Nové kontrakty SpaceX: Teleskop Pandora, další lunární lander, cubesaty NASA a škatulata s družicí GPS
Dnešní přehled nových misí SpaceX se bude takřka výhradně věnovat startům pro americkou kosmickou agenturu NASA. Při první zakázce dnešního dne dopraví SpaceX na měsíční povrch v pořadí již čtvrtý lunární lander firmy Intuitive Machines. Poté se budeme chvíli věnovat několika sdíleným startům, při nichž bude na oběžnou dráhu vyneseno několik cubesatů a menší teleskop Pandora určený ke zkoumání exoplanet. Na závěr článku se podíváme na okolnosti, které vedly Americké vesmírné síly ke změně nosné rakety v případě družice GPSIII-SV08, a na další zajímavosti související s touto změnou.
Náš dnešní přehled začneme zakázkou, kterou SpaceX získalo od soukromé společnosti Intuitive Machines (IM). Ta byla založena v roce 2013 a zabývá se průzkumem vesmíru. Firma samotná dokázala během pár let vyvinout několik leteckých dronů a lander Nova-C určený k dopravě nákladu na povrch Měsíce. V roce 2019 tato společnost získala právo ucházet se o mise v rámci programu Commercial Lunar Payload Services (CLPS) agentury NASA, který jí má pomoci se připravit na trvalý návrat člověka na Měsíc. NASA si v rámci tohoto programu pronajímá od roku 2019 různé firmy, aby pro ni dopravovaly vědecký náklad směrem k Měsíci.
Společnost IM prozatím jako jediná získala od NASA celkem čtyři různé zakázky, přičemž ta poslední jí byla udělena v březnu letošního roku. Nejnovější mise zvaná IM-4 by se k Měsíci měla vydat v roce 2027 a na povrch naší Luny dopraví šest vědeckých přístrojů včetně vrtací soupravy Evropské kosmické agentury ESA. Společnost si pro tento let před několika dny zajistila i nosnou raketu. Tímto nosičem je stejně jako v případě předchozích misí firmy IM raketa Falcon 9 firmy SpaceX.
Lander Nova-C firmy Intuitive Machines při uzavírání do aerodynamického krytu před misí IM-2, únor 2025 (Foto: SpaceX)
Ze čtyř startů, které si IM u SpaceX zaplatila, se již dva uskutečnily. První se odehrál v únoru 2024 a ještě tentýž měsíc se lander Nova-C pokusil o přistání. To se mu sice povedlo, nicméně lander si zřejmě zlomil jednu či více ze svých nohou a skončil v náklonu 30°, což mělo za následek zhoršenou komunikaci se Zemí. Druhá mise odstartovala koncem letošního února a k přistání došlo o několik dní později. Ani toto přistání však nelze hodnotit jako úspěch. Lander sice dosedl na povrch, nicméně se převrhl a NASA tuto misi přibližně po 12 hodinách ukončila. Třetí mise s názvem IM-3 má startovat na počátku příštího roku. Pokud jde o finanční stránku kontraktu pro misi IM-4, NASA ani IM nezveřejnily žádné informace.
I další dvě zakázky, které dnes zmíníme, budou placeny z peněz NASA, konkrétně půjde o program Venture-Class Acquisition of Dedicated and Rideshare (VADR). Ten byl vyhlášen v lednu 2022 a NASA si tehdy vybrala dvanáct raketových společností, které pro ni mají v následujících pěti letech zajišťovat dopravu cubesatů a malých družic na oběžnou dráhu. V srpnu 2024 k vybraným firmám přibyly další tři uchazeči. Celý program má rozpočet pouhých 300 milionů dolarů, lze proto očekávat, že náklady NASA budou na oběžnou dráhu dopravovány spíše při sdílených startech, i když pochopitelně vyhrazený start na některém z lehkých nosičů není vyloučen.
Start sdílené mise Transporter-11 v srpnu 2024 (Foto: SpaceX)
V rámci programu VADR získalo v minulosti SpaceX již několik zakázek, my se však v našem přehledu budeme věnovat pouze těm nejnovějším. Na začátku prosince 2024 bylo oznámeno, že SpaceX získalo kontrakt na vynesení čtyř cubesatů NASA. Je velmi těžké odhadnout, zda budou všechny vyneseny během jedné sdílené mise, či zda opravdu budou připojeny a vyneseny při čtyřech různých příležitostech. SpaceX pravděpodobně nezíská příliš mnoho peněz za jejich dopravu na oběžnou dráhu, na druhou stranu to ale znamená, že má náklad pro některou ze svých sdílených misí Transporter či Bandwagon. Přitom není ani vyloučeno, že cubesaty budou vyneseny i při jiných startech jako sekundární náklad.
Druhou zakázku programu VADR přidělila NASA společnosti SpaceX 10. února letošního roku. Bude při ní vynesen malý astronomický teleskop Pandora určený ke studiu atmosfér exoplanet. Během své mise bude dalekohled sledovat celkem 20 hvězd, které obíhá celkem 39 známých exoplanet. Družice váží pouhých 325 kg, průměr jejího zrcadla činí 45 cm a pracovat by měla v blízké infračervené oblasti. Dalekohled by měl být na oběžnou dráhu vynesen na podzim letošního roku. Podobně jako u předchozích zakázek, ani tentokrát nebylo zveřejněno, ke které misi se tato družice připojí. Díky okolnosti, že dalekohled bude pracovat na heliosynchronní dráze, není vyloučeno, že by mohlo jít o některou z misí Transporter. Není také známo, kolik SpaceX za vynesení této družice obdrží, nicméně v případě programu VADR je toto mlčení běžnou praxí, ačkoliv v případě větších zakázek NASA vždy hodnotu kontraktu ochotně sděluje.
Umělecká představa družice Pandora (Zdroj: NASA)
Pro poslední zakázku dnešního dne se vypravíme za Americkými vesmírnými silami (United States Space Force, USSF). Již minulý týden jsme krátce zmínili, že se USSF rozhodly změnit poskytovatele startovních služeb pro družici GPS III-SV08. Start této navigační družice byl přeložen z původně plánovaného Vulcanu společnosti United Launch Alliance (ULA) na raketu Falcon 9 SpaceX. Firma ULA touto výměnou netratí, namísto této již hotové družice s pořadovým číslem SV08 získá vynášku družice GPSIIIF-1, kterou měl původně vynést Falcon Heavy. Pozadí této výměny je však mnohem zajímavější, takže jsme se rozhodli se mu v tomto článku věnovat více.
Umělecká představa družice GPS třetí generace na oběžné dráze (Zdroj: Lockheed Martin)
Patrně vás nepřekvapí, že změna poskytovatele startu je způsobena zpožděním ve vývoji a certifikaci rakety Vulcan. Dle serveru Ars Technica má tento nosič v současnosti celkem 108 zakázek, které musí v nejbližších letech vynést, včetně dalších 19 vojenských, které ULA získala minulý týden. Jde tedy o obrovský seznam nákladů, které je nutno pochopitelně alespoň z části někde draze skladovat, než se ULA podaří rozjet plánovanou startovní kadenci rakety Vulcan, tedy dvě mise měsíčně. Pokud jde o družici GPSIII-SV08, ta je od roku 2021 připravena ke startu. Není se tedy co divit, že armáda hledá cesty, jak své družice dopravit na oběžnou dráhu co nejdříve.
Družice GPSIII-SV07 během příprav (Foto: Lockheed Martin)
Nejde navíc o první případ, kdy se USSF rozhodly změnit poskytovatele startu pro družice GPS. Naposledy se tak stalo loni v létě a celá akce se týkala navigační družice s pořadovým číslem SV07. Tehdy si však armáda uvědomila, že vše zlé je pro něco dobré a rozhodla se vynést družici v takzvaném zrychleném režimu. Za normálních okolností totiž trvá celé dva roky, než je družice GPS, deklarovaná jako připravená ke startu, skutečně na oběžnou dráhu vynesena. Zrychlený režim v tomto případě trval necelých pět měsíců a družice GPSIII-SV07 odstartovala na palubě Falconu 9 v prosinci loňského roku v rámci mise RRT-1 (Rapid Response Trailblazer). Zmínka o tomto startu není v žádném případě náhodná. Americké vesmírné síly se totiž rozhodly, že se pokusí družici SV08 dopravit na oběžnou dráhu ještě rychleji. Výměna nosné rakety byla oznámena 8. dubna s tím, že družice bude do vesmíru dopravena nejdříve na konci května. Pokud se tedy celá akce povede, bude to znamenat zkrácení doby přípravy na méně než dva měsíce. Klobouk dolů.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Nové kontrakty SpaceX: Teleskop Pandora, další lunární lander, cubesaty NASA a škatulata s družicí GPS - 20. 4. 2025
- Mise Bandwagon-3 - 19. 4. 2025
- Mise CRS-32 - 17. 4. 2025
Pro bližší pochopení ULA je potřeba si uvědomit, že ULA má k dispozici ještě “dosluhující raketu Atlas V”, která má nakoupeny ruské motory RD-180 na posledních patnáct misí. Ty byly rozplánovány takto:
– 8 misí Project Kuiper (KA-01 až KA-08) s raketou Atlas V 551 (původně jich bylo ve smlouvě 21.4.2021 devět)
– 1 mise ViaSat-3 F2 s raketou Atlas V 551 (06/2025)
– 6 misí Starliner s raketou Atlas N22 (z těchto 6 misí, NASA prodloužila pouze tři mise Starliner a požaduje minimálně jednu zkušební misi)
Otázka, jestli bude zkušební mise Boeing CST-100 Starliner bez posádky (jen náklad) a nebo s posádkou pravděpodobně zodpoví až nově jmenovaný Správce NASA.
Ve výsledném součtu zbývají ještě dvě mise, které ULA ještě může využít pro civilní zakázky, jako je třeba vynesení 2 x 27 ks satelitů Projectu Kuiper.
Tady je “montážní seznam” pro 11 startů raket Atlas V 551 a 4 starty Atlas N22 :
11 startů Atlas V 551
– 11 raket Vulcan Centaur od ULA
– 11 motorů RD-180 od NPO Energomaš a Pratt & Whitney
– 22 motorů RL-10A-4-2 od Aerojet Rocketdyne
– 55 motorů GEM 63 SRBs od Northrop Grumman
– 11 prvních stupňů CCB
– 11 druhých stupňů Centaur V1
– 11 5m krytů
4 starty Atlas N22
– 4 rakety Vulcan Centaur od ULA
– 4 motory RD-180 od NPO Energomaš a Pratt & Whitney
– 8 motorů RL-10A-4-2 od Aerojet Rocketdyne
– 8 motorů GEM 63 SRBs od Northrop Grumman
– 4 první stupně CCB
– 4 druhé stupně Centaur V1
Všech patnáct startů Atlas V je plánováno z rampy z SLC-41, Cape Canaveral SFS, Florida.
Celkový počet “nasmlouvaných a přidělených” misí rakety Vulcan Centaur je celkem 72 (27 + 38 + 2 + 5 = 72).
Nasmlouvaných a nepřidělených misí NSSL Fáze3 Line2 je 17. Celkem má tedy raketa Vulcan Centaur vynést 89 misí a spolu s raketou Atlas V (13 misí + 2 nepřidělené) má ULA 102 zakázek a dvě mise pro Atlas V k přerozdělení, pokud se nevrátí mise Project Kuiper KA-09.
