Starlink bude samostatnou firmou obchodovatelnou na burze (a další novinky)
V posledních týdnech se sešla řada novinek týkajících se satelitní konstelace Starlink, a tak jsem je shrnul do jednoho článku.
Starty
SpaceX už loni začalo s vynášením desítek satelitů pro internetovou konstelaci Starlink, ale byl to spíše jen takový rozjezd. Až letos se do toho společnost Elona Muska opřela pořádně a na tento rok plánuje až 24 startů s družicemi pro síť Starlink. Dva z nich už proběhly v lednu, jeden se chystá na polovinu února a v březnu by měly proběhnout další dva. Při každém startu je přitom vyneseno 60 družic, a tak by se jen během prvního čtvrtletí mohla konstelace rozrůst o 300 družic.
SpaceX přitom uvádí, že pro pokrytí části Severní Ameriky stačí šest startů (360 družic) a firma by tam mohla začít nabízet internetové připojení někdy v polovině roku 2020. Téměř globálního pokrytí by pak mělo být dosaženo během příštího roku. Takto by mohlo vypadat pokrytí povrchu Země s 360 satelity ve výšce 550 km:
Jak vypadá uživatelský terminál
Koncový uživatel se bude moci k satelitům Starlinku připojit pomocí speciálního terminálu ve tvaru placatého disku o velikosti středně velké pizzy. Podle Elona Muska vypadá jako „tenké, placaté UFO na tyčce“ a je vybaven motorky pro automatické natočení do optimální polohy. Instalace je prý také snadná – stačí zařízení zapojit do zásuvky a nasměrovat k obloze.
SpaceX momentálně terminály vyrábí v malém počtu v Hawthorne, ale časem se má výroba přesunout jinam. Cena terminálu není známa, ale Musk v minulosti zmínil, že cílem je dosáhnout ceny do 200 dolarů. Terminály však obsahují fázové antény, které jsou v současnosti velmi drahé, takže se teprve uvidí, jak moc se SpaceX podaří cenu srazit pomocí vlastního vývoje a masové výroby.
Armáda testuje Starlink
Loni v říjnu jsme informovali o tom, že armáda začala provádět testy sítě Starlink pro potenciální vojenské využití. Testy potrvají až tři roky a jsou prováděny na základě smlouvy na 28 milionů dolarů, kterou SpaceX v prosinci 2018 s armádou uzavřelo. První z těchto testů loni demonstroval, že je síť Starlink schopna přenášet data rychlostí až 610 Mb/s do pohybujícího se letounu C-12. Od té doby armáda provedla další test, při kterém letoun Lockheed AC-130 komunikoval se sítí Starlink. Podrobnosti však nejsou k dispozici. Dále je v plánu experiment Global Lightning, při kterém bude využit tankovací letoun Boeing KC-135 vybavený anténou pro napojení na síť Starlink. Testována budou také zařízení společností Iridium a L3Harris.
Boeing KC-135R doplňuje palivo letounu F-15 Eagle (Foto: USAF)
Provoz Starlinku v Austrálii
Doposud se o Starlinku mluvilo především v kontextu USA a Kanady, kde má být služba spuštěna už letos. SpaceX by ale již příští rok mělo mít na oběžné dráze dostatek satelitů pro téměř globální pokrytí. Aby však mohla být služba provozována v jednotlivých zemí, je potřeba povolení tamních regulačních orgánů.
Tento schvalovací proces se už rozjel například v Austrálii, kde místní úřad učinil první kroky k tomu, aby SpaceX mohlo začít žádat o potřebná povolení ohledně komunikace mezi satelity Starlinku a pozemními vysílači na australském území. Austrálie je velmi řídce obydlená, takže o služby Starlinku by zde mohl být velký zájem.
Proti rozhodnutí australských úřadů však protestuje společnost Foxtel, podle které by provoz Starlinku mohl zákazníkům Foxtelu rušit příjem satelitní televize.
Starlink jako samostatná firma
SpaceX je jednou z nejhodnotnějších soukromých firem na světě, což bohužel znamená, že pro veřejnost nebo malé investory neexistuje snadná možnost, jak do této společnosti investovat a podílet se na jejím úspěchu. Prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell však aktuálně prohlásila, že firma nejspíš projekt Starlink časem osamostatní a vstoupí s ním na veřejnou burzu akcií.
Gwynne Shotwell, prezidentka SpaceX (Foto: Loyola Marymount University)
Starlink je z hlediska kapitálu náročný projekt (Gwynne Shotwell odhaduje celkové náklady na vybudování sítě na 10 miliard dolarů), ale zároveň má potenciál generovat pohádkové zisky. Pokud by tedy bylo možné zakoupit akcie Starlinku, pro fanoušky by to byla zajímavá možnost, jak podpořit SpaceX. Společnost by pak mohla takto získaný kapitál využít na svůj ambiciózní projekt kolonizace Marsu.
Bohužel redaktor Reuters uvedl, že k osamostatnění Starlinku dojde nejdříve za pár let. A SpaceX jako celek vstup na burzu také v dohledné době neplánuje. Podle Elona Muska k tomu dojde nejdříve, až bude společnost pravidelně létat na Mars.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-53 - 19. 4. 2024
- Mise Starlink 6-52 - 17. 4. 2024
- Mise Starlink 6-51 - 14. 4. 2024
“Téměř globálního pokrytí by pak mělo být dosaženo během příštího roku.”
Ví se co se skrývá za slůvkem téměř? Podle současného rozmístění tam chybí hodně velká část pevniny severní polokoule. Takto je to nepoužitelné i pro většinu dálkových letů na severní polokouli, které lítají často hodně vysoko (myšleno geograficky).
Myslím, že to berou jako pokrytí téměř všech obydlených oblastí. Bude to ale jen ta první fáze 1600 satelitů, pak přijdou na řadu další satelity na vyšších orbitách, a s těmi nejspíš budou moct snadno dokrýt i ten zbytek.
Ivo, slovo globální pokrytí mi z úst představitelů firmy SpaceX nedá spát. Osobně se prostě domnívám, že pokud nezmení sklon dráhy satelitů, nebo neprohážou pořadí vynášky, první slupka nepokryje oblast výš než cca 56-58° severní či jižní šířky. Ikdyby se rozkrájely. Takže pořád si myslím, že slovo globální u nich znamená USA.
Dívám li se na wiki, tak pokud to půjde v pořadí, jak je to uvedeno na wiki, tak se toho jen tak nedočkáme.
výška (km), počet satelitů, sklon dráhy
550 1,584 53
1,110 1,600 53.8
1,130 400 74
Netušíte, kolik přenosové kapacity má nasmlouváno us army a další us organizace? Jedná se o net, do kterého huawei nemá přístup, jen us firma.
Nasmlouvané nejspíš není nic. Zatím mají jen kontrakt na testování pro armádní účely.
Bohužel redaktor Reuters uvedl, že k osamostatnění Starlinku dojde nejdříve za pár let. A SpaceX jako celek vstup na burzu také v dohledné době neplánuje. Podle Elona Muska k tomu dojde nejdříve, až bude společnost pravidelně létat na Mars.
Pane redaktore z Reuters, ne bohužel, ale bohudík ! Kdyby vstoupil na burzu se Starlinkem a Space X před dobytím Marsu, tak by to byl definitivní konec alespoň malé naděje stanout na cizí planetě, kterou nyní máme. Protože by těžko investorům vysvětloval, že nebudou dividendy (na které se třepou), protože chce raději postavit skleník na Marsu. Krom toho, pokud se to Muskovi opravdu podaří a vytvoří pravidelnou linku na Mars, tak Space X se může stát nejhodnotnější firmou na světě. Je to ale nesmírně ambiciózní plán, popravdě šance na úspěch není velká (ale ne nemožná). Obávám se, že ne každý investor by šel do takového rizika. Spíš by chtěl dojit peníze z vynášení satelitů na orbit. Čili nejít na burzu je dobrý tah.
Bych se spíš obával, že zákazníci začnou rušit příjem Foxtelu. Nejlevněji internet od nich je ADSL se základním balíčkem TV programů (bez něj to nejde) za 100 AUD (1500 CZK). Pak ještě nějaký přes GEO družici, to bude hodně pro otrlé, respektive tam kde to jinak nejde. U toho sem cenu nenašel.
Spíš co na to EM, který veřejně obchodovatelnou společnost moc nemusí …
Vzhledem k tomu že Elon chtěl skoupit akcie Tesly za za v součastnosti směšnou cenu 420$ za akcií, za což dostal tučnou pokutu, tak se bude vstupu na burzu bránit zuby nehty.
Dobrý plán. Až budou potřebovat pár desítek miliard dolarů, prodají pár procent akcí