi, kde není nic stabilní, nad měnící se výškou satelitu vlivem lokálního ohřevu Země = stálé nerovnoměrnosti pohybu a natočení, stálé střídání tmy a světla , které neumožňuje delší pozorování ….. Z toho nic nepoužívá ani nepotřebuje Stralink ani Falcon, ani Dragon. Nic z toho není potřeba řešit na Zemi.Rovnoměrnost rotace, žádné anomálie…

akuhtr

Systémy pro stabilizaci, překvapivě starlink má, takže nelze říct že by to z něj vykrást nešlo a kompenzace většiny problémů o kterých se zmiňujete tedy vnímám spíš jako problém řídícího sw, než nedostupného hw. Co zůstává je střídání světla a tmy, to by se asi našla dráha kde by pořád svítilo,případně pokud by se naopak chtěla tma nechce teď starlink stínit sám sebe něčím aby neodrážel světlo? Proč by to nešlo použít na stínění teleskopu? Případně to schovat za solární panel, jako nešlo by se tím dívat přímo do slunce, ale ve vakuu rozptýlené světlo nebude, tak kousek vedle už jo. Stínění za “nějakou plachtou” už se plánuje u JWST takže těžko jde o néco nemyslitelného, byť tam jde o extrémější stínění protože má pozorovat IR tak potřebuje stínit o dost důkladněji.

bohyn

Teleskop má váhu několik tun (Hubble 11 t), Starlink 260 kg. Gyroskopy, motory solární panely… má konstruované na tuto hmotnost a spotřebu. To se na o řád větší satelit fakt nehodí.

akuhtr

motory i solární panely, proč jich tam nemít víc? U F9 se princip lepší víc malejch než míň velkejch s rezervou osvědčil a obzvlášť u solárních panelů je to jen otázka plochy, která jde zvětšit, ne? Gyroskopy… nejde použít obdobný princip. tedy taky větší počet? Nosnost nosiče by měla s SHS být menší problém.

Invc

Optika – je především o ploše (o velikosti) ze které sbíráš světlo a o přesnosti manipulace s tím samotným světlem předtím, než ho napereš do senzoru, který ho zdigitalizuje. To znamená, co největší a co nejpřesnější čočku / zrcadlo.

Nahrazovat to hejnem menších teleskopů – není ekvivalentní řešení – takové řešení má nižší rozlišovací schopnosti co do intenzity a vyšší mez detekce, horší odstup “signál – šum” a navíc dále zamořuje výsledky režijními digitálními zásahy spojenými se skládáním (normalizace drobných rozdílů mezi senzory různých dalekohledů, mezi jejich zrcadly, změny odrazivosti, vzdáleností atd… ).

Největší problém i na zemi je vyrobit dostatečně velké a přesné primární zrcadlo. A to si na zemi můžeme dovolit, aby bylo jakkoliv těžké – protože mu můžeme dodat jakkoliv těžkou podpůrnou strukturu a manipulovat s ním maximálně opatrně. Ale cestou do vesmíru se to jednak musí vejít do rakety, ta to musí unést a nezachází se s tím v rukavičkách… 4G? Staging? … Vem si třeba jedno zrcadlo pro Magellanův teleskop – průměr 8,4 metru (přesnost zakřivení do 20nm, váha 18 tun, doba lití a chladnutí zhruba 2 roky, a další 2-3 roky leštění). (Ten teleskop jich má 7)… tohle jsou věci, které jsou tvojí konkurencí.

Vedle tady toho … je pár iontových motorů, nějaký ten gyroskop a řízení v podstatě maličkost, takže další “zjednodušení” by sice bylo fajn, ale vedle těch hlavních problémů vesmírných teleskopů, to jsou drobné.

(BTW fyzika nám říká, že jeden větší gyroskop, bude “silnější” než více malých gyroskopů – byť by jejich pracovní hmotnosti byly stejné).

akuhtr

Nechápeš co jsem myslel. Psal jsem o použití vícekrát komponenta ze starlinku, na jednom satelitu, tedy nesmyslná reakce.

K BTW: Logika nám říká, že když jich budeme mít víc menších, jaksi obětujeme účinnost ale poskládáme to ze standardních komponent (levné) a bolí nás míň jich mít víc (redundance). Pokud SHS splní co SpaceX slibuje neměl by být problém vynést něco velkého a těžkého s dostatkem paliva.

Invc

Redundance, pokud ti neposkytnou dostatečný moment, je ti … no nic. ale to bylo stejně jen takové drobné popíchnutí. Nebudu tě unavovat osama otáčení, osama působení a takovýma věcma…

Použít vícekrát jednu komponentu ze starlinku (iontové motory, napájení) klidně můžeš. Ale tím si nic moc nevyřešil. Ok nebudeš mít proprietární motory, manévrování, gyroskopy a budeš místo nich mít 10x generikum ze Starlinku – fungující bezvadně v situaci, kde nemusíš řešit vibrace zrcadla, ale tak i to pomineme… Dobrá namísto 1 000 000 USD zaplatíš 10 000 USD… Great.

A teď se vrátíme k tomu hlavnímu, co teleskop potřebuje ano?

akuhtr

Obě čísla bych zvedl tak o řád, nebo dva. Nevěřím že by hubble bez optiky atd. dneska stál jen 1 milion.

To zrcadlo se musí vyrobit i pro pozemní teleskop, ne? Dejme tomu že by jsme byly limitováni Starship, tam se cca 8m i s rezervou umístit dá, možná i těch 8,4m. Horší bude s ochranou při startu. Jak se jim povedlo nepoškodit to Hubble?

Invc

Hlavní zrcadlo má “jen” 2,4m

akuhtr

Stále bude dost citlivé, tak jsem se ptal jak do udělaly, protože to nevím.

Invc

Mno zjednodušeně .. postavili ho tak, aby to přežilo 🙂

Záložní zrcadlo bez odrazové vrstvy
comment image

Naposledy upraveno před 8 měsíci uživatelem Invc
vencour

Nooo teoreticky … co udělat zrcadlo “dynamické”, třeba jako bublinu, jako budu udržovat ve stavu vypouklosti, třeba mírným větrem ve směru jakým chci koukat, kdybych tam měl nějakou “blánu” jako od bublifuku, tak by to mělo odrážet nějakou část elm. spektra. Když si spočítám tloušťku, jakou musím mít u blány a tlak, kterým budu působit, měl bych to mít stabilní, možná by se hodilo nechat to rotovat, aby to ještě bylo víc odolnější v ose oné “čočky”. V principu udělat takovou soustavu ve válci, za tu piplačku s odstraněním pakárny tun křemíku nebo čeho by tohle stálo za to vyvinout.

