Neuralink brzy představí „úžasnou“ novou verzi mozkového implantátu, testování na lidech možná začne ještě letos

Kolem Neuralinku se toho poslední dobou začíná dít čím dál více. Firma jde rychlým tempem kupředu a informací souvisejících s její činností bude jistě přibývat. Proto jsme se rozhodli shrnout několik aktuálních novinek o této neurotechnologické společnosti Elona Muska.

V létě 2019 proběhla prezentace prvního kompletního prototypu neurálního rozhraní Neuralinku, čímž firma opustila takzvaný „stealth mode“, tedy že přestala operat v utajení. Ve stejné době Neuralink zveřejnil také tzv. white paper neboli určitou formu prospektu k prototypu čipu N1. Poté znovu dění kolem firmy utichlo, ale bylo jasné, že informace přijdou, neboť jak Elon prohlásil na prezentaci, firma plánuje začít testy na lidských pacientech již v roce 2020.

Elon Musk na Twitteru

Utah Array (Zdroj: Richard A. Normann)

Musk bývá velmi aktivní na Twitteru, kde často zveřejňuje informace o svých projektech a odpovídá na otázky fanoušků. Většinou jde o novinky kolem SpaceX nebo Tesly, ale nedávno se konečně rozepsal také o Neuralinku. Pojďme se tedy podívat na sérii Muskových tweetů, které se objevily 3. února 2020 v několika diskuzních vláknech (např. v tomto):

  • Neuralink stále plánuje začít testy na lidech už v tomto roce.
  • Dopad vysokorychlostního neurálního rozhraní je podle Elona podceňován. Systém ale musí být řádově lepší než například Utah Array, což je invazivní rozhraní, které je sice na lidech testováno již mnoho let, ale má vážné nedostatky. Elon ho, trochu v nadsázce, označil za „zařízení ze středověku“ a uvedl, že není tak těžké zkonstruovat interfejs, který bude lepší než tohle.
  • Na otázku, zda a kdy plánuje nějakou další prezentaci postupu vývoje rozhraní, Elon odpověděl, že by pravděpodobně mohla proběhnout letos v létě.
  • Jeden z uživatelů se ptal, jestli rozhraní Neuralinku může být jednou používáno k přemostění neuronových spojení. Elon odpověděl, že by interface mohl sloužit i k nahrazení celých částí mozku, poškozených v důsledku mozkové mrtvice či úrazů, nebo dokonce i k nápravě vrozených vad mozku. Elon nechce předbíhat, ale podle něj potenciál rozhraní pro obnovu mozkových nebo pohybových funkcí je obrovský a neexistuje jiný způsob, jak toho dosáhnout, než právě pomocí neurálních interfejsů.
  • V otázce klinické bezpečnosti Elon uvedl, že nejprve Neuralink musí zajistit, aby rozhraní bylo maximálně bezpečné a snadno použitelné. Poté bude třeba porovnat možná rizika s možnými přínosy pro nositele. Jestliže přínos rozhraní bude vyšší než možná rizika, budou lidé ochotni implantaci podstoupit.
  • Od prvotních testů k produkci ve velkém povede podle Elona velmi dlouhá cesta. Tvrdí ale, že bude mnohem těžší splnit vnitrofiremní bezpečnostní standardy Neuralinku než požadavky amerických regulačních organizací. Tím naznačuje, že si firma zřejmě nastavila vysoké nároky na bezpečnost celého systému. Dodává také, že v podobné situaci je Tesla s vývojem autonomních automobilů.
  • Elon dále naznačil, že neurochirurgický robot, kterého firma vyvinula, může mít rovněž jiná využití než zavádění neurálních mikroelektrod do mozku. Mohl by sloužit k provádění mozkových vaskulárních operací, tedy například k uvolnění ucpaných žilek, které způsobují nedokrvenost různých částí mozku. Dalo by se tak přivracet nebo zlepšovat funkci různých orgánů v těle.
  • Na závěr Elon potvrdil, že firma rozhodně nezahálí a navnadil nás na to, že další generace rozhraní bude „úžasná“, tedy zřejmě mnohem pokročilejší než to, co jsme viděli na prezentaci v létě 2019.

New York Times

Zajímavý článek se objevil v The New York Times. Není vůbec nový, vyšel ve stejný den kdy proběhla první prezentace Neuralinku, tedy 16. července 2019, ovšem informace, které uvádí, se myslím nedostaly k širší veřejnosti a mě osobně docela překvapily. Například to, že ještě před samou prezentací proběhla schůzka některých klíčových osobností Neuralinku s novináři, a to bez přítomnosti Elona Muska. Na schůzce byla řeč třeba o tom, že vědečtí pracovníci Neuralinku se už nemůžou dočkat toho, až firma přestane tajnůstkařit a oni budou moci normálně mluvit o tom, co dělají, a publikovat vědecké práce související s jejich činností ve firmě.

Vlevo: Schéma externích částí systému. Vpravo: Implantovaný senzor (Zdroj: Neuralink)

Autor článku uvádí také zajímavou informaci o tom, že pro vrtání otvorů v lebce chce Neuralink používat lasery. Je zde citován Max Hodak, prezident firmy, který říká: „Jednou z velkých překážek je to, že mechanická vrtačka vytváří vibrace, což je nepříjemné, zatímco laserovou vrtačku byste necítili.“ Je zde ovšem uvedeno také to, že pomocí laserů mají být vyvrtávány jen malé otvory v lebce, přes které pak budou zaváděna do mozku vlákna s mikroelektrodami. Jak jsme ale mohli vidět na obrázku z prezentace prototypu N1, koncepce, která byla prezentována veřejnosti je zcela jiná. V lebce má být vyvrtán dost velký otvor, ve kterém má být umístěn čip N1, a z něho jedním lebečním otvorem budou do mozku zavedena všechna vlákna. New York Times tedy prezentuje zcela odlišnou koncepci.

Neuralink také novinářům na schůzce ukázal robota pro implantaci vláken a pokusná zvířata ve své laboratoři. Konkrétně laboratorní krysu s implantovaným prototypem interfejsu s 1500 elektrodami.

Semináře

Mohlo by se zdát, že se Neuralink po prezentaci prototypu N1 tak trochu vrátil do utajení, ale není tomu tak. Vědečtí pracovníci firmy například pořádají semináře na univerzitách, což by před rokem zřejmě nebylo možné. Zde můžete najít informace o semináři na Univerzitě ve Stanfordu, na kterém DJ Seo a Philip Sabes, dva z předních odborníků Neuralinku, v lednu letošního roku prezentovali novinky z jejich práce. Bohužel zatím není dostupné žádné video ani jiné informace z tohoto semináře.

Vlevo: DJ Seo, vedoucí sekce implantovaných systémů. Vpravo: Philip Sabes, vědecký pracovník (Zdroj: University of Stanford)

Konkurence nespí

Zajímavé informace se objevují v souvislosti s jedním z největších konkurentů Neuralinku, firmou Paradromics, o které jsme už psali. Jde o firmu, které stejně jako Neuralinku nechybí kapitál, protože je financována jak z amerických vládních organizací NIH či DARPA, tak i díky kapitálu z investičních fondů. Nechybí zde také charismatický šéf, Matt Angle. Paradromics stejně jako Neuralink vyvíjí vysokokapacitní invazivní neurální rozhraní. Na YouTube můžete najít několik prezentací jejich systému z různých konferencí (například tuto). Firma již nyní má k dispozici rozhraní, které může mít až 65 536 mikroelektrod, tedy mnohem více než Neuralink. Elektrody ovšem vypadají zcela jinak než elastické sondy Neuralinku. Jsou umístěny jedna vedle druhé, nejsou elastické a připomínají spíše elektrodová pole typu Utah Array.

Nahoře: Elektronika systému Paradromics. Dole: Koncovka s 10 000 elektrodami. (Zdroj: Paradromics)

Systém již funguje, ale v současnosti má příliš velké rozměry. Část, ve které je elektronika, čili ekvivalent toho, co Neuralink plánuje implantovat do lebky, připomíná systém BrainGate a má velikost asi jako půllitrová láhev na vodu. Společnost Paradromics tedy v současnosti řeší zejména jeho miniaturizaci, která má být dokončena v roce 2021.

Tip: Pro podrobnější seznámení s Neuralinkem a problematikou mozkových rozhraní navštivte náš seriál Neuralink pod lupou.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
1 Komentář
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře