Internetovou konstelaci Starlink nakonec bude tvořit o desítky tisíc satelitů více

Už nějaký čas víme, že to SpaceX myslí vážně s vynášením a provozem své satelitní konstelace Starlink. Od příštího měsíce začne vynášení družic ve velkém a před několika dny pronikla na veřejnost informace, že SpaceX hodlá navýšit množství satelitů Starlinku takřka třikrát. V dnešním článku se na tuto informaci podíváme blíže a také si takto vysoký počet vynášených satelitů dáme do historického kontextu.

Od svého počátku prošla síť Starlink řadou změn, přičemž každá následující byla větší a radikálnější než ta předchozí. SpaceX nejprve získalo v březnu 2018 povolení  FCC (Federal Communications Commission) na provoz 4425 satelitů, které měly pracovat ve výšce 1100–1300 km. V listopadu 2018 přišla první velká změna, když SpaceX získalo povolení provozovat dalších 7518 satelitů, které mají podle plánu obíhat ve výškách 335–346 km. Spolu s tím SpaceX požádalo o úpravu předchozího povolení. Z původních 4425 satelitů totiž v dané výšce firma nakonec plánuje provozovat jen 2825 satelitů, zároveň ale přidala 1584 satelitů na orbitu ve výšce 550 km. Poměrně bez povšimnutí pak v září 2019 proběhla internetem zpráva, že SpaceX žádá FCC o změnu rozmístění těchto 1584 satelitů na orbitě. O této žádosti však zatím nebylo rozhodnuto.

Další obří změna přišla nyní, když SpaceX 7. října 2019 podalo k FCC žádost o povolení vynést na orbitální dráhu 30 000 satelitů, které budou součástí megakonstelace Starlink. Ano, čtete správně, třicet tisíc satelitů. Přesněji řečeno, SpaceX podalo 20 různých žádostí a v každé z nich požaduje povolení provozovat dodatečných 1500 satelitů, které by měly pracovat na drahách mezi 328 a 580 km. Šest z těchto žádostí, tedy 9000 družic, možná nahradí 7518 již schválených družic na velmi nízké oběžné dráze. Pokud to tak je, satelitní konstelaci Starlink by ve výsledku tvořilo celkem 34 425 družic. Jiné publikace však berou všech 30 000 družic jako doplněk k původně plánované konstelaci čítající 11 924 satelitů.

60 satelitů před misí Starlink-1 (Foto: SpaceX)

Jaký bude další osud této žádosti? Národní americký regulátor, kterým je FCC, tuto žádost nyní jménem SpaceX zašle Mezinárodní telekomunikační unii (ITU). Jedná se o specializovanou agenturu OSN,  která je zodpovědná za přidělování mezinárodních práv na rádiové spektrum a zajišťuje také, aby nedocházelo k interferenci satelitního vysílání. Tato žádost je vlastně jen předběžný krok. Satelitní operátoři často tyto žádosti k ITU zasílají o řadu let dříve, než vůbec zahájí stavbu prvního satelitu.

Pokud dojde ke schválení ze strany ITU, SpaceX bude muset následně požádat FCC o přístup na americký trh. A FCC bude od SpaceX požadovat daleko více údajů, než poskytlo nyní. Současná žádost totiž obsahuje řadu detailů o frekvencích, na kterých budou satelity pracovat, či výškách, ve kterých se satelity budou při své činnosti pohybovat, ale neobsahuje údaje žádné časové údaje o tom, kdy SpaceX předpokládá, že začne tyto satelity vynášet na orbitální dráhu či po jaké době je plánuje stahovat do atmosféry.

Podání této žádosti startuje také sedmiletou lhůtu, ve které musí satelitní operátor vypustit alespoň jeden satelit, který bude pracovat na požadovaných frekvencích a provozovat jej 90 dní. Tímto krokem zvaným jako „uvedení do provozu“ satelitní operátor získá právo provozovat přidělené elektromagnetické spektrum. A všichni ostatní operátoři budou muset při navrhování svých satelitů postupovat tak, aby nedocházelo k rušení satelitů, které jsou již v provozu. Toto jsou však současná pravidla, která se mají brzy změnit. Na světové radiokomunikační konferenci, která bude zahájena 22. října, totiž regulátoři plánují tyto podmínky výrazně zpřísnit. Po provozovatelích satelitních megakonstelací budou požadovat vypustit nikoliv jeden, nýbrž určité procento celé konstelace, aby si podrželi právo na přidělené elektromagnetické spektrum.

Informaci o sedmileté lhůtě zveřejnil server Space News 15. října 2019. Článek na serveru Ars Technica, který vyšel o den později, je však doplněn o vyjádření SpaceX,  které informaci serveru Space News dementuje:

SpaceX nás kontaktovalo a uvedlo, že ITU nedávno upravila svá pravidla tak, aby žádný poskytovatel satelitních služeb nebyl zvýhodněn vůči jinému v přidělování elektromagnetického spektra. ITU místo toho používá obousměrný proces, ve kterém členské státy ITU „dvoustranně diskutují o technických řešeních, aby zajistily, že oba systémy mohou existovat společně, aniž by se vzájemně ovlivňovaly“. SpaceX odkazuje na oddíl 2.2 na stranách 7 a 8 tohoto dokumentu.

Z různých stran se už také vyskytly stížnosti na tyto nové žádosti SpaceX. Kupříkladu konzultant a analytik Tim Farrar se vyjádřil ve smyslu, že SpaceX chce ITU doslova utopit v žádostech, takže si bude moci v klidu vynášet svých 12 000 satelitů a ostatní operátoři budou muset čekat, dokud ITU nevyhodnotí tuto současnou žádost SpaceX. V podobném duchu jako Tim Farrar se vyjádřila i firma SES.

Další stížnost popisuje Forbes. Dle něj geostacionární satelity používají stejné spektrum jako jiné satelitní konstelace. A jako takové mohou tedy vzájemně působit interference a rušit své vysílání. Současná pravidla však říkají, že si satelity jiných operátorů smí působit jen určité množství interferencí. Je zde však jeden háček. Smí způsobovat jen určité množství interferencí na jednu podanou žádost. Pokud tedy někdo podá více žádostí, dostane na každou z nich stejné množství povolených interferencí a elegantně tím pravidla obejde.

Satelitní konstelace na oběžné dráze, umělecká představa (Zdroj: Entify.xyz)

SpaceX samo vydalo také prohlášení, ve kterém popisuje důvody pro toto plánované navýšení počtu satelitů:

Po celém světě stoupá poptávka po rychlém a spolehlivém internetu a roste zejména tam, kde konektivita neexistuje, nebo je příliš drahá či nespolehlivá. SpaceX proto podniká kroky k odpovědnému rozšíření celkové kapacity a hustoty datové sítě Starlink, aby do budoucna vyhovělo očekávanému nárůstu uživatelských potřeb.

Tolik tedy k novinkám o satelitní konstelaci Starlink. Zkusme se však nyní na toto plánované rozšíření sítě Starlink podívat z hlediska historie celé kosmonautiky.

Od 4. října 1957 do ledna 2019 bylo na oběžnou dráhu vyneseno celkem 8378 objektů, z nichž 4994 pořád ještě krouží na orbitě (pro jednoduchost pomiňme, že 7 z nich neobíhá okolo Země). Z tohoto počtu je však přibližně jen 1950 objektů aktivních. Pokud tedy SpaceX dostane povolení na provoz všech těchto satelitů, bude muset vynést na orbitální dráhu čtyřnásobek všech objektů, které lidstvo doposud na oběžnou dráhu dopravilo.

Zajímavé je i srovnání množství objektů, které je vyneseno každý rok do vesmíru. V roce 2017 bylo vyneseno na orbitální dráhu celkem 453 různých objektů, o rok později počet klesl na 382. Pokud SpaceX uskuteční v letošním roce plánované čtyři starty pro Starlink a při každém vynesene 60 družic, jen při těchto pěti startech vynese celkem 300 satelitů. Příští rok, pokud půjde vše podle předpokladů a uskuteční 24 plánovaných startů pro Starlink, vynese jen SpaceX do vesmíru 1440 satelitů. Ovšem ani toto tempo vynášky nebude do budoucna dostačovat a SpaceX ho bude muset zvýšit minimálně 2–3krát, aby splnilo termíny dané úřadem FCC. Takováto rychlost vynášení satelitů nebude mít ovšem už žádné srovnání v historii, jak ukazuje následující graf počtu vynesených satelitů po celém světě během každého roku.

Počet satelitů vynesených na oběžnou dráhu od počátku kosmonautiky. Modré satelity mají apogeum nižší než 2000 km (LEO), červené vyšší než 2000 km. (Zdroj: Space Safety Magazine)

Celkově uskutečnilo lidstvo od počátku kosmonautiky 5450 startů (údaj je z ledna 2019). Pokud bude chtít SpaceX vynést všechny satelity raketou Falcon 9 a bude tak činit ve várkách po 60 kusech, bude to znamenat, že uskuteční celkem 574 startů. Pro srovnání, nejčastěji startující raketou jsou různé varianty rakety Sojuz, které do dnešních dnů uskutečnily celkem 1904 startů, přičemž verze Sojuz-U sama provedla celkem 786 startů. SpaceX ale pravděpodobně bude chtít co nejdříve využít nosnosti rakety Starship, nelze proto očekávat překonání rekordu Sojuz-U.

Neoficiální obrázek nákladní verze lodi Starship (Autor: Kimi Talvitie)

Dle údajů ESA registruje americká Space Surveillance Networks ve své databázi přibližně 22 300 orbitálních objektů o velikosti softbalového míčku či větších. Zde už hovoříme o kosmickém smetí a tento počet je pouze to množství, které je na oběžné dráze detekovatelné. Plánovaná konstelace Starlink by tak byla tvořena více než jeden a půl násobným množstvím družic.

Počet satelitů Starlink tedy překonává všechny meze a hranice, které si za celou dobu svého trvání kosmonautika dokázala vybudovat. Uvidíme, kolik z těchto představ SpaceX zvládne naplnit.

Jiří Hadač

Kdysi dávno chemik, nyní redaktor popularizačního webu ElonX, kterému už v dětství učarovala kosmonautika a to natolik, že o ní začal pravidelně informovat. Jeho nejoblíbenější mise SpaceX je NROL-76.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

59
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Akuhtr
Host
Akuhtr

A amatárské astronomy trefí šlak.

bohyn
Host
bohyn

Vždy když vidím SS s otevřeným nákladovým prostorem, tak se mi vybaví Bird One z filmu You Only Live Twice (Žiješ jenom dvakrát), jak polyká Apollo

Ondra
Host
Ondra

Jen drobnost, ale na serveru o vesmirne technice podstatna 🙂 bylo to spise Gemini nez Apollo 🙂

bohyn
Host
bohyn

Tak sem si udělal trochu práce s pátráním po tom zubu počtu vynesených objektů v roce 98 a je to způsobeno převážně satelity Iridium, Orbcomm a Globalstar. Byl to rok satelitní komunikace. A

Tommy
Host
Tommy

Přijde mi, že na první fotce článku (z mise Starlink 1) jsou satelity ve dvou řadách, ale jejich konstrukce je zrcadlově obrácená. To jako vyrábějí 2 verze, nebo mne šálí zrak?

Michael
Host
Michael

Jestli se něco o Muskovi dá říct zcela jistě tak to, že neuvažuje v malém měřítku.

Jakub
Host
Jakub

Napadá mne jedno možné vysvětlení toho vysokého celkového počtu a zároveň rozdělení po malých částech. Nemohou to být vlastně povolenky na náhradní satelity? To by mohlo odpovídat tomu, že do 5 let od vynesení první skupiny se bude muset začít konstelace obnovovat. Možná i navyšovat počet, ale primárně obnovovat. A jestli se nepletu, povolení je třeba mít nejen pro původní satelit, ale i pro ten, co ho nahradí. Nebo se pletu?

Invc
Host
Invc

Oni ten velký počet satelitů skutečně potřebují.
Pokud chtějí peníze, tak potřebují poskytovat služby tam, kde zákazníci peníze mají. V takových oblastech většinou nějaká konkurence s pozemní infrastrukturou už bude – takže jim musí být schopni konkurovat (a poskytnout služby ne “nějaké” ale přinejmenším slušné – i z pohledu budoucnosti). Stávající počet možná postačí na to, aby “nějak” vykryli požadované území, co do plochy (což je fajn pro odlehlé oblasti, ale tam nevyděláš) – ale rozhodně není dostatečné kapacitně.

Rádiová komunikace má svoje omezení – a počet SKUTEČNĚ SOUBĚŽNĚ probíhajících přenosů (na fyzické vrstvě) je omezen fyzickým vybavením satelitu. Takže ten satelit bude schopen najednou komunikovat pouze s určitým počtem stanic. Pak samozřejmě přichází spousta triků, jak ten omezený počet souběžných fyzických přenosů různými triky co nejvíce využít k obsluze co největšího počtu uživatelů (časová okna, agregace na downstreamu atd…) – ale i to má své limity. A to je jen jedna stránka problému.

Druhý problém je přenosová kapacita mezi satelitem a zemí – potřebná v zalidněnějších oblastech (což je potřeba pro vydělávání velkých peněz). Ten satelit má jen omezenou komunikační (přenosovou) kapacitu (teď se bavíme o uživatelské straně – tj. komunikace satelit uživatel – a contrario “up link” – což je napojení satelitu dále do internetu) o kterou se budou muset podělit všichni, aktuálně připojení přes tento satelit.

Mno a když si uvědomíš, že 1 satelit bude pokrývat (pro zjednodušení) kolco třeba o průměru 300 km (číslo je jen pro ilustraci – zcela vycucané z prstu)… tak tam se ti vejde čtvrtina Evropy (nemluvě o některých velkoměstech) – takže najednou můžeš zjistit, že se potřebuješ o satelit podělit třeba s 10000 dalších uživatelů…

A pak je tu ještě třetí problém, že čím níže je satelit nad obzorem, tím více se ti do toho promítají různé pozemní legrácky – jako například atmosféra, mraky, déšť… takže raději bys komunikoval se satelitem, který je výše nad obzorem…

A všechny tyto problémy jsou snadno řešitelné – zvýšením počtu satelitů…

akuhtr
Host
akuhtr

Komické je, že před pár lety by věta “A všechny tyto problémy jsou snadno řešitelné – zvýšením počtu satelitů…” vedla k označení za blázna, pokud by byl znám kontext že to zvíšení znamená 30k satelitů 😀

Invc
Host
Invc

Njn … schopnosti vynášení nákladů na LEO se dost podstatně změnily a rychle se mění dál.

Co bylo ještě před nedávnem na psychiatra se dostalo do fáze “kdo chvíli stál, stojí opodál”.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

No já bych neřekl, že by se nedalo vydělat, ale spíš mám pocit, že někdo přišel na to, že náklady jsou minimální a dalo by se vydělat mnohem více. 🙂

Invc
Host
Invc

Pokud je to reakce na mně: Nejsme vepři…. já nenapsal, že by se nedalo vydělat. Já psal, pokud chtějí peníze 🙂

Jinak samozřejmě internet pro každou lamu / ovci / kozu / jaka je skvělé PR a jistě usnadní cestu k lecjakému povolení a zavře noisehole kdejakého odpůrce….ale zas nebuďme naivní – Musk není žádný andílek a dobře ví, kde se těží glod.

J R
Host
J R

To je velmi dobrý postřeh. Všude se to jednoduše sčítá 12+30=42, ale vzhledem k plánované nízké životnosti to vůbec neplatí.

Petr Melechin
Admin

To si nemyslím. Ty povolenky jsou obvykle udělovány na plánovanou velikost konstelace a vztahují se i na budoucí satelity, které časem nahrazují ty původní. Samozřejmě za předpokladu, že nové satelity budou mít stejné orbitální a další parametry, na které bylo uděleno povolení (pokud ne, je potřeba dát žádost na úpravu povolení).

J R
Host
J R

Je pravda, že podle toho co jsem teď kolem toho našel, tak žádosti podané na FCC jsou asi opravdu spíše na konstelaci jako takovou. Jak vypadá konkrétní žádost a její schválení jsem ale nedohledal. (Přiznám se, moc jsem se nesnažil.)

Každopádně ten součet je nepřesný v obou případech. Pokud by šlo o obměňování, tak by výsledný počet aktivních satelitů byl nižší. Pokud by šlo o rozšíření, tak bude potřeba vynést ještě mnohem větší počet satelitů, aby tam bylo těch 42k aktivních. Tak nebo tak, jsou to neuvěřitelná čísla a jsem opravdu zvědavý jak to dopadne.

Petr Melechin
Admin

Ono hlavně podle mě není moc jasné, jaký je vztah mezi dřívějšími žádostmi u ITU a těmi novými. Představuje těch 30 tisíc družic rozšíření existujících žádostí, nebo mají ty nové zcela nahradit staré žádosti? Nebo je to rozšíření a zároveň i úprava dřívější žádosti? Pokud ano, tak jaký tam je překryv?

Nejspíš to bude něco mezi, ale je v tom zmatek, protože SpaceX každou chvíli ty plány upravuje a proces schvalování je u FCC a ITU odlišný, takže bůh ví, jak to nakonec vlastně je.

Jiří Hadač
Host
Jiří Hadač

Mě by se asi osobně nejvíc líbilo, kdyby to bylo kompletní nahrazení původního plánu, nebo alespoň těch satelitů, které mely pracovat ve výškách nad 1000km.

Jiný Honza
Host
Jiný Honza

Ano, můžeme jen doufat, že se to nejdřív rozstřelí někde kolem 500 km a po pár desetiletích bez kosmonautiky si už lidi dají pozor. Pokud budou stovky a tisíce družic na vyšších oběžných drahách, pak nám nezbývá nic jiného než víra…

Tomáš
Host
Tomáš

Tak ma napadá, pri toľkých satelitoch, kadiaľ budú lietať rakety?

Oskar
Host
Oskar

To je tak obrosvký prostor, že rakety stále nebudu mít žádný problém 😉

Villy
Host
Villy

To je jako by na celé Zemi žilo 50 tisíc lidí a ty jsi na to napsal, že nevíš kudy by mezi nima jezdila auta

Invc
Host
Invc

50 000 pekelně rychlých lidí 🙂

Martin B
Host
Martin B

Ale na celém povrchu, včetně moří a to ještě rozprostřeni v několika patrech a předem známými trasami 🙂

Invc
Host
Invc

Popravdě – mě jen pobavila ta představa člověka běžícího rychlostí 8 km/s … nic víc v tom nebylo.

PetrK
Host
PetrK

Spočítej si povrch koule v té výšce a vyděl to počtem satelitů. Vyjde ti zhruba 17000 km2 na jeden.

Martin B
Host
Martin B

A těch orbit bude více než jedna. Každá vyšší ještě s větším povrchem.

Jiný Honza
Host
Jiný Honza

No a to je docela štěstí, protože jinak by se družice srážely každou chvíli. Problém je, že ani v 3D to není nic moc. Většina drah je prázdná, satelity se tak nějak kumulují na těch užitečnějších. K jedné neúmyslné srážce už došlo. A k několika úmyslným. Co se týče té předvídatelnosti drah, s přesností na metry to víme možní pár desítek minut dopředu.

Martin B
Host
Martin B

Proč by se měly srážet každou chvíli? Vám asi nedochází jak moc je nahoře místa. Ikdyby byly všechny satelity na jedné nejnižší orbitě, tak bude mít každý z nich prostor o velikosti průměrného českého kraje. A budou-li ty orbity alespoň 3 se stejným počtem satelitů, tak bude mít i na té nejmenší orbitě prostor o velikosti poloviny Moravy.

Každý ten satelit je asi o velikosti pingpongového stolu. Dokážeš si představit 2 pingpongové stoly na Moravě? Tady se opravdu nehraje na metry. A každý z těch satelitů na přesně dané dráze.

akuhtr
Host
akuhtr

Nutno doplnit, že skupiny starlink satelitů se ani moc potkat interně nemůžou nemůže, protože lítají v jednom směru na jedný dráze za sebou, kterou se budou snažit udržovat aby měli rovnoměrné rozestupy. Největší nebezpeční je myslím, když se dráhy satelitů kříží. Pokud jsou na stejné dráze. Takže spíš přirovnat k obrovským jednosměrným okruhům které se občas křížej a v něm jezdí auta v řadě za sebou +/- stejnou rychlostí aby měli stejné rozestupy, občas někdo jede rychleji, ale pak to musí kompenzovat že poletí pomelaji aby se moc nepřiblížili a měli rovnoměrný pokrytí. Nebezpečí je jen když se kříží s jíným a o tom aspoň u aktivních satelitů a velkým smetí se ví dost dlouho dopředu.
Pak tedy jsou satelity které jsou cizí a tam už to horší je, protože se nebudou mít stejnou dráhu, jinou Excentricitu dráhy… tedy jiné rychlosti a můžou zasahovat do drah starlinku…

Invc
Host
Invc

Ono tak jednoduché to zase není… ona ta potvora Země – je totiž koule.

Vem si klubíčko vlny – pořádný kus odmotej… a pak ho začni zase zpátky namotávat, myslím, že brzy přijdeš na to, kde je v tvé úvaze chyba, sice pokryješ celý povrch toho klubka… ale všimni si, že se ti ta “dráha” místy docela kříží sama se sebou.

Nebo se podívej přímo na stránky starlink – tam uvidíš tu hezkou síť … na první pohled uvidíš, jak dráhy často kříží. A pak se na to podívej znovu… skutečně skutečně pořádně…

Martin B
Host
Martin B

A kříží se ve stejných letových hladinách? Opravdu se fyzicky kříží? Nebo jsou jednotlivé orbity od sebe kilometry/desítky kilometrů vzdáleny?

Invc
Host
Invc

1) Chtěl sem jen poukázat na to, že to s těmi “korálky na niti” není tak jednoduché.

2) Fyzicky se dráhy křížit zřejmě nebudou (ale i kdyby, tak není až takový problém je křížit sice fyzicky, ale ne v “čase”). Pro jednotlivé oběžné roviny zřejmě budou mít trochu jinou výšku (ale výškově blízko si budou – rozdíl v desítkách kilometrů mezi jednotlivýma oběžnýma rovinama …s sebou nese dost zbytečných problémů – pokud chceš více méně rovnoměrné pokrytí).

akuhtr
Host
akuhtr

Nesmysl. Dráha se nekříží sama se sebou. Dostuduj si jak vypadá oběžná dráha pokud nemanévruješ, respektive budeš jen dorovnávat změny vnějšímy vlivy (tření o atmosféru/sluneční vítr), je to kruh/elypsa. Skupina satelitů na stejné dráze se ti vzájemě prostě nesrazí ať použiješ sebepitomější přirovnání. Srážka ti hrozí při křížení více drah třeba pod jiným úhlem, ikdyž ostatní parametry mají stejný, ale v něčem se lišit musí, ale o přesně tom jsem psal s těmi jednosměrnými křížícími se okruhy.
Na tebou linkovaném odkazu vidím N kruhových drah se alespoň zdánlivě shodným poloměrem. žádnou kouzelnou 1 dráhu.

Invc
Host
Invc

1) Máš pravdu … to klubko, bylo moc velké zjednodušení – a hodně nešikovné vyjádření ( spojil sem v tom 2 věci – dráhy s časovým pokrytím povrchu dole a výsledek byl nesmysl) mea culpa.

2) Možná ani nejsme ve při. Aby dráha byla stejná musí mít stejný (když vezmu jen kruhovou): 1) poloměr (výšku), 2) sklon roviny dráhy (inklinace – sklon roviny dráhy k rovině rovníku), a délku vzestupného uzlu (v jakém bodě protíná rovina oběžné dráhy rovinu rovníku směrem “nahoru” – nebo jinak (nepřesně) o kolik je rovina dráhy pootočena podél svislé osy planety). Pokud jsou všechny tyto parametry stejné – pak se na této dráze tělesa nikdy nepotkají. Jenže takto nedokážeš pokrýt Zemi plošně ve stejném okamžiku – protože taková dráha pokrývá v jednu chvíli jen jeden úzký pruh bez ohledu na to, kolik satelitů na ni je… K plošnému pokrytí (ve stejném čase) nezbývá než mít další dráhu (dráhy) – typicky s posunutou délkou vzestupného uzlu (“pootočené”) …

akuhtr
Host
akuhtr

1) Přehnané zjednodušení se stává i těm nejlepším 😉
2) Asi nejsme. Spíše chyba v komunikaci, nejspíš způsobená mím asi nešťastným podáním. Dobře že jsme si to vyjasnili.

Jiný Honza
Host
Jiný Honza

Protože ten pingpongový stůl letí rychlostí cca 8 km/s a ten kraj “pročeše” za týden. Pokud budou létat náhodně a nebudou uhýbat, srazí se s něčím každý stůl zhruba jednou týdně.

V reálu je to 3D, satelity nelétají náhodně některé i mohou manévrovat, takže je to mnohem lepší. Ale přesto už ke srážce družic jednou došlo.

Martin B
Host
Martin B

Ty satelity létají v přesně daných formacích na přesně daných trasách. Vždy mezi nimi bude obrovský prostor. Nejedná se o manévrování v metrech, jak jsi dříve napsal.

Jiný Honza
Host
Jiný Honza

Samozřejmě že funkční satelity Starlinku létají ve formacích a mezi sebou se srážet nebudou. Jenže tam jaksi nejsou sami a nebudou všechny napořád funkční. Rozstřelí to klidně nějaká dávno mrtvá družice na polární dráze, která může křížit dráhy všech starlinků, těch i těch nefunkčních které neuhnou.

Jiný Honza
Host
Jiný Honza

A spočítejte si plochu, kterou proletí takový satelit za den. nebo za měsíc. A za rok. No ještě že nelítají v 2D, co… To by byl ohňostroj.

Tommy
Host
Tommy

To by mne skutečně zajímalo, jak se počítá plocha, kterou někdo proletí… Živě si představuji, jak třeba cyklisté na Tour de France ujeli v etapě 186km2 😀 Nedejbože aby lítali na objem!

Jiný Honza
Host
Jiný Honza

No tak cyklista je široký cca 0,5m a ujede 100 km, tak projel 5ha. Co je na tom? Zkuste si to představit u kombajnu nebo rolby upravující sjezdovku, tam to snad pochopíte líp.

PetrK
Host
PetrK

Dobře a k čemu takový údaj je ? Jedna družice dokáže obmotat zeměkouli toaleťákem …

Jiný Honza
Host
Jiný Honza

Ten údaj je k tomu abyste spočítal pravděpodobnost, se kterou dojde ke srážce. U cyklisty např. s mouchou. Stačí vědět, jaká je dneska koncentrace much na hektar. Ovšem jen koncentrace blbých much, které mu neuhnou. 🙂

Invc
Host
Invc

A lyžař, který projede plochou před rolbou nebo za rolbou … se nějak rozletí na cáry masa?
Pod cyklistou, který přejede přes plochu, kterou projel jiný cyklista, se najednou rozletí kolo na kousky, a on sám se rozetře po asfaltu?

Aby se dva předměty srazily – musí se na stejném místě potkat ve stejném čase

Jiný Honza
Host
Jiný Honza

Lyžař se rozletí na cáry úplně normálně. Stačí když je blbý, slepý a hluchý a neuhne. Pokud je koncentrace takových idiotů na sjezdovce v době úpravy rolbou např. 0.01 Znamená to cáry masa zhruba jednou za každých 100 dní. Tedy za předpokladu, že nestihne uhnout nebo zastavit ani rolbař.

Radim
Host
Radim

Spíš cca 1km^2… To pak je jasný, že nějaká srážka se zvěří nebo dobytkem (čtyřnohým) nehrozí, vzhledem k tomu, jak je velká Francie…

PetrK
Host
PetrK

No ve Francii žije 67M lidí. Za předpokladu, že každý ujde denně 2km to dává dohromady 67.000km^2. Francie má rozlohu 544.000km^2. Co z toho plyne ?

Jiný Honza
Host
Jiný Honza

Nevím?
Že jsou Francouzi divní?

Oskar
Host
Oskar

Ještě bych doplnil, že o jednotlivých satelitech a jejich poloze se ví ( což se nedá říct o vesmírném smetí) a navíc jsou i různé úrovně výšky jednotlivych satelitů. Pro raketový provoz jako takový nepředstavují nebezpečí.

Jiný Honza
Host
Jiný Honza

Tak bude se hodně počítat aby to vyšlo. A ti co budou počítat budou doufat. Doufat, že neudělali chybu. A když ji udělají…

tonda
Host
tonda

Dík za dobrý přehled.Asi se moc nedá porovnávat historie a budoucnost,to jako první parní lokomotivy a TGV.

Jirka
Host
Jirka

To mnozstvi malych satelitu pro relativne nevyznamny ucel (nabízet broadband internet a vydelat tim SpaceX peníze (i kdyz asi na “bohuliby” zamer posilit vesmirnou rozpinavost lidstva, ale kdo vi ?)) me stejne desi. Uz ted z te první davky 60 ks 3 ks selhaly a nedaji se ovládat – takze jsou smeti a kdoví jak a zda a kdy casem shori v atmosce…Další 2 ks mají slouzit jako test rizeneho pristani (prave za ucelem budoucne nenavysovat mnozstvi smeti), ale to se nemusi vždy podarit… Pisete , ze vsechny ty desetitisice satelitu budou rizene a sledovane, ale to plati jen v idealnim pripade – v realite staci nejaky konflikt v ridicim centru (treba zemetreseni) nebo hackersky utok a uz rizene a sledovane byt nemusi….