Naposledy upraveno před 8 měsíci uživatelem vencour
MilAN

Zatím co optici s podporou několika tun skla se snaží udržet plochu v tolerabci proti kuželosečce +/- desítky nm, vy tu plochu bez opory udržíte foukáním. Plochu s průměrem 8m. Lepší pohádka by nebyla.?

vencour

To je návrh jen, teoretický zatím, jste skoro ve vakuu (no, skoro, aby to šlo dobře modelovat/regulovat), v gravitačním poli skoro homogenním, podstatné je ověřit, že mám materiál a) dostatečně odrazivý, b) dostatečně pevný, aby tohle šlo realizovat, V principu něco jako ITER – i jako pulzy v jednotkách vteřin/by to šlo realizovat, to podle toho, jaký se vyvine materiál pro zobrazování/odrážení. Mohl by to být další směr vývoje, až bude obloha neprostupná a nebude možné vynést velké/těžké kusy bezpečně nahoru.

Mimochodem, pokud dokážete měnit ideálnost a věrnost odrazivé plochy, tak tim líp, tuším i “adaptive optics” má tohle v “repertoáru”

Naposledy upraveno před 8 měsíci uživatelem vencour
Invc

A tu dlouhodobě v čase stabilní přesnost řádově 10nm uděláme jak? (Potřebuješ rovinnost povrchu i přesnost zakřivení…) Bavíme se o vzdálenostech řádově ve zlomcích vlnové délky světla.

To taky vyvineme, když se nebudeme bát?

To mi něco připomnělo:

– Napadlo mě ukrátit si čas třeba tím, že bych vytvořil dokonale funkční ženskou repliku schopnou samostatného rozhodování a abstraktního myšlení a naprosto k nerozeznání od skutečné.
– Proč to neuděláš?
– Protože nevím jak. Neuměl bych udělat ani nos. 

vencour

Hm, můžu definovat předpoklad: a) potřebuji nějak dosáhnout rovnoměrného zatížení/tlaku, b) potřebuji materiál, který reaguje rovnoměrně. Pokud toho dosáhnu, mám vyhráno. Jako jo, bude to hukot, pořešit proudění kapaliny, aby to bylo rovnoměrné. Pokud se to bude nějak otáčet, můžete ovlivňovat tlak na plochu blány. Taky to je ve fázi něčeho jako technologického demonstrátoru. Hmm, že bych šel do start-upu? Píšu si, 24.6.2020, prvotní nápad k Nobelovce … možná. Nebo antinobelovce. Chlapi, proto jsme na tvůrčím webu, abychom tyhle nápady dostávali, 9999 z nich bude kravina nebo “na půli cesty ze tmy” a 1 zbývající nám ten “zlatý grál” přinese …

Naposledy upraveno před 8 měsíci uživatelem vencour
Invc

Rovnoměrné v rozmezí 10-20nm to nebude, ani kdyby ses postavil na hlavu.

Pokud to má být schopno být udržováno ve tvaru proudem částic – tak to bude muset být dostatečně tenké… a v tom případě to bude podléhat lokálně těm částicím (a koleduješ si o “prohlubně” v lokálním měřítku a vibrace / vlny nejspíše i v makroskopickém měřítku). Nemluvě o tom, že v těchle rozměrech musíš počítat i s vlivem samotného světla…

Mimochodem – co myslíš, že se stane s tou částicí, která narazí do toho zrcadla? Ta se nevyhnutelně odrazí – a překříží cestu dalším částicím… a jupí…

A že sem tak smělý… Kde sebereš ten materiál, který budeš posílat proti tomu zrcadlu? Jak si říkal … si ve vakuu… to tam jako pošleš každých pár měsíců SS s 100 tunama “něčeho” co pak budeš foukat na zrcadlo?

vencour

Tohle je pracovní verze technologického demonstrátoru. Bodka.

vencour

Jo jo a kupodivu adaptive optics poskytuje až 3x kvalitnější obrázky než Hubble. Ale ne v celém spektru, atmosféra něco nepropouští. I tohle bylo u adaptivní optiky …comment image – mám tam “výřez” s takovouto informací … abych to pořád nehledal, u sebe v blogu na AbcL. Supr je, že ten odkaz se zobrazuje přímo, líbí, chválím správce/architekta tohoto webu, že to umožnil 🙂

Naposledy upraveno před 8 měsíci uživatelem vencour
Ricardo

Přesně tak, to je přístup Elona Muska. Všichni mu říkali že potřebuje speciální drahé komunikační kabely a elektroniku….. Musk tam vrazil Ethernetové kabely kterýma má každej připojenej PC doma. Všichni mu říkali že to nebude funguvat a ono to funguje.

Zdejší odborníci mi tu tvdili že Starship by z ČR nikdy nemohla startovat, protože je daleko od rovníku. Všichni pamatují první českou raketu kterou jsem nazval Jan Hus? A výpočty jsme se dostaly k tomu, že by nejen startovat mohla, ale dokonce by byla schopná vynášet náklad na GTO. Samozřejmě nosnost by měla menší než kdyby startovala z Floridy, to je jasné.

Takže akuhtr, jestli ti připadá, že pro zdejší lidi je všechno problém a nic nejde, tak se ti to nezdá. Co bys čekal do místních lemplů co nikdy nic nedokázali. Kritika od lempla znamená že tvé myšlenky jsou dobré, to si pamatuj.

akuhtr

Mezi těma co ti to to tvrdily jsem byl i já a stále to tvrdím.
Problém proč nemůžeme mít orbitální nosič, pomineme li nižší nosnost kvůli pozici, protože s nižší nosností by se šlo aspoň teoreticky smířit, je hlavně ten, že ať by se startovalo kterýmkoliv směrem, někomu to prostě při selhání spadne na hlavu a rakety zatím prostě nejsou na úrovni spolehlivosti letadel a už vůbec ne prototypy startující poprvé. V číně je jim to jedno, ale mi jsme v evropě a ještě k tomu cca uprostřed a tady se na lidské životy ohledy berou…

Ricardo

Každý rok zahyne při dopravních nehodách 350 lidí, nebo 1500 spáchá sebevraždu. Covid-19 sejmul 339 lidí a to ještě není konečné číslo. A brečí kvůli tomu celý národ? NEBREČÍ. To je život.

Ale kdyby kvůli České raketě Jan Hus zemřelo třeba 5 lidí za rok, ale přineslo to obrovské finanční příjmy a prestiž ve světě. Ještě nikdo žádnou raketu ani nezačal stavět a už jsou tady všichni trandičně předposraní strachy. Boha, to je komedie ta ČR. Se divím že se ráno nebojíte ráno vylízt z baráku. Nejspíš nakonec vylezete ze strachu příjít pozdě do práce :DDDDD

akuhtr

No, oni jsou předposraní i Američani strachy a proto se startuje z Cape Canaveral. I když, asi nejde o předposranost, ale o schopnost poučit se, když se jim už stalo že se raketa vymkla kontrole a sejmula mexickej hřbitov a museli zahlazovat mezinárodní incident, kde měli jen štěstí že nikoho nezabily. Od tý doby se rakety poštěj nad vodu. Se podívej jak velký jsou vyklizený oblasti v moři při startu F9 a pak se podívej na mapu Evropy a podívej se kam všude by to mohlo spadnout. Jeden hodně smolnej prototyp a máme beztak až tisíce mrtvých a škody i v řádech miliard eur, odhaduji. Si představ že by to přistálo fakt blbou náhodou na nějakou jadernou elektrárnu… Ty jsou hodně odolný, tuším že i zvládnou nějaký to letadlo, ale raketa je raketa.

vencour

A proto mají něco jako “remote explosion and termination”, rakety, aby k tomu nedošlo. Ale jinak: co Starship a únos? Jak to, že se o tom ještě nepíše a netočí filmy? To zase Hollywood zaspal dobu … ještě neděsí posledního Lojzu v nejzapadlejší vesnici, že mu spadne raketa na jeho políčko …

bohyn

odpálení rakety řeší jen palivo, zbytek se neodpaří a dopadne na Zemi. Motory, náklad, zbytky nádrže…

vencour

Noo nazdar … fakt to neřikejte v Hollywoodu … kdo že už má podepsaná autorská práva? Já byl první nebo ne?

