Neuralink pod lupou #15: Jak vznikal externí modul prototypu N1

Neuralink je firmou stále fungující ve „stealth modu“, tedy v utajení. Informace firma vypouští na povrch prakticky jen dvěma kanály – prostřednictvím prezentací, které zatím byly dvě, a přes Twitter Elona Muska nebo Maxe Hodaka. Občas se ale stane, že se nějaké informace objeví, a to třeba i ze zdroje, od kterého by to nikdo nečekal.

Velice zajímavý článek se objevil na jedné z facebookových skupin věnovaných Neuralinku. Ukázalo se, že Neuralink nepracoval sám na designu externích částí prototypu N1, ale najal na tuto práci specializovanou designovou firmu Woke Studio. Této společnosti pak Neuralink umožnil se se svou prací pochlubit na jejích webových stránkách. Firma neváhala a o celém procesu vzniku rozhraní sepsala článek, který obsahuje spoustu zajímavých informací a originálních fotografií a grafik interfejsu N1.

Jde samozřejmě o starší verzi rozhraní, která byla představena na prezentaci v roce 2019. Současná verze vypadá úplně jinak a nebude již mít žádné externí části, čili není potřeba nic moc designovat. I tak ale myslím, že informace o tom, jak toto rozhraní vznikalo a jak vlastně měly fungovat jeho externí části, jsou velmi zajímavé.

Připomenutí, jak vypadala verze N1

Prototyp N1 vypadal úplně jinak než současná verze rozhraní označovaná jako Link v0.9, která všechny části systému uzavírá v jednom implantovaném pouzdře bezdrátově se připojujícím k počítači nebo telefonu. N1 měl částí více, z toho některé byly externí, čili neimplantované.

Vlevo: Neurální rozhraní N1. Vpravo: Nová zjednodušená verze Link v0.9. (Zdroj: Neuralink)

Šlo o následující komponenty:

  • mikročip o rozměrech 4 x 5 mm uzamčený v pouzdře o průměru 8 mm a implantovaný do lebky (čipy bylo možné „stackovat“, tedy zkombinovat jich až 10 pro jednoho uživatele, každý implantovaný do jiné části lebky, tak aby bylo možné zavést elektrody do různých oblastí mozku)
  • vlákna s mikroelektrodami zaváděná do mozkové kůry
  • drátky schované pod kůží vedoucí od implantovaných čipů k uchu
  • indukční cívka pod kůží za uchem
  • malý externí aparát schovaný za uchem, ve kterém měla být baterie a anténa bluetooth, tehdy zvaný The Link (angl. přípojka)
  • aplikace Neuralinku v telefonu

Porovnání architektury rozhraní ve verzi N1 a 0.9 (Zdroj: Neuralink)

Kdo je Woke Studio?

Jde o designové studio sídlící v kanadském Vancouveru a americkém San Franciscu. Založil ho designér íránského původu Afshin Mehin v roce 2013. Specializuje se na design nových technologií, jako je například různá nositelná elektronika, domácí elektrospotřebiče nebo třeba i virtuální supermarkety. Společnost pracovala na projektech pro takové firmy jako Amazon, LG, Kia, Intel nebo General Motors.

Pod článkem o Neuralinku na webu Woke jsou pak podepsaní Anna Savina a šéf firmy Afshin Mehin. Je tedy pravděpodobné, že právě oni jsou autory tohoto konkrétního projektu.

Obrázek ze stránky studia Woke (Zdroj: Woke Studios)

Jak vznikala externí část rozhraní N1

Požadavky

Může se zdát, že Woke jen navrhlo tvar a vzhled oné krabičky s baterií a vysílačem, která měla být nošena uživateli Neuralinku za uchem, ale není tomu tak. Návrháři firmy byli přítomni během vývoje rozhraní a pomáhali i s jeho architekturou.

Části systému N1 (Zdroj: Woke Studios)

Autoři si před startem projektu vytyčili dvě zásady týkající se uživatelů rozhraní a jejich prožitku při nošení Linku:

  1. Chtěli vytvořit přístroj, který nebude nijak překážet nebo rušit, když uživatelé komunikují s jinými lidmi. Produkt tedy musel být co nejméně viditelný a musel mít příjemný design.
  2. Zároveň ale chtěli vytvořit přístroj, který uživatelům dodá pocit, že mají něco unikátního, co jim dává jakési „superschopnosti“, které ostatní nemají. Proto jejich produkt musel vypadat futuristicky.

Výsledný design byl ovlivněn také tím, že Link potřeboval dostatečnou kapacitu baterie, aby mohl dlouho fungovat, pro pohodlné nošení musel být dostatečně lehký a také musel být navržen tak, aby jej bylo možné při vybití baterie snadno vyměnit za nabitou jednotku.

Architektura

Je zajímavé, že studio Woke nedostalo od Neuralinku žádné pokyny, co se týče umístění Linku na hlavě uživatele. Designéři se proto spojili s hlavním neurochirurgem Neuralinku, doktorem Matthewem McDougallem, a výběr místa s ním probrali. Z konzultace vyšlo, že by bylo dobré najít tuhou oblast lebky s minimální vrstvou měkké tkáně, a to ze dvou důvodů. Jednak proto, aby eventuální pečovatelé testových uživatelů, kterými měli být lidé s různými formami ochrnutí nebo jinými těžkými zdravotními problémy, měli usnadněnu aplikaci přístroje, a potom také proto, aby byl zajištěn co nejefektivnější přenos energie a dat přes kůži.

Pouzdro (Zdroj: Woke Studios)

Ve Woke rovněž vycházeli z předpokladu, že by nebylo dobré, pokud by si uživatelé museli kvůli zařízení holit vlasy nebo nějakým jiným způsobem měnit svůj vzhled. Nabízelo se proto místo za uchem, pod kterým je tvrdá masivní kost, jež je ale pokryta jen tenkou vrstvou tkáně a kůže je zde bez vlasů. K tomu ještě ucho může z velké části zařízení zakrývat, tak aby bylo méně nápadné.

Komfort

Designéři Woke se snažili navrhnout zařízení tak, aby bylo komfortní pro všechny uživatele. Museli tedy zajistit, aby přístroj pasoval za každé ucho. Vytvořili proto 3D modely hlav třiceti dobrovolníků a poté je porovnali s databází tvarů hlav jedné z amerických bezpečnostních agentur (National Safety Council of America). Díky tomu se jim, jak tvrdí, podařilo pouzdro vytvarovat tak, aby sedělo většině uživatelů.

Snadné používání

Neuralink se snaží vytvořit interfejs, který by bylo možné používat denně. Studio Woke proto chtělo stvořit Link tak, aby jeho používání bylo co nejsnadnější, podobně jako třeba používání bezdrátových sluchátek. Rozdělili proto Link na dvě části. Uživatel měl nejprve přilepit za ucho menší silikonovou část s magnetem, která měla vydržet přilepená ke kůži celý týden. Na vývoji této části a výběru potřebného lepidla Woke spolupracovalo s firmou 3M.

Po přilepení první části uživatel mohl nasadit část druhou. Ta díky magnetům sama přilehla na správné místo. Tento proces byl pro Neuralink velmi důležitý, protože bylo plánováno, že jednotka s baterií bude moci být vyměněna za jinou, plně nabitou, každé tři hodiny.

Proces nasazení obou částí Linku (Zdroj: Woke Studios)

Dezeen Awards 2020

Studio Woke bylo s výsledným produktem natolik spokojeno, že ho dokonce přihlásilo do soutěže Dezeen Awards 2020. Jde o výroční ceny online magazínu Dezeen, což je renomovaný web specializující se na architekturu a design.

Detail pouzdra Linku N1 (Zdroj: Woke Studios, dezeen.com)

Woke se s Neuralinkem účastní soutěže v kategorii „wearables“, čili nositelná elektronika, a produkt se dostal do užšího výběru soutěžících, což už je určitým oceněním. V hlasování čtenářů webu, jehož výsledky již byly zveřejněny, studio Woke nevyhrálo. Výsledky hlavní části soutěže, ve které vítěze vybírá odborná porota, mají být publikovány koncem listopadu.

< Předchozí část Následující část >

Předchozí články ze série Neuralink pod lupou:




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
2 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
JP77

Mě by zajímalo jak je to s výběrem části mozku pro připojení a která hemisféra. Teď nevím jistě jak to je s hemisférama. Myslím že jedna je nějak na logický věci a druhá kreativní na nějaký fantazie a že pravák má tu logickou vlevo a ta mu řídí pravou ruku, která je tak šikovnější. Levák má logickou hemisféru vpravo a šikovnou ruku vlevo. Nákres neuralinku je asi kreslený pro praváka a teda připojení logické hemisféry. Levák hádám bude muset mít neuralink na pravé straně. Pak je ještě problém přeučených leváků na praváky, těch je hodně a málo je praváků přeučených na leváky. Levák přeučený na praváka má hemisféry pořád jako levák, proto má takový člověk zhoršený život, proti tomu člověk co se i jako starší člověk vrátí ke své správné lateralitě, tak se mu život během týdnů o moc zlepší. No to jsem odbočil, ale člověk co žije jinak než to má v hlavě by se měl před implantací neuralinku vrátit ke své přirozené lateralitě. Kromě hemisféry by mě zajímal výběr místa v ní. K čemu ta část mozku slouží. Představuju si že to mozkové centrum se trochu rozhodí ze své původní funkce, vznikne tam trošku souboj nových funkcí s minulými a původní využití se tak oslabí a to by mě moc zajímalo k čemu tato část na vrchu hlavy slouží. No možná ani ne moc na vršku hlavy, protože připojovací drátky jsou dost dlouhý, ale k čemu ta část mozku je co chtějí zneužít?

Naposledy upraveno před 5 měsíci uživatelem JP77