Tým Neuralinku představil nové neurální rozhraní, testuje ho na prasatech

V noci z pátku na sobotu jsme měli možnost zhlédnout v přímém přenosu na YouTube dlouho očekávanou prezentaci, ve které společnost Neuralink představila nejnovější verzi svého neurálního rozhraní. Přes 100 000 uživatelů YouTube sledovalo nejprve Elona Muska prezentujícího pokroky firmy a poté několik členů jeho týmu, kteří odpovídali na otázky položené většinou na Twitteru. Kvůli pokračující pandemii koronaviru sledovala demo Neuralinku přímo na místě jen hrstka vyvolených. Je trochu škoda, že na rozdíl od minulého roku tentokrát novinky prezentoval jen sám Musk, protože jsme tak neměli možnost se lépe seznámit s jinými zaměstnanci. Stejně jako v minulém roce i nyní Musk zdůrazňoval to, že důvodem prezentace je nábor nových specialistů do jeho týmu.

V pozadí: Tým vědců a inženýrů Neuralinku v řadě na barových židlích. Vlevo: Elon Musk na pódiu. V popředí: Pozvaní hosté. (Zdroj: Neuralink)

Přiznám, že pro mě byla prezentace trochu zklamáním. Loni Neuralink všem vytřel zrak pokročilostí interfejsu, který firma vyvinula za zhruba dva roky. K tomu ještě avizoval obrovské ambice do budoucnosti. Letos jsem čekal něco podobného. Tedy nejspíše představení ještě pokročilejší a hlavně menší verze zařízení s větším počtem elektrod. Nicméně firma v tomto roce pracovala hlavně na zjednodušení celého systému a Elon Musk tak ukázal rozhraní, které má stále „jen“ 1024 elektrod a je mnohem větší, než před rokem. O tom ale podrobněji až v budoucím článku. Tento text má být pouze rychlým shrnutím toho nejzajímavějšího, co jsme se v noci dozvěděli.

Nová verze rozhraní

Vlevo: Loňská verze neurálního rozhraní. Vpravo: Nová zjednodušená verze. (Zdroj: Neuralink)

  • Nové rozhraní Musk označil jako verzi 0.9. Znamená to tedy, že ještě stále nejde o hotový „produkční“ interfejs, který by chtěli implantovat lidským pacientům.
  • Zařízení Musk označuje jako The Link, tedy česky přípojka. Firma zřejmě odstoupila od označení Nx (první verze se jmenovala N1).
  • Hlavním cílem vývoje od minulého roku bylo rozhraní zjednodušit.
  • Chybí ta část zařízení, která měla být za uchem a měla obsahovat baterii a vysílač Bluetooth.
  • Všechny části jsou nyní schovány v jednom pouzdře.
  • Implantovaná část s čipem má tvar a velikost větší mince (23 milimetrů v průměru a tloušťka 8 milimetrů).
  • Baterie funguje podobně jako v chytrém telefonu – vydrží celý den, v noci nabíjíte.
  • Nabíjí se indukčně, stejně jako třeba chytré hodinky. Pro nabíjení během spaní by mohla být použita jakási noční čepice.
  • Rozhraní bude možné kdykoliv operativně vyjmout z těla z důvodu například opravy nebo upgradu na novější verzi.
  • Jedna elektroda může svou činností v mozku ovlivňovat (elektrickým proudem) až 10 000 neuronů.