3,14ranha

Odstřel selhané rakety slouží jen k rozptýlení paliva (aby to nebouchlo všechno najednou* v okamžiku kontaktu se zemí), nijak to ale neřeší samotný stovky tun těžký vrak+náklad (případně jejich části).

vencour

Hm, i MIR nakonec dopadl většími kusy až do oceánu. Jo jo. Doplňuji si mezery, děkuji, v detailech je ten ďábel skryt, je.

bohyn

Přihlásíš svojí rodinu/blízké jako prvních 5? 😉

vencour

Vy myslíte, že Číňani se s někym mažou a ptají? Ani události na Náměstí nebeského klidu ještě nepřipustili jako jiné než správné …

bohyn

Řešíme kosmodrom v česku ne? Úcta k životům vlastních obyvatel v Číně odpovídá jiným lidově demokratickým režimům. To je jiná pohádka.

vencour

Pardon, asi mne zmátlo řazení pod sebe ve vláknu, tj. vypadalo to na reakci na neúspěchy Dlouhých pochodů.

bohyn

OK, už v tomto vlákně začíná být bordel 🙂

vencour

To odpovídá i tomu, že každej diskutuje, aby něco napsal, ne, aby nejdřív přemýšlel. No, držím tomuto webu palce, aby to ustál, nic lepšího kromě kosnonautixu a AbcL v ČR neznám …

vencour

Nejnovější trendy jsou ve skládání zobrazovací jednotky z více kusů. Ano, nesleduji to nonstop, ale takový stav byl cca v roce 2017? Máte pak totiž jednotlivé kusy v součtu o dost lehčí než jeden monolit.

MilAN

Ono to je vždy něco za něco. Lehčí zrcadla, těžší a výrazně složitější opěrný systém . Odhylky zrcadlové plochy dosahují hodnot několika málo desítek nm. A pokud je ta plocha rozdělená, tohle musí zabezpečit opěrný systém jak podržet, tak nastavit. Ve všech směrech.

vencour

Máte pravdu, že je fuška vyladit. Ale dá se to stěhovat, přesunovat, je to v konečném výsledku snáze řiditelné. Třeba i odstěhovatelné jinam. Aspoň výhledově. A taky pokud se nepletu, výsledek se ještě seřizuje a kontroluje počítačem = další zjednodušení.

bohyn

Takže se dostáváme z “jednoduchého teleskopu na bázi Starlinku” k úrovni složitosti JWST. Jen tak dál…

vencour

Já jsem nenavrhoval Starlink, já navrhuju něco jako advanced optics, složené zobrazení. Čili “další level”

Invc

Ano… třeba to zrcadlo nahoře, co sem popisoval je jedno ze 7.

(E)ELT na to jde cestou cca 800 menších zrcadel (1,4m) na primáru (ale podívej, co vše tam musí udělat, aby se průběžně udržovalo slícování zrcadel…) … sekundární zrcadlo … má 4,2m 🙂

A je kolem toho celá zběsilá mechanika a logika, která musí počítat s různými vlastnostmi různých zrcadel, denní výměnou zrcadel atd…

Ale samozřejmě jiná cesta není … zrcadlo 40m v jednom kuse nikdo zatím není schopen slepit.

(rekord je tuším ten Magellan 7x 8,4m v průměru)

vencour

Co to postavit třeba na Měsíci?

Invc

Pokud to nedokážeš na Měsíci přímo vyrobit, tak je to více ke škodě, než k užitku.

1) Musel bys s tím nejen odstartovat, ale i přistát
2) Při sestavovánís tím manipulovat, v gravitaci – váhy zrcadel se udávají v tunách (U Hubblu po max odlehčení – 818 kg) a s velikostí to leze hodně rychle nahoru…
3) A ještě bys byl ve výhledu omezen orbitální mechanikou Měsíce a pevným umístěním na Měsíci…

Pokud bys s tím startoval ze Země – tak je lepší to nechat někde “volně” než s tím přistávat na Měsíci.

vencour

Co potřebuji? Pec, materiál, sterilní prostředí … a asi energii, Měsíc bude chránit teleskop aspoň ve směru jak stíní proti asteroidům a bordelu, to zas neni tak málo, ne? Jo pravda, na Měsíci to asi nebude tak rychlo chladnout asi? Ale když budu tohle monstrum vyrábět a bude to v kryté “hale” a pokud na to vezmu něco jako “stany”, tak i tam umím mít atmosféru, aby to v ní chladlo a ne ve vakuu – teoreticky vyřešeno? Solární panely, baterky, nabiju moře baterek, pustím proud, upeču materiál, zformuju apod. … Stačí se nebát?

Invc

Tak pokud “stačí se nebát” – pak žádný problém.

Promiň nějak sem mrknul – a nevšiml si, že jsme se mezitím naučili dopravovat na Měsíc stovky tun zařízení, včetně vyhřívaných rotujících forem na zrcadla, pecí na tavení tun naprosto čistého materiálu,zařízení schopných zajistit rovnoměrné chladnutí … které trvá řádově 1-2 roky (aby ti to neroztrhalo vnitřní teplotní pnutí), zařízení, které dokáže s naprostou přesností (na řádově 10-20nm) to zrcadlo vybrousit do potřebného tvaru (na Zemi tohle trvá řádově 2-5 let), zařízení na manipulaci s předměty o průměru X metrů hmotnosti v tunách (a to i v Měsíční gravitaci), stavět podpůrné pohyblivé struktury (včetně stínění před Sluncem) schopné nést a udržovat zrcadla v poloze s nanometrovou přesností… a pár dalších “drobností”)

A to vše bez lidského zásahu… nebože už během toho mého mrknutí vyřešili i dlouhodobou přítomnost člověka na Měsíci? Musel sem asi nějaké starty minout 🙁

vencour

No jo, jen za 19 let Elon vyvinul rakety jaké známe dnes a byl na to skoro sám, jen se svou partou. Vždyť i to je fantazie …

3,14ranha

Měsíc má ty samé nevýhoda (rotace, gravitace, změny teploty) jako Země, s výjimkou atmosféry (a radiového klidu na odvrácené straně Měsíce).

Po Hubblovi se všechny větší důležité kosmické teleskopy posílají až za dráhu Měsíce do bodu L2.

3,14ranha

Právě naopak – víc toho musí umět ty kosmické ! Je pravda že na Zemi je třeba TRVALE překonávat gravitaci, ale abyste letěl do vesmíru tak musíte po krátký čas přežít takové vibrace a mnoho G přetížení při startu že to výhodu následné dlouhodobé beztíže zcela nuluje.

Ve skutečnosti fyzikální požadavky na přesnost moderních teleskopů jsou tak vysoké, že i dokonale pevný a přesně vyrobený kosmický teleskop má aktivní optiku pro finální nastavení zrcadlové plochy.
Na fotkách JWST si můžete povšimnout že zařízení na zadní straně segmentových zrcadel je na fotce rozmazané. Jde o aktivní optiku která je se svojí sestřičkou adaptivní optikou evolucí vojenských technologií.

3,14ranha

Nemůžete srovnávat jednoúčelovou družici na LEO s vědeckou aparaturou.

Kosmický dalehled v první řadě musí přežít přetížení a vibrace při startu a tím se myslí že součástky optické soustavy musí i po startu udržet přesnost nastavení v mikrometrech až nanometrech. To bude platit nejméně do té doby, kdy někdo postaví továrnu na velkorozměrné optické součástky přímo na orbitě.

Design současných kosmických dalekohledů především respektuje tvrdou pravdu že pozemní astronomie je v nejbližších desetiletích prostě nenahraditelná a tak se do vesmíru posílají jen přístroje určené pro pozorování které ze Země není možné (široký rozsah IR spektra, extrémně vysoké úhlové rozlišení atd.).

A co se orbity týče – Hubble byl poslední plnohodnotný teleskop který zůstal na LEO. Všechny ostatní kosmické teleskopy se posílají až za dráhu Měsíce do bodu L2.
Laikovi to možná nedochází, ale LEO je pro kosmické teleskopy dost nevhodné prostředí (radiační pásy, tepelné záření Země, 45minut mrazivý stín střídaný 45 minut opékáním na sluníčku) !!

akuhtr

Srovnávat nemusím, protože jaksi, vědecké družice na LEO často JSOU jednoúčelové družice na LEO. Tedy pokud nezabředneme do konspiračních teorií se skrytými účely od iluminátů pro ovládání lidstva. To že účelem je konkrétní oblast vědy není magická hůlka která mění realitu.

Tvrdou pravdu? Myslíte takovou tu tvrdou pravdu jako že nosiče jsou jen na jedno použití? Vlastně ne, tahle tvrdá pravda byla již vyvrácena a není důvod myslet si že tohle další dogma je něco jiného než jen dogma.

Ricardo

Vždyť piraňa píše nesmysly. Každý dalekohled má možnost nastavení/kolimace. Na dálku pomocí servomotorů provedeš korekci nastavení dalekohledu. Je naprostá krávovina si myslet že je to napevno a celé se to rozhodí při vzletu. Co čekat od takovýho lempla co nikdy nic nedokázal?

Spíš je škoda, že za komančů jsme jako Československo vypouštěli vlastní satelity jako Magion nebo Vega a teď vůbec nic. Totální degenerace průmyslu. Tím spíš že do 5 let jak Musk zprovozní Starship tak klesna cena vynášení bude velmi levné. A přesto tu není žádná iniciativa na nějakou Českou družici.

Navrhuji započít vývoj první čistě České družice Cimrman 1. No co, v případě neúspěchu to bude zase objevená nová slepá cesta. V tom byl Jára Cimrman dobrej 😀

Petr Melechin

Spíš je škoda, že za komančů jsme jako Československo vypouštěli vlastní satelity jako Magion nebo Vega a teď vůbec nic.

To není pravda. V posledních letech ČR/SR vypustily například skCUBE nebo VZLUSAT. A letos SpaceX vynese VZLUSAT-2.

Ricardo

Za 31 let od revoluce jsme nevypustili žádný normální satelit. Ten VZLUSAT-1 je mini satelit, kostka o rozměrech 10 cm x 10 cm x 10 cm. Tomu říkáš technický pokrok? Na to jsi hrdý? Taky by mne zajímalo kolik ta sranda stála daňové poplatníky – možná by nám ztuhnul i ten trapný úsměv na rtech, kdybychom věděli kolik peněz se při tom rozkradlo.

ČR velmi chybí výrazné osobnosti jako Musk co umí věci zrealizovat a ne jen o tom žvanit a být přisátý na stát celý život jako Grygar. Ono by se totiž ukázalo že to jde 10x levněji a s 10x většími satelity. Jenže to se nedozvíme protože tu nikdo jako Musk není bohužel.

bohyn

Jseš chyterj jak rádio, tak co jsi udělal ty?

Neptej se, co může udělat tvá zem pro tebe. Ptej se, co můžeš ty udělat pro svou zem

vencour

No ale on to třeba Dan Stach popisuje podobně, volá vědcům, ptá se co dělají a jejich vedení/mluvčí školy o tom nemají páru, co velkého se kde děje.

bohyn

Takže Ricardo bádá, ale nikdo o tom nemá páru, nebo tomu nerozumí? Jestli vychází z poznatků Járy, tak bych se klonil k druhé variantě 😀

MilAN

Těmito příspěvky jste se dostali ještě o úroveň níže než v diskusích Blesku.
Nic nevím, ale ostatní jsou lháři, lemplové… + všechny ty nálepky. To že někdo neví nic z astronomiie. bych ještě překousl, ale že neví nic ani z raketové techniky, když má potřebu se vyjadřovat ke kosmonautice, je už celkem tragédie.YJeho. A že při tom musí urážet všechny kolem – tak to opravdu nemusím Takže se tu klidně dál urážejte a věřte svým nesmyslům.

bohyn

Netvrdil bych, že Vega byly československé (vyrobili jsme tam jeden měřicí přístroj), 3 z 5 Magionů byly “postkomančské”. Brzy bude startovat Vega s českým dispenzrem, vloni startoval cubesat Lucky-7, 2003 MIMOSA a dále viz Petr

akuhtr

Teď mě ještě napadlo, jak by jste si představoval postavení továrny na velkorozměrné optické součástky přímo na orbitě? Starlink, či podobná síť je pro takovou továrnu bezpodmínečně nutná podmínka, či jsem o tom alespoň přesvědčen, protože s nosičem v cenové kategorii SLS ji nikdo nepostaví a SHS bez starlinku bude neudržitelná, protože bude lítat 2* ročně a SHS prostě potřebuje časté lety aby byla rentabilní. Tedy je tu možnost mezikontinentální přepravy, ale těžko říct kdy a jestli ta bude vůbec schválena pro osobní přepravu.
Starlink je proto řešením otázky vejce nebo slepice, kdy není LEO průmysl protože vynášení je drahé a vynášení je drahé, protože není dost nákladu aby se ufinancoval super heavy znovupoužitelný nosič, který není prootže není průmysl na LEO.
Reálně, ano starlink bude pár klacků podnohama základnímu výzkumu, ale SpaceX se klacky snaží minimalizovat, ale hlavně, aplikační výzkum který teď chce základní výzkum (astronomie) zablokovat (starlink a přes jeho zastavení sabotování Starship a přes ni prakticky celou kosmonautiky nepřímo) má potenciál základní výzkum dlouhodobě urychlit víc než bude aktuální ztráta.

3,14ranha

To byste s tím byl hodně rychle hotový 😀

Odlévání a leštění zrcadel dalekohledů určitě není na prvním místě katalogu výrobků (zatím teoreticky) plánovaných orbitálních továren. Optimistický odhad vidím tak na konci tohoto století.

Ale astronomický výzkum potřebujeme právě dnes, zítra i pozítří, nemůžeme čekat 50-100 let. Potřebujeme ho jak kvůli bezpečnosti, tak kvůli propojení s se základním fyzikálním výzkumem (mnoho fyzikálních jevů nelze (a ani nechceme, viz třeba černá díra :-D) simulovat v laboratoři, ale jen sledovat na dálku ve vesmíru). A v neposlední řadě kvůli pokroku výrobních technologií už zde na Zemi.

Výroba (nejen špičkové) optiky je složitý obor na pomezí strojírenství a umění. Zaškolení talentovaní zaměstnanci mají cenu zlata. Dobrý objektiv je většinou dražší i než nový profesionální fotoaparát (a to se bavíme o sériovosti miliony kusů ročně !).

Špičková optika (dnes zejména se zřetelem na IR spektrum) je pořád oblast kde západ je o parník před Ruskem (za dob SSSR to bylo někdy naopak) a o dva parníky před Čínou. Obor závislý na celoživotním zdokonalování personálu si musíte trochu předcházet. Astronomii můžete krátkrozrace přehlédnout, ale zanedbat národní bezpečnost se nemusí vyplatit.

akuhtr

Obávám se že bez starlinku to nebude za 100 let, ale nikdy. Jsem přesvědčen, že megakonstelace jako Starlink jsou jediná naděje na to mít vůbec někdy orbitální průmysl na takové úrovni aby se vůbec kdy mohlo uvažovat o produkci něčeho mimo pár zvláštností a experimentů (snad mimo číny a jejich orbitálních elektráren které chtějí vypustit, či jsem o tom aspoň četl, ale čína je poněkud… vláda řekne a co lid na to, to je nezajímá). Vybudovat továrenu je věc která fakt nejde dělat pomocí SLS a myslet si že se někdy zaplatí a většina ostatních nosičů je prostě malá a bez starlinku SHS nebude mít dlouhého trvání – nemá náklad, protože potřebujeme aby existoval nosič dost dlouho aby vznikl projekt továrny a byl dotažen do konce.
Váš názor je že nemůžeme obětovat 100 let části základního výzkumu, můj názor je že nemůžeme obětovat dlouhodobě technologický pokrok který starlink přinese, nepřímo a jen hledám řešení jak omezit dopady na základní výzkum, protože uznávám jeho důležitost, ale výhody starlinku dlouhodobě převýší nad nevýhodami i co se základního výzkumu týče.

Trochu z jiného soudku (trochu OT, jen mě to napadlo když jsi psal o objektivech): Vzpomínám si že existoval experiment na ISS s výrobou optických vláken, s tím že výsledný produkt měl lepší vlastnosti než vlákna produkovaná na zemi. Neví se jak by mikrogravitace ovlivnila vlastnosti čoček do těch objektivů? Taková továrna už by byla poněkud víš na seznamu, byť by

3,14ranha

Zapomínáte na Blue Origin a další soukromé firmy. Po zaplacení infrastruktury vychází například výroba paliva z Měsíčního ledu energeticky a ekonomicky výhodnější než ho tahat z gravitační studny Země.

Navíc voda je ve vesmíru hojnější – na Měsíci, asteriodech… než metan (ten je zatím dostupný jen na Zemi, případně vyrobitelný na Marsu). Takže pro kolonizaci blízkého okolí Země se zrovna Starship moc nehodí.

vencour

Hele, Carl Zeiss Jena, ruský foťáky Zenit a optika, to fakt skončilo? 6m čočky nebo co to bylo a měli to Rusáci, to fakt skončilo? Co pamatuju, Sony koupilo nebo aspoň používá optiku Zeiss, oprávněně? Čili kam se tohle ruské umění ztratilo?

bohyn

Sony kupuje jen tu samolepku, lepí to i na mobily. Na Karla by šlo přidělat generátor, jak se otáčí v hrobě.

vencour

Ale Sony prej má lepší optiku než jiné foťáky/mobily, takže je to kec? Na wiki (https://en.wikipedia.org/wiki/Carl_Zeiss_AG) je o mergi v roce 2005 se “SOLA” … takže pořád nějak žijou.

bohyn

Dioptrické čočky jsou trochu jinde

vencour

Zeiss by měl mít nějaké patenty = proto to tu zmiňuji, že to býval znak kvality. Jestli se nepletu, dokonce to toho lineárního urychlovače, co někde v Berlíně (?), DESY dělali, měli dodávat komponenty.

bohyn

Zeiss byl špička, když čočky byly ze skla, těla objektivů z kovu a ne vše z plastu jako dnes. Firmě zruinované sovětskými poradcemi tím ujel vlak.

vencour

Mně se líbilo, že Zenit, foťák, hezky kreslil, i v roce 1988 nebo kolik. Asi nebude vše veřejně známé, ale ta akvizice s Američanama by měla napovídat, že Zeiss není tak bezcenný a marný. Patenty jsou … snad nejen na sklo? Ale ano, tohle je akademická debata, pokud ani jeden z nás nezná nějaká další fakta?

3,14ranha

Jestli si dobře vzpomínám, tak německá firma Zeiss je asi nejstarší existující firma v oboru optiky, to se v tomto oboru hodí. Během poválečné okupace německa a rozdělení na západní a východní německo došlo i k rozdělení výrobních závodů a část vybavení a výzkumu si sověti odvezli přímo do ruska.

Tady musím zopakovat svoje tvrzení o závislosti tohoto oboru na kvalitě pracovní síly a dlouhodobých (celoživotních) zkušenostech. Výrobky přímo z Ruska (přestože okopírovali knowhow a dělali i vlastní výzkum) většinou nedosáhly kvality výrobků z originálních východoněmeckých továren a i východoněmecká kvalita vlivem socialistické degenerace společnosti v průběhu desetiletí celkově stagnovala (za zbytkem světa).

Po krachu sovětského bloku došlo ke znovusjednocení německa a také ke znovusjednocení firmy Zeiss.

PS: existovaly tedy jednu dobu tři druhy Zeiss výrobků – západoněmecký originál, východoněmecký originál a pak různě kvalitní kopie přímo ruské výroby. A západní i východní výrobky se navíc pod různými obchodními jmény vyvážely i na opačnou stranu železné opony.

Ono když na to dojde, není zase takový problém (podle návodu) vyrobit čočku, teoreticky tohle lze i robotizovat. Problém je kontrola kvality kde to občas hraničí s magií a zkušený personál je nenahraditelný.
Dále pak u vícečetných systémů záleží na přesnosti sesazení aniž by došlo k sebemenšímu tlaku a deformaci jednotlivých čoček (bavíme se o nanometrech).
A pak ještě kvalita antireflexu (který těsně před válkou vyvinula právě firma Zeiss).

