Mise DSCOVR

<< Informace Články Fotky Videa >>

Základní informace

  • Datum startu: 12. 2. 2015 00:03:02 SEČ
  • Startovní okno: Okamžité
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Proběhl 31. 1. 2015 (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Satelit DSCOVR (Deep Space Climate ObserVatoRy)
  • Hmotnost nákladu: 570 kg
  • Raketa: Falcon 9 v1.1
  • Cíl: Heliocentrická dráha, Lagrangeův bod L1 soustavy Země-Slunce
  • Startovní rampa: SLC-40 (Cape Canaveral Air Force Station, Mys Canaveral, Florida)
  • Pokus o přistání stupně: Proběhlo jen přistání do vody bez záchrany stupně
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • První start SpaceX pro NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru)
  • Původně měla družice letět na raketoplánu během mise STS-107, který se rozpadl při návratu ze své mise 1. února 2003. Po katastrofě byl satelit uložen do skladu a zůstal v něm po celou dobu, kdy byl prezidentem G. W. Bush.
  • Zákazníkem je NOAA, NASA a USAF
    • NOAA má celou družici na starosti, zaplatila renovaci satelitu a přístroje pro sledování vesmírného počasí. NOAA je provozovatelem satelitu.
    • NASA v Goddardově středisku provedla renovaci satelitu a jeho přístrojů pro dálkový průzkum Země (které sama původně vyrobila)
    • USAF zajistila startovní služby společně se SpaceX
  • Cena satelitu je odhadována na 340 milionů dolarů (včetně skladování, renovace a plateb za jeho vynesení)
  • Falcon 9 vypustil DSCOVR na dráhu 1 241 000 x 187 km se sklonem 37°. Druhý stupeň se tak během této mise dostal do tehdy největší vzdálenosti od Země (dále než Měsíc). Tento rekord však později překonala demonstrační mise Falconu Heavy.
  • Původní jméno satelitu bylo Triana. Rodrigo de Triana byl člen Kolumbovy výpravy, který jako první uviděl břehy Ameriky. Změna názvu byla provedena v roce 2003.
  • Neoficiální jméno satelitu je GoreSat po americkém viceprezidentovi Alu Gorovi, který ho původně navrhl. Cílem DSCOVR je zkoumání slunečního větru, koronárních výronů hmoty, dále také pozorování Země, změny ozónu, aerosolů, prachových a sopečných částic v atmosféře, výšky mraků, vegetace a vývoje klimatu.
  • Satelit je také schopen poskytnout varování před koronárními výrony hmoty přibližně s předstihem 15–60 minut, tedy než zasáhnou Zemi a vytvoří geomagnetickou bouři
  • Dle původního plánu mělo dojít k pokusu o přistání na ASDS Just Read the Instructions. Z důvodu bouře v místě přistání byla JRTI odvolána do přístavu a stupeň pouze dosedl měkce na mořskou hladinu. Tento pokus byl daleko větší výzvou než předchozí přistání, bylo očekáváno dvojnásobné namáhání při zpomalování a čtyřnásobný ohřev stupně při vstupu do atmosféry než u předchozí mise CRS-5. Po hladkém dosednutí na hladinu oceánu bylo konstatováno, že nebýt bouře, došlo by k prvnímu úspěšnému dosednutí už tehdy, a ne až o rok a dva měsíce později při misi CRS-8.
  • Satelit má tři přístroje – PlasMag (plasmo-magnetometr), EPIC (polychromatická zobrazovací kamera) a NISTAR (radiometr)
  • Ze svého místa v L1 má satelit nepřetržitý výhled na Slunce a osvětlenou část planety Země
  • Satelit snímá Zemi každé dvě hodiny
  • Vývoj data startu: 13. ledna 2015 → 23. ledna 2015 → 29. ledna 2015 → 31. ledna 2015 → 9. února 2015 → 11. února 2015 → 12. února 2015

Související články

Fotky

Videa

Oficiální přenos SpaceX:

Alternativní přenos NASA:

Tisková konference o družici DSCOVR:

Předstartovní tisková konference:

Rok na Zemi z pohledu družice DSCOVR:

Jak spolupracují družice GOES-R a DSCOVR:

Jiří Hadač

Kdysi dávno chemik, nyní redaktor popularizačního webu ElonX, kterému už v dětství učarovala kosmonautika a to natolik, že o ní začal pravidelně informovat. Jeho nejoblíbenější mise SpaceX je NROL-76.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

1
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na