ULA získala certifikaci NSSL pro novou raketu Vulcan Centaur dne 26.3.2025 a od tohoto dne může ULA začít vynášet dříve vysoutěžené mise NSSL, kterých má vynést celkem 27 a ještě 7 misí pro NASA.
Raketa Vulcan je schopná výnášet náklad na všech devíti drahách v různých modifikacích.
Prozatím jsou naplánovány na mise verze Vulcan: VC2L, VC2S, VC4L, VC4S a VC6L.
Nejstarší “nesplněná” mise NSSL pochází z května 2019, kdy ULA vysoutěžila dvě mise USSF-51 a USSF-106.
Mise USSF-51 byla poslední mise, kterou dne 30.července 2024 vynesla raketa Atlas V 551.
Mise USSF-106 je jediná mise NSSL, kterou by mohla vynést raketa Atlas V 551 (podle zákona), ale podle mého názoru nesplňuje parametry.
Proto misi USSF-106 vynese raketa Vulcan VC4S. Navigační družice NTS-3 bude první misí, kterou bude nová raketa Vulcan Centaur 06/2025 vynášet.
Samozřejmě z rampy SLC-41, Cape Canaveral SFS, Florida. Druhá rampa SL-3E, Vandenbergova kosmická základna, Kalifornie, krerou má ULA v pronájmu prochází přestavbou, dle požadavků Vesmírných sil.
Do ukončení přestavby a certifikaci rampy SL-3E pro mise NSSL nebude schopna ULA plnit mise (označené níže hvězdičkou).
Misí, které má plnit ULA z rampy SL-3E je celkem sedm (zbývajících 65 misí pro Vulcan je plánováno provést z rampy z SLC-41), je vcelku možné, že dojde k “prohození” několika misí SDA za jiné mise, mezi ULA a SpaceX.
Pracovníci ULA budou muset výrazně zvýšit úsilé ve skládání raket Atlas a Centaur v montážní věži VIF-G u rampy Space Launch Complex 41 (SLC-41), aby ULA zvládla tu část nasmlouvaných misí u “kterých podle Vesmírných sil, hoří termín” vynést na oběžnou dráhu:
– NROL-56, NROL-64, NROL-73*, NROL-83*, NROL-100*, NROL-109, NROL-118
– USSF-16, USSF-23, USSF-25, USSF-43, USSF-57, USSF-87, USSF-95, USSF-106, USSF-112, USSF-114*, USSF-50
– SDA Tranche 1 Tracking Layer B*, SDA Tranche 1 Tracking Layer D*, SDA Tranche 2 Transport Layer B*
– STP-5, WGS-11+, GPS III-9, GPS III-10, GPS IIIF-1, GPS IIIF-2
Mezi další mise, které má ULA nasmlouvány, je vynešení vícenásobně použitelného pilotovaného raketoplánu Dream Chaser, od Sierra Space Corporation (SSC).
Dream Chaser v rámci programu CRS2 má za úkol (po dvou zkušebních letech Flight 1 a Flight 2) vynést celkem pět nákladů na ISS.
Vynášení Dream Chaseru s nákladem má zabepečit raketa Vulcan VC4L (Dream Chaser by měly být schopny vynést i rakety Falcon 9 a nová raketa od Northrop Grumman, Antares 330).
– 2 mise Dream Chaser CRS 2 (Flight 1 a Flight 2) s raketou Vulcan VC4L (Flight 1 Q4/2025 (původně 05/2025), pokud se podaří odstranit SSC problémy s nadměrnými vibracemi)
– 5 misí CRS (SNC-1 až SNC-5) s raketou Vulcan VC4L
Jedinou “civilní”, ale opravdu velikou zakázkou je účast na Project Kuiper.
– 38 misí Project Kuiper (KV-01 až KV-38) s raketou Vulcan VC6L (první mise KV-01 12/2025)
Informací o tomto projektu má autor článku na stránkách elonx.cz celou řadu, tady jsou jen základní informace.
Project Kuiper (založena 2019), je dceřinou společností Amazonu, za účelem vytvoření velké satelitní internetové konstelace pro poskytování širokopásmového připojení s nízkou latencí. FCC udělila Amazonu licenci k rozmístění konstelace 3 236 satelitů ve výškách 590 až 630 km. Podle udělené licence FCC je Amazon povinen vypustit a provozovat polovinu svých satelitů (1618 ks) nejpozději do 30. července 2026 (zbývá 14 měsíců) a zbývající satelity musí vypustit a provozovat nejpozději do 30. července 2029.
Amazon zakoupil 92 startů raket s ULA, ArianeGroup a Blue Origin za celkem více než 10 miliard dolarů.
ULA s raketou Atlas V (9 startů), aby k nim o rok později přidala dalších až 83 startů. Ty zajistí firmy United Launch Alliance se svým novým nosičem Vulcan (38 startů), dále společnost Arianespace s raketou Ariane 6 (18 startů) a Blue Origin s nosičem New Glenn (12 startů + potenciálně až 15 dalších), (9 + 38 + 18 + 12 + 15 = 92 celkem). Jako záloha byly objednány tři mise od SpaceX s nosičem Falcon 9 (Q2/2025). Předpokládané vynesení poloviny satelitů (min. 1618 ks):
– ULA 8 misí Project Kuiper (Atlas) 8 x 27 = 216 ks
– ULA 19 misí Project Kuiper (Vulcan) 19 x 45+ = 855+ ks (od 2026 RL10C-X)
– Arianespace 9 misí Project Kuiper (Ariane 6) 9 x 30+ = 270+ ks (2 mise Ariane 64 s P120, 16 misí Ariane 64 s P160C)
– Blue Origin 6 + 8 Project Kuiper (New Glenn) 6 x 50+ = 300+ ks (KN-01 Q3/2025, zvýšení tahu BE-3U o 2000 liber)
– SpaceX 3 mise Project Kuiper (Falcon 9) 3 x 20+ = 60+ ks (záloha)
——————————————————————————————————-
Celkem 1641 + 60 = 1701 ks (3236 : 2 = 1618 ks)
Tady je “montážní seznam” pro 24 startů raket VC6L, jedné VC4L a jedné VC4S :
– 26 raket Vulcan Centaur od ULA
– 52 motorů BE-4 od Blue Origin
– 52 motorů RL10C (RL10C-X od Q4 2025) od Aerojet Rocketdyne
– až 156 motorů GEM 63XL SRBs od Northrop Grumman
– 26 prvních stupňů Vulcan
– 26 druhých stupňů Centaur V
– 25 5,4m krytů délky 15,5m (prodloužený 23,5m)
Tory Bruno (GM ULA) potvrdil sestavení 25 raket Vulcan/rok a předpokládá starty raket po čtrnácti dnech.
Nechápal jsem proč nemá od 30.6.2024 do dnešního dne Atlas V 551 vyneseno 216 ks satelitů Kuiper a “nevyzkoušela” si vynést alespoň jednu misi s raketou Vulcan VC6L (KV-01), ale poslední zprávy naznačují, že týmu Kuiper se podařilo vyrobit pouze několik desítek těchto satelitů. Podle dalšího zdroje, výroba satelitů výrazně zaostává oproti plánu a je jen na jedné čtvrtině.
Takže to vypadá, že i kdyby měla ULA (Arianespace, Blue Origin a samozřejmě i SpaceX) své “nosiče” připravené ke startu, tak stejně nemají co vynášet.
Navíc se ULA dostává do situace, že se svým časovým plánem 1start/14 dní nebude schopna splnit “můj výše uvedený předpoklad na vynesení jedné poloviny satelitů”, a to i kdyby celých čtrnáct měsíců nevynesla z rampy SLC-41 pro Vesmírné síly a NASA jedinou misi.
“Zasvěcení naznačují, že pravděpodobně bude muset Amazon požádat o prodloužení licence, FCC”.