Samo

Nehcem stavať ale ak vidieť 5 každý moment tak to je teraz 1/100 (je ich tam 500) pri 12 000 je 1/100 presne 120. Čiže ak vidíme 20-30 bežných objektov 120 nie je 100 násobne viac ako tam bolo doteraz keď doteraz tam je bežene tak 5 v každom momente viditeľných mimo Starlinku. 100x je veeeľmi zhruba. Predpokladajme že to je najhorší možný scenár keď sa s družicami nič nespraví, uvidíme aký efekt bude mať zmena orientácie a slnečné clona.

MilAN

To jsme se trochu nepochopili. Je tam 20-30 přirozených objektů = hvězd,
Ale v současné době již připadá na 1 současný satelit viditelný a rušící zhruba 3 stejně viditelné Starlinky. Takže počet družic, které tedy astronomy ruší, bude 100x víc než těch, co nás ruší v současné době. To je momentální skutečnost, ne teorie. A protože větší část Starlinků bude na nižší dráze, bude to ještě horší.

Samo

Prirodzené objekty chápem, píšem “bežné” teda je vidieť podľa vás 5 starlinkov “na naší obloze už teď je v každém okamžiku tak 10 Starlinků, z nichž je tak 1/2 viditelná” + 20-30 hviezd. ak je vidieť 5 starlinkov tak píšete že na zhruba na 3 pripadá jeden satelit čo tam bol teda ak tam je 5 stalinkov bolo tam 1,66 obdobne jasného satelitu predtým a 20-30 hviezd. Starlinkov bude pri 12 000 družiciach teda vidieť 120 lebo 1/100 z 12 000 = 120 120/1,66 je 72x viac. Nehovorím že to nie je málo, no ide o pesimistický scenár realita bude iná s plánovanými opatreniami. Nemôzeme tie opatrenia ignorovať. Podsta bolo že 100x víac to nie je a nebude ako tam toho bolo pred strlinkom teda 1,66×100=166 a toľko ich nikdy vidieť nebude, 46 objektov na oblohe pri 20-30 hviezdach je dosť veľký rozdiel. Preto som písal nechcem štvať, dovidenia.

MilAN

Samozřejmě, můžeme se dohadovat jestli 72x nebo 100x. Ale doufám že chápete, že to je už nepodstatný rozdíl. Nevím, proč píšete, že jich tolik nikdy nebude? Většina nových satelitů bude létat na dráze 350 km vysoko, ne na současné 550 km. , to znamená, že budou 2,5x jasnější, tedy z těch 2/3 nových satelitl jich bude vidět oproti současným Starlinkům 2,5x vice. Tím jsme ale bohatě pře to magické číslo 100. Současné opatření = sluneční clona, má asi takovou pravděpodobnost zeslabení, jako měl Darksat -zastíní malé tělo satelitu, zůstane velký sluneční panel.
Necháme se překvapit, ale už představa jen 50 současně viditelných Starlinků vyvolává u astronomů velmi silný odpor a averze vůči E.M.

Silhan.J

Ještě že se astronomům nezvedal žaludek, když se v 19. století zavádělo pouliční osvětlení, protože to bychom ještě dnes chodili po tmě. To už rovnou můžou začít řvát botanici, že se musí zakázat cesty a budovy, aby měli kytičky kde růst.

3,14ranha

Některá města mají osvětlení udělané tak špatně (svítí nahoru, nebo lidem a řidičům do očí) že by bylo lépe a bezpečnější pro lidi kdyby ho vůbec nezapínali ! Jedna špatná lampa škodí astronomům, lidem a přírodě víc než celá čvrť osvětlená inteligentně (směrem k zemi přiměřeným jasem).

Světelný smog ze zpackaného umělého osvětlení je reálný problém zdravotní i ekologický, možná i závažnější než tolik profláklé oteplování.

Ale pořád před ním můžete ještě utéct do pustiny a do vysokých hor. Před starlinkem nikoli.

PS: s těmi botaniky a biology nejste daleko od pravdy – pokud dálnice nemá tunely, nebo mosty (tzv. biokoridory) tak je velkou překážkou pro migrující druhy. Dálnice (stejně jako umělé osvětlení) potřebujeme, ale je potřeba u jejich projektování i stavby jednat ohleduplně.

Silhan.J

Ano. A kdybychom se na to vykašlali, protože jsem nedokázali navrhnout osvětlení/dálnice/kanalizace/satelitní konstelace… perfektně hned na začátku tak bychom žili hůř než lidé v zemích třetího světa.

3,14ranha

Tak zrovna to osvětlení je při správném provedení ve skutečnosti třeba i několikanásobně ekonomičtější (oproti desetiletí neudržovaným a od počátku lemplovsky navrženým lampám na řadě míst ČR)

Osvětlenost klesá s druhou mocninou vzdálenosti od zdroje světla. Takže inteligentně a citlivě navržené osvětlení dokáže vyčarovat hodně muziky za málo peněz.

A jde výslovně i o zdraví lidí:

“Celá osvětlovací věda a technika se snaží docílit právě vhodných jasů. Pro oči je nepříjemné, když se v rámci jejich zorného pole vyskytuje poměr jasů vyšší než jedna ku deseti. Ojedinělá místa s vysokými jasy, odraz slunce na hladině, či slunce nízko na nebi, v noci pak lampy, bývají nepříjemná, unavují zrak, můžeme kvůli nim hůř vidět, zkrátka oslňují. V příjemném prostředí se oslňování snažíme vyhnout, takové prostředí je i bezpečnější.”

Samo

100x či 72x je dohadovanie vaším štýlom typu “starlinky nikdy nebudú tmavšie”. Ja tvrdím že budú vy že nie, vy tvrdíte že ich bude 100x či viac keď je to podľa čísel 72x. Podľa vás je zotavenie nezmysel, podľa mňa je 100x nezmysel. Tak ako ja sa s vami budem hádať že to je 72x a nie 100x tak vy sa so mnou budete hádať že tienidlo a úprava orientácie FV nebude fungovať. Tým som chcel len poukázať že diskusia už v základe nemá zmysel, idete vašim presvedčením proti môjmu presvedčeniu.

Presne tak počkáme a uvidíme ako to rozsekne realita, prajem pekný deň a veľa šťastia aby sa vaše presvedčenie vyplnilo. Nič v zlom samozrejme a nemyslím to ironicky. Realita bude nejaká aká nevieme.

MilAN

Vzhledem k tomu, že se dá spočítat celkem přesně, kolik světla přichází od tělesa a kolik od panelů, To není o přesvědčení, to je normální fyzika a triviální výpočet. Nespletli jsme se při výpočtu s Darksatem, proč bychom se měli plést teď. Jas panelů a tělesa na definitivní dráze si dovedeme změřit a odečíst ty dvě hodnoty od sebe snad také 🙂

Martin B

Cílem SpaceX je aby Starlink satelity nebyly okem viditelné. Už nynější nové satelity jsou o 80% méně jasné než ty první.

MilAN

Zkus sem dát , prosím, nějaký odkaz na tuhle informaci . Z pozorování nic takového nevyplývá

Martin B

Četl jsem to v době kdy vypustili tu druhou verzi zastíněného satelitu (myslím že mise Starlink 7). Psal tam nějaký astronom, že jasnost poklesla o 80% (porovnávali tam i snímky prvního satelitu a toho nového), ale že by potřebovali alespoň 90%.

Naposledy upraveno před 8 měsíci uživatelem Martin B
3,14ranha

Tak to pořád ještě zbývá 9920 % (lidské oko vidí do mag 6, občas i mag 7, takže potřebujete jas snížit 100x) !

Martin B

Máš nějaký problém s procentama, ne? Už 100% by bylo víc než dostatečné 😀

A Ano, počítá se s mag 7.

Naposledy upraveno před 8 měsíci uživatelem Martin B
Martin B

https://www.spacex.com/updates/starlink-update-04-28-2020/

Based on observations that have been taken by us and by members of the astronomical community, current Starlink satellites have an average apparent magnitude of 5.5 when on-station and brighter during orbit raise. Objects up to about magnitude 6.5-7 are visible to the naked eye (naked-eye visibility is closer to 4 in most suburbs), and our goal is for Starlink satellites to be magnitude 7 or better for almost all phases of their mission.

petr

Víte já se ani trochu nedivím, že neskáče radostí. Jeden podnikatel zasviní oblohu desetitisíci satelity čímž znemožní smysluplné pozemské pozorování “za pár korun” a pak si nechá zaplatit desítky milionů dolarů za vynesení dalekohledu na oběžnou dráhu. Skvělý obchod. Upřímně se nedivím, že neskáče radostí a neměl by nikdo z nás skákat radostí. Technicky dochází k významnému omezení pro všechny lidi na zemi a většina lidí za to vůbec nic nového nedostane jelikož většina populace žije ve městech kde na optiku nic nemá. Smutné na tom je, že na oběžné dráze bylo spoustu satelitů už předtím a násobně víc jich přibude nejen od Starlinku.
Za mne je to nevyhnutelné ovšem to neznamená že to nemá být neregulované. Nejde o Muska on prostě svou rychlostí jen ukázal na problém, který nastává. Fér by bylo asi zavést nějaké poplatky za každý takový komerční satelit na oběžné dráze a z nich pak třeba hradit výrobu a vynášení nových teleskopů.
Pořád vidím velký rozdíl mezi pár vědeckými satelity a desetitisíci komerčními, které se nám nevyhnutelně do vesmíru řítí prostě proto, že to začíná být levné a nevyhnutelně se z toho stává problém. Jasně mužete říct že Musk za to zaplatí lety na Mars a spoustu prospěšného vývoje. A já nejspíš souhlasím. Jen to není systémové řešení a něco na co lze spoléhat. Prostě to chce jednotnou regulaci nebo se za chvíli na oběžné dráze opravdu nebude kam hnout.

vencour

Jasně, že diesely a pára zasvinily zemi i oblohu a koně kvůli nim skoro vyhynuly. Kdo dnes vidí koně? Všude samý diesel. Málo bylo regulace!

Premek

Mě spíš překvapilo, jak tvrdil, že pilotovaná kosmonautika je slepá cesta a opřel se mj do ISS… Zajímavý, mám pocit, že právě lidi na ISS hodně posunuli vědu dopředu.

Vladimír Todt

JG poslední dobou do svých přednášek zapojuje více svou náboženskou stránku vidění světa (evangelík). Neuznává např. předem teorii multivesmíru z tohoto důvodu. Byť by to opravdu byla blbost, tak odůvodnění, že by to bůh takto neudělal, nebo že nevěřří ti co to předkládali nebo jak to bylo. Bylo mimo běžnou vědeckou argumentaci, přesně si jeho vyjádření už nepamatuji. Podle mě právě i z tohoto důvodu vnitřně nedokázal odargumentovat zastánce placaté země v rozhovoru v rádiu a ti diskuzi s ním dávají na svých stránkách jako důkaz svému pohledu na Zemi – placku. Dříve v jeho přednáškách nebylo toto takto vůbec zřetelné.

MilAN

A ty znáš nějaké “evropské” náboženství, které má placatou zemi ? To znamená, že by kulatá země mohla být v rozporu s něčím náboženstvím ? Kulatá Země není věcí náboženství, ale vychází z mnoha mimo jiné astronomických pozorování a měření. Současné nábožetví není v rozporu s fyzikálním pohledem na svět, může být v rozporu s etikou některých společenství.

Vladimír Todt

Nepochopil jste jak jsem to myslel. Jakoby jste byl věřící a tato zmínka se Vás emočně dotkla a dál jste se nedostal. Tady jde o tom jak moc nám víra v něco/dogmata nad námi nastaví nad nás pokličku. Příkladem v extrému budiž fundamentalisti. Ti mají pokličku velmi nízko nad sebou. Proto takové režimy nakonec těžce zaostanou (Rozvoj potřebuje nové obzory, názory neomezované dogmaty) viz nejen Meddinská ideologie, ale např. konzervativní židé, s kterými mají v Izraeli své problémy a vlastně je musí živit. A také díky neexistenci plurality názoru diktatury nakonec zaostanou. Pokud nemají od koho kopírovat nebo nemají velké přírodní bohatství, které to chvíli udrží. Je i např. úvaha že než teokratický režim, tak radši chamtivý diktátor bez teokracie – ten si uvědomí, že ze zdecimované země toho moc nevytříská a tak jsou určitá pravidla nastavena trochu ekonomičtěji.
Zpět o několik řádku výše k JG. Přeneseně si toto přenesl i do té diskuze a “jsa” v určitém moc pevném dogmatu nedokázal argumentovat placatcům, kteří také věří. Jeho zásluhy v tom co dělá/dělal mu nikdo neupírá. I dle sebe vím, že když je někdo např. dobrý nobelista ve fyzice, tak není automaticky dobrý psycholog.

Naposledy upraveno před 8 měsíci uživatelem Vladimír Todt
MilAN

Ne, nejsem věřící.
Ale dovedu pochopit, že v určité diskusi nelze použít ty nejsprávnější přesné argumenty v momentě, kdy vedu diskusi s úplnými laiky v daném oboru.To je nikam nevedoucí snažení u lidí, kteří takový argument ( např. matematický) nejsou s to pochopit. Pak je potřeba použít nějaký příměr, který, posuzováno ale opět z druhé strany, je jen příměrem a jako odborník k němu budu mít výhrady.
Je to takové lavírování, které v přímé diskusi nemusí vůbec vyznít tak , jak bylo myšleno a zpětně se to i špatně vysvětluje. Prostě nešikovný příměr, neobratně použitý argument… a druhá strana si to vysvětluje zase po svém …

Jaro Pudelka

Áno, p. Grygar je už trochu mimo. Šokoval ma napríklad prianím aby Elon Musk zkrachoval. Od odborníka typu Grygar mi to proste nesedí. Je mi to veľmi ľúto, pána Grygara ako špičkového astronóma si veľmi cením, bohužiaľ svojím vierovyznaním je mimo.

MilAN

Pomíjíme fakt, že nejen Dr. Grygar, ale nějakých 60% vědců přírodních věd ve světě jsou věřící. Ano, u nás, po 100 letech tvrdého ateismu, to možná vypadá jako nemožné.

Robert

a ako kuchara amatera ho uznavas? wtf ludia, takyto prizemny roast na grygara tu citat, az mi je do placu.

Jaro Pudelka

Prosím čo som napísal zle?

Kolemjdoucí

Mě třeba překvapil jeho názor na pilotované lety, ale naopak mě nepřekapuje, že chce aby Starlink zkrachoval. Říká to jako astronom, a v tomto s ním určitě souhlasí všichni jeho kolegové, takže nevím, co by s tím měla mít společného jeho víra.

Radim Slovák

Pan Grygar má názor na pilotovanou kosmonautiku už dlouhou dobu konzistentní. Je to jednoduché, každý ví, že udržet lidi při životě v plechovce ve vesmíru je mnohem dražší, nežli tam mít přístroje, které se spokojí jen s přiměřenou “teplotou” a za ušetřené peníze postavíme několik dalších sond, které nám přinesou víc vědy. Sice s tímto názorem nesouhlasím (a to si pana Grygara vážím), ale dokážu ho z jeho pohledu zapáleného vědce pochopit. To že chce, pro někoho sobecky, zachovat hvězdnou oblohu taková jaká je i pro příští generace se mu nemůže vyčítat. Je to stejné jako jiní se připoutávají ke stromům, aby je nekáceli a nebo protestují proti stavbě dálnic, že jsou tam na nějaké louce syslové, a nebo motýlci, prostě je to jeho občanský názor, který nemusí být vůbec veřejností a obecným zájmem vyslyšen, ale není možné mu ho upírat.

3,14ranha

Přesně tak, jde o dva velké názorové proudy kosmonautiky (robotické sondy X lidská posádka) a pan Grygar si stranu (celkem přirozeně) vybral už před hodně roky a drží se toho.

akuhtr

Byli i lidi, kteří rozbíjely stroje aby zachovaly práci pro sebe i své potomky…

3,14ranha

Tohle nesmíte brát osobně. V kosmonautice jsou dvě velké frakce, kliky:
jedna tvrdí že všechno zastanou robotické sondy a lidé jsou “komplikace” – příliš choulostiví a drazí (místo jednoho člověka by šly poslat dvě sondy atd.)

a druhá tvrdí že kosmonauti jsou ve vesmíru nenahraditelní pracovníci a opraváři a kromě toho lidská přítomnost v kosmu by měla být cílem sama o sobě (naše vrozená touha dobývat nová území atd.)

PS: dokud debata zůstává civilizovaná, tak považuji tohle pnutí za celkem konstruktivní. Nebylo by pro vědu dobré kdyby jedna z těch frakcí měla velkou převahu !

Jaro Pudelka

Súhlas.

akuhtr

Pokud tam nebudou lidi, nebudou prachy ani na jednu sondu. Věda musí být obhajitelná u politiků a ti se zodpovídají voličům. Plánovaně na věky bez lidí, nedají prachy nasa na nic, protože pro voliče to bude nezajímavé a celá kosmonautika se smrkne na armádní a komerční satelity.

vencour

Hezké, děkuji za komentář

vencour

Není konzistentní, i proto je obecná vzdělanost prostředkem snad k lepšímu světu. Nebo babylónské věži na celé Zemi 🙂

Karel Zvoník

Za tyto názory a argumenty ho vidím jako jasného adepta na cenu bludný balvan. 😃

bohyn

Tak to by byla dobrá komedie 😀

akuhtr

Předával by si to sám?

bohyn

Při zmínce o konkurenci, bych ještě doplnil poslední žádost OneWeb u FCC o navýšení počtu družic na 48000. Deus ex machina. Nevím, jestli to brát vážně, nebo se tomu smát.

Naposledy upraveno před 8 měsíci uživatelem bohyn
Invc

Oni to vážně myslí. Je to hra o “zvýšení” hodnoty v rámci bankrotu.

Mají “malou” licenci. Navýšení na “velkou” licenci je levné – a daleko jednodušší, než splnit podmínky úplně od začátku. A tak to hodlají udělat – jednak, aby ve společnosti byla jako hodnota možnost /nárok na “dotaci” od FCC – na low latency internet, i když FCC (satelity jako low latency – odmítala uznat – … na samostatný příběh) – kde je tuším 16G USD k rozdělení, a dále ta samotná licence.

bohyn

Chápu že oni to myslí vážně, ale je to taková křeč umírajícího. Tak moc na hodnotě to nepřidá, když můžou požádat oni o změnu, stejně tak to může udělat ten, kdo je koupí. A ten počet je o měření pindíků, SX požádala o 32000 satelitů, tak my si požádáme o 50% víc. Takhle bude brzo potřeba zpřísnit proces přidělování licencí a nutnost prokázat realizovatelnost záměru, nebo složit nějakou kauci, zpoplatnit licence (pak by ale byla nerudovská otázka “kam s nima?”), či něco jiného.

Invc

Ovšemže je to snaha jakýmkoliv způsobem zvýšit hodnotu.

Mohl by toudělat i ten, co to koupí … jen prodávájící firma potřebuje získat co nejvíce za “podnik”…

Jinak kauce tam nějaká je – ale není zásadní. Pokud vím, tak je tam technologický test (jestli a jakou máš technologii) – a pak je tam limit, do kdy to musíš zprovoznit.

A samozřejmě počítají s tím, že čím později a čím více toho bude nahoře – tím těžší bude získat prostor a licenci.

vencour

Pánové, tohle je sice ze sci-fi, ale princip je tentýž, ať Elon nebo Doctor Who, ti by to zvládli ,,.

“You really haven’t been paying attention, have you, love? They’re monsters, he’s the Doctor. There’s only one way this is going to end. Look – this is a whopping great ventilation shaft. It’s a way in. The Doctor leaps down it, coat tails and hair flapping, lands, finds out what the Vore are planning, discovers their weakness, he confronts them, and then he kicks their arse. An hour from now, we’ll all be watching from a safe distance as this mountain explodes, taking every Vore with it.”
“Leaps down? Falls down, more like. No one could survice that.”
“The Doctor could.”
“I can’t even imagine how he hopes to beat them.”
“That, Rachel, is your problem, not his,” Trix tells her.
“Nothing ever ends,” Fitz says. “Especally not him.”

Každý velikán vědy vám potvrdí, že to, co vzdáte předem, je vaše chyba. Oni se nevzdali. Co si nedokáží představit zdejší diskutující, to si někdo představit dokáže.

vencour

Pardon, že vytahuju staré téma. Kdo neznáte přednášky pana Koukolíka o moci a pod. zkuste se podívat třeba na
https://www.youtube.com/watch?v=PpMJkaf117g a pak teprve něco říkejte, co byste s tim všim dělali. I Starlink je možnost, předejít a bránit “debilizaci společnosti”. Ano, hodí se mít sluchátka, občas je tomu rozumět těžko.