„The Link v0.9“ (Zdroj: Neuralink)

Demonstrace fungujícího implantátu

Jeden z čuníků Neuralinku. (Zdroj: Neuralink)

  • Asi nejzajímavější částí prezentace bylo živá demonstrace fungujícího zařízení implantovaného do mozku prasete.
  • Musk představil „tři čuníky“ – jednoho bez implantátu, druhého s implantátem a třetího, který v minulosti implantát měl, ale už mu byl odstraněn. Všichni tři se měli čile k světu.
  • Neuralink tedy změnil přístup a místo původních krys a opic nyní testuje zejména na prasatech.
  • Důvodů proč vybrali prasata je několik.
    • Jsou to prý vždy „veselá“ a nenáročná zvířata, je velmi snadné udržet je v dobré zdravotní kondici a v dobrém rozmaru – stačí k tomu v podstatě jen dobře je krmit.
    • Jejich lebky jsou podobné těm našim.
    • Většinou také ochotně spolupracují a není třeba je do ničeho nutit.
    • Prasata můžou také například chodit na běžícím páse, což je dobré k testování toho, jak interfejs vidí v mozku pohyby končetin, což Musk demonstroval na videozáznamu.
  • Viděli jsme také, jak rozhraní v reálném čase registruje kontakt prasečího rypáku s okolím. Pokaždé, když se prase něčeho dotklo, objevil se na monitoru nad ním takzvaný „spike“, čili interfejs zaregistroval akční potenciál.
  • Přítomné prasátko mělo rozhraní implantované před dvěma měsíci.
  • Jinému praseti implantovali dvě rozhraní najednou a nemělo to žádné nechtěné zdravotní následky.
  • Některá experimentální zvířata mají implantát už téměř celý rok.
  • Obecně bylo vidět, že firma klade velký důraz na to, aby se zvířata cítila dobře a dbá o všechny zásady experimentů na zvířatech. Vydali k tomu i samostatné video o péči o zvířata.
  • Neuralink přistoupil do programu FDA Breakthrough Devices, což by mělo zrychlit vydání povolení testů na lidech.

Bezpečnost

  • Bezpečnost a soukromí uživatelů je jednou z nejvyšších priorit Neuralinku.
  • Firma se snaží, aby zařízení bylo „secure by design“, tedy implementuje bezpečná řešení už od začátku vývoje a na všech úrovních.
  • Veškerá komunikace má být šifrovaná.
  • Snaží se vždy eliminovat SPOFy (Single Point of Failure), prvky rozhraní jsou tedy redundantní.
  • Neuralink také provádí penetrační testy, k čemuž jsou využívány nezávislé externí firmy.

Jiné zajímavosti

Elon Musk měl přímo na pódiu nového neurochirurgického robota. (Zdroj: Neuralink)

  • Neuralink vyvinul také novou verzi neurologického robota, kterého už nyní používá k implantaci vláken s elektrodami pokusným zvířatům. V budoucnu by měl robot sám obstarat celou operaci od začátku do konce.
  • V této i nejbližších dalších verzích Neuralink neplánuje zavádět elektrody hlouběji do mozku. Bude k tomu potřeba lepší robot. Stávající rozhraní je projektováno na maximálně 6 milimetrů pod povrch mozku.
  • Maximální délka elektrodových vláken je momentálně 43 milimetrů.
  • Největším problémem v této fázi vývoje rozhraní je biokompatibilita. Je nutné zajistit, aby implantáty vydržely v mozku celé roky.
  • Problémem je také rušení signálů jinými elektronickými zařízeními. Interfejs v současnosti používá k přenosu dat do počítače Bluetooth, ale už pracuje na jiném standardu vysílání.
  • Momentálně Neuralink zaměstnává kolem 100 lidí (před rokem to bylo 90). Elon Musk prohlásil, že jednou by jich ve firmě mohlo pracovat klidně i 10 000.
  • Ve vývoji softwaru používají několik různých programovacích jazyků – například Python, Javu, C, C++.
  • Po uvedení na trh bude rozhraní dost drahé, ale jeho cena bude rychle klesat až k cílovým několika tisícům dolarů.
  • Musk si také myslí, že v budoucnu bude možné pomocí interfejsu zaznamenávat vzpomínky a kdykoliv si je pak zpětně „přehrát“.

Podrobnější rozbor přineseme v budoucím článku. Záznam celé prezentace:




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
42 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře