SpaceX bude pro NASA zásobovat lunární stanici Gateway pomocí doposud utajované kosmické lodi Dragon XL

Kosmonautika je v poslední době celosvětově čím dál více ochromená pandemií koronaviru a následkem toho spousta kosmických agentur omezuje svoji činnost. Přesto se i v těchto dnech objevují zajímavé informace týkající se společnosti SpaceX. Jednou z nich je aktuální zpráva, že SpaceX získalo kontrakt na zásobování budoucí vesmírné stanice Gateway u Měsíce. Plánuje přitom použít dosud utajovanou zásobovací loď Dragon XL, kterou bude vynášet raketa Falcon Heavy. Tento článek se věnuje podrobnostem o novém Dragonu, Gateway a dalším informacím o těchto zásobovacích misích.

Dlouhodobá přítomnost lidských bytostí ve vesmíru má svůj počátek na konci 60. let 20. století, kdy byli Rusové poraženi v závodech o Měsíc. Tehdy se rozhodli začít stavět, vynášet a obývat vesmírné stanice Saljut. Američané sice kontrovali v roce 1973 svou stanicí Skylab, ale když ta shořela v roce 1979 v atmosféře, kolem Země nadále kroužily ruské stanice. V roce 1986 se pak na oběžné dráze objevila první modulární stanice Mir a svou další stanici začaly plánovat i Spojené státy americké, na rozdíl od Skylabu se však mělo jednat už o stanici mezinárodní. K tomuto projektu se připojili v 90. letech i Rusové a první modul byl vynesen v listopadu 1998. Postupně budovaná Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je pak od listopadu 2000 trvale obydlena. Od té doby lze jednoznačně říct, že neexistuje den, kdy by nám nad hlavou nekroužili na oběžné dráze ruští, američtí, kanadští, japonští či evropští astronauti. Všechny tyto dlouhodobé pobyty mají jedno společné, uskutečnily se na nízké oběžné dráze Země.

Ruská vesmírná stanice Mir v roce 1998 (Foto: NASA)

V posledních letech se však hlavní světové kosmické agentury s výjímkou Číny a Indie začaly domlouvat, že by kosmický výzkum a lidskou přítomnost chtěly po dlouhých padesáti letech opět posunout dále. Výsledkem těchto úvah a plánů je nástupce ISS, který však nebude obíhat okolo Země, ale bude se nacházet v cislunárním prostoru. V současnosti se pro tuto stanici používá název Gateway, Lunar Gateway či Lunar Orbital Platform-Gateway. S její stavbou se prozatím plánuje začít někdy v roce 2022. Několik modulů budoucí stanice bylo už zadáno do výroby, v otázce zásobování se však doposud nepokročilo. V srpnu 2019 tak NASA vypsala výběrové řízení pro logistické služby (Gateway Logistics Services). Do října pak měly jednotlivé firmy zasílat své návrhy s tím, že oznámení o nových dodavatelích mělo zaznít do konce roku. Bez uvedení jakéhokoliv důvodu se NASA s tímto oznámením nakonec o tři měsíce opozdila.

27. března 2020 byla vydána oficiální zpráva, že NASA podepsala se SpaceX kontrakt na dvě zásobovací mise ke stanici Gateway. Menším překvapením bylo, že NASA vybrala jen jednu firmu. Nejedná se však o konečnou pro další potenciální dodavatele, jelikož tento kontrakt na zásobování je možno v budoucnu kdykoliv rozšířit a podepsat smlouvu i s dalšími firmami, což je velmi pravděpodobné. Při zásobování stanice Gateway, stejně jako u ISS, bude nutné mít i dalšího poskytovatele těchto služeb. Selhání dvou zásobovacích misí ISS po sobě v roce 2015 (Progress M-27M a CRS-7) totiž nejednoho manažera NASA straší patrně dodnes. Ukázalo to však důležitost toho, mít více firem zajišťující zásobování vesmírné stanice. Největším překvapením aktuálního oznámení NASA byl fakt, že pro zásobování Gateway nebude SpaceX používat loď Dragon ani Cargo Dragon 2, ale vyvine pro tyto účely loď novou, která se v současnosti jmenuje Dragon XL.

Ilustrační obrázek kosmické lodi Dragon XL po odpojení od druhého stupně Falconu Heavy (Zdroj: SpaceX)

Na první pohled je zřetelně vidět, že loď bude postrádat typický kuželovitý tvar klasických lodí Dragon, vzhledem tak bude spíše připomínat nákladní lodi HTV či Cygnus. Podobnost je dána tím, že tyto lodě nejsou navrženy pro návrat zpět na Zemi, a tak nepotřebují mít na rozdíl od klasických Dragonů tepelný štít a s tím související tvar. Dragon XL je tedy navržen pro maximalizaci úložného prostoru a během startu rakety bude na rozdíl od současných Dragonů dokonce uzavřen v aerodynamickém krytu. Loď samotná pak bude se současnými Dragony sdílet část systémů i subsystémů, SpaceX tím logicky ušetří nemalé peníze na vývoji zbrusu nové lodi. Klasické nákladní Dragony jsou také schopny vracet materiál zpět na Zemi, naproti tomu měsíční zásobovací loď bude čistě na jedno použití a s návratem čehokoliv zpět na Zemi se tedy nepočítá. Na tomto místě je však nutno zmínit, že NASA může do budoucna požadavky změnit a začít vyžadovat schopnost vrátit část hardwaru zpět na Zem.

Pokud se oficiální obrázek Dragonu XL aspoň trochu blíží realitě, můžeme z něj vykoukat pár základních informací. Loď bude vybavena dokovacím portem a také rozkládacími solárními panely podobným těm na nákladním Dragonu první generace (Dragon 2 má solární články umístěné přímo na trunku). Dále můžeme vidět několik sad manévrovacích motorků Draco, které budou nejspíš sloužit jako jediný pohon této kosmické lodi.

Dokování lodi Dragon XL ke stanici Gateway bude probíhat automaticky stejně jako třeba v případě Crew Dragonu. Dragon XL bude schopen k měsíční stanici dopravovat více než pět tun nákladu, přičemž původní požadavek NASA pro tyto zásobovací mise zněl „více než 3400 kg hermetizovaného a více než 1000 kg nehermetizovaného nákladu“. Zároveň by pak nákladní loď měla být schopna odvézt ze stanice minimálně stejné množství odpadu pryč. Také délka setrvání nákladní lodi u stanice má být výrazně vyšší než v případě ISS, kde zásobovací lodi bývají nadokovány zhruba jeden měsíc. Nominální doba trvání zásobovací mise by měla být půl roku, přičemž loď Dragon XL bude schopna zůstat u stanice až 12 měsíců. Během této doby může sloužit i jako dodatečný prostor pro posádku stanice.

Po ukončení mise se pak loď odpojí a bude zlikvidována. Je však otázkou, jak bude tato automatická likvidace probíhat. Napadají mě dvě možnosti. První možnost spočívá ve snížení orbitální dráhy a následném nárazu do Měsíce. V druhém případě by šlo o přesun na vyšší oběžnou dráhu, u které by nehrozila kolize se stanicí.

Představa stanice Gateway z března 2019 (Zdroj: NASA)

A co vlastně muže taková zásobovací loď ke stanici Gateway vozit? Kromě zásob a vnitřního vybavení stanice či pohonných hmot se může jednat o materiál pro výpravy na povrch Měsíce a mohla by být také využita pro transport kanadské robotické paže Canadarm 3.

Jak již bylo řečeno, SpaceX podepsalo kontrakt na minimálně dva zásobovací lety ke stanici Gateway. Nejedná se však o počet konečný, NASA si může časem objednat i další lety stejně jako v případě programů CRS a CRS2, jejichž prostřednictvím si NASA nechává zásobovat ISS. Stejné podmínky pak budou platit také pro případné budoucí poskytovatele služeb zásobování Gateway. NASA má na na celý program vyčleněno na nejbližších 15 let celkem 7 miliard dolarů. Kolik peněz obdrží SpaceX za první dvě mise, však oznámeno nebylo.

Neoficiální představa Dragonu XL na Falconu Heavy (Autor: /u/CasparStanley)

Tímto se dostáváme k raketě, která bude Dragon XL vynášet na vysokou zemskou orbitu. Tou bude Falcon Heavy, nejsilnější nosná raketa současnosti. Starty se budou uskutečňovat z rampy LC-39A, která se nachází v Kennedyho vesmírném středisku na ostrově Merritt na Floridě. Nosnost této rakety ve verzi bez záchrany centrálního i bočních stupňů je 63 800 kg na nízkou oběžnou dráhu. V tomto módu má být Falcon Heavy schopen dopravit na dráhu k Měsíci přibližně 15 460 kg. Celkovou hmotnost lodi Dragon XL včetně nákladu však v současné době neznáme, a tak lze jen obtížně odhadovat, zda při těchto letech bude SpaceX schopno zachránit alespoň boční stupně rakety. Stupeň centrální nejspíš v tomto případě nejspíš zachránit nepůjde, jelikož by to vedlo ke snížení nosnosti rakety na 7–8 tun k Měsíci. A jelikož Dragon XL má dopravovat přes 5 tun nákladu, nezbývala by skoro žádná nosnost pro Dragon samotný a jeho palivo.

První start Dragonu XL proběhne nejdříve v roce 2024, a to před startem rakety SLS s astronauty v lodi Orion v rámci mise Artemis-3, jejímž cílem je přistání na Měsíci. NASA ale v současnosti zvažuje vynechat stanici Gateway ze svých plánů na toto první měsíční přistání astronautů od Apolla 17. To by znamenalo, že Gateway bude hotová o něco později, a tím pádem by byly odloženy také zásobovací mise SpaceX s Dragonem XL. Než došlo k akceleraci programu Artemis, dokončení Gateway bylo v plánu až na rok 2028.

SpaceX se však na programu Artemis možná bude podílet i jinak než jen prostřednictvím zásobovavacích misí Dragonu XL. První dva plánované moduly této stanice – energetický a pohonný modul PPE (Power and Propulsion Element) a základní ubytovací modul HALO (Habitation and Logistics Outpost) – totiž budou podle současných plánů vyneseny na komerčních raketách. Jedním z horkých favoritů na vynesení těchto modulů je tedy SpaceX, jejíž nosič Falcon Heavy by zvládl s prodlouženým krytem vynést oba tyto moduly najednou. Zatím sice není jisté, že prodloužený kryt vůbec bude vyvinut, ale Falcon Heavy vzhledem ke své nízké ceně představuje lákavou volbu, i kdyby měl vynést třeba jen jeden ze zmíněných modulů.

Oficiální obrázek Falconu Heavy s prodlouženým krytem a obslužnou věží pro vertikální integraci nákladu (Zdroj: SpaceX)

NASA navíc se SpaceX spolupracuje na lunárním landeru pro astronauty, analýze dopadů spalin během přistání Starship na Měsíci a dále programu CLPS, jehož prostřednictvím budou různé soukromé firmy dopravovat menší náklady na povrch Měsíce.

Jiří Hadač

Jiří Hadač

Kdysi dávno chemik, nyní redaktor popularizačního webu ElonX, kterému už v dětství učarovala kosmonautika a to natolik, že o ní začal pravidelně informovat. Jeho nejoblíbenější mise SpaceX je NROL-76.

Podpořte projekt ElonX
Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

53
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
gendibal
Host
gendibal

Perfektní článek, díky!

Kamil
Host
Kamil

Znamená to, že Dragon XL bude umět přečerpávat palivo jako Progressy?
PS Mir startoval až v roce 1986

bohyn
Host
bohyn

Kdo by alternativní zásobovací loď vynášel. Vidím zde potenciál pro BlueOrigin na vynášení nebo i výrobu alternativní zásobovací lodi. Jiná dostatečně silná je možná Delta IV Heavy, ale té už končí životní cyklus. Ne že by se nedaly vyrobit další, ale ta cena… To je jak 1/2 SLS. To by bylo pro ULA hořké sousto, mít na tomto projektu jen pár drobků.

Jara
Host
Jara

Mohli by pridat male pristavaci nohy.
Po 12 mesicich by se dragon XL odpojil a misto zpatky k zemi, by se mohli pokusit o pristani na mesici.

Invc
Host
Invc

Na nohy a potřebné palivo nemají prostor (nosnost).

Samo
Host
Samo

SpaceX sa zapájala do súťaže aj s nejakým landerom o ktorom rovano ako o Dragon XL nikto nič nevie. Upravené SD pre vákuum by mohla byť dobrá voľba pre lander, palivo ktoré dlho vydrží vo vesmíre, SD sú testami pre NASA veľmi známe motory s vysokou reguláciou ťahu len tam by bolo potrebné riešiť tie spätné klapky. Pre porovnanie motor zostupného modulu Apolla mal ťah 45 kN a vzletového 16 kN, s jediným SD by postavili LEM na steroidoch keďže SD ma na úrovni mora ťah 71 kN. 😀 Vo vákuu s vhodným expanzným pomerom kľudne aj 80 kN pri regulovateľnosti medzi 20-100% je to priam idálny kandidát. Rovnako SpaceX má know-how s pristávaním, pristátie na mesiaci bude o odčítanie vetra a meniaceho sa odporu vzduchu malina. Vieme že sa SpaceX nevyjadrila priamo, no Starship bude hlavne Cargo zatiaľ. Podľa G. Showell bude do programu Artemis zapojený FH, má teda rovnakú výhodu existujúceho nosiča ako pri DXL. V správe NASA je SpaceX vedená pri pilotovanom landeri ako “One descent element study” čo je inak povedané pravdepodobne plnohodnotný lander, lebo ascent element study, alebo niečo podobné mená ani jedna z ďalších 10 firiem. https://www.nasa.gov/press-release/nasa-taps-11-american-companies-to-advance-human-lunar-landers

bohyn
Host
bohyn

Proč přistávat s odpadem? Je to balast navíc co je potřeba brzdit.

Invc
Host
Invc

U toho odpadu… dlouhodobě pasivně stabilní oběžné dráhy kolem Měsíce moc nejsou.

Tonda
Host
Tonda

Z čeho vychází úvaha,že DXL bude pod velkým aerodynamickým krytem? Proč zbytečně dávat drahý kryt,když loď bude jednolitý válec o průměru 2. st.Podle toho obrázku to vypadá,že v přední části lodi budou sol. panely a asi tam při startu bude malý konický kryt.

Petr Šída
Host
Petr Šída

To je jednoduché, když to dáš pod kryt, tak nemusíš řešit aerodynamiku a můžeš to udělat lehčí

Pro let k měsíci je každé zbytečně kilo znát

Uvědom si, že z toho budou vychovat trysky, solární panely a poletí to otevřeným trunkem napřed, tohle vše bys musel řešit a byly by to kila navíc

PetrK
Host
PetrK

Já to chápu jako “proč to dávat celé pod kryt, když by stačila je špička”.
Uvidíme konečné řešení, třeba se to inside, co dole zmiňuje Petr Melechin, časem změní na using.

Petr Šída
Host
Petr Šída

Protože nosnost ….

Uvědomte si, že FH i přes svoji monstrózní sílu dokáže poslat najednou k měsíci nějakých 15 tun …

Z toho 5 tun má být náklad, na loď a palivo tak zbyde 10 tun, to ale znamená celou raketu zahodit, pokud chci zachovat alespoň první stupně, tak je to ještě míň

Takže co musím udělat, celou loď maximálně odlehčit

Současný Cargo Dragon 2 těžký a má další nevýhodu, ten náklad se do něj fyzicky nevejde

Když se podíváš na zveřejněné návrhy, tak je způsob uvažování jasný, loď otočili hlavou dolů, místo kónické části je válec, který je dost dlouhý na to, aby se tam vešlo, co je třeba, z válce trčí sestavy motorku

Tlaková část je nejpevnější a tak i nejtěžší, na ni navazuje trunk, který jenom kryje náklad, nenese nic, než váhu solárních panelů a může tak být odlehčený, mnohem víc, než u Dragonu, tam nese váhu lodi

A zabalit to do velkého krytu je to nejjednodušší, co se dá udělat, aby loď byla lehká

Mimochodem, řešíte vysokou cenu krytu, ale ta je jen nějaké 3 miliony dolarů

Pakatel ve srovnání s tím, co by vše museli vyřešit bez něj

Navíc se jej snaží zachytávat

Věřte oficiálním vizualizaci k, ve SpaceX přeci jenom asi budou vědět, co dělají;-)

Petr Šída
Host
Petr Šída

Edit: když se podíváme na zveřejněné vizualizace, tak to dokonce vypadá že trunk bude zredukovaný úplně a vnější náklad poletí volně připojený na čelo lodi

Pak už nic jiného, než velký kryt nepřipadá v úvahu ( mmch je třeba zakrýt i převod mezi 2 stupněm a Dragonem xl, který je užší

Tonda
Host
Tonda

Takhle směřovala moje úvaha,odvozoval jsem to ze zveřejněného obrázku.Odkazovaný článek jsem nečetl.Tak teď je mě to o něco jasnější,uvidíme jak to bude ve skutečnosti vypadat.

Petr Melechin
Admin

Není to úvaha. Informace je od Dana Hartmana, programového manažera Gateway:

Unlike the Dragon 2, which flies without an aerodynamic shroud on top of SpaceX’s Falcon 9 rocket, the Dragon XL will lift off inside a payload fairing on the company’s bigger Falcon Heavy launcher, according to Dan Hartman.

technomagg
Host
technomagg

Ono je spíše otázka – je nutné vyvíjet zvláštní kryt ? nestačil by z původního dragonu a pod špičku do rovné části kde standardní kryt nedosáhne přidělat normální oplechování které se odhodí zároveň s krytem – Největší nápor je na špičku – dále už jsou řádově menší síly a není třeba tak drahý a pevný kryt – stačí něco co ochrání náklad na první minuty letu atmosférou – vše další je zbytečné.
další možnost použít normální kryt a místo části kde standart nedosáhne mít už tělo Dragonu přizpůsobené průchodu atmosférou při startu. Věřím tomu že se budou snažit vymyslet co nejjednodušší řešení jak je u SpaceX zvykem.

Petr Šída
Host
Petr Šída

Tak znova, a jak skovaš panely, jak trysky, jak moc budeš muset vyztužit trunk, aby ty síly unesl, navíc bys musel vyvinout konus o průměru celého stupně…

Loď poletí trunkem napřed ne z pleziru. Ale by mohl být co nejlehčí

Výsledek by vždy bylo řešení znamenající těžší loď a tím pádem min nákladů, a to nechceš

Petr Melechin
Admin

Nikdo netvrdí, že budou kvůli Dragonu vyvíjet nový kryt. Poletí normálně ve standardním krytu.

technomagg
Host
technomagg

Hrozně by mne zajímalo jestli by v případě že budou ochotni zahodit centrální stupeň nešlo na orbitu vytáhnout 2 stupeň předělaný na iontový motor s hromadou paliva + náklad – jaké by to asi mělo ISP a nosnost k měsíci ? Samozřejmě kvůli malému tahu ION motorů by musel centrální stupeň dostat druhý ION stupen až na stabilní orbitu – nebo minimálně tak blízko že by to už ION motor v dostupném čase zvládl sám dorovnat. Jak bude jednou stupeň na orbitě tak už je rozhodující jen ISP a ne okamžitý tah který je u tohoto typu motorů šíleně malý, ale u nákladu je jedno jak dlouho to trvá, pokud nejsou v lodi lidi tak je jedno jestli cesta na měsíc trvá 2 dny nebo 2 týdny.

bohyn
Host
bohyn

Ani expendable verze by se nedostala na drahu pouzitelnou pro ION motor. Neziska dostatecnou rychlost a skonci v atlantiku. Vzhledem k pristavaci vzdalenost centralniho stupne FH, tak by to mohlo byt odhadem nejakych 3000 km od startu.
Nic by ale nebranilo tomu udelat ION kickstage.

ISP ION motoru je cca 1500-10000 s. https://en.wikipedia.org/wiki/Ion_thruster#Comparisons

technomagg
Host
technomagg

právě – vzhledem k vysokému ISP by nosnost kamkoliv byla neskutečná – tah by byl ubohost – ale ten motor může běžet týdny v kuse – takže se musí dostat na jakoukoliv orbitu kde by nedocházelo k tření o atmosféru a v tu chvíli je to jen otázka dostatečného času běhu motorů.
Další věc by byla spojit motorovou sekci s ION pohonem a palivem se sekcí s nákladem. Prostě si na orbitu dostat ION náklaďák který by se staral o dopravu neživého nákladu ORBITA – ORBITA. Tohle by mělo velký smysl – je přece hloupost používat klasické raketové motory pro něco jiného než vzlet z gravitační studny když pro lety mezi různými orbitami máme lepší pohon, který je ale moc slabý aby opustil atmosféru sám o sobě.

Marian
Host
Marian

Výstavba stanice bude čistě na SLS ?

Petr Šída
Host
Petr Šída

Nevypadá to, podle aktuálních plánu se pro první moduly počítá s komerčními raketami, SLS bude obsluhovat mise Orionu

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Vzhledem k současné situaci bych si nevsadil na to, že poletí víc jak dvě SLS pokud vůbec.

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Doprkvančic. Pokud nakonec bude FH častěji používaný pro takové věci než případně bude ověřená SH/SS, tak by FH mohl být upgradován na 2. stupeň typu METHALOX s 1. vakuum Raptorem + zvětšit nádrže 2° o aspoň 25 %. Ano, jsou s tím spojené komplikace už při startu na zemi – další typ paliva + nutná nová certifikace, ale FH by se buď 1. značně zvýšila nosnost s technologií kterou nyní rozvíjejí sami. 2 Nebo by se mohli zachraňovat 1. stupně z misí na kterých by dnes byli jen na 1 použítí – výkonnější 2. stupeň by se dopravil sám dále.
FH potřebuje výkonnější 2. stupeň jako vepř drbání. Ale jasně, je to vlastně odnož od F9, kterou si na truc týmu prý prosazoval EM v osamění a dle toho má konfiguraci a také v té době neměli dnešní možnosti.
Ale zatím samozřejmě tlačí naplno SH/SS. Ale kvůli hladšímu přechodu a konzervativnosti zákazníků by takový mezistupeň ve formě vylepšeného FH byl dobrý.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Nebylo by mnohem jednodušší prostě současný druhý stupeň prodloužit? Náklady na úpravy rampy minimální, palivo stejné, avionika stejná, jen ty nádrže by se prodloužily a upravil by se software. Ono s tím Raptorem to vypadá hezky, ale je to mnohem složitější a taky ten Raptor zatím stojí několikanásobně víc než jeden Merlin.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Kdyz mluvite o prodlouzeni, v soucasnosti se pro FH pripravuje prodlouzeny fairing, pod nej by se klidne vesel 3.stupen – “kickstage” treba na superdraco motory. Ten by jiste nebyl pro Spacex problem vyrobit a pouzit jej pri mnoha misich, nejen k Mesici, ale treba pro rozvazeni nekolika nakladu na ruzne drahy. Moznosti tu zkratka jsou.

Silhan.J
Host
Silhan.J

bože to jsou nápady

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Zahrnul jsem drobet hmotnost i s palivem. + ISP. To je v neprospěch RP1+ prodloužení. Zase je to nejjednodušší.
Nyní je FH těžký tahač nejlépe na LEO, výše jeho efektivita klesá ryhleji než papírové parametry NG od BO až od určité dráhy ma vyšší nosnost NG. Je to silnějším 2. stupněm. Holt vodík, i když na hlavně skladování a manipulaci je to prevít ve vztahu k materiálům a nižší teplotě..

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Na druhou stranu až rozjede SpaceX SS/SH, tak by se jim stejně hodil univerzální orbitální opakovatelně použitelný tahač na skladovatelné palivo. V praxi by potřebovali něco na způsob nákladní ISS, kde by měli zaparkované tahače, náklady a nádrže s palivem. SS by tam dovážela jak náklad, tak palivo a dále by to pak tahaly ty tahače na místo určení. Velkým plusem tohoto řešení by byla snadná možnost tahat náklady nejen nahoru, ale i dolů. Příkladem nechť je GEO družice, která dosloužila. Tahač vytáhne nahoru novou a při té příležitosti stáhne na LEO překladiště tu starou. Následně pak bude záležet, zda si zákazník bude přát deorbitaci a nebo snesení dolů na zem.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Spacex bude tlacit SS/SH, sotva se pusti do radikalni zmeny na FH, navic raketu, kterou byste rad z toho mel uz stavi BO.

Invc
Host
Invc

Ono to není tak jednoduché – Raptor sice je o něco efektivnější než Merlin, ale je přespříliš silný.
(Merlin v plném tahu je nějakých 980 kN … Raptor 2000 kN).

2x silnější motor znamená 2x větší přetížení pro náklad… pokud ho budeš škrtit, tak ho posuneš mimo optimální spalování a tím i efektivitu, a tím pohřbíš všechny důvody, proč si ho tam vlastně chtěl dávat.

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Ano, to mě napadlo taky. Museli by ho přiškrtit a tím by měl zase menší účinnost.

Robert
Host
Robert

Ako je na tom Mesiac s vesmirnym odpadom? Su nejake smernice ze sa napr. nemozu pouzivat pyrotechnicke sroby? pripadne odhadzovat iny bordel, ktory tam nepritomna atmosfera nedokaze za urcity cas spomalit a upratat dany odpad.

Invc
Host
Invc

Většina drah kolem Měsíce je tak nestabilní, že to není problém.

Vlada
Host
Vlada

Zdravim,
mozna hloupa otazka, ale proc ma FH (bez zachrany stupnu) vyssi nosnost k Marsu nez k Mesici?

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Našel jsem toto:

GTO delta-v requirements: 2.5 km/s
TLI delta-v requirements: 3.05 to 3.25 km/s
TMI delta-v requirements: 3.8 km/s

Falcon Heavy GTO payload: 26,700 kg
Falcon Heavy TLI payload: ???
Falcon Heavy TMI payload: 16,800 kg

Therefore we know the TLI payload of Falcon Heavy is at least 16,800kg, but no more than 26,700kg. It is probably around 21,000kg*, but due to the nonlinear nature of rocket delta-v, that could be off by a couple tons.

*This value is between the results of a logarithmic fit of the delta-v/payload data for 3.25 km/s TLI and 3.05 km/s TLI

Nemám to ale ověřené, tak když tak prosím o opravu.

Petr Melechin
Admin

Je to kombinace více věcí. Jednak jsou ta čísla z různých zdrojů (nosnost na Mars je od SpaceX, ale Měsíc je z údajně pesimistického kalkulátoru NASA) a zároveň jsou „Mars“ nebo „Měsíc“ dost široké pojmy, takže těžko říct, jak moc je lze přímo porovnávat (stejně tak jako není GTO jako GTO). Zkrátka to jsou spíš hrubé orientační hodnoty a nebral bych to jako tesané do kamene.